Konzultační společnost McKinsey zveřejnila zprávu <a href="https://www.mckinsey.com/industries/oil-and-gas/our-insights/global-energy-perspective-2021">Global Energy Perspective 2021</a>, která zkoumá, jakým způsobem by se mohl vyvíjet globální energetický sektor. McKinsey na svých webových stránkách představila hlavní závěry zprávy. Mnoho z nich se odvíjí právě od referenčního scénáře, který mimo jiné reflektuje očekávaný vývoj, pokud nedojde ke změnám oproti aktuálně nastaveným trendům a politikám. 
Zveřejněný energetický výhled Global Energy Perspective 2021 společnosti <a href="https://oenergetice.cz/uhli/studie-investice-do-odklonu-od-uhli-v-cesku-se-v-budoucnu-vrati">McKinsey</a> možný vývoj transformace energetického sektoru zkoumá prostřednictvím čtyř scénářů. V návaznosti na předchozí analýzy a vzhledem k aktuálním datům spojeným s vývojem pandemie McKinsey pro účely této zprávy využívala základního scénáře, který se nazývá „Virus pod kontrolou; vrací se růst“ (angl. „Virus Contained; growth returns“). Z toho se odvíjí veškeré predikce konzultantské společnosti v předložené zprávě.
<h2>Dlouhodobý dopad pandemie bude mírný</h2>
Podle predikcí McKinsey se globální poptávka po energii vrátí na úroveň před vypuknutím pandemie koronaviru, tedy na úroveň z roku 2019, během jednoho až čtyř let v závislosti na použitých scénářích. Zároveň se ale už nedostane zpět do předešlého růstového trendu. Poptávka po elektřině a plynu se na původní úroveň vrátí rychleji než ropa. Uhlí se na původní poptávku již nevrátí.
Poptávka po elektřině bude významně růst. Podle zprávy se mezi lety 2020 až 2050 zdvojnásobí. Podíl elektřiny na energetickém mixu se do 30 let zvýší na 30 %. Důvodem bude elektrifikace a rozvoj využívání <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">zeleného vodíku</a>. V roce 2035 se bude dle referenčního scénáře vyrábět 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle McKinsey budou v novém energetickém systému hrát významnou roli <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/ve-velke-britanii-vznikne-zatim-nejvetsi-bateriove-uloziste-bateriemi-od-tesly">baterie</a>, ale i plynové zdroje, které budou pokrývat období, kdy budou obnovitelné zdroje vyrábět méně.
<figure id="attachment_91911" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-91911 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1.png 662w" alt="" width="512" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektroenergetický mix v referenčním scénáři McKinsey v letech 2020 a 2050. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
<h2>Pokud chceme snížit emise, musíme udělat více</h2>
Dochází postupně k poklesu poptávky po fosilních palivech. K vrcholu poptávky po uhlí již došlo, v případě ropy ho McKinsey očekává na konci současné dekády a v případě zemního plynu na konci 30. let. Nicméně fosilní paliva mají v referenčním scénáři energetického výhledu v roce 2050 stále své místo – tvoří více než polovinu globální poptávky po energii. A to především díky růstu poptávky v letectví a chemickém průmyslu.
V referenčním scénáři nebude omezení globálního oteplování pod 1,5 °C dosaženo. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/platts-globalni-emise-co2-energetiky-roce-2021-porostou-i-pres-rust-oze">Emise</a> naopak zůstanou poměrně vysoké a podle McKinsey budou na úrovni oteplení o 3,5 °C. Dle predikcí emise CO2 spojené s energetikou zůstanou na stejné hodnotě až do roku 2030 a poté začnou mírně klesat.
<figure id="attachment_91909" class="wp-caption aligncenter" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91909" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-725x412.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-800x455.png 800w" alt="" width="860" height="489" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí v energetice do roku 2050 v referenčním scénáři McKinsey. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
Autor úvodní fotografie: Andrew Imanaka

Elektřina

McKinsey: Globální poptávka po elektřině se do roku 2050 zdvojnásobí

Ve čtvrtek o půlnoci byla odstavena portugalská uhelná elektrárna Sines. Nyní v Portugalsku zbývá pouze jedna další uhelná elektrárna Pego, která má být uzavřena na podzim. Potom se Portugalsko stane čtvrtou Evropskou zemí, která nebude vyrábět elektřinu z uhlí.
Portugalská energetická společnost EDP oznámila v červnu minulého roku, že chystá uzavřít tamní uhelnou elektrárnu Sines o instalovaném výkonu 1296 MW již v roce 2021, o dva roky dříve, než bylo původně v plánu. Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/portugal-on-track-to-become-coal-free-by-year-end/">EURACTIV</a>, od dnešního pátku je elektrárna definitivně mimo provoz.
Tím zůstal v <a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/portugalske-predsednictvi-evropsky-klimaticky-zakon-dohled">Portugalsku</a> v provozu pouze jediný uhelný zdroj, elektrárna Pego. A i tato uhelná elektrárna má být odstavena v listopadu tohoto roku. Dle enviromentální neziskové a nevládní organizace Europe Beyond Coal se tak Portugalsko stane čtvrtou evropskou zemí po Belgii (2016), Rakousku (2020) a Švédsku (2020), která po podepsání pařížské klimatické dohody ukončí výrobu elektřiny z uhlí.
<blockquote>„Během čtyř let se Portugalsko posunulo od hrubé představy ohledně opuštění uhlí do roku 2030 ke konkrétním plánům být bez uhlí do konce letošního roku,“ sdělila Kathrina Gutmanová z Europe Beyond Coal.
„Země jako je Německo, Česká republika či <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-planuje-statni-podporu-uhli-az-roku-2049">Polsko</a>, které se zavázaly nebo plánují odklon od uhlí dlouho po roce 2030, by si měly poznamenat: nestanovením ambiciózního vyřazování uhlí budete jenom neustále dohánět, protože k němu stejně dojde.“</blockquote>
Uhelná elektrárna Sines emitovala v průměru 12 % portugalských emisí skleníkových plynů.
<h2>Evropský odklon od uhlí</h2>
Rozhodnutí EDP o urychlení uzavření uhelné elektrárny je údajně „přirozený následek procesu transformace energetiky“, který je v souladu s uhlíkovými cíli Evropské Unie.
I další země mají naplánovaný odklon od uhlí v příštích letech (dle Europe Beyond Coal): Francie (2022), Slovensko (2023), UK (2024), Irsko (2025) a Itálie (2025).
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Uhlí

Portugalsko ke konci roku uzavře svoji poslední uhelnou elektrárnu

Čína spustí 1. února 2021 svůj národní systém pro obchodování s emisemi CO2, který by jí měl pomoci k <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cinska-cesta-k-uhlikove-neutralite-nejvetsi-vyzvou-bude-prumysl-vytapeni" target="_blank" rel="noopener">dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060</a>. Zpočátku budou v systému zahrnuty pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí vyšší než 10 tis. tun. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/010621-china-to-launch-national-carbon-emissions-trading-scheme-on-feb-1" target="_blank" rel="noopener">Podle informací zveřejněných zahraničním serverem Platts by se mělo jednat o zhruba 2 200 elektráren</a>. 
Jak připomněl zahraniční server Platts, Čína od roku 2011 zaváděla pilotní systémy pro obchodování s emisemi CO2 v devíti městech a v roce 2017 začala s vývojem národního systému.
Ten má vstoupit v platnost 1. února 2021 a zpočátku má zahrnovat pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí nad 10 tis. tun. Zařízení zařazená do národního schématu budou následně vyřazena z regionálních systémů pro obchodování s emisemi.
<blockquote>„Elektrárny, obzvláště pak ty uhelné, jsou klíčovými zařízeními, jejichž emise budou kontrolovány a zdroje z trhu očekávají, že průmysl, včetně cementárenského, ocelářského, rafinérského, petrochemického a papírenského, stejně jako letecká doprava, budou postupně do systému začleněny poté, co bude úspěšně spuštěn,“ uvedl zahraniční server Platts.</blockquote>
Ministerstvo životního prostředí má fungovat jako národní regulátor a dohled nad národním systémem pro obchodování s emisemi. Environmentální autority v jednotlivých provinciích mají podle zveřejněných informací řídit alokaci emisních povolenek, provádět kontrolu množství vypouštěných emisí a činit další administrativní úkony.
Zpráva o spuštění národního systému pro obchodování s emisemi v Číně přichází v době, kdy cena emisních povolenek v evropském systému EU ETS přokonává historická maxima. Například cena futures kontraktu s dodávkou v prosinci letošního roku ve čtvrtek přesáhla hodnotu 34 EUR/t CO2. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-jsou-po-dohode-ze-summitu-na-rekordu" target="_blank" rel="noopener">Již prosincové hodnoty nad 31 EUR/t CO2 přitom znamenaly nejvyšší hodnoty od spuštění systému EU ETS v roce 2005</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Emise CO2

Čína spustí od února národní systém pro obchodování s emisemi CO2

<a href="https://www.montelnews.com/en/story/germanys-newest-hard-coal-unit-likely-last-to-close--bna/1182504?fbclid=IwAR1zVphD5K13-FDqUlGStSzVc0qM8bxKf5gMpl8I_5UXnaUaNcT6dXNS5Zc">Nově zprovozněná německá černouhelná elektrárna Datteln 4 bude nejspíš odstavená z provozu jako poslední v rámci plánovaného odstavování německých uhelných zdrojů.</a> Jak uvedl německý energetický regulátor BNA, uhelný zdroj Uniperu o instalovaném výkonu 1,1 GWe figuruje na seznamu jako poslední s rokem odstavení 2038.  
BNA zveřejnila předběžný harmonogram povinného uzavírání černouhelných elektráren v zemi, které začne nejpozději v roce 2027. Elektrárna Datteln 4, která začala vyrábět elektřinu na začátku loňského roku, je na řadě jako poslední. Generální ředitel Uniperu Andreas Schierenbeck potvrdil záměr společnosti udržet Datteln 4 v provozu do konce roku 2038.
Mezi další jednotky, které se uzavřou mezi posledními, jsou následující elektrárny, které zahájily komerční provoz v letech 2013 a 2015: Onyx Wilhelmshaven (726 MWe), GKM Mannheim 9 (843 MWe), ENBW Karlsruhe 8 (834 MWe), Steag Walsum 10 (725 MWe) a Trianel Luenen ( 735 MWe).
Celý seznam je k dispozici na webových stránkách regulačního orgánu BNA a bude předmětem konzultací až do 1. února 2021.
<h2>Možnost předčasného uzavření na základě aukcí</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/prvni-nemecke-aukci-platby-za-odstaveni-uhelnych-elektraren-uspely-zdroje-vykonu-48-gw">Společnosti však mohou upřednostnit předčasné uzavření prostřednictvím německého nabídkového řízení, které nabízí provozovatelům elektráren platby za tato předčasná uzavření do roku 2026</a>. Tuto možnost již využily společnosti RWE a Vattenfall, které uzavřou své černouhelné zdroje Westfalen E (764 MWe) a Moorburg (1 600 MWe) do konce letošního roku. Elektrárny jsou v provozu pouze šest, respektive pět let a o jejich uzavření se rozhodlo po úspěšném podání nabídek v prvním kole nabídkového řízení.
Další aukce na předčasné uzavření zdrojů má objem 1,5 GW a bude přijímat nabídky do 4. ledna.
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/environmentalni-skupiny-tlaci-nemecko-aby-dostalo-svych-cilu-ohledne-uzavirani-uhelnych-elektraren">Přestože si Berlín klade za cíl vyřadit uhelné elektrárny z provozu do konce roku 2038,</a> někteří analytici prognózují dřívější uzavření všech bloků v důsledku rostoucích nákladu na emisní povolenky. Pro ilustraci, tento týden se cena emisních povolenek pohybovala na rekordně vysoké úrovni nad 33 EUR/t.
Zdroj úvodní fotografie: UNIPER

Německo

BNA: Nejnovější německá černouhelná elektrárna nejspíš skončí jako poslední v roce 2038

Dneškem nabývá účinnosti převážná část novely o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, respektive ty její části, které nenabyly účinnost už bezprostředně po vyhlášení zákona v lednu 2020. Normu připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle úřadu patří mezi klíčové změny předlohy zřízení takzvaného Modernizačního fondu, který bude financován z výnosů dražeb emisních povolenek v EU. Vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021 až 2030.
<blockquote>&#8222;Státní fond životního prostředí ČR jako příjemce peněz z Modernizačního fondu do jednotlivých oblastí podpory rozdělí v letech 2021 až 2030 přibližně 120 miliard korun. Peníze půjdou mimo jiné na výrobu a distribuci tepelné energie z obnovitelných zdrojů nebo výstavbu solárních elektráren a úspory energií, takže primárně na ekologizaci české energetiky,&#8220; sdělila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP.</blockquote>
Předregistrační výzvy spustilo ministerstvo na konci listopadu 2020, projektové záměry mohou zájemci podávat do letošního 1. února. První ostré výzvy by měly být vypsány v prvním čtvrtletí letošního roku. Projekty budou financovány z devíti samostatných programů. Největší alokaci má mít program na podporu nových obnovitelných zdrojů energie.
Ministerstvo už dříve uvedlo, že v závislosti na ceně emisních povolenek, které loni dosáhly rekordních hodnot, může objem peněz, které budou ve z prodeje povolenek ve fondu k dispozici, stoupnout zhruba na 150 miliard korun. &#8222;Druhou významnou novoroční změnou je zavedení mechanismu kompenzací nepřímých nákladů za zvýšené ceny elektřiny pro energeticky náročná odvětví zpracovatelského průmyslu, která jsou ohrožená zahraniční konkurencí,&#8220; uvedla Pospíšilová.
Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že v posledních dnech <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">stoupla</a> cena povolenek dosud nejvýše &#8211; nad 33 eur (asi 865 Kč) za tunu vypuštěného oxidu uhličitého (CO2).
Aktuální novela dále mimo jiné stanoví, že pokuty firmám za přestupky, které se týkají vykazování emisí a nákupu emisních povolenek, se zvýší desetinásobně až na 20 milionů korun. &#8222;K již platným novinkám novely pak patří například takzvaný opt-out, tedy vyřazení menších zařízení ze systému EU ETS. Těmto zařízením tak odpadají některé náklady na administrativu a nákup povolenek,&#8220; dodala Pospíšilová.

Legislativa ČR

Novela o povolenkách nabývá účinnosti, zřizuje Modernizační fond

Vývoj na trhu s emisními povolenkami, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, byl letos nejzajímavější od roku 2005, kdy byl evropský systém spuštěn. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Cenu povolenek podle nich srazil především nástup pandemie koranaviru, růst naopak zapříčinily evropské klimatické dohody a informace o vakcíně proti covidu. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">vyplývá</a>, že na konci roku stoupla cena povolenek dosud nejvýše &#8211; nad 33 eur (asi 865 Kč) za tunu CO2. 
<blockquote>&#8222;Vývoj cen byl v uplynulém roce poměrně zajímavý. Zatímco na začátku roku se cena povolenek propadla pod hodnotu 20 eur za tunu, už v polovině roku dosahovala rekordních hodnot. Nyní, na konci roku, se navzdory covidu ceny povolenek pohybují stále na svých maximech, tedy okolo 30 eur za tunu,&#8220; řekl ČTK výkonný ředitel společnosti Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor uvedl, že pandemie koronaviru v letošním roce ovlivnila vše a bylo by tak zvláštní, pokud by povolenky byly výjimkou. &#8222;I ony šly s cenou dolů. Pouze krátce a dočasně, jak se nyní ukazuje. Koneckonců ani největší optimisté v řadách uhelného průmyslu neočekávali a nadále neočekávají, že by se vrátily bývalé dlouhé časy levných povolenek,&#8220; sdělil.
Nízké ceny povolenek panovaly na trhu řadu let až do roku 2017, chvíli byla jejich cena prakticky nulová. Důvodem obratu bylo podle odborníků mimo jiné zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR) s cílem korigovat množství povolenek na trhu.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala měl cenový vývoj povolenek v letošním roce zhruba stejný trend jako index důvěry v průmyslu. Nárůst cen na rekordní úrovně je podle něj skvělou zprávou pro ty výrobce elektřiny, kteří vyrábí v co největším poměru z obnovitelných zdrojů, neprospěl naopak výrobcům, kteří vyrábí ve vysokém poměru z uhlí.
<blockquote>&#8222;Trend jasně pomáhá, a bude pomáhat těm investorům, kteří dokážou investovat do změny technologie výroby. Celoevropsky platí, že nejexponovanějším segmentem, který je nejcitlivější na další růst cen povolenek, je teplárenství,&#8220; doplnil hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.</blockquote>
Příští rok očekávají analytici spíše uklidnění situace. &#8222;Zásadní legislativní rozhodnutí na úrovni EU již byly učiněny na konci tohoto roku, takže předpokládám, že se nárůst ceny povolenek na nějakou dobu zastaví a trh si tak trochu odpočine. Ve druhé polovině příštího roku, pokud se dostaví euforie z překonání pandemie a ekonomika včetně spotřeby elektřiny povyskočí, očekávám další nárůst ceny,&#8220; uvedl Gavor.
Od Nového roku nabývá v Česku účinnosti převážná část novely o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, respektive ty její části, které nenabyly účinnost už bezprostředně po vyhlášení zákona v lednu 2020. Podle ministerstva životního prostředí patří mezi klíčové změny zřízení takzvaného Modernizačního fondu. Do roku 2030 do fondu z prodeje emisních povolenek, v závislosti na jejich ceně, půjde zhruba 120 až 150 miliard korun.
Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Experti: Vývoj na trhu emisních povolenek byl letos nejzajímavější vůbec

Celosvětová poptávka po uhlí <a href="https://www.iea.org/reports/coal-2020">dle odhadu Mezinárodní energetické agentury (IEA)</a> v příštím roce vzroste o 2,6 %. V následujících letech by ale poptávka měla spíše stagnovat. Rostoucí poptávka asijských států má být vyvážena sníženou poptávkou v jiných regionech.
<h2>Krátkodobý růst poptávky</h2>
<blockquote>„Očekává se, že celosvětové hospodářské oživení v roce 2021 povede ke krátkodobému růstu poptávky po uhlí poté, co se poptávka v letošním roce strmě propadla kvůli COVID-19,“ stojí v reportu IEA.</blockquote>
Dle nejnovějšího reportu IEA má poptávka po uhlí v letošním roce meziročně poklesnout o 5 % na 7,2 miliardy tun. V příštím roce by se měla dle aktuálních dat vyšplhat na 7,4 miliardy tun, z toho by okolo 85 % mělo připadat na černé energetické a hnědé uhlí.
Poptávka po uhlí v Evropě by měla v roce 2021 vzrůst o 2,3 % na hodnotu lehce přesahující 600 milionů tun, z toho 530 milionů tun by mělo činit černé energetické a hnědé uhlí.
<blockquote>„Krize související s COVID-19 úplně změnila podobu světových trhů s uhlím,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/coal-demand-to-rebound-nearly-3-in-2021--iea-/1179212?fbclid=IwAR0baOlVfdjQgUc349q2fBZjZa25mOhhegfCFKuwUUKYtel5ueZVPw-2iyc">pronesl Keisuke Sadamori</a>, ředitel energetických trhů a bezpečnosti v IEA. „Před pandemií jsme očekávali malé oživení v poptávce po uhlí v roce 2020, poté jsme ale byli svědkem největšího poklesu ve spotřebě uhlí od 2. světové války.</blockquote>
Sadamori dodal, že pokles by byl ještě větší, kdyby nedošlo v druhé polovině letošní roku k výraznému ekonomickému oživení v Číně, která je celosvětově největším spotřebitelem uhlí.
<h2>Výhled poptávky</h2>
Dle reportu by v následujících letech nemělo dojít k výraznému propadu ve světové poptávce, a to především kvůli vzrůstajícímu apetitu v Asii. V roce 2025 by se měla poptávka pohybovat okolo 7,4 miliardy tun, tedy okolo hodnoty, kterou IEA odhaduje také pro rok 2021.
<blockquote>„Zatímco podíl uhlí při výrobě elektřiny i na celkovém energetickém mixu postupně klesá, rapidní pokles ve využívání uhlí v absolutních hodnotách není v bezprostřední budoucnosti předpokládán,“ stojí v reportu.</blockquote>
Report dále podotýká, že budoucnost poptávky bude rozhodnuta v Asii. Číně a Indii se aktuálně připisuje 65% podíl na světové poptávce. Podíl EU a USA by měl v roce 2025 poklesnout pod 10 % z 37 % zaznamenaných v roce 2000.
<h2>Cena uhlí strmě vzrostla</h2>
Cena černého uhlí od listopadu strmě vzrostla. Hlavním hybatelem cen je <a href="https://oenergetice.cz/uhli/obava-nabidku-vyhled-chladneho-pocasi-vyhnal-ceny-uhli">obava o nabídku</a>, informace ohledně vývoje pandemie COVID-19, respektive vakcíny proti COVID-19, a výhled chladného počasí.
Ke konci listopadu se cena ročního kontraktu API2 na rok 2021 pohybovala okolo 55 USD/t, nyní se stejný produkt obchoduje lehce přes 68 USD/t.

IEA: Celosvětová poptávka po uhlí bude rozhodnuta v Asii

Vyšší cíl pro snížení emisí na úrovni minimálně o 55 % do roku 2030 bude s největší pravděpodobností brzy schválen. Stále ovšem není konkrétně jasno, jak by mělo být ambicióznějšího cíle dosaženo. První možné politické nástroje a revize legislativy představí Evropská komise až v létě 2021. Informoval o tom <a href="https://events.euractiv.com/event/info/a-sustainable-path-to-climate-neutrality-how-can-energy-utility-operators-contribute?_ga=2.71047251.2119969093.1608555078-1260652260.1598252640">portál Euractiv</a> na základě proběhlé online konference na téma přispění provozovatelů energetické soustavy k dosažení klimatické neutrality. 
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-statu-eu-schvalili-navyseni-cile-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-roku-2030">Zástupci členských států</a> v minulém týdnu schválili zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na alespoň 55 % ve srovnání s rokem 1990, jak navrhla Evropská komise. Tento cíl musí být ještě schválen v Evropském parlamentu, který bude hlasovat na začátku roku 2021. Dosavadní pozice Evropského parlamentu je zvýšit cíl pro snížení emisí až na hodnotu 60 %. Lze tedy očekávat, že Evropský parlament cíl snížení emisí o 55 % do 2030, pokud ne přísnější, podpoří.
<h2>Cíl je jasný, jak ho dosáhnout nikoliv</h2>
Nicméně přestože je zvýšení ambice cíle EU v oblasti snižování <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-co2-usa-maji-letos-poklesnout-vice-nez-desetinu-uhli-budou-nejnizsi-od-roku-1973">emisí</a> do roku 2030 de facto již jistou věcí, stále není přesně jasné, jak by cíle mělo být dosaženo. Je patrné, že aktuálně vyvíjené úsilí bude muset být podstatně zintenzivněno. A to aby bylo dosaženo vyššího cíle do roku 2030 a následně i klimatické neutrality do roku 2050.
Evropská komise ovšem plánuje zveřejnit případné revize dotčené legislativy a politických nástrojů, které mají k dosažení vyššího cíle snižování misí do 2030 pomoci, až koncem <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/eu-climate-action/law_en">června 2021</a>.
<blockquote>„Bude nastaven rámec, ve kterém budou soukromé entity a jiné podniky fungovat v budoucnu. A je už nyní jasné, že změny v tomto rámci povedou k významným změnám prostředí, ve kterém podniky fungují nyní,“ řekl Augustijn van Haasteren, expert v oblasti energetiky v Evropské komisi.</blockquote>
Podle van Haasterena může určitý obrázek o tom, co lze v červnu 2021 od Komise očekávat, poskytnout strategie integrace energetických systémů (Energy System Integration) – tedy důraz na sector coupling a důraz na aktivnější spotřebitele.
<h2>Budoucnost je v obnovitelných zdrojích a vodíku</h2>
Mezi dvě hlavní obavy podle portálu Euractiv patří příprava sítě na vyšší podíl volatilních obnovitelných zdrojů elektřiny a úprava plynárenské infrastruktury tak, aby byla schopná přepravovat <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/japonsko-chce-v-roce-2030-vyrabet-vetsinu-elektriny-z-vodiku">vodík</a> jako základní palivo.
<blockquote>„Myslíme si, že zelené plyny budou tvořit poměrně velkou část plně dekarbonizovaného energetického mixu, něco kolem 25 %. Stávající plynárenská infrastruktura bude klíčová, aby se toto mohlo stát,“ uvedla Camilla Palladinová, výkonná viceprezidentka italského provozovatele přepravní soustavy Snam.</blockquote>
Podle Palladinové jsou již nyní veškeré plynovody, které společnost Snam pořizuje, s vodíkem kompatibilní. Zároveň Snam zkoumá svou stávající soustavu, aby věděla, na jaký podíl vodíku je připravena, případně jaké změny bude nutné provést.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Zvýšení cíle snížení emisí do 2030 lze očekávat brzy. Návod na jeho dosažení až v půlce roku 2021

Výstavba nových větrných a solárních elektráren by měla v příštím roce globálně zrychlit, avšak zotavení ekonomiky, přechod z plynu na uhlí a nízké ceny fosilních paliv zapříčiní meziroční nárůst emisí CO2 z energetiky o 4,4 % na necelých 32 miliard tun. Vyplývá to z odhadů analytiků <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/121120-global-co2-emissions-expected-to-rise-in-2021-despite-renewable-energy-growth" target="_blank" rel="noopener"> z S&amp;P Global Platts Analytics.</a> 
Analytická společnost S&amp;P Global Platts Analytics při online briefingu ke svému energetickému výhledu pro rok 2021 uvedla, že globální růst výstavby větrných a solárních elektráren bude podpořen zejména solárními instalacemi v Číně, navýšením instalací v Indii a odloženými instalacemi z roku 2020 do roku 2021 v USA.
<blockquote>„Pro rok 2020 jsme navýšili náš odhad nového instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren o 7 % (zhruba 8 GW), zatímco pro rok 2021 zůstaly naše předpovědi nezměněny,“ uvedli analytici z Platts.</blockquote>
Podle Platts by zotavení produkce jaderných elektráren a již zmíněný růst výkonu v obnovitelných zdrojích měly potlačit růst spotřeby fosilních paliv v sektoru výroby elektřiny.
<blockquote>„Avšak i přes větší zaměření na dlouhodobé snižování emisí uhlíku způsobí zotavení ekonomiky, přechod z plynu na uhlí a nízké ceny fosilních paliv růst globálních emisí CO2 z energetiky v roce 2021  o 1,4 miliardy tun nebo 4,4 %,“ dodali analytici.</blockquote>
V souvislosti s částečným zpětným přechodem z plynu na uhlí upozorňují Platts zejména na Spojené státy americké, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/blogs/coal/092220-us-gas-to-coal-switching-to-boost-coal-consumption-help-trim-stocks" target="_blank" rel="noopener">kde byl tento trend pozorován již v průběhu letošního roku</a>.
<blockquote>„Přechod z plynu na uhlí a zotavující se poptávka po elektřině zvýší v USA požadavky na dodávku uhlí v roce 2021, avšak pro americké producenty uhlí, kteří se často nacházejí ve finanční tísni, bude obtížné navýšit dodávku odpovídajícím způsobem,“ dodal Platts.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Platts: Globální emise CO2 z energetiky v roce 2021 porostou i přes růst OZE

Po dlouhých nočních jednání oznámila minulý týden v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že zástupci států EU konečně <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_2389" target="_blank" rel="noopener">dosáhli shody</a> na navýšení cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 se emise mají snížit o 55 % ve srovnání s hodnotami v roce 1990.
Komise předložila návrh na navýšení cíle<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_1599"> již v září</a>. Jako hlavní důvod pro jeho přijetí bylo usnadnění dosažení cíle pro rok 2050 – tedy dosáhnout v rámci celé EU klimatické neutrality.
Pod vedením Německa, které v současnosti předsedá Evropské radě, se návrh konečně podařilo schválit v pátek 11. prosince. Navýšení cíle kritizují někteří zástupci Evropského parlamentu, pro které je číslo příliš nízké. Parlament bude v budoucnu prosazovat další navýšení cíle, a sice na 60 %.
Další představitelé Evropské unie výsledek naopak uvítali a upozornili, že bez něj by unijní státy jen těžko dosáhly svých závazků vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu.
Proti návrhu se výrazně vyjádřilo Polsko, země stále velmi závislá na uhlí. Polsko původně navrhovalo, že by cíl měl být stanoven pro všechny země zvlášť, a to v závislosti na jejich HDP. Návrh ale nakonec neprošel. V rámci dohod si ale Polsko vymohlo nadstandardní finanční podporu, která by měla státu pomoci v energetické transformaci.
Fond obnovy o velikosti 2,2 bilionů eur, jehož cílem bude, mimo jiné, poskytnout státům podporu v oblasti energetiky a klimatu, byl rovněž dojednán na pátečním jednání.
Navýšení cíle je vnímáno i jako odpověď na nedávno oznámené sliby dosáhnout uhlíkové neutrality ze strany Číny, či nový cíl Velké Británie, která si stanovila snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 68 %.
Výsledek jednání byl oznámen na Climate Ambition Summitu Organizace spojených národů, který se konal 12. prosince a který byl největším setkáním států a zájmových organizací od podepsání Pařížské dohody. Ta letos oslavila své již páté výročí.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com