Stát a energetická společnost ČEZ dnes uzavřou připravované smlouvy k plánovanému novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Akt se uskuteční před polednem na ministerstvu průmyslu a obchodu. Podepsány budou dvě smlouvy &#8211; rámcová a prováděcí. Za stát je podepíše vicepremiér a ministr průmyslu obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), za ČEZ pak generální ředitel Daniel Beneš.
Vedle zastřešující dohody jde o smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle dřívějšího Havlíčkova vyjádření dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt. Model financování nového bloku schválila vláda minulý týden.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur &#8211; přibližně 162 miliard korun.
S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.
rdo rot

Jaderné elektrárny

Stát a ČEZ dnes podepíšou smlouvy k novému jadernému zdroji

Vláda dnes schválila model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/KarelHavlicek_/status/1287734794365939713">twitteru</a> o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG">Návrh</a> zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Havlíček i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe &#8211; při nižší spotřebě či podle spotřeby elektřiny &#8211; při vyšší spotřebě elektřiny,&#8220; uvedlo v podkladech k materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu.</blockquote>
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.
Už dříve odhadl, že výkupní cena by se mohla pohybovat mezi 50 až 60 eury (asi 1320 až 1600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předkládaný materiál žádný návrh částky neobsahuje, má být obsažen až ve smlouvě o výkupu. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně kolem 45 eur (asi 1190 Kč) za MWh.
<blockquote>&#8222;Při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 MWh ročně &#8211; může odpovídat čtyřčlenné domácnosti, standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody &#8211; necelých 100 Kč/rok,&#8220; napsalo v podkladech pro vládu MPO.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; řekl ČTK už dříve výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem za předem stanovenou cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny, by byla uzavřena minimálně na 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným.
Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda před týdnem. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Smlouvy mezi státem a ČEZ o stavbě nového dukovanského bloku budou podepsány v úterý.

Model výkupu elektřiny z nového bloku Dukovan schválila vláda

Vláda dnes schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/KarelHavlicek_/status/1285233643854663685">twitteru</a> o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Nový jaderný blok v Dukovanech by podle materiálu předloženého vládě mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Nový blok by měl být podle dřívějších informací uveden do provozu v roce 2036.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).
Zároveň dnes vláda schválila rámcovou a prováděcí smlouvu mezi ČR a ČEZ. Havlíček ještě před jednáním vlády uvedl, že smlouvy mezi státem a energetickou společností ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měly být podepsány v úterý 28. července. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech má být takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu.
Výběr dodavatele by se měl uskutečnit do konce roku 2022. Nejzazším termínem podpisu smlouvy s dodavatelem a konečné potvrzení financování návratné finanční pomoci je červen 2024. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
<figure id="attachement_1399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Materiál pro jednání vlády uvádí, že koncové ceny elektřiny by se v roce 2040 podle současných předpokladů vývoje cen ve spojení s poskytnutím návratné finanční pomoci mohly pro české spotřebitele snížit při podpoře na 30 až 40 let zhruba o 2,7 až 6,6 miliardy korun. Při podpoře na 60 let o 7,7 miliardy korun.
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Podle analytiků je však dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.

Vláda schválila model financování nového jaderného bloku

Opoziční TOP 09 sice podporuje rozvoj jaderné energetiky, vládní plán dostavby Dukovan však nikoliv. Současnou cenu dostavby za šest miliard eur (162 miliard korun) považuje za silně podhodnocenou. Vláda podle ní musí z výběrového řízení vyloučit firmy z Číny a Ruska, které představují bezpečnostní riziko. Představitelé TOP 09 to uvedli dnes na tiskové konferenci. Státní energetickou koncepci označili za zastaralou.
<blockquote>&#8222;Jaderná energetika zůstává pro energetickou soběstačnost České republiky klíčová. Považujeme za velmi důležité prodloužení životnosti dnes fungujících bloků elektráren po dobu, kdy to bude ekonomicky i strategicky výhodné. Bohužel vláda obdobně nepřemýšlí a v současném plánu dostavby Dukovan otázky týkající se jeho rentability neřeší efektivně,&#8220; řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.</blockquote>
Vláda v květnu rozhodla, že stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Podle úterní informace Deníku N bude stát financovat projekt s dvouprocentním úrokem. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše by měl být tendr na výběr dodavatele vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč.
<blockquote>&#8222;Nesmíme opomenout ani bezpečnostní riziko, které současný plán představuje. Je také nepřijatelné, aby další blok Dukovan stavěly firmy z Číny a Ruska, tedy ze států pokládajících Severoatlantickou alianci za nepřítele. Pokud vláda takové čínské a ruské firmy z výběrového řízení dopředu nevyloučí, půjde o naprosto vědomé ohrožení bezpečnosti České republiky,&#8220; uvedla poslankyně TOP 09 a členka Podvýboru pro energetiku Helena Langšádlová.</blockquote>
Podle europoslance za TOP 09 Luďka Niedermayera není rozvoj jádra jedinou cestou k lepšímu mixu výroby i spotřeby energie v České republice. &#8222;V ideální situaci můžeme snižovat naši spotřebu, postupně odstavit uhelné elektrárny, posílit podstatně podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a zbytek, kromě stávajícího jádra, které bude fungovat desítky let, doplnit relativně čistým a levným plynem. Je to obvyklé evropské řešení. Bohužel, my často hledáme řešení svá, kterým rozumíme jen my sami,&#8220; řekl.
Prodloužení provozu stávajících jaderných elektráren je podle TOP 09 možné jen za předpokladu jejich plné bezpečnosti. Stát by měl také každých pět let posuzovat, zda je pro Českou republiku další rozvoj jaderné energetiky vhodný. &#8222;Inspiraci hledejme také u vývoje malých, levných, modulárních jaderných bloků. Kapacitu i dostatečnost energetických zdrojů musíme posuzovat především s partnery v našem regionu, tedy Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem,&#8220; dodal Niedermayer.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

TOP 09: Rozvoj jádra podporujeme, plán dostavby Dukovan nikoliv

Jaderná elektrárna Temelín dnes plánovaně odstaví druhý blok kvůli výměně paliva. Technologická odstávka potrvá přibližně dva měsíce. ČTK to řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Od začátku týdne snižovali energetici výkon reaktoru na druhém bloku, kdy postupně klesal na 95 procent.
ČEZ odpojí druhý temelínský blok od přenosové soustavy večer. &#8222;Ve spolupráci s dodavateli vyměníme při odstávce čtvrtinu paliva, zkontrolujeme bezpečnostní systémy a uděláme 55 investičních akcí,&#8220; uvedl mluvčí.
Druhý temelínský blok vyrábí bez přerušení od 10. srpna loňského roku. V druhé polovině května skončila v Temelíně odstávka prvního bloku, kdy energetici vyměnili 42 ze 163 palivových souborů, zkontrolovali i tlakovou nádobu reaktoru. První blok funguje na plný výkon.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 6,7 TWh.

Temelín dnes plánovaně odstaví II. blok

Vládní výbor pro jadernou energetiku, který se sejde ve středu, bude jednat mimo jiné o takzvaném bezemisním zákonu, který má zajistit rámec financování stavby nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany. V diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Další diskutující &#8211; předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová se obává, zda plán schválit zákon ve Sněmovně zrychleně v prvním čtení není hazardem s vysokou veřejnou podporou, jakou jaderné zdroje v ČR mají.
<a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG">Návrh</a> zákona je v připomínkovém řízení. Z podkladů k materiálu vyplývá, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních 20. LRV požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky lze po dobu 13 dní. Snížil se i počet úřadů, které mohou do normy mluvit. Podobu zákona mohou ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí a vedoucí Úřadu vlády.
MPO také žádá, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku souhlasila Sněmovna s návrhem už v prvním čtení. &#8222;Účinnost zákona je vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice navržena na 1. ledna 2021,&#8220; uvádí důvodová zpráva materiálu.
<blockquote>&#8222;Věcně se možná mnoho nezmění, ale pro mě je docela s otazníkem, jestli to není zahrávání si trošku se setrvale vysokou veřejnou podporou jaderných technologií a elektráren. Pořád je někde mezi 62 a 65 procenty. Ale ve chvíli, kdy se spustí takový kobercový nálet, jaký zcela jistě spustí to, že ten zákon bude protlačen na první čtení, což asi bude &#8211; já nevím jestli to stojí za měsíc, dva, tři urychlení,&#8220; uvedla dnes Drábová.</blockquote>
Míl argumentoval, že Česko chce už na začátku července zahájit takzvaný prenotifikační proces v Bruselu a chce mít co nejvíce připravenou potřebnou legislativu. Zmíněný proces ověřuje názor Evropské komise na to, zda je zvolený postup správný z hlediska veřejné podpory. &#8222;Zkrácení toho termínu ovlivnit neumím,&#8220; dodal dnes zmocněnec.
Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku roky brzdily nejasnosti o financování, obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Ministři na konci dubna přijali návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou firmou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu definující územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Stát v ní podle něj dává možnost ČEZ odprodat mu celý projekt.

Ve středu se sejde jaderný výbor, bude řešit mimo jiné bezemisní zákon

Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu je připraven pro jednání vlády, jde však na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy měst a obcí z celé republiky &#8211; Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv a Platformou proti hlubinnému úložišti. V tiskové zprávě to dnes uvedla zmíněná platforma, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků, které postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ČTK shání.
Svazy podle platformy od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti, tak jak je starostům slibováno od roku 2011, kdy začaly první práce na zákoně. Platforma uvedla, že navržená míra zapojení obcí a veřejnosti do rozhodování o výběru lokality pro úložiště je naprosto nedostatečná.
Skutečně efektivní podle ní může být výběr lokality pro úložiště jen tehdy, pokud obce a veřejnost budou moci ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit jedině uložením povinnosti Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí, podotkla platforma.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Podle dřívějších informací má být letos dokončeno hodnocení však devíti potenciálních lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Vládě poté bude podán návrh na zúžení jejich počtu, bude se pak rozhodovat mezi čtyřmi. Počet vytipovaných lokalit se má snížit k 30. červnu letošního roku.
<blockquote>&#8222;Na těchto čtyřech lokalitách se budou podávat žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. A to po vstupu zákona o zapojení obcí v platnost, nebo po 1. lednu 2023, a to podle toho, co nastane dříve,&#8220; řekla ČTK už dříve mluvčí MPO Štěpánka Filipová.</blockquote>
Platforma dnes uvedla, že konzultace s obcemi z dotčených lokalit, která se uskutečnila v závěru loňského roku v rámci příprav zákona o zapojení obcí do výběru lokality, skončila odmítnutím prakticky všech připomínek obcí. &#8222;Návrh kritizované podoby zákona, který jde do vlády, je stejně jen věcným záměrem. Takže finále ve Sbírce zákonů při současném tempu již do konce volebního období této vlády neuvidíme. Je to od ministra (průmyslu Karla) Havlíčka (za ANO) kulišárna &#8211; nejprve měla být legislativa, a pak teprve výběr lokalit, který se nyní uskutečňuje v rychlém tempu,&#8220; uvedl dnes starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Jiří Popelka. Na území Jistebnice leží vytipovaná lokalita Magdaléna.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Platforma: Zákon o hlubinném úložišti jde do vlády v rozporu se svazky obcí

Jaderná elektrárna Temelín přerušila v noci na dnešek náběh prvního bloku, který po odstávce začal v pondělí vyrábět elektřinu. Důvodem přerušení bylo zapůsobení automatických systémů. Výrobu elektřiny by měl blok obnovit už začátkem týdne. ČTK to řekl mluvčí Temelína Marek Sviták.
<blockquote>&#8222;Vzhledem k nadcházejícímu víkendu s nižší spotřebou elektřiny nepředstavuje odstávka žádný problém pro dodávky elektřiny,&#8220; uvedl mluvčí.</blockquote>
Dodal, že druhý temelínský blok pracuje na plný výkon.
Ještě před přerušením najíždění dokončili odborníci energetické testy, které potvrdily správnost zavezení paliva. Rovněž parametry turbíny, kde probíhaly rozsáhlé kontroly, jsou v prvních dnech provozu velmi dobré.
Přerušení najíždění bloku využijí energetici k výměně kompenzátoru na potrubí v nejaderné části elektrárny. Jde o zařízení, které tlumí chvění a omezuje teplotní dilatace. Vlastní výměna je záležitostí několika hodin. Zbývají čas tvoří vydrenážovaní potrubí a zpětné najetí bloku. I s ohledem na relativně krátkou dobu prací, zůstane jaderná část na provozní teplotě, nedojde tedy k jejímu vychlazení.
Odstávka prvního bloku začala 13. března. Energetici vyměnili 42 ze 163 palivových souborů, zkontrolovali i tlakovou nádobu reaktoru a zjistili, že její stav umožňuje provoz další desítky let. Několik týdnů zabrala výměna generátorového vypínače. Jde o zařízení, které odděluje elektrárnu od okolní přenosové soustavy.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 5,4 TWh.

Temelín přerušil náběh prvního bloku, zapůsobily automatické systémy

Do jaderné elektrárny Temelín dorazil dnes ve 2:30 stotřicetitunový náklad, 54 metrů dlouhý kamion dovezl z Bratislavy nový separátor. Jde o zařízení v nejaderné časti elektrárny. Přeprava trvala pět dní. Druhý nový separátor se bude převážet od 12. do 18. května. Energetici vymění dva separátory letos na druhém bloku, jehož dvouměsíční odstávka začne 12. června. Nové separátory zvýší výkon elektrárny o jednotky megawattů elektrických (MWe), aniž by bylo nutné zvyšovat spotřebu paliva. Novinářům to dnes řekli zástupci energetiků.
Do střežené části areálu vjela souprava krátce před 8:00. Při vjezdu do hlídaného prostoru náklad ještě zkontrolovali bezpečnostní pracovníci.
Separátor páru, která proudí na turbínu, zbavuje vlhkosti a přihřívá ji. Podle energetiků byl náklad největší přepravou firmy ČEZ do jaderných elektráren od stavby Temelína. Firma Rádl, která přepravu zajišťovala, musela získat dvě desítky souhlasných stanovisek a povolení od úřadů.
Podle společnosti ČEZ nové separátory zvýší výkon elektrárny. &#8222;Je to další z příkladů modernizace a zlepšení účinnosti v nejaderné části elektrárny, navíc s přínosem pro životní prostředí. Použití nových separátorů bude znamenat roční úsporu jednotek tisíc tun oxidu uhličitého,&#8220; uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
Doprava separátoru z Bratislavy se obešla bez komplikací, připravovala se několik měsíců. Separátor je 32,8 metru dlouhý a váží 130 tun, s vnitřními částmi, které se navážejí zvlášť, 195,6 tuny. Kamion s ním jel jen v noci, dva dny na Slovensku, tři v ČR. Vezla ho souprava, která měla 18 náprav. Doprovázelo ji šest doprovodných aut a jedno policejní.
<blockquote>&#8222;K přepravě jsme použili dva tahače o výkonu 750 koní, které jsme umístili na oba konce více než třicetimetrové nákladní soupravy. Jezdili jsme jen v noci a podle trasy a harmonogramu, které dopředu odsouhlasily úřady i policie,&#8220; uvedl Jiří Dědič z firmy Rádl.</blockquote>
Separátor teď bude v temelínském areálu. Technici ho za ten dosavadní vymění při letní dvouměsíční odstávce druhého bloku, jež začne 12. června. Elektrárna se blíží ke konci plánované odstávky prvního bloku, která začala 13. března a měla by trvat dva měsíce. V roce 2021 vymění elektrárna separátory na prvním bloku.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 5,1 TWh.

Do Temelína dorazil 130 tunový náklad, vezl nový separátor

Výběr informací o historii jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku, která před 35 lety, 3. května 1985, uvedla do provozu první reaktorový blok:

&#8211; Plány na výstavbu Dukovan se začaly rýsovat v druhé polovině 60. let ve spolupráci se SSSR. Příslušná mezivládní dohoda byla podepsána v dubnu 1970, kromě výstavby nového zdroje předpokládala i rozšíření elektrárny ve slovenských Jaslovských Bohunicích u Trnavy, budované již od konce 50. let. Právě tam byla už v prosinci 1972 uvedena do provozu první československá jaderná elektrárna, pro technické problémy uzavřená o pouhých pět let později.
&#8211; Budování Dukovan, podle plánů z roku 1973 zde měly vyrůst jen dva bloky, také nebylo bez problémů. V polovině 70. let byla dokonce výstavba přerušena. Práce nabraly druhý dech poté, co vláda v roce 1975 rozhodla, že v Dukovanech budou čtyři bloky. Naplno stavět se začalo v červenci 1978, prakticky současně s elektrárnou vyrostly na řece Jihlavě i vodní nádrže Dalešice a Mohelno. Ty slouží jako zdroj chladící vody pro Dukovany a funguje na nich i přečerpávací elektrárna.
&#8211; První blok elektrárny začal nabírat definitivní podobu koncem roku 1982, kdy byl osazen tlakovou nádobou reaktoru. O rok později, na Silvestra 1983, do něj technici začali zavážet palivo a 12. února 1985 byla spuštěna štěpná reakce. Další fáze spouštění prvního bloku na sebe nedaly dlouho čekat &#8211; koncem února začal dodávat proud do sítě a na začátku května 1985 přešel do půlročního zkušebního provozu.
&#8211; Postupovaly i práce na dalších blocích. Během roku 1986 se podařilo uvést do provozu hned dva nové bloky. Maximálního výkonu elektrárna dosáhla v červenci 1987, kdy byl spuštěn poslední, čtvrtý blok. Zprovoznění Dukovan mělo velký význam nejenom pro československou energetiku, ale i pro rozvoj tuzemského jaderného strojírenství. V areálu elektrárny se nachází i sklad použitého jaderného paliva a úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů.
&#8211; V Dukovanech byly původně čtyři tlakovodní reaktory VVER 440/213, každý o instalovaném výkonu 440 MW (celkový výkon elektrárny byl tedy 1760 MW). Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový instalovaný výkon Dukovan je nyní 2040 megawattů (MW), čímž elektrárna pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Jaderná elektrárna Temelín (2000) má dva bloky a výkon asi 2000 MW. Pro srovnání, největší hnědouhelná elektrárna v Prunéřově má instalovaný výkon 1050 MW.
&#8211; Roční výroba elektřiny se v Dukovanech, které jsou spolu s Temelínem největším zdrojem společnosti ČEZ, dlouhodobě pohybovala kolem 15 terawatthodin (TWh). V rekordním roce 2013 to bylo 15,689 TWh. V dalších letech elektrárnu brzdily dlouhé odstávky, například kvůli kontrolám svarů či prováděním investic. V roce 2017 Dukovany dodaly 11,954 TWh elektřiny, což bylo nejméně od roku 1988. Minulý rok elektrárna vyrobila 14,48 TWh elektřiny.
&#8211; Již několik let se v Česku vede diskuze o stavbě nového jaderného bloku. Letos v březnu ČEZ předal Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení umístit stavbu nového jaderného zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o elektrickém výkonu do 1200 megawattů. Firma uvedla, že tak ukončila pětileté přípravné práce a je připravena na licenční proces podle atomového zákona. Žádost podala EDU II, dceřiná firma ČEZ.
&#8211; Kabinet tento týden přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě nového bloku v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) řekl, že o financování stavby pátého bloku chce mít vláda jasno do konce května. Vedle zastřešující dohody vláda schválila i smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost ČEZ odprodat mu celý projekt.
&#8211; Stavět by se v Dukovanech mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše se předpokládá, že tendr na nový blok by měl být zahájen na konci roku s tím, že dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2022. Původní projekty počítaly s třicetiletou životností dukovanských bloků, ČEZ má záměr udržet je v chodu celkově 60 let. Chystaný pátý blok by měl stát mezi 140 až 160 miliardami korun.
&#8211; Mezi možnými účastníky tendru jsou zmiňovány firmy Westinghouse (USA), Rosatom (Rusko), KHNP (Jižní Korea), EdF (Francie) a čínská CGN. Investorský model stavby nových bloků schválila vláda začátkem července. Investory podle ní budou dceřiné firmy ČEZ. Proti stavbě nového jaderného zdroje se staví ekologové. Z jaderných zdrojů se ročně vyrobí asi třetina elektřiny v ČR.