František Hezoučký: Z čistého vývozce elektřiny se můžeme stát dovozci

Pan inženýr Hezoučký se ptá, cituji: Chcete platit dvě koruny za kilowatthodinu nebo dvanáct korun?

Je jasné, že v případě stavby NOVÉ jaderné elektrárny budeme platit něco mezi tím. Když se opět zorganizuje "partička všehoschopných" jako v letech 2009-10 tak to bude blíže té vyšší částce. Když by vše šlo optimálně (jako že nic takového zatím v Evropě se nepodařilo v posledních deseti letech realizovat) tak to budou 3 Kč za kWh silové elektřiny.

Za nasmlouvané ceny pod 2 Kč za kWh můžete postavit u nás či v Německu jako NOVOU bezemisní elektrárnu jen větrnou nebo fotovoltaickou elektrárnu, jako zdroj čisté energie pak opět pouze větrnou nebo fotovoltaickou elektrárnu.

A u těch máte jistotu, že čím později je postavíte, tím budou i levnější (na rozdíl od nové JE, která bude dražší a dražší).

Pan Hezoučký má pravdu v tom, že akumulace elektřiny ještě není vyřešená a pravděpodobně dlouho vyřešená nebude. Je možné se trochu posouvat v oblasti řízení spotřeby a domácí akumulace s fotovoltaikou, ale nejde předopokládat 100% pokrytí spotřeby v zimě.

Vítr a Slunce samo o sobě bez enormní akumulace není dostatečné řešení. Stačí se podívat na výrobu OZE v Německu za minulý týden.

Otázka tedy zní: budeme stavět větrníky a paroplynové bloky? Podporovat kogeneraci? Nebo jádro? Kdo napraví pověst obnovitelných zdrojů u českých voličů?

Politici se bojí cokoliv rozhodnout, takže nepostavíme skoro nic a budeme závislí na okolních zemích?

Nastavil jsem si Agorameter na posledních 7 dní - výroba z OZE v Německu není špatná.

Asi nejlepší nyní je nestavět nic. A připravit zákony a chytré sítě co podpoří vítr a slunce. A začít budovat FV na střechách, do deseti let tu máme konkurence schopnou akumulaci za čtvrtinovou cenu.

Máme velký přebytek kapacity elektráren, vidíme že když vypadne Temelín či Dukovany, žádná katastrofa se neděje.

Nemyslel jsem "posledních 7 dní", ale opravdu minulý týden.

FVE na střechách je jasná volba, ale listopad-duben to nevyřeší. Také průmysl takovou střechu prostě nemá.

"akumulaci za čtvrtinovou cenu" - to asi nikdo nedokáže předpovědět. Na světě je mnoho zemí, kde bude poptávka větší, protože mají elektřinu dražší. Proto nečekám tak rychlý pád cen u nás v ČR.

Ale Němcům fandím - jsou první, kdo řekl "nebudeme stát v koutě a zkusíme to".

Bohužel Němci také řekli: Nebudeme se ohlížet na zájmy našich sousedů a na tržní principy - prostě je převálcujeme. Přenosové soustavy našich sousedů využijeme a nic jim za to nedáme, bude jim muset stačit dobrý pocit, že přispěli k velkému dílu Německého národa. Ohrožení energetické bezpečnosti našich sousedů nás nezajímá, buď to zvládnou nebo ne.

Takže já Němcům jako Čech za těchto podmínek fandit nemůžu (ačkoli proti obnovitelným zdrojům nic nemám) a můžu se jen divit komukoliv v ČR, kdo tak činí.

Ano převálcují to stejně jako američané, číňani nebo japonci. Tak to na světě chodí, proto jsou to hospodářsky nejsilnější země světa. To neobdivuji, to realisticky konstatuji. Energetická transformace není o obdivu, je to o konstatování reality světa.

Němci nás převálcovali v roce 1938. Dnešní situace je té z roku 1938 podobná, v tom, že hnědí fanatici v NSDAP byli i zelenými fanatiky, věřící v různé fantasmagorické a pavědecké představy stejně jako řada současných německých politiků. Kdy a jak nás převálcovalo Německo je jasné, stejně tak je jasné, že se dnes snaží o totéž v energetice, a to podobnými totalitními prostředky, protože ekonomicky to případě oze parodií na elektrárny prostě nejde. Zajímalo by mně tedy v kdy a jak nás převálcovala USA či Japonsko.

Pane Vaněčku, zobrazte v Agorametru říjen (tedy poslední měsíc) a porovnejte plochy pro klasické a obnovitelné zdroje (to dává poměr výroby) a vidíte, že z pohledu obnovitelných zdrojů to není moc valné. Slunce je od září do března v našich šířkách slabé a krátce a pokud ještě je i výraznější oblačnost, tak i při velkém instalovaném výkonu, poskytne elektřiny celkově jen málo. Letošní říjen navíc fouká velmi málo a výhled zatím také není moc slavný. Nedochází k doplňování solárních a větrných zdrojů, ale tento podzim se jejich závislost na počasí nakumulovala a Německo tak jede na uhlí. Konvenční zdroje tak musely docela často dodávat dominantní část výkonu a v podstatě nikdy nemohly poklesnout pod polovinu. Je tak jasné, že dokud nebude možnost masivního ukládání energie, bude Německo muset držet ve fosilních zdrojích celý svůj potřebný výkon a docela často je bude používat.

Pochopitelně mohlo být počasí i jiné, třeba takové, které bylo začátkem letošního roku a díky němu byla rekordní výroba OZE v Německu první půlrok a značné problémy s přetoky. Celý rok už tedy asi spíše rekordní nebude. Ovšem jindy může být z hlediska větru bídný začátek roku a výborný konec a někdy třeba může být bídné či excelentní podzim i jaro. Německo tak bude stále více závislé na povětrnostní situaci.

Se stále větším výkonu ve větru se období s velkými přebytky a naopak velkými výpadky budou střídat a uvidíme jak se s tím vypořádá.

My i Němci máme spoustu rezervní kapacity v uhelných elektrárnách. Takže když nefouká nebo vypadnou Temelín a Dukovany tak uhelky to zachrání. Francie nemá tuto rezervní kapacitu dostatečnou takže když vypadne přes 20 jejich jaderných reaktorů jako teď tak má potíže.

Pane Vaněčku, máte pravdu, současná situace krásně ukazuje, kam vede Energiewende. Už déle než měsíc trvá povětrnostní situace, kdy fotovoltaika i vítr dodávají jen velmi málo elektřiny a to nejen v Německu. Také Britům s jejich velkou instalovanou kapacitou větrníků chybí francouzské jaderky. Francouzům by za současných povětrnostních podmínek byly větrníky a fotovoltaika téměř na nic. Jak správně píšete musely by jaderky po vzoru Německa nahradit uhelnými bloky.

Ano pane Wagner současná situace ve Francii ukazuje kam vede závislost na jaderných elektrárnách. Když jich musí Francouzi z důvodů bezpečnosti přes 20 odstavit tak by potřebovali postavit dvacet nových nejlépe do zimy. Ale to asi nejde. Co takhle postavit na jihu Francie sluneční elektrárny. Tam mají slunce dost. A francouzi už na to přišli. V osmdesátých letech to realizovat nemohli to byla fotovoltaika hrozně drahá. Teď mohou, fotovoltaika je v podmínkách jihu Francie nejlevnější.

Pane Vaněčku, současná situace ve Francii je velice výjimečná a i tak se týká pouze třetiny jaderných bloků. Takže tam i nyní vládnou nízkoemisní zdroje. Situace ukazuje, jak důležitá je pečlivá kontrola a důraz na kvalitu. Pokud se to zanedbá, tak vzniká problém. Ve Francii dost situaci v počtu jaderných bloků zhoršila i kampaň proti jádru a představy, jaký je přebytek výkonu. To zrušilo plánované stavby.

Situace s tak velkým počtem odstavených bloků nastala poprvé po řadě desetiletí, takže je otázkou jestli kvůli tomu smysluplné něco stavět. V daném případě by řešením bylo pár záložních plynových bloků. Je však otázka, jestli je stavět. Na několik bloků Francie rezervu má, omezí vývoz a nejspíše situaci bez velkých problémů překoná. Spíše to způsobí problém Anglii a Itálii.

Pokud se podíváme na Španělsko, které má daleko lepší podmínky pro fotovoltaiku a přesto ji tato dodává během celého roku jen 3,1 % elektřiny, tak je vidět, že sice je fajn, když se na jihu Francie budou solární zdroje více využívat, ale zvláště v říjnu a listopadu těžko něco zachrání.

Naopak nejen v Německu je situace s počasím, kdy na podzim příliš nefouká, vcelku běžná, takže období intenzivního spalování uhlí tam nejsou nic výjimečného. A budou se standardně opakovat.

Milý p. Vaněčku, velice mi překvapují Vaše názory na současné dění v enegetice. Podle toho, co píšete, máte asi vzdělání ve všech technických oborech. Jelikož jsem zaneprázdněn opravdovou prací, nemám čas tady číst a psát odpovědi na Vaše „nezaujaté" a velice „odborné" názory. Rád bych Vás někdy osobně poznal a při té příležitosti bych podebatoval o situaci v naší energetice. Dejte mi prosím Váš osobní kontakt, rád Vás poznám a popřípadě Vás pozvu na přednášku s odborníky.

S pozdravem

Váš obdivovatel

Pavel

Pavle, jsem pensista, dříve fyzik zabývající se spektroskopií, materiálovým výzkumem a pak hlavně tenkovrstvými křemíkovými slunečními články. Nejsem energetik. Pracoval jsem na MFF UK, v AV ČR, v americké Národní laboratoři pro obnovitelnou energii, v EPFL ve Švýcarsku a TUM v Garchingu.

Takže vím, jaká bije co se týká křemíkových fotovoltaických článků, moje publikace mají tisíce citací, a fotovoltaika je můj koníček teď na pensi.

29.11. pořádá AV ve své budově na Národní třidě workshop Distribuované zdroje a úložiště energie, je to od 9 hodin, v angličtině, tak tam budu.

Pokud jste byl tak věhlasným odborníkem, o to více mi překvapují Vaše názory. Podle mého soudu jste pouze zaměřený na svůj obor a myslíte si,že je to nejlepší věc, která existuje. Těžko radit Vám, zkušenému a vzdělanému člověku, ale objektivnost a nadhled ve všech oblastech je vždy to nejdůležitější. Takovéto zásady se učí dnes děti v mateřské školce. Zastávat jednu věc nepodloženou pravdivými argumenty a nenaslýchat a ani se nesnažit něco pochopit od jiných lidí je největší arogance a neslušnost.

S pozdravem

student Pavel

Ano Pavle, jsem zaměřený na svůj obor, jsem rád že je teď tak významný a rád informuji ostatní a komentuji nejnovější věci z tohoto oboru. Je to asi moje profesní deformace.

Stojím si za svým názorem, že jste subjektivně zaměřen jen na svůj obor a nic jiného nevidíte a bohužel ani nechcete vidět. Měl byste studovat také něco jiného než jen FVE, možná byste pak souhlasil s názorem většiny, že naše energetika se musí opírat o stabilní zdroje jako jsou jaderné elektrárny.

Mrzí mi, že odborníci jako jste Vy, mají tak zaujaté názory. Jak můžete být přínosem pro mladší generace? Co jim můžete předat? Lidé by měli naslouchat ostatním lidem a jejich názorům a ne slepě stát za svým.

Mějte se

S pozdravem

student Pavel

Pan Hezoučký se odbornostně i názorově zasekl v roce 1995. Pořád vidí energetiku jako záležitost dlouhodobého plánování obřích, inženýrsky mimořádně náročných projektů. To vše v době, kdy si sousední země objednává elektrárny levněji než je vůbec ochotný připustit a s dobou dodání do dvou let. To vše v obě, kdy si lze fakticky objednat v e-shopu elektrárnu domů jako plug-and-play skládačku s dodávkou do 14 dnů a rok od roku o velký kus levnější a kvalitnější.

Kromě Ruska a Jižní Koreji už všechny větší ekonomiky světa naskočily na vlnu výstavby větrných a FV elektráren, standardizovaných investičních celků, které jsou továrny schopny chrlit v obrovských množstvích a které jsou už teď třeba v prťaté ČR schopny instalovat desítky (VtE) nebo tisíce (FV) firem, není na to potřeba nějaké drahé a specializované know-how.

Problémy budoucna vůbec nejsou ve výstavbě a provozu elektráren, problémy budoucna jsou povahy systémového řízení a komunikace.

To jsem si také říkal, jako bych četl něco starého deset let, některé pasáže jsou navíc poněkud přehnané, respektive se snaží o jakési argumentační klamy, ano, cena z FVE byla 12Kč, ale je nutné říct, za jakou jsou sto vyrábět v jaké velikosti, cena z domácích FVE se udává mezi 5 a 10 Kč. Navíc, jen tak zcela mimochodem, by u nás měl být na Valašsku výrobce fotovoltaických panelů, takže ani zde nemusíme být závislí na dovozu a troufnu i říct, že by to možná vyšlo z hlediska zahraničního obchodu lépe.

Uvažovat v dnešní době vodíková auta, je trochu mimo, palivové články se nikam moc neposunují, tedy pro mobilní použití, zato bateriových EV se produkují desítky až stovky tisíc ročně. Takže pro H2 bude zbývat tak letectví a lodě, ani na dráhu se asi nehodí. Dokonce škodovka o EV uvažuje.

Nevím, jak se pan Hezoučký dopracoval k účinnosti 12%, dnešní PPE jsou někde mezi 50-60% běžně, palivové články kolem 60% taktéž, v tomto řetězci by muselo být něco nepříliš účinného, ovšem pokud budeme uvažovat nějakou záležitost jako spalovací motor, nebo klasickou parní elektrárnu, pak možná, ale i tam se dá jít na účinnosti kolem 40%.

Jak se dostal k nízké účinnosti? Tak, že uvažuje celý řetězec výroby (elektrické) energie, nejenom ten finální děj. Palivové články experimentální v ideálních podmínkách mají účinnost blízkou té, kterou udáváte, avšak nějaké za rozumnou cenu v reálném provozu budou rády za účinnost srovnatelnou s R-C cyklem samy o sobě, s připočtením účinnosti výroby, skladování a přepravy vodíku budete velmi rád za dvacet procent s tím, že přepravu a skladování vyškrtnete (u přepravy vodíku na střední vzdálenosti, tj. stovky km se uvažuje s 10 - 20 % fyzickou ztrátou paliva, což může mít mimo jiné za následek ekologické dopady srovnatelné s vypouštěním freonů, k tomu je potřeba uvažovat kvalitativní ztráty). U paroplanů se pak bavil o stavu při VÝROBĚ metanu, nikoliv o jeho těžbě.

Dobře, nebyl jsem asi dost exaktní v mém minulém vyjádření. Pokud mám na jednom konci elektrárnu s n=55%, pak abych se dostal na n=12%, musí tam být nějaký mezičlánek, nebo několik, takových, že jejich účinnost dohromady je asi 22%, což se mi zdá jako nepravděpodobné. Ovšem pokud je technologie kolem takto energeticky náročná, je to vážná překážka. Pak ano, bylo by možné se na 12% či hůře dopracovat.

Ohledně úniků vodíku by mohlo být myslím zajímavé vědět, jak jsou na tom umělé materiály, ať už na bázi uhlíku, případně křemíku nebo jiných látek.

Pane Veselý, pan Hezoučký si na rozdíl od Vás uvědomuje, že energetika musí být kombinací velkých i malých zdrojů a také musí mít dostatek zdrojů nezávislých na počasí. Prosím, podívejte se, jak Vám doporučuji nejen já, ale i pan Vaněček, na Agorameter. Pokud si promítnete situaci v Německu za říjen, vidíte, že v současné povětrnostní situaci, která trvá už déle než měsíc, dodávají v Německu větrné zdroje opravdu jen velmi málo. Slunce je v našem podnebném pásu v říjnu už značně slabý zdroj. Takže Německo je nyní dominováno fosilními palivy a větrné i solární zdroje dodávají hodně málo, i když je instalovaný výkon v Německu 40,5 GW v solaru a téměř 50 GW ve větru. A výhled pro první půli listopadu je setrvalý. V takové situaci Vám opravdu bude na nic, kdyby se u nás instalovaly desítky a stovky VtE a tisíce FV. Současná situace krásně ukazuje, co by se stalo, kdyby se Evropa vydala cestou Energiewende. Britům s jejich velkým počtem instalovaných větrníků chybí francouzské jaderky. Němci dominantně pálí uhlí a, jak konstatoval pan Vaněček, Francouzům chybí uhelky (mají se v jejich využívání inspirovat v Německu). Opravdu jim teď nechybí větrníky a solar (nepomohly by jim v ničem). Tedy, kdyby Francouzi odstavili jaderné bloky, musí je nahradit fosilní zdroje.

Pro pana C i Vás. Při využití ukládání, musíte počítat s tím, že je jistá účinnost při výrobě elektřiny, účinnost při jejím využití pro produkci média pro uložení a pak i účinnost při jeho využití pro opětnou výrobu elektřiny. Pokud započítáte všechny ztráty v průběhu tohoto cyklu, tak Vám opravdu vyjde poměrně nízká účinnost takto dodávané elektřiny. A to ještě musíte hradit náklady na budování využívaných konverzních zařízení. A jak vidíte, musíte dokázat uložit energii na řadu týdnů, pokud se chcete nízkoemisním způsobem bez jádra vypořádat s povětrnostní situací, jako je nyní.

Pořád nám pan Wagner neprozradil jak se u nás a ve Francii vypořádat se situací kdy jsou JE z důvodů (ne)bezpečnosti nuceny být vypnuté. Nebo pan Wagner navrhuje aby každá JE byla jištěna zase další jadernou elektrárnou? Ale když jich bude dvakrát více tak bude dvojnásobná i cena elektřiny z JE i dvojnásobné riziko havarie.

Jak? U nás jsou fosilní elektrárny puštěny na cca 80 % svého jmenovitého výkonu, zbytek je využit pro případ tzv. sekundární regulace. Výhledově se nevylučuje, že v podobném režimu pojedou i naše jaderné elektrárny (už nyní se do Dukovan volá z ČEPSu s požadavkem na změnu výkonu), a jelikož se dají na takový stav JE připravit tak předpokládám, že Francouzi tak již činí. Na dlouhodobou odstávku pak samozřejmě existují kapacity, které se mimořádně pouští, jako je např. paroplyn v Počeradech, který se pouští pouze když je elektřiny nedostatek = je drahá. A kdy k tomuto pravidelně dochází? Ne při odstávkách Dukovan či Temelína, ale když v Německu není vítr. A je jednodušší regulovat jednorázový velký výpadek, než oscilaci o střední velikosti.

Pane Wagnere, myslím, že se pan Hezoučký vyjádřil dost jasně. Proto je mi zcela jasné, že je naprosto mimo realitu ohledně současných cen elektřiny z VtE a FVE a rychlosti poklesu cen jejich instalací. Řekl mu třeba někdo, za kolik jsou v současnosti ochotni stavět investoři nové VtE v ČR? 1,90 Kč/kWh za podmínek házení klacků pod nohy.

A nedělejte si iluze, že francouzské JE někoho v zimě zachraňují, jejich výkon nestačí v zimě ani Francii samotné. Pokud bude v Británii v zimě opravdový nedostatek, budou to zachraňovat elektrárny vodní, plynové a uhelné, francouzské, belgické, holandské a německé.

Ten obrázek má dokazovat co? Že se v zimě vytápí?

Dokazuje, že v době, když by Britové hypoteticky byli v nouzi a během vlny mrazů potřebovali nutně importovat elektřinu, nebude Francouzům zdaleka (o desítky GW) dostačovat kapacita jejich JE a sami budou rovněž závislí na importu. Mohou tak maximálně sloužit jako distribuční kanál pro elektřinu z jiných zemí.

Jaderné elektrárny jsou dobré na kontinuální provoz, ale rozhodně se nechodí na vykrývání špiček spotřeby.

Krásná ukázka výsledků podpory elektrických přímotopů. S tím máme v ČR bohaté zkušenosti, ale Francie se z nich nedokázala poučit. Pokud bude v lednu opravdu mrznout, tak to bude v EU s elektřinou (a následně také s plynem) velmi zajímavé.

Pane Veselý, sám píšete, že Británii budou zachraňovat francouzské elektrárny. Jestliže je francouzský energetický mix dominován jadernými zdroji, tak které elektrárny budou dominantně zachraňovat Británii? Nebo chcete tvrdit, že má Francie v elektrické síti nějaké mašinky, které třídí proud podle původu. Do Británie pouští pouze elektřinu z vodních a fosilních zdrojů a Francouzům na vytápění posílají jen tu jadernou? Já vím, oni sice kolovaly legendy, že Rakušané na hranicích mají třídiče, které nepustí elektrony z jaderek, ale Vy tomu opravdu věříte? Ostatně i z Belgie by se musela elektřina třídit, aby nezachraňovala Británii ta jaderná :-)

Jaderníci vytvářeli rádobyvtipné legendy o elektronech jak píšete. Ale každý sedlák ví že nemůžete prodat více energie třeba z fotovoltaiky než vyrobíte ve svých FV elektrárnách. A to si dovede odborník spočítat z Vaší špičkové výrobní kapacity.

Takže nevyvracejte svoje legendy, to je falešná diskuse.

Diskutujte ten fakt, že před 40 lety vypadala stavba JE nadějně a fotovoltaika byla jen pro snílky a nyní je to zcela opačně. Postavte se k problémům JE čelem, jejich bagatelizaci děláte jádru špatnou reklamu.

Pane Veselý, kromě Ruska a Jižní Koreji už všichni? Co myslíte třeba nejrychleji rozvíjející se ekonomická země Čína?

Přečtěte si například tento článek

https://oenergetice.cz/zahranicni/cina-v-pristich-5-letech-vybuduje-40-jadernych-elektraren/

Ano, myslím Čínu. Půlka všech větrných a všech FV elektráren se staví v Číně. Jen jejich závazek z COP21 v Paříži znamená do roku 2030 1000GW ve větru a solárech.

A Vy si doopravdy myslíte, že Čína by dokázala všechnu svou energetickou spotřebu pokrýt pomocí FV elektráren a větrných elektráren? http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/cina-loni-vsadila-na-vitr-a-slunecni-energii-spotreba-uhli-klesla-1269176

Zde v článku je napsáno, že Čína má do konce roku 2015 instalovaný výkon ve větru cca 110 GW a dohromady obnovitelné zdroje tvoří cca12 %. Do roku 2030 chtějí aby tvořila 20%. Myslíte , že to jde do nekonečna? Podle mého je v každé zemi zapotřebí určitý energetický mix, ale naopak ne každá země (jako my) má taková možnosti, jako například Německo, abychom tak vélké výkony dokázali instalovat do FVE nebo VE. Zaprvé tomu neodpovídají naše zeměpisné šířky a za druhé ani takové velké plochy nemáme k dispozici.

Vlastně ani nerozumím co tady zastáváte? Vy byste chtěl abychom se dali směrem větru a slunci? Co by stabilním článkem naší energetiky, pokud by „nefoukalo nebo nesvítilo?"

Čína intenzivně rozvíjí všechny nízkoemisní zdroje. Potřebuje nutně potlačit emise škodlivin, které vytvářejí v průmyslových oblastech nedýchatelnou atmosféru. Hlavně se spoléhá na vodu, jádro a vítr. Voda jasně vede a vítr a jádro se střídají na druhém místě. Slunce je zhruba čtvrtinové a i když dominuje v růstu výkonu, kvůli svému malému koeficientu využití vyrábí méně než čtvrtinu než každý ze tří zdrojů zmíněných dříve. Na Číně se uvidí, jak bude situace s nízkoemisní energetikou vypadat bez ideologického potlačování či protěžování některého z nízkoemisních zdrojů. Krásně je u ní vidět, že jsou potřeba všechny druhy, aby se rychle, efektivně a bezpečně emise omezily.

Podrobněji zde:

https://oenergetice.cz/nazory/jak-je-s-budoucnosti-jaderne-energetiky-1-cast/

https://oenergetice.cz/nazory/jak-je-s-budoucnosti-jaderne-energetiky-2-cast/

Pavle, máte pochopitelně pravdu, že by se měl energetický mix přizpůsobit geografickým a dalším podmínkám. Využívání obnovitelných zdrojů hlavně v decentralizované podobě (ale i ve formě velkých elektráren) je důležité, ale v takové podobě, aby to bylo za daných podmínek efektivní. To je vidět i v Číně, která by bez jejich využívání tak rychle nedokázala využívání uhlí snížit. Ale musí být doplněny stabilními zdroji nezávislými na počasí. Je třeba si udržet racionální pohled.

Nesnažte se mi podsunout něco, co netvrdím. Jejich aktuální plány "jen" hovoří o tom, že VtE + FVE + VE budou tvořit okolo roku 2050 něco okolo 1/2-

2/3 výroby elektřiny, o zbytek se šábnou jádro, uhlí a plyn.

Stabilním článkem, kdyby "nefoukalo nebo nesvítilo" je logický nesmysl. Pro tyhle situace potřebujete zdroje s pružnou výrobou.

Pan Veselý vám odpověděl, dovolím si také přijít se svou troškou do mlýna.

Při konzervativních odhadech že dá uvažovat zhruba 1kWp ≈ 10m^2, taktéž 1kWp ≈ 1MWh ročně (může být klidně i 0.9-1.3 podle lokality) Z tohoto plyne že 1ha může poskytnout asi 1MWp a asi 1GWh ročně. 1km^2 = 100ha, tedy 1km^2 = 100MWp/100GWh.

Pokud by u nás měla být pokryta spotřeba v cca roce 2030-2050, kdy se uvažuje 100TWh/ročně, pak s vysoce účinnou akumulací (vím je to technologicky problematické) by bylo třeba jen 1000km^2 při konzervativním odhadu, což je asi 1.4% (1.3 periodických, abych byl přesnější). To je zhruba čtverec o straně 32km.

Čína je na tom oproti nám mnohem lépe, jednak má zajímavě velký hydropotenciál a dále má dost a dost neúrodné země, kterou může obětovat, Solární elektrárny na východě, nebo severu při poušti Gobi zasahující z Mongolska budou mít mnohem lepší koeficient využití než FVE v našich podmínkách, navíc pokud bude růst účinnost panelů, nebude problém plochu zmenšit, nebo zvýšit instalovaný výkon a výrobu.

Takže to nemusí být zase tak nereálná situace. Co se týká onoho "stabilního" kousku, to je takový trochu folklór nebo mýtus, pokud máte zdroj na krátké vykrytí a pak zdroj startující do hodiny, nepotřebujete zdroj, který jede stále. Naopak takový zdroj může být problém.

To, co píše pan C je velice daleko od reality. A velice dobře to ukazuje situace v Německu během těchto měsíců. Německo má v současné době přes 40 GW ve slunci a 50 GW ve větru. Jeho potřeby se pohybují mez 50 až 80 GW, závisí to podle dni v týdnu a fázi dne. Široká špička je mezi 5 až 23 hodinou a maxima jsou kolem 12 a pak kolem 18 hodiny. Slunce je nyní v takové fázi roku, že dodává jen málo elektřiny. Podle počasí v maximu o poledni něco mezi 3 GW až 12 GW. Ale to se týká pouze dvou hodin kolem poledne, pak to rychle padá dolů a mezi 16 odpolední až 7 hodinou ranní ani ťuk. Pomůže to k vykrytí maxima ve 12 (ale jen částečně), ale pak už nic. Ovšem vítr, s kterým se v této fázi roku počítá, je kvůli povětrnostní situaci už celé září a říjen minimální. Většinou se pohybuje v mezích od 1 GW do 10 GW. Krátké špičky, kdy by výkon větrných dosáhl 15 GW, se dají spočítat na prstech jedné ruky. Výhled na listopad je zatím velice setrvalý. Takže je tu možnost, že nejméně tři měsíce fotovoltaika s větrem dají jen velmi malou část produkce elektřiny. Podobné počasí je nyní nejen v Německu, ale i u nás a velké části Evropy.

Pochopitelně může být na podzim a na jaře i úplně jiný charakter počasí. To bylo například letošní jaro. Tehdy nebylo Německo schopno v některých maximech produkce větru přenést a uplatnit svou větrnou elektřinu, Vypínaly se i větrníky, nejen fosilní bloky. Ovšem ani v té době se měsíční produkce z OZE nepřiblížila polovině produkce.

Pokud by chtěli mít Němci za letošního charakteru počasí vyšší celoroční podíl OZE, museli by na jaře energii uložit a na podzim využívat (a ukládat by bylo nutné v řádu měsíční potřeby). A to je opravdu technologicky nepředstavitelné. I přečerpávací elektrárny přestávají být ekonomické a efektivní, pokud musíte přejít od vykrývání denních špiček k vykrývání byť jen týdenních změn počasí.

Celé září, říjen a teď i v listopadu zachraňují nízkoemisní produkci v Německu zbývající jádro, biomasa a voda, které fungují celou dobu v režimu základního zatížení a dodávají dohromady 17 GW (jádro 10 GW, voda 2 GW a biomasa 5 GW). Ovšem německou produkci elektřiny dominují uhelné zdroje, které fungují téměř celou tuto dobu v režimu základního zatížení a zajišťují okolo 30 GW. Často pak jedou v režimu blízkému základnímu i plynové bloky.

Při současném charakteru počasí by Německu nepomohlo ani, kdyby měla celý potřebný výkon ve větru (tomu už se blíží), celý potřebný výkon ve fotovoltaice (taktéž), celý potřebný výkon v přečerpávačkách (absolutně nereálné). Stejně by muselo mít celý potřebný výkon ve fosilních zdrojích a ty by teď zase fungovaly dlouhodobě v režimu základního zatížení.

Opravdu s panem Vaněčkem vřele doporučuji nejen nahlédnutí, ale prostudování grafů a dat na Agorametru. Možná to některé fantasty konečně postaví na zem. Já sám jsem příznivcem sci-fi, snění, fantazií a dalekých vizí. Ale je nutné vždy odlišovat co a v jakém horizontu je reálně realizovatelné.

To, co píše pan Wagner je velice daleko od reality. Je to pořádná porce demagogie. 1)pan Wagner musí vědět, že v ČR i v Německu je každý GW výkonu (u nás z JE a FVE, v Německu z VtE a FVE) jištěn klasickými elektrárnami z více než 100%.

Takže pane Wagner, nevymýšlejte falešné problémy. Reálný problém je když to jištění výpadku JE (ne FVE či VtE, těch má Francie nepatrně) je na hraně jako ve Francii nyní.

Problém má Francie, ne Německo.

2) Každý žák obecné školy by měl vědět jak svítí sluníčko přes den i přes rok. A Vy by jste neměl operovat s tím, že ...Německo má v současné době přes 40GW ve slunci.... Teprve až Německo instaluje násobně více fotovoltaických elektráren (což bude trvat dalších 15-20 let, takže to bude před tím, za co lobujete, to je spuštění nových Dukovan a Temelína) tak TWh ze solární energetiky budou významnější než byla produkce JE v Německu. A po roce 2035 bude Německá fotovoltaika odstavovat od května do září naše nové JE, cenově naprosto nekonkurenční - srovnávám nové JE a nové FVE)

3) Větrné elektrárny jsou v Německu i jinde ve světě (číslo 1 je Čína) NEJLEVNĚJŠÍ zdroj čisté energie (i "bezemisní energie") který můžete NYNÍ postavit. Ale nikdo neporučí větru a dešti. OZE vycházejí z reality přírody. Ale snad každému občanu co myslí tím co má na krku je jasné, že když fouká tak mohu vypnout špinavé zdroje. Takže zlepším kvalitu ovzduší a snížím emise CO2.

Je to jednoduchá rovnice k pochopení: nově stavěné VtE jsou nejlevnější zdroj k zlepšení ovzduší a snížení skleníkových plynů.

4) i když pan Wagner je jak sám říká ..příznivec sci-fi, snění, fantasií.... tak mu musím opět opakovat: čistá energetika obnovitelných zdrojů je založena (a vůbec nejde o Německo, platí to po celém vyspělém světě) na respektování zákonů přírody včetně rozmanitosti podnebí a počasí, na EXISTUJÍCÍCH průmyslových technologiích (přičemž v laboratořích se připravují jejich další vylepšení) a na zákonitostech hromadné výroby (learning curve) větrných a slunečních elektráren a zařízení na akumulaci- čím víc se jich vyrobí, tím jsou levnější.

5) V horizontu přicházejících generací (kterým v roce 2050 bude 30-50 let) budou už OZE dominantní, viz modely špičkových amerických universit o potenciálu OZE v USA i ve světě. A my bychom neměli budoucí generace zatěžovat stavbou zastaralých elektráren a výrobou jaderného odpadu.

Současně souhlasím s panem Wagnerem že tuto transformaci nelze realizovat okamžitě, jak jsem napsal horizont jsou naše děti či vnoučata-rok 2050.

Pane Vaněčku, píšete o něčem jiném, než píši já. Já jsem psal o nereálnosti představ o vysokém podílu produkce elektřiny z OZE zdrojů, vy o zaručení zálohy. Jsem však moc rád za tento Váš příspěvek, protože se na něm dá dokumentovat velice jasně (a Vy jste je perfektně vypíchl) nereálnost představ zelených, které tady reprezentuje třeba pan Veselý. Ale nejdříve komentář k Vašim bodům.

1) U nás máme dohromady šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách . Tedy, pokud chceme zaručit samostatně zálohu zdrojů a musíme počítat i z výpadkem více než jednoho, musí být výkon možné náhrady. Navíc se kvůli privatizaci značně omezila možnost omezení fosilních zdrojů. To je důvod, proč je u nás poměrně velký instalovaný výkon fosilních zdrojů. Ve Francii je 58 jaderných bloků a protože nejsou závislé na jednom společném parametru, jako větrné či sluneční. To je důvod, proč si může (na rozdíl od Německa) Francie dovolit zálohovat pouze část jejich výkonu fosilními.

2) Jestliže už nyní má Německo výkon ve Slunci srovnatelný s potřebným, tak v případě instalace jeho několikanásobku to povede k těmto důsledkům. V květnu kolem poledne bude mít několikanásobek výkonu oproti potřebnému. Už nyní byla v případě pouze překročení potřebného výkonu záporná cena na burze až -150 EUR. Ve Vámi uváděném případě se bude muset velká část fotovoltaiky vypínat. V noci však bude při libovolném instalovaném výkonu produkce z fotovoltaiky nulová. Většina fotovoltaických bloků pak bude v Německu pracovat pouze v době, kdy slunce svítí tak napůl a v době nejlepších podmínek budou vypnuty. Nebude to jako nyní, že mají zaručený odběr i cenu. A jejich finanční návratnost se dost zhorší. Na podzim bude výkon o poledni vyšší než nyní (ale pořád nedostatečný pro potřeby), ale už od čtvrté hodiny bude stejně jako nyní nula.

3) Vítr je levný pouze za specifických podmínek. A i pro něj se situace zhoršovat, jak ukazuje srovnání letošního března a listopadu. V březnu museli Němci větrníky vypínat (ať už kvůli přebytku výkonu nebo nemožnosti přenosu ze severu na jih). Zatím si mohou dovolit platit i za neodebranou a nevyrobenou elektřinu z větrníků. Ovšem při dalším zvýšení instalovaného výkonu už to nepůjde. Návratnost investic do větrníků se tak dost sníží (a může být instalace levnější), Pokud tři měsíce nefouká, tak těch emisí, které musí vyprodukovat fosilní zdroje za nepracující větrné, je opravdu hodně. A v situaci, kdy musíte větrníky vypínat kvůli tomu, že máte přebytek výkonu nebo nedostatek propojení mezi větrnými a průmyslovými regiony, Vám ani měsíce z větrnými podmínkami tolik nepomohou.

4) V Německu opravdu jasně vidíme, jak je Energiewende založena na respektování přírodních zákonitostí.

5) Je výborné, že se shodneme, že transformace k nízkoemisní energetice postavená pouze obnovitelných zdrojích bude dosažitelná možná někdy po roce 2050. Tu už třeba bude i jaderná fúze, budou reaktory IV. generace a budeme možná i na Marsu. Problém ovšem nastává, jestliže potřebujeme nízkoemisní energetiku již v nejbližších desetiletích. V tomto případě ovšem nefunguje německý model Energiewende, ale jedině model založený na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů.

Pane kolego, já píši o reálnosti představ o vysokém podílu OZE (ne dnes ale v řádu 10-20 let) a o současných problémech Francie se zálohou JE.

Komentář k Vašim bodům:

1) Francii do roku 2015 vycházelo zálohování pouze části JE fosilními zdroji. Když však nastane mírný průšvih s bezpečností (problémy materiálu reaktorových nádob) tak už to nestačí, to snad každý vidí. A kdyby nastal větší průšvih (nebezpečí terorismu je ve Francii velmi aktuální) tak co?

2) Ano souhlasím a už jsem Vám to mnohokrát napsal že Německo bude mít cca půl roku okolo léta přes den obrovský přebytek el. energie díky fotovoltaickým elektrárnám. Jsem rád že už to chápete. Ale pochopte taky prosím, že si je Němci nebudou vypínat, tak pitomí nejsou, budou energii z nich cpát sousedům (což ještě výrazně zhorší ekonomiku našich a francouzských JE) nebo do výroby (chemie), elektromobily můžou půl roku jezdit úplně zadarmo, ...

3) Ano, přírodě neporučíme. Ale příroda se zatím nechová zcela nepředvídatelně, alespoň v dlouhodobém průměru. A většinou (statisticky ověřeno, věřte údajům z větrných map v ročním průměru) fouká a vy doopravdy šetříte výrobu ve špinavých elektrárnách. To je snad každému jasné?

4) Ano, Vy to sice myslíte ironicky ale je to realita, založená na mnoholetých meteorologických datech. I všechny výpočty prof. Jacobsona ze Stanford university, Kalifornie, vycházejí z reality. To jen Vy říkáte : to nééjde. Ale jak prý říkal starý Baťa: "Neříkejte mi, že to nejde, řekněte mi že Vy to neumíte...."

5) Zde se opět neshodnem, zase zkreslujete. Já říkám že to bude do 2050 a to jistě. Vy říkáte někdy po roce 2050 a možná, jako (na Zemi neexistující) jaderná fůze.

To je obrovský rozdíl. A jak jsem Vám demonstroval na vlivu vysoké kapacity slunečních elektráren jako predátora okolních elektráren jaderných, nepochopil jste fungování OZE.

Vás přesvědčit nemohu, Vy máte za úkol zdůvodnit proč "budeme muset" postavit další 4 jaderné bloky. Tak konáte...

Musím říci, že některé příspěvky, a autory raději nebudu jmenovat, opět připomínají "zelené" vymývání mozků. Nemám čas se dlouze rozepisovat, ale rád bych všechny zastánce FTV, VTE apod. upozornil na jeden fakt - pokud celá Evropa přistoupí na německou Energiewende, velmi brzy se dočkáme stavu, kdy dodávka elektřiny budou opět regulovány a takříkajíc "na příděl". Nebude totiž existovat dostatečné množství stabilních točivých zdrojů, které jsou pro stabilitu sítě a bezpečnost a stálost dodávek elektřiny absolutně nezbytné. Již dne zatím zodpovědné a bezpečné soustavy, jako je zatím ještě ta česká, zajišťují stabilitu nejen svých národních sítí. Jsem zastáncem stabilní a bezpečné energetiky a zároveň bezemisní energetiky - taková energetika se bez jaderných zdrojů prostě a jednoduše neobejde, to je axiom. OZE mají momentálně smysl pouze a jen lokálně, a to ještě tak, aby případnými přetoky neohrožovaly stabilitu distribučních a přenosových sítí. Bez účinného a ekonomicky návratného systému akumulace energie OZE ve větším měřítku jsou tragickým omylem. Současné bateriové systémy mají nepatrnou kapacitu a účinnost a jejichž výroba z hlediska energetické a ekologické náročnosti násobně převyšuje jejich následný ekologický přínos. Já věřím v technický a technologický vývoj, ale to vše potřebuje čas. Ať vývoj běží ve všech směrech - baterie, zvyšování účinnosti OZE, ale i třeba jaderná fúze - ale dokud toto nebude mít praktické využití, neničme a nelikvidujme to, co funguje, je ekologicky ideální a při současném stavu vyspělosti techniky a lidského poznání velmi bezpečné. Na závěr si neodpustím ještě jednu věc - ano, jsem odpůrcem stávajícího trendu decentralizace a všeho s tím souvisejícím, a to jak z důvodů uvedených výše (snaha zavádět něco, co nefunguje a je nedomyšlené tím, že likviduju to, co funguje dobře, je ignorance), tak z důvodů, že jsem přesvědčen, že energetika má sloužit lidem a ne obráceně a přesně k tomu decentralizace spěje -> v kompletně decentrální energetice "budeme svítit jen tehdy, budeme-li mít dost energie v bateriích nebo bude-li náhodou foukat, pojedeme na návštěvu přátel naším elektromobilem, jen když bude foukat nebo svítit sluníčko a my budeme náš elektromobil moci nabít apod." - ne, děkuji, to já nechci.

Síť se teoreticky asi bez točivých strojů může obejít, nějakou dobu existují velké energetické měniče, které jsou schopné dodávat střídavý proud do sítě, která nemá ani jeden zdroj, což byla podmínka u starších typů těchto zařízení, takže by to jít mělo.

Ohledně centralizace a decentralizace je to taková otázka co berete za centrální a co decentralizované, je elektrárna 100kW centrální nebo decentralizovaná? Je to 1MW? 10MW? Nebo to začíná u 100MW?

Byla by hloupost odstavit funkční elektrárny v dobrém stavu, ovšem na druhou stranu je hloupost prodlužovat životnost zařízení za morální a technologickou životnost. Takže pokud nebudou, například Dalešice nebo Orlík, akutně hrozit katastrofou, tyto elektrárny - centrální - budou v provozu, stejně tak nikdo nebude odstavovat, doufejme, desítky až stovky malých hydroelektráren, které jsou také poněkud centrálními zdroji. Kde je hranice?

Nemyslím že by bylo nereálné vyřešit problém akumulace, spíše je to problematické, teď je jenom otázka jestli je to více či méně problematické než umístění dostatečného počtu JE, přepracovacích závodů, nebo hlubinných úložišť. Kdysi se dal najít seznam vytipovaných míst pro PVE v ČR je tam výkonu na 12GW, řekl bych že tak 48GWh, na jednu stranu je to málo, na druhou je to celkem zajímavé číslo. Ale nedělají se kroky k jejich výstavbě. Nebo se dá například skladovat ve stlačeném vzduchu, kolik by třeba stál a jakou by měl kapacitu tlakový zásobník na dně jezera Milada? Nebo třeba v nějaké přehradě? Vranov má rozvodnu schopnou snést minimálně 20MW, po většinu dne je bez využití (No možná převádí nějaký výkon do sítě 22kV).

On je problém totiž složitější. K tomu aby lidé přijali něco, tak to pro ně musí být výhodné, musí vidět benefity, mohlo se roky a roky lidem říkat že se nemá pálit guma, petky apod. dokonce se udělal zbytečně represivní zákon, který jistě může být zrušen ÚS. Ne nepomáhalo, v momentě kdy přišly kotlíkové dotace tak si je rozebrali během jednotek hodin. Stejně tak u OZE, vidí že jim může FVE srazit účet za proud a ještě mají pocit ekologična nebo rebelie proti systému. U PVE, VE, JE necítí žádné, spíše možná riziko havárie, protržení přehrady, zničení krajiny.

Z jistého pohledu bohužel z jiného bohudík žijeme v relativní demokracii, do Švýcarska máme daleko, naneštěstí. Takže není možné dělat rozhodnutí proti vůli lidí, pokud nebudou chtít nové JE, nebo je budou chtít zakázat, vláda by neměla konat proti lidem. A pokud si lid vybere cestu skrze OZE, pak by měl zase jenom on mít právo rozhodnout o změně.

Co se týká ekologických dopadů, nikdo tady, nejsme schopni přesně určit jaký dopad má daná technologie na ŽP, na jednu stranu tu máte FVE články z Číny, na druhou z ČR, na jednu těžbu lithia, na druhou uranu, na jedu energii na výrobu panelů atd., na druhou energii na výrobu strojů pro JE. Přestože se to zkouší, asi není zatím kompletně zmapováno co má jaké benefity a problémy. Je problém rozhodnout jestli opravdu je LED Žárovka méně energeticky náročná než klasická. Pro koncového uživatele jistě, ale co zbytek procesu? Pár desetin gramu wolframu proti gramům polovodiče?

cvituji: On je problém totiž složitější. K tomu aby lidé přijali něco, tak to pro ně musí být výhodné, musí vidět benefity, mohlo se roky a roky lidem říkat že se nemá pálit guma, petky apod. dokonce se udělal zbytečně represivní zákon, který jistě může být zrušen ÚS. Ne nepomáhalo, v momentě kdy přišly kotlíkové dotace tak si je rozebrali během jednotek hodin.

Kez by lide co takto topi dosahli na kotlikove dotace.

Pokud nedosáhnou, pak je jedině třeba provést další iteraci toho zákona a vhodně jej rozšířit a zacílit na tyto.

Pavle Dostále, 1)Německá síť je stabilnější než naše, mohl jste si o tom dočíst zde na OEnergetice.

2)Proč by měla Evropa přistoupit na Německou Energiewende? Každý si přechod energetiky udělá po svém, předčasně vypínat JE chce jen Německo a udělalo to Japonsko.

3)Ale že se energetika v celém světě mění a že nezadržitelně roste výkon distribuovaných malých energetických zdrojů po celém světě by mělo být každému jasné.

4) Strašení nedostakem v kapitalistické ekonomice je směšné a kontraproduktivní. Už Vám nikdo nevěří....

Pavle Dostále, 1)Německá síť je stabilnější než naše, mohl jste si o tom dočíst zde na OEnergetice.

2)Proč by měla Evropa přistoupit na Německou Energiewende? Každý si přechod energetiky udělá po svém, předčasně vypínat JE chce jen Německo a udělalo to Japonsko.

3)Ale že se energetika v celém světě mění a že nezadržitelně roste výkon distribuovaných malých energetických zdrojů po celém světě by mělo být každému jasné.

4) Strašení nedostatkem v kapitalistické ekonomice je směšné a kontraproduktivní. Už Vám nikdo nevěří....

Pane Vaněčku, německá síť je zatím jakž takž stabilní jen díky propojení se soustavami, jako je česká a další, takže nemáte pravdu. Energiewende - všem soudným je snad jasné, že to, co EU nazývá energetická unie, je v podstatě snaha Německa prosadit Energiewende i za své hranice, btw vaše představa, že Energiewende nemá vliv na okolní soustavy, je velmi naivní. Co píšete v bodě 3 neznamená, že je to v současnosti rozumné - viz co jsem psal v předchozím komentáři. A za poslední - nestraším nedostatkem kapitálu, avšak nedostatkem energie, který navíc není vyvolán nedostatkem kapitálu, ale chybnými (ať už z důvodu fanatismu, ignorance či úmyslu) a nesmyslnými politickými rozhodnutími. Bez urážky, ale v tomto si udělejte jasno, není to tak jednoduché, jak se to v některých "příručkách" píše.

Pane Vaněčku, při vší úctě, energetická koncepce se přece nedá dělat tak, jak to Němci předvedli s Energiewende, tedy že na podzim 2010 se schválí energetická koncepce rozvoje energetiky SRN, mimochodem připravovaná léta s odborníky průmyslu a energetiky, a za půl roku, v březnu 2011 je všechno jinak. A to se v Německu stalo. To je populismus na hysterii, která po Fukušimě nastala.

Německo nemá v žádném případě "dobojováno". jakou energetiku bude mít, zatím spoléhají na své sousedy a na "nejuhlikatější" výrobu v tepelných elektrárnách, emise neemise. A to nehovořím o přenosu elektřiny, protože je něco jiného přenášet výkon několika RD a závodu, který je právě z hlediska výkonu připojen na síť VVN. Za takovou eneregitkou politiku nejde adorovat.

Události jako Fukušima nejsou žádnou historií, pro Japonsko je to vážná katastrofa, která by se mohla kdykoliv opakovat a tak není divu že zavřeli všechny JE a že znovuotvírání JE politici a občané (na rozdíl od energetiků) nechtějí povolovat.

A z mírně protijaderného Německa se stalo velmi silně protijaderné Německo.

To jsou fakta, řeči o propuklé hysterii jsou samy hysterické.

Japonsko (dle mého názoru oprávněně) a Německo (dle mého názoru zbytečně) zvolily cestu okamžitého resp urychleného zavírání JE. To už jsou jen mé či Vaše názory, mně se (můj subjektivní názor, obdobný existuje v ředě bohatých vyspělých států) zdá nejlepší nechat JE dožít (při přísné kontrole bezpečnosti, viz Francie a Dukovany) a nové (drahé a obdobně nebezpečné) nestavět.

Jinak už jsem tu mnohokrát psal že Německá Energiewende je podporována obrovskou vědeckou, technickou a průmyslovou kapacitou Německa, kterou obdivuji, na rozdíl od Německé politiky, která se mi nelíbí.

Máte tam chybu. Zaměňujete z prstu vycucané zelené bláboly s fakty. Fakta jsou taková, že pro Japonsko bylo vážnou katastrofou gigantické zemětřesení následované stejně gigantickou vlnou tsunami, která zabila takřka 20 000 lidí. Taková katastrofa předtím nebyla i v geologicky velmi aktivním Japonsku vůbec zaznamenána. Jak zemětřesení tak tsunami zasáhlo řadu dalších jaderných elektráren, přičemž k havárii došlo pouze v té nejstarší. Jestli lze něco považovat za hysterii, tak leda výrok, že se něco takového může kdykoli opakovat. Japonsko je ostrovní stát zcela zbavený energetických surovin, při tom je to stát existenčně závislý na průmyslu, který se bez velkých a stabilních zdrojů neobejde. Jaderné energetika je tedy pro Japonsko jedinou smysluplnou možností, a proto Japonsko provoz JE obnovuje. Tzv. energiewende je ta nejhorší zrůdnost německé politiky od sjednocení Německa.

Obdobná katastrofa se v zaznamenaná historii stala, na pobřeží jsou staré "patníky" někdy ze 17. století označující kde až byla voda, problém je ten že elektrárnu postavili pod touto čarou. Je to stejné jako když se u nás stavěly domy se zvýšeným přízemím aby do nich voda nemohla, nebo se stavělo nad nějakou čarou. Ve 20. století se stavělo pod ní s nízkým přízemím a lidi se diví že mají vodu v obýváku, přitom stačí třeba tři schodky. Při tom rozsahu je "pouze" 20 tisíc mrtvých dost úspěch.

Zrovna v místě, kde je Fukushima Daiichi minimálně jeden "patník" by měl být, při tsunami se k němu voda nedostala, ale elektrárna se postavila pod ním. Mimochodem, jestli se pamatujete, tak ještě v roce 2011 museli překopat, vlastně zrušit a založit nový "ÚJB" protože se zjistilo že bohužel nebyl zcela funkční. Roli hrála tak trochu i kultura, bohužel příliš formalizovaná, přísně hierarchická.

Jen mi připomeňte, kolik z těch +-40 reaktorů se podařilo od roku 2011 spustit? Vím o asi 2-3.

Vzhledem k povaze japonského souostroví se nabízí možnost využití GTE (ale nevím kolik je to stovek až tisíců MW), větru a rozvoj prozatím uspané technologie těžby hydrátů methanu z mořského dna.

Lepší čistý dovozce levné energie než špinavý vývozce drahé a emisní jadernofosilní energie.

Tak to Německo zvolil aspoň jednu správnou cestu ... stalo se dovozcem čisté a levné jaderné energie z Česka a Francie.

Až na to, že ty trapné české 4 GW jsou jak prd, který sotva přeletí Böhmerwald a Francouzi "zachraňují" Itálii, na víc nemají.

Važený pane Wagnere,

při vší úctě, já o koze a Vy o voze, jak se říká.

Psal jsem o výrobách a k tomu potřebných plochách, Vy jste ale přišel s výkonem jaký je v daný moment dodáván.

Prosím plocha, výkon a roční výroba jsou popsány zde: czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/faq oddíl 5. Mimochodem ta stránka je dost letitá, když se podíváte na ceny tam uváděné.

Zde čísla z reálného provozu: oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/12162-fotovoltaika-v-ceske-republice-v-roce-2014 tabulka 3 jasně ukazuje že k získání množství vyrobeného proudu je třeba vynásobit inst. výkon asi 1000, což zhruba odpovídá provozním hodinám.

Takže 1000km^2 odpovídá 100GWp, tam i při 1/10 výkonu v daný moment máme 10GW. Ano je to dost nepoměr výkonu, ale co nám zbývá vyřešit? Akumulaci. Co bude hrát roli? Cena proudu, cen akumulace a účinnost. Myslím že by nemusel být dneska problém se dostat na cenu někde mezi 1-2Kč/kWh z FVE při výhledu na 20 let.

Taky kdybyste si všiml, tak jsem psal, že by bylo třeba vysoce účinné akumulace, což je zatím problém, nicméně asi ne neřešitelný, na druhou stranu pokud dojde ke zdvojení účinnosti proti té použité pro návrh, asi ani účinnost 50% nebude hrozivý problém, samozřejmě to není ideální.

Pokud by se týkalo jen kapacity, je tu myslím celá oblast, dobře účinnost není nejlepší, která se příliš, zatím, nezkoumá, přitom může mít obrovských a možná více než to, potenciál. Nejspíš by se pohodlně vešla co do hustoty energie někde k PVE.

A pokud se vrátíme k Číně, myslím že jste si všiml toho projektu velkých termických solárních elektráren v USA, pokud ty vyjdou a je otázka jak je budou provozovat, neviděl bych nějaké extra překážky k jejich nasazení ve zmíněných oblastech Číny, možná ještě s přídavkem Tibetské náhorní plošiny, tam odpadají problémy s účinností akumulace.

Pane C, při diskuzi s Vámi je jeden základní problém. Vy absolutně nerozlišujete mezi věcmi realizovanými a standardně fungující, prototypovými a ve fázi základního výzkumu. A formulací "nevidím extra překážky" převádíte s obrovskou lehkostí jedno v druhé. To, co je v nejbližších letech ba i desetiletích realizovatelné u nás ukazuje Energiewende. A výsledek je pěkně vidět třeba právě nyní. Víte, ale uvidíme, jak to bude v Německu a Číně pokračovat. Víte, možnosti slunce jsou opravdu omezené. A uvidíme, jak se bude situace vyvíjet i v USA, jeden z dost relevantních názorů je i zde: http://www.vox.com/energy-and-environment/2016/11/3/13499278/nuclear-retirements-coal-gas

Pane Wagnere,

kdybych chtěl být cynický, tak řeknu že se u nás v nejbližších letech ba desítkách let nebude realizovat nic jiného než záplatování stávajících elektráren. Možná ještě to k čemu nás přinutí někdo zvenku.

A ano dívám se na období za 10 let, jenže k tomu aby tam něco bylo, tak se musí začít teď, není to nic jiného než co vlastně podporujete Vy, rozdíl je jen v technologii.

Pokud se po světě staví, konkrétně jsem ono spojení "extra překážky" použil u STE, tyto elektrárny v nezanedbatelných výkonech, pokud je v přípravě projekt o 2GW, neřekl bych že je to prototyp.

Ano, Energiewende má problémy jistého rázu, ale dovolím si tvrdit že stále je možné je vyřešit poměrně elegantně a také se na nich pracuje. Co zatím neumíme je uložení energie mezi ročními obdobími. Nicméně na krátkodobém jsme již celkem dobře. A vzniká tu dvojitý tlak, jednak bude poptávka po řešeních ze strany provozovatelů ES a také provozovatelů VtE, v určitý moment nebudou chtít odstavit elektrárnu i když jim za to půjdou peníze. Jedna jediná firma, která dodá standardizované řešení za rozumnou cenu a můžete celou energetickou koncepci dělat znova.

Mimochodem za článek děkuji, je zajímavý.

Měl bych k uzavírání před koncem životnosti asi tolik. Pokud se na elektrárně objeví vážné závady jejichž oprava je nemožná nebo drahá, pak je jasné že se má zavřít. Stejně tak pokud se velké množství, standardně přes 50% obyvatel v okruhu, který by mohla elektrárna při havárii ohrozit, vyjádří že ji tam nechce, je na orgánech regionu nebo státu aby učinil kroky k ukončení provozu. Takový požadavek je podle mne legitimní, u všech technologií. Pokud se jedná o zavření z jiných důvodů, pak pokud je opravdu rozdíl mezi cenou z plynu a jádra takový, že se společnostem nevyplatí ani staré jaderné elektrárny provozovat, je nakonec otázka, jestli tento krok nebude výhodnější jak pro lidi tak pro ŽP.

K tomu zavírání JE v USA:

JE Crystal River byla uzavřena, protože ji její majitel neopravitelně poškodil při rekonstrukci.

JE San Onofre byla uzavřena, protože její majitel tak dlouho nebyl schopen problémy na sekundárním okruhu (vibrace a následné poruchy parního okruhu), až mu propadla licence.

JE Kewaunee a Vermont Yankee byly uzavřeny po ~40 letech provozu, protože při nízké ceně elektřiny z plynových a větrných, resp. kanadských vodních, elektráren nebyla naděje, že by se někdy rentovala nutná rozsáhlá modernizace.

Ze stejných důvodů bude uzavřena JE Diablo Canyon v roce 2025 její majitel do ní už nechce investovat, spočítal si, že nahrazení jejího výkonu jinými čistými zdroji jej vyjde o polovinu levněji.

Majitel dvou postarších JE ve státě New York je ochoten je dále provozovat jen díky velké finanční injekci.

ad 6. listopadu 2016 (13:02)

Dovolím si k Vašemu komentáři, konkrétně bodu 5 malou poznámku.

Problém energetiky vyspělého světa zení zase tak akutní, dohromady máme kolik? 1.1mld? problém je ve spotřebě rozvojového světa, kde žije 6mld lidí. Tito se snaží dosáhnout životní úrovně světa průmyslového, vezměte si jen elektřinu, v průmyslovém je to nějakých 10MWh/osoba/rok, v Číně asi 2.5MWh/osoba/rok a v Indii asi 0.5MWh/osoba/rok. Pro zajímavost Island má nějakých 50MWh/osoba/rok a ČR asi 6.5MWh/osoba/rok. Takže v tento moment rostoucí ekonomiky budou zvedat spotřebu energie minimálně 10x.

A pokud rozvojové země mají a ve většina případů mají dobré až velmi dobré podmínky pro STE, nebo i desítky GW FVE jako doplněk existujících hydroelektráren (jen Egypt si může dovolit připojit bez úprav Vysoké Asuánské přehrady asi 2400MW) pak jejich snaha o jádro je jen politickým úkolem a hrou o prestiž.

Uvidíme jak rychle půjde stavba těch 2GW STE v USA a jak se budou provozovat, ale řekl bych že odpovědí na nastávající problémy nebude X tisíc reaktorů na Zemi, ale ten jeden obrovský reaktor na obloze. A i v našich podmínkách je dost zajímavým. Pokud by měl být cíl co nejrychleji u nás osekat emise CO2, pak by pro nadcházející období asi bylo ideální:

a)Rozšířit kapacity PVE, upravit některá VD

b)Odblokovat instalace FVE i větších rozměrů

c)Podpořit přechod na PPE, je jedno jestli na zemní nebo uhelný plyn

d)Neblokovat rozšiřování (M)VE, stejně tak VtE

e)Současné JE nechat jako zálohu na zimu, tedy je na cca polovinu roku vyřadit z provozu.

Tyto kroky by mohly po zajímavou část roku umožnit provoz v podstatě bez emisí, ovšem bude záležet na tom jak se podaří instalovat akumulační kapacity. Nějakých 50-80GWh pro začátek by nemusel být v horizontu desetiletí problém. Pokud se nepletu, dneska by mělo již být zapojeno přes 10GWh a roční produkce baterii v Gigatovárně bude na počátku asi 50GWh.

Co je ale horší je stál pokračující poškozování druhé strany CO2 rovnice, deforestace a s tím i spojené vysychání, na mnoha místech toto vede k patrně nevratným změnám terénu tím, jak se snaží doplnit chybějící vodu vodou podzemní. Asi nejlevnější co lze udělat je obnovit na té půdě co nemá dnes využití, zejména v subtropech, zkusit obnovit les či lesostep.

ad fraktál, Wagner, podpora C: prosím pochopte že většina ze 7 miliard lidí nežije mezi 50 rovnoběžkou a pólem, že pro ně zima není problém, spíše slunce svítí až moc. Takže když se na to podíváte globálně (a oteplení je globální problém a znečištění je problém velkých oblastí) tak má pan C pravdu.

Přiznejte si to, že řešení je slunce, vítr a voda.

A když vědecky, průmyslově a finančně silné země (USA, Německo, Japonsko) něco vyvinou, rozběhnou seriovou výrobu která se rozvine ve stále levnější a levnější produkt, který Čína ještě zlevní, tak to opravdu JE ŘEŠENÍ pro celý (globální) svět...

Pane Vaněčku, v žádném mém textu nenajdete, že bych byl proti technologickému rozvoji obnovitelných či jiných zdrojů a jejich využívání v oblastech, kde je to efektivní a účelné. To jen Vy, pan Veselý a C brojíte proti technologickému rozvoji a využívání jednoho z nízkoemisních zdrojů. A ani v těch zemích, které nejsou za padesátou rovnoběžkou, se nízkoemisní energetika bez jádra vybudovat nedá (neexistuje žádný příklad, kromě velmi specifických) a nejspíše ještě hodně dlouho nebude dát realizovat. Jak už jsem však říkal několikrát, nemá cenu se přít, prostě uvidíme. Uvidíme, jak bude pokračovat průběh Energiewende a jak to bude probíhat v Číně a Indii i dalších regionech.

OZE jsou efektivní a účelné pro 6,8 miliardy lidí. JE jsou efektivní a účelné pro krajiny okolo polárního kruhu-Rusko, Finsko, Kanada (ne všechny, třeba pro Norsko, Švédsko, Dánsko a Island ne), pro země které potřebují plutonium do jaderných zbraní (jen USA a Rusko už ho mají dost na mnohonásobné zničení světa, ale Čína, Indie, Pakistán a další ještě ne), pro pohon jaderných ponorek, ....

V ČR by bylo relevantní diskutovat, zda postavit jeden nový reaktor v Dukovanech (za podmínky, že tam bude možno vybudovat i trvalé úložiště). Čtyři nové reaktory jsou pro naše podmínky a vzhledem k době a ceně výstavby naprostý nesmysl, bohužel podporovaný nejsilnější, zatím vždy vítězící loby v ČR.

Pane Wagnere,

jen těžko můžu mluvit za ostatní jmenované, ale je to možná tím že jsme už četli až příliš mnoho slibů od jaderného klubu.

Jaderná energie má být levná, zatím ale nové JE požadují klidně 100€/MWh, to je 2700Kč/MWh, pro VtE jsme byly před zrušením dotace na 2000Kč. V nejedné oblasti světa jsme u FVE na třetinové ceně požadavku.

Údajně má být bezpečná, nemine pomalu měsíc, abychom se nedočetli o nějakém průšvihu, úniku nebo nějakém jiném závažném problému. A to vynechme extrémní situace. V roce 2011 byla vyklizena zóna o poloměru 20km, v mezikruží o šíři 10km byla doporučena evakuace, to je zóna o poloměru 30km, to je plocha více než dvojnásobná v porovnání s tím kolik by zabraly u nás FVE pro 100TWh ročně.

Dlouhé roky se slibuje že s s odpadem bude něco dělat, no ADTT ještě nejsou běžnou záležitostí.

Slibovaly se množivé reaktory, jediné které fungují jsou ruské BN a hádám že vzhledem k jejich povaze nebude vlastně ani možné je příliš vyvážet.

Komerčně se na světě postavilo jen málo bloků, většinou tam byla nějaká forma podpory. Pokud by byla jaderná technologie, ano vracím se k ceně, tak levná, byla by schopná se prosadit sama, nestalo se tak.

Kdyby se mi chtělo nad tím trávit více času, asi bych snadno našel další takové sliby, které se nesplnily. Naproti tomu máme dynamické odvětví, kde je vývoj v rukou X firem, je přímo propojený s několika dalšími a inovační cyklus je krátký. Nehledě na to že jsme zatím jen na kraji toho rezervoáru, který tyto zdroje představují.

Pokud vím, tak elektřinu zadarmo z větru a slunce po celý rok a každému ještě elektromobil sloužící jako baterie již za chvíli tu neustále slibujete Vy s panem Veselým a Vaněčkem :-) Tak uvidíme, jak se to nejen Německu podaří splnit :-) Já jsem nikdy nic takového u jádra nesliboval.

Další slaměný panák? To už jste fakt tak zoufalý?

Zadarmo jsem nic nesliboval, pouze že je možné energie získat dostatek a že jsou místa kde se vyrábí například z FVE za cenu asi tak třetinovou proti JE.