GasNet je připraven zvedat podíl biometanu i vodíku v síti
Nejen Česká republika, ale celá Evropa v současné době intenzivně řeší diverzifikaci dodávek zemního plynu. Tuzemské plynárenství nabízí řešení, kdy si plyn můžeme vyrobit i lokálně přímo v České republice. Navíc to bude plyn zelený a obnovitelný.
„Sázíme na biometan a vodík. Biometan už v našich plynovodech proudí. ČR ale musí více využít jeho potenciál. Zároveň existují už první plány a projekty na lokální výrobny vodíku, takzvané elektrolyzéry. Ty do naší sítě budeme umět také připojit. Na příměsi biometanu je naše infrastruktura připravena a intenzivně pracujeme na tom, abychom v krátké době byli připraveni na příměsi vodíku,“ říká Ivo Jirovský ze společnosti GasNet.
Plynárenství má svoji zelenou a udržitelnou budoucnost při využití biometanu a vodíku. Green Deal a s ním spojený nástup obnovitelných a nízkoemisních plynů je směr, který vítá také největší tuzemský distributor zemního plynu, společnost GasNet.
„Dlouhodobě investujeme do modernizace sítě. Cílem je zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti naší infrastruktury a také příprava na distribuci zelených plynů,“ potvrzuje Jirovský, Chief Asset Officer ve společnosti GasNet, a dodává: „Připojování bioplynových, respektive biometanových stanic je už realitou dneška.“
Připojování biometanových stanic pozvolna roste, potenciál je velký
Biometan, tedy očištěný bioplyn, je svým složením takřka identický se zemním plynem. To znamená, že vše, co funguje na zemní plyn, funguje i na biometan. Jeho obrovskou výhodou je, že se jedná o obnovitelný zdroj. Biometan se vyrábí z organického odpadu a má díky tomu neutrální uhlíkovou stopu.
Jako první distributor v ČR ho začala do své sítě vtláčet na konci roku 2019 společnost GasNet. Biometan v tomto případě vyrábí bioplynová stanice v Rapotíně na severní Moravě. Ta je napojena přímo na distribuční síť.
„V současnosti máme smlouvy o budoucím připojení s dalšími stanicemi. V tuzemsku je přes 550 bioplynových stanic. Kromě toho se plánuje mnoho nových projektů. Biometan má tak u nás velký potenciál. Do roku 2030 by mohl nahradit 10 až 15 % tuzemské spotřeby zemního plynu pro potřeby vytápění i silniční dopravy,“ vysvětluje Jirovský.
Zároveň zdůrazňuje, že se současně jedná o nejrychlejší možné řešení, které s ohledem na aktuální situaci plní oba požadované cíle – nižší emise a snížení závislosti na jednom zdroji.
Připojování lokálních výroben vodíku je na řadě jako další
Vodík je v poslední době skloňován ve všech pádech. Evropa i Česká republika mají své vodíkové strategie. Středně- a dlouhodobé scénáře počítají s přechodem ze zemního plynu na čistý vodík. Jak ale s vodíkem začít už v krátkodobém horizontu? Odpověď přináší takzvaný blend neboli příměs vodíku, z počátku v menších množstvích.
„Příprava naší distribuční sítě na vodík se zakládá zejména na její úpravě a modernizaci. Ta spočívá mimo jiné ve výměně části ocelového potrubí za polyetylenové, které už plně umožňuje distribuci 100% vodíku. Tento proces probíhá kontinuálně více než 20 let. Díky tomu nyní pokrývá polyetylenové potrubí přes 60 % místních sítí v obcích a městech. Z informací, které máme, a zkušeností jiných distributorů v rámci Evropy dnes víme, že i zbytek naší sítě zvládne s dílčími úpravami již nyní příměs vodíku ve výši 20 %. Nyní připravujeme pilotní projekty, abychom tyto informace potvrdili a mohli ukázat veřejnosti,“ vysvětluje zástupce GasNetu.Česká republika spotřebuje zhruba 90 TWh plynu ročně. Pokud by 20 % dokázal nahradit vodík, představuje to zhruba 18 TWh energie.
„Takové množství vodíku zatím není v tuto chvíli ČR schopna vyrobit či importovat. Vše ale půjde postupně. Jendou z cest bude i lokální výroba vodíku v takzvaných elektrolyzérech. Existují už první plány investorů na jejich výstavbu. Taková zařízení budeme umět bez větších problémů připojit k naší síti už dnes. Dále se připravujeme na blend 5% vodíku, který může od října 2025 být v tranzitní soustavě,“ shrnuje Jirovský.
Jelikož má vodík odlišné vlastnosti než zemní plyn, pracují plynaři už teď na řešení řady výzev.
„Jde například o měření a kvalitu plynu s ohledem na různé složení obou komodit, kapacitní výpočty pro vodík, úpravě technických norem apod. Na všem intenzivně děláme. Iniciovali jsme také pracovní skupinu napříč tuzemským plynárenským sektorem. Navíc jsme se zapojili do celoevropského projektu Ready for Hydrogen. Ten propojuje celkem 90 distributorů a plynárenských organizací z celkem 17 evropských zemí s cílem připravit se na postupný přechod na vodík, Důležité bude, aby byla včas k dispozici i legislativa a nastavena pravidla pro připojování a distribuci vodíku,“ uzavírá Jirovský.
Médium se tedy časem změní, ale základ robustní a spolehlivé plynárenské distribuční soustavy zůstane.
Mohlo by vás zajímat:
Vážení, biometan, tak jak se dnes vyrábí je asi největší energetickou kravinou a celá ta věc má pouze smyls v dojené dotací na vyrobenou elektřinu.
Z 1 tuny kukuřice se vyrobí cca 200 m 3 biomethanu a z toho pak přes plynový motor asi 450 kWh elektřiny + teplo, které je ve většině bioplynek pouštěno pánu bohu do oken.
Vyrábět tento biomethan a vtláčet jej do plynovodu, když palivový náklad zemědělské výroby je hodně diskutabilní, je též nesmysl.
Využití vodíku jako alternativy umíme již cca 150 let, přesněji tak dlouho, jako byla prováděna výroba svitiplynu z uhlí. Tedy pokud má vůbec smysl hovořit o této alternativě, pak obnovme produkci plynu svítiplynu z uhlí (třeba i dovezeného), kde z 1 tuny hnědého uhlí vyrobíme asi 600 m 3 svítiplynu tedy přepočteno na zemní plyn cca asi 400 m3. Pak k této alternaci nepotřebujeme dále ničit krajinu lány energetické kukuřice, jejíž produkce úspěšně sežere v energetické bilanci to co se do ní dá....
Přebytky z FTVE je výhodnější uložit do PVE nebo do bateriového centra a nevymýšlet vymyšlené...
Kolik energoplynu by se vyrobilo přímo zplyněním biomasy? Zásadním problémem energoplynu by při použití v domácnosti zřejmě byl obsah jedovatého CO, to by asi šlo řešit metanizací, co by ta sranda stála těžko říct. I výroba dřevěného uhlí může nabídnout energii https://www.tydenikhrot.cz/clanek/drevene-uhli-je-take-spatne-nemci-odmitli-novou-tovarnu
Na bateriová centra zapomeňte, jejich budování ve velkém tam, kde není nutné mít 100% zálohovaný provoz v uzavřeném systému bez přerušení provozu, je extrémně drahý špás.
Vždy je (ve velké elektroenergetice) jednodušší a mnohem levnější mít v záloze výrobní kapacitu el. energie, než baterky.
Záleží z čeho se vyrábí .. jestli je to z plodin jak doteď propagovala Eu(spolu s ježděním na biopaliva) tak je to zvěrstvo . Pokud by se vyráběl z bioodpadu všeho druhu pak by naše země mohla produkovat spoustu elektřiny a tepla bez posílání desítek miliard ročně do zahraničí . Plus nyní modní čištění bioplynu na biometan považuji jen za další euro-zbytečnost.
Bioodpad je jenom propagandistické heslo na získání dotací.
Z pohledu jeho malého množství rozptýleného v různých lokalitách jsou sběr, převoz, zpracování a využití k energetickým účelům bezvýznamné. Podobně jako další odpady, u nichž je sběr, svoz a recyklace mnohem dražší, než jednoduché spálení v místě, kde vzniká. O výsledných nevyhovujících vlastnostech recyklovaných produktů ani nemluvě.
Otázkou je jak definujete pojem bioodpad .. tento pojem zahrnuje i kaly z čistíren , biologický odpad od hospodářských zvířat , a nespotřebované vyhozené jídlo .. každé v řádech stovek milionů tun nezpracovaného odpadu ročně v Evropě, využitelného lokálně pro výrobu bioplynu který může být využit k výrobě elektřiny a vytápění i bez zbytečně nákladného čištění na biometan .. bohužel eurosoudruzi jako vždy všechno postaví na hlavu nucením výroby biometanu aby tzv. splnili plán
No to jsou právě ty plané aktivistické řeči o tom, že "v globále" je toho "bioodpadu" hodně. Jenomže je rozptýlený ve velkém prostoru v malých množstvích, takže jejich energetické zpracování ekonomicky nedává smysl. A tam, kde dává (třeba velkoměstské čistírny odpadních vod a metanový plyn z kalů), si ten vyrobený plyn využijí pro vlastní potřebu.
S tímhle přístupem aktivistů se lze setkat poměrně často, např. v oboru potravin. Prý kdyby se ztráty potravin v distribučním řetězci snížily, Afrika by nemusela hladovět... :-)
Potíž je v tom, že ztráty se snížit nedají (a ani to nedává smysl). Když jdete vyhodit zbytek jídla do odpadu, tak jej nelze poslat do Afriky hladovým dětem. :-) A když pak nějací aktivisté z EU/EK zakáží krmit zbytky jídla a potravinovými "odpady" chovy prasat, tak to je nejhloupější zákaz té nejjednodušší recyklace potravinářských zbytků...
No to jsou právě ty plané aktivistické řeči o tom, že "v globále" je toho "bioodpadu" hodně. Jenomže je rozptýlený ve velkém prostoru v malých množstvích, takže jejich energetické zpracování ekonomicky nedává smysl. A tam, kde dává (třeba velkoměstské čistírny odpadních vod a metanový plyn z kalů), si ten vyrobený plyn využijí pro vlastní potřebu.
S tímhle přístupem aktivistů se lze setkat poměrně často, např. v oboru potravin. Prý kdyby se ztráty potravin v distribučním řetězci snížily, Afrika by nemusela hladovět... :-)
Potíž je v tom, že ztráty se snížit nedají (a ani to nedává smysl). Když jdete vyhodit zbytek jídla do odpadu, tak jej nelze poslat do Afriky hladovým dětem. :-) A když pak nějací aktivisté z EU/EK zakáží krmit zbytky jídla a potravinovými "odpady" chovy prasat, tak to je nejhloupější zákaz té nejjednodušší recyklace potravinářských zbytků...
No tak bio-metan vyrobený z kukuřice není nic jiného než zlomek energie umělých hnojiv díky kterým ta kukuřice roste. Tzv. zelené plyny nejsou nic jiného než velmi drahá konverze ropy na plyn a jen malý zlomek těchto plynů se vyrábí z odpadu tj. ze skládkového plynu nebo čistírenských kalů. Vůbec uvažování o takové náhradě části zemního plynu je fantasmagorie a další lákadlo pro nevzdělané hlupáky co nechápou podstatu zákona o zachování energie. Výroba vodíku a jeho zpětná výroba el. energie má max 50% účinnost a to pokud vodík skladujeme v plynném skupenství jinak je účinnost 25 procentní. Tudy cesta rozhodně nevede. Správná energetická cesta pro skladování energie je cestou bez chemické konverze. U nás máme možnost výstavby nových přečerpávacích el. a úpravy stávajících přehrad na přečerpávací elektrárny a další obří potenciál je v technologii stlačeného vzduchu se zachytáváním tepla. Je to technologie málu používaná. Nicméně s ohromným potenciálem, protože do 1m3 stlačeného vzduchu lze uskladnit až 6kWh. Když vezmete že z hlubinných uranových dolů se vytěžilo řádově miliony m3 zeminy a že dnes existují nevyužívané ohromné podzemní prostory kde jsou miliony m3 prostor , které lze přestavět na obří zásobníky vzduchu a že celková účinnost konverze je okolo 80% a životnost prakticky neomezená pak lze jen konstatovat že toto je asi jediný reálný způsob jak lze uskladnit energii v množství řádově desítky TWh. I když technicky zejména uskladnění velkého množství tepla by bylo velmi problematické tak i bez skladování tepla je to pořád účinnější a tedy levnější než vodík...
Pochybuji, že tlakové zásobníky vzduchu mohou sloužit k přechodnému uskladnění významnějšího množství energie. To už by bylo asi lepší je využívat jako zásobníky zemního plynu, a jestli to do současnosti nikdo nevyužil, tak tam asi nějaký zádrhel bude. :-)
Nehledě na problémy s těsností takového podzemního systému.
Jediné rozumné řešení dostatečných zdrojů el. energie pro "bezemisní" rozvoj civilizované společnosti jsou moderní JE. Ne extrémně drahé Občasné ZE bez možnosti startu v době, kdy je po el. energii aktuální vysoká poptávka. To jsou jen do černé OZE díry vyhozené peníze, které mohly být využity mnohem a mnohem lépe.
ked si nasadim ruzove okuliare, nevidim to tak blede.
Zelené a diverzifikované plynárenství je nesmysl,
stejně jako v průmyslově vyspělé zemi s vysokou hustotou osídlení diverzifikovaná elektroenergetika, kerou nyní prosazuje EU/EK jako "komunitní energetiku",
stejně jako za velkého Maa v Číně diverzifikovaná výroba železa v každé vesnici...
Důležitá je nízká výrobní cena na 1 kWh energie, a ta je u malých zdrojů připojovaných do systému nejvyšší.
A pro toho, kdo žije mimo civilizaci, pak bude nejvýhodnější takový zdroj, ze kterého bez dotací a napojení na rozvodnou síť pořídí (pro dané roční období) energii nejlevněji. :-)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se