BNEF: Datacentra se mohou stát významným zdrojem flexibility
Velká datacentra ve Spojeném království, Německu, Irsku, Norsku a Nizozemsku by se mohla stát významným zdrojem flexibility a podpořit tak vyšší míru rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Podle nové studie výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) by tato zařízení mohla do roku 2030 poskytnout v uvedených zemích téměř 4 GW flexibilního výkonu pro zajišťování stability v elektrizační soustavě.
BNEF odhaduje, že do roku 2030 vzroste okamžitá spotřeba elektřiny v datacentrech v uvedených pěti zemích ze současných zhruba 3 GW na 5,4 GW. Uvedená hodnota vychází ze Středního scénáře. Součástí studie je také Vysoký scénář, podle kterého by tato hodnota mohla překročit hranici 7 GW.
Studie dále upozorňuje na skutečnost, že přestože jsou datacentra vnímána zejména jako velké spotřebiče elektřiny, existuje u nich velký a prozatím nevyužitý potenciál v poskytování flexibility provozovatelům přenosových a distribučních soustav.
Výhled růstu okamžité spotřeby elektřiny v datacentrech a jejich podílu na celkové roční spotřebě elektřiny na pěti nejvýznamnějších evropských trzích. Zdroj: BNEF
Až 17 GW flexibilního výkonu
Výzkumníci z BNEF ve studii odhadují, že by datacentra v uvedených pěti zemích mohla poskytovat až 16,9 GW flexibilního výkonu pomocí zdrojů nepřerušovaného napájení (UPS), záložních generátorů, záložních baterií či řízení spotřeby.
„Datacentra mohou být součástí řešení cíle dosažení vyšší penetrace obnovitelné energie v Evropě. Jejich záložní zdroje energie, jako jsou UPS a záložní generátory, mohou být v budoucnu využívány k podpoře sítě. Výpočetní úkony mohou být také přesunuty do období nebo oblastí s vysokým podílem větrné a solární energie,“ uvedl Michael Kenefick, hlavní autor studie a analytik pro oblast decentrální energetiky v BNEF.
Studie nicméně uvádí, že provozovatelé datacenter jsou prozatím v otázce poskytování flexibility zdrženliví. A to jak kvůli podobě smluv se zákazníky, nedostatku povědomí o benefitech, které by poskytování flexibility přinášelo, tak například kvůli nedostatku know-how.
„Kvůli tomu BNEF očekává, že na těchto trzích může být z datacenter poskytováno pouze 3,8 GW flexibilního výkonu do roku 2030. To je méně než čtvrtina z 16,9 GW potenciálního výkonu a odpovídá to 1,7 % očekávaného špičkového zatížení soustav těchto pěti zemí,“ dodal BNEF.
Mohlo by vás zajímat:
To veľkú logiku nemá ...
Rezervné zdroje výkonu pri týchto zariadeniach MUSIA byť pripravené na 100 % na svoju primárnu úlohu, zabezpečovať napájenie centra. Všetko ostatné je nepodstatné.
Samozrejme, že technicky je to možné ... ale akékoľvek služby "mimo" v nejakej miere znižujú spoľahlivosť - hoci možno zanedbateľne. A 100 % spoľahlivosť je to za čo firmy pri takýchto centrách platia.
ma to logiku? Moja prva signalna mi dala rovnaku odpoved. Samozrejme hlupu.
Naopak, je to skvele riesenie. Podporne sluzby to poskytuje iba vtedy, ked ine zdroje funguju. Pocas blackoutu samozrejme rezervna zaloha plni svoju primarnu ulohu, udrzat datacentrum v chodu. Lacno kupovat, draho predavat v medzicase.
To je síce pravda ...
Ale každá takáto i keď dobre platená služba jednoducho zvyšuje riziko primárnej úlohy zálohovania datacetra.
Byť zákazníkom, radšej si priplatím a nechcem žiadne zľavy - chcem 100 % kvalitu .... čiže napájanie.
Čo keď príde k výpadku, keď nie je zdroj nabitý na 100 % ? ... klesá spoľahlivosť napájania datacentra. Jednoducho sa to "bije" ... fyzika nepustí. Niekomu to možno bude vyhovovať .... že ušetrí...ale neviem si predstaviť, že napr. banky by išli pri takejto službe po cene ... prípadné zlyhanie = existenčné problémy banky.
este ta prva signalna nepustila dalej. Ak mam zabezpecenu primarnu funkciu zalohy pre moj dataserver, potom mojho zakaznika nemusi zaujimat, ci mam tuto sluzbu zabezpecenu na 100%, alebo na 100%. Proste to ani nerozozna. Dalej si pleties retazec zakaznikov, pre SEPS, resp. cesky ČEPS je zakaznikom prevadzkovatel datoveho centra a nie ten, co tam ma uskladnene data, nejaky Jozko Mrkvicka a jeho fotky z dovolenky. Ak napriek tomu mas dojem, ze autori nemeckej studie rozmyslaju podobne spatne ako ja, potom je treba sa zamysliet, kto je ten autobus.
Dušan má pravdu. Majoritním zákazníkem IT služeb datacentra je korporace, pro kterou je dostupnost výpočetní kapacity klíčovým parametrem BCP a víceméně otázkou bytí a nebytí.
Zálohy vybité a vyčerpané balancováním sítě za mrzký peníz za GWh sníží dostupnost centra resp. šanci výpadku a to i výrazně, což je obrovské reputační riziko. Pak stačí jeden výpadek-průser a management zákazníka zavelí k migraci pryč, ať to stojí, co to stojí, protože po něm bude mimo jiné šlapat dozorčí rada i dohled - tedy například národní banka v případě regulované finanční společnosti. Tyto tahanice jsem zažil v rámci kritického (dříve významného) outsourcingu a nechci více, byť ani k žádnému problému nedošlo.
O případných smluvních pokutách vůči zákazníkům nemluvě. Z pohledu poskytovatele mají managed služby nepříjemný vedlejší efekt ve snadné mobilitě klientů. Tím spíše, že u moderního SW je celkem jedno, zda (pro ilustraci a s nadsázkou) nahodím kontejnery v AKS nebo si k8s postavím třeba na baremetalu.
Opakuji, že jde o podnikání založené na reputaci a selhání si klíčoví lidé zapamatují do smrti. Chce to o tomto byznysu přece jen více vědět.
OKO, ze ty si pleties vypocetne a datove centrum? Keby si porovnal hybrid auto s datacentrom s vlasnym generatorom, ale pomohol si si elektroautom, takze necudo, ze cez prvu signalnu tato studia nemohla u teba prejst.
Jakožto obchodník v tomto segmentu vím zcela jistě, že by zákazníci na něco takového nikdy nepřistoupili. Každý větší zákazník pečlivě zkoumá, jak máme vyřešenu zálohu napájení, zda diesel generátory umí běžet neomezenou dobu, na jak dlouho vystačí baterky UPS, zdá máme zpracovaný backup plán pro výpadek napájení ze sítě delší jak 12h, jaké jsou smlouvy s ČEPRO na dodávku dalšího paliva...Nikdy bych neuzavřel jediný obchod, kdyby existovalo riziko, že nám distributor vysosá baterky UPS, jen proto, že potřebuje vykrýt nedostatek výroby. Neumím si to technicky ani představit. Automatika, co řídí chod DG zohledňuje i stav baterií UPS, počet a trvání výpadků ze sítě...Tohle zas vymyslel nějaký blázen.
100% nema ani AWS, darmo je mat prisun elektriny, ked im kazdu chvilu odide nejaka instance kvoli problemu na hypervisore
platis si 100% a dostanes 99% a nejake to "we are very sorry for inconvenience" ako riesenie kazdeho jedneho support case, k ziadnemu zlepseniu nedochadza
Takové myšlení už hraničí ze zoufalstvím! Výpadek datových center způsobí naprostou digipaniku....
Ale po jisté době výpadku sítě vypadnou také. V matematice se říkalo což bylo dokázati.
Otázka výpadku datových center je spíš otázka na zásobu paliva pro generátory. Tedy od 3 dnů až po několik týdnů či měsíců.
Mě zaujala věta "Výpočetní úkony mohou být také přesunuty do období nebo oblastí s vysokým podílem větrné a solární energie,"
To jako že třeba polovina bank v Německu udělá roční účetní závěrku třeba už 27.prosince, protože bude zrovna hodně foukat? Nebo ji naopak odloží až na Tři krále, protože na Nový rok si vzal vítr po Silvestru volno?
To je trefné. Provozovatelé sice umí migrovat mezi datacentry, ale propustnost linek není neomezená a horké standby bez porušení transakce v jiném regionu je na hraně možností. Nazval bych to spíše svatým grálem operations.
Ne, vemte si že velké služby mají běžně servery po celém světě, Vy máte u této služby pronajatých třeba sto jader a jedete tam nějaký výpočet, dat není moc, ale operace jsou náročné a berou hodně taktů a energie a protože tam nemáte ani data pod Export Controll ani pod GDPR, řekněme že si tam jedete třeba nějakou simulaci, nebo kódujete video, vaše data se vezmou (práce s pamětí a sítí je rychlejší v konečném důsledku vezme méně energie) zabalí a pošlou na jinou serverovnu, tam se alokuje sto jader a jede se dál. U operací kde nehoří doba dokončení můžete zase snížit takto procesoru a snížit tak jeho spotřebu... A řekneme si žře v dnešní době je asi jednodušší přenést si 100GB dat než vyčarovat 1MWh na jejich zpracování.
Bankovní aplikace jsou na toto poměrně specifické a přesun jinam asi není moc žádoucí a možný. Byť pokud má v rámci Německa jednu serverovnu a jihu a jednu na severu, tak by to možné bylo.
Přesunuty mohou být.
Většinou se jede v HA módu, tedy prakticky to jede ve dvou lokalitách z X, které jsou v dané Avalibility Zone dostupné. Zpravidla je to z toho důvodu, aby v případě selhání jedné lokality naskočil provoz v druhé a také aby v případě vytížení jedné lokality byli uživatelé v případě náporu odbaveni druhou lokalitou. Tedy primárně to může jet v jedné z X lokalit (Load Balancer může směrovat provoz kamkoliv) a lze zvolit jako primární takovou, která je blíže nějakému produkujícímu OZE, aby se nenamáhalo zbytečně vedení EE. Je to ale nevypočitatelné, protože kdykoliv se může stát že: jedna lokalita vypadne, uživatelé zatíží prostředky v jedné lokalitě tak, že bude třeba výpomoc z druhé, síťový tok do jedné lokality bude narušen nebo opožděn, apod. ale nepochybně by bylo možné určitých optimalizací v lokální spotřebně dosáhnout, aniž by to zákazníka postihlo.
Pokud to není v HA ale v Active/Pasive tak opět primární Active lokalita může být ta, která je (statisticky) blíže k produkujícímu OZE.
Co se týká toho napájení pro účely vyrovnávání zátěže, tam to je asi opravdu na hlubší analýzu dopadů takového využití. Předně ty záložní zdroje nejsou pro tyto účely navrhované, a je tak otázka kolik motohodin ročně mohu být k takovému účelu využity, aniž by došlo k porušení záruky od dodavatele (popř. toho zařízení jako takového). Využití UPS by nepochybně bylo limitované minimální nutnou kapacitou té UPS pro případ výpadku dodávek, tak aby ta UPS to datacentrum utáhla než se to přepne na agregát (to se dynamicky mění podle toho jak je DC využito). Další problém je efektivita těch agregátů a množství paliva, které mají k dispozici. Znamenalo by to minimálně nutnost navýšení palivových rezerv pro tato zařízení. Na druhou stranu, pokud by se toto vše vyřešilo, myslím, že by to byla Win-Win situace jak pro provozovatele datacenter, tak pro provozovatele soustavy.
Je to rozhodně levnější, než stavět X dalších plynovek za X milinů € a držet je v pohotovosti...
slátanina oni zálohují pro sebe a ne pro síť.... z tohoto pohledu mají potenciál i mobily...
Mě to trochu připomíná nápady používat k těmto účelům baterie elektromobilů, které jsou zrovna připojené do elektrizační soustavy.
Samozřejmě, jde to, ale nevím, jestli je eko - nomické/logické nechávat si pro pár korun valchovat to nejdražší, co v EV je.
Ono vše j možné, umělá inteligence to zvládne, a přesouvání mezi datacentry taky, ale důležitější je smluvní a právní závaznost. Co když zpožděním při přesouvání vznikne škoda bance třeba miliarda. S kým se bude soudit? S datacentrem, s provozovatelem sítě.....
No moje zkušenost z datacentra je - od 8-17 ti jedou virtuální desktopy - ty moc energie nepotřebují. Od 18 do 5 jedou přepočty databází, zálohy s deduplikací, velké migrace.
Těžko si umím představit jak takovoutou zátěž rozložit podle počasí.
Navíc náhradní centrály datacenter jsou stavěné na provoz 50 hodin ročně, a ne na provoz 2 hodiny denně.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se