Rozšiřování přenosových kapacit, zvláště těch přeshraničních, je důležitým předpokladem pro další efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých evropských trhů s elektřinou. K tomu má pomoci i nové podmořské vedení mezi Německem a Norskem, které má zahájit provoz ke konci letošního roku. Vzhledem k omezením ve vlastní soustavě však Německo bude trhu garantovat pouze nepatrnou část jeho přenosové kapacity.
Nové podmořské kabelové vedení Nordlink, které ještě v letošním roce propojí přenosové soustavy Německa a Norska, bude disponovat přenosovou kapacitou 1,4 GW. Nordlink je jedním z projektů, které mají Německu pomoci v další integraci obnovitelných zdrojů, v tomto případě umožnit zemi vývoz v době přebytku elektřiny a naopak dovoz v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů.
Vzhledem k omezením uvnitř německé přenosové soustavy v podobě nedostatečné přenosové kapacity v severojižním směru však není jisté, jak efektivně bude nové vedení využíváno. Podle norského provozovatele přenosové soustavy <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090120-germany-to-cap-minimum-capacity-on-new-14-gw-norway-power-link" target="_blank" rel="noopener">bude Německo v prvním roce provozu vedení garantovat pouze 11,7 % z jeho celkové přenosové kapacity</a>.
<blockquote>„Jsme zásadně zklamaní, že minimální úroveň je takto nízká, ale toto je bohužel mimo kontrolu Statnettu. Očekáváme, že bude nabízena značně větší přenosová kapacita než tato minimální úroveň a naším cílem je pokaždé nabízet co možná největší kapacitu,“ uvedl podle serveru S&amp;P Global Gunnar Lovas, výkonný viceprezident norského provozovatele soustavy Statnett.</blockquote>
Přesto se pro norské účastníky trhu jedná o malou výhru, jelikož ještě na začátku letošního roku navrhovala německá vláda, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nemecko-bude-mit-moznost-snizit-dovozni-kapacitu-nordlink-nulu-duvodem-jsou-obavy-stabilitu-soustavy" target="_blank" rel="noopener">aby tamní provozovatel soustavy Tennet mohl snížit dostupnou přenosovou kapacitu vedení až na nulu</a>.
Situace by se nicméně měla postupně lepšit a minimální zaručená přenosová kapacita růst, každoročně o přibližně 11 až 12 %. V roce 2025 by tak mělo být k dispozici minimálně 58,3 %, tedy zhruba 816 MW.
Aktuálně dostupná přenosová kapacita bude rovněž po většinu doby pravděpodobně vyšší než garantované minimum, avšak přesná hodnota se bude neustále měnit dle aktuální situace.
<blockquote>„Kapacita se bude měnit ze dne na den na základě kapacitních výpočtů společností Tennet a Statnett. Pro nás je samozřejmě důležité, že je zaručena minimální přenosová kapacita pro nové kabelové vedení a víme, že je to rovněž důležité norské hráče na trhu s elektřinou,“ dodal Gunnar Lovas.</blockquote>
Kterým směrem bude elektřina nakonec převážně proudit zůstává otázkou. Zatímco v srpnu se baseload pro rok 2021 v Německu obchodoval okolo 40 EUR/MWh, v případě Skandinávie se jednalo o hodnotu o 15 až 20 EUR/MWh nižší, přičemž v posledních měsících se ceny v Norsku pohybovaly na úrovni jednotek EUR/MWh.

Přenos elektřiny

Německo po spuštění nového vedení do Norska garantuje pouze 11,7 % z jeho kapacity

V obnovitelných zdrojích řada zemí vidí budoucnost energetiky, což v posledních letech vedlo k jejich intenzivnímu rozvoji. Intermitentní zdroje však potřebují k efektivnímu provozu dostatečné vnitrostátní i přeshraniční přenosové kapacity. Přenosové sítě však často byly budováno před desítkami let pro konvenční zdroje, a nyní tak přestávají stačit aktuálním požadavkům.
Co se brzo může stát realitou i v Evropě, je už nyní realitou v USA. Vysoká vedra na západě, která vedla i k pokoření teplotního rekordu v Údolí smrti, přinesla řízený blackout pro miliony obyvatel Kalifornie. Vysoká vedra vedla extrémní poptávce po elektřině, která tak převyšovala nabídku. Kalifornie se snažila získat dostatek energie ze sousední Arizony a také ze státu Washington, nicméně i zde nebyl dostatek disponibilního výkonu.
Došlo k situaci, kdy nemohly zasáhnout ve větším měřítku ani solární a větrné zdroje, protože bylo zataženo a téměř bezvětří. Kalifornská přenosová síť tedy začala s částečným odpojováním spotřebitelů, aby předešla horším problémům a zhroucením celé sítě.
Podobné výkyvy počasí lze vzhledem ke klimatickým změnám očekávat častěji. Jak ve svém článku <a href="https://www.bloomberg.com/opinion/articles/2020-08-27/california-blackouts-climate-change-is-outpacing-the-power-grid">uvádí server</a> Bloomberg, obnovitelné zdroje sice mají v této oblasti pomoci, ovšem k jejich ještě masivnějšímu nasazení bude potřeba i nemalých investic do přenosových a distribučních soustav, které jsou budovány s výhledem na desítky let a proto současné sítě ani nemohly počítat s tak rapidní proměnou výrobní struktury.
Profesor Mikhail Chester, z arizonské univerzity, <a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0301421518308590">poukázal</a> také na fakt, že americká elektrizační síť byla stavěna na průměrné teploty a environmentální podmínky tehdejší doby. S rostoucí průměrnou teplotou bude dle jeho studie častěji docházet k přehřívání různých komponent a ke snížení jejich funkčnosti. Na modelovém příkladu došli k závěru, že oteplení o 1°C přinese u klíčových komponent přenosové soustavy až 3x vyšší pravděpodobnost poruchy a pravděpodobnost řetězového výpadku může být až 30x vyšší. Sám Chester přiznává, že jednoduché řešení problému v současnosti není známo.
Vysoké investice do přenosových soustav budou nezbytné i v Evropě. Podle studie asociace jejich provozovatelů si dosažení cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/studie-naplneni-zelene-dohody-si-roku-2040-vyzada-93-gw-novych-preshranicnich-prenosovych-kapacit" target="_blank" rel="noopener">vyžádá v následujících dvou desetiletích další navýšení přeshraničních přenosových kapacit mezi evropskými zeměmi o bezmála 100 GW</a>.

Energetika v zahraničí

Přenosové sítě nestíhají přechod na vysoký podíl obnovitelných zdrojů a extrémní počasí

Dostatečné přenosové kapacity pro přeshraniční obchodování s elektřinou jsou jedním ze důležitých pilířů pro intenzivní využívání obnovitelných zdrojů,a navyšování jejich podílu v elektroenergetickém mixu. Podle nové studie asociace provozovatelů evropských přenosových soustav si dosažení cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu vyžádá v následujících dvou desetiletích další navýšení přeshraničních přenosových kapacit mezi evropskými zeměmi o bezmála 100 GW.
Evropa sice v současné době tvoří největší synchronní přenosovou soustavu na světě, přenosové kapacity přeshraničních vedení mezi jednotlivými zeměmi však často nestačí potřebám trhu. Další rozšiřování možností přeshraničního obchodování je rovněž důležitým předpokladem pro intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů.
V době vhodných podmínek pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů dochází zejména v případě vysokého zastoupení větrných elektráren k poklesu cen elektrické energie, jelikož není možné výrobu efektivně vyvést. Nízké ceny jsou sice pozitivní pro domácnosti a průmysl, avšak z pohledu výstavby zdrojů bez zaručené výkupní ceny nejsou pro investory atraktivní.
Rovněž při nemožnosti přenést veškerý maximální výkon může docházet k omezování výroby obnovitelných zdrojů. Efektivnímu rozvoji přenosových soustav a jejich propojování je tak z mnoha důvodů věnována velká pozornost.
Potřeby pro přiblížení se klimatické neutralitě a dosažení klimatických cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu v nové studii <a href="https://www.entsoe.eu/news/2020/08/10/93gw-of-additional-solutions-for-cross-border-electricity-exchange-needed-by-2040-to-achieve-the-eu-green-deal/" target="_blank" rel="noopener">hodnotí i asociace evropských provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E)</a>. Podle studie bude nutné kromě plánovaných projektů do roku 2025 o celkové přenosové kapacitě 35 GW realizovat řadu dalších. Do roku 2030 by se mělo jednat o 50 GW na 40 různých hranicích, do roku 2040 následně o dalších 43 GW na více než 55 hranicích.
Kromě vyšší výroby obnovitelných zdrojů díky nižšímu omezování jejich produkce a ušetřených emisí poklesne také cenový rozdíl mezi jednotlivými zeměmi. Do roku 2040 by tak roční objem přeshraničních toků elektřiny měl vzrůst o 467 TWh.
Dodatečné investice by také měly umožnit snížení nákladů na výrobu elektřiny o 4 miliardy eur ročně mezi lety 2025 a 2030 a 10 miliard eur ročně mezi lety 2025 a 2040. Celkové potřebné investice asociace vyčíslila na 45 miliard eur.
Kromě navýšení přenosových kapacit bude nutné posoudit i další možná řešení, například v podobě akumulace energie, hybridní offshore infrastruktury, chytrých sítí či P2X technologií. V rámci zpracovávání desetiletého plánu rozvoje soustav (TYNDP) ENTSO-E provede analýzu nákladů a přínosů u 171 projektů přenosu či akumulace elektřiny a posoudí jejich potenciální přínos pro naplnění potřeb přenosových soustav.
Současné projekty ve fázi příprav či rozvoje podle asociace řeší pouze 43 GW z potřebných 93 GW. Výsledky studie mají přispět k rozvoji nových projektů, které budou sloužit k řešení nově identifikovaných potřeb.

Studie: Naplnění Zelené dohody si do roku 2040 vyžádá 93 GW nových přeshraničních přenosových kapacit

Společnost ČEPS zahájila konzultační proces k úpravám Pravidel provozování přenosové soustavy (Kodex PS). Cílem úprav je umožnit širší uplatnění nových technologií a rozšířit portfolio dodavatelů na trhu služeb výkonové rovnováhy (SVR). Provozovatel přenosové soustavy tyto změny navrhuje od 1. 1. 2021. 
 Mezi nejvýznamnější navrhované změny na trhu se SVR patří rozšíření možností u integrovaného agregátora, další využití technologie bateriových systémů akumulace energie (konkrétně v režimu stand-alone) a snížení kodexových minim pro poskytování SVR.
<blockquote>„Tyto změny, které přispějí k rozšíření portfolia dodavatelů s pozitivním dopadem na spotřebitele, navrhujeme od 1. ledna 2021. Současně jsou v Kodexu PS připraveny změny na zavedení standardních produktů SVR pro přeshraniční sdílení regulační energie v průběhu roku 2022,“ říká Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS pověřený řízením úseku Energetický obchod, regulace a dispečink.</blockquote>
Po vypořádání připomínek v rámci konzultačního procesu budou případné úpravy návrhu doplněny k původní žádosti odeslané ERÚ.
Více ke konzultačnímu procesu na <a href="https://www.ceps.cz/cs/verejne-konzultace/novinka/ebgl-navrh-zmen-podminek-pro-poskytovatele-sluzeb-vykonove-rovnovahy">https://www.ceps.cz/cs/verejne-konzultace/novinka/ebgl-navrh-zmen-podminek-pro-poskytovatele-sluzeb-vykonove-rovnovahy</a>.

ČEPS zahájila konzultační proces k úpravám Kodexu PS

Rozšiřování přeshraničních přenosových kapacit se v posledních letech dostává stále více do popředí, jelikož možnost dostatečné výměny elektrické energie mezi jednotlivými zeměmi je důležitým předpokladem pro další efektivní navyšování podílu obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých trhů. V Evropě tak dochází k výstavbě několika takových vedení, mezi které patří i projekt Viking Link, který má propojit soustavy Spojeného království a Dánska. Vedení s plánovanou přenosovou kapacitou 1400 MW se má rovněž stát nejdelším podmořským kabelovým vedením na světě.
<a href="https://www.nationalgrid.com/national-grid-starts-construction-viking-link-worlds-longest-electricity-interconnector" target="_blank" rel="noopener">Projekt Viking Link, který pomocí 765 km dlouhého podmořského HVDC vedení o přenosové kapacitě 1400 MW propojí soustavy Spojeného království a Dánska, vstoupil do další fáze</a>. Podle společnosti National Grid, která je provozovatelem britské přenosové soustavy, zahájila Siemens Energy práce na výstavbě přístupové cesty, která bude sloužit pro výstavbu měnírny na britském konci u Bicker Fen. Siemens Energy bude mít na starost rovněž výstavbu měnírny na dánském konci vedení.
Přístupová cesta, která má následně umožnit přístup stavební technice a dopravu materiálu pro výstavbu měnírny, by měla být dokončena do 9 měsíců.
<blockquote>„Již jsme dokončili počáteční přípravné stavební práce zahrnující archeologické a ekologické průzkumy, stejně jako vodárenské studie, ale toto je pro projekt klíčový milník ve výstavbě. Vedení Viking bude hrát životně důležitou roli při dekarbonizaci dodávek elektřiny ve Spojeném království až na soustavu s čistými nulovými uhlíkovými emisemi. Umožní přístup k čistší, zelenější dodávce elektřiny, což spotřebitelům přinese bezpečnější a dostupnější energii,“ uvedl Mike Elmer, ředitel projektu Viking Link u společnosti National Grid Ventures.</blockquote>
Po dokončení, které je plánováno na konec roku 2023, má vedení za 2 miliardy EUR zajistit dostatečnou kapacitu pro dodávku elektřiny jeden a půl milionu britských domácností. Do roku 2030 by přitom mělo 90 % elektřiny importované skrz přeshraniční vedení společnosti National Grid pocházet z obnovitelných zdrojů.

Britský provozovatel soustavy zahájil výstavbu nejdelšího podmořského vedení na světě

Německý síťový regulátor <a href="https://www.netzausbau.de/SharedDocs/Downloads/DE/2035/SR/Szenariorahmen_2035_Genehmigung.pdf?__blob=publicationFile">stanovil scénáře</a>, podle kterých bude plánován rozvoj německé přenosové soustavy do roku 2035. Očekávání provozovatelů přenosových soustav, například pokud jde o nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, byla regulátorem snížena. Dle environmentálních aktivistů jsou tyto předpoklady podhodnocené a nevedly by ke splnění závazků <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/parizska-dohoda-ma-definitivne-zelenou-bude-nasledovat/">Pařížské klimatické dohody</a>.
Německý síťový regulátor (Bundesnetzagentur – BNetzA) minulý týden zveřejnil dokument se scénáři, které tvoří základ pro budoucí plánování rozvoje přenosové soustavy. Využil přitom konzervativní předpoklady rozvoje obnovitelných zdrojů, elektromobility a celkové spotřeby energie.
<blockquote>„Síťový regulátor snížil návrhy provozovatelů přenosových soustav, pokud jde o předpoklady týkající se rozšíření obnovitelných energií,“ <a href="https://background.tagesspiegel.de/energie-klima/ambitionslose-stromnetzplanung">uvádí Jakob Schlandt z německého Tagesspiegel</a>.</blockquote>
David Ritter z Institutu pro aplikovanou ekologii (Öko-Institut) uvedl, že scénář „není dostatečně ambiciózní, aby odrážel energetickou politiku, která je v souladu s dosahováním pařížských cílů v oblasti klimatu a z toho pramenících evropských a národních cílů snižováním emisí“.
BNetzA po roce 2035 nepředpokládá provoz uhelných elektráren, což je progresivní výklad <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038">plánovaného odklonu od uhlí</a>, oproti provozovatelům přenosové soustavy (PPS) vidí také mnohem vyšší potřebu instalovaného výkonu v plynových elektrárnách.
Jedním z hlavních bodů scénářů je tzv. „síťově orientovaný“ rozvoj výrobních a spotřebních zařízení. To znamená rozvoj např. větrných elektráren nebo Power-to-Gas zařízení v oblastech, které zohledňují potřeby soustavy. S ohledem na potřeby sítě má být např. řízeno i nabíjení elektromobilů.
<h2>Na základě scénářů bude vytvořen plán rozvoje soustavy pro roky 2021-2035</h2>
<blockquote>„Rámcové scénáře jsou počátečním signálem pro nadcházející plán rozvoje přenosové soustavy. Zaměřujeme se zejména na postupné vyřazování uhlí. Dalším tématem je propojování odvětví, například využití elektřiny pro výrobu tepla v průmyslu, přeměna elektřiny na vodík a elektromobilita. Při plánování energetické sítě se vždy berou v úvahu současné cíle energetické politiky spolkové vlády. Provozovatelé přenosových soustav jsou nyní povinni na základě těchto nových předpokladů určit a navrhnout konkrétní projekty rozšíření sítě,“ <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200626_Szenariorahmen2021-2035.html">vysvětluje Jochen Homann</a>, prezident BNetzA.</blockquote>
Rozšíření německé přenosové soustavy je jednou z největších současných výzev transformace německé energetiky a rámcové scénáře jsou základem pro plán rozvoje sítě. Na jeho základě němečtí provozovatelé přenosové soustavy vytvoří do konce letošního roku první návrh plánu rozvoje soustavy pro roky 2021-2030, který navrhne konkrétní projekty rozvoje sítě. Druhý návrh má potom být zhotoven do 26. dubna 2021.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Scénáře pro rozvoj německé přenosové soustavy podle mnohých podhodnocují rozvoj OZE

<a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/nemecko-zvazuje-odkup-podilu-provozovateli-sve-prenosove-soustavy-od-nizozemska-duvodem-jsou-chybejici-finance">Již měsíce se spekuluje</a> o vstupu německé vlády do provozovatele přenosové soustavy, společnosti Tennet. Německé ministerstvo hospodářství opakovaně zdůrazňovalo, že se zkoumají různé možnosti, bez vyřčení jakéhokoliv závazku. Minulý týden situace pokročila, když Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200519-deutschland-und-die-niederlande-unterzeichnen-gemeinsame-absichtserklaerung-ueber-weitere-energiezusammenarbeit-in-den-bereichen-netze-und-stromuebertragung.html">podepsalo s Nizozemskem memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti přenosu elektrické energie</a>.
Nizozemsko a Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/J-L/joint-declaration-of-intent.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=4">se ve společném prohlášení k memorandu</a> dohodly, že v nadcházejících měsících chtějí dohodnout na podrobnostech. Mají být prozkoumány možnosti investic a vstupu Německa do společnosti Tennetu a vyvinut společný přístup k posílení kapitálu společnosti Tennet.
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu. Otázkou je, zda se německá vláda vstoupí do holdingové společnosti nebo pouze do německého PPS.
<blockquote>„Transformace energetiky má významný dopad na přenos elektřiny a zejména na provozovatele přenosové soustavy jak v Nizozemsku, tak i Německu. Úspěchu může být dosaženo, pouze pokud využijeme užší spolupráce a koordinace s našimi nizozemskými sousedy. Cílem je vyvinout efektivní a inovativní síťová řešení a provést nezbytné investice do sítí co nejefektivněji,“ uvedl v úterý německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
Společnost TenneT plán vítá, úzká spolupráce mezi oběma zeměmi v prvním přeshraničním PPS v Evropě je „logickým krokem“, uvedla Manon van Beeková, generální ředitelka společnosti Tennet Holding.
<blockquote>„Tennet hraje klíčovou roli v uskutečnění transformace energetiky. To platí stejně jak pro Německo, tak i Nizozemsko. Je proto logické, aby se německý a nizozemský stát staly společnými akcionáři společnosti Tennet,“ dodala van Beeková.</blockquote>
Pracovní skupina má za úkol rovněž vypracovat a předložit analýzu toho, jaké možnosti spolupráce a společného rozvoje existují v souvislosti s <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/tennet-predstavil-vizi-umeleho-ostrova-pro-rozvoj-offshore-vte">vytvořením uzlu v Severním moři</a> pro přenos elektřiny z větrných elektráren v oblasti mezi Dánskem, Německem a Nizozemskem. Měly by být zohledněny úvahy spolupráce v oblasti Severního moře s cílem vyvinout podmořské kabely propojující deset zemí v oblasti jako prioritu energetické politiky EU v dlouhodobém horizontu.
Transformace energetiky si vyžádá vysoké investice do přenosových soustav. V letech 2019-2028 by měla Nizozemská přenosová soustava vyžadovat investice ve výši 12 miliard eur (328 mld. korun). V Německu se pro stejné období předpokládá investice ve výši 43 mld. eur (1174 mld. korun).
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.

Společnosti ve světě

Německo je o krok blíže k nákupu podílu v provozovateli přenosové soustavy TenneT

Ve spojené království se zavedenými opatřeními proti šíření onemocnění COVID-19 klesla spotřeba elektřiny ve srovnání s běžným stavem zhruba o pětinu. To s sebou přináší rostoucí nároky na řízení soustavy a zvyšuje provozní rizika. Prudký pokles spotřeby odráží uzavření mnoha podniků a průmyslových areálů, které byly nuceny kvůli pandemii omezit nebo úplně zastavit provoz. Informaci <a href="https://www.ft.com/content/54cc33d2-82ab-43c7-8ff8-235278d3858a?fbclid=IwAR3CdQ17VBHfJQPAhpmL3Y1t0cPzwrZWZ5Sb7VzPRV4lHvErc19YnZggQQg">uvedl server Financial Times</a>.
<blockquote>”Za dvacetiletou historii provozu je takto nízká poptávka po energii bezprecedentním případem,” okomentoval stav Tom Edwards, britský odborník na energetiku.</blockquote>
Provozovatel britské přenosové soustavy, společnost National Grid, uvedl, že krátká období, kdy je spotřeba nečekaně nízká, zvyšují provozní rizika. V extrémním scénáři by se mohlo jednat o rozsáhlejší výpadky.
National Grid musí udržovat frekvenci soustavy v rozmezí 49,5 Hz až 50,5 Hz. Poslední případ rozsáhlejšího výpadku ve Spojeném království <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/rozsahly-vypadek-dodavek-elektriny-ve-spojenem-kralovstvi-zpusobil-soucasny-vypadek-dvou-zdroju">nastal v srpnu 2019, tenkrát hodnota klesla na 48,8 Hz</a>. Nyní naopak hrozí překročení horní hranice.
Řídící centrum přenosové soustavy ve městě Wokingham používá několik způsobů jak výkyvům frekvence předejít. Britové tak například platí větrným farmám, aby přerušily výrobu nebo exportují energii do Evropy podmořskými kabely. National Grid také uzavřela dohodu s francouzskou společností EDF o snížení produkce z jejich jaderné elektrárny Sizewell B v Suffolk na západě Anglie.
<h2>Rostoucí podíl OZE a úbytek konvenčních zdrojů</h2>
Situaci nepomáhá ani současně počasí, které je příznivé pro výrobu solárních a větrných elektráren. Data National Grid ukazují, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny dosáhl v minulém měsíci až 60,5 %.
<blockquote>“Britská síť není přizpůsobena pro tak velký podíl obnovitelných zdrojů na výrobě. Soustava je stabilní při podílu OZE okolo 50 %,” uvedl Paul Verrill, výkonný ředitel poradenské společnosti EnAppSys. Pokud podíl obnovitelných zdrojů přesáhne 50 %, National Grid musí začít platit větrným farmám za odpojení ze sítě.</blockquote>
Soustava byla navržena okolo elektráren na fosilní paliva, jejichž setrvačné hmoty zmírňují šoky výkonových změn, jejich odstavování a nahrazování obnovitelnými zdroji energie <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/national-grid-rostouci-podil-oze-ubytek-uhelnych-zdroju-klade-rostouci-naroky-rizeni-soustavy">klade vyšší požadavky na řízení sítě, zvláště pak v období nižší spotřeby elektřiny</a>.
<blockquote>“Nebojím se blackoutu, ale spíše nárůstu cen elektřiny, protože všechny větrné elektrárny, které budou muset přerušit provoz, budou požadovat kompenzaci,” dodal Edwards.</blockquote>

Nízká spotřeba elektřiny v Británii vede k vyšším nárokům na řízení soustavy

Německá vláda se <a href="https://www.spiegel.de/wirtschaft/unternehmen/tennet-bund-will-bei-netzwerkbetreiber-einsteigen-a-00000000-0002-0001-0000-000170816304">dle informací serveru Der Spiegel</a> chystá odkoupit podíl v provozovateli přenosové soustavy, společnosti TenneT. Zájem má mít zejména o německé aktivity této nizozemské společnosti, o jak velký podíl by se mělo, jednat není známo. Dle mluvčí německého ministerstva hospodářství však zatím není jasné, zda vůbec německý stát do společnosti vstoupí, <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CQ41D">uvádí agentura Reuters</a>. 
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu.
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption alignnone" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="wp-image-58707 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
<h2>Vládnoucí strany jsou ohledně výše podílu nejednotné</h2>
Zatímco německý ministr financí Olaf Scholz, zástupce Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), prosazuje, aby Německo odkoupilo většinový podíl ve společnosti, představitelé ministerstva hospodářství vedeného Křesťanskodemokratickou Unií (CDU/CSU) dávají přednost podílu nepřesahujícímu 50 %.
Scholz a SPD jsou obecně pro to, aby stát hrál větší roli v německých provozovatelích přenosové soustavy, zejména s ohledem na masivní investiční potřeby, které jsou nezbytné pro umožnění transformace německé energetiky a vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie. CDU kancléřky Angely Merkelové je v tomto ohledu skeptičtější a pokud možno upřednostňuje soukromé vlastnictví.
Německo aktuálně vlastní pouze 20% podíl ve společnosti 50Hertz, dalším z celkově čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy. V roce 2018 německá vláda schválila odkup tohoto podílu, aby zabránila <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/zajem-ciny-podil-provozovateli-prenosove-soustavy-50hertz-budi-nemecku-obavy">obávanému vstupu čínského investora</a>.
<h2>Ambiciózní německé cíle podílu OZE si vyžádají miliardové investice</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;">
<figure id="attachment_78984" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg"><img class="wp-image-78984 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-800x533.jpg 800w" alt="" width="1200" height="800" /></a></figure><figcaption class="wp-caption-text">Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
TenneT již delší dobu jedná se svým majitelem o tom, jak zaplnit mezeru ve financování svého ambiciózního desetiletého plánu. Mluvčí společnosti TenneT zopakovala, že skupina právě vede rozhovory s nizozemským státem o požadavcích na vlastní kapitál, a očekává se, že nová řešení budou brzy předložena parlamentu této země.
Mezi roky 2019-2028 <a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Profile/2018_pic/TenneT-Integrated-Annual-Report-2018.pdf">plánuje TenneT investovat přibližně 35 miliard eur</a> (965 mld. korun), z čehož má velká část připadnout na financování rozvoje německé přenosové soustavy. Vysoké požadavky na rozvoj německé sítě souvisí zejména s ambiciózním cílem podílu OZE na výrobě elektřiny, který má <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-podilu-oze-vyrobene-elektrine-dosahl-oblasti-50hertz-rekordnich-60">ze současných cca 40 %</a> do roku 2030 narůst na 65 %.
Německá páteřní vedení mají být navíc z důvodu stížností obyvatel <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecka-paterni-prenosova-vedeni-dostanou-vinku-novou-technologii-vyuzita-bude-poprve-svete">vedena podzemními kabely</a>, což představuje oproti nadzemním vedením dle Petera Hoffmana <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">2-3násobně vyšší investici</a>. Rozdíl se může v závislosti na terénu a překážkách v trase vyšplhat však <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/jsou-podzemni-kabelova-vedeni-resenim-ceskou-krajinu">až na desetinásobek</a>.
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, který je zcela vlastněn Českým státem, kdy výkon akcionářských práv provádí z pověření státu Ministerstvo průmyslu a obchodu, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.
<a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Publications/Gridmaps/ENG/Gridmap_Germany_ENG.pdf"><img class="wp-image-50849 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-749x1024.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-749x1024.jpg 749w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-375x512.jpg 375w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-768x1049.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-725x991.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-800x1093.jpg 800w" alt="" width="749" height="1024" /></a>Část německé přenosové soustavy provozovaná společností TenneT. Zdroj: TenneT

Německo zvažuje odkup podílu v provozovateli své přenosové soustavy od Nizozemska. Důvodem jsou chybějící finance

Německo pro následující zimu zvýšilo požadavek na rezervní výkon oproti předchozímu období o 28 % na 6 596 MW. Důvodem pro zvýšení je nedostatečný rozvoj přenosové soustavy a rizika spojená s výrobou obnovitelných zdrojů.
Německý regulátor meziročně zvýšil potřebu tzv. zimní rezervy z 5 126 MW na 6 596 MW(navýšení o cca 28 %). Důvodem je obava, že v zimních měsících ve dnech s nízkou výrobou obnovitelných zdrojů nebude přenosová soustava schopná přenášet dostatečný výkon na jih země a dále k jižním sousedům Německa.
Zimní rezerva je v Německu zavedena z toho důvodu, že v zimních měsících je spotřeba elektřiny zpravidla nejvyšší. Němečtí provozovatelé soustavy přitom již nemohou počítat s některými uhelnými elektrárnami, které byly nebo ještě budou odstaveny (např. elektrárny společnosti Mibrag Buschhaus patřící do holdingu EPH).
<blockquote>„Pokud bude v jeden okamžik na severu země větrné počasí, ze severu bude vysoký dovoz elektřiny, bude vysoká spotřeba a na jihu bude naopak nízká výroba solárních elektráren, může být přenos elektřiny ze severu na jih důvodem přetížení soustavy,“ uvedl v prohlášení k vydané zprávě německý regulátor.</blockquote>
V takových chvílích se dá předpokládat, že ceny elektřiny na velkoobchodních trzích budou relativně nízké (kvůli vysoké výrobě na severu a skutečnosti, že Německo tvoří jednu obchodní zónu), což může zvýšit poptávku vývozu elektřiny do sousedních zemí, zejména pak na jih.
Regulátor současně uvedl, že pro zimu na přelomu let 2024 a 2025 bude vyžadovat o dalších cca 21 % více rezervního výkonu, než bude vyžadovat v následující zimě (navýšení na 10 647 MW). Regulátor ovšem předpokládá, že v daném okamžiku již bude posílena přenosová kapacita vedení ze severu na jih, a proto zimní rezerva umožní spíše vyšší přeshraniční obchod.
Z čísel, které publikoval německý regulátor, se v tomto ohledu nejkritičtějším obdobím zdá zima na přelomu let 2022/2023 – tedy těsně po odpojení posledních jaderných elektráren. Na tuto zimu se předpokládá, že bude vyžadováno 10 647 MW výkonu, tedy více než dvojnásobek oproti právě uplynulé zimě.
Celá zpráva regulátora v německém jazyce je k dispozici <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Downloads/DE/Sachgebiete/Energie/Unternehmen_Institutionen/Versorgungssicherheit/Berichte_Fallanalysen/Feststellung_Reservekraftwerksbedarf_2020.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=3">zde</a>.