Domů
Rozhovory
Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (4/4)
Zdroj: ČEZ

Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (4/4)

Ve spolupráci se studenty oboru Bezpečnostních a strategických studií Masarykovy univerzity jsme vyzpovídali 4 osobnosti z různých sfér české energetické scény. V tomto cyklu názorů na budoucnost české energetiky přinášíme jejich pohled na optimální energetickou bilanci ČR v následujících letech i jejich názor na výstavbu nových jaderných zdrojů.

Čtvrtým respondentem, jehož názor publikujeme, je Milan Vaněček, vědecký pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR, nyní v důchodu. Zabýval se spektroskopií, materiálovým výzkumem, nanotechnologiemi a fotovoltaikou.

O jakou energetickou bilanci si myslíte, že bychom jako stát měli v dlouhodobém horizontu usilovat? Uvažujme osu Negativní (dovážíme elektřinu ze zahraničí) - Vyrovnanou (produkujeme přesně tolik co vyrobíme) - Pozitivní (vyvážíme elektřinu do zahraničí). Proč?

Energetickou bilanci našeho státu lze rozdělit na dvě části: nezbytnou a zbytnou. Tu nezbytnou pro chod průmyslu, zemědělství, dopravy, fungování velkých měst, zdravotnictví, správa státu, bychom si měli zajistit sami v ČR.  S přechodem na všeobecnou elektrifikaci a se zvýšením energetických úspor se nám podaří snížit dovoz ropy a po roce 2040-50 i plynu, když uvažujeme veškerou energii.

Tu mnohem menší, zbytnou část energetiky (umožňující „vyšší komfort“) je nejvhodnější ponechat trhu v rámci EU. Samozřejmě i ta nezbytná část bude cenově fungovat v rámci jednotného trhu EU.

Udržení dosavadního trvalého dlouhodobého vývozu elektřiny (tím nemyslím krátkodobé dovozy/vývozy v rámci vzájemné výpomoci) je pro ČR ekonomicky nevýhodné, nemá přidanou hodnotu, výhodný je vývoz energetických celků.

V souvislosti s předcházející otázkou: jaké kroky si myslíte, že bychom měli podniknout v dosahování Vámi zmíněného cíle? Pokud odpověď zahrnuje výstavbu nových zdrojů energie, jaké by to měly být a kdy?

Jelikož jsme součástí EU musíme se připojit k jejímu úsilí o odstavení uhelných elektráren. Vzhledem k vysokému podílu uhelných elektráren na výrobě elektřiny to bude pro nás obtížné (podobně jako pro Polsko). Každé urychlování odstavení uhelných elektráren bude stát výdaje navíc. Nevidím důvod  proč by se ČR měla zbavit uhelných zdrojů rychleji než Německo. Nicméně odchod od uhlí je logický a nevyhnutelný.

A oproti Německu budeme mít dvě velké výhody:

  • zůstanou nám (do doby ukončení jejich životnosti, cca 2037 a 2052, případně obojí o 10 let déle) i dvě jaderné elektrárny,
  • na rozdíl od Německa, které dosáhlo výroby nadpolovičního množství elektřiny z obnovitelných zdrojů již v roce 2020, tj stavělo dlouhou dobu fotovoltaické elektrárny (FVE) a větrné elektrárny (VtE) když byly investičně drahé, my je budeme budovat v době, kdy jsou investičně stále levnější (a provozně bezkonkurenčně nejlevnější). Je třeba jen ukončit vysoké dotování fotovoltaiky z let 2009-10, které narušuje hospodářskou soutěž („překompenzace“) a EU žádá jeho kontrolu a nápravu (jak  to již provedlo Španělsko a Francie).
  • Pro energetickou soběstačnost v základní spotřebě elektřiny bychom měli, ve shodě s

    • celosvětovým vývojem,
    • každoročním technickým pokrokem v obnovitelných zdrojích elektřiny, především FVE a VtE
    • úsilím EU o splnění Pařížských dohod o ochraně klimatu
    • přednostně budovat novou moderní energetiku založenou na fotovoltaických a větrných elektrárnách spojených s akumulací (vodní, bateriovou, a v budoucnu akumulací i ze vzrůstající z elektromobility), s doplňkovou pružnou výrobou z biomasy, bioplynu, důslednou kogenerací elektřiny a tepla v plynových elektrárnách v zimním období a jako střednědobého řešení (na cca 30 let) i nárust počtu pružných plynových a paroplynových elektráren.

      Další jaderné elektrárny nepotřebujeme, stejně jako Švýcarsko, Španělsko, Belgie, Nizozemí, Švédsko. To vše jsou země, které se rozhodly nechat staré JE dosloužit a nestavět nové.

      Ekonomicky nejvyspělejší státy světa takto postupují. Výstavba nových energetických zdrojů představuje velké technické výzvy pro regulaci těchto zdrojů a optimalizaci výroby a vztahu výrobce/spotřebitel. V době počítačů, automatizace a nastupující umělé inteligence má tato výzva technické řešení, naší výhodou bude využití zahraničních zkušeností ze států, které již mají zkušenosti s mnohem vyšším stupněm využití intermitentních obnovitelných zdrojů, jako jsou FVE a VtE.

      Výhodou realizace FVE a VtE a bateriové akumulace je možnost postupné realizace stále výkonnějších a levnějších zařízení, tedy něco, co je nedostupné pro současnou výstavbu JE (III+ generace). Bateriová akumulace v ČR je realita, rozhodly se pro ni všechny automobilky, které vyrábí automobily v ČR. Jeden milion elektromobilů je schopen akumulovat zhruba 50 GWh elektřiny=celodenní výroba dvou Temelínských reaktorů. Průtočné baterie budou ještě ekonomicky výhodnější. Již existující a nově budované přečerpávací elektrárny budou tuto novou akumulaci doplňovat.

      Pokud by mělo dojít k výstavbě nových jaderných bloků (nehledě na Váš postoj ke správnosti výstavby), je dle Vašeho názoru umožnění účasti dodavatelů z Ruska a Číny v soutěži spojeno s bezpečnostními riziky vůči zájmům státu? Proč? Pokud ano, tak jakými?

      Tato otázka je v současnosti zbytečná. Ale moje akademická odpověď je následující: bezpečnostní rizika se účastí dodavatelů z Ruska či Číny nezvětší, ze soutěže bych je nevyřazoval. Rizika jsou totiž již v současnosti dosti vysoká, vždyť naše jaderné elektrárny jsou postavené podle ruské dokumentace, užívají ruské palivo, plzeňská Škoda JS, provádějící řadu servisních prací v nich, je v ruském vlastnictví.

      Pokud by mělo dojít k výstavbě nových jaderných bloků (nehledě na Váš postoj ke správnosti výstavby), považujete projekt v současné podobě za ekonomicky rizikový? Pokud ano, na řízení kterých rizik by se měl zadavatel soustředit a jak by s nimi měl pracovat?

      Toto je kritický bod všech úvah o budoucí energetické koncepci ve světě, a tedy i v ČR. Jaká bude současná a budoucí ekonomika výstavby a provozu. Cenové relace z minulosti jsou neplatné, argumentace cenami před 10 či 20 lety je naprosto zavádějící ve srovnání se současnou realitou ve světě i Evropské unii. Investiční ceny velkých FVE klesly za posledních 10 let zhruba na jednu sedminu jejich ceny v letech 2009-10. Nejnovější cenová mapa (2021) pro PPA (smlouvy o nákupu elektřiny) ve státech EU je například zde.

      Jedná se o ceny elektřiny z velkých fotovoltaických, resp. větrných elektráren (dlouhodobý kontrakt, typicky na 12 let). To jsou komerční ceny, pod 50 EUR/MWh, bez státních dotací, nabízené v roce 2021. Ceny, kterým nemohou ceny z nových JE stavěných v EU, resp. připravovaných v EU k výstavbě vůbec konkurovat. Ceny PPA v USA jsou ještě nižší.

      To tedy znamená, že velké („utility scale“) VtE a FVE lze stavět čistě na komerčním principu, bez pomoci státu (přímé či nepřímé dotace) a stát tedy nenese finanční riziko.

      Naproti tomu projekt nové jaderné elektrárny v Evropské unii je vysoce ekonomicky rizikový. A podle předpovědí renomovaných ekonomických agentur (Bloomberg New Energy Finance, Lazard’s) ceny elektřiny z FVE a VtE ještě klesnou koncem této dekády na polovinu. Tedy mnohem dříve, než by si ČR mohla novou JE od zahraničních dodavatelů nechat postavit.

      To tedy znamená v případě realizace JE Dukovany 2: nejdražší možnou investici, následnou výrobu elektřiny, která bude výrazně nad cenou elektřiny v našem regionu, a tedy prodejná pouze s pomocí státní dotace (která ani nemusí být v EU povolena). Čím více tato JE vyrobí, tím větší bude ekonomická ztráta jejího majitele.

      Ekonomické riziko též přináší „efekt Fukušima“. Havárie sedmého stupně na JE ve Fukušimě zastavila na mnoho let všechny jaderné elektrárny v Japonsku (přes 50 reaktorů) a většina z nich bude natrvalo odstavena a demontována. Totéž může způsobit jediná havárie 7. stupně v EU.

      Jakého technologického pokroku by bylo zapotřebí, aby se změnil Váš postoj k některé z předcházejících otázek (lze uvažovat výrobní stranu formou modulárních reaktorů či skladování energie, stejně jako spotřební formou udržitelné spotřeby stejně jako cokoliv jiného)?

      Stavba zastaralých, jen částečně vylepšených (v reakci na důsledky havárie ve Fukušimě) JE třetí generace (III+) nedává smysl, je zapotřebí počkat co přinese nová čtvrtá generace a zda se některé její koncepty v praxi osvědčí. Bezpečnější, recyklovatelná a několikanásobně levnější jaderná energetika, bude-li realizovatelná, by neměla být ještě odepsána. Bude záležet na dalším výzkumu nových jaderných reaktorů především v USA, Rusku a Číně.

      Co se týče skladování elektřiny, je ve světě všeobecně akceptováno a praxí již ověřeno, že trend bateriového skladování elektřiny je realizovaný, snadno škálovatelný, jeho klesající cena sleduje obdobnou cenovou trajektorii poklesu ceny, jako tomu bylo a je u fotovoltaických panelů (jejich pokles ceny na 1/10 od roku 2010, a současně exponenciálně rostoucí hromadná výroba těchto panelů). V současnosti staví EU již několik „Gigatováren“ na výrobu Li baterií a prvou „Gigatovárnu“ na nejúčinnější fotovoltaické panely.

      Co se týče návrhů regulace spotřeby („udržitelná spotřeba“), myslím, že v našem ekonomickém systému tato cesta reálná není a že je kontraproduktivní. Nicméně zamezení plýtvání, nutnost vhodnými technickými opatřeními dosahovat energetických úspor, má zásadní důležitost pro energetiku a udržitelný rozvoj.

      Komentáře

      (22)

      Jarda

      21. květen 2021, 07:41

      Dobry den,

      pane Vanecek asi mate pravdu v tom ze cena EE z velkych FVE + VtE bude asi nizsi nez z JE. Ale kvuli nestabilnim dodavkam EE z OZE bude stoupat cena regulace a cena prenosove site ktera se promitne do koncovych cen, nebude tento narust vyssi nez rozdil mezi silovou EE z JE a OZE?

      Dale pisete o tom ze velke parky FVE + VtE nepotrebuji dotace, ale kde je chcete stavet? Moc se mi nelibi ze by jsme si zabrali ornou pudu a pestovali na ni elektrinu (uz ted se to deje s repkou(nafta) a kukurici) pro bioplynove stanice a to kdyz vidim tak se mi kudla v kapse otvira! FVE pod nimiz se da pestovat samozrejme znam jen by me zajimalo jestli i tyto FVE jsou zivotaschopne bez dotaci?

      Nedavno zde vysel clanek o stavbe FVE + bateriove uloziste na rodinnem dome, kde cena panelu tvorila pouze 10% celkovych nakladu na vystavbu. Zde nevidim uz velky prostor pro snizeni ceny. Cena baterii je cca 40%, ocekavate velky prulom v akumulaci energie?

      https://oenergetice.cz/akumulace-energie/nez-objednate-fve-vas-dum-ci-firmu-3-dil-marketingova-realna-ekonomika-investice

      V posledni dobe stoupa cena surovin a to pomerne vyrazne, na vykon FVE i VtE elektrarny o stejnem vykonu jako JE je potreba radove vice materialu (beton, kovy..). Toto mi neprijde prilis ekologicke.

      Nevim, zda se mi za nase cesty ochrany zivotniho prostredi jsou vice devastacni nez ochranne.

      Jan Veselý

      21. květen 2021, 09:03

      Víte Jardo, váš problém je v tom co ve svých úvahách neděláte. Pokaždé, když vám ve vašch úvahách vychází nějaké to "něco proti něčemu", musíte jít v úvahách ještě dál a vyhodnotit velikost/důležitost oněch věcí. Pokud to neuděláte, riskujete, že budete jen považován za někoho, kdo akorát demagogicky hraje na city a ohýbá realitu tak, jak by si přál, aby věci byly.

      A pak tam máte spoustu chyb v úvahách. Třeba s tou půdou. Jen pro vaši informaci, v ČR je cca polovina území státu klasifikovaná jako zemědělská půda. Jenže dnes cca pro čtvrtinu oné plochy není reálné ekonomické využití a na druhé čtvrtině se pěstuje ona proklínaná řepka, která půjde do háje hned potom, co Andrej přestane držet naživu "bionaftu", zbytek EU už to odepsal jako nepovedený pokus.

      Dále si prosím uvědomte, že velké FVE se budují na konstrukcích ukotvených na zemních vrutech. Z ornicí se nijak nemanipuluje, ta tam zůstává. FVE jde kdykoliv demontovat a chytří investoři už dávno přišli na to, že v případě FVE jde kombinovat výrobu elektřiny ze zemědělskou produkcí a mít z jedné plochy dvojí užitek. Pod FVE můžete mít normálně dál pastvinu a pást tam ovce nebo krávy. V polostínu tráva dokonce roste líp. Nebo tam můžete normálně pěstovat polní plodiny. Třeba bramborám taky polostín vyhovuje více než ostré Slunce.

      Jan Veselý

      21. květen 2021, 09:12

      Cena baterií klesá po přibližně stejné zkušenostní křivce jako je tomu u FV panelů. Ceny klesají a bude dále rychle klesat. Je to zdokumentovaná ekonomická zákonitost, která platí pro každý masově produkovaný výrobek. Není na to třeba žádné zázračné technologické průlomy, je to "jen" výslednice práce mnoha tisíc výzkumníků, techniků, obchodníků a dalších lidí, kteří chodí každý den do práce a přemýšlejí jak tu jejich část procesu udělat aspoň o kousek lepší. Procento tam a procento jinde, množstevní sleva támhle, optimalizace nákladů jinde, a najednou jste cenově úplně jinde. A Li-ion články jsou produkt vyráběný v miliardových sériích.

      petr

      21. květen 2021, 22:29

      Obávám se, že nemáte pravdu.

      Ceny komerčních baterií neklesají a pokud přeci jen tak velmi nepatrně... je to skutečnost z posledních 5 let...

      Carlos

      21. květen 2021, 23:50

      A jak jsou na tom měrné ceny za kWh?

      JD

      22. květen 2021, 00:38

      Ne, má pravdu.

      https://blog.fluenceenergy.com/solar-storage-eclipse-conventional-resources-as-new-clean-energy-generation-model

      A ceny FVE, VTE a baterií budou klesat i nadále, což bude mít v horizontu deseti až patnácti let podstatné konsekvence.

      JD

      21. květen 2021, 10:48

      K té orné půdě. To jsou neustále omílané nepravdy, které jsou rozšiřovány mezi lidi, kteří je neustále papouškují.

      Na cenné zemědělské půdě se fotovoltaika nestaví. Přednost mají brownfieldy, střechy a obecně územní celky s omezenými způsoby využití.

      Nějaká půda sice zabrána byla, ale pokud se srovná zábor zemědělské půdy kvůli energetice, tak fotovoltaika zabírá zlomek rozlohy, na které se pěstuje řepka pro energetické účely.

      ČR je největším pěstitelem řepky v Evropě a vývozcem energetických produktů z řepky (biopaliv) v Evropě. Zhruba třetina produkce se používá pro energetické účely.

      Naopak s příchodem elektromobility v mnoha segmentech (osobní, nákladní, veřejná doprava) v příštích zhruba 15 - 20 letech bude tato produkce a tento byznys přirozenou cestou zdisruptován, protože po tom prostě nebude poptávka (a nedá se s tím vůbec nic dělat).

      Díky tomu se jen u nás uvolní možná nějakých 125 000 ha pro pěstování něčeho jiného nebo k jinému využití.

      kolemjdoucí

      21. květen 2021, 08:43

      Pane Vaněčku, nezlobte se, ale buď mi něco uniká (a budu rád za poučení), nebo vůbec nerozumíte principiálním rozdílům mezi reaktory II a III+ generace - které jsem zvládl pochopit i já coby poučený laik.

      III+ není jen "částečné vylepšení" starých reaktorů, jde o přechod na pasivní bezpečnostní prvky, tedy úplně jinou "filosofii" zabezpečení. Pasivní zabezpečení teoreticky nemůže selhat v důsledku náhle nastalé nebezpečné situace - ať už způsobené tsunami či nezodpovědnou obsluhou - ale pouze v případě dlouhodobého zanedbávání kontrol a údržby. Pravděpodobnost havárie s únikem radioaktivity je zde řádově nižší.

      Domnívám se proto, že plošné odstavení reaktorů v důsledku havárie 7. stupně na reaktoru II generace by se netýkalo nových reaktorů generace III+ - s velkou pravděpodobností by šlo o selhání systémů, které mají III+ reaktory řešené úplně jinak.

      Milan Vaněček

      21. květen 2021, 09:27

      "pasivní" bezpečnost 3+ jaderné elektrárny vydrží (u té nové americké) 72 hodin. To je vše. A protavené palivo zůstane zachyceno.

      Toť vše.

      Karlos

      21. květen 2021, 16:09

      Hmm až na to, že po 72 hodinách bude dodávané teplo tak nějak o několik řádů nižší (odhadem méně než 0,5 % nominálního výkonu).

      A tohle je vydávané seriózním médiem pomalu za studii univerzity založenou na zpovědích odborníků z elektroenergetiky.

      Pardon, ale připomíná mi to, když se k (ne)bezpečnosti očkování vyjadřuje (v lepším případě) například praktický lékař na základě "osobních zkušeností".

      Sorry tohle není novinařina a mělo by to být rozhodně označeno za "NÁZOR" (a ještě se to zašťiťuje univerzitou).

      Milan Vaněček

      21. květen 2021, 18:08

      Tou zvýšenou bezpečností získáte 72 hodin, nic víc, zákony radioaktivního rozpadu jsou přírodní zákony.

      Jiří Šíma

      27. září 2021, 19:13

      Jestli vaší při dobře rozumím, tak získáme 72 hodin, po kterých bude dodávané teplo o několik řádů nižší (odhadem méně než 0,5 % nominálního výkonu). To je docela dost, nemyslíte?

      Omega

      21. květen 2021, 09:37

      Ano VTE a FVE dokáží v absolutních číslech dodat tolik energie, kolik potřebujeme. Problém je pouze v tom, že ji nedodává v době, kdy ji potřebujeme.

      Bateriové zálohy jsou použitelné pouze na pár hodin - je jedno jak budou škálovatelné, ekonomika provozu určuje jejich velikost.

      Dlouhodobá záloha existuje jedna - výroba vodíku - ale tam jsem si nějak nevšiml poklesu cen. Výroba CH4 ze vzduchu (nebo ještě lépe rovnou CH3OH) je v nedohlednu.

      Takže se pomalu dostáváme do indického scénáře - kde každá firma v Delhi má vlastní naftový generátor, který spouští, když vypadne elektrika.

      JVr

      21. květen 2021, 10:05

      Když nad tím tak uvažuji, tak to Indické řešení není špatné, každá větší kancelářská budova, nemocnice, výroba, ... už diesel generátor má, jen jej prakticky behem roku nebyužije.

      Bytové domy mohou postavit fotovoltaiku a baterie (získá to úlně jinou návratnost a užitek než teď).

      Pokud se s těmi blackouty naučí společnost žít, jsou asi akcepotvatelné. Holt bude elektřina jen pro část vybraných a pro ostatní jen když svítí nebo fouká, není problém se tomu přizpůsobit, doufejme, že za takových podmínek nebude alespoň drahá...

      Pavel K

      21. květen 2021, 13:10

      Podle me starsi uvahy by se mohlo teoreticky najet i na system tarifu dle potreb stalosti dodavky elektriky. To od 100 %, kdy distributor u zakaznika nainstaluje nejakou formu akumulace pro mimoradne vypadky, kterou by prip. doplnoval behem delsich vypadku. Takovy zakaznik by platil drahe distribucni poplatky az po tarif, kde by se distribucni poplatky neplatily, nebo by dokonce byly zaporne, kde by se negarantovalo ani procentualni dodavky (treba aspon 50 % hodin) a zakaznik by se taovemu rezimu prizpusobil. Neco mezi by mohlo byt, ze se garantuje 20 hod denne dodavka s tim, ze preruseni muze byt max 30 minut v kuse a pote aspon 30 minut bezet. Vyjimka by byla zivelna udalost. Za toto by se platily dosavadni distribucni poplatky (D57d)

      Nefi

      21. květen 2021, 11:33

      Kdo je vaše oblíbená historická osobnost a proč právě Lenin? Takto jsou koncipovány otázky pro 4 osoby zde vystupující.

      Studenti se díky tomu naučí, že bilance je základ veškeré strategie a bezpečnosti. V čem spočívá energetická politika EU netuší, protože to pravděpodobně netuší ani jejich vyučující. Na konci tohoto řetězce je pak český politik, který jede lízat holínky do Kremlu, protože jde přece zajišťovat tu energetickou bezpečnost. Česká realita energetiky je bohužel od té evropské na míle daleko a to navzdory tomu, že jsme měli s Německem ještě před pár desetiletími v podstatě podobný mix. Oni se změnili, zatímco my jsme si vyprávěli příběhy o tom, jak se v Bruselu nebo v Berlíně zase zbláznili.

      Jan Veselý

      21. květen 2021, 12:34

      To je stará známá věc. Ono je tak jednoduché říkat, že za všechno mohou ti zlí "oni".

      A v energetice jste ve světě, kde jsou všichni zvyklí na plánování na 20-letky a na přístup "hlavně nic neměnit".

      Ivan Novák

      21. květen 2021, 14:49

      Přístup "změnu za každou cenu, jedno, že to nebude fungovat" ať na sebe používají radikální revolucionáři, prosím. V energetice moc nefunguje ani přístup "když změna povede k horšímu, vrátíme se", protože jednotlivé investice jsou hodně velké, omyl by investor nemusel přežít a spotřebiteli by zeštíhlil peněženku taky. I původně malé VTE a FVE se evolucí vyvinuly do velkých farem, tedy i velkých peněz. A v zatopeném dolu nikdo, kdo si váží zdravé kůže, těžbu neobnoví.

      Milan Vaněček

      21. květen 2021, 18:14

      Pane Novák, proto navrhuji: nad 50% OZE (dominantně z větru a fotovoltaiky) u nás JEN až uvidíme že to v Německu funguje.

      A to vidíme už nyní.

      Odstoupit zcela od uhlí: zase až teprve uvidíme jak to v Německu bude fungovat. To ještě nevidíme.

      A stavět utility scale FVE bez dotací - opět vidíme z Německa, Polska, Dánska, že to jde.

      Drahé stavby energetických kapacit zastavit, neuskutečňovat.

      Jan Veselý

      21. květen 2021, 19:15

      "omyl by investor nemusel přežít" - To je přece v pořádku, ne? Investor jde s kůží na trh a za své riziko inkasuje zisky. A za hloupá rozhodnutí má pykat. To je úplně normální v jakémkoliv jiném byznysu. Akorát, že ve výrobě elektřiny se 50 a více let pěstovaly monopoly, které si státy musely hýčkat a zisk se jim musel zaručovat. A tahle mentalita tady furt zůstává. To není normální.

      Jaroslav

      23. květen 2021, 08:32

      Jádro ano ale ne centrální zdroje...elektřina se musí vyrábět tam, kde se spotřebovává.

      Baton David

      24. květen 2021, 14:34

      a přitom se stačí dohodnout a ono je řešení tak prosté: OZE ano, JE ano, čím více stabilně dodávajících zdrojů pro základní odběr, tím jsou menší náklady na akumulaci fluktujících zdrojů, které ale vyrábí za nižší provozní náklady a v případě přebytku energie, kdy může cena být až záporná se můžeme pouštět do něčeho z pohledu účinnosti opravdu nerentabilního - elektrolýzy a výroby syntetických paliv, těžké vody atd atd..

      Přidat komentář

      Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
      Vyžadované informace jsou označeny *
      Pravidla diskuze
      Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
      Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
      Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
      Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
      V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
      OM Solutions s.r.o.
      Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
      Třebíč
      IČ: 02682516
      SOCIÁLNÍ SÍTĚ
      © 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.