Transformace energetiky a snížení emisí oxidu uhličitého i v jiných hospodářských sektorech je dlouhodobě jedním z hlavních bodů agendy Evropské unie. Evropský parlament se však tento týden vyslovil pro umožnění financování vybraných plynárenských projektů z fondu, který má sloužit především k přechodu na obnovitelné zdroje.
Zelená dohoda pro Evropu, která má ve výsledku pomoci Evropské unii dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, si vyžádá značné finanční prostředky. K financování projektů má sloužit i Fond pro spravedlivou transformaci, který by mohl zprostředkovat desítky miliard eur veřejných financí. Ty by měly pomoci těžkému průmyslu a ocelářskému průmyslu omezit emise CO2.
Navrhovaný fond je srdcem většího plánu nazvaného Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který má za úkol zajistit 100 miliard eur v letech 2021 až 2027. Tyto finance mají pomoct regionům, které jsou vysoce závislé na průmyslu produkujícím velké množství uhlíkových emisí.
Přesná pravidla pro čerpání prostředků z toho fondu ještě nebyla stanovena, budou se na nich však muset shodnout jak Evropský parlament, tak Komise i zástupci vlád členských zemí. Ti se však již dříve shodli, že by z fondu neměly být financovány žádné fosilní zdroje.
Parlament však <a href="https://www.reuters.com/article/us-china-energy-coal/eu-parliament-votes-to-allow-some-gas-projects-to-get-green-transition-money-idUSKBN2671VL" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> v úterý odhlasoval podporu dodatku, který by umožnil financovat z fondu vybrané plynárenské projekty přípustné pro státní podporu. Projekty se nicméně musí nacházet v uhelných regionech a musí být v souladu s klimatickými cíli pro rok 2030.
Podle Manolise Kefalogiannise, řeckého zákonodárce, tato pravidla umožní pouze omezení čerpání financí na projekty spojené se zemním plynem jakožto přechodným palivem. Podle jiných však investice do plynu odporuje původnímu slibu evropských zákonodárců.
Podle zástupců Evropského parlamentu by přístup k penězům ze „zeleného“ fondu měl být umožněn pouze zemím, které se vyslovily pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Jediná členská země, která se k tomuto slibu zatím nepřipojila, je Polsko.

Evropská Unie

Evropský parlament chce umožnit některým plynárenským projektům přístup k penězům ze "zeleného" fondu

Podíl elektrické energie z uhlí by měl v Polsku do roku 2040 klesnout až na pouhých 11 %. Polovina výrobní kapacity by pak měla pocházet z bezemisních zdrojů. Klíčem by přitom měl být rozvoj offshore větrných elektráren a jaderné energetiky, předpokládá aktualizovaný návrh Polské energetické politiky do roku 2040. Dosavadní plánované reformy uhelné energetiky jsou ovšem kritizovány jako nedostatečné.
Polské Ministerstvo pro klima <a href="https://www.gov.pl/web/klimat/minister-kurtyka-polityka-energetyczna-polski-do-2040-r-udziela-odpowiedzi-na-najwazniejsze-wyzwania-stojace-przed-polska-energetyka-w-najblizszych-dziesiecioleciach">prezentovalo novou verzi plánované Polské energetické politiky do roku 2040</a>, která dle jejich slov bere v potaz klimatickou politiku EU, technologický pokrok a dopady pandemie COVID-19. Nově stojí na třech základních pilířích – spravedlivý přechod, bezemisní energetický systém a dobrá kvalita ovzduší. Hlavním cílem je pak snížení podílu uhlí na výrobě elektřiny ze současných přibližně 75 % na 11 – 28 % do roku 2040.
<blockquote>„Zajištění pokračujících a stabilních dodávek energie průmyslu a zákazníkům je nezbytným předpokladem pro přilákání investic do země,“ dodal Michał Kurtyka, polský ministr pro klima.</blockquote>
Mezi hlavní předpokládané investice patří 130 mld. zlotých (cca 785 mld. Kč) do offshore větrných elektráren a 150 mld. zlotých (cca 905 mld. Kč) do jaderné energetiky. Bezemisní zdroje energie by tak měly pokrýt do roku 2040 polovinu výrobní kapacity. Nejméně 23 % veškeré spotřebované energie by pak mělo pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Dalších 60 mld. zlotých (cca 362 mld. Kč) z Evropských fondů by mělo jít na pomoc regionům nejvíce závislým na těžbě uhlí. Celkově by tak mělo vzniknout až 300 tisíc nových pracovních míst.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600156236.json“}
<h2>Plánovaná reforma energetiky podléhá kritice</h2>
Ve střednědobém horizontu pak Polsko plánuje provést restrukturalizaci energetického sektoru. Tři státní společnosti PGE, Enea a Tauron by se měly spojit pouze ve dvě. Jedna by pak měla spravovat pouze zdroje související s uhlím a druhá zbytek. Společnosti přitom vlastní jedenáct uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 23,9 GW, což představuje 94 % veškerého polského výkonu v uhelných zdrojích.
Plán je ovšem kritizován environmentální skupinou Greenpeace, protože počítá s podporou uhelných elektráren až do roku 2040. <a href="https://www.greenpeace.org/poland/aktualnosci/29289/odejscie-polski-od-wegla-do-2035-roku-to-business-as-usual-konieczne-przyspieszenie/">Dle jejich analýzy</a> je již teď z ekonomických a technických důvodů plánováno ukončení produkce ve většině uhelných elektráren, vyjma KVET, do roku 2035. Ještě v první polovině tohoto roku pak bylo Polsko s produkcí 50,5 TWh <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/">největším producentem elektřiny z uhlí v Evropské Unii</a>.
Úvodní fotografie: Hnědouhelný důl Turów, autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org

Energetika v zahraničí

Polsko aktualizovalo svou dlouhodobou energetickou politiku, připravuje se na odklon od uhlí

Německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier <a href="https://www.energate-messenger.de/news/205438/altmaier-will-parteiuebergreifenden-pakt-fuer-klimaschutz">požaduje dosažení konsensu o opatřeních pro dosažení klimatické neutrality</a> Německa do roku 2050 napříč politický spektrem. Za tímto účelem předložil dokument s 20 návrhy, jehož ústředním prvkem je zavedení nadstranické charty, která by měla definovat dílčí cíle. 
Při prezentaci dokumentu v Berlíně Altmaier připustil nedostatky v oblasti ochrany klimatu. „Nerozhodli jsme se a nereagovali jsme dostatečně“. V budoucnu by se ochrana klimatu již neměla překrývat s jinými otázkami ani záviset na výsledcích voleb.
„Charta klimatické neutrality a ekonomické síly“, která je ústředním prvkem návrhu má být ještě před příštími volbami, konajícími se v roce 2021, závazně schválena Německým spolkovým sněmem a Spolkovou radou. Zavázat se svým podpisem mohou i jednotlivé spolkové země, obce a místní samosprávy. Charta bude definovat klimatické cíle pro jednotlivé roky.
Pokud Evropská komise zvýší svůj cíl v oblasti klimatu do roku 2030, je třeba s tím počítat, zdůraznil Altmaier. Na rozdíl od dříve je otevřen vyššímu prozatímnímu cíli EU, který je aktuálně stanoven na snížení emisí do roku 2030 o 40 % oproti hodnotám z roku 1990.
<h2>Zpřísnění obchodování s emisemi?</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="size-full wp-image-80951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
Altmaier zdůraznil, že přeměna průmyslových procesů, jako je výroba oceli nebo mědi, na CO2 neutrální procesy bude vyžadovat obrovské náklady. Prosperita a konkurenceschopnost by však za žádných okolností neměla trpět. „Jinak žádná země nebude naši cestu následovat.“
Podle ministra jsou evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-se-dohodla-podobe-klimatickeho-balicku-zavede-vlastni-system-obchodovani-co2">německý systém obchodování s emisemi paliv</a>, který od roku 2021 zpoplatní emise CO2 pro sektory vytápění a dopravy, základními nástroji restrukturalizace ekonomiky.
Altmaier nevyloučil ani zpřísnění obchodování s emisemi. Množství povolenek by dle něj mělo být redukováno. Zavedeny by mohly být i dodatečné aukce, kde by společnosti mohly podávat nabídky na snížení konkrétního množství emisí CO2 za určitou cenu.
Celkově by ochrany klimatu mělo být dosaženo tržním způsobem. Altmaier připisuje státu aktivní roli a podobně jako v případě rozvojové spolupráce nebo obrany by měl fixní podíl HDP každoročně putovat také na ochranu klimatu a hospodářského rozvoje. Altmaier rovněž považuje za rozumné zavedení přeshraniční CO2 daně, která bude chránit hospodářství před dovozem produktů ze zemí s nízkými environmentálními standardy.
<h2>Neurčitý postup v oblasti OZE</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="size-full wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
Návrhy týkající se obnovitelných zdrojů energie (OZE) zůstávají neurčité. Ekonomika bude pro klimatickou neutralitu potřebovat „enormní množství obnovitelné elektřiny, tepla a zeleného vodíku“, uvádí dokument.
Kromě toho se hovoří pouze o tzv. „mechanismu párování“, jehož cílem je zajistit, aby potřebné množství obnovitelné energie bylo k dispozici ve stanovenou dobu. V důsledku toho by měly být cíle rozvoje OZE, a to i v aktuálním návrhu zákona o OZE, navýšeny.
<h2>Návrh prozatím nebyl diskutován mimo Altmaierův tým</h2>
Zmíněné návrhy jsou prozatím pouze osobními nápady Altmaiera, které nebyly koordinovány s parlamentní skupinou strany CDU/CSU ve Spolkovém sněmu ani s koaličním partnerem, stranou SPD. Ministr doufá, že jeho přístup povede k objektivní diskusi a že bude rychle dosaženo konsensu.
<blockquote>„Na jednání máme jen krátké časové období,“ uvedl Altmaier.</blockquote>

Rychlé zprávy

Altmaier: Pro nastavení dlouhodobé cesty Německa k uhlíkové neutralitě je nezbytný nadstranický pakt

Francie plánuje podpořit dekarbonizovanou výrobu vodíku sedmi miliardami eur do konce roku 2030. Do roku 2030 si pak za svůj cíl stanovila, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090820-france-cranks-up-hydrogen-plans-with-65-gw-2030-target-plays-down-new-nuclear?fbclid=iwar0ik2rsatwu0ih_oelcrjw0r6o9o5z0rsdqvz9dwjwqx3qzev-oo28wdvw">dle strategie prezentované 8. záři ministry ekonomiky a energetiky</a>, vybudování elektrolyzérů o výkonu 6,5 GW.
Strategie míří k úspoře až 6 miliónů tun CO₂ ročně do roku 2030, přičemž hlavní roli má hrát těžká doprava (silniční, železniční, lodní).
<blockquote>„Průmysl a investoři potřebují jasný výhled a rámec na několik let od nynějška do roku 2030, plus podporu na několika úrovních,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072820-french-hydrogen-rules-progressing-to-autumn-deadline-industry-lobby-afhypac">uvedl</a> na konci července mluvčí AFHYPAC a zdůraznil potřebu vodíkové strategie.</blockquote>
V prvním kroku se francouzská vláda zavázala vyčlenit 2 mld. EUR během následujících dvou let na nastartování vodíkové ekonomiky ze svého balíčku na obnovu ekonomiky po COVID-19. Aktuálně již jsou v chodu dva regionální pilotní projekty, u kterých nyní probíhá výběrové řízení, a na které je vyčleněno 350, respektive 275 milionů EUR.
Dle informací zahraničního portálu S&amp;P Global Platts měl francouzský ministr financí Bruno Le Maire diskutovat o vodíkové strategii v tomto týdnu s německým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem.
Německo již v průběhu letošního roku svou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">vodíkovou strategii</a>, která byla velice očekávaná, představilo. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">Stejně tak učinili i představitelé EU.</a>
Podle francouzského ministerstva počáteční vyjádření zájmu o projekty týkající se vodíku, ke kterému vyzvala společnosti francouzská vláda, vyústilo v únoru letošního roku ve 160 návrhů projektů, které dohromady žádaly o podporu 32,5 miliardy EUR.
Francie aktuálně potřebuje přibližně 900 tisíc tun vodíku ročně, především v rafinériích a chemickém průmyslu, přičemž vypouští do ovzduší okolo 9 miliónů tun CO₂.
<h2>Infrastruktura</h2>
Francie patří mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, stejně jako je tomu například u Německa. Právě mezi těmito dvěma státy <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura">vzniká také pilotní projekt</a> v rámci dohody „mosaHYc“, kdy má být přebudováno 70 km plynového potrubí tak, aby bylo schopno přepravovat výhradně vodík.
Nový uzel má spojovat německou průmyslovou oblast Saar s francouzskou oblastí Lorraine a jihem Lucemburska¨s přepravní kapacitou 20 tis. m³/rok.

Plynárenství

Francie nastiňuje svou vodíkovou strategii, do roku 2030 chce 6,5 GW elektrolyzérů

Společnost Mitsubishi vysílá první loď se systémem zachycování a ukládání uhlíku (CCS) na moře. Technologie bude dva roky testována, aby bylo ověřeno její možné širší využití v námořní dopravě.
Námořní doprava je silným znečišťovatelem, vypouští zhruba 2,5 % celosvětových skleníkových plynů. Díky závislosti na mezinárodním obchodu se očekává další zvětšení tohoto sektoru a tím i jeho uhlíkové stopy.
Z toho důvodu v roce 2018 členové Mezinárodní námořní organizace odsouhlasily společným úsilím snížit emise o 50 % oproti hodnotám z přelomu tisíciletí. V průběhu se mluvilo o mnoha možných technologiích, jako je vodík, amoniak či baterie, jakožto o možných řešeních. K průlomu v redukci emisí v námořní dopravě prozatím nedošlo.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/shipping/news/worlds-first-carbon-capture-at-sea-set-for-shipping-trials/">EURACTIV</a>, nyní přišla Japonská společnost Mitsubishi Shipbuilding s plánem testování technologie <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/technologie-zachytavani-co2-by-u-nekterych-elektraren-znacne-zhorsila-problemy-nedostatkem-vody">CCS (carbon-capture and storage)</a> v lodní dopravě. Společnost chystá umístit na palubu lodi technologii CCS využívanou pro elektrárny a dva roky testovat chování na moři. Dle firmy společnosti se bude jednat o světově první loď s CCS technologií.
<h2>CCS by se mohlo osvědčit i na moři</h2>
Na základě dat by se CCS systém modifikoval a vylepšil specificky pro lodní dopravu. Výhodou je, že se jedná již i existující technologii, ačkoliv v současné době ne příliš využívanou.
V případě úspěchu by tento způsob snížení emisí měl jednu významnou výhodu oproti ostatním možným řešením – technologii by šlo v rámci modernizace nainstalovat na již existují lodě. To by provozovatelům ušetřilo mnoho financí oproti koupi nové lodě. Dle předchozí Japonské studie by se lodní emise mohly omezit o 85 % – 90 %.
Bohužel použití CCS technologii na moři přináší i své stinné stránky. Zejména se jedná o samotné skladování zachyceného uhlíku, který je dle <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/aigcc-japonsko-musi-zmenit-svuj-elektroenergeticky-mix-aby-se-vyhnulo-klimaticke-katastrofe/">japonské</a> studie asi 4krát těžší než samotná ropa. Tím pádem by bylo potřeba více paliva a energie na samotnou cestu.
Jako další problém by mohlo být samotné palivo, které by nejspíše muselo projít před použitím úpravou – snížením obsahu síry a dusičnanů.
Nicméně snižování emisí v námořní dopravě získá brzy nový rozměr, jelikož EU v blízké době rozšíří svůj systém obchodování s emisemi <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/lodni-preprava-system-eu-ets-by-mohly-pomoci-eu-zaplatit-zotaveni-pandemii">EU ETS</a> právě i na lodní dopravu.
Autor úvodní fotografie: Astilleros Gondán/Østensjø Rederi

Emise CO2

Celosvětově první loď s carbon capture and storage technologií je připravena k vyplutí

Německý výrobce oceli <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/metals/082820-germanys-thyssenkrupp-to-build-dri-plant-run-on-hydrogen-for-green-steel-production">Thyssenkrupp postaví ve svých závodech v Duisburgu novou ocelárnu na výrobu bezemisní oceli</a>. Nová ocelárna bude vyrábět ocel pomocí metody přímé redukce železa s integrovanou tavící jednotkou poháněnou vodíkem a elektrickou energií z obnovitelných zdrojů. Nová ocelárna má být dokončena do roku 2025.
Německá společnost Thyssenkrupp si stanovila cíl snížit do roku 2030 své emise oxidu uhličitého o 30 %. Pro splnění tohoto cíle plánuje společnost postavit a začít provozovat novou ocelárnu na výrobu bezemisní oceli. Plán je postavit ocelárnu do roku 2025 a vyrobit přibližně 400 000 tun bezemisní oceli. Do roku 2030 má výroba vzrůst až na přibližně 3 miliony tun.
Hlavní úlohu pro výrobu bezemisní oceli má hrát vodík, který má nahradit zemní plyn ve výrobě <a href="https://cs.qwe.wiki/wiki/Direct_reduced_iron">přímo redukovaného železa</a>. Elektrická energie potřebná pro výrobu oceli má pocházet zejména z obnovitelných zdrojů. Očekává se, že nová ocelárna bude mít roční výrobní kapacitu kolem 1,2 milionů tun.
V případě, že do uvedení do provozu v roce 2025 nebude k dispozici dostatek vodíku, bude možnost novou ocelárnu provozovat dočasně na zemní plyn.
Thyssenkrupp je největším německým výrobcem oceli. Samotný závod na výrobu oceli ve městě Duisburg v současné době představuje 2 % německých emisí oxidu uhličitého.
<blockquote>„Chceme našim zákazníkům dodávat bezemisní ocel prostřednictvím tohoto ekologického výrobního cyklu – v obvyklých třídách a v celém portfoliu produktů. Společnost Thyssenkrupp Steel se může stát středem ekologického průmyslového přechodu v oblasti Porýní a Porúří, protože jsme výchozím bodem mnoha hodnotových řetězců,“ uvedl Bernhard Osburg, ředitel Thyssenkrupp Steel Europe.</blockquote>
Thyssenkrupp není jediným výrobcem oceli, který chce nahradit zemní plyn vodíkem při výrobě oceli. Německá společnost Salzgitter plánuje ve svém závodě ve Wilhelmshavenu v Dolním Sasku postavit ocelárnu využívající vodík.
Plánovaná výroba má dosahovat kapacity 2 milionů tun ročně a studie proveditelnosti projektu má být hotova do konce března 2021. Ve Švédsku plánuje společnost <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/bezemisni-ocel-ve-svedsku-uvadeji-revolucni-metodu-v-zivot/">Saab využívat vodík pomocí nové technologie HYBRIT pro výrobu oceli</a>. Nová technologie HYBRIT má být uvedena do provozu v roce 2035.
Německá vláda počátkem června přijala vodíkovou strategii, kterou ocelářský průmysl uvítal jako hnací sílu posunu směrem k využívání vodíku k výrobě oceli.

Thyssenkrupp bude vyrábět bezemisní ocel pomocí vodíku

Americká společnost<a href="https://www.exeloncorp.com/newsroom/exelon-generation-to-retire-illinois%E2%80%99-byron-and-dresden-nuclear-plants-in-2021"> Exelon Generation ve čtvrtek oznámila</a> svůj záměr na podzim příštího roku ukončit provoz dvou jaderných elektráren . Dvě elektrárny s celkem 4 reaktory podle společnosti v současnosti produkují bezemisní elektřinu pro více jak 4 miliony domácností a podniků v Illinois. Obě elektrárny přitom mají platné provozní licence na mnohem delší dobu.
Podle oznámení společnosti má být JE Byron uzavřena v září 2021, k uzavření JE Dresden má dojít v listopadu téhož roku. Obě elektrárny přitom mají platné provozní licence na mnohem delší dobu – podle nich by JE Dresden mohla být v provozu dalších 10 let, JE Byron, <a href="https://www.exeloncorp.com/locations/nrc-license-renewals/Pages/Byron.aspx">které byla nedávno licence prodloužena,  dokonce více jak 20 let.</a>
Obě elektrárny dohromady zaměstnávají více jak 1500 stálých pracovníků a dalších 2000 doplňkových pracovníků během odstávek pro výměnu paliva. Každý rok elektrárny na daních zaplatí 63 milionů dolarů.
Dohromady elektrárny dodávají 30 % bezuhlíkové energie v Illinois a podle Exelonu jsou tak nezbytné pro splnění státního cíle dosáhnout 100 % výroby z čistých zdrojů.
<blockquote>„Ačkoli v našich hlavách víme, že zastavení neekonomických Illinoiských elektráren je nutné k zachování ještě více pracovních míst jinde, dnes nám krvácí srdce pro tisíce talentovaných mužů a žen, kteří po více než jednu generaci sloužili rodinám v Illinois a nyní ztratí svou práci kvůli špatně koncipované energetické politice. Bohužel se nacházíme pouze rok od odstavení a musíme dát našim lidem, komunitám a regulátorům čas připravit se.“ – Christopher Crane, prezident a výkonný ředitel Exelonu
„Uznáváme, že toto prohlášení přichází v době, kdy se mnoho našich komunit stále zotavuje z ekonomických a zdravotních dopadů pandemie a budeme pokračovat v dialogu se zákonodárci ohledně cest jak uzavření elektráren zabránit. Z tohoto důvodu jsme odpovědným činitelům zpřístupnili naše účetní knihy a zpřístupníme je každému zákonodárci, který by chtěl posoudit ziskovost elektráren.“</blockquote>
Dalším z důvodů pro oznámení úmyslu uzavřít obě elektrárny je dát regionálnímu provozovateli přenosových sítí, PJM, čas na posouzení zda vyřazení JE Byron a JE Dresden nezpůsobí nedostatky výrobních kapacit v severní Illinois během špičkového zatížení. Exelon rovněž prohlásil, že do 30 dnů zašle oficiální oznámení o vyřazení Jaderné regulační komisi (NRC) a pozastaví veškeré investiční projekty související s dlouhodobým provozem reaktorů.
<h2>Elektrárny zápasí s klesajícími cenami elektřiny a konkurencí emisních zdrojů v kapacitních aukcích</h2>
Ačkoli obě elektrárny jsou podle Exelonu jedny z nejefektivnějších a nejspolehlivějších v americké jaderné flotile, obě elektrárny se potýkají s poklesem tržeb v řádu stamilionů dolarů. Důvodem jsou kromě klesajících cen elektrické energie také tržní pravidla, která podle Exelonu umožňují fosilním elektrárnám nabízet nižší ceny v kapacitních aukcích.
Ekonomické problémy dále zhoršilo nedávné rozhodnutí Federální komise pro regulaci energetiky (FERC), která má v aukcích poskytovat znečišťujícím zdrojům další konkurenční výhody. Ze stejných důvodů hrozí předčasné uzavření také dalším dvou elektrárnám – JE LaSalle a JE Braidwood.
<h2>Předčasné odstavení elektráren může ohrozit státní klimatické cíle</h2>
V lednu 2019 se Illinois zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou. Podle Exelonu přitom stát z přibližně 85 % dosahuje stanoveného cíle, pokud by ale všechny čtyři ohrožené jaderné elektrárny byly předčasně uzavřeny, emise by vzrostly o 70 % a stát by cíle splnil pouze z 20 %.
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Doug Bowman's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/bistrosavage/" data-track="attributionNameClick">Doug Bowman</a>

Jaderné elektrárny

Další dvě americké jaderné elektrárny mají být předčasně odstaveny. Ohroženy jsou klimatické cíle Illinois

Klimatická opatření zavedená v rámci Akčního programu pro ochranu klimatu 2020 byla dle nejnovější zprávy německé vlády méně efektivní, než se předpokládalo. Německo by tak nesplnilo svůj cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Vzhledem k důsledkům pandemie COVID-19 je ovšem možné, že nakonec k pokoření této hranice dojde.
Německa vláda zveřejnila <a href="https://www.bmu.de/pressemitteilung/kabinett-beschliesst-klimaschutzbericht-2019/">Zprávu o ochraně klimatu za rok 2019</a>, která hodnotí efektivitu opatření zavedených v rámci Akčního programu pro ochranu klimatu 2020. Obecně dle zprávy jednotlivá opatření zafungovala a přispěla ke snižování emisí. Jejich účinek je ovšem menší, než se čekalo.
Celkově vedla k redukci emisí o přibližně 37,5 až 48 milionů tun ekvivalentu CO2 (CO2e). Dle projekcí z roku 2014 měla být ovšem efektivita plánu mezi 62 a 78 miliony tun CO2e. Tak, jak byl nastaven, by tedy k dosažení cíle snížit emise o 40 % oproti hodnotám z roku 1990 nestačil.
Do statistik ovšem zatím nebyl započten efekt koronavirové krize. Německo přitom za první polovinu roku 2020 zaznamenalo <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/">rekordní pokles produkce elektřiny z uhlí</a>. Částečně to bylo způsobeno sníženou poptávkou po elektřině a částečně bylo uhlí nahrazeno obnovitelnými zdroji, kterým přála mimořádně větrná zima. Dle zprávy je tedy stále možné, že hranice 40 % pokořena bude.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1598206641.json“}
<h2>Již minulý rok byl rekordní</h2>
V roce 2019 došlo k meziročnímu poklesu emisí o 6,2 %, což je nejvýraznější snížení za celou dobu účinnosti Akčního programu. Celkově tedy Německo vyprodukovalo za rok 805 milionů tun CO2e, odpovídající poklesu 35,7 % oproti roku 1990. Za poslední 3 roky pak emise klesly v absolutních číslech o 104 milionů tun CO2e. To je více než dohromady za předchozích 10 let.
<blockquote>„Minulý rok jsme se poučili z předchozích opomenutí. Díky zákonu o změně klimatu jsou naše závazky závazné, transparentní a kontrolovatelné. Každý rok budeme ověřovat, jestli jdeme po správné cestě, a případně provedeme úpravy,“ okomentovala výhled do budoucnosti ministryně životní prostřední, Svenja Schulze.</blockquote>
Akční program pro ochranu klimatu 2020 byl přijat v roce 2014, aby právě do roku 2020 dopomohl ke snížení emisí o 40 % oproti roku 1990. Dalším cílem, který si Německá vláda stanovila, je jejich omezení o 55 % do roku 2030, <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecky-ministr-energetiky-podporuje-navyseni-cile-snizeni-emisi-eu-roku-2030-55">přičemž toto podporuje i na celoevropské úrovni</a>. Jedná se ovšem o nezávazná politická prohlášení. Závazné cíle jsou obsaženy v zákoně o ochraně klimatu, kde byl pro rok 2020 požadován pokles pouze o 35 %.

Německý klimatický plán do roku 2020 byl méně úspěšný, než se očekávalo

Vodík, velice diskutované téma poslední doby, se v průběhu zvláště letošního roku a podpoře, které se mu dostává <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu/">např. ze strany EU</a>, pomalu vyvinul v neodmyslitelnou součást budoucí energetiky založené na obnovitelných zdrojích energie. Aktuálně je ovšem cena zeleného vodíku, tedy vodíku vyrobeného skrze elektrolýzu vody za pomoci energie z obnovitelných zdrojů, vysoká. Nicméně nejnovější studie ukazují, že jeho cena by měla mezi lety 2020 až 2050 znatelně poklesnout.
<a href="https://theicct.org/sites/default/files/publications/final_icct2020_assessment_of%20_hydrogen_production_costs%20v2.pdf">Studie</a>, kterou si nechala vypracovat Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT), zkoumá tři scénáře výroby vodíku skrze elektrolýzu vody, jak v USA, tak i v EU, s využitím elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie – konkrétně energie slunce a větru. Studie také mimo jiné srovnávala ostatní dostupné studie na toto téma a poukazovala na rozdíly, zejména v předpokladech týkajících se kapitálových nákladů (CAPEX).
<h2>Scénář 1</h2>
Prvním scénářem je připojení elektrolyzéru k rozvodné sítí, což znamená jeho maximální možné využití napříč celým rokem. Předpokladem scénáře je, že elektřina potřebná k elektrolýze vody bude pocházet z obnovitelných zdrojů, které si provozoval zařízení zajistí například pomocí dlouhodobých <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko">PPA kontraktů</a> (Power Purchase Agreements).
Dle studie poklesne medián cen zeleného vodíku pro zařízení připojené k rozvodné síti a využívající pouze elektřinu z OZE z aktuální úrovně pohybující se v USA okolo 8,81 USD/kg, v případě EU okolo 13,11 USD/kg na hodnoty predikované pro rok 2050 – v případě USA na 5,77 USD/kg, pro EU pak na 7,69 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 6,06 USD/kg v USA, resp. 4,83 USD/kg v EU na 4,15 USD/kg, resp. 3,21 USD/kg.
<h2>Scénář 2</h2>
Druhým scénářem je přímé napojení elektrolyzéru na obnovitelný zdroj energie – větrnou nebo solární elektrárnu. V tomto případě se nedá počítat s maximálním možným využitím elektrolyzéru napříč celým rokem, tzn. menší výnos z prodeje vodíku, ovšem cena elektřiny se v tomto případě uvažuje nižší, jelikož předpokladem scénáře je využití přímého vedení, kdy se neplatí regulovaná složka ceny elektrické energie (platba za přenos a distribuci apod).
Druhý scénář počítá s poklesem mediánu cen v USA z 10,61 USD/kg na 5,97 USD/kg v roce 2050. Pro EU z 19,23 USD/kg na 10,02 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 4,56 USD/kg v USA, resp. 4,06 USD/kg v EU na 2,44 USD/kg, resp. 2,23 USD/kg.
<h2>Scénář 3</h2>
Posledním scénářem je využití elektrolyzéru jako úložiště energie, kdy je elektrolyzér připojen k rozvodné síti a je využíván pouze v době, kdy je v soustavě přebytek energie – např. v Německu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-ceny-elektriny-jsou-vlivem-koronaviru-vice-volatilni-vice-nez-jindy-zavisle-vyrobe-oze">byly v letošním roce na spotovém trhu k vidění relativně často záporné ceny</a> elektrické energie v důsledku výroby OZE. Ve studii je vzhledem k velmi rozdílným podmínkám v závislosti na lokaci počítáno s využitím elektrolyzéru 4 hod/den.
Poslední scénář počítá s poklesem mediánu cen v USA z 11,02 USD/kg na 5,92 USD/kg v roce 2050. Pro EU z 10,85 USD/kg na 6,08 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 6,10 USD/kg v USA, resp. 5,97 USD/kg v EU na hodnotu 4,75 USD/kg, resp. 6,67 USD/kg.
<h2>Strategie EU</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">EU před nedávnem přijala strategii</a>, ve které oficiálně sází na vodík. Do roku 2024 chce na svém území vybudovat pro výrobu zeleného vodíku elektrolyzéry o výkonu nejméně 6 GW. Do roku 2030 by pak měl výkon dosahovat 40 GW, přičemž se odhaduje, že cena zeleného vodíku by měla být do roku 2030 konkurenceschopná ve srovnání s jinými formami výroby vodíku.
Jinou formou výroby je například parní reforming zemního plynu, takový vodík se pak označuje jako šedý. Pokud jsou vzniklé emise zachycovány – např. pomocí technologie Carbon Campture and Storage (CCS), jde pak o vodík modrý. Strategie EU tuto možnost výroby vodíku s využitím technologie CCS nevylučuje a počítá s využitím do té doby, než se stane zelený vodík konkurenceschopným.
Cena výroby šedého vodíku se liší dle regionu, např. v <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Nizozemsku se cena pohybuje okolo</a> 1,04 EUR/kg.

Akumulace energie

Studie: Cena zeleného vodíku by měla v dalších dekádách znatelně poklesnout

V německém městě Leuna začala výstavba výzkumného střediska, které se zaměří na testování a hodnocení různých způsobů využití elektrolýzy pro výrobu vodíku v průmyslovém měřítku. Výzkum se zaměří i na další způsoby ukládání přebytečné elektřiny ze sítě do jiných látek a udržitelnou výrobu základních chemikálií a syntetických paliv. První projekty by měly být zahájeny v příštím roce.
Minulý týden byl v Německu položen základní kámen nového pilotního projektu v oblasti výroby zeleného vodíku. Vzniklé výzkumné středisko umožní zkoumání a hodnocení různých technických řešení výroby vodíku pomocí elektrolýzy v průmyslovém měřítku za použití pouze elektřiny z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.cbp.fraunhofer.de/de/presse-und-medien/presseinformationen/2020/gruener-wasserstoff-als-impulsgeber-fuer-eine-nach-haltige-chemie.html">oznámilo Centrum pro chemicko-biotechnologické procesy Fraunhoferova institutu</a>.
Středisko se bude nacházet ve městě Leuna, které je součástí tzv. chemického trojúhelníku ve středním Německu. V této oblasti se již dnes nachází více než 600 chemicko-technologických podniků, které vodík využívají. Součástí výzkumu tedy budou i způsoby využití přebytečné energie z obnovitelných zdrojů a zeleného vodíku k výrobě základních chemikálií a syntetických paliv. Zahájení prvních výzkumných projektů je pak naplánováno na rok 2021.
<blockquote>„Sasko-Anhaltsko představuje ideální podmínky [pro tento projekt]. Vyrábíme hodně elektřiny z obnovitelných zdrojů, je zde velká poptávka po vodíku ze strany chemického průmyslu, a navíc disponujeme existující potrubní sítí a možnostmi skladování,“ prohlásil profesor Armin Willingmann, zemský ministr pro ekonomiku, vědu a digitalizaci Saska-Anhaltska.</blockquote>
<div class="mceTemp"></div>
<figure id="attachment_8298" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-8298" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-800x533.jpg 800w" alt="Nord Stream" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Plynovod Nord Stream v Německu.</figcaption></figure>
<h2>V hledáčku bude také ekonomická životaschopnost</h2>
Centrum se zaměří i na vypracování životaschopných byznys plánů a na způsoby využití dosavadní plynové infrastruktury. To je jedním ze základních předpokladů pro ekonomicky výhodný přechod k vodíku i <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice/">dle Evropské unie</a>. V současné době je tato otázka spíše zanedbávána a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-plynova-infrastruktura-neni-pripravena-na-primichavani-vodiku/">většina evropských států souběžné využití plynovodů pro zemní plyn a vodík neumožňuje</a>.
Fraunhoferův institut je největší evropskou institucí pro aplikovaný výzkum. Jeho nejnovější zapojení do výroby zeleného vodíku pak přichází v kontextu zveřejnění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem/">Německé národní vodíkové strategie</a> a <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">strategie EU pro vodík</a>.
Úvodní fotografie: Ceremoniální pokládání základního kamene. Zdroj: Fraunhofer CBP