Současná situace způsobená pandemií onemocnění COVID-19 má za následek značný pokles globální poptávky po energetických komoditách, což se podepisuje na jejich ceně, jež padá na historická minima. Podle Francie by EU měla využít veškerá možná opatření, aby zamezila extrémně nízkým nákladům na využívání fosilních paliv, které by mohly ohrozit dosažení klimatických cílů.
Tlak na snižování emisí a vyšší ambice v oblasti klimatické politiky v Evropské unii v posledních letech sílí, přičemž podle současných plánů by unie měla do 30 let dosáhnout uhlíkové neutrality. Současné rekordně nízké ceny fosilních paliv vyvolané globálním poklesem poptávky z důvodu šířícího se koronaviru však snižování jejich využívání příliš nenahrávají.
Před včerejší videokonferencí, na které se sešli ministři energetiky jednotlivých členských zemí, zaslala Francie účastníkům podle agentury Reuters dokument, ve kterém vyzývá EU, aby využila daně či jiné zpoplatnění, včetně současného systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), aby <a href="https://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL5N2CG55B" target="_blank" rel="noopener">zabránila „extrémně nízkým cenám“ fosilních paliv ohrozit klimatické ambice</a>.
<blockquote>„Cena fosilní energie by měla odpovídat jejímu skutečnému dopadu na životní prostředí,“ stálo podle agentury v dokumentu.</blockquote>
Některé členské země, včetně Nizozemska a Rakouska, podle zdrojů oslovených agenturou záměr Francie podpořily. Jiné země, jako například Polsko, podpořily jiné části návrhu, včetně urychleného zavedení uhlíkových cel na dovoz do unie.
<h2>Zelená dohoda jako motor pro obnovu</h2>
Evropská komise sice plánuje revizi zpoplatnění emisí a současného systému ETS v příštím roce, Francie nicméně žádá, aby EU činila kroky bezodkladně. S možnou ekonomickou recesí by opět mohlo dojít k přebytku emisních povolenek, přičemž pokles jejich ceny by opět byl demotivační pro další významné snižování emisí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová včera uvedla, že její plán na dekarbonizaci Evropy v rámci Zelené dohody by měl sloužit jako „motor pro obnovu“ evropské ekonomiky.

Emise CO2

Francie žádá EU, aby zamezila extrémně nízkým cenám fosilních paliv

Spojené státy americké v posledních letech značně navýšily těžbu ropy a zemního plynu, což zemi pomohlo vylepšit její energetickou bilanci. Z čistého dovozce energetických komodit, kterým USA byly po dlouhá desetiletí již od roku 1952, se tak zemi v loňském roce povedlo stát se čistým vývozcem.
Rostoucí vývoz zemního plynu a nižší čistý dovoz surové ropy pomohly Spojeným státům loni dosáhnout čistého vývozu energetických komodit vůbec poprvé za posledních 67 let. V roce 2019 tak hrubý export energetických komodit <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43395" target="_blank" rel="noopener">podle dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration</a> (EIA) převýšil hrubý dovoz.
Zatímco export dosáhl podle EIA rekordní hodnoty 23,6 biliard britských tepelných jednotek (quad), které přibližně odpovídají v Evropě užívaným exajoulům, dovoz opět meziročně poklesl na zhruba 22,8 exajoulů.
<figure id="attachment_83374" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-83374" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Vyvoj-energeticke-bilance-USA-mezi-lety-1950-2019.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Vyvoj-energeticke-bilance-USA-mezi-lety-1950-2019.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Vyvoj-energeticke-bilance-USA-mezi-lety-1950-2019-512x212.png 512w" alt="Vývoj energetické bilance USA mezi lety 1950 až 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj energetické bilance USA mezi lety 1950 až 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Čistý dovoz energetických komodit do USA dosáhl svého vrcholu o hodnotě zhruba 30 exajoulů v roce 2005. V posledních 4 letech přitom stabilně klesá. V loňském roce se přitom čistý dovoz z 3,6 exajoulů v roce 2018 přehoupl na čistý vývoz komodit v objemu 0,8 exajoulů. Podle agentury se tak jedná o největší meziroční změnu energetické bilance od roku 1980.
Loňská změna čistého dovozu na vývoz byla tažena především poklesem čistého dovozu surové ropy. Ke změně obchodní bilance rovněž pomohl rostoucí vývoz plynu, v případě uhlí a ropných produktů k žádným zásadním změnám nedošlo.
<figure id="attachment_83375" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-83375" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Obchodni-bilance-USA-pro-vybrane-energeticke-komodity-mezi-lety-1950-2019.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Obchodni-bilance-USA-pro-vybrane-energeticke-komodity-mezi-lety-1950-2019.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Obchodni-bilance-USA-pro-vybrane-energeticke-komodity-mezi-lety-1950-2019-512x212.png 512w" alt="Obchodní bilance USA pro vybrané energetické komodity mezi lety 1950 až 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Obchodní bilance USA pro vybrané energetické komodity mezi lety 1950 až 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Spojené státy byly loni navzdory 31% poklesu stále čistým dovozcem surové ropy. Na dovozu ropy je země závislá nejméně od roku 1949, do kterého sahají data EIA. Největším dovozcem ropy do USA, stejně jako odběratelem tamní ropy, je Kanada.
Přestože USA dováží velké objemy surové ropy, část čistého dovozu země opět vyveze přepracovanou v podobě ropných produktů. Přestože čistý vývoz ropných produktů loni mírně poklesl, stále tvoří největší část energetického exportu ze země.
Podobně jako v případě ropy loni rostl i export zemního plynu. Hrubý export podle dat EIA roste již 5 let v řadě, přičemž loni meziroční nárůst dosáhl 29 %. Díky současnému poklesu dovozu jsou tak Spojené státy čistým vývozcem plynu již od roku 2017.
Poslední z důležitých energetických komodit, které USA vyváží, je uhlí. Na poli uhlí jsou Spojené státy čistým vývozcem za celé sledované období, tedy minimálně posledních 70 let.

Energetika v zahraničí

USA se loni po bezmála 70 letech staly čistým vývozcem energetických komodit

Ministři životního prostředí Německa a Francie se přidali k dalším ministrům z 11 zemí EU, kteří žádají zvýšení cílů pro omezení emisí oxidu uhličitého pro rok 2030. Minstři se obávají, že by opatření pro opětovné nastartování evropských ekonomik po koronavirové krizi mohla směřovat k podpoře využívání fosilních paliv.
Spolu s Německem a Francií varují ministři životního prostředí Rakouska, Dánska, Finska, Řecka, Itálie, Lotyšska, Lucemburska, Nizozemska, Portugalska, Španělska a Švédska, že by krátkodobá opatření pro podporu evropských ekonomik mohla „uvěznit EU ve fosilní ekonomice na několik nadcházejících desetiletí“.
Podle ministrů z téměř poloviny zemí Unie je nyní důležité zaměřit se na původní záměr zvýšit ambice v oblasti snižování emisí.
<blockquote>“Musíme zůstat odhodlaní navýšit cíl EU pro rok 2030 do konce letošního roku,” uvedli ministři ve společném prohlášení s tím, že je nutné dodržet časový harmonogram v souladu s Pařížskou dohodou i navzdory odložení letošní klimatické konference COP26 na příští rok.</blockquote>
Evropská komise <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/041420-france-germany-join-call-to-raise-eus-2030-co2-goal-by-end-year" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global</a> plánuje předložit posouzení možných dopadů ambicióznějších cílů letos v listopadu, které by mělo ukázat, jak navýšit současný 40% cíl snížení emisí do roku 2030 na 50 až 55 %.
Zásadnější omezení emisí je přitom prvním krokem k dosažení cíle uhlíkové neutrality do roku 2050, který Evropská komise představila loni v prosinci.
Evropská komise navrhla přijmout cíl pro rok 2050 jako závazný v návrhu klimatické legislativy, kterou představila letos v březnu. Podobně by do nového zákona, který bude muset schválit Rada Evropské unie a Evropský parlament, chtěla přidat i navýšení cíle pro rok 2030.

Již polovina zemí EU žádá ambicióznější emisní cíle pro rok 2030, nově i Francie a Německo

Investice bank do oblasti fosilních paliv se, i přes časté proklamace o podpoře primárně zelené energetiky, v posledních letech nezměnily.  Podle zprávy investice do fosilních paliv každým rokem stále rostou. V letech 2016 až 2018 bylo do fosilních paliv investovaly 1,7 bilionů eur (cca 43,4 bilionů korun). Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/banks-taking-only-superficial-climate-action-study-reveals/">Euractiv</a>. 
Iniciativa <a href="https://www.bostoncommonasset.com/Membership/Apps/Boston_About_Input_App.aspx">Boston Common Asset Management</a> zveřejnila zprávu s názvem Banking on a Low-Cabon Future: Finance in a Time of Climate Crisis. Podle této zprávy jsou proklamace bankovního sektoru o <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/evropska-investicni-banka-nerozhodla-konci-financovani-fosilnich-paliv/">podpoře zelených projektů</a> „převážně povrchní“. Banky nejsou schopné změnit zaběhnuté praktiky v oblasti svých investic či půjček. Výzkumníci se zabývaly daty týkajících se 58 největších světových bank jako jsou například HSBC, JP Morgan Chase, BNP Paribas nebo MUFG.
Naprostá většina bank (konkrétně 69 %) podpořila zásady a doporučení týkající se financování v oblasti klimatu vytvořené <a href="https://www.fsb-tcfd.org/about/">Task Force on Climate-related Financial Disclosures</a> (TCFD), nicméně pouze několik bank je reálně implementovalo. 50 % bank zapojuje své klienty s vysokou <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/svetove-emise-co2-se-nedari-snizovat-letos-porostou-rychleji-nez-vloni/">uhlíkovou stopou</a> do strategie energetického přechodu. Pouze 12 % od svých klientů žádá plnění TCFD doporučení a 16 % bank odmítá klienty, kteří jsou zapojeni do odlesňování.
<h2>Banky mohou významně přispět k boji proti změně klimatu</h2>
Výsledkem tak je, že projekty týkající se fosilních paliv jsou i nadále financovány a investice do nich dokonce každý rok rostou. Podle zprávy bylo do fosilních paliv v letech 2016 až 2018 investováno 1,7 bilionů eur (cca 43,4 bilionů korun).
<blockquote>„Rozsah klimatické krize si žádá mnohem radikálnější přeměnu bankovního sektoru. Naše zjištění dokazují systematickou neochotu bank vyžadovat od svých klientů s vysokou uhlíkovou stopou vyšší standardy. A to i přesto, že pokud by tak činily, významně by snížily bankovní rizika a přispěly k urychlení aktivit v boji proti klimatické změně.“ Lauren Compere z Boston Common Asset Management</blockquote>
Zpráva proto vyzývá, aby banky změnily přístup ke svým klientům a ukončili postupně financování projektů spojených s fosilními palivy a odlesňováním.

Rychlé zprávy

Studie: Banky stále do fosilních paliv investují miliardy

<a href="https://www.group.rwe/en/press/rwe-ag/2019-09-30-the-new-rwe/">Skupina RWE</a> přijala nový plán snižování emisí CO2, jehož cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040. RWE plánuje investovat přibližně 1,5 miliardy euro ročně do obnovitelných zdrojů a technologií akumulace energie. Díky veškerým těmto aktivitám chce zůstat klíčovým aktérem mezi světovými producenty elektrické energie.
Mezi lety 2012 až 2018 RWE snížila své emise CO2 o jednu třetinu, respektive zhruba o 60 milionů tun. Další snížení o přibližně 70 % se očekává do roku <a href="https://oenergetice.cz/uhli/osm-zemi-eu-se-zavazalo-vyrabet-elektrinu-uhli-nejdele-roku-2030/">2030</a>. Do tohoto roku RWE ukončí provoz veškerých svých uhelných elektráren ve Spojeném Království.
Podobně i v Německu budou postupně uhelné elektrárny skupiny odpojovány v souladu s uhelným phase-outem země. A v neposlední řadě plánuje výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030 ukončit i Nizozemsko.
Cílem skupiny RWE je přeměnit výrobu elektřiny z fosilních paliv tak, aby výroba byla uhlíkově neutrální do roku 2040. Už nyní je v portfoliu zahnuta fotovoltaika a <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel/">větrné elektrárny</a>, které chce firma dále rozšiřovat. Kromě těchto aktivit se hodlá více zaměřit také na uskladňování energie, biomasu a elektrárny vyrábějící elektřinu z plynu, zejména tedy z tzv. zeleného plynu.
<blockquote>„Toto představuje pro RWE obrovský úkol. Máme ovšem jasnou vizi, jak cíle dosáhnout: chceme ukončit využívání fosilních paliv důsledně a zodpovědně. Budeme významně investovat do větrné a solární energetiky a také do vysoce kapacitních technologií pro uskladňování energie. Nové RWE je a zůstane jedním z hlavních hráčů byznysu výroby elektrické energie.“ 
Rolf Martin Schmitz, CEO RWE AG</blockquote>
<h2>RWE chce zůstat i nadále důležitým globálním hráčem mezi výrobci elektřiny</h2>
Portfolia v oblasti obnovitelné energetiky <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/rozhodnuti-ek-o-transakci-firem-e-on-a-rwe-ma-i-sve-kritiky/">E.ONu</a> a <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/investori-vedeni-macquarie-dokoncili-prevzeti-innogy-grid-holding/">innogy</a>, které nyní tvoří RWE Renewables, podle oficiálního tiskového prohlášení ze skupiny vytvoří „globálního aktéra“ s instalovaným výkonem více než 9 GW. Dalších 2,6 GW instalovaného výkonu je již ve výstavbě a bude brzy dokončeno.
RWE chce do <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel/">větrné energetiky</a> na pevnině i na moři, do fotovoltaických elektráren a do technologií akumulace investovat 1,5 miliardy euro ročně (zhruba 38,7 miliard korun). Pokud bychom zohlednili i partnerské projekty, tak se tato částka vyšplhá na 2 – 3 miliardy euro (zhruba 51,5 – 77,3 miliard korun).
Nová skupina RWE se bude skládat ze čtyř společností: RWE Renewables, RWE Supply &amp; Trading, RWE Generation a RWE Power.

Skupina RWE plánuje být do roku 2040 uhlíkově neutrální

Podle analýzy jednotlivých národních klimaticko-energetických plánů ani jeden členský stát nepředstavil úplný plán toho, jak postupně ukončit podporu fosilních paliv. A to navzdory tomu, že byl na setkání G20 před deseti lety přijat závazek podporu fosilním palivům eliminovat. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-countries-have-no-concrete-plans-to-phase-out-fossil-fuel-subsidies-report/?utm_term=Autofeed&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=Twitter#Echobox=1568011526">Euractiv.</a>
Devět členských států EU ve svých národních klimaticko-energetických plánech (dále „NKEP“) znovu zopakovala své závazky ukončit podporu fosilních paliv. V plánech ovšem chybí komplexní popis ukončení podpory.
Zároveň má pět zemí EU (Spojené království, Německo, Řecko, Polsko Slovinsko) v plánu do roku 2030 zavést nové druhy podpor. Většina těchto podpor je označována jako „podpora nízko-uhlíkového přechodu“. Sem spadá například řecké podpůrné schéma zaměřené na nahrazování dieselových kotlů za plynové, nebo financování přepravy na LNG v Polsku.
<a href="https://www.odi.org/sites/odi.org.uk/files/resource-documents/12895.pdf">Analýza</a> NKEP byla provedena nevládními organizacemi Overseas Development Institue, Friends of the Earth Netherlands a Climate Action Network Europe.
<h2>EU se zavázala k ukončení podpory fosilních paliv do 2025</h2>
V roce 2009 se zástupci <a href="https://www.reuters.com/article/us-g20-energy/g20-agrees-on-phase-out-of-fossil-fuel-subsidies-idUSTRE58O18U20090926">zemí G20</a>, včetně EU, zavázali k ukončení finanční podpory fosilních paliv. Později byl tento závazek potvrzen se stanovením termínu do <a href="https://www.theguardian.com/environment/2016/may/27/g7-nations-pledge-to-end-fossil-fuel-subsidies-by-2025">2025</a>. Absence plánů k ukončení podpory fosilních paliv, a naopak možnost zavedení nových podpor jsou tak autory analýzy NKEP kritizovány.
<blockquote>„Pokud to vlády členských zemí EU myslí s bojem proti klimatu vážně, tak musí své dlouhodobé závazky k ukončení podpor fosilních paliv obrátit v konkrétní akční plány.“ Laurie van der Burg, výzkumnice Friends of the Earth Netherlands</blockquote>
<h2>Finální verze NKEP budou známy až na konci roku 2019</h2>
Mezi lety 2014 až 2016 vlády členských zemí EU poskytly průměrně 55 miliard euro ročně (přibližně 1,4 bilionu korun) na podpory fosilních paliv. Evropská komise členské země opakovaně vyzvala, aby finanční podporu fosilních paliv postupně ukončila a aby byly představeny konkrétní plány tohoto ukončení v jednotlivých NKEP. K současným verzím plánů Komise vydala v červnu 2019 svá doporučení. Finální plány mají být předloženy Komisi do konce roku 2019.

Země EU momentálně nemají konkrétní plány, jak ukončit podporu fosilních paliv

Think tank International Institute for Sustainable Development (IISD) vydal <a href="https://www.iisd.org/sites/default/files/publications/fossil-fuel-clean-energy-subsidy-swap.pdf">studii</a>, která se zabývá možnosti přesměrování dotací fosilních paliv do obnovitelných zdrojů energie. Tato studie právě tuto tzv. výměnu dotací podporuje a argumentuje různými ekonomickými, sociálními a environmentálními benefity.
Studie s názvem <a href="https://www.iisd.org/sites/default/files/publications/fossil-fuel-clean-energy-subsidy-swap.pdf">Fossil Fuel to Clean Energy Subsidy Swaps:</a> How to pay for an energy revolution se zabývá možnými dopady přesměrování existujících dotací fosilních paliv do <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyse-prispevku-podporovanym-zdrojum-loni-v-cr-stoupla-na-461-mld-kc/">obnovitelné energetiky</a>. Tímto způsobem by bylo dle studie de facto možné financovat energetický přechod.
<h2>Fosilní paliva jsou podporována v řádech bilionů korun</h2>
Finanční dotace fosilním palivům jsou dle studie hlavní bariérou přechodu na čistou energetiku. Na globální úrovni jsou v současnosti dotace fosilních paliv stále několikanásobně vyšší než dotace obnovitelných zdrojů energie. U fosilních paliv se jedná přibližně o 372 miliard USD ročně (přibližně 8,6 bilionu korun) a u obnovitelných zdrojů zhruba 100 miliard USD (přibližně 2,3 biliony korun).
Nicméně pouhé zrušení dotací fosilních paliv nepovede k permanentnímu snížení emisí, aby bylo dosaženo splnění klimatických cílů. Nicméně přesměrování dotací, tedy realokace dotací od fosilních paliv do <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/novy-rekord-nemeckych-oze-prvnim-pololeti-by-mely-pokryt-44-celkove-vyroby-elektriny/">obnovitelné energetiky</a>, by podle studie IISD vedla k znásobení a udržitelnosti snížení emisí a zároveň by měla pozitivní dopad na ekonomiku, pracovní pozice, nebo veřejné zdraví.
<h2>Ke snižování dotací fosilních paliv dochází už nyní</h2>
K přesměrování dotací v určité míře dochází už nyní. Dotace fosilních paliv celosvětově klesají. Investice do <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/investice-oze-klesaji-kvuli-propadu-cine-jsou-nejnizsi-od-roku-2013/">obnovitelné energetiky</a> naopak rostou a jsou vyšší než investice do nových výroben energie z fosilních paliv. Podle IISD je ovšem nutné, aby byl tento přechod rychlejší.
IISD zároveň uznává, že momentálně existují významné politické bariéry, které přesměrování dotací kladou do cesty překážky. Politická podpora je přitom nezbytná, aby k přesměrování dotací mohlo dojít. Jedním z hlavních problémů je skutečnost, že benefity vyplývající z transformace energetického sektoru budou patrné až ve střednědobém a především dlouhodobém horizontu. Naopak možná negativa, kupříkladu zvýšení poplatků za energie, se objeví téměř okamžitě.
V samotné implementaci by podle studie mohlo významně pomoci, kdyby jednotlivé země sdílely své zkušenosti. K významnému přesměrování dotací došlo již v <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/indicky-trh-akumulaci-energie-se-zacina-nekolika-letech-hybat/">Indii,</a> Indonésii, Zambii nebo Maroku.

Obnovitelné zdroje

IISD: Přesměrování dotací z fosilních zdrojů by mohlo částečně zaplatit za energetický přechod

Jižní Korea plánuje výrazné snížení zdanění dováženého zkapalněného zemního plynu (LNG) a zároveň zvýšení daní na energetické uhlí. Od toho kroku si země slibuje částečné snížení podílu uhlí, které je v současné době hlavním zdrojem pro výrobu elektrické energie v zemi.
Touto úpravou by mělo klesnout zdanění zkapalněného plynu, které zahrnuje i spotřební a dovozní daň, ze současných 91,4 jihokorejských wonů (1,84 Kč) za kilogram na 23 wonů za kg, tedy o přibližně 75 %. Podle úředníka jihokorejského ministerstva obchodu, průmyslu a energetiky <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/020119-south-korea-to-cut-lng-taxes-by-74-in-april-raise-thermal-coal-tax-by-27" target="_blank" rel="noopener">citovaného agenturou Platts</a> by rovněž měla být dovozní daň za plyn zcela vrácena v případě, kdy bude plyn využit při kogeneraci, tedy společné výrobě elektrické energie a tepla.
V případě energetického uhlí by naopak mělo dojít k dalšímu navýšení daní, které již loni v dubnu stouply o 20 % na 36 wonů (0,72 Kč) za kg. V letošním roce by daně měly dále vzrůst ze současných 36 wonů na 46 wonů za kg, tedy o více než čtvrtinu.
<blockquote>
&#8222;Nové daňové sazby by měly být účinné od 1. dubna. Cílem daňové revize je podpořit spotřebu čistějšího paliva při výrobě elektřiny navýšením cenové konkurenceschopnosti LNG vůči uhlí,&#8220; uvedl podle agentury Platts úředník jihokorejského ministerstva.
</blockquote>
V současné době se uhlí v Jižní Koreji podílí na výrobě elektrické energie více než 40 %, druhou největší část za uhlím pokrývají s 30% podílem jaderné elektrárny, zatímco podíl zkapalněného plynu dosahuje zhruba 20 %. Ostatní zdroje v podobě ropných produktů a obnovitelných zdrojů včetně vodních, solárních a větrných elektráren pokrývají zbylých 10 %.
<blockquote>
&#8222;Daňová revize by měla přinést zvýšení podílu LNG na výrobě elektřiny na více než 20 %, zatímco podíl uhlí by měla snížit pod 40 %,&#8220; uvedl ministerský úředník.
</blockquote>
Snížení podílu uhelných a jaderných elektráren ve prospěch plynu a obnovitelných zdrojů je součástí strategie jihokorejského prezidenta, který do úřadu nastoupil v polovině roku 2017. Do konce svého 5letého období se rovněž zavázal uzavřít 10 stárnoucích uhelných elektráren, přičemž čtyři elektrárny již ukončily svůj provoz a další dvě by měly být uzavřeny na konci letošního roku. Všechny tyto kroky by tak měly podpořit přechod od uhlí k plynu.
<h2>Korea navyšuje dovoz plynu z USA, hlavním zdrojem je stále Katar</h2>
Podle odhadů S&amp;P Global Platts vzrostly polostátní společnosti Korea Gas Corporation, která má na domácím trhu s plynem monopol, prodeje zkapalněného plynu z 32,2 milionů tun v roce 2017 na loňských 36,2 milionů tun, tedy o více než desetinu.
Jižní Korea v loňském roce meziročně zdvojnásobila objem plynu dováženého ze Spojených států, čímž se stala největším dovozcem amerického LNG na světě. Nejvíce plynu do země však stále putuje z Kataru, který se dodávkách podílí zhruba třetinou, zatímco plyn z USA pokrývá přibližně desetinu dovozu.

Jižní Korea sníží daně na dovážený plyn, daň na uhlí naopak dále poroste

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) s podporou vlád Německa, Norska a Spojených arabských emirátů ustanovila nezávislou Globální komisi. Komise ve své  <a href="https://www.irena.org/publications/2019/Jan/A-New-World-The-Geopolitics-of-the-Energy-Transformation?fbclid=IwAR1AB5R9BVp-J2XahMi2bYL7IMN426mUMQzCuy_tdU1eqBXNIcaUFVgWUzw">zprávě A New World: The Geopolitics of the Energy Transformationrávě </a> argumentuje, že energetická transformace bude mít významné geopolitické dopady. Dle zprávy  se změní distribuce globální moci a změní se vztahy mezi státy.  
<h2>Proč energetický přechod ovlivní geopolitiku?</h2>
Jádrem transformace energetiky je nárůst využívání obnovitelných zdrojů, zejména větrných a solárních elektráren, současně s poklesem využívání fosilních paliv. Právě rozdíly mezi obnovitelnými zdroji a fosilními palivy budou mít geopolitické dopady.
<figure id="attachment_58776" style="width: 863px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58776" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/energetická-tranzice.png" alt="" width="863" height="581" /><figcaption class="wp-caption-text">Transformace energetiky. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
Zaprvé, obnovitelné zdroje energie jsou v různých formách dostupné ve většině zemí. Fosilní paliva jsou naopak koncentrovaná v konkrétních zemích/oblastech.  Zadruhé, energie z obnovitelných zdrojů má podobu toků, které se nevyčerpají a jejich dostupnost nelze zvenčí ovlivnit např. jako součást politického nátlaku. Fosilní paliva naopak mají formu zásob, které je sice možné skladovat, ale je možné je použít pouze jednou. Zatřetí, obnovitelná energie může být snadno vyráběna a spotřebována decentralizovaně.
Začtvrté, zdroje obnovitelné energie mají téměř nulové mezní náklady. Mimo jiné, některé z technologií (větrné a solární elektrárny) podle zprávy <a href="http://oenergetice.cz/akumulace-energie/irena-komercni-vyuziti-vodikovych-technologii-se-blizi/">IRENA</a> umožňují snížení nákladů téměř o 20 % při zdvojnásobení výkonu.
<h2>Změní se pozice států v mezinárodním prostředí?</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/irena-blockchain-by-mohl-usnadnit-energeticky-prechod/">Přechod</a> od fosilních paliv k obnovitelné energii má potenciál proměnit distribuci globální moci stejně jako přechod od dřeva k uhlí a od uhlí k ropě. Přístup k dostatečným zdrojům energie a kontrola nad nimi je důležitá složka moci státu, která umožňuje státu chránit své národní zájmy a rovněž prosazovat svůj ekonomický a politický vliv v zahraničí. Přechod k obnovitelným zdrojům, kdy bude energii možné vyrábět i spotřebovávat decentralizovaně, bude mít mimo jiné za důsledek, že i moc bude více decentralizovaná.
Podle zprávy IRENA Čína díky transformaci energetiky posílí svou energetickou bezpečnost. V současnosti je jedním z lídrů v oblasti inovace a implementace technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Čína je jedním z největších investorů do obnovitelných technologií, v roce 2017 měla na globálních investicích podíl více než 45 %. Evropa a Japonsko jsou nyní vysoce závislé na dovozu fosilních paliv, zároveň se ale tyto dvě oblasti také soustředí na obnovitelné zdroje, příkladem budiž <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-se-vetrne-elektrarny-stava-stale-mene-mene-privetivym-trhem/">německá Energiewende</a>. Státy, které dokáží využít nových technologií v oblasti obnovitelné energie, mohou očekávat, že jejich dosah a vliv na globální úrovni vzroste.
<figure id="attachment_58780" style="width: 517px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58780" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/kumulativní-podíly-patentů-obnovitelné-energie.png" alt="" width="517" height="375" /><figcaption class="wp-caption-text">Kumulativní podíl patentů obnovitelné energie na konci roku 2016. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
Zároveň je nutné se podívat na druhou stranu osy, a to na státy, které jsou vysoce závislé na exportu fosilních paliv. Transformace energetiky totiž  jejich globální dosah a vliv zásadně sníží, pokud svou ekonomiku nepřeorientují.
<h2>Nové aliance a vzájemné závislosti</h2>
Využívání obnovitelné energie s největší pravděpodobností neovlivní pouze samotnou pozici jednotlivých států v mezinárodním prostředí. Dojde také ke změně aliancí a obchodních toků, které vytvoří nové vzájemné závislosti mezi státy. Jedním ze zřejmých příkladů může být postavení <a href="http://oenergetice.cz/ropa/katar-od-dnesniho-dne-opousti-ropny-kartel-opec/">OPEC</a>, jejíž důležitost bude s klesající využíváním fosilních paliv také klesat.
Elektřina se stane centrální komoditou při přechodu na obnovitelnou energii. Elektřina je ovšem obchodována především regionálně, což znamená, že současná role globálního trhu s ropou se přetransformuje do několika regionálních trhů. Energetické obchodní trasy se změní a kontrola klíčových <a href="http://oenergetice.cz/ropa/podle-eia-jsou-uzka-mista-namorni-dopravy-klicova-globalni-energetickou-bezpecnost/">chokepointů</a>, již nebude důležitá. Naopak kontrola nad sítěmi se stane životně důležitou pro národní bezpečnost.

IRENA: Transformace energetiky bude mít dopad na pozici států v mezinárodním prostředí

Výroba elektřiny z francouzských elektráren spalujících fosilní paliva poklesla v roce 2018 meziročně téměř o třetinu na 37,8 TWh. Téměř 80 % z této hodnoty představovala výroba elektráren spalujících zemní plyn. Podíl jaderných elektráren na celkové výrobě elektřiny dosáhl 73,2 %.
Francouzské elektrárny spalující zemní plyn zaznamenaly meziroční pokles produkce o 27 % na 29,9 TWh. Ještě větší procentuální pokles zaznamenaly elektrárny spalující uhlí, jejichž výroba klesla meziročně o 40 % na 5,8 TWh.
Pokles výroby elektřiny z uhelných a plynových zdrojů byl kompenzován rostoucí výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zejména potom z vodních elektráren. Ty vyrobily meziročně o 13 TWh elektřiny více.
Vzrostla také výroba větrných elektráren (o 17,4 % na 26,8 TWh) a solárních elektráren (o 9 % na 9,8 TWh).
Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách vzrostla meziročně o 3,7 % na necelých 392 TWh. Podíl jaderných elektráren na celkové výrobě elektřiny tak loni dosáhl 73,2 %.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;FR&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;BAR&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2018-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2018-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny z jednotlivých zdrojů ve Francii v roce 2018.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2018-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2018-12-31&#8243;}
{&#8222;country&#8220;:&#8220;FR&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;BAR&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny z jednotlivých zdrojů ve Francii v roce 2017.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;}
<h2>Snižování podílu jádra a odklon od uhlí</h2>
Plánem administrativy prezidenta Macrona je <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francie-pristoupi-k-razantnimu-snizeni-vyroby-elektriny-jadra-pravdepodobne-az-roce-2035/" target="_blank" rel="noopener">snížení podílu jaderných elektráren na celkové výrobě elektřiny na 50 % do roku 2035</a>. Původně se přitom uvažovalo již o roku 2025.
Francie současně plánuje uzavřít všechny uhelné elektrárny, jejichž celkový instalovaný výkon činí zhruba 3 GW, do roku 2022. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ve-francouzske-uhelne-elektrarne-cordemais-pokracuje-stavka-planovanemu-uzavreni/" target="_blank" rel="noopener">Proti tomuto kroku protestují od začátku prosince zaměstnanci 1,2GW uhelné elektrárny Cordemais</a> na západě Francie.
Francouzské uhelné elektrárny patřící německému Uniperu se dostaly do hledáčku Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského, který podal prostřednictvím své dceřiné společnosti EP Power Europe závaznou nabídku na koupi veškerých francouzských aktiv německé skupiny Uniper. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/eph-ma-exkluzivitu-na-vyjednavani-o-aktivech-uniperu-ve-francii/" target="_blank" rel="noopener">Holding následně od Uniperu získal exkluzivitu na jednání.</a>
Úvodní fotografie: Francouzská uhelná elektrárna Cordemais. Zdroj: wikimedia