Náklady na německý redispečink se meziročně více než zdvojnásobily
Náklady na redispečink v německé soustavě vzrostly z 185,4 mil. EUR v roce 2014 na celkových 402,5 mil. EUR v roce 2015. Výrazně vzrostly také náklady na odškodnění výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří nemohli kvůli přetížené síti dodávat elektřinu do soustavy.
Náklady na provoz německé soustavy v minulém roce významně vzrostly. Podle nově vydané zprávy německého regulátora se náklady na redispečink u čtyř provozovatelů přenosových soustav zvýšily v součtu o 117 % a dosáhly celkové výše 402,5 mil. EUR.
Německo i přes rychlý rozvoj OZE, které v loňském roce tvořily přes 30 % výroby elektřiny, nemá v oblasti OZE vyhráno. Neustále totiž bojuje s rozvojem přenosových soustav, které jsou klíčové pro začlenění obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy. V důsledku nedostatečného propojení navíc neustále rostou náklady na provoz sítě.
Navíc podíl výroby elektřiny z OZE v Německu nadále roste. V prvním pololetí letošního roku dosáhl až na 36,5 %.
Nejvíce nákladů na redispečink rozdělily jejich poskytovatelům provozovatelé soustavy TenneT a 50Hertz, jejichž náklady byly cca 399 mil. EUR. Náklady na redispečink soustavy 50Hertz jsou odůvodněné i tím, že v soustavě je v současné době podíl OZE na výrobě elektřiny kolem 50 %.
Množství elektrické energie, které bylo nutné v rámci redispečinku regulovat, vzrostlo více než třikrát. V roce 2014 bylo nutné regulovat 5,2 TWh elektrické energie, zatímco v roce 2015 to bylo již 16 TWh.
Roste i odškodnění pro výrobce, kteří nemohli elektřinu dodávat do sítě
Další významná částka, kterou hradí spotřebitelé elektřiny v rámci poplatku za provoz soustavy, je 478 mil. EUR za odškodnění výrobcům elektřiny z OZE.
Toto odškodnění je vypláceno provozovatelům elektráren, které z důvodu omezení v síti nemohli svoji elektřinu do sítě dodat. I zde je vidět výrazný nárůst nákladů, jelikož v roce 2014 byly tyto náklady odhadovány na 183 mil. EUR.
Z odhadovaných nákladů ve výši 478 mil. EUR šlo přes 76 % nákladů provozovatelům onshore větrných elektráren, 13 % dostali provozovatelé elektráren spalujících biomasu a využívající bioplyn.
Mohlo by vás zajímat:
Daň z hlouposti začíná být nákladná už i pro Německo. Povolovat stavby větrníků a pak jim platit za to, aby nevyráběly, to by snad nebylo možné ani v ČR. Ještě podstatně hloupější je ovšem platit za nevýrobu elektrárnám na bioplyn a biomasu. Vzhledem k tomu, že letos účet opět naroste uvidíme, kdy Německo zruší jednotnou obchodní zónu s Rakouskem, to by mohlo ušetřit podstatnou část nákladů na redispečink. Každopádně vlak Energiwende se ocitl na slepé koleji a brzy narazí do zarážky s nápisem "Energiewende Ja, Suedlink Nein".
Zrusenie obchodnej zony mozno znizi naklady na redispecing ale urcite zvysi naklady na odskodnenie za nevyrobu OZE, lebo uz nebude mozne neobmedzene tlacit vykon do rakuskych precerpavacich elektrarni a vyuzivat efekt cierneho pasaziera pri tlaceni vykonu cez staty V4.
Jak významné tyto částky jsou? Celkový obrat německé elektroenergetiky je podlé mého hrubého odhadu někde okolo 60-90 miliard EUR/rok (možná i víc). Ty částky uváděné za redispečing atd. jsou jen takový šum v pozadí.
Máte pravdu, že aktuálně ty částky nejsou z globálního pohledu úplně zásadní. Ovšem zatím rostou o 100 % ročně a pokud tento trende ještě pár let vydrží, tak velmi zásadní budou. A také není úplně fér ty částky porovnávat s celkovými náklady energetiky, férové srovnání je s náklady na přenos elektřiny a tam se samozřejmě bavíme o řádově nižší částce, než za energetiku jako celek. Také pokud bude stále rostoucí část zatížení fakticky rozdělovat mezi výrobce provozovatel přenosové soustavy tak trochu ztrácí půvab hrát si na trh s elektřinou.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se