Německý síťový regulátor v pátek 20. prosince <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2019/20191220_NEP.html?nn=265778">schválil plán rozvoje přenosové soustavy pro roky 2019-2030</a>. Plán nově zohledňuje německý odklon od uhlí, zahrnuje téměř 3600 km nových linek a počítá s využitím bateriových systémů pro řízení soustavy.
Plán rozvoje přenosové soustavy (Netzentwicklungsplan – NEP) je pravidelně schvalován německým síťovým regulátorem a slouží jako návrh pro tzv. Bundesbedarfsplan, který je základem pro zákonné ustanovení potřebných linek přenosové soustavy schvalovaných Německým spolkovým sněmem (Bundestag).
<blockquote>„Poprvé byl jako základ plánu rozvoje přenosové soustavy 2019-2030 použit cíl spolkové vlády zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 65 % do roku 2030. Zároveň jsme zohlednili dlouhodobé účinky postupného vyřazování uhlí z hlediska toho, zda opatření na rozšíření sítě budou nezbytná i po úplném vyřazení uhlí v roce 2038,“ vysvětluje Jochen Homann, prezident německého síťového regulátora (Bundesnetzagentur – BNetzA).</blockquote>
<h2>Plán rozvoje sítě zahrnuje potřebu nových vedení</h2>
NEP 2019-2030 zahrnuje oproti platnému Bundesbedarfsplanu téměř 3 600 kilometrů dodatečných linek, z nichž většina je plánována na posílení stávajících vedení. BNetza potvrdila celkem 74 nových opatření. Jedním z nich je například do roku 2030 zřízení dodatečné stejnosměrné vysokonapěťové linky vedoucí ze Šlesvicka-Holštýnska přes Dolní Sasko do Severního Porýní-Vestfálska. Hlavním účelem tohoto opatření je zejména přenos elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách v severním Německu do středisek spotřeby na jihu Německa.
<blockquote>„Navzdory zohlednění opatření pro optimalizaci sítě, jako jsou monitoring nadzemních vedení a inovativní technologické přístupy, je zapotřebí dalšího rozšíření sítě, aby se dosáhlo cíle spolkové vlády zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny do roku 2030 na 65 %,“ <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2019/20191220_NEP.html?nn=265778">uvádí BNetzA ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>
<h2>Využití bateriových systémů bylo schváleno regulátorem</h2>
Němečtí provozovatelé přenosové soustavy poprvé poprvé navrhli inovativní prostředky pro provoz soustavy, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecti-sitovi-provozovatele-planuji-vystavbu-obrich-baterii-vykonem-odpovidajicim-jadernemu-bloku">jako jsou obří bateriové systémy, tzv. Netzboostery</a>, a BNetzA jejich využití schválil. Následovat bude ověření jejich využití pro dané účely skrze dva pilotní projekty. Prvním z nich je kombinace dvou bateriových systémů o výkonu 100 MW a kapacitě 100 MWh na severu a na jihu Německa. Druhým pilotním projektem je kombinace 250MW řiditelné tepelné zátěže a bateriového systému o stejném výkonu a kapacitě 250 MWh, mimo řiditelné zátěže má tento projekt ověřit i zapojení větrných elektráren.
Využití Netzboosterů představuje reaktivní přístup k provoznímu řízení přenosové soustavy. To znamená, že k jejich využití by došlo až v případě, pokud by nastalo přetížení nebo dokonce selhání důležitého prvku soustavy – vedení, transformátoru nebo elektrárny. Dosavadní opatření, jakými jsou například <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/Spolehlivost%20dod%C3%A1vek%20na%20jihu%20N%C4%9Bmecka%20zajist%C3%AD%20nov%C3%A9%20syst%C3%A9mov%C3%A9%20elektr%C3%A1rny.%20Suplovat%20budou%20stagnuj%C3%ADc%C3%AD%20v%C3%BDstavbu%20veden%C3%AD">nově stavěné systémové plynové elektrárny</a>, vždy počítala s preventivním nasazením.
Baterie umožňují reaktivní nasazení díky své schopnosti dodat plný výkon do soustavy již během desetin sekundy. Udržování bezpečnosti sítě je tak prováděno ve velmi krátkém časovém okamžiku vypnutím regulovatelných výrobních zařízení nebo zapnutím ovladatelných spotřebičů před úzkým místem v soustavě (přetížený prvek) a dodáním odpovídajícího výkonu z baterií, které lze odpovídajícím způsobem aktivovat za úzkým místem.
<h2>Plán zohledňuje německý odklon od uhlí</h2>
Nový plán zohledňuje rovněž závěry německé uhelné komise, která 26. ledna stanovila harmonogram odstavování uhelných elektráren a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038/">rok 2038 jako konečné datum výroby elektřiny z uhlí</a>. Aby se zohlednil dlouhodobý účinek kompletního odstavení uhelných elektráren, byl nad rámec dosavadních scénářů s časovým horizontem do roku 2030 vytvořen dodatečný scénář zohledňující vývoj do roku 2038, kdy budou veškeré uhelné elektrárny odstaveny
<h2>Rozsáhlá účast veřejnosti</h2>
V rámci opatření zavedených v akčním plánu pro řešení nedostatečného rozvoje přenosové soustavy (Aktionsplan Stromnetz) německá vláda jako jednu z cest pro urychlení výstavby nových vedení kladla důraz na užší spolupráci jednotlivých spolkových zemí, spolkových ministerstev a dalších aktérů. Do rozhodování o rozvoji tak byly zapojeny správní úřady, ale i sdružení a občané.
Posouzení potřeb a přípravě zprávy vlivu na životního prostředí předcházelo deset týdnů účasti veřejnosti. V rámci této konzultace BNetzA obdržel přes 800 prohlášení. Všechna prohlášení byla zaznamenána z hlediska obsahu, vyhodnocena a argumenty byly zkontrolovány z hlediska jejich relevantnosti pro rozhodování. BNetzA konzultace doplnil o několik informačních událostí po celém Německu.
Plán rozvoje přenosové soustavy pro roky 2019-2030 je <a href="https://data.netzausbau.de/2030-2019/NEP/NEP2019-2030_Bestaetigung.pdf">dostupný zde</a>.

Německo

Německý regulátor schválil nový plán rozvoje přenosové soustavy. Počítá s využitím baterií jako náhrady redispečinku

Podle údajů spolkového svazu energetiky a hospodářství (BDEW) nebylo v prvním čtvrtletí roku 2019 v Německu celkem 3,23 TWh elektřiny z větrných elektráren dodáno do elektrizační soustavy kvůli nutné regulaci soustavy. Celkem přitom za první čtvrtletí vyrobily větrné elektrárny přibližně 41 TWh elektrické energie.
Nedostatečný rozvoj přenosové soustavy začíná Německo dobíhat stále více. Výroba větrných elektráren sice neustále roste, s tím ale rostou i náklady na redispečink a udržování vyrovnané bilance soustavy.
V letošním roce se totiž zdá, že objem elektřiny z obnovitelných zdrojů, který kvůli přetížené soustavě nemohl být dodán do soustavy, bude rekordní. A s tím budou pravděpodobně i rekordní náklady na redispečink, které jsou z velké části vypláceny provozovatelům nuceně odstavených větrných elektráren.
<figure id="attachment_74975" class="wp-caption alignleft" style="width: 1600px;"><img class="size-full wp-image-74975" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash.jpg 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash-800x534.jpg 800w" alt="Větrné elektrárny na poli, ilustrační foto." width="1600" height="1067" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrné elektrárny na poli, ilustrační foto.</figcaption></figure>
Jen v prvním čtvrtletí roku 2019 muselo být takto odregulováno celkem 3,23 TWh elektřiny z větrných elektráren – za celý loňský rok přitom byla tato hodnota „pouze“ 5,4 TWh. Na celkové výrobě větrných elektráren v prvních třech měsících to dělá necelých 8 % výroby.
Nucené odstavení větrných elektráren se ovšem nedotýká jejich provozovatelů. Ti jsou za regulaci jejich výkonu kompenzování. V minulém roce přitom tvořily náklady na tyto kompenzace hlavní položku v celkových nákladech na stabilizaci přenosové soustavy. V loňském roce sice množství nedodané elektřiny do sítě mírně kleslo, přesto se náklady na vyplacené kompenzace zvýšily na 635 mil. EUR (pozn. celkové náklady na stabilizaci sítě <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/stabilizace-prenosove-soustavy-prisla-nemecko-druhy-rok-sobe-15-miliardy-euro/">byly 1,5 mld. EUR</a>).
Důvod pro regulaci výroby větrných elektráren je přitom již dlouhou dobu jasný – hlavním problémem je totiž přenos elektřiny z místa výroby do místa spotřeby. Přes významnou snahu se Německu stále nedaří rozvíjet <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/rozvoj-nemecke-prenosove-soustavy-stale-vazne-za-posledni-3-roky-pribylo-403-km-noveho-vedeni/">přenosovou soustavu dostatečně rychle</a>.
{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-01-01″,“to“:“2019-03-31″,“sources“:“wind_onshore;wind_offshore“,“caption“:“Výroba větrných elektráren v Německu „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-01-01″,“end_date“:“2019-03-31″}
Německu přitom nelze vytknout, že by pro výstavbu vedení nepodnikalo dostatečné kroky. Na národní úrovni existuje několik zákonů, které mají výstavbu klíčové infrastruktury urychlit.
Stejně tak na úrovní evropské legislativy existují <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-1-cast/">projekty společného zájmu,</a> které mají s výstavbou infrastruktury pomoci. Nicméně úspěch se zatím nedostavil. Hlavním důvodem totiž v Německu není pomalé povolovací řízení, jako je tomu v České republice, ale nesouhlas místních občanů v lokalitě, kde k výstavbě vedení dochází.

Německé větrné elektrárny byly rekordně regulovány, v prvním čtvrtletí nebylo dodáno 8 % vyrobené elektřiny

Náklady Německa na stabilizaci přenosové soustavy se v loňském roce vyšplhaly na téměř 1,5 miliardy eur, tedy zhruba stejné hodnoty jako v rekordním roce 2017. Zatímco náklady na redispečink podstatně poklesly, platby na odškodnění provozovatelů obnovitelných zdrojů energie za nemožnost dodávat elektřinu do sítě kvůli hrozícímu přetížení vedení naopak zaznamenaly nárůst. Uvádí to <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Downloads/DE/Allgemeines/Bundesnetzagentur/Publikationen/Berichte/2019/Quartalsbericht_Q4_2018.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=2">zpráva německého síťového regulátora</a>.
Náklady Německa na stabilizaci soustavy vloni dosáhly 1 438 milionů eur (37 miliard korun) a zaznamenaly tedy zhruba 5% pokles oproti nákladům za rok 2017. Stále se však jedná s významným odstupem o druhou nejvyšší hodnotu v historii, kterou nelze považovat za úspěch. Vysoké účty na stabilizaci soustavy podtrhují problém Německa s rozvojem přenosové soustavy.
Největší podíl na celkové sumě tradičně připadl na náhradu za snížení dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a zdrojů na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v době, kdy tato elektřina nemohla být z důvodu hrozícího přetížení přenesena. Celkově bylo dotčeno 5,4 TWh elektřiny, tedy 2,6 % veškeré vyrobené energie OZE. Ačkoliv tak celkový objem „nedodané“ elektřiny meziročně o cca 2 % poklesl, náklady vzrostly z 610 mil. euro v roce 2017 na loňských 635 mil. euro (16,4 mld. korun).
&nbsp;
<figure id="attachment_71584" class="wp-caption aligncenter" style="width: 999px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_costs.png"><img class="size-full wp-image-71584" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_costs.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_costs.png 999w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_costs-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_costs-768x382.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_costs-725x361.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_costs-800x398.png 800w" alt="" width="999" height="497" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Náklady Německa na opatření pro udržení stability přenosové soustavy. Zdroj dat: BNetzA</figcaption></figure>
Nejvíce musela být omezována výroba větrných elektráren, celkem o 5,2 TWh, tedy 97 % z celkového objemu „nevyrobené“ elektřiny všech OZE a 95 % veškerých nákladů na tato opatření. S 0,12 TWh a 4 % nákladů následovaly solární elektrárny.
Na redispečink, nezbytný ke stabilizaci sítě, vloni připadlo 472,7 mil. eur, tedy o 22 % méně než v předchozím roce. Dle regulátora mělo na poklesu potřeby redsipečinku hlavní podíl přenosové vedení „přemosťující“ oblast Durynského lesa, tzv. Thüringen Strombrücke, zprovozněné v září loňského roku, které ulevilo nejvíce vytěžovanému prvku v německé přenosové soustavě (vedení Remptendorf-Redwitz).
V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě elektřinu dle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order">merit order</a> dodat (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
<figure id="attachment_71583" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1079px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_volumes.png"><img class="size-full wp-image-71583" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_volumes.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_volumes.png 1079w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_volumes-512x218.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_volumes-768x327.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_volumes-1024x437.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_volumes-725x309.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Redispatch_volumes-800x341.png 800w" alt="" width="1079" height="460" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Množství elektrické energie v rámci redispečinku v Německu v jednotlivých letech. Zdroj dat: BNetzA</figcaption></figure>
<h2>Pomoci má aktualizace zákona na výstavbu vedení</h2>
Německo aktuálně schválilo <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecko-podnika-dalsi-kroky-k-urychleni-vystavby-vedeni-odberatele-elektriny-si-priplati/">novelu zákona k urychlení výstavby vedení</a> přenosové soustavy, která má zejména pomoci snížit odpor, který proti výstavbě mají místní obyvatelé a vlastníci pozemků. Hlavním přínosem je navýšení kompenzací pro vlastníky dotčených pozemků.
Hlavním cílem Německa je zprovoznění severojižních propojení, která budou schopna přepravit elektřinu z větrných elektráren na severu země na průmyslový jih. Mimo jiné se jedná o <a class="Link" href="https://oenergetice.cz/elektrina/suedlink/">vedení SuedLink</a>, které by mělo být dle aktuálních očekávání dokončeno v roce 2025. Podle vyjádření Lexe Hartmanna, ředitele společnosti Tennet, <a class="Link" href="https://oenergetice.cz/elektrina/suedlink-dokonceni-paterni-linky-vedeni-nemecka-odlozeno-na-2025/">se jedná o „ambiciózní harmonogram“</a>, jisté pochybnosti o tomto datu <a class="Link" href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende/">vyjádřil i Peter Hoffmann</a>, odpovědný za zajištění provozu přenosové soustavy společnosti Tennet.
<h2>Problémy na jihu…</h2>
I bavorská vláda se kvůli opožděné výstavbě páteřní linky přenosové soustavy ze severu obává o zajištění dodávek elektřiny pro svou spolkovou zemi,  jednoho z průmyslových center Německa. I proto se <a class="Link" href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/bavorska-vlada-bojuje-za-nejdelsi-mozny-provoz-jaderneho-bloku-isar-2/">snaží udržet svou jadernou elektrárnu Isar 2</a> v provozu co nejdéle, po <a class="Link" href="https://oenergetice.cz/elektrina/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">havárii ve Fukušimě</a> v roce 2011 přitom bojovala o její co nejrychlejší odstavení.
Elektrárna vyrábí ročně přes 11 TWh elektrické energie, <a href="https://www.preussenelektra.de/de/unsere-kraftwerke/kraftwerkisar.html">zhruba 12 % celkové spotřeby elektřiny v Bavorsku.</a> Pokud by měla být odstavena dříve než v nejzazším možném termínu, tedy v prosinci roku 2022, může Bavorsku vzniknout významný problém se zajištěním bezpečnosti dodávek.
<h2>…nutí k hledání nových cest</h2>
Němečtí provozovatelé přenosové soustavy byli donuceni stagnující výstavbu vedení řešit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/spolehlivost-dodavek-jihu-nemecka-zajisti-nove-systemove-elektrarny-suplovat-budou-stagnujici-vystavbu-vedeni/">vypsáním tendru na výstavbu nových systémových elektráren</a> na jihu.
<blockquote>„Pokud má být i po uzavření posledních jaderných elektráren v Německu zajištěna spolehlivá dodávka elektřiny, měly by být v jižním Německu postaveny systémové elektrárny o instalovaném výkonu nejméně 2 GW,“ <a class="Link" href="https://oenergetice.cz/elektrina/nemecti-sitovi-provozovatele-se-dozaduji-plynovych-elektraren-jihu-zeme/">uvedli němečtí provozovatelé přenosové soustavy</a> (PPS) ve své zprávě na počátku roku 2017.</blockquote>
Elektrárny měly být postaveny a provozovány jako  „speciální síťová zařízení“ samotnými německými PPS pro stabilizaci soustavy a zajištění dostatečného výkonu  v Bavorsku, Bádensku-Württembersku a jižním Hesensku. Plány na výstavbu systémových plynových elektráren se nicméně v březnu ocitly v nejistotě, když dva z německých provozovatelů přenosové soustavy <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-energetika-opet-nejistote-dve-aukce-vystavbu-systemovych-elektraren-byly-bez-uvedeni-duvodu-zruseny/" target="_blank" rel="noopener">plánované aukce na výstavbu těchto elektráren bez uvedení důvodu zrušili</a>.
Zcela novým řešením, které by mělo umožnit vyšší využití stávajících vedení, snížit nároky na výstavbu nových vedení a uspořit výdaje za nákladný redispečink, jsou obří akumulátory, tzv. Netzboostery. Pilotní baterie o celkovém výkonu 1 300 MW chtějí dle <a href="https://netzentwicklungsplan.de/de/netzentwicklungsplaene/netzentwicklungsplan-2030-2019">návrhu plánu pro rozvoj přenosové soustavy do roku 2030 (Netzentwicklungsplan 2030)</a> němečtí provozovatelé v jižním a severním Německu otestovat nejpozději do roku 2025.

Stabilizace přenosové soustavy přišla Německo druhý rok po sobě na 1,5 miliardy eur

Německo zaznamenalo další nepříjemný rekord, když náklady na stabilizaci přenosové soustavy vzrostly na 1,4 miliardy euro (36 miliard korun). Německo je tak nadále nuceno vynakládat nemalé náklady na to, aby snižovalo výrobu především z větrných elektráren. Německý síťový regulátor údaje včera zveřejnil ve <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Downloads/DE/Allgemeines/Bundesnetzagentur/Publikationen/Berichte/2018/Quartalsbericht_Q4_Gesamt_2017.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=2">Zprávě o poplatcích na opatření pro zajištění stability sítí a systému</a>.
<blockquote>
„Durynské přemostění vedlo ke snížení potřeby redispečinku a nákladů na dříve velmi přetížený síťový prvek. Celkové náklady na stabilizaci sítě přesto v roce 2017 vzrostly na 1,4 miliardy eur. Jen rozšíření sítě může dlouhodobě snížit vysoké náklady na zabezpečení sítě a systému,&#8220; uvádí Jochen Homann, předseda německého síťového regulátora.
</blockquote>
Náklady tak překonaly rok 2016 s 880 miliony eur i větrný rok 2015, ve kterém bylo na zajištění stability soustavy vynaloženo 1,1 miliardy eur. V roce 2017 se zvýšily zejména náklady na řízení dodávky elektřiny do sítě &#8211; tedy náhrada za snížení dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a zdrojů na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Tento fakt poukazuje na stále rostoucí potřebu rozšíření přenosové soustavy, tak aby mohla být energie z obnovitelných zdrojů dopravena ke spotřebitelům.
Nejvíce energie takto „nedodaly“ za rok 2017 větrné elektrárny, celkem 5,3 TWh, na což připadlo 560 milionů euro, tedy 92 % všech nákladů na toto opatření. Následovaly solární elektrárny s 0,16 TWh a 6,6 % nákladů. V roce přitom byla dodávka energie větrných elektráren snížena o 3,5 TWh, u solárních elektráren o 0,18 TWh. Jak dokládá následující grafika, výkon elektráren musel být navyšován v jižních spolkových zemích, kde je soustředěn průmysl, zatímco v ostatních byl výkon elektráren především snižován.
<figure id="attachment_52758" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/navyseni-snizeni-dodavane-energie_2017.png"><img class="size-large wp-image-52758" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/navyseni-snizeni-dodavane-energie_2017-1024x662.png" alt="" width="1024" height="662" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Navyšování (vlevo) a snižování dodávané energie do soustavy dle spolkových zemí. Zdroj: BNetzA</figcaption></figure>
Mimo to bylo využíváno také tzv. redispečinku, kdy jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě elektřinu dle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order">merit order</a> dodat (v Německu zejména větrné elektrárny ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
V roce 2017 narostla potřeba tohoto opatření a byla snížena dodávka energie o velikosti 10,2 TWh, zhruba stejný objem musely naopak elektrárny v blízkosti míst spotřeby vyrobit.
<figure id="attachment_52759" style="width: 717px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/masnahmen-GWh.png"><img class="wp-image-52759 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/masnahmen-GWh.png" alt="" width="717" height="352" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Využívání opatření na zajištění stability soustavy v GWh. Zdroj dat: BNetzA</figcaption></figure>
<h2>Thüringer Strombrücke jen malou náplastí</h2>
Přenosové vedení &#8222;přemosťující&#8220; oblast Durynského lesa, tzv. Thüringen Strombrücke, zprovozněné v září loňského roku ulevilo nejvíce vytěžovanému prvku v německé přenosové soustavě (vedení Remptendorf-Redwitz) a  mírně tak snížilo potřebu redispečinku.
Německo však potřebuje zprovoznit především páteřní <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/suedlink/">severojižní vedení SuedLink</a>. Aktuálně se očekává, že by mělo být dokončeno v roce 2025. Podle vyjádření Lexe Hartmanna z roku 2016, ředitele společnosti Tennet, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/suedlink-dokonceni-paterni-linky-vedeni-nemecka-odlozeno-na-2025/">se jedná o „ambiciózní harmonogram“</a>, jisté pochybnosti o tomto datu <a href="http://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende/">vyjádřil i Peter Hoffmann</a>, odpovědný za zajištění provozu přenosové soustavy společnosti Tennet.
I bavorská vláda se kvůli opožděné výstavbě páteřní linky přenosové soustavy ze severu obává o zajištění dodávek elektřiny pro svou spolkovou zemi,  jedno z průmyslových center Německa. I proto se <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/bavorska-vlada-bojuje-za-nejdelsi-mozny-provoz-jaderneho-bloku-isar-2/">snaží udržet svou jadernou elektrárnu Isar 2</a> v provozu co nejdéle, po <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">havárii ve Fukušimě</a> v roce 2011 přitom bojovala o její co nejrychlejší odstavení. Elektrárna vyrábí ročně přes 11 TWh elektrické energie, <a href="https://www.preussenelektra.de/de/unsere-kraftwerke/kraftwerkisar.html">zhruba 12 % celkové spotřeby elektřiny v Bavorsku.</a> Pokud by měla být odstavena dříve než v nejzazším možném termínu, tedy v prosinci roku 2022, může Bavorsku vzniknout významný problém se zajištěním bezpečnosti dodávek.
<figure id="attachment_52760" style="width: 700px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/DE_bottlenecks_2017.png"><img class="size-full wp-image-52760" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/DE_bottlenecks_2017.png" alt="" width="700" height="880" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Úzká místa v německé přenosové soustavě a doba, po kterou čelily v roce 2017 přetížení. Zdroj: BNetzA</figcaption></figure>

Přenos elektřiny

Účet za stabilizaci německé přenosové soustavy se vloni vyšplhal na rekordních 36 mld. korun

Potřeba redispečinku v Německu klesla v roce 2016 v objemu energie meziročně téměř o čtvrtinu. Ovšem jen první tři měsíce letošního roku se téměř vyrovnaly hodnotám za celý rok 2016. Celkové náklady na redispečink poklesly za loňský rok oproti roku 2015 téměř o polovinu. <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Downloads/DE/Allgemeines/Bundesnetzagentur/Publikationen/Berichte/2017/Quartalsbericht_Q4_Gesamt_2016.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=2">Uvádí to zpráva</a> německého regulátora, Bundesnetzagentur (BNetzA).
Zatímco v roce 2015 bylo předmětem redispečinku celkem 15,4 TWh, v roce 2016 hodnota poklesla zhruba o čtvrtinu na 11,5 GWh. Při porovnání s ročními hodnotami před rekordním rokem 2015 objem energie v rámci redispečinku vzrostl. Letošní první tři měsíce navíc v objemu &#8218;redispečované&#8216; energie <a href="https://www.bdew.de/internet.nsf/id/7FF9D6CC1CA14D85C12580CD004A10B3/$file/2017-04-10_Bericht%20Redispatch_Stand%20April%202017.pdf">téměř dosáhly objemu energie</a> za celý rok 2016.
Náklady na opatření pro redispečink v roce 2016 poklesly z rekordních 412 mil. euro v roce 2015 podle prvních odhadů regulátora na 219 mil. euro, v těchto nákladech nejsou zahrnuty náklady na provoz elektráren, které jsou součástí síťové rezervy.
<figure id="attachment_39247" style="width: 646px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Redispecink-energie.png"><img class="size-full wp-image-39247" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Redispecink-energie.png" alt="Množství energie v rámci redispečinku v Německu" width="646" height="368" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Množství energie v rámci redispečinku v Německu</figcaption></figure>
<figure id="attachment_39242" style="width: 629px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/redispecink_naklady.png"><img class="size-full wp-image-39242" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/redispecink_naklady.png" alt="Náklady na redispečink v Německu. Zdroj dat:: Bundesnetzagentur " width="629" height="314" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Náklady na redispečink v Německu. Zdroj dat: Bundesnetzagentur</figcaption></figure>
Hlavním důvodem pro nárůst potřeb redispečinku v Německu je nesynchronizace nárůstu výroby obnovitelných zdrojů energie (zejména větrných elektráren) s rozvojem přenosové soustavy.
V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě elektřinu dle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order">merit order</a> dodat (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
Závislost potřeby redispečinku a množství elektřiny vyrobené větrnými elektrárnami je patrná z následujícího grafu.
<figure id="attachment_39243" style="width: 920px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/vitr_redispecink_zavislost.png"><img class="size-full wp-image-39243" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/vitr_redispecink_zavislost.png" alt="Závislost množství energie v rámci redispečinku v měsíci na výrobě větrných elektráren za daný měsíc. Zdroj: BDEW " width="920" height="491" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Závislost množství energie v rámci redispečinku v měsíci na výrobě větrných elektráren za daný měsíc. Zdroj: BDEW</figcaption></figure>
<h2>Pokles zaznamenalo i odškodnění pro provozovatele OZE</h2>
V roce 2016 meziročně poklesla nutnost omezování výroby obnovitelných zdrojů energie z důvodu síťových omezení. Oproti roku 2015 došlo k poklesu o zhruba 1 GWh na celkových 3,7 GWh. S tím poklesly náklady nutné pro odškodnění provozovatelů dotčených obnovitelných zdrojů o zhruba 105 mil. euro na 373 mil. euro.
<h2>K rozšiřování soustavy nedochází v požadovaném tempu</h2>
Podle každoročně vydávané zprávy BNetzA o rozšiřování rozvodné sítě, které Německo dosud uskutečnilo, bylo prozatím dosaženo pouze 11 % projektů označených jako &#8222;vysokoprioritních&#8220;. Plán rozvoje sítě založený na výpočtech německých provozovatelů přenosové soustavy odhaduje, že náklady na rozšíření sítě včetně potřebných mořských propojení pro offshore větrné elektrárny do roku 2030 budou v příštích deseti letech přibližně 50 miliard euro.

Elektřina

Německo: Potřeba redispečinku v roce 2016 klesla meziročně o čtvrtinu

Provozovatel německé přenosové soustavy TenneT v <a href="http://www.handelsblatt.com/my/politik/international/strompreise-steigen-tennet-erhoeht-netzentgelte-um-80-prozent/14589324.html?ticket=ST-1150568-3NtTek2Dlh3VwfFjhLP4-ap3">rozhovoru pro Handelsblatt</a> oznámil, že německé poplatky za provoz soustavy vzrostou další rok o 80 %. Zvýšení poplatků je způsobeno zejména zvýšenými náklady na redispečink.
Na území přenosové soustavy společnosti TenneT, která zajišťuje přenos elektřiny na největším území Německa, vzrostou odběratelům poplatky za přenos elektřiny o 80 %. Provozovatel soustavy tak <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/naklady-na-nemecky-redispecink-se-mezirocne-vice-nez-zdvojnasobily/">reaguje na zvýšené náklady</a>, které vznikají integrací obnovitelných zdrojů do soustavy.
Náklady na opatření, které slouží ke stabilizaci sítě, se na zvýšení celkové ceny za přenos elektřiny podílí z 95 %. Naopak náklady na výstavbu nových přenosových sítí, které by pomohly snížit náklady na redispečink, se podílí pouze z 5 %.
Většina přenosových vedení je totiž stále v procesu schvalování, nikoliv ve výstavbě a <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-prenosoveho-vedeni-v-nemecku-nezrychluje-pribyva-po-kilometrech/">nové vedení tak přibývá pouze po kilometrech</a>. Za celé první pololetí letošního roku přibylo pouze 25 km vybraného prioritního vedení, které určuje německá legislativa.
<blockquote>
&#8222;Hlavním důvodem pro navýšení poplatků je fakt, že výstavba přenosového vedení neprobíhá tak rychle, jako výstavba nových obnovitelných zdrojů.&#8220;
Urban Keussen, člen představenstva TenneT pro Handelsblatt
</blockquote>
Zvýšení poplatků pocítí německé domácnosti i velkoodběratelé elektřiny. Zatímco průměrná domácnost by si měla v příštím roce připlatit na poplatcích cca 30 EUR (810 Kč), velkoodběratelů se vyšší poplatky dotknou výrazněji.
<figure id="attachment_27209" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/vedeni_05-725x544.jpg"><img class="size-full wp-image-27209" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/vedeni_05-725x544.jpg" alt="Dostatečná přenosová kapacita vedení Německu nadále chybí" width="725" height="544" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Dostatečná přenosová kapacita vedení Německu chybí, připlatí si za stabilní síť</figcaption></figure>
Na rozdíl od poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie, který největší průmysloví výrobci a odběratelé elektřiny neplatí, jsou pravidla u poplatku za přenos elektřiny stejná pro domácnosti i velkoodběratele. Dle deníku Handlesblatt velkoodběratelé při spotřebě 300 GWh zaplatí o 2,7 mil. EUR více.
Na rychlé tempo výstavby obnovitelných zdrojů, které neodpovídá výstavbě přenosového vedení, se u našich západních sousedů dlouhodobě upozorňuje. Přesto není výstavba vedení dostačující a provozovatelé přenosových soustav kvůli tomu platí vyšší částky provozovatelům elektráren za redispečink.

Rychlé zprávy

Němci si připlatí, TenneT zvýší poplatky za přenos elektřiny o 80 %

Náklady na redispečink v německé soustavě vzrostly z 185,4 mil. EUR v roce 2014 na celkových 402,5 mil. EUR v roce 2015. Výrazně vzrostly také náklady na odškodnění výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří nemohli kvůli přetížené síti dodávat elektřinu do soustavy.
Náklady na provoz německé soustavy v minulém roce významně vzrostly. Podle <a href="http://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Downloads/DE/Sachgebiete/Energie/Unternehmen_Institutionen/Versorgungssicherheit/Stromnetze/System-_u_Netzsicherheit/Quartalsbericht_Q4_2015.pdf;jsessionid=1964657A3A8200382D5DED7E01A046D0?__blob=publicationFile&amp;v=1" target="_blank">nově vydané zprávy</a> německého regulátora se náklady na redispečink u čtyř provozovatelů přenosových soustav zvýšily v součtu o 117 % a dosáhly celkové výše 402,5 mil. EUR.
Německo i přes rychlý rozvoj OZE, které v loňském roce tvořily přes 30 % výroby elektřiny, nemá v oblasti OZE vyhráno. Neustále totiž <a href="http://oenergetice.cz/uncategorized/nemecko-postavilo-nejmene-prenosoveho-vedeni-od-3q-2013/" target="_blank">bojuje s rozvojem přenosových soustav</a>, které jsou klíčové pro začlenění obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy. V důsledku nedostatečného propojení navíc neustále rostou náklady na provoz sítě.
Navíc podíl výroby elektřiny z OZE v Německu nadále roste. V prvním <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-oze-maji-za-sebou-silne-pololeti-podil-oze-dosahl-365/">pololetí letošního roku dosáhl až na 36,5 %</a>.
<figure id="attachment_26313" style="width: 671px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/Co_5wJ2UAAA9HSm.jpg"><img class="size-full wp-image-26313" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/Co_5wJ2UAAA9HSm.jpg" alt="Výroba elektřiny z oze Německo" width="671" height="651" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Německo vyrobilo z OZE v prvním pololetí roku 2016 36,5 %</figcaption></figure>
Nejvíce nákladů na redispečink rozdělily jejich poskytovatelům provozovatelé soustavy TenneT a 50Hertz, jejichž náklady byly cca 399 mil. EUR. Náklady na redispečink soustavy 50Hertz jsou odůvodněné i tím, že v soustavě je v současné době podíl <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/80-obnovitelnych-zdroju-v-siti-neni-problem-rika-ceo-50-hertz/">OZE na výrobě elektřiny kolem 50 %</a>.
Množství elektrické energie, které bylo nutné v rámci redispečinku regulovat, vzrostlo více než třikrát. V roce 2014 bylo nutné regulovat 5,2 TWh elektrické energie, zatímco v roce 2015 to bylo již 16 TWh.
<h2>Roste i odškodnění pro výrobce, kteří nemohli elektřinu dodávat do sítě</h2>
Další významná částka, kterou hradí spotřebitelé elektřiny v rámci poplatku za provoz soustavy, je 478 mil. EUR za odškodnění výrobcům elektřiny z OZE.
Toto odškodnění je vypláceno provozovatelům elektráren, které z důvodu omezení v síti nemohli svoji elektřinu do sítě dodat. I zde je vidět výrazný nárůst nákladů, jelikož v roce 2014 byly tyto náklady odhadovány na 183 mil. EUR.
Z odhadovaných nákladů ve výši 478 mil. EUR šlo přes 76 % nákladů provozovatelům onshore větrných elektráren, 13 % dostali provozovatelé elektráren spalujících biomasu a využívající <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/bioplyn-a-bioplynove-stanice-v-cr/" target="_blank">bioplyn</a>.