Domů
Obnovitelné zdroje
Konference Nekonvenční zdroje elektrické energie 2021
Komerční sdělení
Větrné elektrárny, ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Zdroj: Pixabay

Konference Nekonvenční zdroje elektrické energie 2021

Dovolujeme si Vás pozvat na další, již 42. ročník konference NEKONVENČNÍ ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE (NZEE) který se uskuteční ve dnech 23.6. – 25.6.2021 v příjemném prostředí Hotelu Ryšavý, poblíž Moravského Krumlova. I přes aktuální nesnadnou situaci věříme, že se nám podaří při dodržení všech bezpečnostních opatření, uspořádat konferenci prezenčně, tak jako tomu bylo ve všech předchozích letech.

Mezinárodní konference (NZEE) představuje ojedinělou příležitost pro akademickou i laickou veřejnost k získání nejnovějších informací z oblasti elektrotechniky, energetiky a ukládání energie. Pro firmy představuje konference NZEE možnost načerpat nejen inspiraci a technologické know-how, ale také navázat nové kontakty v oblasti výzkumu a vývoje či oslovit potenciální uchazeče.

Hlavní tematické oblasti konference:

  • Obnovitelné zdroje, fotovoltaika, větrné elektrárny, vodní elektrárny
  • Baterie a bateriové uložiště, ukládání energie, palivové články, vodíkové systémy
  • Elektromobilita, elektrické dopravní prostředky
  • Recyklace, legislativa, udržitelný rozvoj
  • Zkušebnictví, schvalovací řízení, normalizace

Vítány jsou všechny příspěvky z výše uvedených, příbuzných nebo souvisejících oblastí.

Svým zaměřením konference pokrývá nejen nejrozšířenější obnovitelné zdroje (fotovoltaika, větrná a vodní energie), ale i další méně známé typy obnovitelných zdrojů jako je geotermální energie nebo energie biomasy. Mezi nejběžnější typy obnovitelných zdrojů bezpochyby patří solární a větrné zdroje. Tyto zdroje jsou ze své podstaty neřiditelné, tedy nemůžeme prakticky ovlivnit, kdy produkují energii. Z tohoto důvodu se prakticky neobejdou bez uložišť energie, díky těmto uložištím může být energie z těchto zdrojů efektivně využita dle skutečné potřeby.

Podstatná část konference je právě věnována problematice uchovávání energie. Mezi významné druhy úložišť energie patří elektrochemické články, například dnes široce rozšířené lithium-iontové baterie, ale i nové, aktuálně vyvíjené typy baterií jako baterie lithium-síra a sodno-iontové baterie.

Pokud máme energii uloženou a připravenou k použití, nastává otázka jak ji účinně spotřebovat. Řešením může být elektromobilita, nízkoenergetické budovy a ostrovní systémy. Pokud má být energie z obnovitelných zdrojů opravdu obnovitelná, je nutné vyřešit zpětné využití a recyklaci elektrotechnických odpadů. Například bateriím z elektromobilů, které již nedosahují potřebných parametrů lze vdechnout druhý život tím, že budou použity jako domácí uložiště elektrické energie ze solárních panelů a teprve potom tyto baterie recyklovat.
Mimo výše zmíněných témat a oblastí konference NZEE pokrývá další příbuzné obory jako metrologie, zkušebnictví a technická normalizace.

Obsah i témata konference NZEE se neustále mění a vyvíjí, poslání konference však zůstává stejné: pomocí sdílených výsledků a zkušeností rozšiřovat vzdělání, otevírat nové směry ve výzkumu a vývoji.

Více informací o přihláškách, poplatcích a tématech konference můžete najít na NZEE.CZ

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
blaha.p
25. květen 2021, 09:28

určitě to nebude stát ani setinu toho, co stálo vypracování nesmyslné energetické koncepce ČR, která je absolutně k ničemu. A už vůbec se nezmiňuju o totálně zpackané a zbytečné několikaleté práce uhelné komise.

Juan
25. květen 2021, 10:30

Nedostatek nerostných surovin pro čistou energii: Kdo by to byl řekl?

Závod o takzvanou zelenou energii vyvolal další závod, a to o nerosty potřebné k výrobě zařízení, jako jsou solární panely a baterie, které tuto energii vyrábějí, uchovávají a přenášejí. Dosud v podstatě nezpochybňovaná ekonomická představa, že budeme mít vždy k dispozici vše, co potřebujeme, v době, kdy to potřebujeme, a za ceny, které si můžeme dovolit, je v procesu testování.

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) bude svět muset vyrábět šestkrát více těchto kritických kovů než nyní, aby do roku 2050 dosáhl nulových čistých emisí uhlíku, což je cíl, který je všeobecně považován za základní cíl pro zabránění katastrofickým dopadům změny klimatu. Potřeba lithia - klíčové složky lithiových baterií, které jsou ceněny pro svou nízkou hmotnost a schopnost rychlého nabíjení - vzroste během příštích 20 let 70krát, předpovídá IEA.

Zajímalo by nás, jak budou v příštích letech vypadat cenové trajektorie minerálů, které IEA zmiňuje. Dlouhodobé grafy jsou znepokojivé pro nikl, lithium, kobalt a další, protože se zdá, že toto je teprve začátek náběhu.

Svět již nyní pociťuje nedostatek mnoha klíčových komodit a průmyslových výrobků (např.počítačových čipů). Částečně je to způsobeno nedostatkem investic v posledním desetiletí po všeobecném propadu cen komodit po velké finanční krizi v roce 2008 a rozsáhlém zmírnění celosvětového hospodářského růstu. Jistě lze očekávat zvýšené investice do těchto kritických kovů. Budou však stačit k tomu, aby odpovídaly našim snům o budoucnosti zelených technologií?

Znovu cituji výměnu názorů, kterou jsem měl v roce 2009 s někým z počítačového průmyslu, který tvrdil, že protože indium a galium - dva kovy, které jsou rozhodující pro výrobu plochých obrazovek a solárních panelů - jsou již v miliardách spotřebních zařízení, musí jich být dostatek. Jeho argumentace byla následující: Lidé, kteří řídí počítačový průmysl, jsou opravdu chytří a nestavěli by tento průmysl do střetu s nedostatkem klíčových zdrojů. Proto by neustálý exponenciální růst poptávky po těchto a dalších kovech nebyl problém.

Představoval jsem si však mnohem jiný svět, ve kterém veřejní činitelé a vedoucí představitelé podniků jednají bezohledně téměř výhradně na základě momentálních potřeb. Tehdy jsem napsal, že druh popírání, který se projevuje u tohoto počítačového odborníka, je asi nejtěžší prokousat: "Pokud někdo připustí, že taková nekompetentnost je možná, pak to znamená, že bychom mohli všude narážet na limity, které podnikoví a vládní plánovači nepředvídali. To by znamenalo kompletní přehodnocení pohledu na svět a koncentrovanou dávku strachu a nejistoty k tomu."

Poplach, který minulý týden vyhlásila IEA, není od mého článku z roku 2009 první. Alarmy však přicházejí stále častěji. Právě v prosinci loňského roku jsem psal o zprávě Evropské komise, která se dotýká stejné problematiky. Obvykle, když vysocí vládní představitelé začnou veřejně mluvit o kritickém nedostatku, je svět již daleko v nedostatku. Tehdy se takové problémy přesunou ze zadního hořáku - pokud vůbec na nějakém hořáku jsou - do popředí, protože jsou nyní viditelné a úředníci jsou nuceni je přiznat.

Uznání však neznamená řešení. Část obtíží při řešení tohoto vznikajícího nedostatku spočívá v tom, že těžba potřebná k jeho vyřešení je nevýslovně znečišťující. To mě utvrzuje v přesvědčení, že hlavním zdrojem problémů je řešení jiných problémů. Do takových smyček jsme se dostali proto, že věříme, že technologie sama o sobě rovná se řešení, a ne jen další a další problémy. Abychom se z této smyčky dostali, museli bychom jít dál než jen k technologii a přehodnotit celý náš způsob života.

Neočekávám, že to Evropská komise nebo IEA udělají. Ale vznikající nedostatek těchto kritických nerostných surovin nás všechny nutí přinejmenším čelit možnosti, že technologie sama o sobě naše vzácné klima nezachrání.

Zdroj: Kurt Cobb - Resource Insight

Josef
25. květen 2021, 10:54

1) je třeba si uvědomit, že klima rozhodně není tím co je ohroženo to je jen fikce.

2) technologie za nic nemohou to státní dotace a regulace způsobily, že jsou předčasně masově nasazovány technologie, které nejsou komerčně zralé a jiné technologie jsou systematicky potlačovány o tom je celý problém.

energetik
25. květen 2021, 11:20

Souhlas. Vidíme to třeba na jaderné energetice která ani po více jak 60 letech dotované snahy o komerční použití a přehlížených škod stále nedozrála a zřejmě už ani nedozraje. Kdyby si s tím hráli v laboratořích ještě o pár roků déle možná by byla bezpečná a konkurenceschopná. Tak tu technologii těmi výjimkami a neřešeními problémy které se stále kupí a navíc i v nekonkurenceschopném provozu vlastně v konečnému důsledku poškodili.

energetik
25. květen 2021, 11:24

Ale super na tom je, že díky OZE (na rozdíl od jaderné energetiky) lze většina těchto použitých vzácných surovin velmi dobře neustále recyklovat a nemusí se nákladě zahrabávat pod zem a děsit se toho co to udělá za pár let.

Josef
25. květen 2021, 11:46

Energetiku právě JE je surovinově velmi nenáročná a její politické potlačování a prosazovaní OZE za každou cenu je vidět na každém kroku...

energetik
25. květen 2021, 15:22

Ano je velká škoda to lithium nadobro znehodnotit jaderné energetice nebo termojaderné fúzi bez možnosti jeho recyklace.

Atom
25. květen 2021, 11:52

Pokud je velmi dobře eufemismus pro draho a náročně tak ano souhlasím.

Milan Vaněček
25. květen 2021, 12:23

Věda neustále přináší nová řešení, která vyvracejí/uklidňují výkřiky alarmistů o budoucím nedostatku toho či onoho.

Řešení má 2 směry: 1)recyklace, "circular economy"

a souběžně 2)náhrada materiálů, které se stávají vzácnými materiály jinými. To je důležitý směr materiálového výzkumu,

který jsem desítky let dělal.

OZE řešení mají a nalézají stále nová, další.

JE ustrnuly v minulém století, výzkum se zpomalil či zcela zabrzdil (viz Německo, které zcela předělalo dřívější obrovská centra jaderného výzkumu-Juelich a Karlsruhe- na centra výzkumu OZE, bio, IT...

Atom
25. květen 2021, 13:05

Pane Vaněček, když už chcete být tak šetrný k ŽP, tak jistě víte, že recyklace je až třetí R.

Reduce

Reuse

Recycle

Jinak opravdu s pobavením čtu o té vědě, v případě JE je pokrok nemožný, odpad nevyužitelný, apod.

V případě OZE jde ale vše jak po másle...

Milan
25. květen 2021, 14:06

Pane Vanecek. V tom materialovam vyzkumu mate urcite pravdu. Ale navzdory vasim znalostem a zkusenostem jste tak nejak zafixovany proti JE a v tom, ze ustrnula v minulem stoleti nemate pravdu. Mozna v Evrope, ale v jinych castech sveta jde vyzkum vyzname dopredu. Je treba trochu objektivity.

Juan
25. květen 2021, 18:54

Milane Vaněčku, vaše zbožná přání se diametrálně rozcházejí s realitou.

Průmysl brzdí právě neúnosně vysoké náklady na znovuzískání vzácných kovů, které v současnosti převyšují jejich hodnotu. Cena recyklovaných kovů by mohla být konkurenceschopná, nebýt toho, že ceny komodit jsou od konce roku 2014 strukturálně nízké.

Pro výrobce nemá smysl recyklovat velké množství vzácných kovů. Proč se přehrabovat ve skládkách elektronického odpadu, když je neskonale levnější jít přímo ke zdroji? Není proto divu, že pouze 18 z 60 nejpoužívanějších průmyslových kovů má míru recyklace vyšší než 50 % (hliník, kobalt, chrom, měď, zlato, železo, olovo, mangan, niob, nikl, palladium, platina, rhenium, rhodium, stříbro, cín, titan, zinek).

Další tři kovy mají míru recyklace vyšší než 25 % (hořčík, molybden, iridium) a další tři vyšší než 10 % (ruthenium, kadmium, wolfram). Míra recyklace zbývajících třiceti šesti kovů je nižší než 10 %. U vzácných kovů, jako je indium, germanium, tantal a gallium, a některých kovů vzácných zemin se míra recyklace pohybuje mezi 0 a 3 procenty.

Ani recyklace téměř 100 % olova nestačila k zastavení jeho těžby a získávání, protože poptávka po něm neustále roste.

"Zelené" technologie vyžadují využívání vzácných nerostů, jejichž těžba je všechno, jen ne čistá. Vypouštění těžkých kovů, kyselé deště a kontaminované vodní zdroje - to vše hraničí s ekologickou katastrofou. Jednoduše řečeno, čistá energie je špinavá záležitost.

Juan
25. květen 2021, 12:16

@energetik 25.květen 2021, 11:24

Recyklace mnohých vzácných a nedostatkových kovů je teoreticky možná, dosud se to ale moc nepraktikuje. Ovšem některé z kovů se již ve velké míře recyklují nebo znovu využívají - zejména gallium, neboť světová kapacita primární výroby galia se v roce 2011 odhadovala na 260 až 320 tun, zatímco kapacita recyklace činila 198 tun.

Neexistuje žádná náhrada za kovy, pokud jsou nenávratně rozptýleny lidským používáním.Proto je recyklace důležitým faktorem pro co nejlepší využití vyrobených kovů a měla by být podporována. Recyklovaný materiál může také do určité míry pomoci s vyrovnáváním produkce z těžby tím, že zmírní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou.

Recyklace však nezvyšuje využitelné objemy. Je to pouze způsob, jak znovu využít některé již vytěžené materiály a zabránit jejich uzavírání na haldách šrotu nebo skládkách odpadu. Je důležité si uvědomit, že recyklace je pouze něčím, co zvyšuje udržitelnost využívání materiálů, zatímco není schopna odstranit vnitřní limity způsobené využitelnými objemy.

Jan Veselý
25. květen 2021, 14:30

Jo, taky mě štve to plýtvání platinou, rhodiem a cerem ve spalovacích vozech. Naštěstí FV panely ani větrné turbíny nic vzácného nutně nepotřebují.

Juan
25. květen 2021, 12:30

Spotřeba materiálu je jeden z klíčových limitujících faktorů u neobnovitelných technologií k výrobě elektřiny z obnovitelých zdrojů(NRREHTs):

Sklízení OZE je často považováno za hojnou, bohatou a trvalou dodávku energie bez jakýchkoli praktických omezení. To není zcela pravda, protože technologie přeměny jsou závislé na vstupech surovin nezbytných pro výstavbu. Solární a větrné technologie sklízejí obnovitelnou energii, ale nic takového jako obnovitelné elektrárny neexistuje. Dostupnost materiálů nebo úzká místa ve výrobě mohou vést k významným omezením pro nezbytné stavební prvky pro tyto technologie .

Nedostatek některých klíčových materiálů může představovat horní hranici pro některé vybrané technologie solární a větrné energie.

Milan Vaněček
25. květen 2021, 21:01

Tady si přečtěte o recyklaci větrných elektráren, aby jste věděli, jaký je rozdíl mezi OZE (=snaha o úplnou recyklaci)

viz

seznamzpravy.cz/clanek/danska-firma-zkousi-dosud-nemozne-100-recyklovat-vetrne-elektrarny-155941

a mezi JE (=snaha vše zakopat, pohřbít na tisíce let, ale nikdo to nechce ve svém okolí, viz ČR)

Juan
26. květen 2021, 07:02

Milane Vaněčku, vy jste nepochopil, že je zde v první řadě řeč o rostoucí spotřebě a nadcházejícím nedostatku klíčových materiálů a surovin nutných pro výrobu, akumulaci a distribuci elektřiny, které nelze substituovat ani recyklovat donekonečna.

Tím, že jste apologet FV a úzce vnímáte, jen to co chcete a ve své zaslepenosti (cargoism), neustále vytrubujete,že nás spasí vědecký, technický a technologický pokrok, což je je kornukopiánský mýtus neboli euforická víra v neomezené zdroje, ignorujíc zákon klesající mezní produktivity.

Opusťte své trubicové vidění a rozšiřte si obzor:

https://thesenecaeffect.blogspot.com/2021/03/the-tunnel-vision-problem-how-mineral.html

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S092134492100118X

http://energyskeptic.com/2021/minerals-essential-for-wind-solar-and-high-tech-are-anything-but-clean-and-green/

https://energyskeptic.com/2021/solar-pv-cells-using-rare-elements-unlikely-to-scale-up-enough-to-replace-fossil-fuels/

http://energyskeptic.com/2021/book-review-of-bright-green-lies/

http://energyskeptic.com/2021/ugo-bardis-the-universal-mining-machine/

Jan Veselý
26. květen 2021, 08:52

Odkazem na články papouškující Schellenbergerovy lži to u mě nevyhrajete. Všechny ty lži jsou založené na jediné konstrukci. Z "část výrobků danou látku využívá" se udělá "bez dané látky celá technologie zkolabuje".

A navíc, na moí straně je Amory. Proroků apokalypsy už bylo. Já dávám přednost lidem, kteří přicházejí s řešeními.

Milan Vaněček
26. květen 2021, 21:38

Juane, opustil jsem své "trubicové vidění" jak říkáte, zapnul mozek a schopnost číst anglické texty a přečetl jsem si ten Váš 4. odkaz o fotovoltaice.

Cituji jádro textu: "Leena and Höök (2015) looked at the materials required to scale solar generation up to Terawatts of power, and found that CdTe, CIGS, a-Si and ruthenium-based Grätzel solar cells will all be limited by material availability and only able to provide small shares of the present world energy consumption."

A musím konstatovat, že

hloupí nebo chytří ale neiformovaní lidé

neví, že citovaní autoři bojují se svým "slaměným panákem", neboť ty druhy slunečních článků, které uvádějí, jsou zcela marginální a SAMOZŘEJMĚ budou poskytovat jen malý podíl výroby elektřiny pomocí fotovoltaiky (já dodávám, že jen opravdu nepatrný).

Juane, takhle vznikají ty hloupé kecy, které zcela diskreditují ty,

co to třeba míní s přírodou dobře. Ale píší o něčem, čemu nerozumí, co neumí zasadit do správného kontextu...

Juan
26. květen 2021, 19:23

Rychlé vyčerpávání neobnovitelných zdrojů, rostoucí kontaminace životního prostředí stejně jako klesající mezní výnosy z investic do socio-politické složitosti vedoucí ke kolapsu civilizace je krutá realita, se kterou je třeba se smířit, rovněž jako se skutečností, že nás tu bude brzy 10 miliard.

Da fährt die Eisenbahn drüber!

Všecko, co se vám nehodí do krámu je prý lež.Jste jak malé dítě, které si zacpává uši a křičí né, né né.

Dennis Meadows,Ugo Bardi, Jorgen Randers, Alice Friedemann, Theo Henckens, Simon P. Michaux, Guillaume Pitron, Derrick Jensen, Tim Morgan, Gail Tverberg, Richard Hainberg, Chris Martenson a další, jsou renomovaní vědci, odborníci zabývající se po léta limity růstu. Tím, že odkrývají nemilosrdnou pravdu sklízejí nepochopení a nenávist lidí jako jste vy.

Co říká či píše lhář,podvodník a chameleón Michael Schellenberger je trapné a ubohé. Mnou výše zmínění s ním nemají naprosto nic společného, nesahá jim totiž ani po kotníky.Házet je s ním do jednoho pytle je proto nehorázná špinavá manipulace, která ukazuje, čeho jsou zelení Khmérové všeho schopní.

Juan
26. květen 2021, 23:31

Milane Vaněčku,jestli tady je někdo neinformovaný a má hloupé kecy, tak jste to jedině vy. Ze 6 odkazů jste si otevřel jeden a z článku Alice Friedmann jste si vybral pouze jedinou větu odkazující na studii Leena and Höök (2015) a z toho jste vyvodil, že to všechno co tam stojí je bullshit, aniž byste se obtěžoval níže uvedenou studii, která má přes 15 stran a je volně k dispozici, vůbec přečíst. A to si říkáte vědec.

Přitom nejdůležitější článek by pro vás a vaše vidění světa by byl:

The Tunnel Vision Problem. How Mineral Depletion Became Completely Incomprehensible to the Public and Decision Makers Alike (Ugo Bardi)

Tam je také odkaz na článek:

Scarce mineral resources: extraction, consumption and limits of sustainability”.(Henckens Theo)

vydaný v Resources, Conservation & Recycling in February 2021

Hlavní závěry článku T.Henckens jsou následující:

- že okamžité zavedení nejpřísnějších opatření na ochranu zdrojů by mohlo prodloužit odhadovanou dobu vyčerpání surovin čtyřnásobně a současně čtyřnásobně zvýšit celosvětovou míru využití těchto zdrojů.

- Bez dostatečných opatření na ochranu zdrojů bude pro značnou část budoucí světové populace obtížné nebo nemožné dosáhnout takové úrovně využívání nerostných zdrojů, jaká dnes panuje v průmyslově vyspělých zemích.

- že doba, po kterou budou moci budoucí občané bohatých zemí nadále využívat některé z nejvzácnějších nerostných zdrojů ve svých zemích, bude značně omezena, pokud nebudou přijata přísná opatření na jejich zachování.

Theo Henckens vydává i knihu:

Governance of the World's Mineral Resources: Beyond the Foreseeable Future

Autor v ní poskytuje podrobné informace o geologickém nedostatku nerostných surovin. Kniha zdůrazňuje naléhavou potřebu zavést udržitelné využívání nerostných zdrojů, aby bylo zajištěno, že tyto zdroje budou dostatečně dostupné i pro budoucí generace. Dostupnost zdrojů, zejména pro moderní technologie, je stále důležitější otázkou. Některé důležité nerostné zdroje jsou z geologického hlediska natolik vzácné, že jejich dostupnost pro budoucí generace může být nejen mnohem menší, ale také mnohem méně dostupná než pro současnou generaci, pokud nebudou přijata včasná opatření. Tato kniha poskytuje podrobné údaje a výpočty o dostupnosti nerostných zdrojů. Kniha se zabývá otázkou, zda a jak je možné i nadále zásobovat rostoucí světovou populaci dostatečným množstvím nerostných surovin a jak dlouho. Kniha také ukazuje, jak a jak dlouho bude možné, aby všechny země světa dosáhly a udržely zásobování obyvatelstva surovinami na úrovni vyspělých zemí v roce 2020.

Milan Vaněček
27. květen 2021, 09:55

Juane, alarmisti jsou dobří kyž fungují jako kanárci v dole. upozorní na smrtelné nebezpečí.

Když ale fungují (viz nyní) jako hejno vran či vrabců, jen křičí,

bez positivního vnosu k řešením skutečných problémů,

tak jen přilévají do ohně zbytečného sporu.

Pochopte, já mohu odborně psát a kritizovat psané jen o fotovoltaice

(zde jsem insider), o fyzice (zde jsem poučený vědec), mohu se zajímat o ekologii,

ale jak se toto vše semele v boji politickém, v boji o peníze, to jsem nepoučitelný laik.

Proto jsem zareagoval na ten Váš odkaz který umím odborně posoudit.

Juane, křemíku pro fotovoltaiku i čipy na světě bude stále dost, energie na jeho výrobu z písku bude ze slunce a vody, výroba skla na panely taky netrpí nedostakem surovin

a ty další drobné věci co na FV panely potřebujete mají vždy velkou paletu nahraditelných věcí- něco dochází, zdražuje se to a je to nahraženo něčím levnějším, dostupnějším.

Stejně tak baterie nepadnou budoucím nedostatkem lithia, je spousta jiných systémů baterií. Ale samozřejmě, je nutné vše vidět z hlediska budoucnosti, z hlediska surovin a vůbec "možností přírody",

ale když to zkoumáme, tak je nutné vždy vidět všechny možné varianty,

ne "dokazovat, že něco nééjde".

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se