Norsko jako baterie Evropy? - 1. část

"z těžko predikovatelných evropských obnovitelných zdrojů"

Co to je těžko predikovatelný zdroj nebo nepredikovatelný zdroj? Často když o tom čtu ve spojení s OZE tak na druhý den chybí v síti minimálně 1 GW kvůli poruše v nějaké jaderce kterou nikdo nepredikoval.

A přitom vím že zítra v 6:24 vyjde slunce a zapadne 17:31, bude polojasno s mírným větrem od jihozápadu.

Milý energetiku, že vyjde slunce beru, že víte. Že bude polojasno je jen předpověď, která má nějakou pravděpodobnost, už na 2 dny poměrně nízkou. Samozřejmě je daleko lépe predikovatelný výkon jaderné elektrárny než té fotovoltaické, tak už se s tím smiřte, kdo má ty Vaše zoufalé výkřiky statistického analfabeta pořád číst.

Co je jednou za pár let jedna porucha v EU u jaderky zastavující 1GW, když větrná situace v celé severní půlce Evropy je docela jednotná a zastavuje na druhý den i přez 20GW podle předpovědi počasí co stále funguje s alespoň 80% přesností nejvíc na 2-3 dny dopředu.

Zatímco u jaderek se dnes v EU musí plánovat a vzálemně koordinovat výměna paliva minimálně 2 -3 měsíce dopředu.

Nechci nějak rýpat, ale ČR není v EU? Těch neplánovaných odstávek na Temelíně je poměrně dost, tedy více než na Dukovanech.

To co je třeba v případě větrných elektráren, ostatně i slunečních, pokud se tedy nejedná o koncentrační elektrárny, je v první řadě několikahodinová akumulace, která také pochytá špičky, ale také další zdroje, které lze spouštět a odstavovat v rozmezí hodin. To by ale znamenalo vybudovat u pobřeží, případně u přímo dostupných rozvoden, nějaká zařízení pro akumulaci energie, ale je otázka, jestli na to Německé vůbec má geologické podmínky, jestli jsou tam sto dělat podzemní tlakové zásobníky vzduchu, vody, nebo jestli jsou již některé kopcovité a horské oblasti dostupné vedením přímo od moře. Eventuálně jestli se dá postavit dostatečně vysoká a hráz ohraničující dostatečně velkou plochu, kam by bylo možné čerpat mořskou vodu a tím vytvořit další PVE v podstatě na rovince.

Kvůli OZE si energetici každý den drbou hlavy jestli bude zítra zataženo a jak bude foukat . Kvůli výpadkům velkých elektráren párkrát do roka. A to je sakra rozdíl.

Dvě poznámky, za prvé souhlasím s energetikem. Chápu, že dělat předpověď počasí je těžké, ale je na to dostatek zkušených odborníků. Za druhé je třeba vnímat to, že Norsko není ostrov, kabely do Norska dělají jednu zásadní věc, konečně pořádně propojí dvě nesynchronizované sítě, evropskou kontinentální a skandinávskou. Jsem zvědavý jestli Dánové dotáhnou do konce silnější propojení na Švédsko a Německou skrz tu větrnou farmu v Baltu.

Předat regulaci sítě jinému státu neznamená jen ztrátu energetické nezávislosti , ale politické. OZE nevedou k nezávislosti , ale závislosti. Norsko je moderní nesvobodný stát , který ovládají pachatelé dobra a zloději dětí. Ideální norská rodina ( dále jen Brejvikovi) je bisexuální muž, částečně předělaný na ženu. Žijící ve společné domácnosti s bisexuální ženou , která se obléká za muže a tento pár má ve své péči státem přiděleného chlapce Andrese zabaveného heterosexuálním rodičům, které si ho dovolili uhodit , protože byl drzý. Brejvikovi navštěvuji svého psychiatra a malý Andres dětského psychologa o všechny je skvěle postaráno a rodinné prostředí zajistí , aby z Andrese vyrostl pravý Nor. Norsko je možná krásná země, ale na dovolenou tam asi nepojedu.

Pochybuji, že při projeveném intelektu máte peníze aby jste dojel do okresního města, natož do Norska.

Líp by se asi Norsko popsat nedalo, ze toto máte malé bezvýznamné + :)

Na druhou stranu představa že by si dovolili vydírat několikanásobně lidnatější Německo, aby přijalo jejich model mi přijde komická. Navíc Wehrm...pardon Bundeswehr možná má dost lidí na to aby případný přístup k norským zdrojům zajistil, ale legalita takové akce by byla asi diskutabilní a možná nebezpečným precedentem. Asi ještě nikdy nevznikla taková situace, kdy by musel jeden stát si vynutit kontrolu nad jiným z důvodů energetiky.

Celé toto stavění propojek je jenom důsledkem toho že se nedaří posílit exporty do vnitrozemí a nevyýstavba akumulačních kapacit na severu Německa. Aby se to změnilo, musely by se urychlit, nebo možná dokonce naplánovat nové zásobníky na bázi stlačeného vzduchu. To by se pak nové propojky a závislost na Norsku, nekonala.

Ja bych k tomu Norsku po sve zkusenosti ze severu dodal, že jsou ještě hipster a vegan...

Myslíte tu přípojku větrné farmy, co se vydává za mezinárodní propojení, aby získala dotace?

Pane Veselý,

měl bych na Vás trochu mimoběžný dotaz jako na fanouška fy. Lazard. Nevíte, náhodou jestli se někdy v jejich dokumentech zmínila cena akumulačních zdrojů jako přečerpávačky, zásobníky se stlačeným vzduchem, power to gas?

Lazardi koncem loňského roku zveřejnili již druhou verzi studie Levelized Cost of Storage. Přeji příjemné počtení.

Díky, loňskou jsem už četl, ale tu část o akumulaci jsem přehlédl, každopádně jak se tak dívám, tak nejlíp vychází stlačený vzduch a přečerpávačky.

Zásadní je, že všechny z rozebíraných zdrojů jsou maximálně schopny řešit denní špičky, což ovšem neřeší principiální problémy intermitentních zdrojů. A jak už poznamenal pan C, pro dlouhodobější masivnější ukládání jsou zatím reálně přečerpávačky a možná stlačený vzduch.

Ono je to komplikovanější. V té zprávě je to podrobně popsáno. Každý způsob ukládání elektřiny přináší takovou hodnotu, jako je suma hodnot služeb, které poskytuje. Přečerpávačky a stlačený vzduch jsou sice provozně levné, ale služby, které jsou schopny poskytnout jsou velmi omezené, fakticky jsou omezeny na to, aby v denním cyklu dělaly zdroj s rychlým náběhem/umělou poptávku na úrovni přenosové soustavy. Třeba Li-ion, jsou na tyto služby dražší, ale zároveň jsou schopny poskytovat okolo deseti dalších síťových služeb, kde třeba frekvenční regulace a odlehčování kritických míst sítě jsou mnohem hodnotnější, a nejsou nijak omezeny morfologií terénu.

Dále je takřka jisté, že do 5 let budou tato řešení o polovinu levnější. Je chyba projektovat budoucnost na základě současných (nebo nedejbože minulých) cen.

pro pana Wagnera: Co je "dlouhodobější ukládání"? Pokud se má jednat o řádově desítky hodin, tak jsou (nebo brzo budou, závisí na místních podmínkách) bateriové systémy plně konkurenceschopné.

Nedávno jsem četl analýzu (dělali ji nějací Australáci), která jasně ukázala, že neexistuje důvod skladovat elektřinu na déle než 12 hodin špičkové spotřeby, tj. v ČR nějakých ~100 GWh, to je očekávaná roční produkce té Muskovy fabričky v Nevadě, už plánuje druhou v Číně a třetí v Evropě a konkurence (asi 10 dalších velkých korporací) taky nezahálí.

Pro jakékoli delší skladování jsou, dle mého, dvě možnosti, skladovat ji ve formě energie, na kterou má být jednou transformována, nebo formou syntetického paliva. Třeba tepelnou energie, lze s účinností okolo 80% a extrémně levně skladovat z léta na zimu. Kolegové z VŠB takové zařízení již několik let provozují a nejsou zdaleka sami. Na syntetická paliva je aktuálně vytvořeno odhadem 100 TWh (methan, dnes je tam zemní plyn) + 100 TWh (kapalná paliva, dnes je tam ropa) je v ČR.

Dělal jsem si takový rychlý propočet a vychází mi, že pokud by se cena VtE v Severním moři a okolo něj dostala na cca 15 EUR/MWh (dnes 35-60 EUR/MWh), byl by v místě vyráběný zemní plyn stejně drahý jako importní LNG. V dané oblasti se aktuálně plyn těží, takže tam je k dispozici kompletní infrastruktura a "nekonečno-1" skladovacího potenciálu ve vytěžených ložiscích zemního plynu, výrobní potenciál (hlavně offshore) stovky, možná tisíce GW a třeba Vestas očekává, že v příštích deseti letech, že bude setrvalý pokles ceny jejich větrných turbín okolo 10%/rok. A jak by s tím zamíchala uhlíková daň nebo reformované funkční ETS?

Jenomže jsem četl tu která porovnává primární zdroje. :)

Souhlas s komentářem energetika, autor zcela chybně nazývá OZE jako nepredikovatelné zdroje, což je velice hloupý omyl, nebo pravděpodobněji značná neobratnost ve vyjadřování. OZE je mnohem predikovatelnější než velké energetické zdroje. Takže správný termín je, že OZE je velice nestálý zdroj, ovšem s výhledem dnů velice přesně predikovatelný. V dlouhodobější předpovědi v rámci týdnů už nepredikovatelný je, to je samozřejmě pravda.

Autor píše velmi diplomaticky o hůře/těžko predikovatelných zdrojích, ale bohužel se stejně najde spousta mudrců, co sice neumí číst, ale zato umí psát hlouposti.

podívejte se do slovníku jak správně přeložit anglické intermittent.

Pane Vaněčku, děkuji za inspiraci. Myslím, že napříště bude opravdu lepší hovořit o zdrojích s občasnou výrobou, což celkem dobře vystihuje jejich charakter.

Intermittent = občasný, střídavý, nesouvislý, nespojitý, přerývaný

Nezlobte se, občasný není úplně dobrý nápad na ten překlad.

1) "Nekreativně" se to převádí jako intermitentní (což je podle mého úsudku asi nejlepší) - není to ani novotvar.

2) Nejlíp by mi sedělo "nestálý a přerušovaný" (míněny hlavně FV a vítr, biomasa to může mít jinak), jenže přijde mi to trošku neobratné.

Proč taky ne občasný: je z toho cítit nižší frekvence opakování, FV něco dává denně, leč proměnlivě. Vítr něco dává průběžně, občasně je bezvětří (nebo je rychlost větru nižší, nežli tzv. připínací rychlost pro danou turbínu). A taky dává hodně proměnlivě.

Doby snah o "echt český" purismus jsou snad dávno ty tam. Takže intermitetního bych se nebál (medicína se s tím taky takto "nemaže"). Tedy nebál bych se samozřejmě jazykově; silozpytně, strojozpytně či domozpytně to už bude trošičku horší.

Máte úplně pravdu a pan Hájek si jen škodolibě obrátil pořadí, v jakém najdeme překlad slova intermittent v kvalitních slovnících, na prvém místě je vždy výstižné přerývaný (to je spíše knižní výraz) a přerušovaný (to bych nazval vhodným technickým výrazem).

Samozřejmě JE jede dlouhodobě nepřerušovaně, výměna paliva = přerušení je plánováno. Jen ty havarie (většinou naštěstí drobné, ale všechny vedoucí k úplnému zastavení JE, prý banální větrák nedávno ve Francii a odstávka na měsíce) snad plánované nejsou??

Mate v clanku chybu. Danske propojeni do Norska ma vyrazne vetsi kapacitu:

Skagerrak is the name of a 1,700 MW high-voltage direct current (HVDC) transmission facility between Tjele (Denmark) and Kristiansand (Norway)

Máte pravdu, děkuji za upozornění. Více informací lze zjistit například zde (http://new.abb.com/systems/hvdc/references/skagerrak). Je vidět, že Skaggerak se z původních 500 MW "rozrostl" opravdu až na 1700 MW. Tabulku jsem proto v článku upravil, ovšem obrázek je převzatý a nemohu do něj bez svolení autora zasahovat.

Zatím byli hlavními zákazníky přečerpávacích elektráren elektrárny jaderné. Tam cpaly přebytek svého špatně regulovatelného výkonu.Velký Francouzský jaderný potenciál by nemohl existovat bez PVE v Alpách (ve Švýcarsku a Francii).

Norsko bude v budoucnu plnit podobnou roli pro větrné elektrárny okolo Severního moře. A s odstavením Německých a ukončením životnosti Švýcarských JE budou muset Francouzské JE bojovat o Alpské PVE s nástupem větru a slunce v Německu, Rakousku a Švýcarsku.

Rakousko a Švýcarsko má většinu PVE a jádro nechtějí takže si myslím že slunce a vítr dostane přednost.

To by se ovšem ta energie z větrníků u Severního moře musela napřed do Rakouska a Švýcarska dostat. To bude ovšem v optimálním případě trvat jednu další generaci, v pesimistickém i déle. Takže zatím budou tyto země akumulovat to, co je. Rakušané jádro rádi odmítají, ale pak si rádi užívají levnou elektřinu dovezenou od sousedů a neřeší, jak vznikla.

Jinak bych Vás samozřejmě opravil, jaderné elektrárny jsou regulovatelné velmi dobře, jenom to nedává ekonomický smysl. A přečerpávací elektrárny nebyly instalované kvůli jaderkám, tyto zdroje na rozdíl od elektráren s občasnou výrobou akumulaci nepotřebují, ale kvůli spotřebitelům, aby tito mohli využít co nejvíce levné elektřiny z jádra.

Naprostý souhlas. Nedá se tu dát "plus" tak alespoň takto

Naprostý souhlas, věta, cituji: "jaderné elektrárny jsou regulovatelné velmi dobře, jenom to nedává ekonomický smysl." mě dostala... Dávám dva plusy.

Čemu nerozumíte na tom, že nedává smysl omezovat výrobu ve zdroji, který má jedny z nejnižších proměnných nákladů? Není žádný problém, aby jaderná elektrárna jela jen na částečný výkon, ale proč by to někdo dělal? Vy jste psal, že výkon jaderných elektráren je špatně regulovatelný a to není pravda, regulovatelný je velmi dobře a v širokých mezích. Jenomže v praxi to připadá v úvahu jen v opravdu výjimečných situacích, protože z pohledu proměnných nákladů jde o nejlevnější elektřinu a jsou zpravidla jiné zdroje, které je při přebytku elektřiny ekonomicky výhodnější omezit.

Pane Hájku,

problém to je v momentě, kdy se začnou vymýšlet všemožné kroky k tomu aby se denní odběrový diagram vyrovnal, ale tyto kroky jsou ve stylu: Nasvítíme dálnice, nasvítíme všechno, zamoříme svět světlem, budeme proudem topit, to jenom proto aby se tak moc nemusel omezovat výkon elektráren.

V době počátku výroby proudu (na DC sítích) se to dělalo tak že se vedle strojovny postavila baterie, ta měla napětí +- stejné jako bylo napětí síťové, no na konci pracovního dne se zastavil parní stroj, případně i spalovací motor, připojila se baterie a šlo se domů (až na toho nešťastníka, který celou noc musel hlídat napětí a obsluhovat páky řadiče článků), ráno se zase nastartovala dynama a mohlo se začít nabíjet. Takže tehdy se snažili o to aby spotřeba proudu v noci byla naopak co nejmenší. (Jak to dělali na střídavých stanicích nevím, ale hádám že vzhledem k přinejlepším poloautomatickému přikládání, spíše ručnímu, se kotle jen udržovaly pod tlakem za minimální spotřeby paliva)

Podle mne není dobré zbytečně stimulovat spotřebu energií, bohužel tyto stimuly jsou tu dost dlouho na to aby se daly snadno odstranit. Z historie je známo několik případů kdy stimulace spotřeby vedla k dlouhodobým problémům. Například USA zasáhla v 50. letech pod tlakem automobilek a produkce ropy vlna rušení tramvajových provozů a jejich náhradu autobusy a individuální dopravou. Československo taková vlna také zasáhla a místo místně bezemisních tramvají a trolejbusů se zavedly autobusy.

Pokud by se měly odstranit stimuly spotřeby, pak to znamená kompletně změnit uvažování v energetice, neohlížet se na baseload, který se navíc v průběhu roku mění. Více se snažit o regulaci na straně výroby, to souvisí s tím nestimulováním, najít efektivní způsob jak regulovat výkony parních elektráren...

Bohužel JE budou stát vždy trochu mimo a proti těmto snahám, jednak je počet regulačních cyklů omezen dopady na zařízení, zejména primární okruh, ale navíc to vede i k neefektivnímu využívání energie z paliva. Pokud se nebude ve velkém přepracovávat, zbytečně se bude vyhazovat velké množství uranu a nejspíš by se z nich i proud začal prodražovat.

Asi ani ve velkém nemusíme zavádět OZE, abychom se do situace, z pohledu parních elektráren nepříjemné, dostali. K tomu může stačit jen změna složení ekonomiky a úspory energií. Prostě většinou profese úřednického typu nepracují v noci, stejně tak další služby. Z pohledy spotřeby proudu je ideální třísměnný provoz, jenže stejně od něj podniky upouštějí, což znamená přesuny spotřeby do dne. Úspory energií zase sníží kapacitu odkládacích spotřebičů. Dobře zateplený dům nebude potřebovat tolik elektřiny na vytápění, pokud topí elektřinou, ještě méně jí spotřebuje pokud topí TČ... Uvidíme, jak se budou chovat majítelé EV, jestli budou přes den jezdit na nabíječky, nebo budou nabíjet doma. Velké množství zelených vizí počítá s bateriemi EV jako zálohy sítě, myslím, že většina majitelů EV něco takového odmítne, muselo by se jim to hodně vyplatit a tedy by to muselo být pěkně finančně ohodnocené, to by mohlo učinit celý systém příliš drahým.

Proměnných je mnoho, ale pokud nechceme zbytečně plýtvat energiemi, budeme potřebovat pružnou regulaci na straně výroby.

Pane C, cena paliva je v jaderné elektrárně jen malou částí nákladů na výrobu elektřiny. Z tohoto ohledu jsou jaderné elektrárny velice podobné fotovoltaice a větru. Navíc jaderné jdou regulovat nahoru dolů kdykoliv a fungují bez ohledu na změny počasí. Navíc, pokud tvoří v mixu takový podíl, který je celoročním baseload, což je v Česku 6 GW, tak se regulovat nemusí vůbec a nevedou k přebytkům výkonu a k žádným snahám o nadprodukci. Ony můžou mít i jistý přesah oproti tomuto výkonu, pokud se rozumně navrhnou výměny paliva a kontroly do doby, kdy je baseload nejnižší.

Protože fotovoltaické a větrné musí mít, aby vzhledem ke své závislosti na počasí vyrobily větší podíl elektřiny, instalované výkony daleko vyšší než je baseload a dokonce i násobky potřebného výkonu. Ovšem je jasné, že i při tom zůstanou období, kdy nevyrobí téměř nic (viz současný podzim a zima), a naopak období, kdy budou obrovské přebytky. Takže, pokud se podle Vás do mixu nehodí z důvodů vzniku přebytků jádro, tak Vaše kritika, cituji "problém to je v momentě, kdy se začnou vymýšlet všemožné kroky k tomu aby se denní odběrový diagram vyrovnal, ale tyto kroky jsou ve stylu: Nasvítíme dálnice, nasvítíme všechno, zamoříme svět světlem, budeme proudem topit, to jenom proto aby se tak moc nemusel omezovat výkon elektráren." platí mnohem více pro mix s velkým výkonem fotovoltaiky a větru. Ono to je krásně vidět i z Vašich příspěvků, kde propagujete přecházet na vytápění, ohřev vody ..., aby se nějakým způsobem řešila nadprodukce z větru a fotovoltaiky. Obrovská nevýhoda těchto zdrojů je, že jsou "intermitentní" a počasí můžete sice s jistou pravděpodobností alespoň na krátkou dobu předvídat, ale když si předpovíte dlouhodobé bezvětří nebo naopak silný vítr, tak nic nezměníte na tom, že nebudete mít elektřinu nebo budete mít přebytky, i když je nepotřebujete. U jádra se denní změny dají v dané míře dobře vyrovnávat existujícími možnostmi. Dlouhodobé obrovské změny v produkci intermitentních zdrojů současné (a platí to i pro řadu budoucích desetiletí) možnosti ukládání energie zvládnout nedokáží.

Takže, pokud se podle Vás nehodí jaderné zdroje, tak fotovoltaické a větrné se z Vámi uvedených důvodů nehodí tím tuplem.

Ještě formulace otázky pana Hájka pro zmíněné intermitentní zdroje: "Jaký dává ekonomický smysl vypínat fotovoltaické elektrárny a větrné turbíny v době kdy je ideální vítr a sluce je vysoko nad obzorem, jako už to dělají a stále častěji budou dělat v Německu a Dánsku? A to v situaci, kdy celý potřebný výkon musí existovat ve fosilních zdrojích, které v této době stojí také." Možná, že bohaté Německo a Dánsko tak neefektivní a drahý mix unesou, ale ekonomický smysl moc nedává.

Pane Wagner, nedělejte z nás hlupáky. Vždy něco tvrdíte ale druhou polovinu neřeknete. Cituji Vás: Pane C, cena paliva je v jaderné elektrárně jen malou částí nákladů na výrobu elektřiny. Z tohoto ohledu jsou jaderné elektrárny velice podobné fotovoltaice a větru. Navíc jaderné jdou regulovat nahoru dolů kdykoliv

Ta druhá polovina je následující:

Ale investiční náklady JE jsou dominující složkou ceny (a risk, že přijdou vniveč-viz Fukušima a následně všech cca 50 JE v Japonsku). Životnost je daná-řekněme max 50 let u existujících, třeba 60 let u nových. No a když budete JE vypínat či snižovat výkon, tak investiční náklady na 1 TWh vyrobené energie Vám porostou. Neplatí, že když občas JE vypnete či budete snižovat často její výkon tak ji budete moci provozovat déle. Opak je pravda.

Takže pro příště: postavte se k problémům čelem, nejsme pitomci co neumí počítat.

Pane Vaněčku, stejně tak jsou investiční náklady dominující složkou nákladů u fotovoltaiky a větrných turbín. A pokud se budou právě v době, kdy jsou ideální podmínky pro jejich provoz, muset vypínat, tak náklady na jednotku vyrobené elektřiny rychle porostou. Takže Vás mohu opravdu plně parafrázovat (skoro citovat :-)): "No a když budete fotovoltaiku a větrné elektrárny v době ideálních podmínek pro ně vypínat, tak investiční náklady na 1 TWh vyrobené energie Vám porostou. Neplatí, že když občas fotovoltaiku a větrnou turbínu vypnete či budete snižovat často její výkon tak ji budete moci provozovat déle. Takže pro příště: postavte se k problémům čelem, nejsme pitomci co neumí počítat." Musím konstatovat, že sám sobě jste si to řekl skvěle :-)

Pane Wagner, jsem rád že jste konečně přiznal i druhou zamlčenou část ceny JE a jak je tato část silně ovlivněna jejich potenciální regulací Pan Hájek to nazývá eufemismem ...jenom to nedává ekonomický smysl.....

O FVE a VtE jsem nikdy netvrdil že investiční část není dominující-přesně naopak, jsou to v podstatě náklady jediné.

Jen mi poraďte jak vypínat fotovoltaiku-černou plachtou?? Znáte nějaký stát kde skutečný výkon FVE za optimálních podmínek oslunění přesahuje výkon který ta jejich síť potřebuje?? A až se k tomu přiblížíte tak stačí půl panelů orientovat na východ a druhou na západ. A hned se polední špičky zbavíte. A za pár let už budete masivně akumulovat přebytky.

Jsem rád, že jsem to řekl skvěle sám sobě i Vám.

Pane Wagnere,

celoroční baseload není 6GW, v létě je to jen kolem 3.5-4GW., jen pro upřesnění. I kdyby nějaký přesah byl, stejně nám zbude dost velký problém k řešení a to ten velký rozdíl mezi letní a zimní špičkou, který tvoří 5-6GW. to se někde projeví. Pokud by se třeba ani v zimě nemělo sáhnout na jiné špinavější zdroje, pak je třeba cca 13GW instalovaného výkonu (12 reaktorů s výkonem o něco větším než 1GW), odstávky nechme na dva měsíce, tedy dostupných bude +- 11GW. Už jen toto je produkce 96.3TWh, spotřeba je něco kolem 65TWh ročně. Pokud je koeficient ročního využití podíl skutečné produkce k teoretické, pokud dále řekneme že nechceme zásobovat okolí (ono to půjde hůř a hůř jednak kdyby na jaderné elektrárny přešli všichni, pak všichni budou mít stejný problém, pokud sousedé přejdou na OZE pak bude jejich zájem o elektřinu poněkud nerovnoměrný), vyjde nám teoretická na asi 113.8TWh, spotřebu navyšme na 70TWh, vyjde koeficient ročního využití na asi 61.5% Bylo by to pro jádro vůbec ekonomicky únosné? Tady je třeba uvažovat cenu z nových bloků, nikoliv z těch stávajících.

Bohužel zatím není co efektivně s přebytkem výkonu dělat, ani v jednom případě, bohužel. Když jsem si před nedávnem zkoušel spočítat kapacity našich dvou velkých PVE, tak ze známých dat vychází, dle vzorce >MATH/MATHMATH/MATH< je parafráze na tagy ve značkovacích jazycích, nevím jak se tu chová systém vůči něčemu podobnému HTML, občas to nemusí dopadnout dobře.

Pro pana Vaněčka a pana C.:

1) Takže Vy mi tvrdíte, že se nedají dodávky elektřiny z FV do sítě vypnout? To je ale novinka. I tady mi každou chvíli někdo tvrdí, že se dají FV regulovat a nemusí tak ohrožovat síť v případě velkých přebytků jejich výkonu.

2) V Německu už teď mají dohromady instalováno FV a větrných turbín, že dohromady jejich výkon přesahuje velmi významně požadovaný. A opravdu už musí docela často část těchto zdrojů od dodávky do sítě odstavovat. A s dalším nárůstem výkonu takové stavy budou přibývat. A jsem zvědav, kdy se budou masivně přebytky akumulovat. Pokud taková situace nastane, tak není problém masivně ukládat i elektřinu z jaderných bloků (a u nich nemusí být tyto metody tak masivní :-) )

3) Já nikde netvrdím, že by se měl mix navrhovat čistě jaderný. To co říkám (a v praxi je to ověřeno - viz Francie, Švédsko a Švýcarsko na jedné straně a Německo a Dánsko na straně druhé), je to, že kombinace jádra a OZE vede k velmi malému podílu fosilních zdrojů a malému přebytku výkonu. Naopak spoléhání čistě na OZE vede k vysokému podílu fosilních zdrojů a nutnosti velkého přebytku výkonu.

V první řadě se musím omluvit za ten maglajz kolem slovíčka MATH zjevně jsem tu zblbl systém a ten mi smazal dost velkou část komentáře, což by osvatlilo panu Wagnerovi některé věci, na které se ptá. Moje chyba, že jsem si tu hrál s pseudotagy.

Takže menší dotaz na redakci, systém bere to co je mezi znakem "levé menší než pravé" a "pravé menší než levé" jako tag? Je tedy možné používat HTML tagy pro zvýraznění textu?

Pane Wagnere,

moc se omlouvám, ale zvládl jsem rozbít systém a tím zničit komentář, takže se pokusím zrekonstruovat co jsem tam psal. Netušil jsem, že mi takto nešťastně vyhodnotí můj pokus o pseudotag. S většinou systémů je to bez problémů.

Když jsem si před nedávnem zkoušel spočítat kapacity našich dvou velkých PVE, tak ze známých dat vychází (použitelný (objem/(Hltnost *3600))*výkon na nějakých 4-4.5GWh, to je pro oba případy málo. Pokud bychom chtěli realizovat systém, který bude primárně založený na jaderných elektrárnách, odhadněme jejich stabilní výkon, který by byl třeba na 4.5-5GW, bylo by třeba 1.5-2GW instalovaného výkonu PVE a jejich kapacita asi 12GWh. Samozřejmě pokud by zařízení JE příliš netrpělo změnami výkonu o zhruba 30% během dne, pak by nové kapacity nebyly třeba.

Pokud bychom chtěli systém, který bude více méně závislý na OZE, bude pro letní provoz třeba vybudovat cca 4.5GW PVE s kapacitou cca 40-50GWh, což by umožnilo celodenní provoz na OZE, přičemž by bylo třeba výkon ve FVE asi 10-11GW. Případně v kombinaci s VtE, je ale otázka, co je stravitelnější pro obyvatelstvo, zda velké množství VtE, nebo poměrně dost FVE.

Nějak se mi nezdá že by se OZE, i s regulací na JE, nějak dobře doplňovaly, v létě, kdy je spotřeba nejmenší nemají OZE problém, to by asi vedlo na výrazné snížení výkonu všech JE, což může být neekonomické, v zimě by se opět výkonu nedostávalo, takže buď by ten rozdíl musel jít z jiných zdrojů, nebo by opravdu bylo třeba přes 10GW výkonu. To je ale problém, pokud by takto jednali všichni, nebude kam ten proud vyvézt a budeme na koeficientu cca 61.5% To už asi pro JE není dobré z pohledu ekonomiky. No a pokud by se měly OZE starat v létě jenom o ten kousek, který je dán spotřebou přes den, pak jejich podíl na roční spotřebě malý.

No a toto, těch 61.5% mne přivádí k otázce ceny, co bude levnější? Kombinace OZE, akumulace a zálohy, nebo JE, které budou regulovat svůj výkon, a malé akumulace. Například výstavba 100% plynové zálohy pro zimní spotřebu (11GW) by stála asi 150-160mld korun, tedy tolik co stojí jeden blok JE podle nějakého relativně asi střízlivého scénáře. Kolik by stála akumulace, třeba těch 40GWh a OZE, které budou produkovat tuto energii? To je otázka. Navíc by to asi vyžadovalo na deset let dopředu předpovědět cenu proudu z OZE. Před deseti lety nikdo nemohl ani tušit, že v roce 2016 se vydraží v Dánsku stavba FVE na 1.3Kč/kWh (Nebýt intervencí ČNB, tak by skoro padla psychologická 1Kč) a že kdesi na Arabském poloostrově se podaří FVE dostat někam lehce pod 40€/MWh. Nevíme jak se pohne cena větrných elektráren, ale asi, stejně jako u FVE bude klesat.

Na druhou stranu je tu velká neznámá v oblasti SMR. V ČR bylo vybráno poměrně dost lokalit, kde měla stát jaderná teplárna, možná by ta místa byly vhodná i pro tyto reaktory, kolik GW by to bylo? Kde vlastně byla stanovena ta hranice mezi podmínkami pro velké elektrárny a zřejmě mnohem mírnějšími pro teplárny?

Co je podle mne nutné udělat, aby se konečně přestalo s hádáním se okolo OZE vs. JE (řekněme že se nebudeme zabývat tsunami z Lipna, útokem Godzily na Dukovany, probuzením sopky na Velkém Roudném a podobných nepravděpodobnostech) je:

-Vzít oba přístupy a udělat jejich v čase funkční modely, takže by se sestavil funkční model sítě založené jak v podstatě čistě na JE, tak v podstatě čistě na OZE, tak třeba i OZE+Plyn. Lze to udělat.

-Následně zdroje zastoupené v těchto modelech ohodnotit finančně, kolik by jejich výstavba zapojení do sítě stálo.

-Porovnat tyto proti mezinárodním závazkům ČR (emise, atd.)

-Vyčíslit jaká by byla v tom kterém modelu cena proudu pro zákazníka.

Až na základě tohoto se rozhodnout o tom, který model bude preferovaný. Tato studie ale musí být udělána dostatečně důkladně, aby na ní ani organizace typu greenpeace nemohly shledat něco špatně.

No a pro rozchození energetiky jako takové je myslím nutné aby se pomalu začalo s odstraněním skrytých a i viditelných dotací, tedy žádné emisenky zdarma, žádné financování škod z používání uhlí z jiných kapitol rozpočtu... Přestat si hrát na zvláštnost a strategičnost odvětví, uvolnit podmínky a vystavit je více tržnímu tlaku. K regulaci jaké zdroje lze budovat využít měrné emise jednotlivých látek, případně je nějak zpoplatnit, dát jasný harmonogram jak mají v budoucnu klesat. (Třeba s tím že se zastaví na 100gCO2/kWh)

Pak by už ekonomika měla rozhodnout o tom, jaké zdroje se budou stavět a používat, jestli to budou OZE, nebo JE, pokud nebudou dotace, tak se nebude dát ani proti jenom nic namítnout.

Pane C, vždycky je výhodné mít rozmanitý mix využívající podmínky v daném regionu. Pro Česko, které nemá větrné pobřeží a není na slunném jihu je rozumné a efektivní využívat fotovoltaiku a větrné turbíny jako decentralizované zdroje. Takže fotovoltaiku na budovy. V tomto případě bude jejich výkon takový, že bude hlavně na jaře a na podzim velice pěkně pomáhat při vykrývání denních špiček. Větrné zdroje stavět ve větrnějších zemědělských a lesních oblastech, kde v kombinaci se zdroji na odpadní biomasu ze zemědělské a dřevařské činnosti zajistí část, v ideálním případě i větší, farem a vesniček. To zajistí menší část celkových potřeb. Uhlí tak je třeba nahradit postupně jádrem. Zbytek pokrytí a regulaci částečně vodou, i když u nás jsou možnosti omezené, a plynem, spíše v podobě menších zdrojů v kogeneraci (pokud to jde). V tomto případě nebude potřeba v principu příliš velký výkon v plynu. Na jeho velikosti závisí do jaké míry se k regulaci bude využívat jádro.

Ve Vaší žádosti o srovnání varianty čistě OZE a kombinaci OZE a jádra vidím základní problém. Funkční varianta čistě OZE není realizovatelná, potřebná akumulace neexistuje a kdy a za kolik bude se nedá předpovědět. A kombinace OZE a plyn je u nás v podstatě dominance plynu.

Jinak ještě poznámka, pokud by nám opravdu záleželo na snížení emisí (nejen CO2) v našem regionu , tak je značný prostor v pokrytí polského baseloadu, který zajišťují a nejspíše budou pokrývat uhelky pomocí jaderné elektřiny. Pokud bychom Polsku zajistili stabilní dodávky nezávislé na počasí, díky nimž by mohli !! postupně !! snížit produkci v uhlí a i výkon uhelných bloků, tak by to mohlo být pro ně přijatelné.

Jak se nedávno psalo i zde, Bavorsko kvůli odstávce jaderných bloků bude muset postavit bloky plynové, které je nahradí. Dokud to neudělá, tak bude potřebovat elektřinu ze zdrojů v blízkém okolí. Bude zajímavé sledovat, jakou elektřinu bude dovážet.

Pane Wagner, ano, rozmanitý mix je dobrý a potřebný. Ale musíte míchat zdroje které jdou spolu dohromady. A to větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny smíchané s jadrnými elektrárnami nejsou. To je jako by pejsek a kočička pekli dort. Já jako pejsek bych tam dal mé oblíbené VtE a FVE a Vy jako kočička pak JE.

Už jsem Vám to několikrát vysvětloval, jak FVE a VtE jsou predátory (když mají silnou podporu průmyslově a ekonomicky vyspělé země, jako je Německo) jaderných elektráren v sousedství.

Fotovoltaika Vám po půl roku i u nás vyrobí tolik elektřiny že zlikviduje JE (udělá je dvakrát dražší). A když stejně musíte u nás v zimě topit, tak zase v zimě kogenerace poráží JE (co vím tak ta spousta tepla z Temelína a Dukovan se akorát prožene chladícími věžemi).

Mám psa i kocoura, dobře spolu vycházejí ale dort by spolu péci neměli.

Jenže problém je v tom, že při decentralizaci, jak ji prvně výkonově definujeme? podobně jako u MVE - 10MW? Budou mít přístup pro dodávku do sítě, nebo budou muset držet nulu? To je problém pro ministerstvo a musí se vyřešit. Myslím že odpad ze zpracování dřeva se již k výrobě elektřiny a tepla používá, bohužel si naše kapacity momentálně zabírají poněkud bohatší státy, tedy je asi lepší s nimi moc nepočítat.

Co se týče výkonu v plynu, myslím že by nebylo od věci počítat jako základ takový, aby nahradil jeden blok JE, zbytek by měly vytvořit teplárny přechodem z uhlí, ale pozor, může to znamenat i jejich konec z ekonomických důvodů. Stále ještě není dost domů zateplených, pokud se i změní účtování tepla, tak aby motivovalo k úsporám, pak se může stát CZT zbytečně velkou a drahou, což povede k jejímu zániku.

Myslíte že by na něco takového Polsko přistoupilo? O tom mám jisté pochybnosti, ale dobře, můžeme to zkusit, to by možná smysl mělo. Nim by to pomohlo a případným majitelům nových JE by to také pomohlo. Je tu ale jedno velké ale. Pokud bude dotace do ceny proudu z nových bloků, musí se ten stát, který z nich bude proud odebírat, na ní nějakým způsobem také podílet, není možné aby se zde případně schválilo dorovnání ceny, je jedno jestli na 60,80 či 100€/MWh a pak se Polsku prodala za tržní, která by byla výrazně nižší. Pokud přes EU projdou případné mezistátní dohody takového rázu a JE nás ekonomicky nezrujnují Po takové dohodě ale musí následovat zcela závazné kroky k bezodkladnému plnění.

Co by asi dost pomohlo ekonomice stavby je je bezúročná, eventuálně nízkoúroková, státní půjčka, pak by to možná levná zdroj byl, jenž pro tu obrovskou sumu prostě není ve státě kapitál. Teď se udělala asi chyba, protože se rozházelo 60mld a nevyužila situace kdy se dluhopisy prodávaly i se záporným úrokem. Ale pokud z toho má mít profit Polsko, Eventuálně Bavorsko, přičemž v létě jim lze garantovat 4-5GW dohromady v noci si mohou do PVE vzít až 7GW, vůbec by nebylo na závadu, aby prvně poskytly buď přímo stavitelům, nebo ČR, s tím že tyto peníze na nic jiného nelze použít, půjčku odpovídající jejich podílu na odběru. Z čísel výše zmíněných vychází že by se jednalo o 27%, Myslíte že by bylo Polsko a případně Bavorsko, jen tak půjčit 486-648 mld korun?

Má žádost má zcela opodstatněný základ, pokud se propočítá a navrhne se hypotetický mix, s tím že se to vyčíslí kolik by to stálo, bude to dost velký krok k ukončení energetické debaty, jak veřejné, tak politické. Pokud nám vyjde jaderný způsob výrazně levnější, než OZE, není co řešit, pokud to bude opačně, pak opět není co řešit, pokud to bude +- stejně no jsme na začátku a vyhrává to uhlí, protože se dostáváme na začátek a čekáme další iteraci jedné ze sady technologií, která to někam cenově posune, to je klidně deset let. Taky se může ukázat že OZE byly bublina a celý sektor se zhroutí.

--

Pro začátek odhadu se dá využít asi jedna stará stránka uvádějící plánované lokality pro PVE se souhrnným výkonem 12GW, to by mohlo být klidně přes 24GWh. Z toho a z nových projektů PVE ve světě by se již hádat dalo, kolik by to stálo.

Podobně by se asi dalo odhadnout kolik by stálo udělat podzemní zásobníky stlačeného vzduchu ve vhodných lokalitách. Co se ale asi zase nedá odhadnout je cena akumulace přes power to gas. Na druhou stranu tam lze říct že cena bude minimálně trojnásobná proti té, za kterou produkují OZE. (účinnost). Což je v rozmezí 3.9-6Kč/kWh na výstupu elektrárny.

Podle mne lidi ve velké části světa dost slyší na peníze, jak se říká, když jde o prachy, jsou všichni stejného náboženství, pokud by se sestavil materiál, který by pro každou zemi porovnal jednotlivé scénáře i z pohledu ekonomiky, vyčíslil kolik by bylo třeba jakých zdrojů, záloh atd. Toto se zpracovalo formou třeba časopisu o, dejme tomu 30 stranách, ten by se volně rozdával, mohlo by to mít dost zásadní vliv na veřejné mínění.

Jenže co musíte udělat, zcela vážně v tom porovnat i ty skoro nejabsurdnější požadavky zelených a sehnat nějaké umírněné zelené, nebo alespoň lidi nezávislé, do týmu, který na tom bude pracovat, taky nějakého ekonoma. Vzít oba modely, nevím jestli se to u SEK dělalo, a tyto po hodinách propočítat proti průměrné spotřebě za několik let. A z tohoto po několika iteracích odvodit funkční, minimálně funkční a bezpečný mix.U jádra to jde i na papíře, při jeho podílu na regulaci je to ještě jednodušší. Vlastně by to byl i pěkný příklad na procenta do matematiky. U OZE to bude o dost složitější.

Až tyto modely budou a budou, pak se dají finančně ohodnotit, dá se na nich ukázat jaké má třeba konkrétně import plynu dopady na ekonomiku. Taková mapka se šipkami ohodnocenými penězi doplněná popiskem průměrné platby za plyn producentským zemím v období 201x-20xx by mohla udělat dost. Zejména pokud by se tam vedle dala pro srovnání mapa s extrapolovanými hodnotami pro nový mix závislý více na plynu. Myslím že i nyní zfanatizovaným Němcům by to začalo vrtat hlavou a možná by kancléřku pěkně podusili, ostatně bych se nedivil kdyby to udělali i bez toho, prý už někteří začínají být poněkud naštvaní.

Pokud chcete odblokovat stavbu JE, tedy porazit nejfanatičtější zelené, musíte je nechat se zesměšnit před veřejností, zároveň jí ukázat že třeba jejich model bude stát stále více, než funkční model JE, třeba i s jejich cenami stavby JE.

Rozhýbat to tady bude jednodušší, než v Německu, nebo Rakousku, či Polsku kde jsou uhlobaroni dost vlivní.

Co by se muselo zajistit v případě jaderné dekarbonizace v ČR podle mne je:

-ČEZu se nevrátí monopol na výrobu proudu, tedy do hry vstoupí nový subjekt, jedno nebo více, vznik je libovolný, nová státní firma, Rosatom myslím navrhoval že novou JE zaplatí a bude provozovat, taky jedna z možností.

-Vypíše se soutěž na stavbu a případně provoz i pro jiné než tlakovodní reaktory, bavili bychom se asi o více společnostech a více kusech, omezovat se nemusí být dobré a jestli by se tu o licenci na stavbu a provoz ucházela firma, která má zkušenosti s jinými, pak není myslím důvod je nutit ke změnám. Jestli by se tu chtěla účastnit tendru na stavbu a provoz Ontario Power Generation, proč jim ten CANDU nedovolit? Zkušeností mají myslím dost. Stejně tak kdyby se třeba přihlásila First Energy z USA a chtěla tu warný reaktor, proč ne? Už jeden provozují.

-Otevře se znovu hledání dalších míst pro JE, do Dukovan sice dostaneme až 2.7GW, do Temelína možná po náhradě i současných bloků 5.2GW, ale to je málo (Bloky s +-1300MWe) Takž minimálně jedno další místo bude třeba.

-Vymyslíme co s palivem, začíná se nám jej du hromadit celkem dost bud, se uzavře s někým dohoda o přepracování, nebo se bude muset udělat závod zde.

-ČEZ nadále nebude prodávat neefektivní uhelné elektrárny, ale bude je zavírat.

-cena proudu z JE nepřesáhne závratným způsobem cenu z mixu, který by více méně spoléhal na plyn a OZE. Pokud by to bylo o 10€/MWh lze to asi akceptovat, pokud by to mělo být o více než 20€, už je to myslím diskutabilní a pokud se dostaneme na rozdíl asi 40€, je to už moc. Tam by z toho musel být nějaký jiný jasný benefit, který by ten druhý mix nezvládl.

-výstavba nových JE nesmí způsobit blokování možnosti instalovat lokální zdroje elektřiny.

-Také by výstavba JE neměla vést k porušování majetkových práv, tedy se pozemky pro ni nebudou vyvlastňovat. Otázka jestli by to vůbec bylo legální, pokud by se následně předaly na výstavbu něčeho co by případně bylo v režii soukromé firmy.

C

Jen aby to na 30 stran časopisu vlezlo. Spousta stran bohužel bude asi nedokončených a některé problémy zamlčené, v tom se doba nezměnila:

energetika.tzb-info.cz/elektroenergetika/15439-tezba-uranu-v-ceske-republice

Takže prvních 17 stran již máme napsaných na tzb-info, zbývá likvidace odpadů a elektráren, a už není kam dát uhelnou energetiku a na 30 straně by mohl být zemní plyn, přehled OZE a akumulace.

Tak takový nezávislý časopis by si možná i koupil.

Nemáte pravdu pane Vaněčku, velice dobře jdou k sobě. Pokud zůstanete u jejich využití v té podobě, kde jsou u nás efektivní, tedy decentralizované a v místech, kde jsou pro ně podmínky. V tom případě je jejich instalovaný výkon menší a perfektně fungují, jak jsem popsal. Jiná věc je výstavba velkých solárních a větrných parků, jako v Německu a Dánsku. Pak ovšem musíte počítat s tím, že polovinu elektřiny musíte zajistit z fosilních zdrojů a instalovaný výkon fosilních zdrojů musí být roven tomu, co je v maximu potřeba, aby se zajistily potřeby, když nefouká a nesvítí. Pokud se neprosazuje, jak to děláte Vy, instalace obrovských výkonů fotovoltaiky a větru, které jsou až násobkem potřebného výkonu, tak se opravdu mohou OZE a jádro velice dobře kombinovat. Ale myslím, že perfektní příklady, že jdou OZE a jádro dobře dohromady, jsou třeba právě Francie a Švýcarsko, a že obrovské výkony fotovoltaiky a větru znamenají také velkou potřebu fosilních elektráren ukazuje Německo a Dánsko.

Pane Wagner, zase ta demagogie. Já mluvím o FVE a VtE, Vy obecně o OZE. Říkáte, cituji "Ale myslím, že perfektní příklady, že jdou OZE a jádro dobře dohromady, jsou třeba právě Francie a Švýcarsko...."

Ano, JE a vodní elektrárny ve Švýcarsku a Francii jdou dobře k sobě. Ale my nemáme Alpy jako Švýcaři a Francouzi.

A FVE a VtE nejdou dobře s JE, ani ve Francii (tam skoro žádné nemají) ani ve Švýcarsku (tam taky žádné nemají, resp mají FVE mnohem méně než my). Oba státy kombinují JE s vodními elektrárnami. A Švýcaři, kteří se výhledově chtějí zbavit jádra (až staré JE doslouží) budou mít v mixu Vodní elektrárny (přes 50%) a VtE a FVE. To je ideální a čistý mix, ale i bohatí Švýcaři čekají až JE doslouží a FVE budou ještě levnější.

Prosím přestaňte už s tou demagogií a rozlišujte jednotlivé OZE. Jinak jen ztrácíme čas v opakovaných diskusích...

Pane Vaněčku, problém pro Vás je, že data lze nyní na internetu lehce dohledat. Každý tak může posoudit, kdo je demagog a kdo ne. Nechám to na ostatních. Podívejme se na Francii. Francie má instalovaných 10, 4 GW ve větru a 6,5 GW ve fotovoltaice. To opravdu sice není 40 GW, jako v Německu, Ale není to nijak málo. To množství je dáno právě tím, že jsou tyto zdroje zde instalovány tam, kde je to efektivní a ekonomické. Což je ten podstatný rozdíl oproti Německu. A v tomto případě opravdu fungují tyto zdroje, jak jsem popisoval. Fotovoltaika pomáhá vyplňovat denní špičky a vítr není tak kumulován a je více decentralizovaný.

Ano, u nás právě i díky kampaní takových jako Vy, a je třeba připomenout, že nejen já jsem před tím přijatým zákonem i před jeho uplatňováním varoval (to lidé jako Vy prohlašovali, jak fotovoltaika nahradí Temelín), se instalace fotovoltaiky u nás opravdu přepískla a neprováděla efektivně a ekonomicky. Máme tak opravdu instalovaný výkon fotovoltaiky větší než Švýcaři, ale nyní to není o moc více. Tedy, také ve Švýcarsku se blíží 2 GW. A v tomto případě i u nás a i ve Švýcarsku fotovoltaika pomáhá vyplňovat denní špičky a opravdu se s jádrem dobře doplňuje (a je stále prostor pro navyšování, tedy obsazování dalších střech).

Prosím, poučte se z let před rokem 2010 a nedělejte zase kampaň za další fotovoltaický boom pro instalaci dalších velkých výkonů. Prosím, zůstaňte u toho, co navrhuji i já. Instalace fotovoltaiky na střechách a v decentralizované podobě v době, kdy je to ekonomické a efektivní. Nepokračujte v kampani za následování Německa v masivní instalaci velkých výkonů fotovoltaiky.

Pane Wagner, už s tím přestaňte, Francie má 66 milionů obyvatel, vydělte si 6,5 GW ve fotovoltaice šesti a to porovnávejte s námi. A já jen nechci aby naši všehoschopní zase zrealizovali něco takového jako fotovoltaický tunel v roce 2010, nyní zase přes jaderné elektrárny.

Proto říkám, udělejme simulace mixů, najděme pro obě varianty stabilní varianty, pak to naceňme podle cen z posledních let, a podle toho se rozhodujme. Vezměme to jak z pohledu investičních, tak provozních nákladů. Zasaďme to do reality, jestli mohou mít sousedé zájem o ten proud v létě, jestli jsou JE sto jít regulací až tak dolu, někde k 50 % maximálního výkonu. Jestli to bude stát méně či více než z PPE... Jaké financování se pro jednotlivé mixy dá použít. Kolik se přeplatí, kolik zhruba procent se bude přeplácet bankám. Je dost rozdíl jestli si firma může elektrárnu dovolit ze svých prostředků, nebo jestli si musí brát úvěr, to se může dost promítnout do ceny proudu.

Až bude toto všechno hotové, tak se rozhodněme. Do té doby se tu budeme akorát tak hádat. Lazardovic reporty jsou sice pěkné, ale neříkají nic o nákladech kompletního předělání energetického mixu. Cena akumulačních technologií se tam snad ani neuvádí. To je dost podstatný problém pro síť s množstvím VtE a FVE.

Naprostý souhlas, když se podíváte na složení komisí co realizovaly SEK vidíte že jsou naprosto nevyváženě obsazeny jen lobysty a příznivci některých energetických zdrojů. Když se podíváte do sborníku který publikovala Pačesova komise tak zjistíte že tam pan Wagner vystupuje ne za jadernou energetiku ale za OZE.

Naštěstí si již mnoho lidí ve vládě uvědomuje že to co navrhuje SEK by byl jen další tunel.

Ještě bych dodal, že to je třeba dělat s cenovým výhledem do budoucnosti. Aby nějakého "chytráka" nenapadlo třeba nacenit fotovoltaiku podle průměru investičních nákladů za posledních 10 let. A to nemluvím o kouzlu současné SEK, kde se k FV připočítává jakýsi záhadný člen "akumulace", bez vysvětlení co to je a jak přišli na onu cenu.

A taky by mělo být samozřejmostí tu studii pravidelně (co dva roky?) aktualizovat podle vývoje technologií, globální a evropské situace.

P.S.: Odkaz na studii od Lazardů ohledně ceny skladování elektřiny jsem Vám už poslal.

Na regulaci výkonu dle denní křivky spotřeby v JE zapomeňte, 50% už je moc. Reaktor otrávíte jódem a na tři dny máte po výrobě a další dva dny ho budete spouštět.

Nelze jezdit regulačními tyčemi nahoru dolů podle spotřeby. Leda tak vypouštět přebytečnou páru ven, ale to raději bydlet u letiště než u takové elektrárny.

Tentokrat souhlasit nebudu, podle vsech dostupnych informaci systemy teto regulace jsou dostupne na reaktorech Nemeckych, Francouzskych a na novejsich designech Ruskych.

Reaktory se neotravi jodem, ale Xenonem.

První se otráví jódem následně i xenonem.

Jak dlouho tedy trvá snížit výkon za 100% na 50% a potom zpět na 100% se v těch dostupných informacích nepíše? Já to hledal (asi blbě) a nic jsem nenašel. Možná přece jen nějaký vývoj nastal za těch 10 let co jsem to vystudoval.

Tak si to dostudujte. Všechny reaktory 3. generace to umí (a v podstatě i současné české).

http://www.europeanutilityrequirements.org/Documentation/EURdocument/RevisionD.aspx

Všem velice doporučuji rozbor zelených koncepcí, které udělal pan Kašinský:

http://www.osel.cz/9276-zemsk-r-j-to-na-pohled-i.html

http://www.osel.cz/9280-zemsk-r-j-to-na-pohled-ii.html

Taky to doporučuji, je to čistý příklad demagogie. Stačil jsem to přečíst k Tabulce Ceny, srovnává předraženou FVE z roku 2010 s fiktivní budoucí cenou JE (kterou u nás nejdřive postaví v roce 2037). Krystalický příklad demagogie.

A takoví "experti" chtějí někoho poučovat a pan Wagner je dává za vzor. To je síla.....

Pane Vaněčku, doporučuji si to opravdu přečíst celé. Pak se alespoň trochu zamyslet. A teprve pak začít psát komentáře. Poměr cen různých zdrojů můžete pochopitelně rozebírat podrobněji a dostanete se k různým číslům. I když ukázka současných cenových nabídek střešních instalací (které by měly být hlavním uplatněním fotovoltaiky) a u nás realizovaných velkých projektů (i když dřívějších) nejsou zase tak od věci. Stejně tak se Vy odvoláváte na ceny Olkiluoto a Flamanville :-) Ale hlavně tam pan Kašinský píše o principiálních problémech, které změny cenových relací prostě nevyřeší. A to, co je na jeho rozboru nejzajímavější jsou věci týkající se využívání biomasy, kde je hlavně pan Kašinský odborníkem a tak dopad různých zdrojů a jejich zapojení do krajiny. Je problém, když nedokážete přečíst text, který nesdílí Vaše náhledy s trochou nadhledu a nedokážete se nad ním zamyslet. Ale řekl bych, že tato Vaše jednostrannost je problém a škoda pro Vás.

Když bude psát pan Kašinský o biomase, které prý rozumí, tak si to třeba rád přečtu. Ale když demagogicky píše o něčem, o čem nemá ani páru a Vy jako vědecký pracovník Akademie to ještě doporučujete, tak to je na mě moc.

Nedělal pan Kašinský s Vámi taky na SEK?

Podíval jsem se teď i na kousek druhého dílu, zase se mi s těch nesmyslů (o fotovoltaice) zvednul žaludek. Půjdu raději prořezávat větve na zahradu.

Pane Wagnere,

ty články jsem četl, sice "obřádkovým" způsobem, co je v nich zajímavého, kde se něco objevilo, četl jsem podrobněji, ale je v nich kardinální nedostatek, pan Kašinský nesestavil modely pro jednotlivé varianty, které by se daly udělat a které budou stabilní. "Statický" rozbor si můžeme dovolit pokud máme na jedné straně stabilní, nebo regulovatelnou věc. Tedy buď můžeme pustit elektrárny podle spotřeby, nebo hýbat se spotřebou. Ne pokud máme na obou stranách velký podíl proměnného výkonu, jak u spotřeby, tak u produkce.

Při nejlepším pan Kašinský diskutuje energetickou revoluci od Greenpeace, jenže asi ani oni neprovedli potřebné simulace, pokud se dobře pamatuji, tak tomu je vytýkáno že je to jenom suma petajoulů a podobně. To také není to co je třeba udělat!

Při nejlepším to může být podkladem pro další rozbory a zejména model, ne finálním verdiktem o ceně a vůbec možnosti to udělat.

Pokud máme jednotlivé modely, tyto musí prokázat svou schopnost fungovat, ukázat předpovědět produkce a spotřeby jednotlivých zdrojů, dokonce odhadnout jejich podíly (skutečné budou samozřejmě záležet na provozním stavu elektráren, například výpadek JE pro mimořádnosti, svary, nebo špatnou ocel, povede na růst fosilních, vytopení velkých hydroelektráren zase na růst podílu plynu...) z těchto jednotlivých dat pak lze v další iteraci udělat mix lepší. Třeba se zjistí že navrhovaná kapacita akumulace byla příliš veliká, nebo že se nedostává výkonu.

To nelze dělat staticky! Ano, můžu k modelu s OZE přilepit 11GW PPE a prohlásit o něm že je plně funkční. Ale bez dalších X kroků neřeknu kolik procent budou tvořit OZE, kolik procent energie půjde do akumulace, kolik GW a GWh je třeba na akumulaci.

Jenže i v té akumulaci musíme být soudní! Ne tu akumulovat na čtvrt roku elektřinu v podzemním zásobníku vzduchu, nebo nedej bože v bateriích. To se nedoplatíme. Na druhou stranu akumulace v řádech desítek hodin až jednotek dní by byla zřejmě technologicky řešitelná a nemusela by být ekonomickou katastrofou.

Až máme všechna data o tom kolik bude jakých zdrojů, kolik budou produkovat, kolik se z nich spotřebuje, pak, teprve pak můžeme ohodnotit celý mix z hlediska technického, ekologického a finančního.

S oblibou je OZE modelu vytýkáno že znamená vysokou závislost na dovezeném plynu. Lze vyrobit velmi jednoduše plyn uhelný, PPE s uhelným plynem má účinnost někde o 15-20% vyšší než nejlepší uhelky. Lze jít i dál a tento převádět na čistý "zemní" a ten dodávat do plynové sítě, dle ČGS máme zásoby černého uhlí takové, že se o ně nemusíme vůbec velmi dlouho bát. Pokud se dosáhne v modelu podílu OZE přes 50%, nejlépe hodně, nemá příliš cenu řešit emise.

Cena všech 11GW PPE by byla někde kolem 150mld I kdyby nás kvůli nim tlakové plynárny s výrobou methanu stály dalších 50mld je to pořád mnohem méně než kolik by stálo postavit 12x1.2GW JE. Cena velkých instalací FVE se pohybuje, stejně jako u VtE na relativně příznivých cenách proudu. Na rozdíl od Vás a velkého množství lidí nevidím FVE na orné či jiné půdě jako problém, půda se tím neničí, naopak není dlouhodobě zatížena chemikáliemi jako hnojiva, mimochodem se většinou FVE udržují sekačkou, ne herbicidy. Co bude hrát roli ohledně ceny je cena akumulace.

Akumulace je také rozhodující co se možného podílu spotřeby z OZE týká. Prozatím ji nijak moc neumíme, akumulační kapacita v naší síti je jen několik GWh, to je dobré na špičky, na nic jiného. Bylo by třeba asi 40-50GWh. Pro celodenní letní provoz na OZE bez sahání na jiné elektrárny včetně klasických vodních. Ale jak by se chovala celá síť v s minimem elektromagnetických generátorů a obrovským množstvím polovodičových měničů je dost velkou neznámou.

Jen otázka ohledně SEK, byla navrhovaná kombinace zdrojů na něčem simulována? Sjeli jste ji alespoň jednou na počítači?

Pane C, pan Kašinský nedělá modely. Pouze ukazuje, že zelené koncepce nesedí a nejsou ekologické ani ve statickém pohledu (tedy při těch součtech a porovnáních PJ a MWh). Jen pro pana Vaněčka, pan Kašinský nemá nic společného se SEK. Je to člověk, který se zabývá praktickými věcmi souvisejícími s environmentálními problémy a zemědělstvím. K tomu, že se začal věnovat i energetice ho vedlo poznání, že představy přítomné v environmentálním prostředí vedou k velmi neekologickým řešením ohrožujícím životní prostředí u nás. Ostatně, ani já nejsem tvůrcem SEK, byl jsem pouze v poradním orgánu ministra, který návrh poslední aktualizace státní energetické koncepce podpořil. I když podle mého názoru, jsou koridory doporučované v současném SEK, tou nejvhodnější cestou pro českou energetiku.

Na rozdíl od kombinace čistě OZE, kde prvky ukládání, které se v nich mají vyskytovat v realitě neexistují, jsou v současné české SEK mixy, které v daných rozmezích nevybočují z prostoru těch, u kterých je zkušenost, že jsou dobře ze síťového hlediska řešitelné. To je rozdíl od koncepcí Německa či Dánska či jiných, které zde navrhujete, která se dostávají v tomto ohledu do extrémních a neznámých vod. Pokud zatím ani neznáte technologie a vlastnosti používané v takových extrémech, tak je i těžko můžete simulovat. Vlastně jim můžete přisoudit libovolné vlastnosti, ale to pak nemá s reálným odhadem nic společného.

Konkrétní řešení pochopitelně závisí na konkrétním rozmístění zdrojů a spotřeby a existující či plánované síti a propojení s okolím. Modely České republiky z tohoto pohledu existují a třeba kolegové na ČVUT v takovém modelu testují třeba, co se stane, jestli se budou muset odstavit Dukovany v roce 2025 a to v době, kdy i v Německu velký počet stabilních zdrojů zmizí. A byl by to docela problém. A zkoumá s s jejich pomocí řada možných variant a dopadů budoucích změn.

Proč by se měly odstavovat Dukovany v roce 2025? Co je tam za utajovaný problém že by to mohlo nastat, když životnost reaktorové nádoby je alespoń 50 let? To už nemají co na práci, že zkoumají takové věci které se nemohou stát?

Takže SEK je v mezích mírného pokroku, dobře, jsou někde veřejně dostupné výsledky toho modelu?

Nemyslím že u akumulačních technologií úplně nevíme co je za technologie a jak se chovají. Třeba zmíněný stlačený vzduch se ve světě v několika modifikacích už provozuje, u PVE se bavíme o známé technologii a spíše problému kde je stavět. A prosadit stavbu nových je problém, ale uvažuje se tu o celkem zajímavé, i když malé PVE Orlík-Kamým. Bylo by zajímavé zapracovat na takové koncepci i pro ostatní potenciální místa. Samozřejmě by bylo asi dobré uvažovat jak dále využít relikty po velkolomech, v budoucnu například Nechranice-Nástup, Milada-Most, nebo Most-Venuše.

S čím zatím nemáme pořádné zkušenosti jsou baterie, to je pravda, na druhou stranu tato neznalost ve světovém měřítku dost výrazně a rychle mizí.

Pane C, prosím vás, kde chcete stavět v tak masovém měřítku v Česku přečerpávací elektrárny? Nebo, kde máte kdekoliv na světě tak masové využití stlačeného vzduchu? Ta diskuze už mi začíná připadat totálně absurdní.

V rámci současné SEK jsou klidně zahrnuty malé PVE, které zmiňujete a dokonce v rámci podílu, který by mohl umožnit větší regulaci pomocí vody, ale pořád v hranicích plánovaných SEK, jsou v principu i ta větší vámi jmenovaná díla (i když příliš nevěřím, že by je z ekologických hledisek bylo možné a rozumné budovat). Ale pro nějakou velkou expanzi PVE u nás opravdu není prostor.

Já připomenu, že u nás je prostor pro vodu z geografických důvodů omezený a vykrývat nějak radikálně průběh masivního využívání fotovoltaiky a větru neumožní. A žádné další ve světě v příslušném měřítku vyzkoušené technologie nejsou. A Vy začnete s Orlíkem-Kamýkem. Proboha, ten opravdu není mimo SEK, ale pro vykrytí mixu založeném na fotovoltaice a větru je to jen plivnutí do moře. K posouzení tohoto opravdu není potřeba mít nějaký model nebo simulace.

SEK musí být založen na reálných technologiích a ne na něčem, co ještě nefunguje.

Tato diskuze už se totálně opakuje a k ničemu nevede.

Pane Wagnere,

místa pro další potenciální PVE jsou dávno vybrána a ne mnou, odkáži vás sem: cez. cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedie-energetiky/06/precerpel_1.html

12GW výkonu, 20 lokalit, ročně až 20TWh, doba provozu 3-7 hodin. Daná sekce je pod obrázkem štěchovické rozvodny. Myslím že lze projekty spodních nádrží upravit tak, aby sloužily pouze přečerpávacímu účelu. To znamená že by jejich trvalá zátopa byla menší, jenže by to vedlo k většímu kolísání hladiny.

Mimochodem z té kapacity 20TWh ročně se dá hádat na kapacitu těchto PVE kolem 50GW, což je už na zajištění minimálního provozu s velkým množstvím OZE, zejména FVE, v letním období.

Co se týče stlačeného vzduchu, v Alabamě je v provozu takovéto zařízení, výkon 110MW, doba provozu 26 hodin, to je nějakých 2.8GWh. Bohužel tento typ vyžaduje malé množství plynu pro ohřev vzduchu. Elektrárna Huntorf, postavená někdy v 70. letech má zase výkon 320MW a kapacitu asi 0.6GWh. Další projekty by měly brzy vzniknout v Irsku a USA, také v Německu.

Ta technologie je relativně nová, v tomto měřítku, nicméně vzhledem k jistým výhodám se v menším používá, proto je dostupný takový menší internetový kalkulátor tribology-abc. com/abc/thermodynamics.htm Já vím že tento postup nebudete považovat za korektní, ale zkusme to. Nechme tam tlak 10MPa, to je blízko toho co by se mělo používat u tranzitních plynovodů. 10l představuje při adiabatickém ději 50Wh, 1m^3 pak 5kWh. Plynové zásobníky mají bez problému přes 100 milionů kubických metrů, dokonce celkem často kolem 500 milionů a vlastně máme i zásobník s kapacitou 900 milionů. Řekněme že budeme počítat s kapacitou 100 milionů, to je 500 milionů kWh, 500 tisíc MWh a konečně 500GWh. Počítejme účinnost uskladnění 60%, máme 300GWh - zálohu na 2 dny léta. Jeden běžný zásobník plynu.

Ovšem pro reálnou použitelnost systému by bylo třeba buď více menších zásobníků, nebo více takovýchto zásobníků, což ještě navýší kapacitu. 10GW elektrárna by byla jednak velmi citlivým cílem, ale hlavně by to znamenalo kompletně předělat EPS.

Do roku 2025 bychom měli mít mnohem lepší představu o jejím chování. Připravují se projekty jak v Texasu, tak v Irsku. Ano, koncepce se dá udělat šedivě a v mezích mírného pokroku, nebo taky jde připravit mnohem větší změnu s tím že se řekne aby se splnil tento cíl, musí se udělat toto toto a toto. Dobře, ale co se musí udělat, aby se splnilo to co je třeba splnit, no to jsou zase další věci a může se na tom začít dělat.

Ale ne, tady se skoro fanaticky operuje s tím co je teď jako s neměnným stavem. Naše železnice je toho nádherný příklad. Koridory, vztek a házení klacků pod nohy soukromým dopravcům. Energetika asi také, místo toho aby se něco soustavného ke změně začalo dělat, tak se mluví a voda teče. A když když náhodou se něco vymyslí, tak se k tomu plácne nerozumný přílepek a pak se udělá krok k tomu aby se to zabilo, na dalších 20 let.

Myslím, že vaše poslední věta vystihuje zásadní rozdíl mezi ČR a některými dalšími zeměmi ve světě. Tam se řeklo zkusme to, jděme do toho. Německo, Maroko, USA, Indie a další země jdou do dříve nevyzkoušených technologií a mixů. V ČR se zase čeká (Možná na všehoschopné), je to také možnost, ale nedivme se pak že o tom co se u nás bude dít se rozhodne jinde.

Svého času v angličtině existoval vtip Která je nejvíce neutrální země na světě? Československo, nezasahuje ani do svých vnitřních záležitostí. Myslím že to tu stále přežívá a bude ještě dlouho a to je problém. I to Japonsko, tak svázané stereotypy a tradicemi je dobrodružnější v technice.

My se můžeme ptát různě a odpovědi k nám přijdou podle toho jak se ptáme. Můžeme se zeptat: "Můžeme udělat energetiku ČR zejména na OZE?" Odpověď bude "NE".

Ale naprosto stejně se můžeme zeptat: "Co musíme udělat aby se v ČR dala zajistit většina elektřiny z OZE." Na toto není "NE" validní odpověď, Ale dostaneme něco ve stylu: "Musíte udělat za A za B za C..."

Vše je jen o tom jak se otázka položí.

Pane C, s Vámi je obrovský problém. Víte, co by se stalo, kdyby se udělala SEK, ve které by se deklarovala výstavba PVE v těch místech, která tam jsou uvedená? To by bylo silnější kafe než další prolomení limitů a zbourání Jířetína. Ono i ve větru Vám vyjde slušnější potenciál, když započítáte národní parky a cenná ekologická území. Ale proboha, na tom opravdu nelze založit reálnou SEK.

Ještě poznámka. Německá SEK je docela střízlivá. Jaderné elektrárny nahradíme fosilními, takže celkový výkon fosilních bude stačit i s přebytkem na pokrytí celého potřebného výkonu. A nalejeme obrovské peníze do paralelního vybudování co nejvíce fotovoltaiky a větru. A hlavně nebudeme mluvit, že reálně budou dodávat pořád většinu elektřiny ty fosilní zdroje. To už téměř dodělali, i když pro udržení sítě ještě potřebují před dokončením odstavení jaderek postavit několik GW výkonu v plynových blocích v Bavorsku a dalších částech jihu Německa.

Pane Wagner, s Vámi je obrovský problém. Pořád si melete ty své "fake news" že Německé JE nahrazují Německé fosilní elektrárny. Podívejte se na Agorameter a uvidíte že Němci nahradili své JE elektrárnami větrnými a slunečními. To je realita, Vámi stokrát opakovaná lež se pravdou nestane.

Pane Vaněčku, Vy dobře víte, jak to je, protože už jsme o tom tady mockrát diskutovali. Takže pro ty, kteří ještě žádnou naši diskuzi o tomto tématu nečetli (i když pochybuji, že takoví na tomto serveru existují :-) ).

Německo výkon odstavovaných zdrojů musí pokrýt fosilními zdroji. Na severu byla postavena velká uhelná elektrárna Moorburg, která nahradí odstavovanou jaderku, která zajišťovala stabilitu zásobování Hamburku. Spustily se nové bloky v jedné z největších uhelných elektráren Neurath. Spustily se i další uhelné a plynové bloky, které nahrazují staré uhelné, ale kromě nich i jaderné.

A nedávno se i zde psalo, že provozovatelé sítí a také Bavorsko tlačí na postavené nejméně dalších dvou GW plynových bloků na jihu, které by umožnily udržet stabilitu sítě po odstavení jaderných bloků.

Německo prostě musí mít dostatečný výkon, když nefouká a nesvítí, jako tomu bylo třeba velkou část ledna. Takže odstavený výkon v jádře musí nahradit fosilními bloky.

Druhou věcí je, do jaké míry nahradí výrobu v jaderných blocích. To hodně závisí na tom, jak se podaří propojit sever a jih a jak efektivně se podaří využívat instalované kapacity intermitentních zdrojů. V současné době je přírůstek výroby z OZE od doby začátku Energiewende sice nižší, než se ztratí odstavením všech jaderných bloků, ale je celkem pravděpodobné, že se do úplného odstavení jaderných bloků tyto hodnoty vyrovnají.

Ano, vím co by se stalo, pokud dáte do SEK ty PVE, budete muset začít jednat s obyvatelstvem, hledat optimální řešení, které jednak uspokojí parametry PVE, ochranu přírody a obyvatele. Holt se třeba u toho Křivoklátu, který tam je zmíněn, nepostaví přehrada se vzdutím do Plzně, ale třeba 15 m hluboká přehrada s výrazným kolísáním hladiny. Ale je pravda že tak rezignujete na účel ochrany před povodněmi*.

Konkrétně u Berounky je v tomto dokumentu karelkraml. czweb. org/Krivoklatska_prehrada.pdf na stránce 9. srovnání variant Křivoklátu s Orlíkem a Dalešicemi, strana 7 říká že se jedná o srovnání variant z roku 1974, Varianta 3. - Malý Křivoklát, PVE s kapacitou jako ostatní varianty a hráz jen 15m vysoká. To již by projít mohlo. Bohužel opět v současné vodohospodářské koncepci je něco neprůchodného.

Mimochodem těch 29% produkce z OZE loni v Německu je již více, loni to nebylo pro OZE zrovna super, než podíl jádra v rekordním roce 2004, kdy to bylo 27%, po roce 2006 se pak pohyboval podíl jádra pod 25%. Navíc jejich podíl JE byl hluboko pod bodem, kde přechod na kombinaci OZE a PPE vede k růstu emisí. V momentě kdy skončí JE v SRN, začnou se jim tam navzájem požírat uhelné a plynové elektrárny. Pokud se podaří postavit vedení, OZE mohou dále růst a zvyšovat svůj podíl na spotřebě. Pak se budeme bavit o ceně, pokud bude klesat, i přechod k částečnému vypínání, i kdyby se za to mělo platit, už nebude takový problém.

Co se týče větrníků v národních parcích a podobně, to bychom museli první vědět co si pod tím "národním parkem" představujeme a co chceme. Není na jednu stranu možné skoro znemožnit rozvoj obcí a na druhou při každém výskytu kůrovce či polomu tam chtít kácet.

Doba, lidé a názory se mění a jaderná energetika už to nikdy nebude mít tak snadné jako v době jejího nadšeného budování. Dříve či později i zdejší podpora jaderné energetiky ochladne, lidé budou unaveni hádkami o nové bloky. Stejně tak pokud Němcům vyjde sázka, mohla by, a tady se bude muset vypsat podpora pro proud z JE.

---------------------------

*Dle mého názoru je třeba povodně řešit primárně zlepšením schopnosti krajiny zadržet vodu, sekundárně nestavět v záplavových územích. Dále pak na vhodných místech nechat řekám široké pole působnosti a zbytečně je neregulovat a zejména odstranit zbytečnou kanalizaci koryt.

Jen bych upozornil, že obnovitelné zdroje existovaly i před Energiewende a nárůst obnovitelných zdrojů zatím nezajistil náhradu produkce z jádra. Považuji však za pravděpodobné, že do úplného odstavení jaderných bloků se podaří je nahradit obnovitelnými. Tedy Německo zůstane u stejného podílu fosilních zdrojů jako mělo před Energiewende. A jak to bude dále, uvidíme. Můj názor je, že další zvyšování podílu OZE už bude dost velkým problémem. Vy s panem Vaněčkem jste názoru, že to půjde lehce a rychle. To v internetové diskuzi nevyřešíme. Prostě počkáme a uvidíme, zda se váš optimismus stran německé Energiewende potvrdí.

Ano, to je pravda že OZE měly nezanedbatelné procento i před tím, ale pokud se často říká že OZE nemohou v Německu nahradit JE, nikoliv že se Němcům nepodaří udržet podíl nízkoemisních zdrojů, pak jsou to dvě odlišná tvrzení a v případě prvního je dokonce již dnes neplatné.

Jen bych si Vás dovolil poopravit ohledně mého názoru. Ten přesněji řečeno je že:

-Lze zavádět OZE relativně uspokojivým tempem a není nejmenší důvod je nerozšiřovat i v jiných zemích. K tomu ale musí být ze strany státu a eventuálně energetik učiněny vhodné kroky.

-Ty se skládají jak z opatření v zákonech (aukce výkonu, umožnění utility scale instalací...), tak z opatření technologických.

-K technologickým patří jak obnova flotily parních elektráren, uzavírání starých, modernizace a nové s vysokým regulačním rozsahem, tak výstavba akumulačních kapacit. Lze stlačený vzduch, který je asi relativně bez konfliktů, tak PVE s tím že se navrhnou tak, aby jejich zásah do krajiny byl nejmenší nutný, dále pak integrace baterií na několik hodin provozu do primárních OZE elektráren, pokud je jejich produkce nestabilní.

-Zřejmě již jen opatření na straně zákonů a obnova flotily elektráren by mohly výrazně přispět k možnostem využití OZE.

To by mohlo do roku 2050 stačit.

Pokud byste tvrzení "OZE nedokáží nahradit OZE" doslova, tak to je plná pravda. Protože jaderné zdroje nenahrazují OZE, ale současné vybudování OZE a fosilních zdrojů. Výkon jaderných bloků potřebný pro fungování sítě musí nahradit fosilní zdroje. Zároveň je snaha, co největší podíl výroby elektřiny z jádra nahradit OZE. Postavit se však musí obojí.

Vidím že "fake news" pana Wagnera stále pokračují. Demagogie, překrucování reality, podstrkování desinformací. Srovnávání různých věcí a časových okamžiků, viz, cituji: "V současné době je přírůstek výroby z OZE od doby začátku Energiewende sice nižší, než se ztratí odstavením VŠECH jaderných bloků...". Nebo cituji: "Německo výkon odstavovaných zdrojů musí pokrýt fosilními zdroji", nebo "nárůst obnovitelných zdrojů zatím nezajistil náhradu produkce z jádra".

Čili srovnává období 2000-2016 (přírůstek OZE) s obdobím 2000-2022 (kdy budou vypnuty všechny JE), teď je ale JE vypnuta jen cca polovina a již dříve než v roce 2016 bylo dosaženo stavu, že roční výroba el. energie pomocí nově vybudované OZE silně převyšovala roční ztracenou výrobu již vypnutých JE).

Samozřejmě, když nefouká a je půlnoc, tak místo VtE a FVE musí dodávat elektřinu voda, biomasa, JE (ještě 6 let), uhlí (to se bude redukovat hlavně až po roce 2022) a plyn (ten poroste). Platí že větru, dešti a slunci neporučíš.

A samozřejmě nejde jen o Německou Energiewende (i když ta má na své sousedy obrovský silový vliv), jde o celosvětový Energetický přechod jednak ve 4 nejsilnějších světových ekonomikách tak i v miliardových rozvojových zemí typu Indie.