<a href="https://www.porthosco2.nl/en/porthos-and-companies-press-ahead-with-ccs-system/">Plánovaný projekt Porthos</a> na zachytávání a uskladňování CO2 v přístavu v nizozemském Rotterdamu má od roku 2024 ročně zachytit 2,5 milionů tun CO2. Projekt je součástí cíle Rotterdamského přístavu k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.  Přístav se aktuálně podílí na emisích Nizozemska zhruba 17 %.
Porthos je projektem <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/kanadske-alberte-zahajili-novy-projekt-zachycovani-ukladani-co2">zachytávání a uskladňování CO2</a> v přístavu v nizozemském Rotterdamu. Jedná se o společný projekt společností Rotterdamský přístav, státní firmy, která přístav provozuje, Gasunie a EBN. Na samotné přípravě projektu probíhá spolupráce s dalšími firmami, konkrétně s Air Liquide, Air Products, ExxonMobil a Shell.
<h2>Projekt je ve fázi plánování</h2>
CO2 by byl zachytáván různými společnostmi a následně přepravován společným potrubím přes Rotterdamský přístav do kompresní stanice. Odtud by se přepravoval na plošinu v Severním moři, přibližně 20 km od pobřeží, která by CO2 vtláčena do prázdných plynových ložisek.
Očekává se, že v prvních letech by měl projekt kapacitu uskladnit přibližně 2,5 milionů tun CO2 ročně. Informace o dalším možném navyšování nejsou na oficiálním webu projektu komentovány. Stále by se ovšem jednalo o jeden z největších <a href="https://oenergetice.cz/technologie/nejvetsi-preshranicni-projekt-zachycovani-ukladani-uhliku-se-nadale-rozviji">projektů</a> na zachytávání emisí CO2 v <a href="https://www.globalccsinstitute.com/resources/global-status-report/">Evropě</a>.
Projekt Porthos je prozatím ve fázi plánování. Očekává se, že finální přepravní a uskladňovací smlouvy budou uzavřeny před létem 2021. Finální investiční rozhodnutí je očekáváno přibližně v roce 2022, zahájení komerčního provozu je potom plánováno na rok 2024.
<h2>Přístav v Rotterdamu se na emisích Nizozemska podílí ze 17 %</h2>
Rotterdamský přístav je největším námořním přístavem v Evropě a v oblasti kolem něj je vypouštěno až 17 % veškerých emisí CO2 Nizozemska. V roce 2017 bylo <a href="https://www.portofrotterdam.com/sites/default/files/port-of-rotterdam-co2-neutral.pdf">v přístavu</a> vypuštěno 33,1 milionů tun emisí a v celém <a href="https://www.rivm.nl/bibliotheek/rapporten/2019-0020.pdf">Nizozemsku</a> ve stejném roce 193,7 milionů tun CO2. Samotný přístav má přitom cíl stát se do roku 2050 <a href="https://www.portofrotterdam.com/en/doing-business/port-of-the-future/energy-transition/carbon-neutral">klimaticky neutrálním</a> .
<h2>Porthos se bude ucházet o státní podporu</h2>
Nizozemská aukce SDE++ disponuje rozpočtem 5 miliard euro (přibližně 131,7 miliard korun), přičemž předkládat nabídky je možné od 24. listopadu do 17. prosince. Tento <a href="https://english.rvo.nl/subsidies-programmes/sde">aukční mechanismus</a> vytvořený nizozemskou vládou má za cíl finančně podporovat projekty na výrobu obnovitelné energie nebo technologií ke snižování CO2. Aukce bude postupně otvírána ve 4 fázích v závislosti na vyžadované finanční dotaci, nicméně čím nižší vyžadovaná dotace, a tedy čím nižší nabízená cena projektu, tím vyšší šance na získání dotace.
Zdroj úvodní fotografie: Port of Rotterdam

Životní prostředí

Rotterdamský přístav pokračuje v plánování projektu Porthos na zachytávání a uskladňování CO2

Očekává se, že premiér Spojeného království Boris Johnson posune zákaz prodejů nových dieselových a benzinových automobilů na rok 2030. Původní plán byl přitom rok 2040, ale již v únoru letošního roku došlo k prvnímu posunu tohoto termínu na rok 2035. Informoval o tom zpravodajský server <a href="https://www.ft.com/content/5e9af60b-774b-4a72-8d06-d34b5192ffb4">Financial Times</a> .  
Podle informací Financial Times Boris Johnson tento týden oznámí, že Spojené království zakáže od roku 2030 prodej nových dieselových a benzinových automobilů. Toto oznámení má být součástí širšího balíku opatření podporujících <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/johnson-britanie-se-musi-po-koronavirove-krizi-zmenit-hlavnim-ukolem-je-transformace-energetiky">rozvoj zelené ekonomiky</a>. Dalšími opatřeními mají být přísliby rozvoje využívání energie z offshore větrných elektráren, rozvoj technologie zachytávání a uskladňování uhlíku a rozvoj vodíku. Dále se očekává vyslovení veřejné podpory novým jaderným elektrárnám, konkrétně v souvislosti s elektrárnou <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/druha-britska-jaderna-elektrarna-mela-byt-20-levnejsi-cena-bude-i-sahat-k-600-mld-kc">Sizewell</a>, a poskytnutí financování malých jaderných reaktorů.
Zákaz prodej nových dieselových a benzinových automobilů byl původně stanoven od roku 2040. V únoru letošního roku ovšem Johnson tento termín posunul dopředu na <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/spojene-kralovstvi-chce-zakazat-prodej-spalovacich-motoru-jiz-roku-2035">rok 2035</a>. Pokud by tedy k očekávanému posunu na rok 2030 došlo, jednalo by se již o druhou změnu oproti původním plánům.
Za posunem na rok 2030 se má mimo jiné skrývat snaha nastartovat trh s elektromobily ve Spojeném království a zároveň postrčit zemi směrem k dosažení klimatické neutrality vroce 2050. Zároveň se ovšem očekává, že hybridní automobily s bateriemi a tradičními motory bude možné prodávat až do roku 2035.
<h2>Je nutné rozvíjet i infrastrukturu</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/deloitte-roku-2030-bude-tretina-nove-prodanych-aut-elektrickych">Prodej elektromobilů</a> ve Spojeném království sice prudce roste, ale v minulém měsíci se na nových prodaných vozidlech podílely tyto vozy méně než 7 %. Podle zástupců automobilového průmyslu je nutné významným způsobem investovat do rozvoje infrastruktury. Podle nich by to pomohlo spotřebitele přesvědčit, aby na elektromobily přešli. Elektromobily jsou totiž stále dražší než dieselová, či benzinová vozidla. V příštím roce má vláda uvolnit finance v objemu přibližně 500 milionů liber (cca 14,7 miliard korun) na rozvoj dobíjecí infrastruktury.
Zástupci průmyslu rovněž naznačují, že mnozí spotřebitelé jsou často zmateni a nevnímají rozdíly mezi hybridními vozidly a elektromobily. Každý čtvrtý automobil prodaný ve Spojeném království obsahuje nějakou formu hybridní technologie. Pokud by tedy mělo dojít k dřívějšímu ukončení prodeje hybridních vozidel, tak by to mohlo významně ohrozit budoucí investice v automobilovém průmyslu Spojeného království.
<a href="https://oenergetice.cz/technologie/honda-gm-podporili-zavedeni-blockchainoveho-standardu-elektromobily">Honda</a> se nechala slyšet, že přechod pouze na bateriová auta během 15 let je „příliš těsný“. Honda přitom plánuje od roku 2022 ve Spojeném království prodávat pouze hybridní auta.

Čistá mobilita

Spojené království chce posunout zákaz prodeje spalovacích motorů už na rok 2030

Podle zástupců geotermální energetiky by mohly být fosilní zdroje kdekoliv na planetě nahrazeny právě geotermální energií jako stabilním a udržitelným zdrojem. K rozšíření využívání geotermální energie by mohlo dojít pomocí vrtání hlubokých vrtů do 10 km moderními technologiemi. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/geothermal-the-underground-network-that-says-it-can-power-europe/">Euractiv</a>.
První průmyslová geotermální elektrárna na světě byla zprovozněna v roce 1904 v italském městě <a href="https://www.power-technology.com/features/oldest-geothermal-plant-larderello/">Lardello</a>. V roce 1913 měla tato elektrárna instalovaný výkon 250 kW. V roce 2016 se z geotermální energie na celém světě vyrábělo přibližně 75 000 GWh ročně.
V Evropě jsou největším uživatelem geotermální energie Itálie a Turecko. Několik měst po celém světě využívá geotermální energii jako hlavní zdroj tepla pro celé komunity. Například v Reykjavíku na Islandu je geotermální energie zdrojem vytápění prostor z 99 % už od 30. let 20. století. Světovými lídry ve využívání geotermální energie jsou ovšem státy jako USA, Indonésie a Filipíny.
<h2>Budoucnost se skrývá v hlubokých vrtech</h2>
Využívání<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/doe-potencial-geotermalnich-zdroju-usa-muze-byt-az-60-gwe"> geotermální energie</a> lze dělit do dvou hlavních kategorií podle hloubky vrtu: mělké vrty a hloubkové geotermální vrty, jež dosahují obvykle 8–10 km. Mělké vrty zahrnují veškerá zařízení s vrty do 1 km pod zemí od malých topných systémů, až po 1–2 metry hluboké vrty na zahradách domů určených k využívání celoročně konstantních teplot v půdě. Takové systémy bývají často využívány v domácnostech v hybridních systémech, kde doplňují například plynové kotle. Mělké vrty geotermální energie jsou také využívány k vytápění velkých budov jako jsou například Evropský parlament nebo Bundestag v Německu.
Hloubkové vrty byly doposud spojeny s lokalitami, kde je tektonická aktivita jako například zlomy. Zjednodušeně řečeno, hloubkové vrty zvyšují dostupnost geotermální energie, protože vrty jsou hlubší a vedou tam, kde je Země teplejší. Pokud by se využívaly moderní techniky, tak by dle odhadů samotných zástupců geotermální energetiky mohlo až 70 % území Země <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/cr-ma-podle-propagatoru-potencial-k-rozvoji-geotermalni-energie">poskytovat geotermální energii</a>.
Podle slovenské společnosti <a href="https://www.gadrilling.com/geothermal-anywhere/">GA Drilling</a> by ultra hluboké vrty mohly poskytnout dostatek energie pro stabilní výrobu elektřiny a tepla po celém světě.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/bVRSz_FaOn8?feature=oembed" width="725" height="408" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen">﻿</iframe>
Zdroj: GA Drilling
<h2>Největší problémy s sebou přináší vrtání</h2>
Je zde ovšem také několik překážek. Největší výzvou je identifikace vhodných tepelných toků a vyhnutí se zásobám fosilních zdrojů pomocí geologického mapování. Samotné vrtání je přitom finančně velice nákladné. Zapůjčení, přeprava a využívání vrtu tvoří 40–70 % nákladů velkých geotermálních projektů. Kromě toho je nutné projít dlouhým povolovacím procesem, který obvykle trvá 5–7 let.
Obavy Evropské komise z geotermální energie jsou spojeny primárně s vrtáním. V minulosti docházelo při vrtání k uvolňování emisí z podzemních zásob plynu. Rovněž existuje riziko kontaminace vody. Obecně jsou ale environmentální dopady využívání <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/geotermalni-energie-zaznamena-etiopii-znacny-narust">geotermální energie</a> nízké. Největší uhlíkovou stopu způsobuje právě vrtání – je nutný transport vrtáku na místo vrtání a samotný vrták je ve většině případů poháněn naftou.
Úvodní fotografie: Geotermální elektrárna Hellisheidi, zdroj: www.or.is

Obnovitelné zdroje

Průmysl: Geotermální energie může poskytnout stabilní dodávky elektřiny a tepla po celém světě

Firmy <a href="https://www.ft.com/content/5af81bbc-1af4-4757-bdaf-e3aa71a61461">Tesla a Neoen</a> se spojily, aby společně vybudovaly další megabaterii v Austrálii.  <a href="https://www.teslarati.com/tesla-megapacks-300mw-victoria-battery-video/">Bateriové úložiště</a> bude mít výkon 300 MW a kapacitu 450 MWh a má být uvedeno do provozu na přelomu let 2021 a 2022. 
Baterie bude mít kapacitu 450 MWh a bude důležitým prvkem při přechodu z uhlí na obnovitelné zdroje ve výrobě elektrické energie v <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/australii-zahaji-provoz-dalsi-megabaterie-tesly-podpori-provoz-vetrne-elektrarny">Austrálii</a>. Bateriové zařízení bude schopné uskladňovat elektřinu pro přibližně 500 tisíc domácností na hodinu. Zároveň bude zařízení využíváno k modernizaci a stabilizaci elektrické sítě ve státě Victoria. Podle cíle místní vlády by se měla do roku 2030 ve státě Victoria vyrábět polovina elektřiny z obnovitelných zdrojů.
<blockquote>„Zajištěním jedné z největších baterií na světě učinila Victoria rozhodující krok od uhelných elektráren směrem k novým technologiím, které odblokují více obnovitelné energie než kdy předtím,“ uvedla Lily D’Ambrosio, ministryně životního prostředí státu Victoria.</blockquote>
Neoen, francouzská energetická společnost, která se zaměřuje na <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/australie-planuje-obri-energeticky-park-kombinujici-az-550-mw-solarnich-elektraren-baterie-kapacite-550-mwh">obnovitelné zdroje</a>, s vládou australského státu Victoria podepsal smlouvu a na přelomu let 2021 a 2022 by měl uvést do provozu baterii s výkonem 300 MW za využití technologie <a href="https://www.tesla.com/cs_cz/megapack">Megapack firmy Tesla</a>.
<h2>Nejedná se o první megabaterii v Austálii</h2>
Neoen a Tesla již v roce 2017 společně vybudovaly Hornsdale Power Reserve, největší li-on bateriové úložiště v <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/jizni-australie-spustila-fond-podporu-akumulace-energie-celkem-nabidne-50-milionu-dolaru">Austrálii</a>, jehož výkon byl v loňském roce zvýšen na 150 MW. Výstavbu tohoto zařízení provázel netradiční slib <a style="font-size: 1rem;" href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/tesla-dodrzela-slovo-v-australii-dokoncila-nejvetsi-li-ion-bateriove-uloziste-na-svete">Elona Muska</a>, který řekl, že pokud zařízení nestihne postavit během 100 dnů, tak jej dá Austrálii zdarma. Zařízení, které mělo přispět k vyřešení problémů s velkými výpadky elektřiny, bylo během 100 dnů postaveno. 
Uhlí bylo v energetice Austrálie v minulosti dominantní, nicméně v posledních letech bylo několik velkých uhelných elektráren uzavřeno. V důsledku toho se spotřeba uhlí dostala v letech 2018 až 2019 na nejnižší hodnotu během posledních 25 let.
<blockquote>„Poptávka je během roku 2021 vyšší než nabídka a do roku 2023 a dále máme v plánu zvyšovat výrobu, abychom vyrovnali bezprecedentní poptávku po celém světě. Naše kniha objednávek do roku 2023 se rychle plní v řádech mnoha gigawatthodin. V mnoha lokalitách po celém světě jsou nyní velké solární elektrárny s úložišti energie nákladově efektivnější než tradiční výroba z fosilních paliv. Tento trend bude pokračovat i nadále, jak budeme snižovat náklady, což bude dále vytlačovat existující a nové fosilní elektrárny,“ uvedl R. J. Johnson, výkonný ředitel energetické divize Tesly.</blockquote>

Akumulace energie

Tesla a Neoen postaví další megabaterii v Austrálii

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala v polovině října pravidelně vydávanou studii Světový energetický výhled 2020 (World Energy Outlook 2020, WEO 2020) s výhledem na dalších 10 let. Letošní WEO 2020 se zaměřuje primárně na to, jak se světová energetika vypořádá s dopady pandemie koronaviru a jaké jsou možnosti energetického přechodu. 
WEO 2020 očekává, že okamžitými důsledky koronavirové pandemie v roce 2020 bude pokles globální poptávky po energii o 5 %, pokles emisí CO2 sektoru energetiky o 7 % a pokles investic do energetiky o 18 %. Zároveň lze předpokládat, že globální spotřeba ropy klesne v 2020 o 8 % a spotřeba uhlí o 7 %.
<h2>Čtyři různé scénáře</h2>
Výhled pracuje se čtyřmi různými scénáři. Tyto různým způsobem nakládají s dvěma hlavními tématy – obnovou po koronavirové pandemii a možností dosáhnout energetického přechodu.
Prvním ze scénářů je Stated Policies, který reflektuje aktuální politiky a cíle a předpokládá, že se pandemii podaří dostat pod kontrolu v roce 2021. Podle tohoto scénáře se globální poptávka po energii dostane na úroveň před pandemií na počátku roku 2023.
V případě druhého scénáře Delayed Recovery, kdy se předpoklady ve srovnání s prvním scénářem liší pouze v pozdějším ukončení pandemie, a tedy předpokladem delšího a většího dopadu, se poptávka po energii zotaví až v roce 2025.
Sustainable Development je scénář, který popisuje vývoj, aby svět mohl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2070. Kromě významného rozvoje obnovitelných zdrojů elektřiny tento scénář předpokládá významný nárůst technologií pro zachytávání a uskladňování/využívání uhlíku (CCS/U), vodíku, ale také další rozvoj jaderné energetiky.
Poslední scénář Net Zero Emissions by 2050 zkoumá možnost dosáhnout globální uhlíkové neutrality již v roce 2050. Takový scénář by vyžadoval kupříkladu masívní energetické úspory, změny v chování, inovace a významné urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů a elektrifikace.
<h2>Poptávka po uhlí se již neobnoví</h2>
Obnovitelné zdroje energie hrají významnou roli ve všech zkoumaných scénářích WEO 2020, přičemž nejdůležitější jsou solární elektrárny. Podle dat IEA jsou solární elektrárny ve většině zemí levnější než elektrárny uhelné či plynové. Zároveň solární elektrárny produkují elektřinu za jednu z nejnižších cen.
<blockquote>„Vidím, že se soláry stanou novým králem světových elektrických trhů. Na základě dnešních politik jsou [solární elektrárny] na cestě lámat po roce 2022 každý rok rekordy v rozvoji. Pokud vlády a investoři zintenzivní své úsilí v oblasti čisté energetiky v souladu s naším scénářem Sustainable Development, tak bude růst solárních a větrných elektráren ještě úžasnější – a velice povzbuzující v úsilí překonat světovou klimatickou výzvu,“ uvádí Fatih Birol, výkonný ředitel IEA.</blockquote>
Fosilní paliva podle IEA čelí různým výzvám. WEO 2020 predikuje, že se ve scénáři Stated Policies poptávka po uhlí  již nikdy nevrátí na úroveň před pandemií. Podíl uhlí v energetickém mixu má v roce 2040 klesnout pod 20 %. Poptávka po zemním plynu naopak silně poroste, zejména v Asii. Výhled poptávky po ropě je velice nejistý a je úzce spojený s dopady světové pandemie.
Zdroj úvodní fotografie: Equinor

Rychlé zprávy

IEA: Světový energetický výhled 2020 nastiňuje, jak se energetika může vypořádat s dopady pandemie koronaviru

Bulharský předseda vlády Bojko Borisov požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von Leyenovou o podporu při odklonu Bulharska od uhlí. Podle Borisova Bulharsko bez pomoci nezvládne dosáhnout případných vyšších cílů snížení emisí do roku 2030. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/bulgaria-calls-for-eu-help-to-phase-out-coal/">Euractiv</a>. 
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">Evropská komise</a> navrhla zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % vůči roku 1990, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-60-roku-2030/">Evropský parlament</a> navrhl zvýšit tento cíl až na 60 %. Zároveň skupina jedenácti členských zemí EU vydala společné <a href="https://www.permanentrepresentations.nl/binaries/nlatio/documents/publications/2020/10/14/joint-statement-on-the-revision-of-the-eu%E2%80%99s-2030-climate-target/Joint+statement+EU+2030+target.pdf">prohlášení</a>, ve kterém vyjádřila podporu cíli snížit emise o alespoň 55 % do roku 2030. Mezi tyto státy patří Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.
<h2>Komise by podle Bulharska měla přijít s plánem</h2>
Bojko Borisov, bulharský premiér, ovšem řekl, že <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/soud-v-sofii-zrusil-zablokovani-prodeje-aktiv-cez-v-bulharsku">Bulharsko</a> je samo schopno dosáhnout pouze snížení emisí o 40 %. Zároveň dal jasně najevo, že země potřebuje podporu Evropské komise, aby vyššího společného cíle EU dosáhla. Premiér ale neokomentoval, jakým způsobem by podpora Komise mohla vypadat.
Uhlí se na výrobě elektrické energie v Bulharsku v roce 2017 podílelo z 45,9 %, přičemž zásoby uhlí by zemi měly vystačit na výrobu elektřiny na dalších 60 let.
<blockquote>„Boj proti změně klimatu, ochranu životního prostředí, snížení emisí velice podporujeme. Zároveň ale chceme, aby Evropská komise přišla pro země střední a východní Evropy, kde se vyrábí většina energie z uhlí, s plánem. To se týká i Bulharska – téměř 60 % naší energie je vyrobeno z uhlí,“ uvedl Bojko Borisov.</blockquote>
Podle portálu Euractiv Borisov řekl, že se s předsedkyní Komise von Leyenovou dohodl, že skupina odborníků začne zkoumat, jakým možným problémům by Bulharsko čelilo, pokud by se rozhodlo urychlit svůj odchod od uhlí.
<h2>Bulharsko zatím konkrétní plán odklonu od uhlí nemá</h2>
V minulém týdnu Komise zveřejnila zhodnocení finální verze <a href="https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/implementation-eu-countries/energy-and-climate-governance-and-reporting/national-energy-and-climate-plans_bg">národního klimaticko-energetického plánu</a> Bulharska. Ve <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/staff_working_document_assessment_necp_bulgaria.pdf">zhodnocení</a> Komise mimo jiné komentuje absenci detailnějších informací o tom, kdy a jak bude dosaženo odklonu od uhlí. Nepřítomnost těchto informací podle Komise komplikuje vyhodnocení možných dopadů přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku prezentovaných v plánu.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com

Energetika v zahraničí

Bulharsko žádá od Evropské komise pomoc s transformací tamní energetiky

Španělská vláda schválila národní vodíkovou strategii, která počítá s rozvojem zeleného vodíku. Do roku 2030 by se země měla podílet z desetiny na celkovém instalovaném výkonu elektrolyzérů v EU.  Strategie obsahuje cíle v oblasti dopravy i průmyslu do roku 2030. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/spain-approves-hydrogen-strategy-to-spur-low-carbon-economy/">Uvedl to web Euractiv</a>.
Španělská vláda v úterý 6. října schválila svou národní vodíkovou strategii. Ta může být chápána jako součást aktuální intenzívní diskuze, která se vede na půdě EU, jednotlivých členských států i ostatních zemí světa. EU svou Vodíkovou strategii vydala v červenci 2020. Mezi státy, které vodíkovou strategií mají, patří například Portugalsko, Německo nebo Japonsko.
Jednou z ambicí <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/iberdrola-seat-volkswagen-spain-spoji-sily-pri-rozvoji-udrzitelne-mobility-ve-spanelsku/">Španělska</a> je vodík exportovat. A to díky dobře rozvinuté plynárenské soustavě včetně zásobníků a zároveň díky velkému potenciálu pro rozvoj solárních a větrných elektráren.
<h2>Výhled do roku 2050</h2>
Španělská <a href="https://www.miteco.gob.es/es/ministerio/hoja-de-ruta-del-hidrogeno-renovable.aspx">vodíková strategie</a> obsahuje časové výhledy pro roky 2030 a 2050. Konkrétní cíle jsou ovšem ve strategii formulované pouze pro rok 2030, po roce 2030 se pouze očekává větší a rychlejší rozvoj vodíkových technologií. Strategie by měla být každé tři roky aktualizována a přehodnocena na základě dosaženého pokroku.
Země očekává, že do rozvoje vodíku dle představené strategie bude nutné během nadcházejících 10 let investovat 8,9 miliard eur (přibližně 241,9 miliard korun). Strategie očekává, že většina této částky bude pocházet ze soukromého sektoru.
<h2>Desetina výkonu elektrolyzérů celé EU</h2>
Prvním krokem má být rozvoj 300–600 MW elektrolyzérů do roku 2024. Do roku 2030 by mělo Španělsko dle plánu instalovat 4 GW elektrolyzérů. Evropská vodíková strategie do stejného roku plánuje instalaci 40 GW, Španělsko by tak tvořilo celou desetinu instalovaného výkonu elektrolyzérů v EU.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spanelsko-planuje-roku-2040-dekarbonizovat-kanarske-balearske-ostrovy/">Španělský</a> průmysl každý rok spotřebovává téměř 500 000 tun vodíku vyráběného z fosilních paliv. Jedním z cílů španělské vodíkové strategie je nahradit čtvrtinu této spotřeby tzv. zeleným vodíkem, tedy vodíkem vyrobeným elektrolýzou pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Další cíle se týkají sektoru <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/airbus-pripravuje-prvni-modely-komercnich-letadel-pohanene-vodikem/">mobility</a>, kde plán očekává do roku 2030 flotilu alespoň 150 autobusů, 5 000 lehkých a těžkých vozidel a 2 komerčních vlakových linek poháněných zeleným vodíkem.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Španělsko zveřejnilo svou vodíkovou strategii. V roce 2030 chce mít desetinu výkonu elektrolyzérů co celá EU

Podle dat americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45377">EIA</a>) dosáhly v roce 2019 těžba, spotřeba a hrubý export zemního plynu z USA rekordních hodnot. Na vyšší spotřebě zemního plynu se podílel především elektroenergetický sektor. 
V roce 2019 se podle dat EIA těžba zemního plynu v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/usa-emise-co2-energetiky-maji-letos-klesnout-10-pristi-rok-ocekavan-5-narust">USA</a> zvýšila o 10 %, a dosáhla tak rekordního ročního průměru 93,1 miliard kubických stop denně (přibližně 2,6 miliard m3 plynu denně). Svůj podíl na tom mají i dva největší těžařské státy Texas a Pensylvánie, které svou meziroční těžbu zvýšily o 15 % a 10 %.
Spotřeba zemního plynu se meziročně zvýšila o 3 %. Důvodem je především zvýšená poptávka po zemním plynu v sektoru elektroenergetiky. Spotřeba plynu při výrobě elektřiny se zvýšila o 7 %. Podle EIA <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vyroba-elektriny-plynu-oze-usa-prvnim-pololeti-opet-vzrostla-ukor-uhli">spotřeba plynu</a> v elektroenergetice vzrostla zejména kvůli nižším cenám plynu a kvůli plánovaným uzavíráním uhelných elektráren. V ostatních sektorech ekonomiky zůstala spotřeba zemního plynu více méně na stejné úrovni.
<figure id="attachment_88342" class="wp-caption aligncenter" style="width: 956px;"><img class="size-full wp-image-88342" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA.png 956w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-512x261.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-768x392.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-725x370.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-800x408.png 800w" alt="" width="956" height="488" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba zemního plynu v USA v letech 2010 – 2019 dle sektoru. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Export plynu z USA roste posledních pět let</h2>
Export zemního plynu, a to plynovody i <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/asijsky-trh-lng-vyhlizi-pred-zimou-cenove-signaly-jednim-nich-muze-byt-i-rust-ceny-plynu-evrope">LNG</a> tankery, z USA se v roce 2019 zvýšil o 29 % ve srovnání s rokem předchozím. Dosáhl tak průměrné výše 12,8 miliard kubických stop denně (přibližně 0,4 miliard m3 plynu denně). Ke zvyšování exportu plynu z USA dochází každoročně posledních pět let.
<figure id="attachment_88343" class="wp-caption aligncenter" style="width: 951px;"><img class="size-full wp-image-88343" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa.png 951w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-768x383.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-725x361.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-800x399.png 800w" alt="" width="951" height="474" /><figcaption class="wp-caption-text">Těžba, spotřeba a hrubý export zemního plynu USA v letech 2000 – 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V roce 2019 USA exportovaly více zemního plynu, než importovaly. Čistý export zemního plynu v roce 2019 dosáhl 5,2 miliard kubických stop denně (přibližně 147 milionů m3 plynu denně).
Zároveň v roce 2019 USA poprvé minimálně od roku 1985, od kterého má EIA dostupná data, exportovaly plynovody více zemního plynu, než importovaly, a to především díky zvýšené kapacitě plynovodů do Kanady a Mexika.

Plynárenství

EIA: USA v roce 2019 dosáhly rekordní těžby, spotřeby a exportu zemního plynu

Čína oznámila, že bude do roku 2060 cílit na <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/china-will-aim-for-carbon-neutrality-by-2060-xi-jinping-says/">dosažení klimatické neutrality</a>. Mezistupněm má být rok 2030, ke kterému má nejpozději dojít k vrcholu vypouštění emisí Čínou. Podle výzkumného konsorcia Climate Action Tracker by dodržení čínského závazku vedlo k <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/chinas-carbon-neutral-pledge-could-curb-global-warming-by-0-3c-researchers-say/">omezení globálního oteplování</a> v tomto století o 0,2 až 0,3 °C.  
Čínský prezident Si Ťin-pching 22. září před Valným shromážděním OSN oznámil, že Čína chce do roku 2060 dosáhnout klimatické neutrality. Zároveň země přislíbila, že vrcholu vypouštění emisí CO2 dosáhne před rokem 2030, tedy po tomto roce by vypouštěné emise měly pouze klesat.
<a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cina-vyrabi-nejlevnejsi-elektrolyzery-eu-se-soustredi-zarizeni-ktera-jsou-vyhodna-dekarbonizaci/">Čína</a> je největším emitentem CO2 na světě. V roce <a href="https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/eur-scientific-and-technical-research-reports/fossil-co2-and-ghg-emissions-all-world-countries-0">2018</a> se Čína na globálních emisích CO2 podílela 29,7 %. V posledních měsících země naznačovala, že chce své klimatické závazky posílit, nicméně Si Ťin-pchingovo prohlášení bylo pro mnohé velkým překvapením.
<blockquote>„Čína není pouze největším emitentem na světě, ale také největším investorem do energetiky a největším trhem, takže její rozhodnutí mají významný dopad na to, jak zbytek světa v odchodu od fosilních paliv, která způsobují klimatickou změnu, postupuje,“ uvedl Richard Black, ředitel britské neziskové organizace <a href="https://eciu.net/about/who-we-are">Energy and Climate Intelligence Unit.</a></blockquote>
<figure id="attachment_88035" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88035" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-1024x449.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-1024x449.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-512x225.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-768x337.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-725x318.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-800x351.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti.png 1374w" alt="" width="525" height="230" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise CO2 největších světových emitentů v letech 1990-2018. Zdroj: Fossil CO2 and GHG emissions of all world countries. Report 2019</figcaption></figure>
<h2>EU krok vítá a zdůrazňuje, že Čínu čeká ještě mnoho práce</h2>
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová závazek <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cina-ocekava-expanzi-jadernych-zdroju">Číny</a> přivítala a okomentovala ho jako „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“. Zároveň však dodala, že je „nutné udělat ještě mnoho práce“.
Pro EU je tento závazek Číny do jisté míry malým vítězstvím. EU se v poslední době během bilaterálních jednání snažila dosáhnout většího zapojení Číny v oblasti boje proti klimatické změně. Další takové bilaterální jednání na vysoké úrovni je plánováno na listopad 2020. Jeho předmětem mají být dlouhodobé dekarbonizační strategie a případné zvýšení cílů do roku 2030.
Prozatím ovšem není známých mnoho informací. Není kupříkladu jasné, zda do cíle <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ekologove-uvitali-dohodu-eu-o-uhlikove-neutralite-do-roku-2050/">klimatické neutrality</a> Čína zahrnuje pouze emise CO2, nebo i ostatní skleníkové plyny.
<h2>Samotné dodržení závazku Číny nebude stačit</h2>
Podle výzkumného konsorcia <a href="https://climateactiontracker.org/about/">Climate Action Tracker</a>, které se zaměřuje na sledování aktivit jednotlivých vlád v boji proti změně klimatu ve srovnání s dosažením cíle Pařížské klimatické dohody, by dodržení čínského závazku vedlo k omezení globálního oteplování v tomto století o 0,2 – 0,3 °C.
Aktuální závazky v rámci Pařížské dohody by podle Climate Action Tracker vedly k globálnímu oteplení o 2,7 °C do roku 2100. Pokud by Čína svůj závazek klimatické neutrality do 2060 splnila, tak by došlo k oteplení o 2,4 – 2,5 °C. Tato hodnota je ovšem stále nad stanoveným limitem 1,5 °C, abychom se vyhnuly nejzávažnějším dopadům klimatické změny.
Podle <a href="https://www.ipcc.ch/2018/10/08/summary-for-policymakers-of-ipcc-special-report-on-global-warming-of-1-5c-approved-by-governments/">zprávy IPCC</a> by klimatické neutrality musel dosáhnout celý svět a už kolem roku 2050, aby bylo dosaženo hodnoty 1,5 °C. Podle <a href="https://climateactiontracker.org/publications/global-update-pandemic-recovery-with-just-a-hint-of-green/">Climate Action Tracker</a> se již nyní nacházíme na hodnotě oteplování 1,1 °C.

Emise CO2

Čína chce být do roku 2060 klimaticky neutrální, vrcholu emisí má dosáhnout v roce 2030

Dle americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45176">EIA</a>) byly v loňském roce odstávky amerických jaderných elektráren během června až srpna o třetinu nižší než v létě 2020, kdy dosáhly průměru 4,2 GW. V létě 2019 odstávky dosáhly průměrné hodnoty 2,7 GW. Důvodem jsou zpoždění plánovaných odstávek na některých elektrárnách mj. i z důvodu koronaviru, nebo předčasné ukončení provozu elektrárny Duane Arnold. 
Odstávky amerických jaderných elektráren během června až srpna 2020 dosáhly průměru 4,2 GW. To je o více než polovinu více než v loňském roce, kdy byl letní průměr 2,7 GW. Nejnižší byly odstávky od konce června do poloviny července, kdy dosahovaly průměru 2,3 GW. Naopak nejvyšší byly odstávky v druhé polovině července. Nejvíce bylo odstaveno 6,5 GW výkonu jaderných elektráren právě na konci července a 6,2 GW v srpnu.
<figure id="attachment_87871" class="wp-caption aligncenter" style="width: 641px;"><img class="size-full wp-image-87871" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren.png" sizes="(max-width: 641px) 100vw, 641px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren.png 641w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren-512x262.png 512w" alt="" width="641" height="328" /><figcaption class="wp-caption-text">Denní průměrné odstávky výkonu jaderných elektráren v USA od 1. ledna 2015 do 31. srpna 2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Odstávky jaderných elektráren ve Spojených státech bývají během léta a zimy nejnižší, protože v těchto obdobích je vysoká poptávka po <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vyroba-elektriny-plynu-oze-usa-prvnim-pololeti-opet-vzrostla-ukor-uhli/">elektřině</a> kvůli vytápění a chlazení. Plánované odstávky obvykle korespondují s plánovanou údržbou a výměnou paliva. Prozatím byla letos průměrná délka odstávek 33 dní. V roce 2019 to bylo 32 dní. Tento meziroční nárůst byl způsobem především prodloužením odstávek ve dvou elektrárnách, Fermi Unit 2 a Grand Gulf, kde odstávky byly zpožděny na 131 a 89 dnů mj. i z důvodu zpoždění prací kvůli pandemii koronaviru.
<h2>Do neplánovaných odstávek spadá i předčasné uzavření elektrárny</h2>
Neplánované odstávky pak zahrnují přerušení výroby z důvodu počasí, selhání konkrétního zařízení, nebo provozní chyby. Do této kategorie ovšem spadá i předčasné uzavření elektrárny. V létě 2020 se toto týkalo elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/iowa-zavre-svou-jadernou-elektrarnu-roce-2020-5-let-drive-nez-se-pocitalo/">Duane Arnold</a> s výkonem 601 MW, která byla z důvodu poničení chladicích věží silným větrem odstavena. Vzhledem k tomu, že zařízení mělo být dle plánů odstaveno 30. října 2020 a oprava by byla nákladná, elektrárna již nebyla uvedena zpět do provozu.
Podobně byl v dubnu 2020 odstaven druhý blok jaderné elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/usa-indian-point-se-priblizila-kompletnimu-odstaveni-4-roky-pred-vyprsenim-provozni-licence">Indian Point</a> s výkonem 998 MW. Přestože měl reaktor licenci až do roku 2024, provoz byl ukončen kvůli zvýšeným provozním nákladům a nižším ziskům. Úplné odstavení třetího bloku této elektrárny je plánováno na duben 2021, čímž bude kompletně ukončen provoz této elektrárny.