Domů
Obnovitelné zdroje
IISD: Přesměrování dotací z fosilních zdrojů by mohlo částečně zaplatit za energetický přechod
Podpora OZE

IISD: Přesměrování dotací z fosilních zdrojů by mohlo částečně zaplatit za energetický přechod

Think tank International Institute for Sustainable Development (IISD) vydal studii, která se zabývá možnosti přesměrování dotací fosilních paliv do obnovitelných zdrojů energie. Tato studie právě tuto tzv. výměnu dotací podporuje a argumentuje různými ekonomickými, sociálními a environmentálními benefity.

Studie s názvem Fossil Fuel to Clean Energy Subsidy Swaps: How to pay for an energy revolution se zabývá možnými dopady přesměrování existujících dotací fosilních paliv do obnovitelné energetiky. Tímto způsobem by bylo dle studie de facto možné financovat energetický přechod.

Fosilní paliva jsou podporována v řádech bilionů korun

Finanční dotace fosilním palivům jsou dle studie hlavní bariérou přechodu na čistou energetiku. Na globální úrovni jsou v současnosti dotace fosilních paliv stále několikanásobně vyšší než dotace obnovitelných zdrojů energie. U fosilních paliv se jedná přibližně o 372 miliard USD ročně (přibližně 8,6 bilionu korun) a u obnovitelných zdrojů zhruba 100 miliard USD (přibližně 2,3 biliony korun).

Nicméně pouhé zrušení dotací fosilních paliv nepovede k permanentnímu snížení emisí, aby bylo dosaženo splnění klimatických cílů. Nicméně přesměrování dotací, tedy realokace dotací od fosilních paliv do obnovitelné energetiky, by podle studie IISD vedla k znásobení a udržitelnosti snížení emisí a zároveň by měla pozitivní dopad na ekonomiku, pracovní pozice, nebo veřejné zdraví.

Ke snižování dotací fosilních paliv dochází už nyní

K přesměrování dotací v určité míře dochází už nyní. Dotace fosilních paliv celosvětově klesají. Investice do obnovitelné energetiky naopak rostou a jsou vyšší než investice do nových výroben energie z fosilních paliv. Podle IISD je ovšem nutné, aby byl tento přechod rychlejší.

IISD zároveň uznává, že momentálně existují významné politické bariéry, které přesměrování dotací kladou do cesty překážky. Politická podpora je přitom nezbytná, aby k přesměrování dotací mohlo dojít. Jedním z hlavních problémů je skutečnost, že benefity vyplývající z transformace energetického sektoru budou patrné až ve střednědobém a především dlouhodobém horizontu. Naopak možná negativa, kupříkladu zvýšení poplatků za energie, se objeví téměř okamžitě.

V samotné implementaci by podle studie mohlo významně pomoci, kdyby jednotlivé země sdílely své zkušenosti. K významnému přesměrování dotací došlo již v Indii, Indonésii, Zambii nebo Maroku.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
Martin Prokš
6. srpen 2019, 12:10

Dobrý den,

Může mi někdo osvětlit, jaké dotace fosilní paliva pobírají? V ČR?

Děkuji.

Milan Vaněček
6. srpen 2019, 12:58

Nějaké dotace jsou zřejmé, jiné znají jen zkušení lobysté.

Ty zřejmé:1) stát dává svůj majetek (uhlí) k disposici těžařům za směšné 1% z ceny, zdražení alespoň na desetinásobek se stále odkládá

2) stát hradí za státní pojištěnce (děti, pensisti) zdravotní výdaje, ty jsou zvětšené (viz různé studie) kvůli škodlivinám z pálení uhlí

3) až přijde na útlum, stát pokryje sociální výdaje s útlumem těžby hnědého uhlí (u černého to už dělá).

To vše jsou minimálně desítky miliard CZK ročně.

Přesměrovat by šla pouze položka č.1

Na druhé straně stát zcela zbytečně vyhazuje na podporu OZE 45 miliard ročně z čehož devadesát procent je jen kvůli zbytečným nadbytečným dotacím, spojených s lobováním na hraně kriminální činnosti.

Martin Hajek
6. srpen 2019, 19:00

Pane Vaněčku, nějak jste zapomněl, že stát získal loni z povolenek 15 miliard Kč do rozpočtu a letos to bude ještě více. Take Vaše body 1) a 2) jsou více než pokryté. Co jsou sociální výdaje s útlumem těžby, jakože třeba výplata podpory v nezaměstnanosti? No ale na to si zaměstnanci těžebních firem léta hradí pojištění a zavření businessu může přijít v každém odvětví. Počítat to jako dotaci fosilních paliv je trochu chucpe. Co tam máte dál?

Milan Vaněček
6. srpen 2019, 19:18

To myslíte vážně? Až budou povolenky dvakrát dražší tak už to konečně, po 30 letech dotací tohoto státu, bude znamenat jakž takž kompenzaci. Ale takovou kompenzaci těžaři neunesou a zbankrotují. Konečně ( ale doufám že pomalu, nejsem CO2 hysterik).

Ivan Novák
7. srpen 2019, 12:05

Při současné ceně povolenek přes 25 EUR/t a baseload roční elektřiny 50 EUR/MWh se výroba ze severočeského uhlí nepochybně vyplácí jen taktak. Stačí trochu, a místo zvýšení výnosu z povolenek pro stát se pořadí uplatnění přehodí na OZE (must run) - JE - plyn (odkudkoli, včetně dovozu elektřiny z plynu), a uhlí jen do mrazů a regulace. Jak je vidět z místního Energostatu nebo Transparency EEX popř. Agorametru, v Německu už se plyn dlouhodobě dostal mezi domácí hnědé uhlí a černouhelný dovoz.

Martin Prokš
7. srpen 2019, 10:29

Dobrý den,

k bodu 1).

Je otázka zda jakékoli zdanění přírodních zdrojů je morální (včetně vody, vzduchu, ...). Stát tím stavíte na úroveň středověkého krále, který vlastní vše a ostatní jsou jen v nájmu nebo mají majetek od krále propůjčený či přidělený s nějakou formou garance a závazku. Teda ono to tak fakticky je i dnes, viz daň z nemovitosti. Zkuste si ji chvíli neplatit a stát vás vyvlastní (pardon uvalí exekuci) a o nemovitost přijdete.

Z praktického hlediska (když zdanění připustíme) jde o racionální míru zdanění. Tím že podnik ekonomicky koná, generuje zisk ze kterého odvádí daně. Menší náklady = větší zisk = větší daně. Přílišné zdanění na úrovni nákladů může zisk vymazat a celou ekonomii a tím i výběr daní zabít. Takže je otázka, zda je rozumnější zdaňovat a kolik uhlí a zda není lepší to vybírat v normálních daních z podnikání.

2) Ehm, hm, ... to už je úplně zcestné. Model platby zdravotní péče je absolutně nesouvisející problém - také závažný ale nesouvisející. K druhé polovině toho bodu: Stát má nastavovat pravidla pro všechny aby životní prostředí bylo rozumné. To stát dělá - více či méně úspěšně. Obyvatelé, firmy a stát se musí chovat aby tyto pravidla dodržovali a jinak sankce. To se děje. Že to není vždy dokonale vyvážené je jedna věc, ale nazývat to DOTACEMA je úmyslné a účelové demagogické LHANÍ. A ještě jedna věc. Jsem ročník 1977 ze Severních Čech. Vím jak se ten region změnil k lepšímu. Víte kdo byl a stále do značné míry je největším znečišťovatelem životního prostředí? Stát a státní firmy. Za socíku kdy bylo všechno všech se na všechno sralo (jinak se to napsat nedá) ať si lidi klidně chcípaj. Dodnes mnoho těch nejhorších ekologických zátěží které jdou za státem nejsou vyřešeny a nechává se to vyhnít - pardon nejsou peníze, nebo drhnou výběrová řízení, ekologická zátěž se převede na místní obci bez faktických prostředků a podobně...

3) O sociálních dopadech jsme se již bavili před časem. To že v regionu skončí dominantní zaměstnavatel a ještě to dává desítky let dopředu vědět, není vina státu. Lidé se tomu musí přizpůsobit sami. Najít si jiné zaměstnání, začít podnikat, postavit se na vlastní nohy, odstěhovat se. Je to jako když člověk skončí střední školu a musí se sám rozhodnout co dál se životem. Lejt státní peníze do končícího podniku nemá smysl, pouze to prodlouží agónii a víru lidí, že stát to zase znova zaplácne a zase zacáluje dotované místo na pár dalších let a pak zase... Stát by měl snížit daně a snížit byrokratické bariéry podnikání aby se lidi víc a víc stavěli na vlastní nohy. A budovat či udržovat dopravní infrastrukturu aby region byl dosažitelný a atraktivní pro podniky které by se do regionu s levnou pracovní silou mohli vrhnout. Ale to žádná socialistická vláda co tu vládne neudělá.

Carlos
7. srpen 2019, 12:16

Ad 1)

Základní idea horního zákona se táhne od středověku, že všechny poklady v zemi jsou pana krále, pardon státu, (no vždyť mne chápete ;-) ) lepší by ale asi bylo kdyby se implementoval přístup shodný/podobný s anglosaským právem (pokud se nepletu) že co je pod zemí až do jádra zemského je součástí pozemku majetkem jeho vlastníka (jak to ale dělají u ropy? Těžby ve velkých hloubkách by mi žíly moc netrhala)

I s tou daní z nemovitosti, jak ji popisujete souhlasím, na druhou stranu, na rozdíl od DPH, je to jedna z daní, která má podle mne smysl, respektive by smysl měla, pokud by existovalo její přímé určení do obranného rozpočtu. (No a z obranného rozpočtu bychom mohli hradit i jiné věci, než jen vojáčky, třeba vznik vodních překážek)

U toho zdanění uhlí by to mělo být v takové míře aby to pokrylo alespoň napáchané škody. Ale je otázka jestli ty peníze zase neskončí v nějakých slevách na autobusy pro studenty a důchodce, nebo nebudou rozfofrovány jinak.

Ad 2)

Vřesová o tu zátěž nemá zájem?

Jediné co se dá dělat je vytvořit dostatečný tlak na stát, aby to vyřešil, bude to na dlouhé lokty, bude to vyžadovat koordinaci s tolik neoblíbenými ekoorganizacemi? (Co zkusit zase něco domluvit s Brontosaurem?) Jinak s tím nic nehne, možná ještě město, když se do toho opře. U nás taky les odminovávají až 70 let po válce, protože vybuchly Vrbětice a na radnici je napadlo udělat s tím naším lesem taky poprask a využít toho.

To je jenom o aktivitě lidí a jak si to prosadí. Takových úspěšných projektů zezdola asi nejdeme více. Napadají mne třeba kotlíkové dotace, které se rozjeli v MS kraji a pak se to roztáhlo do celé republiky a kopírovat to chtějí i v zahraničí.

Ad 3)

Plně souhlasím. Problém je s tím budováním dopravní infrastruktury, nikdy nevíme kterou trať posílit a kterou omezit dopředu. Stát se pořádně spálil třeba s koridory, kdy místo koridorizace přes vysočinu jej budoval kolem Svitavy a hleď se, ono to do Třebové nestíhá kapacitně. Nevíme nikdy jestli se má střihnout dráha v původní stopě jen na 120km/h pro osobku, pro náklad zůstane třeba 80-90, ale dobrý sklon, nebo ji udělat na 160, ale pro náklad to zabijete/dostanete na hranici schůdných limitů...

(Dálnice moc nemusím a přijde mi mnohdy lepší dobrá státní silnice kopírující krajinu, než dálnice ji protínající)

Jenže náš stát ukazuje gigantickou nekompetenci v dopravní infrastruktuře. Slibuje nám tu DOL, což je pitomost, a není s to ani zajistit úpravy Labe pro vyšší splavnost, přitom tam jde jen a pouze o hrázky tlačící vodu do hlavního proudu, tím omezí mírně profil a voda stoupne. Provoz není ani po ten pitomý Děčín, kde začíná labská pravobřežka a teoreticky je dostupná přes jílové (sklonově nevím) podkrušnohorská magistrála. Což by byla pro nákladní dopravu kapacita jak... Ale přístavy zejí prázdnotou.

Stejně tak Polsko buduje díla na Odře a jejich plavební dráha bude končit pár kilometrů za hranicemi, stát nedělá nic, dohody atp. aby se postavilo 5 kilometrů kanálu a přímo se napojila jezera v Bohumíně. Trojkolejný průtah Ostravou, stavebně připravený, je také v nedohlednu. Přitom to řeší kapacitu pro regionální spoje.

Je to ale dost divné, měl jsem za to totiž, že socialisti jsou trochu do takových staveb.

petr
7. srpen 2019, 13:56

Pan Vaněček snad pouze z nevědomosti šíří bludy. Stát přenechává své uhlí za zhruba 3% tržní ceny. Externality vznikají i ze spalování čehokoliv včetně biomasy - tedy ke zvážení je pouze teoretický rozdíl mezi nejhorším způsobem a tzv nejlepším s tím, že ideální je pálit ve vysokých komínech. Útlum těžby uhlí přišel již před revolucí. Značné dotace si vyžadují veškeré OZE zdroje v ČR, tedy se už blížíme bodu, kdy na solární přehmat půjde méně jak polovina z podpory - zde totiž k nasávání nedochází skokově, ale plynule.

Carlos
7. srpen 2019, 14:19

Hlavně je otázkou jestli třeba peníze odvedené na rekultivaci jsou dostatečné, jestli jsou tyto užívány efektivně, to jak prostředky, tak rekultivace. S výhledem do budoucna například nepovažuji za efektivní jezera nespojená přirozeně s tokem, tam by jeden obyčejný 3-6m vysoký jez mohl velmi posloužit k ochraně před suchem/povodněmi. To ale platí jak pro následky uhelné těžby (j. Most), tak jiné (Hlučínské j.), obě mohla být s minimálními náklady spojena s příslušnými toky a sloužit jako přehrady, Hlučínské na to má dokonce ideální umístění a možnost regulovat jak přítok, tak odtok.

Dovoluji si hádat že ještě čistší než vysoké komíny jsou tlakové plynárny a následně paroplynový cyklus. A samozřejmě, vysoký komín k tomu :) nebo alespoň nějaký normálně vysoký 30-50m.

Emil
6. srpen 2019, 13:05

Na podobnou otázku jsem před časem dostal odpověď, která mě dostala do kolen. Vycházela ze zpráva IMF, ve které se píše, že dotace jsou ve formě daní, které jsou příliš nízké...

"Subsidies most often take the form of taxes that are too low to capture the true costs to society of energy use (“tax subsidies”), including pollution and road congestion."

Jan Veselý
6. srpen 2019, 14:35

Neboli neplacení za negativní externality. To není žádné velké překvápko.

Emil
6. srpen 2019, 15:41

No překvápko to sice není, ale říkat tomu dotace chce už slušnou představivost.

Martin Hajek
6. srpen 2019, 19:02

15 miliard Kč Vám přijde jako neplacení?

Jan Veselý
6. srpen 2019, 19:23

Jo, přijde mi to málo.

Martin Hajek
6. srpen 2019, 22:34

Mě to přijde docela dost. Až budou domácnosti, které pálí uhlí a způsobují téměř 3/4 emisí jemného prachu platit alespoň to, co za tyto emise platí už dnes teplárny + emise CO2, tak se můžeme bavit o tom, že je něco málo. Dnes jsme v absurdní situaci, kdy největší preferenci má ten absolutně nejšpinavější způsob vytápění, a to je kotel na uhlí.

Jan Veselý
6. srpen 2019, 14:48

Dobře zdokumentované je to třeba v USA tam mají:

1) Těžba na státním bez poplatků, stát rozdává své uhlí a ropu zadarmo.

2) Neplacení za environmentální škody.

3) Při těžbě ropy stát částečně refunduje vrty, kde se nepodařilo trefit ložisko.

4) Master limited partnership - finanční struktura speciálně pro těžbu ropy a zemního plynu umožňující vyhýbání se placení daní.

5) Další daňové úlevy pro těžbu ropy, plynu a uhlí.

6) Tolerance účelových bankrotů, aby se těžaři vyhnuli nákladům na slíbené benefity pracovníků (léčba nemocí z povolání, renta) a na rekultivace. Závazky následně přebírá stát.

7) Výstavba těžebních plošin nepodléhá stavebnímu řízení.

8) Těžba ropy a plynu nepodléhá environmentální regulaci.

9) Policejní složky (v USA) a armáda (mimo USA) se přímo angažují ve prospěch ropného byznysu.

10) Neplacení za negativní externality.

...

Martin Hajek
6. srpen 2019, 19:04

A teď co z toho je relevantní pro ČR. Řekl bych, že nic.

Hendry
6. srpen 2019, 20:10

Relevantní pro ČR je především neplacení za externality – škody na zdraví českých obyvatel jsou obrovské, zdraví místních je postiženo různými nemocemi cest dýchacích – alergie, astma, bronchitida, chronická obstrukční plicní nemoc, plicní fibróza, chronické záněty průdušek, rakovina dýchacích cest, atd. … vše se v ČR vyskytuje častěji než v oblastech s čistším ovzduším … a veškeré náklady nese stát, ať už snížení příjmů (nemocný nepracuje, a tak neplatí soc., zdrav. pojištění, daň z příjmu) nebo zvýšení výdajů (výdaje na léčbu a ozdravování).

Zde článek k tomuto: tyden.cz/rubriky/domaci/neviditelna-cena-uhli-14-miliard-za-znicene-zdravi_333404.html

vrtal
6. srpen 2019, 21:46

Mám to ted chápat tak, že OZE mají externí náklady nulové?

Martin Hajek
6. srpen 2019, 22:31

Pane Hendry, ČR vybrala za emise od průmyslu a energetiky loni 15 mld. Kč, letos to bude ještě více. Rozhodujícím činitelem, který má na svědomí téměř 3/4 jemného polétavého prachu jsou domácnosti. Pokud by domácnosti, které topí uhlím, měli platit za emise prachu stejně jako teplárny a platit ještě za emise CO2, tak by se jejich náklady na topení zvedly až o polovinu. To jen abyste měl představu, o čem reálně hovoříte.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se