Podle dat americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44277">EIA</a>) byla v USA v loňském roce celková spotřeba energie 100 kvadriliónů Btu (přibližně 105 505 PJ). Z toho zhruba 20 % energie bylo z jiných zdrojů než z fosilních paliv. Několik zdrojů energie v roce 2019 dosáhlo rekordních hodnot spotřeby. 
Nárůsty spotřeby jaderné a obnovitelné energie v roce 2019 vedly k tomu, že podíl nefosilních zdrojů energie na celkové spotřebě USA vzrostl na 20 %. S postupným rozvojem uhlí, zemního plynu a ropy podíl nefosilních zdrojů energie klesl ze 100 % v polovině 19. století na 6 % v 60. letech 20. století. Od té doby se postupně zvyšovala spotřeba jaderné energie, energie z vody, slunce, větru a biopaliv. Nejvyšší zaznamenaná spotřeba fosilních paliv v USA ve výši 86 kvadriliónů Btu (zhruba 90 734,8 PJ) byla v roce 2007. V roce 2019 to bylo 80 kvadriliónů Btu (zhruba 84 404,5 PJ), došlo tedy k 7% poklesu.
Nejvíce spotřebovávaným energetickým zdrojem v USA je ropa, která v roce 1950 nahradila uhlí. V loňském roce se ve Spojených státech spotřebovalo 36,7 kvadriliónů Btu <a href="https://oenergetice.cz/ropa/zasoby-ropy-usa-se-cervnu-vysplhaly-historicky-nejvyssi-uroven/">ropy</a> (zhruba 38 720,5 PJ). V současnosti je druhým nejvíce spotřebovávaným zdrojem zemní plyn. Ten dosáhl rekordní spotřeby v roce 2019. Růst spotřeby zemního plynu je v posledních letech hnán zejména využíváním v elektroenergetice.
<figure id="attachment_85605" class="wp-caption aligncenter" style="width: 637px;"><img class="size-full wp-image-85605" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA.png" sizes="(max-width: 637px) 100vw, 637px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA.png 637w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA-512x328.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA-120x77.png 120w" alt="" width="637" height="408" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba energie  v USA v letech 1776-2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Uhlí klesá, jádro a OZE rostou</h2>
Naopak spotřeba uhlí v roce 2019 klesla o 15 %. Jedná se o jeden z největších ročních poklesů spotřeby jakéhokoliv energetického zdroje v USA. Spotřeba uhlí v USA od vrcholu jeho spotřeby v roce 2005 klesla o více než polovinu, přičemž většina tohoto poklesu byla hnána poklesem využívání uhlí k výrobě elektřiny. Nyní se spotřeba uhlí pohybuje na nejnižší úrovni od 70. let 20. století.
Rekordní výše dosáhla v roce 2019 také <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-energetika-soucasti-dekarbonizacniho-planu-usa/">jaderná energie</a>, a to díky rekordnímu koeficientu využití instalovaného výkonu jaderných elektráren ve výši 94 %.
Nejvýznamnějším zdrojem obnovitelné energie se stala větrná energie, která předehnala energii z vody – 2,7 kvadriliónů Btu (zhruba 2 848,7 PJ).
<figure id="attachment_85606" class="wp-caption aligncenter" style="width: 637px;"><img class="size-full wp-image-85606" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA.png" sizes="(max-width: 637px) 100vw, 637px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA.png 637w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA-512x244.png 512w" alt="" width="637" height="304" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba obnovitelné energie v USA (1776-2019). Zdroj: EIA</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

V roce 2019 bylo 20 % spotřebované energie v USA nefosilní

Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropské Unie, Josep Borrell, prohlásil, že „ilegální“ vrtání Turecka u pobřeží Kypru „musí přestat“. K tématu se vyjádřil na setkání s představiteli Kypru v Nikósii, hlavním městě ostrova. Nejedná se o první takové vyjádření ze strany EU.
Kypr je rozdělen na mezinárodně uznávanou Kyperskou republiku, jež je členem EU, a na Severní Kypr, který je pod kontrolou Turecka od 70. let 20. století. V únoru 2019 společnosti <a href="https://corporate.exxonmobil.com/News/Newsroom/News-releases/2019/0228_ExxonMobil-makes-natural-gas-discovery-offshore-Cyprus">ExxonMobil</a> a Qatar Petroleum objevily velká ložiska zemního plynu, největší jaká kdy byla v blízkosti Kypru objevena. Zásoby podmořského ložiska jsou odhadovány na 5–8 bilionů stop krychlových (přibližně 142–227 miliard metrů krychlových) zemního plynu.
Borrell se po setkání s kyperským ministrem zahraničí na svém Twitteru vyjádřil, že turecké ilegální vrtání musí přestat. Zároveň uvedl, že vymezení výlučných ekonomických zón musí být učiněno v souladu s mezinárodním právem.
Nejedná se o první vyjádření podobného postoje ze strany představitelů EU. EU a zástupci jednotlivých členských států aktivity Turecka za <a href="https://oenergetice.cz/ropa/staty-eu-otevrely-cestu-moznym-sankcim-za-turecke-vrty-u-kypru">ilegální</a> označili již v minulosti. Zvažovány byly i sankce.
<h2>Pře o plyn jsou součástí dekády trvajících sporů</h2>
Kypr v lednu 2020 označil Turecko za „pirátský stát“ kvůli přetrvávajícím <a href="https://oenergetice.cz/ropa/turecko-pokracuje-pruzkumnych-operacich-pobliz-brehu-kypru/">průzkumným</a> aktivitám ve výlučné ekonomické zóně Kypru.
<blockquote>„Turecko se rozhodlo pokračovat se svým šestým ilegálním vrtáním za méně než rok, čímž porušuje svrchovaná práva Kypru a přispívá k další destabilizaci regionu. Turecké aktivity v kyperských námořních zónách nemohou být vnímány samostatně… tvoří součást znepokojujícího chování,“ uvedl Nikos Christodoulides, ministr zahraničí Kyperské republiky. </blockquote>
Turecko je proti unilaterálním průzkumům Kyperské republiky a prohlašuje, že turečtí Kypřané mají právo sdílet zdroje, které se nachází v blízkosti ostrova. Zároveň Turecko trvá na tom, že i sám Severní Kypr, stát uznávaný pouze Tureckem, má nárok na průzkumy kolem celého ostrova. Téma zásob zemního plynu tak tvoří jeden z významných sporných bodů, které brání jednáním o možném sjednocení ostrova.

Plynárenství

Turecké ropné vrty u Kypru jsou ilegální, prohlásil představitel EU pro zahraniční věci

Nizozemsko podepsalo s Dánskem <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/dutch-do-danish-deal-to-hit-clean-power-target/">dohodu</a>, která mu pomůže splnit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2020. Nizozemský národní cíl je dosáhnout 14% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020, nicméně v roce 2018 země měla podíl pouze 7,4 %, nejméně z celé EU. Díky statistickému převodu obnovitelné energie za 100 milionů eur by se Nizozemsko mělo ke splnění cíle alespoň přiblížit. 
V pátek 19. června nizozemský ministr hospodářství a politiky v oblasti klimatu Eric Wiebes a dánský ministr pro klima a energetiku Dan Jørgensen podepsali dohodu, na základě které bude statisticky převedeno 8 TWh dánských přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů Nizozemsku, aby mohlo dosáhnout cíle do roku 2020. Nizozemsko za to Dánsku zaplatí 100 milionů eur (přibližně 2,7 miliard korun), tedy 12,5 eur za MWh.
Nizozemsko patří mezi státy, které mají největší problémy plnit národní cíle, jež tvoří celkový cíl EU dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020. V lednu 2020 vydal eurostat <a href="https://ec.europa.eu/info/news/share-renewable-energy-eu-180-2020-jan-23_en">tiskovou zprávu</a> s daty pro rok 2018, kdy Nizozemsko bylo na posledním místě mezi zeměmi EU s podílem obnovitelné energie na úrovni 7,4 %. Zároveň Nizozemsku chybělo nejvíce procentních bodů k dosažení národního cíle, který je stanoven na 14 %.
V minulém týdnu podle Euractivu nizozemská vláda potvrdila, že ani novější projekty v oblasti biomasy, vodní, solární a větrné energetiky nebudou stačit na překonání vysokého rozdílu k dosažení cíle. Proto došlo k podepsání dohody s Dánskem, aby se Nizozemci vyhnuli milionovým pokutám.
<blockquote>„Zjistil jsem, že i přes všechny dodatečné snahy a urychlení rozvoje obnovitelné energie nelze očekávat, že by byl cíl v roce 2020 splněn.“ 
Eric Wiebes, ministry hospodářství a politiky v oblasti klimatu Nizozemska v dopise adresovaném nizozemskému parlamentu</blockquote>
<h2>Stejné možnosti již využilo Lucembursko v roce 2017</h2>
Členské státy mají povoleno těchto převodů dat ke splnění svých cílů na základě směrnice EU o podpoře využívání energie z OZE. Jako první této možnosti využilo v roce 2017 <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cesta-lucemburska-za-splnenim-cilu-oze-procenta-si-nakoupi-zahranici/">Lucembursko</a>, které zaplatilo Litvě 10 milionů eur (přibližně 267 milionů korun) za zhruba 700 GWh obnovitelné energie. Pokud by 8 TWh, které jsou předmětem nizozemsko-dánské dohody, nestačilo, podle uzavřené dohody Dánsko přislíbilo možnost převést dalších až 8 TWh obnovitelné energie. Nizozemsko musí Dánsko o možnosti statisticky převést další obnovitelnou energii informovat do konce července 2021. Využít může celé nabídky 8 TWh, nebo pouze části.
Podle dat z roku 2018 mělo Dánsko v roce 2018 podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě 36,1 %. Národní cíl této země pro rok 2020 je 30 %.

Obnovitelné zdroje

Nizozemsko chce splnit cíl OZE pomocí statistického převodu energie od Dánska

V <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/060820-poland-to-suspend-operations-at-12-coal-mines-on-covid-19-outbreak">Polsku</a> bude dnes v důsledku šíření nákazy koronavirem dočasně uzavřeno 12 uhelných dolů. Celkem je v Polsku nakaženo přibližně 5 000 horníků. Dodávky uhlí by neměly být ovlivněny. 
V důsledku šíření nákazy koronavirem bude v Polsku na tři týdny <a href="https://oenergetice.cz/uhli/reuters-polsko-uvazuje-o-zavreni-tri-dolu-v-pristich-mesicich">uzavřeno</a> 12 uhelných dolů. Uzavírka se bude týkat dolů Pniowek a Zofiowka vlastněných státní firmou <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/reditel-polske-statni-uhelne-firmy-jsw-byl-odvolan-akcie-klesaji">JSW</a> a dalších 10 dolů největší těžební společnosti v Polsku PGG.
<blockquote>„Dojde k dočasnému zastavení těžby ve všech uhelných dolech, kde se dnes ví o výskytu koronaviru a kde zaměstnanci nebyli na přítomnost koronaviru testováni. To znamená, že od zítra zastavíme těžbu ve dvou dolech JSW a v deseti uhelných dolech PGG.“ Jacek Sasin, ministr státních aktiv Polska</blockquote>
Podle Sasina budou všichni horníci během dočasné uzavírky pobírat mzdu v plné výši a dodávky uhlí zákazníkům nebudou ohroženy. Státní zásoby uhlí i zásoby společnosti PGG jsou momentálně velmi vysoké.
Během uplynulého víkendu došlo v Polsku k rekordnímu nárůstu nově nakažených koronavirem, a to zejména kvůli prudce se šířící nákaze v dole Zofiowka. S tímto dolem je spojeno 1 148 nově nakažených za víkend. Nejvyšší počet nakažených, 1 587 případů, je ovšem v <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-tvrdi-ze-potrebuje-dul-turow-pro-postupnou-premenu-energetiky">dole</a> Pniowek. V pondělí bylo v Polsku nakaženo přibližně 5 000 horníků.

Uhlí

Dvanáct polských dolů bude dočasně uzavřeno v důsledku šíření nákazy koronaviru

Několik států v asijsko-pacifickém regionu plánuje různé vodíkové projekty a zároveň pracují na národních strategiích rozvoje využívání tohoto plynu s cílem zvýšit jeho podíl v energetickém mixu. Mezi největší průkopníky v oblasti vodíku v Asii patří Japonsko a Čína. Oba státy se tímto způsobem kromě snížení emisí snaží zvýšit svou soběstačnost. Informoval o tom server <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060120-asian-countries-accelerate-hydrogen-plans-with-policies-and-projects?ite=105749&amp;ito=1449&amp;itq=5d4d315c-04c1-4b21-b1bd-ba91da5b103b&amp;itx%5bidio%5d=3759698">S</a>&amp;<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060120-asian-countries-accelerate-hydrogen-plans-with-policies-and-projects?ite=105749&amp;ito=1449&amp;itq=5d4d315c-04c1-4b21-b1bd-ba91da5b103b&amp;itx%5bidio%5d=3759698">P Global Platts</a>.
<h2>Japonsko má velké vodíkové ambice</h2>
Jedním z největších průkopníků vodíkového hospodářství je <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-sklenikovych-plynu-v-japonsku-klesly-na-rekordni-minimum">Japonsko</a>, které cílí stát se první „vodíkovou společností“. Svou první vodíkovou strategii tato země představila již na konci roku 2017. Cílem této strategie je dekarbonizovat sektory jako jsou doprava, výroba elektřiny, průmysl a domácnosti a zároveň posílit energetickou bezpečnost především díky zvýšení soběstačnosti.
Mezi poslední vodíkové projekty, které byly v Japonsku realizovány, patří například první <a href="https://global.kawasaki.com/en/corp/newsroom/news/detail/?f=20191211_3487">tanker</a> na světě na kapalný vodík od společnosti Kawasaki, nebo největší <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/japonsko-otevrelo-ve-fukusime-nejvetsi-tovarnu-cisty-vodik-svete">továrna na vodík</a> na světě postavená v prefektuře Fukušima. V sektoru dopravy chce Japonsko do roku 2030 dosáhnout 800 tisíc osobních automobilů a 1200 autobusů poháněných vodíkovými palivovými články. Tato vozidla by doplňovala palivo na 900 stanicích. Dle dat <a href="https://www.iea.org/data-and-statistics/charts/national-and-sub-national-fuel-cell-electric-vehicle-targets-for-selected-countries-2018-2030">IEA</a> bylo v Japonsku v roce 2018 zhruba 2900 automobilů poháněných vodíkem.
<h2>Čína aplikuje politiky, s nimiž má zkušenosti z elektromobility</h2>
Také Čína vkládá do vodíku velké naděje. Důvody jsou podobné jako v Japonsku – snahy snížit závislost na dovozu fosilních paliv a dekarbonizovat energetický mix. Momentálně se země soustřeďuje na rozvoj vodíkových automobilů v několika městech v rámci pilotních projektů. Tato politika pomohla nastartovat i oblast elektromobility. Ve výrobě se Čína zaměřuje na produkci vodíku ze zplyňovaného uhlí, jehož je v zemi dostatek, což znamená, že je rovněž nutný i rozvoj spolehlivé a odolné technologie na zachycování uhlíku.
<h2>Vodíkové strategie už má více států</h2>
Další vodíkové strategie v asijsko-pacifickém regionu představily například <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/jizni-korea-kvuli-znecisteni-ovzdusi-docasne-uzavre-az-15-uhelnych-elektraren-jare-se-ma-pocet-jeste-zvysit">Jižní Korea</a> a Austrálie. Vodík se má v Jižní Koreji stát významným palivem v dopravě a zdrojem energie k výrobě elektřiny. Do roku 2022 země plánuje vyrobit 81 tisíc vodíkových aut, v roce 2040 to má být 6,2 milionů.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/australie-zaznamenala-1-ctvrtleti-rekordne-nizke-emise-co2-pri-vyrobe-elektriny">Austrálie</a> pro vodíkové projekty, jež jsou v souladu se státní vodíkovou strategií, vytvořila speciální fond v objemu 300 milionů australských dolarů (přibližně 4,9 miliardy korun). Cílem australské strategie je stát se jedním z hlavních globálních hráčů v oblasti vodíku do roku 2030. Klíčovým elementem je vytvoření několika center velké poptávky, jako jsou například přístavy a města. Vytváření těchto center spotřeby pak bude rozšiřovat využití vodíku v dopravě, průmyslu a vtláčení do plynárenských sítí.

Čistá mobilita

Na rozšíření vodíku usilovně pracuje několik asijských zemí

Krátkodobý energetický výhled americké vládní agentury <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43755">EIA</a> očekává, že těžba zemního plynu v USA v roce 2020 poklesne o 2 %. Předpoklady EIA byly upraveny na základě pandemie koronaviru. Podle původního očekávání měla být těžba v letošním roce stabilní.
EIA ve svém krátkodobém energetickém výhledu očekává, že těžba zemního plynu v USA v roce 2020 poklesne o 2 %. Jako hlavní důvod uvádí oslabenou ekonomiku v důsledku pandemie koronaviru. V roce 2019 byla průměrná denní těžba zemního plynu v USA 99,2 miliard kubických stop (Bcf/d), tedy zhruba 2,81 miliard m3  zemního plynu denně (bcm/d). V roce 2020 <a href="https://oenergetice.cz/ropa/eia-snizuje-vyhled-produkce-americkych-ropnych-spolecnosti-nizke-ceny-komodit-ohrozuji-desitky-tisic-pracovnich-mist">EIA</a> nyní očekává těžbu 97,1 Bcf/d, tedy 2,75 bcm/d.
Před vypuknutím pandemie EIA očekávala, že by těžba plynu zůstala v letošním roce na stejné úrovni, protože růst těžby plynu překonal poptávku a došlo k přebytkům nabídky na trhu. V letech 2018 a 2019 došlo v USA k těžebním rekordům, což vedlo mj. k rekordním zásobám zemního plynu a poklesu cen.
<figure id="attachment_84202" class="wp-caption aligncenter" style="width: 638px;"><img class="size-full wp-image-84202" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-těžby-plynu.png" sizes="(max-width: 638px) 100vw, 638px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-těžby-plynu.png 638w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-těžby-plynu-512x252.png 512w" alt="" width="638" height="314" /><figcaption class="wp-caption-text">Měsíční obchodovaný objem zemního plynu v USA v letech 2016-2021 (predikce EIA). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>V USA poklesl počet aktivních vrtů plynu</h2>
V reakci na pokles cen zemního plynu i ropy producenti oznamovali plány snížit výdaje i úrovně těžby. Tomuto odpovídá zaznamenaný <a href="https://oenergetice.cz/ropa/pocet-aktivnich-plosin-k-tezbe-plynu-ropy-usa-se-propadl-nejnize-za-80-let">pokles počtu</a> vrtů, které se soustřeďují na těžbu zemního plynu. Ve dvou nejvýznamnějších těžebních oblastech USA došlo k poklesu o 23 % a 26 %. Pokles počtu vrtů je vysvětlován nižší <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dockame-se-zapornych-cen-take-u-plynu-evropske-ceny-klesaji-rekordne-nizke-urovne">cenou zemního plynu</a>. Tento pokles cen je ovšem dlouhodobější. Na začátku roku 2020 byly ceny plynu nejnižší za několik posledních let.
<figure id="attachment_84201" class="wp-caption aligncenter" style="width: 494px;"><img class="size-full wp-image-84201" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/cena-plynu-USA.png" alt="" width="494" height="366" /><figcaption class="wp-caption-text">NYMEX futures zemní plyn v letech 2016-2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>

EIA: Po dvou letech rekordní těžby plynu dojde v USA letos k poklesu

Podle Evropské asociace výrobců automobilů elektromobily v prvním kvartálu roku 2020 významně zvýšily svůj podíl na trhu. Nyní mezi novými automobily tvoří 6,8 % trhu, přičemž v prvním kvartálu roku 2019 to bylo pouze 2,5 %. Důvodem je zejména obecný pokles nových nákupů a registrací osobních vozidel v důsledku pandemie koronaviru. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/electric-cars/news/electric-car-sales-in-europe-jumped-57-in-q1-2020/">Euractiv</a>. 
Podle dat Evropské asociace výrobců automobilů (<a href="https://www.acea.be/press-releases/article/fuel-types-of-new-cars-petrol-52.3-diesel-29.9-electric-6.8-market-share-fi">European Automobile Manufacturers Association</a>) celkové prodeje osobních automobilů v Evropské unii, Spojeném království a zemích EFTA během prvních tří měsíců tohoto roku poklesly o 16,5 %. Celkem bylo v prvním kvartálu roku 2020 registrováno v EU o něco málo více než 3 miliony vozidel, z toho 52,3 % <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/spojene-kralovstvi-chce-zakazat-prodej-spalovacich-motoru-jiz-roku-2035">benzínových</a> a 29,9 % dieselových. Důvodem nižších prodejů byly i uzavřené prodejny, ale také celkově nižší poptávka v důsledku pandemie koronaviru.
<figure id="attachment_83938" class="wp-caption aligncenter" style="width: 707px;"><img class="size-full wp-image-83938" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU.png" sizes="(max-width: 707px) 100vw, 707px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU.png 707w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU-512x308.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU-300x180.png 300w" alt="" width="707" height="425" /><figcaption class="wp-caption-text">Nová osobní auta dle typu paliva v EU. Zdroj: ACEA</figcaption></figure>
<h2>Neprodaná konvenční auta další rozvoj elektromobility zbrzdí</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/obyvatele-spojeneho-kralovstvi-se-kvuli-koronaviru-vice-zajimaji-elektromobily">Elektromobilů</a> bylo prodaných více než 130 tisíc a na celkových prodejích osobních aut se podílely 6,7 %. Prodeje elektromobilů se více než zdvojnásobily ve srovnání s prvním kvartálem roku 2019. Podobně dosáhly podstatného nárůstu i hybridní elektromobily – o 45,1 %. Přestože došlo ke zvýšení podílu elektromobilů na nových prodaných automobilech, tak podle německé automobilové asociace ZDK, bude další přechod k elektromobilitě těžší kvůli nahromaděným neprodaným konvenčním automobilům.
<blockquote>„U německých prodejců je momentálně 750 tisíc až 1 milion neprodaných automobilů, naprostá většina z nich jsou benzínová a dieselová auta.“ 
Ulrich Koester, mluvčí ZDK</blockquote>
<figure id="attachment_83939" class="wp-caption aligncenter" style="width: 707px;"><img class="size-full wp-image-83939" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU.png" sizes="(max-width: 707px) 100vw, 707px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU.png 707w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU-512x306.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU-300x180.png 300w" alt="" width="707" height="422" /><figcaption class="wp-caption-text">Registrace nových osobních automobilů s alternativními palivy v EU. Zdroj: ACEA</figcaption></figure>
<h2>Automobilky prodeje elektromobilů potřebují k plnění legislativy</h2>
Výrobci automobilů potřebují prodávat více <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/hyundai-uzavrel-novou-spolupraci-oblasti-vyvoje-elektromobilu">elektromobilů</a> kvůli legislativě EU. Mezi lety 2007-2021 musí snížit emise CO2 prodaných automobilů o 40 %  a o dalších 37,5 % do roku 2030. Jinak je čekají vysoké pokuty. Průměrné emise CO2 nového auta by neměly překročit 95 gramů CO2 na kilometr do roku 2021. Podle posledních dostupných statistik Evropské agentury pro životní prostředí za rok 2018 byly průměrné emise 120,4 gramů na kilometr.

Prodeje elektromobilů v Evropě v Q1 2020 meziročně vzrostly o desítky procent

Evropská komise připravuje strategii integrace energetických systémů (Energy System Integration), jejíž zveřejnění je plánované na červen 2020. Jak už z názvu vyplývá, strategie bude zaměřená na stanovení strategie EU k propojování jednotlivých sektorů energetiky, tzv. sector couplingu. Podle vyjádření komisařky pro energetiku <a href="https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/simson/announcements/speech-commissioner-simson-energy-solutions-high-level-debate-role-industry-implementation-european_en">Kadri Simsonové</a> bude „hlavním elementem“ této strategie vodík. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/hydrogen-will-be-central-to-energy-system-integration-eu-says/">Euractiv</a>. 
<h2>Po pandemii bychom se měli rozvíjet „zeleně“</h2>
Tzv. sector coupling, neboli integrace/propojování takových sektorů, které se doposud vyvíjely zcela odděleně, cílí na využití možných synergií, zejména v kontextu plánované dekarbonizace a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Příkladem může být propojení elektroenergetického a plynárenského sektoru a konkrétněji technologie <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/asociace-akumulaci-energie-nelze-zuzit-jen-na-bateriove-systemy">Power to Gas</a>, jež přeměňuje elektrickou energii, primárně z obnovitelných zdrojů energie (OZE), na plynné palivo, typicky syntetický metan, nebo vodík.
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová v online debatě k roli průmyslu v implementování <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice">Zelené dohody</a> a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">Klimatického zákona</a>, která proběhla v minulém týdnu, uvedla, že „zelená agenda musí být naší strategií růstu“ v rámci obnovy po pandemii koronaviru. Jejím cílem je tedy zaměřit se na energetickou účinnost, obnovitelnou energii a na sektorovou integraci.
<blockquote>„Mluvila jsem detailně o energetické účinnosti a obnovitelné energii, jako prvních dvou oblastech, kde je nutné pracovat. Třetí oblast ale dopad obou oblastí zvyšuje, sbližuje je a vytváří jeden propojený systém. To je integrace energetických systémů,“ uvádí Simsonová.</blockquote>
<h2>Součástí řešení nemusí být jen zelený vodík</h2>
Ústředním prvkem integrace energetických systémů, kterou Komise připravuje, bude podle vyjádření Simsonové vodík a další nová paliva.
<blockquote>„Dnes je jeho podíl v našem [evropském] systému menší než 1 % a využívá se primárně jako vstupní surovina v chemickém sektoru. Mohl by být využit v sektorech, které je těžké dekarbonizovat, jako jsou těžký průmysl a doprava,“ tvrdí Simsonová.</blockquote>
Vodík přitom nemusí být vyráběn pouze z elektřiny z OZE (tzv. zelený vodík), ale také z fosilních paliv. Za využití technologií zachycování a uskladňování, případně využití, uhlíku by pak byl tento vodík dekarbonizovaný, tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli">modrý vodík</a>. Podle zástupce norské energetické společnosti <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">Equinor</a> Olava Aamlida Syversena by modrý vodík mohl významně přispět k dosažení výroby dostatečných objemů uhlíkově neutrálního vodíku, a přispět tak k vybudováním základů budoucí evropské vodíkové ekonomiky.

Evropská Unie

Kadri Simsonová: Vodík je ústředním prvkem plánované strategie integrace energetických systémů

Mezinárodní energetická agentura (IEA) v důsledku pandemie koronaviru a jejích dopadů na energetické trhy vydala <a href="https://www.iea.org/reports/global-energy-review-2020">zprávu o vývoji energetiky</a> za první měsíce roku 2020 včetně předpokladů nejbližšího vývoje pro zbytek roku. Podle dat IEA nejvíce poklesla poptávka po ropě a uhlí. Očekává, že tento trend přetrvá i po zbytek roku. Kromě obnovitelných zdrojů zažijí propad všechny ostatní druhy energie. 
Podle analýz IEA v zemích, které jsou z důvodu koronaviru uzavřené, poklesla poptávka po energii průměrně o 25 % týdně. V zemích, které jsou uzavřeny pouze částečně o 18 %. Celková globální poptávka po energii se v prvním kvartálu roku 2020 snížila o 3,8 %, přičemž k největším změnám došlo v březnu.
Nejvíce poklesla poptávka po uhlí, která v meziročním srovnání s prvním kvartálem roku 2019 klesla o 8 %. Důvody proto jsou tři – ekonomika Číny je z velké části postavená na uhlí, levný plyn a rostoucí obnovitelné zdroje byly pro uhlí velkou výzvou a v neposlední řadě to je mírné počasí. Podobně silně byla zasažena i poptávka po ropě, jež klesla o 5 % zejména kvůli snížené mobilitě a letectví. Na konci března byla globální silniční doprava téměř o 50 % nižší a letectví o 60 % nižší než průměr z roku 2019.
<h2>Poptávka poroste pouze po obnovitelných zdrojích</h2>
Mírnější dopad pandemie byl na poptávku po plynu, jež klesla o 2 %. Státy, jejichž ekonomika je na spotřebě plynu založená, totiž nebyly v prvním kvartálu 2020 tak těžce zasaženy. Obnovitelné zdroje byly jediným zdrojem, který ve sledovaném období rostl. Důvodem je větší instalovaný výkon a prioritní přístup do sítě. Vzhledem k tomu, že nárůst spotřeby elektřiny v domácnostech byl převážen poklesem spotřeby u komerčních a průmyslových spotřebitelů, tak spotřeba elektřiny poklesla o 20 %.
IEA ve své zprávě pracuje se scénářem, na základě kterého předpovídá, jak se bude poptávka po energii vyvíjet ve zbytku roku 2020. Podle těchto předpovědí by se globální roční poptávka po energii mohla snížit o 6 %. Všechny zdroje, kromě zdrojů obnovitelných, podle IEA zažijí největší propady v poptávce za poslední dekády. U ropy IEA očekává pokles o 9 % a návrat k výši poptávky z roku 2012. Pokles očekává i v případě uhlí, konkrétně o 8 %, a to zejména kvůli poklesu výroby elektřiny z uhlí. I v případě zemního plynu je možné, že dojde k dalším poklesům, pokud bude snížená poptávka v elektroenergetice a průmyslu. Poptávka po elektřině vyrobené z jaderné energie by rovněž mohla klesat v důsledku nižší poptávky po elektřině.
<figure id="attachment_83522" class="wp-caption aligncenter" style="width: 872px;"><img class="size-full wp-image-83522" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA.png 872w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-768x438.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-800x456.png 800w" alt="" width="872" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Procentuální meziroční změny v globální primární spotřebě energie v letech 1900-2020. Za rok 2020 je vyznačen IEA předpovídaný propad o 6 %. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Předpovědi IEA se zatím potvrzují</h2>
U obnovitelných zdrojů se naopak očekává nárůst, protože mají nízké provozní náklady a prioritní přístup k síti v mnoha zemích. Toto mimo jiné <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/050420-european-solar-soars-to-april-record-as-wind-falls-again-on-year">potvrzují data</a> za duben 2020 z pěti největších evropských trhů, kde se výroba elektrické energie ze solárních elektráren zvýšila o 25 %. Solární elektrárny v Německu, Itálii, Velké Británii, Francii a Španělsku vyrobily v dubnu 2020 14,2 TWh energie, zatímco větrné elektrárny 20,4 TWh. Celková vyrobená elektřina v objemu 34,6 TWh vzrostla ve srovnání s loňským rokem o 4 %.
Zároveň výroba v solárních a větrných elektrárnách celkem překonala výrobu v plynových a uhelných elektrárnách na těchto pěti evropských trzích. Výroba v těchto konvenčních elektrárnách se meziročně snížila o 39 % na 27 TWh. Podle dat Německo a Velká Británie zažily nejslunečnější duben v historii.
<figure id="attachment_83521" class="wp-caption aligncenter" style="width: 887px;"><img class="size-full wp-image-83521" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA.png 887w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-512x290.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-768x435.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-725x410.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-800x453.png 800w" alt="" width="887" height="502" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládané procentuální změny v poptávce po jednotlivých zdrojích energie v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

Poptávka po energii by v roce 2020 mohla podle IEA klesnout o 6 %

Podle společnosti PGE by se polské energetické společnosti na cestě k dosažení klimaticko-energetických cílů bez podpory EU nestaly „zelenými“, ale <a href="https://biznesalert.com/poland-pge-eu-coal-energy-usa-nuclear/">zbankrotovaly</a> by. Dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 50 % pak podle společnosti <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/030520-increased-2030-climate-goal-impossible-for-poland-pge">není možné</a> kvůli technickým, ekonomickým a sociálním překážkám. 
Podle polské státní společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) budou náklady snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 pro celý polský energetický sektor činit 68,5 miliard euro (přibližně 1,87 bilionu korun). Částka mimo jiné zahrnuje investice nutné k nahrazení bloků spalujících uhlí. Pro společnosti s vysokým podílem fosilních paliv ve jejich portfoliu je zde ale riziko, že by zbankrotovaly, pokud by EU neposkytla dostatečně vysokou podporu.
Podle společnosti PGE by ovšem implementace cílů s vyššími ambicemi neměla vést k tomu, aby firmy krachovaly. Jednotlivé členské státy by si dle vyjádření firmy měly samy stanovovat průběžné klimatické cíle. Klimatická legislativa ovšem obsahuje pravomoci Komise, která bude každých pět let posuzovat opatření jednotlivých států k dosažení klimatických cílů.
<h2>Rok 2030 znamená v energetice zítra</h2>
Dosažení čistých nulových emisí do roku 2050 by pak vyžadovalo významné investice. Pro polský elektroenergetický sektor tyto investice PGE odhaduje na 179 – 206 miliard eur (přibližně 4,9 – 5,6 bilionů korun). Nejzranitelnější regiony a sektory by neměly obrovské výzvě čelit samy.
V návrhu <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">klimatické legislativy</a>, který <a href="https://ec.europa.eu/info/files/commission-proposal-regulation-european-climate-law_en">předložila</a> Evropská komise, podle PGE chybí důležité detaily týkající se plánů, jak sdílet investiční náklady napříč EU v souladu s principem solidarity. Největší obavy pak pro PGE představují návrhy radikálně zvýšit cíl pro rok 2030. To by znamenalo polský elektroenergetický sektor změnit prakticky „ze dne na den“.
<blockquote>„Dostupné analýzy ukazují, že zvýšení klimatického cíle do roku 2030 si vyžádá urychlený odklon od uhlí a masivní nahrazování současných výrobních kapacit v polské energetice, především kvůli zvýšené ceně CO2. To pro nás z technického, ekonomického a sociálního hlediska není reálné. Pokud zohledníme délku investičního procesu v našem sektoru, rok 2030 je zítra.“ 
Wojciech Dabrowski, výkonný ředitel PGE</blockquote>
Podle největší polské opoziční strany je ovšem dosažení čistých nulových emisí v Polsku v roce 2050 <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/polsko-by-podle-opozice-mohlo-roku-2050-dosahnout-kimaticke-neutrality">reálné</a>. V roce 2019 se v Polsku z uhlí vyrobilo téměř 80 % elektřiny.  Sama společnost PGE vyrobila z uhlí 88 % elektřiny. Oznámila sice investiční strategie v oblasti obnovitelných zdrojů, nicméně stále staví nové uhelné elektrárny. Momentálně staví blok s instalovaným výkonem 490 MW v elektrárně <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-tvrdi-ze-potrebuje-dul-turow-pro-postupnou-premenu-energetiky">Turow</a>.