Německá plynárenská aliance, zahrnující mimo jiné společnosti Wintershall Dea, Uniper, Shell či Equinor, zveřejnila v pondělí <a href="https://wintershalldea.com/sites/default/files/media/files/2020_06_Positionspapier_Energiewende%20_Klimaschutz.pdf" target="_blank" rel="noopener">stanovisko</a> volající po větší podpoře pro zemní plyn, přičemž zdůraznila jeho potenciální přínos v rámci zotavení ekonomiky, aniž by došlo k narušení klimatických cílů. Kromě toho aliance volá také po podpoře dekarbonizovaného vodíku vyrobeného ze zemního plynu.
Neformální aliance 15 společností zahrnuje kromě výše uvedených společností například společnosti BP, ExxonMobil, Thuega či provozovatele plynárenských sítí.
<blockquote>„Zemní plyn může učinit zásadní přínos v rámci zotavení ekonomiky v Německu a v Evropě, aniž by narušil cíle v oblasti ochrany klimatu,“ <a href="https://wintershalldea.com/en/newsroom/rebooting-economy-natural-gas" target="_blank" rel="noopener">řekl Thilo Wieland</a>, člen představenstva ve společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/062920-german-gas-coalition-calls-for-more-support-amid-coal-exit-hydrogen-plans?ite=107799&amp;ito=1444&amp;itq=7012df00-ffdb-41fd-b85d-2256cd11fab4&amp;itx[idio]=8387879&amp;fbclid=iwar1jvaunaxpz_e5gkxhvjvudwq_fbl2k6au4y8ldvkbwltf0iamitlnqzdg" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> přinesl loni tzv. coal-to-gas switch v sektoru výroby elektřiny úsporu emisí CO2 ve výši 6 milionů tun a letos tento trend dále roste.
<blockquote>„Zákonodárci musí zlepšit investiční podmínky pro flexibilní elektrárny spalující zemní plyn, aby byl využit plný potenciál zemního plynu,“ uvádí stanovisko zveřejněné na webu společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) začátkem června uvedl, že je třeba navýšit cíle v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Právě černouhelné zdroje KVET by přitom podle zákona o odklonu od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-provozovatele-cernouhelnych-elektraren-se-dockali-vyssich-kompenzaci-za-odstavky-prechod-plyn" target="_blank" rel="noopener">měly mít nárok na investiční podporu ve výši 390 eur/kWe</a> v případě konverze na zemní plyn.
<h2>Podpora modrého vodíku</h2>
Kromě vyšší podpory zemního plynu koalice zdůraznila potřebu podpory tzv. modrého vodíku, tedy vodíku vyrobeného ze zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání CO2.
<blockquote>„Díky svým významným cenovým a objemovým výhodám může dekarbonizovaný vodík ze zemního plynu doplnit nedostatek výkonu v obnovitelných zdrojích a urychlit tak tolik potřebný rozvoj a růst trhu s vodíkem,“ uvedla společnost Wintershall Dea.</blockquote>
Podpora modrého vodíku vedle podpory tzv. zeleného vodíku vyrobeného pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/unikly-draft-vodikove-strategie-eu-predpoklada-masivni-investice-vyloucena-neni-vyroba-vodiku-fosilnich-paliv/" target="_blank" rel="noopener">není přitom podle uniklého draftu vodíkové strategie EU do budoucna vyloučena</a>.
<blockquote>„Plynová lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>

Německo

Německá plynárenská aliance volá po vyšší podpoře v rámci plánovaného odklonu od uhlí

Výbor pro řešení klimatických změn Sněmovny reprezentantů USA <a href="https://climatecrisis.house.gov/sites/climatecrisis.house.gov/files/Climate%20Crisis%20Action%20Plan.pdf">vydal zprávu, která stanoví cíl dosáhnout uhlíkové neutrality v USA nejpozději do roku 2050.</a> Akční plán pro boj proti změně klimatu zahrnuje jednotlivá doporučení pro dosažení tohoto cíle. Mezi těmito doporučeními je i podpora stávajících jaderných elektráren v provozu. Výbor rovněž doporučuje podporu vývoje pokročilých jaderných technologií.
Výbor složený z republikánů i demokratů byl vytvořen v  lednu 2019 na základě rezoluce 6. Jeho cílem bylo vytvořit doporučení pro opatření, strategie a inovace, pomocí kterých by bylo možné dosáhnout významného a permanentního snížení znečištění a dalších aktivit které přispívají ke změnám klimatu. Usnesení nařídilo výboru, aby stálým legislativním výborům příslušným pro jejich posouzení a jednání vydal patřičná doporučení.
V nově zveřejněném akčním plánu výbor stanovuje rámec pro komplexní řešení přesunu k bezemisním technologiím. Opatření mají za cíl splnit požadavek vědecké komunity na co nejrychlejší a nejagresivnější snižování emisí uhlíku, zvyšování odolnosti komunit vůči dopadům změn klimatu a budování čistého, udržitelného a spravedlivého energetického hospodářství.
Akční plán se zabývá více různým cestami, jak přechod k bezuhlíkové ekonomice podpořit. Kromě dekarbonizace energetiky se tak soustředí například i na podporu bezemisních technologií v dopravě, podporu výstavby nízkoenergetických až nulových domů, či modernizaci a propojení jednotlivých elektrických sítí. Plán rovněž uznává potřebu vývoje nových technologií, které mohou být zásadní pro dekarbonizaci průmyslových odvětví.
<h2>Potenciál a rizika jádra</h2>
Podle plánu je zapotřebí se rovněž zaměřit na potenciál a rizika technologií jaderné energetiky. Podle akčního plánu jaderné elektrárny v USA pokryly 20 % spotřeby elektřiny v roce 2019. Zároveň byly zdrojem více než poloviny bezemisní elektrické energie. Sektor v USA v minulém roce zaměstnával přibližně 70 tisíc lidí.
Jedním z doporučení výboru je vytvoření federálního standardu čisté energie, který by měl pomoci dosáhnout dekarbonizace energetiky. Standard by vytvořil tržní jistoty pro bezemisní energetické zdroje, bezemisní zdroje energie by si mohly díky němu žádat o finanční podporu. Na tu by měly mít nárok všechny bezemisní technologie, tedy nejen větrné, solární a vodní elektrárny, ale také úložiště energie, tepelné elektrárny se systémy CCS a právě také jaderné elektrárny.
<h2>Zvýšená ostražitost nad stárnoucími reaktory</h2>
Americká flotila jaderných reaktorů postupně stárne, průměrný věk komerčního reaktoru v USA je 38 let. Reaktory přitom mají provozní licenci na 40 let, licenci je ale při splnění požadavků možné prodloužit o 20 let. V USA jsou již dva reaktory, kterým byla licence prodloužena podruhé. Plán tak doporučuje zvýšit inspekce reaktorů a dále se podílet na zlepšování jejich spolehlivosti a bezpečnosti.
Potenciál existuje rovněž v nových jaderných technologiích, ty se ale stále potýkají s mnoha výzvami například v oblasti bezpečnosti, rizika šíření jaderných zbraní a vysokých nákladů. Výbor přesto navrhuje, aby Ministerstvo energetiky podporovalo první nasazení nových jaderných technologií, jako jsou například malé modulární reaktory. Zdůrazňuje však nutnost neustoupit z přísných nároků na bezpečnost.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.entergynewsroom.com/news/entergy-holtec-file-request-transfer-indian-point-post-shutdown/">Entergy</a>

Jaderné elektrárny

Jaderná energetika je součástí dekarbonizačního plánu USA

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není <a href="https://www.iea.org/reports/european-union-2020">dle nejnovější reportu</a> Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.
<h2>Rostoucí podíl OZE a odklon EU od uhlí</h2>
V oblasti výroby elektrické energie se dle reportu IEA stávají nejvíce zastoupeným obnovitelným zdrojem energie v rámci EU větrné elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie v roce 2018 dosáhl 32 % (na hrubé konečné spotřebě energie byl podíl OZE 18 %). Nízké ceny zemního plynu přispěly v energetickém sektoru k výraznému přechodu z uhlí na plyn, přesto podíl uhlí na výrobě elektrické energie dosáhl 20 %. Odklon od uhlí v příští dekádě již ohlásilo 16 členských států EU. Jaderné zdroje energie se na výrobě elektrické energie v EU podílely 25 %.
IEA jako úspěch hodnotí reformu evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) s <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek">MSR (rezervou tržní stability), která byla zavedena od 1. ledna 2019.</a> V roce 2014 se cena povolenky pohybovala okolo 8 EUR/t CO₂, v roce 2019 pak cena <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/soucasna-vlna-veder-vyhnala-cenu-emisnich-povolenek-hranici-30-euro-za-tunu-co2">atakovala dokonce 30 EUR/t CO₂</a>. Systém EU ETS dle energetické agentury právě díky MSR odolal v letošním roce krizi vyvolané COVID-19, kdy byl na trhu přebytek povolenek. Od září má být do MSR přesunuto <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">332,5 milionu povolenek</a>.
<h2>Emisní náročnost</h2>
V mezinárodním srovnání má EU nižší emisní náročnost na vyrobenou kWh než ostatní vyspělé ekonomiky. Na vyrobenou kWh v roce 2018 připadalo v rámci EU 270 gramů CO₂, v případě USA to bylo 400 g CO₂/kWh, přes 500 g CO₂/kWh u Japonska, přibližně 600 g CO₂/kWh u Číny a více než 700 g CO₂/kWh v případě Indie nebo Austrálie. V roce 2019 pak uhlíková náročnost EU poklesla na 235 g CO₂/kWh.
<h2>EU není na cestě k dosažení vytyčených cílů pro rok 2030</h2>
Dle IEA není EU aktuálně na cestě k tomu, aby splnila své vytyčené cíle pro rok 2030, čímž je podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 32 %, zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %, ani redukci emisí CO₂ o 40 % oproti roku 1990. Tvrzení podporuje studie EEA (Evropská agentura pro životní prostředí), vycházející z vnitrostátních opatření zavedených v roce 2019.
Komise nicméně již na konci loňského roku představila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">první draft Evropského zeleného údělu</a> (EGD), ve kterém mimo jiné navrhuje zvýšení cíle pro rok 2030 v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">redukci emisí CO₂ oproti roku 1990 o 50 %, ideálně však o 55 %.</a> Větší podporu má ale 50% snížení emisí. V následujících 5 letech by v rámci EGD mělo být v implementováno napříč všemi sektory 50 opatření, které povedou EU ke klimatické neutralitě do roku 2050.
Aby EU mohla aktuálně platných cílů pro rok 2030, jakožto i cílů obsažených v EGD, dosáhnout, měla by dle názoru energetické agentury urychlit implementaci opatření přijatých <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ctvrty-energeticky-balicek-oficialne-schvalen">v předešlých letech v rámci Clean Energy Package</a> a zvážit zavedení nových opatření, a to především v integraci energetických systému a dekarbonizaci teplárenství a dopravy.
<h2>Cíl podílu OZE pro rok 2020</h2>
Cíleného podílu OZE pro rok 2020 EU <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">nejspíše dosáhne</a>, ale jen díky kombinaci Brexitu a COVID-19, kdy se spotřeba energie po COVID-19 propadla více než výroba obnovitelných zdrojů energie a podíl OZE na hrubé konečné spotřebě tak vzrostl, jak uvedl také například server ICIS. Závazný cíl je nastaven na 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.
<h2>Green deal</h2>
Dle IEA představuje Evropská zelená dohoda po COVID-19 reálnou možnost, jak nastartovat investice a přechod k čisté energetice, a přitom možnost pro ekonomické zotavení EU. Na konci května oznámila Evropská komise návrh na zvýšení dlouhodobého rozpočtu EU na 1,1 bilionu EUR (2021-27) a vytvoření nového „zotavujícího“ balíčku o objemu 750 miliard EUR (2021-24) založeného na principu „<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">do no harm</a>“.

Evropská Unie

IEA: EU zatím není na cestě k tomu, aby splnila své klimatické cíle pro rok 2030

Šestimístné letadlo poháněné bateriovým systémem v pondělí poprvé letělo nad Spojeným královstvím. Jedná se o největší evropské elektroletadlo právě v době, kdy letecký průmysl odhalil, že chce po Evropské unii vysoké investice  do inovací v letectví.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/aviation/news/largest-electric-plane-in-europe-takes-to-the-skies-over-the-uk/">EURACTIV</a> informoval o novém evropském rekordu. Americky startup ZeroAvia pokořil v pondělí nový milník ve vývoji komerčního elektroletadla do roku 2040, které by bylo schopno uletět až 5500 km s 200 pasažéry.
<h2>Jde to i bez emisí</h2>
Společnost tvrdí, že žádné „fundamentální vědecké objevy“ nejsou potřeba k dosažení ambiciózního cíle v roce 2040. Společnost má v další fázi v plánu dát na trh <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rolls-royce-predstavil-sve-letadlo-pohanene-elektrinou-jare-ma-pokorit-rychlostni-rekord/">elektroletadla</a> v kapacitou 20 osob do tří let. Letadla s možností přepravy až stovky cestujících poté do konce současné dekády.
<blockquote>„Všichni chceme, aby se letecký průmysl vrátil po pandemii pevnýma nohama na cestu k bezemisní budoucnosti,“ sdělil k úspěchu zakladatel a předseda ZeroAvia pan Val Miftakhov. „Tento cíl není možný bez reálných, komerčních možností pro bezemisní lety, něco, co přineseme na trh již v roce 2023.“</blockquote>
<h2>Budoucnost je vodík</h2>
Testovací let, který se uskutečnil v pondělí, využil baterie k pohánění motoru. Nicméně ZeroAvia prohlásila, že <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura/">vodík</a> „má mnohem lepší poměr energie vůči hmotnosti, čímž je dobrou možností pro komerční sektor ve větším měřítku a v kratším časovém úseku“.
Nedávno letecká společnost Airbus opustila své plány na vývoj regionálního letadla poháněného hybridním elektrosystémem. Nicméně letecký gigant by plány mohl obnovit poté, co francouzská vláda ohlásila patnáctimiliardovou injekci celému sektoru včetně fondu speciálně zaměřeného na nízkoemisní a bezemisní letadla.
ZeroAvia má v plánu ještě toto léto testovat letadlo s vodíkovo-elektrickým pohonem, který by měl být i finančně výhodnějším za dobu fungování letadla díky nižším provozním nákladům.
V pondělí studie podpořená Evropskou unií konstatovala, že vodík má ohromný potenciál v letectví, ale značný výzkum a vývoj, investice a speciální regulační nařízení jsou potřeba, aby se potenciál využil.
Autor úvodní fotografie: ZeroAvia

Čistá mobilita

Největší evropské elektroletadlo vzlétlo, má být odrazovým můstkem pro vývoj komerčního elektroletadla

Německo je o krok blíže k dokončení právních předpisů o odklonu od uhlí. Německá vláda schválila návrh smlouvy mezi státem a provozovateli hnědouhelných elektráren, která stanovuje podrobnosti o tom, jak budou kompenzace vypláceny. Smlouva ve své současné podobě nebude bránit případnému dřívějšímu odstavení elektráren, což byly hlavní obavy environmentalistů. Vláda také po měsících stížností provozovatelů zlepší podmínky pro vyřazování černouhelných elektráren. Mluvčí ministerstva hospodářství a energetiky uvedl, že vláda má stále v úmyslu dokončit tento legislativní balíček před letní přestávkou.
<h2>Návrh smlouvy na kompenzace pro provozovatele hnědouhelných elektráren</h2>
Německo učinilo další krok k dokončení právních předpisů svého plánovaného odklonu od uhlí. Vládní kabinet kancléřky Angely Merkelové předložil návrh smlouvy mezi státem a provozovateli s podrobnostmi o kompenzacích <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">za předčasné odstavování hnědouhelných elektráren podle stávajícího harmonogramu</a>. Smlouva stanoví způsob, jakým bude vyplácena oznámená kompenzace v celkové výši 4,35 miliard eur a stanoví její využití na obnovu krajiny po dokončení těžby.
<blockquote>„Odklon od uhlí se blíží. První elektrárna na hnědé uhlí bude odstavena již v tomto roce. Současně podporujeme postižené regiony v jejich strukturálním rozvoji a vytváříme nová pracovní místa v oblastech,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně životního prostředí Svenja Schulzová.</blockquote>
Environmentální aktivisté s úlevou poznamenali, že smlouva ve své současné podobě nebude bránit dřívějšímu odstavování elektráren, pokud by tržní podmínky způsobily nehospodárnost jejich provozu. Někteří se totiž obávali, že stanovené podmínky by ve skutečnosti podněcovaly společnosti, aby udržovaly elektrárny v provozu, a to navzdory faktorům, jako jsou rostoucí ceny CO₂ nebo narůstající podíl obnovitelných zdrojů energie.
Člen uhelné komise, Kai Niebert, předseda DNR, zastřešující organizace nevládních organizací pro životní prostředí, uvedl, že stojí za všeobecnou dohodou o poskytnutí náhrady provozovatelům hnědého uhlí a že data odstavení jsou nejzazšími možnými termíny odstavení, a elektrárny tak mohou být odstaven i dříve.
<blockquote>„Hnědé uhlí bude velkoryse pohřbeno, ale nebude uměle udržováno při životě,“ uvedl Niebert a dodal, že k odklonu uhlí dojde rychleji, kvůli vysokým cenám CO₂ a ambicióznějším cílům v oblasti klimatu.</blockquote>
<h2>Změna výše kompenzace pro hnědouhelné elektrárny bude možná pouze při „významné změně podmínek“</h2>
<figure id="attachment_70882" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1596px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg"><img class="size-full wp-image-70882" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg 1596w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-512x377.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-1024x754.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-725x534.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-800x589.jpg 800w" alt="" width="1596" height="1175" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE</figcaption></figure>
Německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, nazval současný návrh smlouvy „milníkem“ a dodal, že tímto způsobem Německo „ukončí věk výroby energie spalováním uhlí plánovatelným a ekonomicky citlivým způsobem“ a zároveň podpoří těžební regiony v transformaci.
Kromě toho smlouva stanovuje, že „významné změny podmínek“ by mohly vést k novému projednání dohody. K tomu by například došlo, kdyby budoucí vláda rozhodla o rychlejším harmonogramu odstavení. Smlouva však výslovně vylučuje určité události z tohoto seznamu.
Patří sem například změny v <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi">evropském systému pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a>, které by mohly zvýšit cenu CO₂, a změny v systému podpory pro obnovitelné zdroje elektřiny. V takovém případě nebude existovat právo znovu projednat smlouvu a provozovatelé obdrží kompenzaci podle stávajícího plánu, ale stále mohou elektrárny odstavit dříve, než stanovuje harmonogram odstavování.
<blockquote>„Na jedné straně je to pozitivní, protože neexistuje žádná motivace udržovat elektrárny v provozu, i když již nebudou potřeba. Na druhou stranu toto ustanovení potvrzuje vyplacení vyrovnávacích částek v současně nastavené výši – a ta je velmi pravděpodobně příliš vysoká,“ tvrdí Alexander Reitzenstein, vedoucí politický poradce v oblasti energetiky a klimatu v think tanku E3G.</blockquote>
Vládní kabinet také schválil změny návrhu zákona, které stanoví finanční podporu uhelným regionům během přechodu od využívání uhlí. Jednou z hlavních změn je, že základní podmínkou pro to, aby projekty získaly státní podporu, se nyní stala udržitelnost.
<h2>Potenciálně vyšší kompenzace pro provozovatele černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Provozovatelé černouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne">již několik měsíců kritizovali</a>, že původní návrh zákona odklonu od uhlí je oproti provozovatelům hnědouhelných elektráren znevýhodňoval, protože nestanovoval žádnou zaručenou kompenzaci.
V aktuálním návrhu zákona tak byly aukce pro kompenzace za předčasné odstavení černouhelných elektráren naplánovány i na rok 2027, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">o rok déle než v předchozím návrhu</a>, a vzrostla i výše maximální možné kompenzace. Jaká bude skutečně vysoutěžená výše kompenzace, je však otázkou.
<blockquote>„Pokud bude <a style="font-weight: bold;" href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje/">Zelená dohoda Evropské komise</a> provedena podle plánu, významně to sníží hodnotu černouhelných elektráren. Pokud ceny plynu zůstanou nízké, pak není zaručeno, že maximální výše kompenzace bude skutečně vyplacena,“ uvedl Hanns Koenig z energetického think tanku Aurora Energy Research pro Tagesspiegel Background</blockquote>
Podle pozměňovacích návrhů se první aukce pro černouhelné elektrárny uskuteční 1. září.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons

Uhlí

Německo: Zákon o odklonu od uhlí se blíží své finální podobě. Vzrostly možné kompenzace pro černouhelné elektrárny

Britská Asociace jaderného průmyslu uvítala závěry <a href="https://es.catapult.org.uk/reports/nuclear-for-net-zero/">studie britské organizace Energy System Catapult (ESC)</a>, která byla zveřejněna v minulém týdnu. Podle studie by optimální variantou bylo vybudování dalších 10 GWe výkonu v nových jaderných zdrojích. Pro naplnění dlouhodobého potenciálu jaderné energie je ale zapotřebí výrazného poklesu nákladů.
Cílem nezávislé organizace ESC je urychlit transformaci britské energetiky a zajistit, aby britské společnosti a odběratelé využili příležitostí, které přináší rozvoj čistých technologií. Cílem nově zveřejněné studie je analýza potenciálních rolí a příspěvků jaderné energetiky v rámci různých cest k dekarbonizaci britské ekonomiky.
Podle studie by jaderná energie mohla potenciálně být důležitou součástí čistého energetického systému. Pokles nákladů je ale důležitou podmínkou pro naplnění této role. Podle studie by při absenci věrohodných plánů pro snižování jaderných nákladů bylo stále možné dosáhnout uhlíkové neutrality. Cílit na takovéto systémy je ale riskantní, neboť podle studie u nich hrozí nedosažení uhlíkové neutrality a tyto systémy mohou být rovněž velmi nákladné. Nejaderné scénáře by podle ESC mohly vyžadovat významné využití bioenergie a půdy, jakož i velké množství obnovitelné energie.
Klíčovým zdrojem pro dekarbonizaci energetik je podle ESC větrná energie. Rovněž existují důležité potenciální role pro jaderné technologie, a technologie CCS.
<h2>Zdroj tepla pro dálkové vytápění</h2>
Jaderná energie v kombinaci s nízkouhlíkovými tepelnými elektrárnami by podle studie mohla být vhodným zdrojem tepla při realizaci dálkového vytápění za účelem dekarbonizace vytápění a přípravy teplé vody. Podle ESC by zvláště v této oblasti mohly být využívány malé modulární reaktory s lehkou vodou (LWSMR). Jaderné elektrárny by podle studie mohly být ekonomicky efektivním zdrojem vodíku s nízkou uhlíkovou stopou.
<h2>Návrh studie – dalších 10 GW v nových jaderných zdrojích a podpora LWSMR</h2>
Podle studie by optimální rozsah nově budovaných jaderných zdrojů byl lépe odhadnut do konce roku 2030, podle studie není „kde začít, ale kde skončit“. Za optimální studie označuje program, který by dosáhl navýšení celkového instalovaného výkonu o dalších 10 GWe v nových reaktorech generace III+. Realizace projektu Hincley Point C přitom již byla do tohoto scénáře započítána.
Studie využívá Prostředí pro modelování energetických systémů (ESME), které je rovněž využíváno Výborem pro změnu klimatu, průmyslem, akademickou sférou a vládou Spojeného království. Podle ESC je ESME nezávislé na zájmech odvětví a identifikuje nákladově optimalizované cesty dekarbonizace v celé ekonomice.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.edfenergy.com/energy/nuclear-new-build-projects/hinkley-point-c/news-views/big-carl-first-big-lift-ends-successful-year">Hinkley Point C media team</a>

UK: Podmínkou rozvoje jaderné energetiky je snížení nákladů

Plánovaný samostatný britský trh pro obchodování s emisemi CO2 by v případě nenapojení na <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi" target="_blank" rel="noopener">evropský systém EU ETS</a> mohl mít problémy s likviditou vedoucí k prudkým cenovým výkyvům. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/060920-liquidity-could-be-issue-in-standalone-uk-carbon-market-trader?fbclid=iwar0v-7uhqouqfzpy3veyxa3pxqde-qvqnw_vfozokdg3mwlevmzcc0c_zg0" target="_blank" rel="noopener">Podle tradera z poradenské firmy Redshaw Advisors Toma Lorda</a> by navíc energetické společnosti mohly mít problémy při zajišťování budoucích prodejů elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/spojene-kralovstvi-pokracuje-pripravach-vlastniho-systemu-obchodovani-emisnimi-povolenkami" target="_blank" rel="noopener">Spojené království představilo začátkem června konkrétní obrysy připravovaného samostatného systému pro obchodování s emisemi CO2 (UK ETS)</a>, který by měl být zaveden od roku 2021 v důsledku odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Nový britský systém UK ETS by se měl podle současných návrhů vztahovat na veškerá zařízení s tepelným příkonem alespoň 20 MW (s výjimkou spaloven nebezpečného či komunálního odpadu), stejně tak na ropné rafinerie, těžký průmysl, další výrobu a rovněž na letecký průmysl. Pokrýval by tak zhruba 1000 zařízení, která v současné době spadají pod evropský EU ETS.
Prozatím nedořešenou otázkou je budoucí navázání ne evropský EU ETS. Podle Toma Lorda je pro hladké fungování UK ETS propojení s EU ETS nezbytné.
<blockquote>„Myslím, že propojení je v zájmu všech. Hlavním rizikem, pokud se nepropojíme, je, že Spojené království bude mít malý, tenký trh, na kterém mohou nastat problémy s likviditou,“ uvedl Lord.</blockquote>
Lord upozornil, že v Británii již na rozdíl od většiny evropských zemí proběhl přechod z uhlí na zemní plyn, a že tak není příliš velký prostor pro redukci emisí v případě vysokých cen emisních povolenek.
<blockquote>„Existuje tak zajímavý potenciál pro cenové špičky a volatilitu v prvním roce až dvou,“ dodal Lord.</blockquote>
<h2>Potřeba přebytků pro zajištění prodejů elektřiny</h2>
Zahraniční server Platts upozornil na odhady některých analytiků, že i s plánovaným o 5 % nižším ročním stropem pro emise CO2, než který by byl, pokud by Spojené království zůstalo v EU ETS, může dojít k převisu nabídky nad poptávkou, jelikož Británie v posledních letech prudce snížila emise CO2 díky nahrazení uhelných elektráren elektrárnami na zemní plyn a obnovitelnými zdroji.
<blockquote>„Tato analýza však nebere v úvahu potřebu energetických společností zjistit budoucí prodeje elektřiny na až tři roky dopředu,“ uvedl Lord, podle kterého je určitý přebytek povolenek na trhu pro hladké fungování potřeba, jelikož výrobci elektřiny při zajišťování budoucích prodejů elektřiny nakupují forwardové kontrakty jak na paliva, tak na emisní povolenky.</blockquote>

Emise CO2

Samostatný britský trh s emisními povolenkami by mohl mít problémy s likviditou

Německo minulý týden ve čtvrtek předložilo Evropské unii svůj energeticko-klimatický plán, šest měsíců po uplynutí lhůty pro jeho podání. Aktuálně tak chybí pouze plán Irska. Plány mají být základem pro rozhodnutí o výši cíle na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na úrovni EU. Současný 40% cíl by mohl být navýšen na 50-55 %.
Německý <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/I/integrierter-nationaler-energie-klimaplan.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=6">třísetstránkový klimaticko-energetický plán do roku 2030</a>, který ve středu přijala německá vláda, obsahuje národní cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990.
Opatření, která mají přispět k dosažení tohoto cíle, jsou, mimo jiné, zavedení zpoplatnění uhlíku pro dopravu a budovy a další dílčí cíle:
<ul>
<li>zvýšení energetické účinnosti snížením spotřeby primární energie o 30 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2008</li>
<li>nebo rozšíření podílu obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie na 30 % v roce 2030.</li>
</ul>
Plán potvrzuje závazek Německa potvrzený na podzim 2019 na summitu OSN o ochraně klimatu – usilovat o dosažení neutrality z pohledu vypouštěných skleníkových plynů do roku 2050.
<blockquote>„Jsem rád, že kancléřka a moji kolegové ve Spolkovém kabinetu dnes schválili Národní energeticko-klimatický plán a že nyní můžeme tento dokument předat Evropské komisi. Přispíváme tím k větší transparentnosti a porovnatelnosti energetické a klimatické politiky v EU a společně s našimi evropskými partnery můžeme dosáhnout energetických cílů EU do roku 2030,“ uvedl německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
<h2>Pochyby o dosažení německého cíle</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/se-soucasnymi-opatrenimi-nedosahne-nemecko-sveho-klimatickeho-cile-rok-2030-uvadi-vladou-zadane-studie">Dvě nezávisle vypracované studie zpochybnily</a>, zda německá opatření skutečně povedou ke splnění cíle. Dle studie zadané ministerstvem životního prostředí (BMU) bude dosaženo pravděpodobně pouze 51% snížení emisí, a stanovený cíl tak bude překročen o zhruba 70 milionů tun. Jako důvod studie uvádí zejména nedostatečné snížení skleníkových plynů v odvětví dopravy a vytápění. Studie očekává, že snížení emisí v sektoru energetiky a průmyslu bude do značné míry v souladu s vládními plány.
Druhá studie zadaná paralelně ministerstvem hospodářství a energetiky (BMWi) vypracovaná poradenskou firmou Prognos přinesla mírně optimističtější, ale v konečném důsledku podobné výsledky, přičemž rozdíly vyplývají zejména z odlišných předpokladů, například předpokladu o počtu elektromobilů na německých silnicích v roce 2030.
<figure id="attachment_75771" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1300px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg"><img class="size-full wp-image-75771" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg" alt="Berlín, Německo doprava, emise. Zdroj: Flickr, Kubilay Yu" width="1300" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Flickr, Kubilay Yu</figcaption></figure>
<h2>Navýšení cíle EU na 50 nebo 55 %?</h2>
Současný cíl EU ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030  je nastaven na 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Zvýšení cíle na alespoň 50 %, ideálně na 55 % je nedílnou součástí tzv. Green Deal neboli „zelené dohody“, kterou Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">představila na konci loňského roku</a>.
Výkonná komise EU plánuje ambicióznější cíl navrhnout v září. Jako základ pro rozhodnutí o konečné výši cíle budou použity klimatické plány předložené jednotlivými členským zeměmi, aby bylo vyhodnoceno co by bylo realistické. Očekává se, že Komise navrhne emisní cíl ve výši 55 %, musí se však dohodnout s představiteli členských zemí.
Jytte Gutelandová, zástupkyně sociálních demokratů, která vede jednání o klimatickém zákoně za poslance Evropského parlamentu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-navrhne-navyseni-cile-snizeni-emisi-roku-2030-65">navrhla zvýšení cíle dokonce na 65 %</a>. Poslankyně navýšení odůvodnila tím, že odpovídá tomu, co je <a href="https://www.unenvironment.org/resources/emissions-gap-report-2019">dle OSN</a> třeba k dosažení 1,5°C cíle Pařížské dohody.
Návrh na 65% cíl má však jen malou šanci si najít podporu v celém zákonodárném sboru Evropské unie, což je podmínkou pro následné navržení navýšení cíle. Evropská lidová strana (EPP), největší politické seskupení v Evropském parlamentu, s největší pravděpodobností podpoří 50% cíl, ale nikoli cíl vyšší.
Několik členských zemí včetně České republiky uvedlo, že cokoli nad současným 40% cílem není dosažitelné. Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vladnouci-strana-podminuje-prijeti-prisnejsiho-klimatickeho-cile-vyssim-prispevkem-jednotlivych-zemi-eu">změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU</a>. Navýšení cíle EU na 55 % by znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %, jelikož cíle jednotlivých členských zemí jsou spojeny s jejich ekonomickou silou.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="size-full wp-image-80951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
<h2>NECP jako nástroj EU pro plánování a transparentnost klimaticko-energetických cílů</h2>
Pro splnění cíle EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, musí členské státy EU vypracovat desetileté národní energeticko-klimatické plány (NECP) na období od roku 2021 do roku 2030 a předložit je Evropské komisi. Předložené plány <a href="https://ec.europa.eu/energy/topics/energy-strategy/national-energy-climate-plans_cs">zveřejňuje Komise na svých stránkách</a>.
Tyto plány nastiňují, jak jednotlivé členské státy plánují dosáhnout svých národních cílů v oblastech:
<ul>
<li>energetické účinnosti</li>
<li>obnovitelných zdrojů energie</li>
<li>skleníkových plynů</li>
<li>snižování emisí</li>
<li>propojení</li>
<li>výzkumu a inovace.</li>
</ul>
NECP tak představuje plánovací a monitorovací nástroj na úrovni EU a podává Evropské komisi zprávy o příspěvcích jednotlivých členských států k energetickým cílům EU do roku 2030.
S podáním německého plánu tak jedinou zemí, která svůj plán prozatím nepředložila, zůstává Irsko.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Německo předložilo Evropské komisi svůj dlouho očekávaný klimatický plán

Švédská společnost Northvolt a norský výrobce hliníku Hydro <a href="https://www.hydro.com/en/media/news/2020/hydro-and-northvolt-launch-joint-venture-to-enable-electric-vehicle-battery-recycling-in-norway/">oznámili založení společného podniku</a>, jehož cílem je využít jejich bateriových a hliníkových synergií a umožnit recyklaci baterií elektromobilů v Norsku. Nová společnost Hydro Volt plánuje využít norský trh s elektromobily a zajistit si tak udržitelný zdroj materiálů pro výrobu baterií. Provoz společného recyklačního centra má být zahájen v roce 2021.
Spuštění nového společného podniku následuje po investici společnosti Hydro do Northvoltu v roce 2019, a dále posiluje spolupráci mezi oběma společnostmi. Ta se soustředí na zdokonalování technologií cirkulární ekonomiky a materiálových toků.
Hydro Volt plánuje vytvořit svou recyklační továrnu v Fredrikstadu na jihovýchodě v Norska. Továrna má začít fungovat v příštím roce. Norský trh s elektromobily je jeden z nejvyvinutějších na světě a bude sloužit jako zdroj elektromobilů k recyklaci.
Plánovaná recyklační továrna má být vysoce automatizovaná a má být určena pro drcení a třídění baterií. Má mít kapacitu na zpracování více než 8000 tun baterií ročně, tato kapacita může být případně dále rozšířena. V druhé fázi by továrna mohla zvládnout zpracovat podstatnou část lithium-iontových baterií v elektromobilech z celé Skandinávie.
<blockquote>„Jsme nadšení z příležitostí, která tento krok představuje. Hydro může zpracovat hliník z vyřazených baterií jako součást našeho hodnotového řetězce, přispět naší cirkulární ekonomice a zároveň snížit klimatickou stopu kovu, který vyrábíme.“ – Arvid Moss, výkoný vicepresident pro energie a korporátní vývoj v Hydro.</blockquote>
<h2>Synergie mezi společnostmi</h2>
Typická baterie elektromobilu může obsahovat více jak 25 % hliníku, tedy přibližně 70 až 100 kg na baterii. Hliník získaný z recyklovaných baterií bude poslán společnosti Hydro a umožní tak větší produkci nízkouhlíkových produktů. Tímto krokem tak Hydro získává příležitost zajistit, aby jeho hliník byl používán pro výrobu baterií v budoucnosti.
<blockquote>„Northvolt si sám stanovil cíl, aby 50 % našich surovin v roce 2030 pocházelo z recyklovaných baterií. Partnerství s Hydro je důležitou součástí skládačky pro zajištění externího zdroje materiálů před tím, než se naše vlastní baterie přiblíží ke konci svého životního cyklu a vrátí se k nám.“ Emma Nehrenheim, hlavní ředitelka pro životní prostředí v Northvoltu.</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://northvolt.com/newsroom">Northvolt</a>

Elektromobilita

Northvolt plánuje recyklovat baterie norských elektromobilů a spolupracovat přitom s výrobcem hliníku Hydro

Němečtí provozovatelé uhelných elektráren hovoří v souvislosti se současnou podobou návrhu zákona o odklonu od uhlí o devalvaci svých investic. Odškodné za odstavování novějších černouhelných zdrojů ani příspěvek na konverzi nebo náhradu uhelných KVET zdrojů nepovažují za dostatečné. Od německé vlády přicházejí signály naznačující, že by vláda měla provozovatelům vyhovět. Informaci <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-bundesregierung-ringt-um-kohleausstiegsgesetz-kraftwerkbetreiber-bemaengeln-kohleersatzbonus/25880144.html?share=twitter">přinesl list Handelsblatt</a>.
Podle německého spolkového ministerstva hospodářství by měl zákon o odklonu od uhlí vyřešit veškeré parlamentní překážky „pokud možno v první polovině roku 2020“. Z pohledu provozovatelů uhelných elektráren však všechny kontroverzní otázky doposud uspokojivě vyřešeny nebyly.
<h2>Příliš nízké příspěvky na konverzi nebo náhradu KVET zdrojů</h2>
<figure id="attachment_44023" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg"><img class="size-full wp-image-44023" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-768x616.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-1024x821.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-725x581.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-800x641.jpg 800w" alt="" width="1200" height="962" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Teplárna na severu Mnichova. Zdroj: SWM</figcaption></figure>
To se týká zejména bonusu, který by měli provozovatelé dostávat za konverzi nebo náhradu svých uhelných zdrojů pro kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) vysokoúčinnými KVET zdroji na plyn, biomasu, odpad nebo kapalná paliva. Jeho výše <a href="https://www.klimareporter.de/images/dokumente/2019/12/kohleausstiegsgesetz-referentenentwurf-03-12-2019.pdf">v současném návrhu zákona, stanovená na 180 eur na kW instalovaného výkonu</a>, dle provozovatelů nepokryje nezbytné investice.
Asociace komunálních podniků (VKU), která sdružuje tzv. Stadtwerke, neboli městské společnosti, které působí, mimo jiné, jako výrobci a dodavatelé elektřiny a tepla ve městech, uvádí, že náklady na konverzi zdrojů jsou zhruba 2,5násobné. Navrhuje tak bonus ve výši 450 eur, pokud má být iniciativa přestavět zdroje úspěšná. Ingbert Liebing, generální ředitel VKU, připouští, že příslušnou výši bonusu není snadné určit. Ovlivňuje ji mnoho faktorů, které se zdroj od zdroje výrazně liší.
<blockquote>„Je však jasné, že 180 eur by nikdy nestačilo. Řada našich členských společností může velmi věrohodně ilustrovat, že i 450 eur, které navrhujeme, jsou velkou výzvou,“ uvedl Liebing.</blockquote>
<h2>Problému s výší bonusu si je vědoma i sama německá vláda</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<blockquote> „180 eur je určitě příliš málo. Nepředstavuje to motivaci ke konverzi elektráren. Proto výši změníme. Výše bonusu pro konverzi zdrojů by také měla odrážet stáří zdroje a jeho významnost z pohledu systému,“ uvedl Bernd Westphal, mluvčí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).</blockquote>
Liebing je přesvědčen, že konverze stávajících kogeneračních jednotek nebude stačit k zajištění požadovaného výkonu. Pro zajištění dostatečného tepelného i elektrického výkonu bude vedle konverze stávajících zdrojů nezbytné stavět také zdroje nové. VKU proto požaduje vyšší podporu kogeneračních zdrojů v zákoně o KVET.
<h2>Problémovým bodem je také odškodnění provozovatelů černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_34901" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2048px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg"><img class="size-full wp-image-34901" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-512x332.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-768x498.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-1024x664.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-725x470.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-800x519.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1328" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Německá černouhelná elektrárna Altbach/Deizisau. Druhý blok uvedený do provozu v roce 1997 je jedním z nejmodernějších černouhelných bloků pro výrobu elektřiny a tepla v Evropě. Zdroj: EnBW</figcaption></figure>
Problémy představují také plánovaná nařízení pro odstavování černouhelných elektráren. Zatímco provozovatelé hnědouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">si sjednávají kompenzaci za odstavení s vládou individuálně</a>, aukční mechanismus v případě černouhelných elektráren vystavuje riziku zejména provozovatele mladších zdrojů. Po roce 2027 totiž mají být černouhelné zdroje nuceně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">odstavovány bez nároku na kompenzace</a>.
Německá vláda signalizuje možné ústupky i v tomto ohledu. Podle Westphala existuje i zde prostor pro zlepšení.
<blockquote>„Chápu kritiku jednotlivých provozovatelů, kteří trvají na přiměřené kompenzaci za vyřazování elektrárny, která byla v provozu jen několik let,“ řekl Westphal.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Niederaußem společnosti RWE. Zdroj: RWE</blockquote>