Společnost <a href="https://sustainability.google/reports/">Google</a> oznámila, že se zavazuje do roku 2030 využívat pouze <a href="https://www.gstatic.com/gumdrop/sustainability/247-carbon-free-energy.pdf">bezuhlíkovou energii</a>.  Již v roce 2017 Google spotřeboval, či dokoupil veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Nicméně v některých okamžicích a na některých místech jeho data centra stále využívají elektřinu vyrobenou z uhlí, nebo zemního plynu, což poté kompenzuje dokupováním obnovitelné energie zpětně. To chce firma změnit.
Google byl první velkou společností, která se stala <a href="https://www.blog.google/outreach-initiatives/sustainability/carbon-neutrality-by-end-of-2007/">uhlíkově neutrální</a> v roce 2007.  Při sledování emisí firmy byly zohledněny emise kupované elektřiny, emise vypouštěné při dojíždění zaměstnanců do práce, při služebních cestách apod. Uhlíkové neutrality firma přitom firma dosahovala snížením spotřeby energie, investováním do a využíváním obnovitelných zdrojů energie a dalším snižováním emisí, například skrze financování konkrétních projektů.
V roce 2017 se Google stal první velkou společností, která spotřebovala, či <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/google-provedl-historicky-nejvetsi-nakup-obnovitelne-energie-za-2-mld-usd">dokoupila</a> veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Podle samotného Google je firma největším kupujícím obnovitelné energie na světě.
<h2>V současnosti využívá i elektřiny z uhlí a plynu</h2>
Jako další metu si Google stanovil do roku 2030 „vždy a všude“ využívat bezuhlíkovou energii. V současnosti totiž Google na některých místech v okamžicích, kdy není elektřina z obnovitelných zdrojů dostupná, využívá elektřinu vyrobenou z fosilních paliv. Firma tedy kupuje tolik obnovitelné elektřiny, kolik elektřiny celkově každoročně spotřebuje, nicméně přímo spotřebovaná elektřina není pouze z obnovitelných zdrojů.
<figure id="attachment_87673" class="wp-caption aligncenter" style="width: 829px;"><img class="size-full wp-image-87673" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png 829w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-512x430.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-768x646.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-725x610.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-800x673.png 800w" alt="" width="829" height="697" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrný podíl obnovitelné energie na celkové spotřebované energii v jednotlivých data centrech Google v roce 2019 (modrá čísla). Příklad skladby spotřebované elektřiny dle podílu uhlíku 14. září 2019 (v případě bezuhlíkové energie se nejedná pouze o energii přímo spotřebovanou, ale i zakoupenou). Zdroj: Google 24/7 by 2030: Realizing a Carbon-free Future</figcaption></figure>
Po zhodnocení průměrné spotřeby elektřiny v roce 2019 Google zjistil, že jeho data centra na světě spotřebovávají 3 – 96 % bezuhlíkové energie. Singapur s 3 %, Tchaj-wan s 19 % či americké státy Jižní Karolína s 19 % a Georgie s 26 % se přitom poměrně vymykají ostatním centrům. V <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/boom-technologickych-spolecnosti-irsku-bude-znamenat-zvyseni-poptavky-elektrine-i-vyssi-emise">data centrech</a> v Nebrasce a Oklahomě bylo v roce 2019 spotřebováno 96 % bezuhlíkové energie. Přestože firma díky dokupování statisticky globálně využívala v roce 2019 elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů energie, reálně z nich získala 39 % spotřebované energie.
Pro oblasti, ve kterých není k dispozici dostatek obnovitelných zdrojů, stejně tak pro pokrytí sezónních výkyvů ve výrobě solárních a větrných elektráren se Google plánuje zaměřit na nové technologie. Ty by mohly zahrnovat pokročilé jaderné reaktory, vylepšené geotermální zdroje, zelený vodík či zachytávání a ukládání uhlíku (CCS).
<figure id="attachment_87672" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-87672" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie-512x452.png 512w" alt="" width="631" height="557" /><figcaption class="wp-caption-text">Zakoupená obnovitelná energie ve srovnání s celkovou spotřebovanou elektřinou. Zdroj: Google Environmental Report 2019</figcaption></figure>
<h2>Podpora vlád a existence potřebných politik je klíčová</h2>
Svého cíle chce <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/umela-inteligence-google-zvysila-ucinnost-vyuzivani-vetrnych-elektraren-20/">Google</a> dosáhnout díky několika aktivitám. Zaprvé, vyvinout nové přístupy, jak kupovat čistou energii, které by umožňovaly větší flexibilitu a odpovídaly požadavkům firmy. Zadruhé, podílet se na technologických inovacích, například v oblasti optimalizace, či komerčního rozšíření již existujících technologií, nebo rozvíjení nových řešení. Zatřetí, Google chce u vlád obhajovat nutnost přechodu na obnovitelnou energii, rozvíjet inteligentní energetické trhy a posilovat roli spotřebitelů.

Společnosti

Google chce do roku 2030 spotřebovávat výhradně bezuhlíkovou energii

Čína v současnosti vyrábí nejlevnější elektrolyzéry na světě. Evropa ovšem vede v oblasti inovativních technologií, které jsou vhodnější k výrobě zeleného vodíku, tedy paliva, které EU považuje za klíčové ve snaze dekarbonizovat energetický systém. O tématu informoval <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/europe-china-battle-for-global-supremacy-on-electrolyser-manufacturing/">portál Euractiv</a>. 
Do Vodíkové strategie zveřejněné v červenci 2020 Evropská komise zahrnula plán instalovat 40 GW elektrolyzérů v EU a vyrábět až 10 milionů tun obnovitelného vodíku. V tomto případě by se jednalo o tzv. zelený vodík, tedy vodík vyrobený pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
<h2>EU různým projektům otevřeně vyjadřuje podporu</h2>
Jedním z významných projektů, které jsou v současnosti na půdě EU budovány, je i německý projekt Refhyne. <a href="https://refhyne.eu/">Refhyne</a> je 10MW elektrolyzér, který má být uveden do provozu na začátku roku 2021 a má vyrábět přibližně 4 tuny čistého vodíku denně, respektive přibližně 1 300 tun vodíku ročně.
<blockquote>„Projekty jako Refhyne jsou to, co potřebujeme, abychom dosáhli rozšíření výroby čistého vodíku v Evropě – inovativní, založený na obnovitelných zdrojích a spojující soukromý a veřejný sektor s cílem zajistit globální technologické vedení EU.“ 
Kadri Simson, EU komisařka pro energetiku</blockquote>
<h2>Čína a EU jsou významnými hráči v oblasti elektrolýzy</h2>
EU se díky podobným iniciativám snaží zachovat a posílit svou pozici v oblasti výroby elektrolyzérů. Nejlevnější elektrolyzéry ovšem nabízí <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla/">Čína</a>. V současnosti jsou známé tři hlavní typy elektrolyzérů založené na technologii: PEM elektrolýzy (využívající proton-výměnné membrány), alkalické elektrolýzy a vysokoteplotní elektrolýzy probíhající v palivových článcích s pevnými oxidy. Nejlevnější a nejvíce zaběhlou technologií je alkalická elektrolýza.
Podle odhadů BloombergNEF čínští výrobci prodávají alkalické elektrolyzéry za 200 USD/kW, tedy zhruba o 80 % levnější než evropské elektrolyzéry stejného typu.
<blockquote>„Protože čínský trh je tak velký, jejich producenti mohou profitovat z úspor z rozsahu, automatizace apod. mnohem více než výrobci z EU nebo z USA,“ říká Michela Bortolotti, mluvčí Hydrogen Europe.</blockquote>
Evropští výrobci se ovšem soustřeďují na „inovativní technologie“, jako je například PEM elektrolýza, kde momentálně vedou. PEM <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecku-vznikne-pilotni-projekt-testovani-vyroby-zeleneho-vodiku-prumyslove-urovni">elektrolyzéry</a> jsou vhodnější k provozu při využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jejich spuštění a zastavení je rychlejší než v případě alkalických elektrolyzérů. Hlavním důvodem je flexibilita provozních teplot PEM elektrolyzérů, které se pohybují kolem 100 °C.  Alkalické elektrolyzéry vyžadují teplotu 600 °C a elektrolyzéry s články s pevnými oxidy 900 °C.
V případě přerušované a nestabilní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je toto zásadní výhodou. EU chce totiž elektrolyzéry využít primárně při nízkých až nulových, či negativních cenách elektřiny a vyrábět tak vodík s nízkými provozními náklady. Podle Mirely Atanasiu, ředitelky útvaru v Fuel Cells and Hydrogen Joint Undertaking, se totiž očekává, že další snižování <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cena-zeleneho-vodiku-by-mela-dalsich-dekadach-znatelne-poklesnout/">nákladů elektrolyzérů</a> bude omezené. Proto jsou nízké ceny elektřiny klíčové.
<h2>Možností bude importovat vodík například z Ukrajiny</h2>
Objem vyrobeného zeleného vodíku z EU se ovšem vždy bude odvíjet od množství dostupné obnovitelné elektřiny. Dnes je v EU přibližně 32 % elektřiny vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Objevuje se tedy otázka, zda by se zelený vodík měl do EU importovat ze zemí, které mají vynikající podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Proto asociace Hydrogen Europe plánuje vybudovat <a href="https://www.hydrogen4climateaction.eu/2x40gw-initiative">dalších 40 GW</a> elektrolyzérů v sousedských regionech, například na Ukrajině, či v severní Africe .

Akumulace energie

Čína vyrábí nejlevnější elektrolyzéry. EU se soustředí na zařízení, která jsou výhodná pro dekarbonizaci

Podle zprávy iniciativy <a href="https://www.aigcc.net/wp-content/uploads/2020/08/240820_AIGCC-Media-Release_NGFS-Asia-Energy-English.pdf">Asia Investor Group on Climate Change</a> (AIGCC) musí Japonsko významně změnit svůj elektroenergetický mix do roku 2030, aby se vyhnulo „katastrofické klimatické změně“. Podle zprávy musí Japonsko vyrábět alespoň z 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů a 20 % z jaderné energie. Informoval o tom server <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-08-24/japan-urged-to-boost-green-power-to-achieve-paris-climate-goals">Bloomberg</a>. 
Podle zprávy AIGCC musí Japonsko do roku 2030 vyrábět alespoň 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů a 20 % z <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonsko-krok-blize-k-vlastnimu-zpracovavani-vyhoreleho-paliva">jaderné energie</a>. Pouze tak by do roku 2030 přispělo k dosažení cílů dle Pařížské dohody omezit globální oteplování pod 1,5 °C. Mezi roky 2035 až 2040 zároveň musí Japonsko omezit využívání uhlí a zemního plynu k výrobě elektrické energie.
<h2>Předpoklady scénářů jsou klíčové</h2>
Tyto <a href="https://www.aigcc.net/wp-content/uploads/2020/07/IGCCAIGCC_Policy-Briefing_NGFS_Final2.pdf">závěry </a>vychází ze scénářů vytvořených platformou <a href="https://www.ngfs.net/en">Network for Greening the Financial System</a> (NGFS), která sdružuje centrální banky a orgány finančního dohledu vytvořenou v roce 2017 za účelem posílit roli finančního systému v řešení klimatické změny a pomoci mobilizovat kapitál pro potřebné investice. Iniciativa AIGCC scénářů NGFS využila za účelem zhodnotit rizika transformace energetického sektoru v zemích Asie.
Nutnost zvýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v Japonsku do roku 2030 vychází ze scénáře, kde je dosaženo cíle omezit oteplování pod 1,5 °C a zároveň je omezené využívání <a href="https://oenergetice.cz/uhli/japonsko-omezi-vyvoz-technologii-uhelne-elektrarny-chce-pomoci-globalni-dekarbonizaci">technologií zachytávání</a> emisí oxidu uhličitého (CCS). Zpráva AIGCC identifikuje právě tyto technologie jako důležitý prvek, proč se mohou lišit scénáře kupříkladu Mezinárodní energetické agentury (IEA), IPCC s jinými podobnými scénáři a analýzami. IEA totiž předpokládá vysokou dostupnost technologií zachytávání emisí oxidu uhličitého po roce 2050, což by vedlo k dosažení cílů dle Pařížské dohody.
<h2>Příští rok by si Japonsko mělo stanovit nové cíle v elektroenergetice</h2>
Japonsko v současnosti vyrábí přibližně jednu třetinu své elektřiny z uhlí. 38 % elektřiny je v zemi vyráběno ze zemního plynu, 17 % z obnovitelných zdrojů a z jaderné energie 6,2 %.
<figure id="attachment_87113" class="wp-caption aligncenter" style="width: 696px;"><img class="size-full wp-image-87113" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/elektroenergetický-mix-Japonska.png" sizes="(max-width: 696px) 100vw, 696px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/elektroenergetický-mix-Japonska.png 696w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/elektroenergetický-mix-Japonska-512x435.png 512w" alt="" width="696" height="592" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj elektroenergetického mixu v Japonsku od roku 2010 do roku 2017. Zdroj: Japan’s Energy 2019, METI </figcaption></figure>
V energetické koncepci, která byla zveřejněna v roce 2018, si Japonsko stanovilo za cíl vyrábět 22 – 24 % elektřiny z obnovitelných zdrojů a 20 – 22 % z jaderné energie do roku 2030. Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu ovšem letos v červenci oznámilo, že by během příštího roku chtělo tyto cíle v elektroenergetice přehodnotit a zaměřit se na dekarbonizaci. S tím souvisí i ambice omezit výrobu v <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/japonsko-chce-vyrazenim-neefektivnich-uhelnych-elektraren-snizit-podil-uhli-vyrobe-elektriny-26">uhelných elektrárnách</a>.

Obnovitelné zdroje

AIGCC: Japonsko musí změnit svůj elektroenergetický mix, aby se vyhnulo klimatické katastrofě

Některé velké evropské ropné společnosti v důsledku pandemie koronaviru v posledních měsících přiznaly, že ropa a zemní plyn v hodnotě miliard dolarů možná nikdy nebudou vytěženy. Podle některých se ropné a plynárenské společnosti musí smířit s tím, že jim vzniknou tzv. uvízlá (nevyužitá) aktiva. Informoval o tom server <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-08-16/oil-companies-wonder-if-it-s-worth-looking-for-oil-anymore">Bloomberg</a>.
Koronavirová krize v některých případech urychluje přechod k využívání čisté energie. Fosilní paliva tak pravděpodobně budou v nadcházejících dekádách levnější, než se očekávalo, přičemž uhlík, který obsahují, bude čím dál dražší. Pokud by se tyto předpoklady naplnily, tak by těžba v některých případech nedávala z finančních důvodů smysl.
Kupříkladu <a href="https://www.bp.com/en/global/corporate/news-and-insights/press-releases/from-international-oil-company-to-integrated-energy-company-bp-sets-out-strategy-for-decade-of-delivery-towards-net-zero-ambition.html">společnost BP</a> začátkem srpna 2020 oznámila, že nebude dělat průzkumy v žádných nových zemích a že se <a href="https://oenergetice.cz/ropa/pocet-aktivnich-plosin-k-tezbe-plynu-ropy-usa-se-propadl-nejnize-za-80-let/">těžba</a> do roku 2030 sníží o 40 % ve srovnání s těžbou ropy a plynu v roce 2019. Zbývající <a href="https://oenergetice.cz/ropa/propad-tezby-ropy-usa-kvetnu-nejvyssi-za-poslednich-40-let">těžba</a> by přitom měla být více nákladově odolná, z čehož lze usoudit, že se BP chce soustředit na skutečně profitující těžbu.
<h2>Firmy musí řešit i emise</h2>
Ropný průmysl se s energetickým přechodem a znaky <a href="https://oenergetice.cz/ropa/objevuji-se-obavy-ze-usa-jiz-dosahly-vrcholu-tezby-ropy">vrcholu těžby ropy</a> potýkal už před pandemií koronaviru. Za současné situace to nicméně vypadá, že společnosti jsou odrazeny od průzkumných prací a že k vrcholu těžby dojde dříve. Podle konzultantské společnosti Rystad Energy AS se zhruba 10 % světových vytěžitelných zásob ropy stane neatraktivními a nebudou vytěženy.
Podle Muqsita Ashrafa, ředitele zodpovědného za globální energetický průmysl v Accenture Plc. se společnosti musí smířit s tím, že se budou potýkat s tzv. uvíznutými (nevyužítými) aktivy (angl. stranded assets). Jednoduše řečeno jde  o majetek, který v budoucnu společnosti nebudou moci využít a bude tedy bezcenný.
Dalším faktorem hrajícím významnou roli je tlak na omezování emisí. Firmy se tak rozhodují ponechat zásoby, které jsou nejvíce emisně intenzivní, nevytěžené. Projekty, které by díky tomuto byly nejvíce ohroženy se týkají například hlubinných ložisek v Brazílii, Angole, Mexickém zálivu a ložisek ropných písků v Kanadě.

Ropa

Pandemie koronaviru zvýšila nejistoty ropného průmyslu ohledně budoucnosti těžby

Podle <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/080720-zero-commercial-generation-from-gb-coal-forecast-for-q4-platts-analytics">S&amp;P Global Platts Analytics</a> se ve Velké Británii během zbytku letošního roku nebude vyrábět elektřina z uhlí na komerční bázi. Tento trend by navazoval na nedávný vývoj, kdy se ve Velké Británii od dubna 2020 elektřina z uhlí téměř nevyráběla. Pokles výroby z uhlí je dle Platts Analytics doplňován výrobou z plynu. 
V <a href="https://oenergetice.cz/uhli/velka-britanie-uz-dva-mesice-nevyrabi-elektrinu-uhli">dubnu 2020</a> uhlí z výroby elektřiny ve Velké Británii úplně zmizelo na zhruba dva měsíce. Krátce se objevilo v červnu, a to díky souhře několika faktorů – vysoké ceně emisní povolenky, levnému zemnímu plynu a nižší poptávce. Podle Glenna Ricksona, řídícího analytika z Platts Analytics, zprovoznění kabelového vedení mezi Velkou Británií a Francií IFA2 s přenosovou kapacitou 1 GW bude domácí uhelné zdroje z trhu dále vytlačovat.
<blockquote>„Předpokládáme nulovou výrobu z uhlí až do roku 2021, dokonce i v listopadu/prosinci, což je bezprecedentní,“ uvedl Glenn Rickson.</blockquote>
Na začátku srpna Platts Analytics vydal pravidelnou týdenní zprávu o trhu s elektřinou ve <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/velka-britanie-nebude-dale-investovat-uhelne-energetiky/">Spojeném království</a>. Přestože v červenci ceny povolenky dosahovaly téměř 30 euro za tunu CO2, podle výše zmíněné zprávy není výhled jejich cen v blízké budoucnosti tak pozitivní a předpokládá i pokles.
<h2>Pokles výroby z uhlí je nahrazován plynem</h2>
Z důvodu snížené dostupnosti jaderných elektráren je přitom pokles výroby uhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/vice-nez-100-uhelnych-elektraren-usa-proslo-od-roku-2011-konverzi-plyn/">nahrazován výrobou z plynu</a>. V pěti regionech EU – Francii, Německu, Itálii, Španělsku a Velké Británii (EU-5) – se výroba elektřiny z plynu v červenci zvýšila oproti červnu o 5,6 TWh na 36,4 TWh. Platts Analytics očekává, že výroba elektřiny z plynu bude i na podzim v těchto zemích stabilně vysoká.
<blockquote>„Očekáváme, že výroba elektřiny z plynu v zemích EU-5 bude v září, říjnu a listopadu na zhruba stejných úrovních jako v roce 2019 a čekáme, že v prosinci bude vyšší než v roce 2019, a to i přesto, že celková poptávka bude významně nižší,“ uvedli analytici Platts.</blockquote>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1597066428.json“}
Ve zbytku třetího a ve čtvrtém kvartálu 2020 bude podle Platts Analytics poptávka po elektrické energii o 3–5 % nižší ve srovnání s pětiletým průměrem. Důvodem jsou změny v chování spotřebitelů a ekonomické dopady pandemie koronaviru.

Uhlí

Platts Analytics: Velká Británie nebude do konce 2020 vyrábět elektřinu z uhlí

Podle amerického think-tanku Global Energy Monitor globální instalovaný výkon uhelných elektráren v první polovině roku 2020 poklesl. Důvodem je urychlení uzavírání některých elektráren a zpoždění, či pozastavení nových projektů kvůli pandemii koronaviru. Informoval o tom server <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-08-03/global-coal-power-falls-for-first-time-even-as-china-builds-more">Bloomberg</a>.
K poklesu globálního čistého instalovaného výkonu uhelných elektráren došlo poprvé od doby, kdy jsou dostupné záznamy. Uzavírání uhelných elektráren, zejména v Evropě a USA, je totiž rychlejší než budování nových zařízení.
Nejvíce nových uhelných elektráren bylo postavených v <a href="https://uk.reuters.com/article/uk-china-coal/chinas-new-coal-projects-account-for-90-of-global-total-in-first-half-study-idUKKBN24Z00F">Číně</a>. Konkrétně se jedná o navýšení instalovaného výkonu o 11,4 GW. To představuje podíl 62 % na dokončených uhelných zdrojích globálně ve sledovaném období první poloviny roku 2020.
Podle studie Global Energy Monitor ovšem rozšiřování uhelných elektráren v <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla">Číně</a> může vést k nadbytkům instalovaného výkonu a tedy k poklesu průměrného využití elektráren na 45 % do roku 2025. V jiných asijských zemích ovšem stavba nových uhelných elektráren zpomaluje. Podle Global Energy Monitor například Bangladéš a Vietnam zvažují omezení, či pozastavení výstavby nových uhelných zdrojů.
<h2>Pozastavení rozvoje uhelných elektráren může být příležitostí</h2>
Přestože došlo k čistému poklesu instalovaného výkonu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/cina-chce-konce-roku-zastropovat-instalovany-vykon-uhli/">uhelných elektráren</a> pouze o 2,9 GW (přibližně 0,1 % globálního instalovaného výkonu uhelných zdrojů), jedná se o významný zlom. V loňském roce například globální výkon zaznamenal čistý nárůst o 37,8 GW.
<blockquote>„Pandemie koronaviru pozastavila rozvoj uhelných elektráren po celém světě a nabízí státům jedinečnou příležitost k přehodnocení jejich energetických plánů a zvolit si nákladově efektivní cestu, což je nahradit uhelné elektrárny čistou energií.“ 
Christine Shearer, ředitelka pro oblast uhlí v Global Energy Monitor</blockquote>
<figure id="attachment_86392" class="wp-caption aligncenter" style="width: 517px;"><img class="aligncenter wp-image-86392 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon.png" sizes="(max-width: 517px) 100vw, 517px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon.png 517w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon-512x289.png 512w" alt="" width="517" height="292" /><figcaption class="wp-caption-text">Růst čistého instalovaného výkonu uhelných elektráren. Zdroj: Bloomberg, Global Energy Monitor</figcaption></figure>

Globální instalovaný výkon uhelných elektráren v první polovině roku klesl

Podle zprávy <a href="https://www.nationalgrideso.com/future-energy/future-energy-scenarios/fes-2020-documents">Future Energy Scenarios 2020</a> britského provozovatele přenosové soustavy National Grid ESO je možné dosáhnout čistých nulových emisí v britském energetickém systému do roku 2050. To ovšem za předpokladu, že by Spojené království kromě jiného využívalo vodíku společně s obnovitelnou energií a technologie zachytávání uhlíku. 
National Grid ESO vydal zprávu s názvem Future Energy Scenarios 2020, která popisuje čtyři rozdílné scénáře vývoje budoucí energetiky ve <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/britska-vlada-chce-podporit-rozvoj-bateriovych-ulozist-uvolni-podminky-vystavbu/">Spojeném království</a> během následujících 30 let. Tři z definovaných scénářů vedou k dosažení čistých nulových emisí v roce 2050. Nejméně ambiciózní scénář Steady Progression vede ke snížení emisí o 68 % do roku 2050 oproti roku 1990. Dopad pandemie <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla/">koronaviru</a> v tomto energetickém výhledu nebyl zohledněn, nicméně vzhledem k tomu, že je zpráva vydávána pravidelně, budou její dopady zohledněny ve zprávě nadcházející.
<figure id="attachment_86210" class="wp-caption aligncenter" style="width: 819px;"><img class="size-full wp-image-86210" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES.png 819w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-512x286.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-768x429.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-725x405.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-800x446.png 800w" alt="" width="819" height="457" /><figcaption class="wp-caption-text">Celkové čisté emise skleníkových plynů ve Spojeném království ve čtyřech různých scénářích. Zdroj: Future Energy Scenarios 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
<h2>Nejambicióznější scénář předpokládá do roku 2030 negativní emise v energetice</h2>
National Grid ve zprávě identifikoval čtyři hlavní sdělení. Prvním sdělením je, že dosažení nulových čistých <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecky-ministr-energetiky-podporuje-navyseni-cile-snizeni-emisi-eu-roku-2030-55/">emisí</a> do roku 2050 je možné, nicméně za předpokladu, že budou v různých oblastech podniknuty okamžité kroky a dojde k plnému zapojení celé společnosti včetně koncových spotřebitelů.
<figure id="attachment_86211" class="wp-caption aligncenter" style="width: 769px;"><img class="size-full wp-image-86211" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES.png 769w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-512x329.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-768x493.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-725x466.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-120x77.png 120w" alt="" width="769" height="494" /><figcaption class="wp-caption-text">Instalovaný výkon ve výrobě elektrické energie včetně zásobníků a importů v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
V nejambicióznějším dekarbonizačním scénáři Leading the Way dojde ve Spojeném království k dosažení negativních emisí v elektroenergetickém sektoru už v roce 2030, v dalších scénářích o pár let později.
<figure id="attachment_86212" class="wp-caption aligncenter" style="width: 770px;"><img class="size-full wp-image-86212" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES.png 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-725x412.png 725w" alt="" width="770" height="438" /><figcaption class="wp-caption-text">Uhlíková intenzita elektroenergetického sektoru v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
Druhé sdělení identifikuje rozvoj a využívání vodíku a technologie zachytávání uhlíku jako klíčové pro dosažení čistých nulových emisí. První projekty na průmyslové úrovni přitom musí být uvedeny do provozu již tuto dekádu. Roční poptávka po vodíku v třech scénářích dosahujících <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/iea-dosazeni-uhlikove-neutrality-nejsme-zatim-dostatecne-technologicky-vybaveni/">čistých nulových emisí</a> tvoří v roce 2050 152–581 TWh.
<figure id="attachment_86213" class="wp-caption aligncenter" style="width: 816px;"><img class="size-full wp-image-86213" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES.png 816w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-512x249.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-768x374.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-725x353.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-800x389.png 800w" alt="" width="816" height="397" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodávky vodíku v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
<h2>Chování spotřebitelů se bude muset změnit</h2>
Podle třetího sdělení zprávy se podoba budoucích trhů se zdroji energie musí změnit. Bude důležité poskytovat dostatečné pobídky vedoucí k investicím do flexibility a výroby elektřiny s nulovými emisemi.
Čtvrté sdělení se týká klíčové role digitalizace a přístupu k datům. Ty podle zprávy National Grid ESO budou hrát významnou roli v řízení čím dál tím složitějšího systému tak, aby byly náklady co nejnižší.
Očekává se, že vysoký podíl domácností bude v roce 2050 chytře dobíjet své elektromobily, poskytovat elektromobilem podpůrné služby síti, případně řídit svou poptávku po vytápění mj. i díky uskladňování tepla.

Elektřina

National Grid: Spojené království může dosáhnout nulových čistých emisí do 2050

BMW uzavřelo dlouhodobý <a href="https://northvolt.com/newsroom/BMW-supply-contract-Northvolt">kontrakt</a> o dodávkách baterií v hodnotě 2 miliard euro (přibližně 53,2 miliard korun) s firmou Northvolt. Tento krok tak potvrzuje trend, kdy se výrobci automobilů připravují na masivní nárůst výroby elektromobilů.  Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/batteries/news/bmw-agrees-e2bn-battery-contract-with-swedish-firm/">Euractiv</a>. 
Firma <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/svedsky-northvolt-zahajuje-cestu-k-ekologizaci-vyroby-baterii-pristi-rok-spusti-zavod-recyklaci/">Northvolt</a> momentálně buduje továrnu <a href="https://northvolt.com/production">Northvolt Ett</a> v severním Švédsku, která má začít výrobu v roce 2021 s postupným nárůstem výrobní kapacity až do roku 2024 . Tato továrna, kde budou vyráběny bateriové články pro BMW, má být poháněná elektřinou výhradně z obnovitelných zdrojů. Zároveň některé komponenty baterií budou recyklovatelné. Do roku 2030 má být recyklovatelných až 50 % použitého materiálu v bateriových článcích.
<blockquote>„Podepsání této dohody je dalším krokem v plnění našich rostoucích potřeb pro baterie v dlouhodobém horizontu. Systematicky pracujeme na elektrifikaci našeho vozového parku. Do roku 2023 chceme mít 25 elektrifikovaných modelů na silnicích – více než polovina z nich bude plně elektrifikovaná,“ uvedl Andreas Wendt, člen správní rady BMW AG.</blockquote>
<h2>Přísná evropská legislativa žene aktivity firem</h2>
V důsledku platné evropské legislativy musí evropští výrobci aut částečně již během letošního roku <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/transport/vehicles/cars_en">dosahovat průměrných emisí</a> nových vozidel pod 95 g CO2 na kilometr. Plně bude tento limit platit od roku 2021. Pokud limity nebudou dodrženy, hrozí výrobcům pokuty za každý gram CO2/km vyprodukovaný navíc.
Pro firmu BMW kontrakt s Northvolt ovšem není první smlouva týkající se dodávek baterií. Již dříve BMW uzavřelo smlouvy ve výši zhruba 10 miliard euro (přibližně 266,1 miliard korun) s čínskou firmou CATL a s korejskou Samsung SDL. Kromě samotné výroby baterií pak BMW nedávno <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/bmw-sve-elektromobily-nakoupi-kobalt-maroka-za-100-milionu-eur">uzavřelo kontrakt na 5 let o dodávkách kobaltu</a> s marockou těžařskou společností Managem.
Spolupráci se společností Northvolt v loňském roce navázal i <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/volkswagen-se-stal-nejvetsim-akcionarem-cinskeho-vyrobce-baterii-guoxuan/">Volkaswagen</a>. Od roku 2024 má v Dolním Sasku zahájit produkci jejich společná továrna Northvolt Zwei na výrobu baterií.

Elektromobilita

BMW podepsalo kontrakt na dodávky baterií, které budou z 50 % z recyklovatelného materiálu

Spojené státy se během posledních několika let staly díky břidličné revoluci největším světovým těžařem ropy. Podle výkonného ředitele jednoho z největších tamních producentů však země již dosáhla vrcholu těžby. Po propadu ceny ropy se nyní budou američtí producenti snažit těžbu pouze udržovat, nikoliv navyšovat. Výše produkce se tak podle jeho odhadů stabilizuje okolo 11 milionů barelů ropy denně. Informoval o tom zpravodajský server <a href="https://www.ft.com/content/320d09cb-8f51-4103-87d7-0dd164e1fd25">Financial Times</a>. 
Parsley Energy je jedna z největších těžařských společností v americkém Texasu. Podle slov jejího <a href="http://www.parsleyenergy.com/about/leadership/Person-Details/default.aspx?ItemId=7ee8fc76-c253-4c0b-a946-782d6e692cb7">výkonného ředitele</a> došlo na počátku letošního roku ve Spojených státech amerických k dosažení vrcholu těžby surové ropy.
<blockquote>„Nemyslím si, že během svého života ještě uvidím těžbu 13 milionů barelů denně,“ uvedl Matt Gallagher, výkonný ředitel Parsley Energy.</blockquote>
Těžba ropy v USA se na jaře propadla zhruba o čtvrtinu. Důvodem byl kolaps <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ropa-zlevnuje-kvuli-obavam-z-dopadu-dalsiho-sireni-nakazy">cen ropy</a> v zejména důsledku pandemie koronaviru a cenové války mezi Ruskem a Saúdskou Arábií.
<figure id="attachment_85811" class="wp-caption aligncenter" style="width: 735px;"><img class="size-full wp-image-85811" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA.png" sizes="(max-width: 735px) 100vw, 735px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA.png 735w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA-512x359.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA-725x509.png 725w" alt="" width="735" height="516" /><figcaption class="wp-caption-text">Těžba surové ropy v USA. Zdroj: Financial Times</figcaption></figure>
<h2>Import ropy do USA začal opět růst</h2>
Břidlicová ropa pomohla Spojeným státům stát se čistým exportérem ropy v listopadu roku 2019. Jedná se o významný obrat, když se vezme v potaz, že ještě před 10 lety tato země dovážela více než 10 milionů barelů ropy denně. Od května 2020 se ovšem situace opět začala měnit a dovoz ropy vzrůstá. Cena ve výši přibližně 40 USD/barel ropy je stále příliš nízká na to, aby se některým americkým producentům ropy z břidlice vyplatilo těžit.
<h2>V provozu je přibližně čtvrtina vrtů</h2>
Parsley Energy patří mezi firmy, které nyní již těžbu obnovily, nicméně společnost nemá plány v letošním nebo příštím roce zvyšovat těžební výkon. Podle poskytovatele dat Enverus bylo v USA 9. července <a href="https://oenergetice.cz/ropa/pocet-aktivnich-plosin-k-tezbe-plynu-ropy-usa-se-propadl-nejnize-za-80-let/">v provozu</a> 223 horizontálních vrtů, přičemž před rokem to bylo 853 vrtů.
Podle Gallaghera bude mít tento propad ceny trvalé důsledky. Ropný průmysl je průmyslem „mobility a komfortu“, využívá se v osobní a letecké dopravě, vytápění a chlazení. Mobilita je nyní ovšem zásadním způsobem přehodnocována a je jisté, že zde budou inovace v oblasti komfortu. Gallagher uvádí, že těžba ropy se v USA stabilizuje okolo 11 milionů barelů ropy denně vzhledem k tomu, že producenti se zaměří na udržování těžby, nikoliv na její zvyšování. To by bylo v souladu s předpověďmi konzultační společnosti Rystad Energy

Objevují se obavy, že USA již dosáhly vrcholu těžby ropy

Podle dat americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44277">EIA</a>) byla v USA v loňském roce celková spotřeba energie 100 biliard Btu (přibližně 105 505 PJ). Z toho zhruba 20 % energie bylo z jiných zdrojů než z fosilních paliv. Několik zdrojů energie v roce 2019 dosáhlo rekordních hodnot spotřeby. 
Nárůsty spotřeby jaderné a obnovitelné energie v roce 2019 vedly k tomu, že podíl nefosilních zdrojů energie na celkové spotřebě USA vzrostl na 20 %. S postupným rozvojem uhlí, zemního plynu a ropy podíl nefosilních zdrojů energie klesl ze 100 % v polovině 19. století na 6 % v 60. letech 20. století. Od té doby se postupně zvyšovala spotřeba jaderné energie, energie z vody, slunce, větru a biopaliv. Nejvyšší zaznamenaná spotřeba fosilních paliv v USA ve výši 86 biliard Btu (zhruba 90 734,8 PJ) byla v roce 2007. V roce 2019 to bylo 80 biliard Btu (zhruba 84 404,5 PJ), došlo tedy k 7% poklesu.
Nejvíce spotřebovávaným energetickým zdrojem v USA je ropa, která v roce 1950 nahradila uhlí. V loňském roce se ve Spojených státech spotřebovalo 36,7 biliard Btu <a href="https://oenergetice.cz/ropa/zasoby-ropy-usa-se-cervnu-vysplhaly-historicky-nejvyssi-uroven/">ropy</a> (zhruba 38 720,5 PJ). V současnosti je druhým nejvíce spotřebovávaným zdrojem zemní plyn. Ten dosáhl rekordní spotřeby v roce 2019. Růst spotřeby zemního plynu je v posledních letech hnán zejména využíváním v elektroenergetice.
<figure id="attachment_85605" class="wp-caption aligncenter" style="width: 637px;"><img class="size-full wp-image-85605" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA.png" sizes="(max-width: 637px) 100vw, 637px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA.png 637w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA-512x328.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA-120x77.png 120w" alt="" width="637" height="408" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba energie  v USA v letech 1776-2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Uhlí klesá, jádro a OZE rostou</h2>
Naopak spotřeba uhlí v roce 2019 klesla o 15 %. Jedná se o jeden z největších ročních poklesů spotřeby jakéhokoliv energetického zdroje v USA. Spotřeba uhlí v USA od vrcholu jeho spotřeby v roce 2005 klesla o více než polovinu, přičemž většina tohoto poklesu byla hnána poklesem využívání uhlí k výrobě elektřiny. Nyní se spotřeba uhlí pohybuje na nejnižší úrovni od 70. let 20. století.
Rekordní výše dosáhla v roce 2019 také <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-energetika-soucasti-dekarbonizacniho-planu-usa/">jaderná energie</a>, a to díky rekordnímu koeficientu využití instalovaného výkonu jaderných elektráren ve výši 94 %.
Nejvýznamnějším zdrojem obnovitelné energie se stala větrná energie, která předehnala energii z vody – 2,7 biliard Btu (zhruba 2 848,7 PJ).
<figure id="attachment_85606" class="wp-caption aligncenter" style="width: 637px;"><img class="size-full wp-image-85606" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA.png" sizes="(max-width: 637px) 100vw, 637px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA.png 637w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA-512x244.png 512w" alt="" width="637" height="304" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba obnovitelné energie v USA (1776-2019). Zdroj: EIA</figcaption></figure>