Domů
Obnovitelné zdroje
Než objednáte solární elektrárnu pro váš rodinný dům či firmu (1.díl)
Ad
Zdroj: Pixabay
Zdroj: Pixabay

Než objednáte solární elektrárnu pro váš rodinný dům či firmu (1.díl)

aneb minisérie o tom, nad čím je třeba se zamyslet před investicí do výstavby vlastní solární elektrárny. Tedy projektu, který má v ideálním případě vést ke snížení spotřeby elektřiny ze sítě a tím i k redukci spotřebovávané energie z fosilních zdrojů.

Díky omezení spotřeby ze soustavy je možné dosáhnout značných finančních úspor na fakturách od dodavatelů elektřiny. Solární elektrárna také přispívá k energetické soběstačnosti, a především v kombinaci s baterií slouží i jako záloha proti blackoutu. Mnohaletý spolehlivý provoz fotovoltaické elektrárny pak bývá (chybně) pokládán za samozřejmost. Pokud je však k této investici zvolen správný přístup, tak vás budou vždy po východu slunce hřát nejen sluneční paprsky, ale i dobrý pocit ze smysluplně vynaložených peněz.

Nešvary v projektech solárních elektráren

Ještě, než se dostaneme k vlastnímu zamyšlení, představme si dnes běžnou praxi na trhu s fotovoltaickými elektrárnami a bateriovými úložišti. Na trhu s dodávkami solárních elektráren na klíč působí řada velkých firem, které z důvodu omezení pracnosti instalace, standardizace svých projektů a maximalizace svého zisku nevolí vždy tu nejvýhodnější variantu pro zákazníka.

Typickými příklady, kde se tyto nešvary projeví, jsou:

  • Instalace méně spolehlivého a špatně servisovatelného typu střídače (centrálního, klíčového prvku elektrárny), který po 5-10 letech vyžaduje nákladnou výměnu. Porucha střídače pak vyřazuje z provozu celou elektrárnu do doby, než bude pořízen a naistalován střídač nový.
    Návrhy obsahující třífázové elektrárny, ačkoliv běžný rodinný dům nebo malá firma nedokáže výhody výrobny připojené na tři fáze využít. Takový koncept naopak způsobuje prodloužení návratnosti.
  • Neefektivní způsob akumulace vyrobené energie. Některé instalace ji využívají pro ohřev vody v bojleru nebo bazénu tak, že vyrobený stejnosměrný proud nejprve střídačem transformují na střídavý, aby byl následně jen „spálen“ v topném tělese. Takovýmto přístupem dochází k rychlejšímu opotřebení střídače (a tedy zkracování jeho životnosti), čemuž se dá vyhnout promyšlenějším návrhem celého systému.
  • Nevhodné propojení jednotlivých panelů solární elektrárny. Může se stát, že porucha jednoho panelu nebo jeho zastínění mohou vyřadit z provozu celou elektrárnu. Způsob zapojení pak také výrazně ovlivňuje nároky na zabezpečení celé elektrárny a tím i celkové náklady na její pořízení.
  • V případě využití baterií pro akumulaci elektřiny je dodán bateriový systém jako tzv. „black-box“. Pokud se takový bateriový systém porouchá, je oprava prakticky nemožná a pro potřeby akumulace musí být pořízen nový bateriový systém, čímž značně klesá efektivnost vynaložených prostředků.

Naopak, jako příklad dobrého projektanta a dodavatele, jenž výše zmíněné nešvary nikdy nedopustí, lze uvést společnost Asolar s.r.o. s projektantem Ing. Tomášem Vocílkou. Společnost GWL dlouhodobě spolupracuje s touto firmou na kvalitních projektech, které budou i díky bateriím GWL a Tomášově preciznosti zaručeně fungovat desítky let ke spokojenosti investora.

Háčky v nabídkách

V nabídkách velkých firem pak můžeme nalézt i několik háčků, které celkovou informaci o výhodnosti pořízení solární elektřiny zkreslí. V takovémto podání se investice do střešní solární elektrárny zdá být velmi lukrativní, ačkoliv realita pak může být značně odlišná. Tím nejzákeřnějším, a často skrytým detailem nabídek, je neuvažování tzv. soudobosti výroby a spotřeby. Zjednodušeně řečeno, že výroba elektrárny se nerovná úspoře.

Měsíční suma výroby elektrárny objevující se v nabídkách ani zdaleka nemusí znamenat stejně velké měsíční omezení spotřeby elektřiny z distribuční soustavy. Pokud tedy sumu vyrobené elektřiny za měsíc vynásobíme cenou elektřiny, většinou se nedostaneme k hodnotě reálné měsíční úspory. Standardně bývá spotřebované množství elektřiny ze solární elektrárny v místě instalace nižší (obzvlášť bez vhodného využití akumulace), než kolik činí výroba elektrárny. Přebytky výroby pak putují do distribuční soustavy buď zadarmo nebo za velmi nízkou cenu (kolem 0,5 Kč/kWh).

Konkrétní poměr v místě vyrobené a spotřebované elektřiny záleží na:

  • charakteru spotřeby objektu v rámci typických pracovních a víkendových dnů v jednotlivých ročních obdobích
  • dimenzování výkonu solární elektrárny
  • možnostech akumulace

Z grafu sumy měsíční spotřeby domu (bez baterie) a měsíční výroby elektrárny se může zdát, že když je spotřeba v každém měsíci vždy vyšší než výroba, tak se veškerá elektřina z elektrárny využije k pokrytí spotřeby. Že to tak ani zdaleka nemusí být pak ukazuje graf denní spotřeby domu a denní výroby, kdy v poledních hodinách výroba solární elektrárny značně převyšuje spotřebu domu. Pokud není k dispozici akumulace, pak část elektřiny vyrobené kolem poledne nemůže být spotřebována v místě výroby. Tuto úvahu je nutné provést při stanovování výše finanční úspory, kterou bude fotovoltaická elektrárna přinášet.

Srovnání měsíční spotřeby domu v rámci roku a výroby střešní solární elektrárny.
Ze srovnání měsíční spotřeby domu v rámci roku a výroby střešní solární elektrárny by se mohlo zdát, že veškerá vyrobená elektřina se spotřebuje v domě.
Srovnání hodinové spotřeby domu v rámci dne a výroby střešní solární elektrárny.
Ale ze srovnání hodinové spotřeby domu v rámci dne a výroby střešní solární elektrárny už je patrné, že v hodinách kolem poledne může výroba elektrárny značně převyšovat spotřebu domu.

Co se skrývá pod mantrou rostoucí ceny elektřiny?

Druhým háčkem je to, že jediným ekonomickým faktorem v rozvaze nabídky na instalaci solární elektrárny je růst ceny elektřiny pořizované ze sítě. Toto opticky výrazně navyšuje předpokládanou úsporu v dlouhodobém horizontu. V kalkulaci pak ale vůči tomu není nijak uvažován růst kupní síly obyvatelstva, ani časová hodnota peněz. Samotný růst cen elektřiny je sice možný a pravděpodobný, ale v horizontu 30 let se jedná o věštění z křišťálové koule. Pro srovnání se podívejme na vývoj ceny silové elektřiny na pražské komoditní burze – elektřina teď stojí nominálně prakticky stejně jako stála před 13 lety. Reálná hodnota jedné koruny je ale přibližně o 30% nižší, tedy cena elektřiny klesla cca o třetinu! Hovořit tedy o stabilním dlouhodobém např. 2% růstu ceny je přinejmenším diskutabilní.

Vývoj velkoobchodní ceny silové elektřiny na pražské burze mezi lety 2007 a 2021
Vývoj velkoobchodní ceny silové elektřiny na pražské burze mezi lety 2007 a 2021

Může vůbec dávat solární elektrárna a baterie smysl?

Nyní se ještě na problematiku podívejme obráceně a zkusme se zamyslet nad tím, jak by to vlastně mělo vypadat správně. Existuje v dnešní době vůbec nějaká smysluplná cesta? Pokud se smíříme s určitými omezeními, tak se vhodné řešení nalézt dá.

Je nutné si uvědomit, že kombinace solární elektrárny a domácí baterie se až na naprosté výjimky bez dotací a státních podpor ekonomicky nevyplatí. Je tak pro ně nutné hledat jiné opodstatnění, jako je energetická soběstačnost, nezávislost, omezování emisí skleníkových plynů nebo vnitřní uspokojení z toho, že většinu dne můžete využívat čistou elektřinu z obnovitelného zdroje.

Solární elektrárna bez baterie se pak vyplatí poměrně rychle a je možné se dostat k návratnostem okolo 4 let a po uplynutí této doby už skutečně šetříte respektive „vyděláváte“. Co výrazně pomáhá rychlejší návratnosti jsou další formy akumulace energie například do horké vody v bojleru nebo bazénu, případně možnost napájet elektřinou ze solárních panelů klimatizaci.

Pokud bude chtít investor najít v elektrárně s baterií ekonomický smysl, tak se musí smířit s čerpáním státních dotací, což nemusí každému vyhovovat. Navíc většinou platí, že solární elektrárna dobře vyhovující dotacím, bývá slabou zálohou proti výpadkům soustavy a z pohledu snižování emisí CO2 si také nevede nejlépe.

Teď již ale přejděme k slibovanému zamyšlení, které by mělo předcházet vlastní investici do solární elektrárny.

Kolik mi solární články ve skutečnosti vyrobí elektřiny?

Velmi hrubě a zjednodušeně lze říct, že 1 kWp instalovaného výkonu (čteme kilo-watt-pík) vyrobí za rok v Česku asi 1 MWh (megawatt hodinu) elektrické energie. V současných cenách silové elektřiny (Česko, rok 2020) se tedy jedná asi o 1500 až 2000 Kč. Pro lepší představu lze tato čísla převést také na metry čtvereční nebo na kusy:

  •  1 m2 solárních panelů nebo tašek ročně vyrobí asi 200 kWh elektřiny v hodnotě 300 až 400 Kč a investičně vás přijde asi na 1500 Kč (panely) respektive 12 000 Kč (tašky).
  •  tj. 1 kus solárního panelu o průměrném výkonu 330 Wp vyrobí ročně asi 330 kWh elektřiny v hodnotě 500–650 Kč.

Pro zasazení výroby solárního elektrárny do kontextu lze zhruba říct, že se roční spotřeba elektřiny rodinného domu může pohybovat mezi 3 000 kWh až 15 000 kWh (3-15 MWh) v závislosti na tom, zda se elektřina používá jen na provoz běžných spotřebičů a svícení, nebo i na vaření, případně i na vytápění domu.

Zdroj: Solarcentury

Výroba rovná se úspora?

Bohužel to tak není, a to nejen kvůli již zmiňované soudobosti výroby a spotřeby. Dalším důvodem je, že dům je k distribuční síti nejčastěji připojen třemi fázemi, které se v Česku, jako v jediné zemi v EU, měří a účtují zvlášť (detailní vysvětlení tohoto šikanózního opatření je například v tomto článku). Zatímco tedy na jedné fázi mohu být přebytky z fotovoltaiky, ze zbylých dvou pak může naopak dům elektřinu ze sítě spotřebovávat. Výsledkem je, že za elektřinu na těchto dvou fázích je nutno platit distributorovi, ale přebytky na třetí fázi jsou do sítě distributora posílány zadarmo nebo za velmi nízkou cenu.

Je účinnost solárních panelů důležitá?

U průmyslové elektrárny s výkonem mnoha megawattů určitě ano. Pro domácnost, kde jsou na střeše řádově jednotky či nízké desítky kusů panelů, se nemá smysl honit za každou desetinou procent vyšší účinnosti. Zda má solární panel nebo solární střešní taška papírovou účinnost 18 % nebo 20 % je asi tak stejně důležité, jako zda je normovaná spotřeba automobilu v letáku výrobce 5,5 l nebo 5,7 l / 100 km. Reálný rozdíl (výsledek) není možné rozpoznat, protože jeho význam překryjí jiné významnější faktory. Standardní solární panely o rozměru cca 1600 x 1000 mm dnes poskytují špičkový výkon od 300 do 360 Wp. Podobně, 1 m2 solárních tašek ve špičce vyrábí asi 180 až 220 Wp, tedy 0,18 – 0,22 kWh za hodinu. Rozdíly v tomto rozmezí není třeba řešit. Řádově větší vliv na výslednou účinnost systému bude mít to, jakou vyberete baterii, střídač nebo způsob zapojení celé elektrárny.

Záleží na zemi původu a jsou čínské panely či solární tašky nekvalitní?

Zda jsou panely/tašky čínské, korejské, japonské nebo evropské výroby není podstatné. K zemi původu je možné přihlédnout spíše z ideologických důvodů, pokud chcete někoho podpořit průmyslovou výrobu konkrétního státu. Pokud jsou všechny ostatní parametry panelů/tašek srovnatelné, pak teprve má cenu řešit zemi původu jako kritérium pro výběr. Rozdíly v kvalitě a životnosti jsou totiž zcela zanedbatelné a často je to obráceně, než by se intuitivně dalo očekávat. Ze zkušeností společnosti GWL s více než 10letou spoluprací se dvěma čínskými továrnami vyrábějícími špičkové výrobky za rozumné peníze lze říct, že i panely dodané před 10 lety stále fungují (na rozdíl od mnoha jiných) prakticky jako nové. Nikdy také v této souvislosti nebylo třeba řešit žádnou bezpečnostní závadu u zákazníka, zejména pokud jde přehřívání, nedokonalé spojení konektorů, jiskření apod.

Další část zamyšlení mj. i nad významem solárních tašek nebo smysluplností bateriových úložišť a dalších možnostech akumulace bude součástí druhého dílu této minisérie o domácích solárních elektrárnách a bateriích.

O autorovi

Michal Klečka je jedním ze zakladatelů společnosti GWL a.s., která je aktuálně největším dovozcem a prodejcem prizmatických lithium-železo-fosfátových článků v Evropě. Poté, co v roce 2020 opustil výkonné funkce firmy, se věnuje osvětě v oboru obnovitelných zdrojů, publikování a zajímavým projektům z oboru. Společnost GWL a.s. dosud zastupuje v asociaci AKU-BAT, je členem poroty architektonické soutěže Český Soběstačný Dům, spoluautorem energetického systému Českého Ostrovního Domu a konceptu iBATT.energy.

Potřebujete být v obraze ohledně obnovitelných zdrojů?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti obnovitelných zdrojů a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Čím starší elektromobil, tím dražší baterie. Trh s náhradními díly je neúprosný
2. prosinec 2022, 15:00
Nízká výroba větrných elektráren vyhnala ceny elektřiny na britském trhu nad 1000 liber za MWh
30. listopad 2022, 05:14
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(57)
Vít
18. březen 2021, 17:51

Podle mě je problém v návratnosti investice do FVE také ve špatně nastaveném systému dotací. Pár firem si mastí kapsu a ostatní bez nich nedostanou ani korunu. FVE pro ohřev vody s wattrouterem a střídačem lze za katalogové ceny pořídit za 50000,-. Sady na dotace nabízí firmy se vším všudy za 130000,- mínus 55000,- dotace. Výsledná cena 75000,-. Garantují vám získání dotace a když ne tak ji dají ze svého. Podfuk, stále jim zbývá 15000,- na výdaje a to počítám katalogové ceny beze slev. S tím by se mělo něco dělat, aby mi to mohl postavit můj elektrikář podle dotačních požadavků a při splnění dostat dataci. Pak by to bylo finančně jinde.

Lukas
22. únor 2021, 11:29

Moc pekny clanok. Ja budem cca o 1-2 roky stavat dom, zatial iba setrim no uz teraz viem, ze na strechu pojde urcite solar 3,5-5kwp a do buducna to uz bude asi normal pre kazdy novy dom, bateriu neplanujem resp. virtualnu za smiesny mesacny poplatok co je asi top riesenie dnesnej doby, ak sa mylim a su tu skuseni solaristi rad si precitam nejake skusenosti. To co dam do siete ZSE co vyrobim cez den si zadarmo vezmem spat vecer a v noci, alebo rano a ak budu velke prebytky pojde to do bojlera alebo do auta, mam PHEV a za rok som najazdil s tym 2400 elektrickych kilimotrov, vacsinou do prace, nakupy, navsetvy atd.

Ondra
22. únor 2021, 12:27

Pozor na virtuální baterii: při čerpání z ní neplatíte pouze silovou elektřinu, ale ostatní poplatky např. za distribuci ano. Takže například u tarifu D25d zaplatíte jen za distribuci ve vysokém tarifu 2Kč/kWh

PS: nevím jak je to na Slovensku.

Lukas
22. únor 2021, 12:45

Na toto som pripraveny dat si pozor, nastudovat si zmluvu ale zatial mi bolo povedane, ze mesacny poplatok su 2 eura a to je vsetko za dodanie aj odobranie vlastnej EE

Emil
22. únor 2021, 12:53

Není to všechno, platíte 2€ měsíčně + distribuční poplatky, viz např. zde:

"pri dodávke elektriny z virtuálnej batérie platíte len variabilné náklady prevádzkovateľa distribučnej sústavy a ušetríte tak náklady za dodávku elektriny"

www. zse. sk/fotovoltika-virtualna-bateria

Omega
22. únor 2021, 12:56

No tohle na tom webu píšou o virtuální baterii

pri dodávke elektriny z virtuálnej batérie platíte len variabilné náklady prevádzkovateľa distribučnej sústavy a ušetríte tak náklady za dodávku elektriny

Takže je to jasné

Ondra
22. únor 2021, 13:03

Tak pokud má člověk sazbu na přímotop/čerpadlo kde je distribuce nízká, tak to není tak hrozný :D

Zaplatí z toho člověk i to výpalný pro OZE ? :D

pr
22. únor 2021, 17:11

Ano. Je to regulovaný distribuční poplatek.

Josef
22. únor 2021, 17:01

A také poplatky za OZE.... ve skutečnosti je FV elektrárna na střechu nenávratná investice prakticky vyhozené peníze.

pr
22. únor 2021, 17:20

To o jste napsal o nenávratnosti je lež a vy to moc dobře víte.

Už to, že v článku se píše o cenách silové elektřiny bez distribučních poplatků jasně ukazuje, že minimálně na ohřev teplé vody je návratnost FVE rychlá.

Záleží na bazální spotřebě odběrného místa. Pokud se FVE projektuje pro tuto spotřebu (například serverovny ve firmě), pak distribuční poplatky i přes potřebu dražšího měniče návratnost ještě zkrátí.

pr
22. únor 2021, 18:10

Než začnete pokládat střechu na domě, tak mějte data z monitoringu Vaší roční spotřeby. Ideálně ve Vaší stávající nemovitosti si nyní napojte na přívod elektroměr s S0 výstupem (400,-Kč), na to napojte měřicí systém za 1200,- a data logujte buď na server v Internetu, nebo na nějakou malinu za litr. Tak abyste měl vzorkování odběru po minutě, ukládejte data co 5 minut s údaji spotřeba celkem, min. a max. S tímto po zmíněném roce uděláte přesnou optimalizaci velikosti FVE, případně si můžete říci co jste ochoten dát navíc za řekněme zvýšení komfortu.

energetik
23. únor 2021, 06:23

Jestli 3,5 nebo 5kW bych neřešil a dal tam maximum co vleze.

Vzhledem k možnému výkupu elektřiny 1Kč/kWh se každý panel do 6 let zaplatí, i kdyby to šlo vše jen ven za tu korunu. A hlavně to přidá energii v době kdy je nejvíce potřeba.

Antonín Mikeš
23. únor 2021, 08:56

"Vzhledem k možnému výkupu elektřiny 1Kč/kWh se každý panel do 6 let zaplatí"

Při instalovaném výkonu 5kW bude roční výroba 5MWh a tedy zisk 5000kč, za šest let je zisk 30 000 kč, elektrárna 5kW stojí přes 150 000 kč (s dotací), jak docílíte návratnosti za šest let?

hellokitty
23. únor 2021, 10:08

pri odosielani elektriny sa neplati distribucny poplatok? ja mam za to, ze najviac sa oplati spotrebovat co najviac v mieste spotreby, preto je dobre mat naprojektovanu velkost elektrarne na spotrebu domacnosti a idealne baterka + ohrev vody

pr
23. únor 2021, 10:37

Pokud postavíte mikrozdroj (NE mikrozdroj ve zjednodušeném režimu), pak se OZE poplatek za přetoky neplatí. (Ale za spotřebu i z virtuální baterie ANO)

U mikrozdroje ve zjednodušeném režimu nevím zda Vám distributor vymění elektroměr, pokud ne, tak všechny přetoky jsou měřeny do spotřeby a platíte za ně jak OZE poplatek, tak distribuční poplatky, což bolí podstatně více.

hellokitty
23. únor 2021, 11:28

no mam 4q elmer tak predpokladam, ze som ta prva skupinka, distribucne poplatky za spotrebu z virtualnej baterky je to co ma od virtualnej baterky odradilo a preto mam baterku doma, ale popravde u FVE nehladam primarne usporu penazi a navratnost investicie, tak ako niekto navratnost nehlada u dovolenky alebo noveho auta

pr
23. únor 2021, 22:24

4Q elektroměr je dobře. Ještě obchodník který za Vás převezme odpovědnost za odchylku a spánek můžete mít klidný.

Petr Novak
7. leden 2022, 13:33

Bacha, neni to tak jednoduche. https://www.youtube.com/watch?v=qyxe84ya8lw&ab_channel=TeslacekAitacek Cela serie je docela poucna.

Richard Vacek
22. únor 2021, 13:37

FV elektrárna je hlavně pro toho, kdo to má jako koníček. Kdo to chce aby ušetřil, tak existuje spousta rozumějších způsobů než elektrárna.

Jen pár nevýhod: Zdroj hluku; zabírá to místo; další krám do baráku, který se rozbije; musí se to kontrolovat; horší přístup na střechu; cena nemovitosti s fv panely je nižší než bez nich.

Jiří Kelnar
22. únor 2021, 14:33

Máte tohle nějak podložené? Myslím to s tou nižší cenou domu. Ono to může být i úplně naopak.

Třeba moje eleltrárna je celá za dveřmi do pracovny a nezabírá skoro žádný prostor. Hluk je nulový. Kontroluju si to přes aplikaci jen ze zájmu, jinak je to bezúdržbové a na střechu stejně nechodím.

Richard Vacek
22. únor 2021, 15:40

U prodeje nemovitosti s elektrárnou nastanou problémy kvůli změně vlastníka - dotovaná/nedotovaná jiná výkupní cena. A nový majitel to třeba pokládá za krám znesnadňující rekonstrukci domu.

Asi máte elektrárnu bez baterie. Pokud chcete optimálně využít maximum toho, co elektrárna vyrobí, tak potřebujete baterie a pak i nějakým způsobem řídit spotřebiče, aby se v kondici udržovaly baterie a běh domácnosti byl "normální". Jiný přístup přes zimu, kdy je energie málo (pokud má měnič vlastní spotřebu 100W, tak je u malé elektrárny lepší ji třeba vypnout) a jiný v létě, kdy nevíte, co s ní. A to vám nikdo nenavrhne, proto je to pro toho, kdo to má jako koníček.

Jiří Kelnar
22. únor 2021, 17:18

Většina domácích instalací už žádnou dotovanou cenu nemá. Já nemám u Eonu mimo virtuální baterii nic navíc, ani živnost na FVE. Predpokládejte, že valná většina domů s FVE nepotřebuje rekonstrukci střechy.

Co se týká mojí FVE, tak baterii mám. Ano, eliminuji tak přebytky do sítě. Na ten zbytek mám virtuální baterii. Ten střídač si bere tak 50-70 W, takže se celá elektrárna ve výsledku uživí i v zimě bez nutnosti vypínání.

pr
22. únor 2021, 17:36

Mohl byste popsat reálné náklady na virtuální baterii a kolik přes ni ročně protlačíte energie?

Můj výpočet před třemi lety byl, že zisk při 75% využití baterie (člověk nikdy přetoky neodhadne) oproti odběru z distribuce je 37,-Kč/rok. (A že distributor na mně vydělá asi 3000 Kč)

Jiří Kelnar
22. únor 2021, 19:27

To PR: Ještě za sebou nemám rok fungování, jsem na začátku. Rok to budu testovat a uvidím. Ale obecně mi to vyšlo líp, než přetoky a zase jsem nechtěl mít malou elektrárnu s pár panely. Cíl byl ta největší FVE s ohledem na dotace.

pr
23. únor 2021, 04:35

Dohledal jsem snad aktuální cenu:

tak vezměme 1MWh virtuální baterii. Poplatek za ni je 12x49Kč=588Kč. Je třeba si uvědomit, že distribuční poplatky a poplatky za OZE i u spotřeby z virtuální baterie budete platit dle rozhodnutí ERÚ. Takže úspora je pouze v části ceny nakupované silové energie. Takže při přesném využití 1MWh ročně člověk zaplatí místo cca. 1600-1900Kč (dle tarifu) jen 588Kč. Takže roční úspora je cca. 1000-1500Kč max, spíš méně. Člověk by dle tarifu očekával úsporu 2500Kč-5000Kč/MWh. No to ani dnes není žádná pecka a návratnost FVE to rozhodně nijak výrazně nezrychlí. Ale distributor se na distribučních poplatcích a zaručeném příjmu z virtuální baterie pěkně opeří.

pr
22. únor 2021, 17:46

Změna vlastníka nemá záporný vliv na cenu nemovitosti. Nikdo Vás nenutí prodávat tomu, který chce slevu z tak debilního důvodu. Demontáž FVE z domu před rekonstrukcí je otázkou 1 šichty a 2 zaměstnance. A to přeháním.

Pokud prodáváte nemovitost i s FVE a nový vlastník nedostane výkupní cenu EE stejnou jako vy, opět to na cenu nemovitosti jako takové nemá vůbec žádný vliv.

hellokitty
23. únor 2021, 10:12

FVE nie je zdroj hluku, to mate odkial? menic, nabijac aj baterka su uplne potichu, miesta to zabera asi ako 1 satni skrin, baterka je 16U rack a nad tym menic a nabijac, ktore su tensie a povesene na stene, kontroluje sa to raz za 3 roky, napr. taky plynovy kotel sa kontroluje kazdy rok, to same komin na tuhe paliva, takze ten interval nie je tak casty

Jirka
22. únor 2021, 16:50

Návratnost 4 roky bude tak, pokud si FVE budu dělat svépomocí a znám někoho s razítkem pro získání dotace. Jinak je to spíš dvojnásobek a víc.

Michal Klečka
22. únor 2021, 20:18

Ne nutně. Čtyři solární panely zapojené napřímo do bojleru takto cca vyjdou i bez koruny dotace.

Honza
23. únor 2021, 09:41

Můžete mi prosím poradit na koho se v případě takové instalace obrátit?

Honza
23. únor 2021, 09:51

jen se domnívám, že na ohřev vody potřebuji v měsících kdy netopím cca 10kW - tedy mohl bych ušetřit tak 35 Kč denně ve 200 dních v roce - při návratnosti 4 roky bych musel systém pořídit pod 30 000 Kč

pr
23. únor 2021, 10:55

Pravidla diskuze neumožňují komerční odkazy.

Takže odpověď na Vaši otázku je že není možno poradit. Ale zeptejte se svého elektrikáře za kolik maká, třeba Vám poradí kolegu. Jen pro představu - montáž konstrukce na střechu pro Váš případ (5 panelů) - 3 hodiny dvou lidí - střechaři. Montáž panelů, MPPT regulátoru, drátařina napojení bojleru, výměna topného tělesa v bojleru, revize - 1 šichta dvou elektrikářů.

Ceny panelů a konstrukce pod ně si najděte dle článku pod kterým diskutujeme.

Michal Klečka
26. únor 2021, 18:56

Ano, za 30 tis. Kč pořídíte v klidu 4 solární panely a regulátor pro připojení k běžnému bojleru.

Knispel
22. únor 2021, 17:58

Myslím si, že je lepší pořídit si FTV i bateriemi. Využijete mnohem větší část vyrobené elektřiny a pokud jsou na ně dotace.

Ale spíš by měl pisatel(reklamního) článku "poradit" jinou věc, a to aby si každý kdo uvažuje o instalaci FTV nejdřív zjistil podmínky distributora, zejména pasáž, že pokud je ve Vašem okolí již připojená nějaká FTV, nemusí Vás distributor připojit.

pr
22. únor 2021, 18:15

Zase mýtus.

FVE mikrozdroj ve zjednodušeném režimu nemůže distributor jednoduše odmítnout. Ale znamená to omezení velikosti FVE.

Knispel
22. únor 2021, 18:39

Tak se podívejte na připojovací podmínky ČEZ distribuce, možná jste dobrý teoretik, ale já to už s nimi víc než rok řeším, takže vím o čem mluvím.

pr
23. únor 2021, 04:06

a chcete mikrozdroj

nebo

mikrozdroj ve zjednodušeném režimu?

energetik
23. únor 2021, 06:17

Vím o několika odmítnutých žádostí na připojení zdroje ve zjednodušeném režimu. Nebo také žádosti ve kterých bylo požadováno standardní připojení a distributor nařídil zjednodušené, přesto že byl ten zákazník cca 20m od trafostanice. A nikdo s tím nic nemůže.

pr
23. únor 2021, 11:00

Tak to se omlouvám a nezbývá, než "ostrov" vázaný k síti nabíječem akumulátorů. ( dotace nelze), nebo pouze bojler v ostrovu (dotace lze)

T
22. únor 2021, 18:59

Novy energeticky zakon pocita se zdanenim FVE,asi tak.Pokud mam vse na ee,tak v lete nevim co s ni a v zime ji draze budu kupovat zase pro vse,od r.22 to bude jeste vice.Nase zemepisna sirka tomu moc neodpovida a sklon strech novych domu uz vubec ne.Nez roztaje snich,ta slunicko uz davno zapadlo.A hlavne se nesmi nic podelat,jinak OK.

pr
22. únor 2021, 23:01

Nějaký relevantní link na ten návrh zdanění FVE?

hellokitty
23. únor 2021, 10:15

sneh sa roztopi este pred obedom ak svieti od rana a panely funguju s nejakym minimalnym vykonom (3-4%) aj pod snehom

Jejda Mane
23. říjen 2021, 09:56

Když někdo napíše sních, tak na mě jde smích :-)

Zdeněk Pištěk
22. únor 2021, 19:30

Dobrý den, kde jste prosím přišel k úspoře:

V současných cenách silové elektřiny (Česko, rok 2020) se tedy jedná asi o 1500 až 2000 Kč

to je cena jen silové el. energie, dále platíte za OZE a KVET, distribuci a přenos. Když si to sami vyrobíte a v odběrném místě spotřebujete, tak úspora je zcela jistě vyšší než zmíněných 1,5 až 2 Kč/kWh.

Michal Klečka
26. únor 2021, 18:59

Ano, při započtení dalších poplatků (distribuce, OZE, KVET) je úspora ještě vyšší. Ty se však velmi liší podle odběrného místa. Proto je v článku psáno o ceně "silové elektřiny", která je všude přibližně stejná.

Michal Klečka
22. únor 2021, 20:16

Vidím, že marketingový pojem "virtuální baterie" se skutečně vryl lidem do paměti. Holt pár stovek billboardů a TV reklama v prime time udělají své, i kdyby propagovali polévku z kamenů a trávy.

Odůvodnění, proč je to nesmysl a proč se nějakou virtuální baterií nemá smysl při návrhu FV elektrárny zabývat, bude v druhém díle. Stay tuned :-)

Vladan
23. únor 2021, 07:18

Článek bohužel propaguje jak zastaralé technologie tak neplatné stereotypy.

Spíš se jedná o amatérský PR článek

pr
23. únor 2021, 11:05

Být Vámi Vladane tak bych co se technologie a stereotypů týká nechal na hlavě.

Předpokládám, že redakce by i Váš PR článek ráda zveřejnila za komerčních podmínek.

Omega
23. únor 2021, 13:45

Pane Vladan, tady musím oponovat -

článek jasně zvýrazňuje to podstatné - pořádně si to promyslet než to začnu realizovat. A to určitě není stereotyp.

Dodavatelské firmy mají své "typické" instalace, které bez přemýšlení aplikují. Většinou je to funkční, ale zbytečně složité a drahé. Většina dodavatelů Vám také neodpoví na otázku - má to pro mě smysl.

A protože tento přístup - máme standardní řešení - vidím v práci pořád a pořád dokola musím lidi učit že ani standardní řešení se nesmí používat bez rozmyšlení. Že udělat něco robustního co vydrží nemá smysl, když budova pod tím se má za dva roky bourat....

Ale PR článek to rozhodně je :D

pr
23. únor 2021, 22:36

"... Dodavatelské firmy mají své "typické" instalace ..."

Vladan ví, je jedním z vlastníků dodavatelských organizací. Chápu proč napadá (tehnicky) firmu stojící za článkem, ale z pohledu zákazníka má také (sic menší) máslo na pleši (a tedy by mohl mít soudnost, nicméně kapitalismus se se soudností nepáře, cupuje ji).

Michal Klečka
26. únor 2021, 19:04

O mém článku lze říci ledasco kritického a v mnoha případech to bude pravda - např. velká zjednodušení pro lepší čtivost a stručnost. Že by ale propagoval zastaralá řešení? V jaké pasáži? Co konkrétně? Prosím upřesněte, rád se vzdělám. A také prosím o příklad neplatného stereotypu, fakt mě to zajímá.

PetrB
25. únor 2021, 10:49

Vznesl bych zde dotaz.

Láká mne ostrovní instalace na chalupě.

V podstatě letní provoz - ohřev vody, svícení a vaření.

Existují dostupné spotřebiče na ss proud (hlavně boiler), abych mohl snížit potřebu dvojí konverze a výkon střídačů?

(Počítám s akumulací v bateriovém systému).

V zimě bych jako bonus viděl "lehké" temperování a nemusel bych zazimovat...

Michal Klečka
26. únor 2021, 19:07

SS spotřebiče sice existují (např. na karavan shopech), ale nevyplatí se. Jsou výrazně dražší a horší, než ty běžné. Střídač na 230V je dnes dostatečně spolehlivé, standardní a levné řešení. SS tedy použít jen na ohřev vody, zbytek prohnat přes střídač.

Carlos
26. únor 2021, 20:52

Dá se koupit univerzální zdroj pracující v rozsahu 90-264V AC a 127-370V DC, takže s tím zase takové problémy nebudete mít. Pokud si tedy troufnete na těch 130V DC, nebo nějaký podobný rozvod se střední nulou atd. Výkonnější systémy totiž nebudou pracovat na nějakých 12 ani 24V, pokud se bavíme už o kilowattech, tak je třeba se pohybovat někde ke sto voltům, spíš ale třeba kolem 150V atd. Někdo povolanější bude vědět více.

Carlos
26. únor 2021, 20:53

Co se boileru týče, zkuste se podívat po výrobcích z Dražic, mají něco takového v nabídce.

Jakub Kettner
26. listopad 2021, 18:42

Dobrý den.mam zařízení co má odběr 1200w a to 24/7 365

Chtěl bych se zeptat.lze to táhnout ze solárních panelů a baterií?

Děkuji Kettner

Jiří
3. květen 2021, 16:37

Škoda že se na stránkách firmy Asolar člověk nic nedozví. Jejich dvacet let staré provedení také nebudí důvěru. Pochybuji, že kdo si neumí udělat ani průměrný web bude nadprůměrný v instalaci FVE.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516