Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (1/4)
Ve spolupráci se studenty oboru Bezpečnostních a strategických studií Masarykovy univerzity jsme vyzpovídali 4 osobnosti z různých sfér české energetické scény. V tomto cyklu názorů na budoucnost české energetiky přinášíme jejich pohled na optimální energetickou bilanci ČR v následujících letech i jejich názor na výstavbu nových jaderných zdrojů.
Prvním respondentem, jehož názor publikujeme, je Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky.
O jakou energetickou bilanci si myslíte, že bychom jako stát měli v dlouhodobém horizontu usilovat? Uvažujme osu Negativní (dovážíme elektřinu ze zahraničí) - Vyrovnanou (produkujeme přesně tolik co vyrobíme) - Pozitivní (vyvážíme elektřinu do zahraničí. Proč?ČR by se měla snažit o vyrovnanou bilanci ze tří důvodů. Předně s ohledem na dobré sousedství není dobré přenášet svůj problém na sousední státy, jak to rádo činí například Německo. Co není příjemné nám, neměli bychom činit sousedním zemím. Za druhé lze čekat, že při skutečné krizi upřednostní sousední země své vlastní zákazníky, bezbřehé spoléhání na solidaritu je zcela naivní. A za třetí dovozní kapacity přenosové soustavy ČR jsou a budou omezené. Pokud budeme cílit na vyrovnanou bilanci, pak máme určitou rezervu pro případ, že se všechno nepodaří tak, jak bylo naplánováno. Ohledně vyrovnané bilance mám na mysli zimní měsíce, nikoliv celý rok. Je naprostý nesmysl si myslet, že nedostatek elektřiny v zimě vyrovnáme přebytkem výroby v létě. Nelze spoléhat na to, že do roku 2050 bude sezónní skladování elektřiny k dispozici v potřebném rozsahu a s přijatelnými náklady, navíc je tu otázka jeho účinnosti.
V souvislosti s předcházející otázkou: jaké kroky si myslíte, že bychom měli podniknout v dosahování Vámi zmíněného cíle? Pokud odpověď zahrnuje výstavbu nových zdrojů energie, jaké by to měly být a kdy?Je zřejmé, že takzvané obnovitelné zdroje energie nemohou v podmínkách ČR v žádném případě požadavek na vyrovnanou zimní bilanci elektřiny zajistit. Ještě dlouhá desetiletí to bude zdroj doplňkový. Skutečná volba je tedy mezi zemním plynem a jadernou energií. A rozhodnutí proběhne vylučovací metodou. Pokud nezvládneme výstavbu nových jaderných bloků, zbyde nám jen plyn. Nic jiného naši zimní potřebu elektřiny pokrýt nedokáže. Pokud výstavbu jaderných bloků zvládneme, můžeme mít plynové zdroje pro vykrývání špiček a poskytování flexibility. Plyn má v mixu své místo v každém případě. Jde o to, z čeho budeme vyrábět elektřinu pro základní zatížení. Pokud chceme jaderné bloky, tak už máme časový harmonogram dost napnutý. Ale ani pro plynové bloky není času příliš nazbyt. Ostatně i příprava větších větrných parků je na 10 let.
Pokud by mělo dojít k výstavbě nových jaderných bloků (nehledě na Váš postoj ke správnosti výstavby), je dle Vašeho názoru umožnění účasti dodavatelů z Ruska a Číny v soutěži spojeno s bezpečnostními riziky vůči zájmům státu? Proč? Pokud ano, tak jakými?Necítím se kompetentní tohle posuzovat, jde o bezpečnostní a politickou nikoliv energetickou otázku. V případě některých odpůrců zapojení Ruské federace do výstavby jaderného zdroje ovšem vidím velkou nekonzistenci. Očekával bych, že pokud někdo považuje Ruskou federaci za bezpečnostní riziko a z toho důvodu odmítá její zapojení do výstavby jaderné elektrárny v ČR, tak bude zastávat stejné stanovisko i ohledně dovozu zemního plynu z této země do EU i ČR. Kupodivu tomu tak v mnoha případech není a v tom případě je potřeba se ptát na důvody rozdílného přístupu.
Pokud by mělo dojít k výstavbě nových jaderných bloků (nehledě na Váš postoj ke správnosti výstavby), považujete projekt v současné podobě za ekonomicky rizikový? Pokud ano, na řízení kterých rizik by se měl zadavatel soustředit a jak by s nimi měl pracovat?Jakýkoliv velký infrastrukturní projekt je ekonomicky rizikový a je úplně jedno, zda se jedná o jadernou elektrárnu nebo třeba o mezinárodní letiště. Riziko je prodloužení výstavby a překročení rozpočtu, takže na tato rizika je třeba se soustředit, ona jsou navíc provázaná. Jejich ošetření závisí na celkovém modelu výstavby a je to komplexní otázka, kterou nelze řešit ve dvou větách.
Jakého technologického pokroku by bylo zapotřebí, aby se změnil Váš postoj k některé z předcházejících otázek (lze uvažovat výrobní stranu formou modulárních reaktorů či skladování energie, stejně jako spotřební formou udržitelné spotřeby stejně jako cokoliv jiného)?ČR potřebuje zásadně řešit zajištění výroby elektřiny již na horizontu roku 2030, nejpozději 2035. S ohledem na tento časový horizont nelze na žádný podstatnější technologický pokrok spoléhat. Přípravu výstavby je potřeba zahájit v podstatě okamžitě a je jedno, zda se má jednat o velký větrný park, velkou paroplynovou elektrárnu nebo jadernou elektrárnu. Všechny tyto projekty mají dobu přípravy 10 a více let, tedy je nejvyšší čas. Technologický pokrok může vést k modifikaci projektu v průběhu přípravy, ale na rozhodnutí o výstavbě kapacit s ohledem na časový faktor nemůže mít prakticky žádný vliv.
Mohlo by vás zajímat:
Pane Hájku,
doplňující otázka. Jak zareaguje Teplárenské sdružení na cenu emisní povolenky EUR100+?
Tu už nebude stačit aby všichni platili průměrnou cenu bez ohledu na úspory a skutečnou spotřebu jak je tomu ve vyúčtování tepla dosud. Takže očekávám že zavedou paušální platby. Tím si zaručí další zisky i když to jejich odpadní teplo nebude nikdo chtít.
Myslím, že paušál-je to pomluva. Přece bude stačit daň z bytu cca 50 tisíc ročně.
Vždy se něco vytrhne z kontextu a mlátí se prázdná sláma. Jak byl kamarád pracovně v USA , tak tam je obecní daň z nemovitosti hlavním příjmem obce . A to 0 až 3% z hodnoty . A o tu daň se vedou obecní volby (snížím x zvýším) . Má to zásadní efekt , nejen že je tlak na majitele k užitku (zbavím se toho co nevyužívám nebo nevynáší zisk) , ale především tlačí obec k rozvoji . Tudíž jak říkal , běžně tam byli parcely k výstavbě a to levnější než u nás . Domy , byty k prodeji a pronájmu . U státní daně z obratu to stejné . Lidé když hlasují o jedné dani, tak nechcou vysokou daně . Tudíž levně postavíte (nízká daň) a vybavíte spotřebním zbožím . Samozřejmě běžní lidé si postaví dřevodomky na periferii a bohatší v centru zděné . Ale podlahová plocha je tam pruměrně přes 220m2 a vydává se statisticky na přepočet obyvatel 5x víc stavebních povolení než u nás . Mohlo by se zdát , že tam zastaví kde co , ale jak píši ladem tam nikdo nic nenechá a snaží se to nějak využít , nebo prodat . Ono totiž ta daň je na cokoliv na katastru . Na pole , louky , domy (vše) . Paradoxně tak tedy je tam spousty pozemku ladem a čekají na využití (levný zdroj).
U nás se tvrdí jak je puda vzácné zboží . Když stojím na své parcele za domem a kouknu se přes plot , kde je louka která má stonásobně menší hodnotu , tak je něco divně . Na druhé straně ulice mám desítky let prázdné domy . Ty domy nikdo nechce prodat , ani pronajmout a mladí marně shánějí něco k výstavbě . Tudíž něco je hodně špatně , když na tu louku pak ještě platím někomu dotace , aby to dvakrát za rok pošmelcoval na drt (ani nedělal seno). Nechci říci že se vracíme k feudalismu , ale kdo se dnes nenarodil se zlatou lžičkou v ustech , tak je chudák co těžko vydělá na zázemí pro rodinu . Ale na zájezd do egypta bezproblému :-)
O tom že je půda vzácná žvaní akorát ti co získávají lidi na zemědělský fetiš, reálně je tu nadprodukce.
Další "problém" je myšlení kdy se tu nemovitosti zbytečně drží s očekáváním že se děti vrátí do té samé obce. Nebo že se drží jako uložená měna, v USA by si spíš koupili akcie, nebo něco takového.
V USA taky musíte počítat s mnohem kratší životností domu, myslím že se říká že tam dům v průměru strhnou po nějakých 25 letech, to samo o sobě generuje na člověka 3 domy za život, tady je to kolem jednoho.
Jeden člověk z regionu něco řekne a najednou všichni plácají, že to hlásí Piráti. Dělá se to samé, když to řekne nějaký lokální sociální demokrat nebo anofertista?
Vypadá to, že se do Česka začíná importovat zvyk šířit po FB a jiných sociálních sítích politické lži a pomluvy. Tahle je na celkem vysoké úrovni. Vůbec se mi to nelíbí.
Pan Hájek má pravdu navíc ještě není v článku zdůrazněno že el. energie je asi 17% naší spotřeby takže my musíte nahradit ne jen výrobu el. energie , ale i vytápění budov, ohřev teplé vody a dopravu, průmyslové teplo. OZE nemají vůbec šanci v zimě zajistit el.energii natož cokoli dalšího.
Tak myslím že co se vytápění týče, tak je třeba najít způsob jak zatraktivnit v městské zástavbě CZT a jak nastartovat jeho rozvoj. To ale může vést zase k decentralizaci výroby elektřiny, zároveň to asi nepůjde bez nějaké formy unbundlingu. Kvůli tomu na dvě jednotky užitečné energie (1 tepla 1 elektřiny) připadají cca 4 jednotky v palivech, byť by bylo možné se dostat třeba na 2-2.5 jednotky v palivech.
Další problém je nevyužívání odpadního technologického tepla byť už jsou technologie, které umožní upravit teplo z chladicí vody kolem 70°C, třeba na teploty kolem 130°C, které jsou už vhodné pro CZT, jenže to zase potřebuje ten unbundling.
U Dopravy, opět, problém je s nedostatečnou kapacitou alternativ k silnic.
Jádro ano (hlavní energetický zdroj). Rusové nebo Číňané ano pokud dají lepší nabídku než konkurence, tak proč ne.
Autor článku říká, cituji:" ČR potřebuje zásadně řešit zajištění výroby elektřiny již na horizontu roku 2030".
V tom nám ovšem nové jádro vůbec nepomůže. Ale pomůže nám, když se budeme dobře starat o jádro staré, aby nám sloužilo co nejdéle (ale přitom i bezpečně).
Ve svém příspěvku vyjadřuje autor názor staré energetiky, ignorující vědecký a technický pokrok v 21. století.
Vůbec nezmińuje obrovský význam kogenerace elektřiny a tepla (i když je to hlavní reprezentant našeho teplárenství). Ano, právě v zimě je v ČR hlavní energetická spotřeba právě výroba tepla (zatím převážně z uhlí a plynu). Zimní spotřeba tepla je vyšší než zimní spotřeba elektřiny (přepočteno na MWh).
A přesto 2/3 výroby energie z našich JE či uhelných elektráren odchází bez užitku. Stará energetika byla založena na plýtvání, nová energetika by měla být založena technickém pokroku a na úsporách (úspory tepla mají obrovské rezervy ČR).
Čili řešení jsou úspory, kogenerace elektřina/teplo a především investičně a provozně nejlevnější (mluvím o dekádě 2020-30) obnovitelné zdroje energie, především elektřiny.
Ty během této doby, kdy drahé povolenky zcela omezí uhelné elekrárny a teplárny, jsou schopny odstavené uhelné elektrárny a teplárny rychle nahrazovat.
Stavba jednoho nového jaderného reaktoru v Dukovanech nic neřeší, jen váže dlouhodobě (15 let či více?) obrovské množství finančních prostředků, které by mohly být použity efektivněji.
Jednak jste si klasicky vytrhl z kontextu tu část věty, která se vám zrovna hodí, ona totiž pokračuje: "..., nejpozději 2035", a hlavně nové jádro nemá za cíl nahrazovat zdroje, které doslouží před rokem 2035, ale má za cíl nahrazovat staré jádro, které skončí po roce 2035. Takže není pravda, že "stavba jednoho nového jaderného reaktoru v Dukovanech nic neřeší", řeší náhradu starého jádra a nejde o jeden nový blok, ale o první nový blok. Budou následovat další, ať už velké nebo menší, pokud budou včas k dispozici.
Emile, nové Dukovany nebudou v roce 2035, zeptejte se paní Drábové, ale staré Dukovany mohou dál fungovat, když do nich vložíte pár desítek miliard korun do prodloužení životnosti.
V roce 2030 či 2035 nás mohou zachránit JEN obnovitelné zdroje.
On tu taky nikdo netvrdí, že budou nové Dukovany v roce 2035. A když už se oháníte paní Drábovou, tak ta říká: "Aby Dukovany pracovaly 60 let? Velmi dobré přání, ale jistota to není." Spoléhat se na to nedá, a proto je potřeba připravovat jejich náhradu už teď.
ct24. ceskatelevize. cz/ekonomika/2722976-dana-drabova-aby-dukovany-pracovaly-60-let-velmi-dobre-prani-ale-jistota-neni
Mám to chápat tak, že předpoklad jaderných fandů je -800 MW po roce 2035?
Ne. Máte to chápat tak, že se nedá spoléhat na to, že po roce 2040 budou v Dukovanech čtyři bloky v provozu.
To tady nejsou moc ambiciozní cíle.
Vzhledem k tomu, že původní projektová životnost byla 30 let a zejména pokud to porovnáme s větrníky a slunečníky, tak to vůbec není špatné.
Pane Vaněčku, jste tradičně úplně mimo mísu. Fotovoltaické a větrné elektrárny rozhodně nejsou schopné zajistit pokrytí zimní poptávky po elektřině v ČR, a to nejen do roku 2030, ale ani do roku 2050. Kogenerace toho sama o sobě není schopná také. Navíc EU už proklela i zemní plyn, takže asi skončíme u Ebonitové tyče a liščího ohonu. Ona to už za 3 roky ale vůbec legrace nebude. Tak ať se fotovoltaický průmysl tuží, už za 3 roky bude moci předvést, jak pomůže pokrýt zimní poptávku po elektřině, moc se na to těším. Chvíle pravdy se blíží.
ETE34=ETE12 stavba zahájena 2022 s dobou výstavby 6 let poté EDU56 stejné technologie a máme elektřiny bez emisí tj. cenově přijatelná, do tepláren nasadit SMR, tak by jednala odpovědná česká vláda,....co však ona činí dnes? Vláda ČR testuje všechno, co lze (možná i městské holuby), a stavbu jádra odkládá, energetiku okecává! Vláda nemá priority kromě testů a zahrádek před hospodami, tam klesla média i vláda ČR, opravdu stratégové v čele státu ČR.
Aha, bez projektu, bez stavebního povolení, bez financování, bez dodavatele a bez desítek dalších věcí se příští rok rozjede největší infrastrukturní projekt v historii ČR. Tohle už je hodně odvážné snění.
Tomu fakt nevěříte, že? Nejde jen tak z plezíru začít stavět. A za 6 let to nebude ani omylem, to bude dřív.
Je škoda, že pan Hájek neuvažuje o tepelných čerpadlech, které jsou významnou komponentou obnovitelných scénářů. Několik producentů vyrábí veliká tepelná čerpadla, s jejichž pomocí lze v letním období vyrobit z přebytečného FV proudu a na zimu ve velikých podzemních zásobnících uskladnit množství tepla. V Dánsku takové sezónní zásobníky již pracují.
Další nezmíněnou možností je energetická sanace domů, kdy lze výhodně využít mechanismus financování z konceptu EPC (Energy Performance Contracting), který klade na zákazníka minimální nároky a zajišťuje kvalitu provedení.
Protože provozovatelé CZT jsou monopoly. Tam se takhle neuvažuje.
"To by tak hrálo, aby se někde stavěla tepelná čerpadla, když máme uhelnou kotelnu, kterou potřebujeme využít." Takhle oni uvažují. Dokud v CZT neproběhne unbundling a nezačne v nich být konkurence zdrojů tepla, hned tak se něco nezmění. Jen se budou vymýšlet výmluvy, proč "to" nejde.
Vy nevynecháte jedinou příležitost, abyste se neshodil, že? On nikdo neříká, že využití tepelných čerpadel nejde, naopak, ale elektřinu z tepelného čerpadla fakt nevyrobíte. Tak zkuste lépe číst méně se ušklíbat, určitě Vám to prospěje.
Možná byste mohl začít tím, že si přečtete, na jaké otázky jsem odpovídal. Ony se totiž týkaly všechny výroby elektřiny. Věřím, že se shodneme, že z tepelného čerpadla elektřinu nevyrobíte. Jinak určitě velká tepelná čerpadla v ČR potenciál mají, tak jako všude v Evropě. Nevyužití je například potenciál získání tepla z odpadní vody v ČOV. Ve Finsku nebo Švédsku jsou na to pěkné projekty a myslím, že se jich dočkáme i u nás.
Už zase to strašení závislostí na ruském plynu zde část rozhovoru s bývalým velvyslancem Petrem Kolářem:
Co se týče jejich vývozu sem, tak to jsou většinou fosilní paliva. Oni opravdu nic moc jiného nevyrábí, nevyváží. Takže to nás zas tak moc nezasáhne. A co se týče fosilních paliv, plynu a ropy, to se stejně kupuje na burze v Rotterdamu. Kdybychom na to koukali úplně pragmaticky, tak oni potřebují prodávat, pro ně je to jediný a zásadní zdroj příjmu. Nechci to zlehčovat, ale spíš to vnímám jako výraz jejich bezradnosti a tápání, co dělat. Možná nám to některé země bývalého bloku závidí.
Zdroj seznam zprávy 14.5. - Jsou bezradní a Putin ztrácí kontrolu, hodnotí diplomat nepřátelské kroky Ruska
---------
Takže asi tak...
Kdybyste si přečetl, co jsem napsal, tak byste zjistil, že Ruským plynem nestraším. Já jenom říkám, že je zvláštní, když se někdo děsí Ruské účasti na výstavbě jádra, zatímco Ruský plyn ho nechává úplně v klidu. Pouze jsem upozornil na tuto nekonzistentnost. Podle mě je buď Rusko problém u jádra i plynu a nebo není. Kombinaci kdy u jádra je a u plynu není prostě nechápu, ale třeba mi ji vysvětlíte.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se