Royal Dutch Shell vydal <a href="https://www.shell.com/energy-and-innovation/natural-gas/liquefied-natural-gas-lng/lng-outlook-2021.html#iframe=L3dlYmFwcHMvTE5HX091dGxvb2svMjAyMS8">zprávu</a> o trhu se zkapalněným zemním plynem Shell LNG Outlook 2021. Očekává, že do roku 2040 se poptávka po LNG zdvojnásobí na téměř 700 milionů tun ročně. K hlavnímu nárůstu poptávky by mělo dojít v Asii. 
Shell ve svém výhledu očekává, že poptávka po LNG se do roku 2040 zdvojnásobí na téměř 700 milionů tun ročně. V roce 2019 byla <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/iea-celosvetova-poptavka-zemnim-plynu-letos-vzroste-28">poptávka</a> po LNG 358 milionů tun a v loňském roce 360 milionů tun. Kvůli klesající domácí těžbě a nahrazování zdrojů s vyšší emisivitou zemním plynem by Asie měla stát za 75 % nárůstu poptávky do 2040.
V loňském roce Čína zvýšila dovoz LNG o 7 milionů tun (11% zvýšení) na 67 milionů tun. Dovoz LNG o téměř 11 % zvýšila také Indie.
<figure id="attachment_93286" class="wp-caption aligncenter" style="width: 740px;"><img class="size-full wp-image-93286" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1.png 740w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1-512x381.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1-725x539.png 725w" alt="" width="740" height="550" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpověď globální poptávky po LNG a očekávaný propad mezi nabídkou a poptávkou. Zdroj: Shell LNG Outlook 2021</figcaption></figure>
<h2>Cena LNG byla během posledních měsíců velmi volatilní</h2>
Shell v polovině této dekády očekává vznik propasti mezi nabídkou a poptávkou. Důvodem bude méně zprovozněných LNG terminálů, než se očekávalo. Po celém světě dochází ke zpoždění výstavby nových zařízení, mimo jiné, vlivem omezení proti šíření onemocnění COVID-19. U poptávky po LNG se naopak očekává, že pandemie nebude mít zásadní dopady a vrátí se tak na svou původní trajektorii.
Po vypuknutí pandemie koronaviru a následném propadu poptávky byly ceny LNG rekordně nízké. Trh se ovšem dokázal poměrně rychle <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/iea-likvidita-trhu-se-zemnim-plynem-roste">přizpůsobit</a>. Na počátku roku 2021 ceny LNG vystoupaly na více než 30 USD/MMbtu, a to zejména díky poptávce v <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/japonsko-vlnach-mrazu-zameruje-pozornost-zajisteni-zaloznich-zdroju-elektriny">zimním období</a>, výpadkům dodávek a kapacitním problémům infrastruktury. Po oteplení ovšem došlo k poklesu přibližně na úroveň z ledna 2020 (zhruba 7 USD/MMbtu).
<figure id="attachment_93287" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1532px;"><img class="size-full wp-image-93287" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny.png 1532w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-512x213.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-768x319.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-1024x425.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-725x301.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-800x332.png 800w" alt="" width="1532" height="636" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny LNG, TTF a Henry Hub benchmarků s identifikací hlavních událostí. Zdroj: Shell LNG Outlook 2021</figcaption></figure>

Rychlé zprávy

Shell: Do roku 2040 se poptávka po LNG zdvojnásobí

Podle <a href="https://hydrogencouncil.com/en/hydrogen-deployment-accelerating-with-more-than-300-billion-in-project-pipeline/">studie</a> Hydrogen Council a McKinsey &amp; Company bylo na světě oznámeno více než 200 vodíkových projektů. Většina z toho je lokalizována v Evropě. Podle studie by do roku 2030 mohlo dojít k poklesu výrobních nákladů vodíku až o polovinu. Předpokladem je ovšem zhruba 30násobný nárůst instalovaného výkonu elektrolyzérů. 
Iniciativa Hydogen Council, podporující rozvoj vodíkových technologií za účelem dosažení energetického přechodu, ve spolupráci s konzultační společností McKinsey &amp; Company vydala zprávu s názvem <a href="https://hydrogencouncil.com/en/hydrogen-insights-2021/">Hydrogen Insights 2021: A Perspective on Hydrogen Investment, Deployment and Cost</a>. Zpráva se zaměřuje na aktuální stav rozvoje vodíkových technologií po celém světě, na další investice a na dopady vyplývající z cenové konkurenceschopnosti vodíkových řešení.
Do začátku roku 2021 více než 30 zemí vydalo národní vodíkové strategie. Svou vodíkovou strategii má také Evropská unie. Studie ovšem zmiňuje, že vlády musí identifikované záměry realizovat a soustředit se především na klíčové oblasti, jako je snížení nákladů výroby <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-cili-66-podil-obnovitelnych-nizkouhlikovych-plynu-roku-2050">vodíku</a> a jeho přepravy.
Na světě momentálně bylo oznámeno 228 vodíkových projektů napříč celým hodnotovým řetězcem. Z toho 126 je lokalizováno v Evropě. Pokud by všechny tyto projekty byly realizovány, celkové <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/investice-transformace-energetiky-presahly-loni-poprve-500-mld-usd">investice</a> by překonaly 300 miliard dolarů (přibližně 6,4 bilionu korun). Nicméně projekty, které jsou aktuálně v pokročilejší fázi plánování, mají finální investiční rozhodnutí, nebo jsou již ve výstavbě, či zprovozněny, mají hodnotu „pouze“ 80 miliard dolarů (přibližně 1,7 bilionu korun).
<figure id="attachment_93041" class="wp-caption aligncenter" style="width: 930px;"><img class="size-full wp-image-93041" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty.png 930w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty-512x421.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty-768x632.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty-725x596.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty-800x658.png 800w" alt="" width="930" height="765" /><figcaption class="wp-caption-text">Oznámené globální vodíkové projekty napříč celým hodnotovým řetězcem. Zdroj: Hydrogen Insights 2021: A Perspective on Hydrogen Investment, Deployment and Cost</figcaption></figure>
<h2>Do roku 2030 by mohlo dojít k poklesu ceny vodíku na polovinu</h2>
K dostatečnému rozvoji výrobních technologií je podle studie nutná implementace vhodného regulatorního rámce. Jeho součástí by měla být například veřejná podpora k překonání rozdílů v nákladech.
Dle zprávy doposud průmysl oznámil projekty s výkonem přibližně 3 GW ročně. Aby bylo ovšem dosaženo potřebných poklesů v nákladech tak, jak studie očekává, bude do roku 2030 nutný instalovaný výkon elektrolyzérů ve výši 90 GW. V takovém případě Hydrogen Council očekává v roce 2030 náklady na výrobu vodíku  pomocí elektrolyzérů ve výši 1,4 – 2,3 USD/kg (přibližně 30 – 49 CZK/kg).
V roce 2019 přitom podle studie Hydrogen Council byla cena 6 US/kg (128 CZK/kg). BNEF ve své zprávě <a href="https://data.bloomberglp.com/professional/sites/24/BNEF-Hydrogen-Economy-Outlook-Key-Messages-30-Mar-2020.pdf">Hydrogen Economy Outlook </a>identifikoval náklady výroby obnovitelného vodíku v roce 2019 na 2,5 – 4,5 USD/kg (53 – 96 CZK/kg) a v roce 2030 na 1,2 – 2,7 USD/kg (26 – 57 CZK/kg).
<figure id="attachment_93040" class="wp-caption aligncenter" style="width: 927px;"><img class="size-full wp-image-93040" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku.png 927w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku-512x417.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku-768x626.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku-725x590.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku-800x652.png 800w" alt="" width="927" height="755" /><figcaption class="wp-caption-text">Výrobní náklady obnovitelného a nízkoemisního vodíku. Zdroj: Hydrogen Insights 2021: A Perspective on Hydrogen Investment, Deployment and Cost</figcaption></figure>
<h2>Jako nejefektivnější se jeví přeprava plynovody</h2>
Dlouhodobě jako nákladově nejefektivnější řešení přepravy idenfikuje studie vodíkové &#8222;plynovody&#8220;. Bude možné využít již existující plynovody, ale zároveň vybudovat nové potrubní systémy. V krátkodobém a střednědobém výhledu ovšem bude nejvýhodnější výrobu a spotřebu co nejvíce přiblížit. Pro dálkovou přepravu se potom nabízí přeprava loděmi, kdy je nezbytné vodík přeměnit a zvýšit jeho hustotu &#8211; např. na kapalný vodík (LH2),  kapalné organické nosiče vodíku (LOHC) nebo čpavek (NH3).
Vodík má využití v mnohých sektorech a nízkouhlíkový, případně obnovitelný vodík pak může pomoci k jejich dekarbonizaci. Kupříkladu v rafinérském průmyslu se v následující dekádě očekává přechod na nízkouhlíkový vodík. Velké uplatnění vodíku se očekává mj. v ocelářství, zemědělství, nákladní <a style="font-size: 1rem;" href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/nemecko-si-ve-srovnani-eu-stanovilo-dvojnasobny-cil-podilu-obnovitelnych-energii-ve-svem-dopravnim-sektoru">dopravě</a>, železniční dopravě nebo letectví.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens Energy

Obnovitelné zdroje

Studie: Evropa je globálním lídrem ve vodíkových projektech

Podle prvních závěrů studie think tanku Carbon Tracker by tzv. petrostáty, tedy země závislé na příjmech z ropy nebo zemního plynu, mohly zaznamenat až 51% pokles příjmů kvůli přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/petrostates-face-9trln-income-gap-with-energy-transition-study/">Euractiv</a>. 
<a href="https://carbontracker.org/reports/petrostates-energy-transition-report/">Studie </a>think tanku Carbon Tracker s názvem Beyond Petrostates: The burning need to cut oil dependence in the energy transition se zaměřila na 40 zemí světa s největší finanční závislostí na sektoru ropy a zemního plynu (procentuální poměr příjmů z ropy nebo zemního plynu a HDP). Tyto země jsou lokalizované především na Blízkém východě, v severní a západní Africe a v jižní Americe.
S ohledem na postupnou dekarbonizaci lze ovšem očekávat významnou změnu. Státy, které jsou na příjmech z <a href="https://oenergetice.cz/ropa/opec-ceny-ropy-by-druhe-polovine-roku-mohly-stoupnout-40">ropy</a> nebo zemního plynu závislé, budou čelit úbytku státních příjmů a pracovních míst. Ve srovnání s očekáváními průmyslu by příjmy ropných zemí mohly být během nadcházejících dvou dekád nižší až o 9 bilionů USD.
<h2>Zranitelnost petrostátů se liší</h2>
Carbon Tracker srovnal zisky zkoumaných petrostátů z <a href="https://oenergetice.cz/ropa/tezba-ropy-v-norsku-pres-omezeni-loni-stoupla-o-petinu">ropy</a> a zemního plynu za uplynulých pět let, respektive jejich závislost na těchto příjmech a očekávané zisky v potenciálním nízkouhlíkovém scénáři. Díky tomu mohl země rozdělit do skupin podle zranitelnosti. Mezi nejzranitelnější země patří například Ázerbájdžán, Jižní Súdán, nebo Angola. Angola by mohla přijít až o 40 % veškerých státních příjmů. O něco lépe jsou na tom například Nigérie, Saúdská Arábie nebo Irák.
<blockquote>„Mnoho z těchto zemí, které čelí největším ztrátám příjmů, jsou zároveň ty nejchudší. V některých případech mají také velké, rychle rostoucí populace jako například Nigérie a Angola,“ stojí ve studii Beyond Petrostates.</blockquote>
<figure id="attachment_92781" class="wp-caption aligncenter" style="width: 742px;"><img class="aligncenter wp-image-92781 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/carbon-tracker-petrostáty-1.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/carbon-tracker-petrostáty-1.png 742w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/carbon-tracker-petrostáty-1-512x405.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/carbon-tracker-petrostáty-1-725x574.png 725w" alt="" width="742" height="587" /><figcaption class="wp-caption-text">Zranitelnost petrostátů vůči poklesů příjmů z ropy a zemního plynu ve srovnání s nízkouhlíkovým scénářem definovaným Carbon Tracker. Osa y: potenciální pokles příjmů z ropy nebo zemního plynu. Osa x: procentuální podíl příjmů z ropy či zemního plynu na státních příjmech.  Zdroj:<a href="https://carbontracker.org/reports/petrostates-energy-transition-report/"> Carbon Tracker</a></figcaption></figure>
Například <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vyvoz-ruskeho-plynu-mimo-byvaly-sovetsky-svaz-klesl-o-desetinu">Rusko</a> je zhruba v polovině škály. Podle studie Carbon Tracker tvoří příjmy z ropy a zemního plynu 23 % státních příjmů Ruska a v letech 2021–2040 budou jeho příjmy z těchto fosilních paliv nižší o 47 % ve srovnání s posledními pěti lety.
Jiným velkým producentům ropy a zemního plynu jako <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nejvic-zkapalneneho-plnu-usa-lednu-smerovalo-opet-ciny">USA</a>, Spojenému království, Nizozemsku, Indii, nebo Brazílii zásadní problémy kvůli poklesu příjmů nehrozí, protože jejich ekonomiky jsou více diverzifikované a méně závislé na příjmech z těžby fosilních paliv.

Ropa

Studie: Některé ropné země by kvůli globální transformaci energetiky mohly přijít až o 40 % státních příjmů

Institut ve svém nově zveřejněném policy paperu apeluje na Evropskou komisi a vlády jednotlivých členských zemí, aby konkrétně domácnostem postiženým energetickou chudobou alokovaly z fondů určených na obnovu po pandemii koronaviru dostatečné finanční prostředky. Přestože energetická chudoba v posledních letech klesá, v roce 2019 si stále 30 milionů lidí nebylo schopno dostatečně vytopit domov. Pandemie podle autorů policy paperu tato čísla pravděpodobně významně zhorší. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/30-million-europeans-were-in-energy-poverty-in-2019/">Euractiv</a>. 
Evropský think-tank Institut Jacquesa Delorse ve svém <a href="https://institutdelors.eu/en/publications/europe-needs-a-political-strategy-to-end-energy-poverty/">policy paperu</a> apeluje na Evropskou komisi a vlády jednotlivých členských zemí, aby pro postižené energetickou chudobou alokovaly z fondů navázaných na obnovu po pandemii koronaviru dostatečné finanční prostředky. Právě koronavirus podle Institutu počet lidí žijících v energetické chudobě pravděpodobně zvýší. Aktuální data ovšem nejsou dostupná.
<h2>30 milionů lidí v EU si nemůže vytopit domov</h2>
Energetická chudoba je největším problémem v jižní Evropě, kde jsou budovy méně izolované, a tedy méně odolné vůči chladnému počasí. Největší podíly lidí, kteří mají problémy dostatečně vytopit své domovy na celkové populaci, žijí v Bulharsku, Řecku, Portugalsku, Litvě a na Kypru. Mnohých lidí se ovšem <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-podle-polskeho-think-tanku-prehledla-socialni-dimenzi-energeticko-klimatickych-cilu">energetická chudoba</a> týká i v létě, kdy si nejsou schopni domov dostatečně ochladit.
<blockquote>„Jsou zde domácnosti, které se potýkají s nepohodlím po celý rok. V zimě jsou příliš chladné a v létě příliš teplé,“ uvádí Marie Delair, jedna z autorů policy paperu z Institutu Jacquesa Delorse.</blockquote>
<figure id="attachment_92545" class="wp-caption aligncenter" style="width: 763px;"><img class="size-full wp-image-92545" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019.png 763w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019-512x402.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019-725x569.png 725w" alt="" width="763" height="599" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl populace neschopné dostatečně vytopit svůj domov v zemích EU v roce 2019. Zdroj: Institut Jacquese Delorse/Eurostat</figcaption></figure>
<h2>Energetická chudoba se může kvůli pandemii zhoršit</h2>
Energetická chudoba v posledních deseti letech poklesla. Nicméně podle think-tanku v roce 2019 v EU nebylo 30 milionů lidí schopno dostatečně vytopit své domovy. Zároveň existují obavy, že se tato čísla opět zvýší v důsledku nárůstu chudoby kvůli pandemii koronaviru.
Dva hlavní důvody vzniku energetické chudoby se totiž mohou díky pandemii koronaviru zhoršit – bydlení v budovách s vysokou energetickou náročností a neschopnost dovolit si vytápění či jiné energie kvůli zhoršené finanční situaci.
<blockquote>„COVID-19 má dva extrémně negativní důsledky na energeticky chudé domácnosti. První je to, že počet chudých lidí obecně vzrůstá kvůli ztrátě příjmů vytvořených ekonomickou krizí. Druhým důvodem je logicky fakt, že lidé zůstávají doma déle kvůli karanténě, omezením vycházení a jiným opatřením. Faktura za energie tak roste,“ říká Thomas Pellerin-Carlin, spoluautor policy paperu z Institutu Jacquesa Delorse</blockquote>
Policy paper se ovšem snaží upozornit na to, že kvůli pandemii se energetická chudoba může týkat nových skupin obyvatel, jako například studentů, nebo živnostníků.
<h2>Finance musí být zaměřeny na ty nejpotřebnější</h2>
V říjnu 2020 Komise spustila <a href="https://oenergetice.cz/uspory-energie/eu-chce-roku-2030-zrenovovat-35-mil-budov-emise-co2-budov-maji-diky-tomu-klesnout-60">Renovační vlnu</a> zaměřenou na snížení energetické náročnosti budov. Podle autorů policy paperu ovšem peníze nemusí jít na renovaci budov. Zároveň, v případě, že jsou finance skutečně využity na renovaci budov, je podle autorů nutné zajistit, aby z něj neprofitovaly primárně bohaté komunity.
<blockquote>„Apelujeme na <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-navrhuje-vyloucit-infrastrukturu-zemni-plyn-unijniho-financovani">Evropskou komisi</a>, aby zajistila, že v každém národním [klimaticko-energetickém] plánu bude minimální objem peněz, který bude určen konkrétně pro energeticky chudé domácnosti,“ dodává Thomas Pellerin-Carlin.</blockquote>
Autor úvodní fotografie: Marcel Oosterwijk, Flickr

Úspory energie

Think-tank: Pandemie může vést ke zvýšení energetické chudoby. Fondy EU by s tím měly počítat už nyní

Skupina neziskových environmentálních organizací <a href="https://www.euractiv.com/section/electric-cars/news/hybrid-electric-cars-should-lose-green-status-campaigners-say/">Transport &amp; Environment</a> zveřejnila studii, podle které jsou emise vybraných hybridních vozidel vyšší až o 89 % než emise udávané výrobcem. Výsledky testování jsou kritizovány ACEA, asociací evropských výrobců automobilů. Podle nich nebyly metody použité během testování vhodné. Informoval o tom portál Euractiv. 
<h2>T&amp;E: „Hybridy jsou falešné elektromobily“</h2>
<a href="https://www.transportenvironment.org/about-us">Transport &amp; Environment</a> (T&amp;E) na evropské úrovni zastřešuje jiné neziskové organizace, které fungují v oblasti dopravy a životního prostředí. T&amp;E v listopadu 2020 ve své <a href="https://www.transportenvironment.org/sites/te/files/publications/2020_11_Plug-in_hybrids_report_final.pdf">studii</a> zveřejnila výsledky testování emisí tří nejprodávanějších hybridů (<a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/bmw-podepsalo-kontrakt-dodavky-baterii-ktere-budou-50-recyklovatelneho-materialu">BMW</a> X5, Volvo XC60 a Mitsubishi Outlander) v podmínkách běžného provozu.
Podle výsledků jejich testování jsou emise těchto tří vozidel o 28 % – 89 % vyšší než udává výrobce. Podle T&amp;E jsou oficiální odhady výrobců postavené na „přehnaně optimistických předpokladech“ o chování řidičů, například o tom, do jaké míry budou používat elektrický motor místo spalovacího, zda baterii nezapomenou dobít apod.
<blockquote>„Plug-in hybridy jsou falešné <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/nemeckych-silnicich-by-roku-2030-mohlo-byt-az-15-milionu-elektromobilu-nerealne-tvrdi-jina-studie">elektromobily</a>, postavené pro testování v laboratořích a daňové úlevy, ne skutečné řízení. Naše testy ukazují, že i v optimálních podmínkách s plnou baterií, tato auta znečišťují více, než je udáváno,“ uvedla Julia Poliscanova, ředitelka čisté mobility v Transport &amp; Environment</blockquote>
<h2>ACEA: „Hybridy jsou určené k cestování po městě“</h2>
Asociace sdružující evropské výrobce automobilů <a href="https://www.acea.be/about-acea">ACEA</a> (European Automobile Manufacturers Association) studii T&amp;E kritizuje. Podle asociace použitá testovací metoda neodpovídala typickému užívání plug-in hybridů. Jejich záměrem je řídit je v plně elektrickém módu během krátkých úseků – obvykle ve městech. ACEA zároveň dodává, že hybridní vozidla jsou skvělým prostředkem přechodu k bezemisní silniční dopravě.
<blockquote>„Emise CO2 plug-in hybridů se samozřejmě odvíjí od toho, jak řidič vozidlo používá, což není pod kontrolou výrobce,“ říká mluvčí asociace ACEA.</blockquote>
<h2>Nová vozidla jsou nyní testována i v reálném provozu</h2>
Od 1. září 2020 je účinná nová legislativa <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/eu-schvalila-bateriovou-alianci-na-vyrobe-baterii-bude-spolupracovat-12-zemi">EU</a>, která mimo jiné vyžaduje, aby členské státy prostřednictvím nově zřízených schvalovacích orgánů testovaly nová vozidla v reálném provozu. Pokud vozidlo nesplní testy schvalovacího orgánu, tak nebude moci být uvedeno na trh. Cílem je podle EU dosáhnout větší transparentnosti a nezávislosti testování emisí vozidel

Čistá mobilita

T&E: Plug-in hybridy výrazně přesahují emise udávané výrobci. Výrobci aut to odmítají

OPEC+ v prvním kvartálu roku 2020 omezil produkci ropy. Poptávka po ropě se kvůli pandemii koronaviru během roku snížila o 9 milionů barelů ropy denně. Jedná se o největší roční pokles, jaký byl kdy zaznamenán. Podle zahraničního serveru <a href="https://about.bnef.com/blog/oil-markets-in-2021-things-can-only-get-better/">Bloomberg NEF</a> (BNEF) se ovšem situace v roce 2021 zlepší. BNEF ovšem dodává, že takto významný pokles spotřeby bude mít na trh dlouhodobé dopady. 
V prvním kvartálu roku 2020 OPEC+ výrazně omezil svou <a href="https://oenergetice.cz/ropa/tezba-opec-klesla-v-unoru-nejnize-za-vice-nez-deset-let">těžbu ropy</a>. Nicméně navzdory nižším dodávkám došlo v důsledku pandemie <a href="https://oenergetice.cz/ropa/iea-zhorseni-pandemie-zpomali-oziveni-poptavky-po-rope">koronaviru</a> k velkým propadům ceny ropy.  Poptávka po ropě se během loňského roku snížila o 9 milionů barelů ropy denně (b/d).
<a href="https://www.reuters.com/article/us-oil-exploration-cuts-idUSKBN29U00V">Podle dat konzultační společnosti Rystad Energy</a> bylo v loňském roce pěti největším západním energetickým firmám vydáno rekordně málo licencí k průzkumu potenciálních těžebních ložisek. Firmy Exxon Mobil, Royal Dutch Shell a Total kromě poklesu licencí zaznamenaly také snížení výdajů.
Zahraniční server BNEF ovšem očekává, že se v roce 2021 trh s ropou částečně vzpamatuje a dojde k nárůstu poptávky o 4,7 milionů b/d. Zároveň ovšem BNEF dodává, že dlouhodobý a významný pokles spotřeby ropy bude mít na trh dlouhodobé dopady.
<h2>Producenti v USA budou v 2021 spíše splácet dluhy než investovat</h2>
Podle BNEF se status tzv. swing producenta přesune z USA s břidlicovou ropou zpět k OPEC+. S propadem cen ropy v 2020 se propadla také těžba ropy v hlavních břidlicových ložiscích USA – meziročně o 16 % ve srovnání s průměrným meziročním růstem o 22 % v letech 2017-2019. Američtí producenti se nechali slyšet, že se proto v roce 2021 soustředí především na snižování dluhů než na investování. Z toho důvodu lze očekávat, že těžba břidlicové ropy by v 2021 zůstala na stejné úrovni, případně velice mírně vzrostla.
<figure id="attachment_92147" class="wp-caption aligncenter" style="width: 659px;"><img class="size-full wp-image-92147" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/odhad-těžby-US-shale.png" sizes="(max-width: 659px) 100vw, 659px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/odhad-těžby-US-shale.png 659w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/odhad-těžby-US-shale-512x287.png 512w" alt="" width="659" height="370" /><figcaption class="wp-caption-text">Odhad těžby břidlicové ropy v USA v závislosti na ceně ropy v roce 2021. Zdroj: Bloomberg NEF</figcaption></figure>
Na <a href="https://oenergetice.cz/ropa/reuters-opec-se-dohodl-unorove-a-breznove-tezbe">lednovém setkání OPEC+</a> se Saúdská Arábie zavázala k dalšímu snížení produkce o 1 milion b/d v únoru a březnu. Saúdská Arábie by tak vyrovnala navýšení těžby jiných členů kartelu. Pokud by svůj slib dodržela, na trhu s ropou by podle BNEF mohla být v Q1 2021 nedostatečná nabídka.

BNEF: Spotřeba ropy v roce 2021 poroste. Koronavirová krize však bude mít dlouhodobé dopady

Konzultační společnost McKinsey zveřejnila zprávu <a href="https://www.mckinsey.com/industries/oil-and-gas/our-insights/global-energy-perspective-2021">Global Energy Perspective 2021</a>, která zkoumá, jakým způsobem by se mohl vyvíjet globální energetický sektor. McKinsey na svých webových stránkách představila hlavní závěry zprávy. Mnoho z nich se odvíjí právě od referenčního scénáře, který mimo jiné reflektuje očekávaný vývoj, pokud nedojde ke změnám oproti aktuálně nastaveným trendům a politikám. 
Zveřejněný energetický výhled Global Energy Perspective 2021 společnosti <a href="https://oenergetice.cz/uhli/studie-investice-do-odklonu-od-uhli-v-cesku-se-v-budoucnu-vrati">McKinsey</a> možný vývoj transformace energetického sektoru zkoumá prostřednictvím čtyř scénářů. V návaznosti na předchozí analýzy a vzhledem k aktuálním datům spojeným s vývojem pandemie McKinsey pro účely této zprávy využívala základního scénáře, který se nazývá „Virus pod kontrolou; vrací se růst“ (angl. „Virus Contained; growth returns“). Z toho se odvíjí veškeré predikce konzultantské společnosti v předložené zprávě.
<h2>Dlouhodobý dopad pandemie bude mírný</h2>
Podle predikcí McKinsey se globální poptávka po energii vrátí na úroveň před vypuknutím pandemie koronaviru, tedy na úroveň z roku 2019, během jednoho až čtyř let v závislosti na použitých scénářích. Zároveň se ale už nedostane zpět do předešlého růstového trendu. Poptávka po elektřině a plynu se na původní úroveň vrátí rychleji než ropa. Uhlí se na původní poptávku již nevrátí.
Poptávka po elektřině bude významně růst. Podle zprávy se mezi lety 2020 až 2050 zdvojnásobí. Podíl elektřiny na energetickém mixu se do 30 let zvýší na 30 %. Důvodem bude elektrifikace a rozvoj využívání <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">zeleného vodíku</a>. V roce 2035 se bude dle referenčního scénáře vyrábět 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle McKinsey budou v novém energetickém systému hrát významnou roli <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/ve-velke-britanii-vznikne-zatim-nejvetsi-bateriove-uloziste-bateriemi-od-tesly">baterie</a>, ale i plynové zdroje, které budou pokrývat období, kdy budou obnovitelné zdroje vyrábět méně.
<figure id="attachment_91911" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-91911 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1.png 662w" alt="" width="512" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektroenergetický mix v referenčním scénáři McKinsey v letech 2020 a 2050. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
<h2>Pokud chceme snížit emise, musíme udělat více</h2>
Dochází postupně k poklesu poptávky po fosilních palivech. K vrcholu poptávky po uhlí již došlo, v případě ropy ho McKinsey očekává na konci současné dekády a v případě zemního plynu na konci 30. let. Nicméně fosilní paliva mají v referenčním scénáři energetického výhledu v roce 2050 stále své místo – tvoří více než polovinu globální poptávky po energii. A to především díky růstu poptávky v letectví a chemickém průmyslu.
V referenčním scénáři nebude omezení globálního oteplování pod 1,5 °C dosaženo. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/platts-globalni-emise-co2-energetiky-roce-2021-porostou-i-pres-rust-oze">Emise</a> naopak zůstanou poměrně vysoké a podle McKinsey budou na úrovni oteplení o 3,5 °C. Dle predikcí emise CO2 spojené s energetikou zůstanou na stejné hodnotě až do roku 2030 a poté začnou mírně klesat.
<figure id="attachment_91909" class="wp-caption aligncenter" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91909" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-725x412.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-800x455.png 800w" alt="" width="860" height="489" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí v energetice do roku 2050 v referenčním scénáři McKinsey. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
Autor úvodní fotografie: Andrew Imanaka

Elektřina

McKinsey: Globální poptávka po elektřině se do roku 2050 zdvojnásobí

Vláda Spojeného království se rozhodla nezasahovat do rozhodnutí rady hrabství Cumbrie, která udělila <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/uk-government-wont-block-first-deep-coal-mine-in-three-decades/">povolení</a> vybudovat hlubinný podmořský uhelný důl. Jedná se o první takové povolení za posledních 30 let. Zároveň se vláda snaží posunout uzavření uhelných elektráren bez zachytávání emisí z října 2025 na říjen 2024. 
Rada hrabství Cumbrie ve Spojeném království udělila na konci loňského roku povolení společnosti West Cumbria Mining (WCM) vybudovat hlubinný uhelný důl. Jedná se již o <a href="https://www.bbc.com/news/uk-england-cumbria-54393345">třetí povolení</a> od roku 2017, kdy WCM plány dolu předložila. Plány byly přezkoumávány na základě předkládaných vylepšení designu ze strany WCM.
Nicméně rozhodnutí rady hrabství nebylo finální, dokud bylo možné, že do věci vstoupí vláda Spojeného království. Ta měla na základě platné legislativy možnost rozhodnutí hrabství změnit. Nicméně podle posledních informací k ničemu takovému nedojde. Zástupci vlády se údajně vyjádřili, že místní rady by měly mít pravomoci rozhodovat o územním plánování samy. Jedná se o první povolení vybudovat hlubinný uhelný důl ve Spojeném království po 30 letech.
Podle společnosti WCM bude důl uveden do provozu 24 měsíců od zahájení výstavby. Cílem je roční těžba 2,5 milionů tun uhlí z podmořských ložisek v Irském moři. Podle <a href="https://www.westcumbriamining.com/west-cumbria-mining/">webových stránek</a> WCM je v jejich licencované oblasti přibližně 750 milionů tun uhlí.
Vytěžené uhlí pak bude určené pro ocelářský průmysl ve Spojeném království a v Evropě. Z uhlí se nebude vyrábět elektřina. Výroba elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí má být ve <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/problemy-dostupnym-vykonem-britanii-vyhnaly-cenu-elektriny-rekordni-hodnotu">Spojeném království</a> ukončena nejpozději do roku 2025. Momentálně Spojené království plánuje ukončit výrobu elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí do října 2025. Nicméně aktuálně běží <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/943817/consultation-coal-renewable.pdf">konzultace</a>, na základě které by mohla být výroba elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí ukončena již do října 2024.
<h2>Místní uhlí je pro životní prostředí lepší než dovážené</h2>
Společnost WCM argumentuje, že využívání lokálně těženého uhlí pro výrobu oceli sníží emise, které by vznikly během mezinárodní přepravy. Podle svých <a href="https://www.westcumbriamining.com/what-is-the-plan/will-mine-look-like/">webových stránek</a> bude důl „velmi odlišný od důlních provozů minulého století“. Společnost WCM bude využívat řadu filtrů na zachytávání škodlivých látek. Dále bude například zachytávat dešťovou vodu pro využití ve zpracovávacím zařízení, které bude vybudované jako „budova v budově“, aby došlo k minimalizaci hluku, nebo zabránění šíření prachu.
<figure id="attachment_91705" class="wp-caption aligncenter" style="width: 768px;"><img class="size-full wp-image-91705" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477-512x318.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477-725x450.jpg 725w" alt="" width="768" height="477" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace pozemních budov plánovaného uhelného dolu. Zdroj: West Cumbria Mining Company</figcaption></figure>
Od roku 2017, kdy WCM předložila své plány radě hrabství Cumbrie, bylo podáno 2300 námitek. Mezi opoziční skupiny patří environmentální organizace, ale také organizace tvořena místními obyvateli s názvem Keep Cumbrian Coal in the Hole. Kritici argumentují například tím, že projekt zabrání <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/uhlikovou-narocnost-snizuje-dlouhodobe-nejrychleji-spojene-kralovstvi-ovsem-potreba-zrychlit-az-petinasobne">dekarbonizaci</a> ocelářství s cílem dosáhnout neutrality do roku 2050.
<blockquote>„Jistě, vytváření pracovních míst je pro místní komunity naprosto klíčové, ale musíme hledat pracovní místa 21. století, ne ta, která jsou v upadajících odvětvích,“ uvedl Doug Parr, zástupce Greenpeace UK.</blockquote>

Uhlí

Zdroj: Flickr @yuan2003 https://www.flickr.com/photos/yuan2003/8845571938/in/

Ve Spojeném království bylo po 30 letech povoleno vybudování hlubinného uhelného dolu

<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/123120-trans-adriatic-pipeline-begins-gas-deliveries-from-azerbaijan-to-italy">Plynovod TAP</a> 30. prosince 2020 začal do Evropy dodávat první zemní plyn. TAP je poslední součástí infrastruktury jižního plynového koridoru. Zemní plyn pochází z Ázerbájdžánu a do Evropy je dopravován mj. plynovodem TANAP přes Turecko až do jižní Itálie. 
Výstavba plynovodu TAP trvala téměř 4 a půl roku a byla dokončena v říjnu 2020. V listopadu 2020 byl zahájen <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-commercial-operations">komerční provoz</a>. Plynovod je již nyní schopen plného provozu, nicméně dle <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/12/31/10591649/first-azeri-gas-reaches-greece-and-bulgaria-via-tap">aktuální dohody</a> se budou dodávky během 15 měsíců postupně zvyšovat ze 40 % až do maximální výše.
<h2>Výstavba navazujícího plynovodu do Bulharska nadále probíhá</h2>
Plynovod TAP navazuje na turecký plynovod <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tanap-jiz-oficialne-uveden-provozu-tap-planovan-rijen-2020">TANAP</a> a tvoří tak poslední část infrastruktury jižního plynového koridoru, který EU považuje za jeden z hlavních diverzifikačních projektů pro dodávky zemního plynu. Zdrojem zemního plynu pro jižní koridor jsou ložiska v ázerbájdžánské části Kaspického moře. Plyn pak dále teče přes Gruzii, Turecko, Bulharsko, Řecko až do Itálie.
<figure id="attachment_22573" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-22573" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor-512x170.png 512w" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Jižní plynový koridor. Zdroj: http://www.tap-ag.com</figcaption></figure>
Dle současných dlouhodobých smluv má TAP dodávat 8 miliard m3 plynu ročně (bcm/y) do Itálie, 1 bcm/y do Řecka a 1 bcm/y do Bulharska. Bulharsko by mělo z plynovodu TAP získávat plyn prostřednictvím plynovodu mezi Bulharskem a Řeckem – tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/delnici-plynovodu-igb-hrozi-vypovedi-kvuli-neplaceni-mzdy">Interkonektorem Řecko-Bulharsko</a> (IGB), jež je momentálně ve výstavbě. Kapacita IGB má být 3 bcm/y a do komerčního provozu má být uveden do července 2021.
<h2>V létě proběhne tržní test o možném zvýšení kapacity</h2>
<blockquote>„Dnes je historický den pro náš projekt, stejně jako pro zúčastněné země a evropskou energetiku. TAP je nepostradatelnou součástí plynárenské soustavy evropského kontinentu, podílející se na plánované energetické transformaci. Nabízíme spolehlivou, přímou a nákladově efektivní přepravní trasu do zemí jihovýchodní Evropy a dále,“ uvedl Luca Schieppati, generální ředitel projektu TAP</blockquote>
Podle <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-transporting-first-gas">vyjádření</a> obchodní ředitelky projektu TAP, Mariji Savovové, bude v létě spuštěn tržní test za účelem prozkoumání možného rozšíření TAP. V takovém případě by byla kapacita plynovodu navýšena na 20 bcm/y .
Zdroj úvodní fotografie: tap-ag.com

Plynárenství

Plynovodem TAP začal do Evropy proudit první plyn

Vyšší cíl pro snížení emisí na úrovni minimálně o 55 % do roku 2030 bude s největší pravděpodobností brzy schválen. Stále ovšem není konkrétně jasno, jak by mělo být ambicióznějšího cíle dosaženo. První možné politické nástroje a revize legislativy představí Evropská komise až v létě 2021. Informoval o tom <a href="https://events.euractiv.com/event/info/a-sustainable-path-to-climate-neutrality-how-can-energy-utility-operators-contribute?_ga=2.71047251.2119969093.1608555078-1260652260.1598252640">portál Euractiv</a> na základě proběhlé online konference na téma přispění provozovatelů energetické soustavy k dosažení klimatické neutrality. 
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-statu-eu-schvalili-navyseni-cile-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-roku-2030">Zástupci členských států</a> v minulém týdnu schválili zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na alespoň 55 % ve srovnání s rokem 1990, jak navrhla Evropská komise. Tento cíl musí být ještě schválen v Evropském parlamentu, který bude hlasovat na začátku roku 2021. Dosavadní pozice Evropského parlamentu je zvýšit cíl pro snížení emisí až na hodnotu 60 %. Lze tedy očekávat, že Evropský parlament cíl snížení emisí o 55 % do 2030, pokud ne přísnější, podpoří.
<h2>Cíl je jasný, jak ho dosáhnout nikoliv</h2>
Nicméně přestože je zvýšení ambice cíle EU v oblasti snižování <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-co2-usa-maji-letos-poklesnout-vice-nez-desetinu-uhli-budou-nejnizsi-od-roku-1973">emisí</a> do roku 2030 de facto již jistou věcí, stále není přesně jasné, jak by cíle mělo být dosaženo. Je patrné, že aktuálně vyvíjené úsilí bude muset být podstatně zintenzivněno. A to aby bylo dosaženo vyššího cíle do roku 2030 a následně i klimatické neutrality do roku 2050.
Evropská komise ovšem plánuje zveřejnit případné revize dotčené legislativy a politických nástrojů, které mají k dosažení vyššího cíle snižování misí do 2030 pomoci, až koncem <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/eu-climate-action/law_en">června 2021</a>.
<blockquote>„Bude nastaven rámec, ve kterém budou soukromé entity a jiné podniky fungovat v budoucnu. A je už nyní jasné, že změny v tomto rámci povedou k významným změnám prostředí, ve kterém podniky fungují nyní,“ řekl Augustijn van Haasteren, expert v oblasti energetiky v Evropské komisi.</blockquote>
Podle van Haasterena může určitý obrázek o tom, co lze v červnu 2021 od Komise očekávat, poskytnout strategie integrace energetických systémů (Energy System Integration) – tedy důraz na sector coupling a důraz na aktivnější spotřebitele.
<h2>Budoucnost je v obnovitelných zdrojích a vodíku</h2>
Mezi dvě hlavní obavy podle portálu Euractiv patří příprava sítě na vyšší podíl volatilních obnovitelných zdrojů elektřiny a úprava plynárenské infrastruktury tak, aby byla schopná přepravovat <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/japonsko-chce-v-roce-2030-vyrabet-vetsinu-elektriny-z-vodiku">vodík</a> jako základní palivo.
<blockquote>„Myslíme si, že zelené plyny budou tvořit poměrně velkou část plně dekarbonizovaného energetického mixu, něco kolem 25 %. Stávající plynárenská infrastruktura bude klíčová, aby se toto mohlo stát,“ uvedla Camilla Palladinová, výkonná viceprezidentka italského provozovatele přepravní soustavy Snam.</blockquote>
Podle Palladinové jsou již nyní veškeré plynovody, které společnost Snam pořizuje, s vodíkem kompatibilní. Zároveň Snam zkoumá svou stávající soustavu, aby věděla, na jaký podíl vodíku je připravena, případně jaké změny bude nutné provést.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com