Opozice ve Sněmovně neprosadila odklad projednávání zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Chtěla mimo jiné, aby rizika spojená s tímto zákonem nejprve posoudila Bezpečnostní rada státu, jejíž pondělní jednání k tomuto tématu bylo zrušeno. Dolní komora tak dnes dokončila druhé kolo projednávání zákona a k jeho schvalování by se mohla vrátit v první prosincové dekádě. Rozhodly o tom hlasy ANO, ČSSD, SPD a KSČM.
Opozice by chtěla od vlády parametry výběrového řízení na dostavbu dukovanské elektrárny, a to z hlediska bezpečnosti i financování. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová uvedla, že polostátní firma ČEZ, která je investorem stavby, nezohlednila do zadávací dokumentace k tendru bezpečnostní zájmy státu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ plánoval vypsat tendr do konce letošního roku. Vláda chce požádat Evropskou komisi o souhlas se státní půjčkou firmě ČEZ na dostavbu elektrárny.
Poslanec ČSSD Petr Dolínek doporučil odložit účinnost zákona z 1. ledna na 1. března příštího roku vzhledem k tomu, že přijmout normu se letos zřejmě nepodaří i s ohledem na nutnost jejího posouzení také v Senátu.
Opozice prosazuje, aby takzvaný nízkouhlíkový zákon o výkupu elektřiny z dukovanské elektrárny stanovil její maximální cenu. Smlouva o výkupu by měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. Stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě.
Petr Pávek (STAN) navrhl, aby zákon garantoval výkupní cenu maximálně na 40 let bez možnosti to dále prodlužovat se souhlasem vlády, což vládní návrh umožňuje.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Analytici upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý.

Jaderné elektrárny

Opozice neprosadila odklad schvalování zákona ohledně Dukovan

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se v pátek setkali s generálním ředitelem francouzské elektrárenské společnosti EDF, která je jedním ze zájemců o výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Napsal to dnes server <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/babis-s-havlickem-tajne-jednali-s-francouzskym-uchazecem-o-tendru-v-dukovanech-130626">SeznamZprávy.cz</a>. Neavizovanou schůzku s Jeanem-Bernardem Lévym serveru potvrdil Babiš i Havlíček. Server s odkazem na dostupné informace uvedl, že Babiš se dosud s takto vysokými představiteli jiných zájemců o výstavbu nesetkal.
Energetická firma ČEZ plánuje podle svého generálního ředitele Daniela Beneše vypsat tendr na stavbu nového bloku dukovanské elektrárny za zhruba šest miliard eur (asi 158 miliard korun) letos v prosinci. Mezi možnými uchazeči jsou vedle EDF také ruský Rosatom, čínská společnost China General Nuclear Power, americký Westinghouse a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
<blockquote>&#8222;Jednalo se o zdvořilostní setkání. Generální ředitel EDF projevil zájem sejít se se mnou a ministrem Havlíčkem. Téma bylo jaderná energetika, obnovitelné zdroje a energetický mix v EU,&#8220; řekl serveru Babiš.</blockquote>
Jednání se podle něj zúčastnil také vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Schůzku potvrdil i Havlíček. Oficiálně o jednání předem ani po něm neinformovali.
Francouzský velvyslanec v ČR Alexis Dutertre pro server uvedl, že diskuse se zaměřovala na úlohu jaderné energetiky v Evropě s ohledem na plán přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a klimatické cíle. &#8222;Stejně tak na výzvy evropské energetické autonomie, zejména v souvislosti s projektem nového reaktoru střední síly v Dukovanech,&#8220; doplnil velvyslanec k zaměření schůzky. Podle francouzské strany jednal Lévy také s Benešem.
SeznamZprávy.cz zmínil možnost, že by do tendru vstoupilo konsorcium EDF s Rosatomem. Firmy už spolupracují na projektu maďarské elektrárny Paks. Byznys s Ruskem a Čínou dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. Část opozice zase vyzývá s ohledem na bezpečnost k vyřazení ruské a čínské firmy z chystaného výběrového řízení. Před rizikem zneužití velkých státních zakázek ve prospěch firem či států varovala ve své výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS).
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Beneš dříve řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by ČEZ rád měl na konci roku 2022. Podle Babiše vybere vítěze až příští kabinet, který vzejde ze sněmovních voleb.

Babiš a Havlíček jednali s EDF, která chce stavět v Dukovanech

Opoziční strany kritizují, že by se plénum Sněmovny mělo v pátek zabývat ve druhém čtení novým zákonem o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice bez projednání na bezpečnostním výboru. Zástupci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN to uvedli na dnešní společné tiskové konferenci. Předseda ODS Petr Fiala nebo šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zopakovali, že by z tendru na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany měly být hned v počátku vyřazeny Rusko a Čína.
Poslanci by vládní návrh, kterým se zavádí model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny v Dukovanech, měli probrat v pátek na mimořádné schůzi.
<blockquote>&#8222;Rozšíření jaderné elektrárny Dukovany má být největší veřejnou investicí v dějinách České republiky. Případný vítěz tendru bude partnerem České republiky na desítky let. Proto musí poslanci být detailně seznámeni se všemi aspekty zákona i postupem vlády. Je jednoduše skandální, že by poslanci v bezpečnostním výboru neměli šanci projednat, jestli v rámci přípravy tendru vláda dostatečně zohledňuje bezpečnostní rizika,&#8220; řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.</blockquote>
Podle šéfa hnutí STAN Víta Rakušana se nesmyslně spěchá s projednáním zákona, který má potenciál ovlivnit život v Česku na desetiletí dopředu. &#8222;Nám nemůže stačit fakt, že se zákonem zabýval hospodářský výbor. To je jeden aspekt záležitosti, ale ten druhý je bezpečnostní. Dokud nebudeme mít možnost hovořit na bezpečnostním výboru třeba se zástupci Bezpečnostní informační služby a dalších institucí, nebudeme mít jasné bezpečnostní záruky, je nesmysl zákon projednávat na plénu,&#8220; uvedl.
Fiala řekl, že jeho strana je přesvědčena o tom, že pro budoucnost ČR je potřebná jaderná energetika a dostavba Dukovan. &#8222;Ale, a to je velice důležité, nemůžeme vystavit Českou republiku bezpečnostním rizikům. Proto jsme přesvědčeni, že už na začátku mají být ze soutěže vyřazeny firmy z Ruska a Číny. Je to poctivé udělat hned na začátku, vyslyšet, co nám říkají veřejně různé tajné služby. Vidíme tam jasné bezpečnostní riziko,&#8220; poznamenal. S tím souhlasila Adamová, podle níž by firmy z &#8222;nedemokratických a nespolehlivých režimů měly příležitost ČR skrze takovou bezpečnostní zakázku vydírat&#8220;. Podle předsedy KDU-ČSL je otázkou, zda je zákon dostatečně konzultován s partnery v Evropské unii.
Podle zjištění webu iROZHLAS.CZ české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí upozornily na to, že zadávací dokumentace k výběrovému řízení na stavbu nového bloku Dukovan dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku.
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech za zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Odmítla vyloučit předem z tendru některé uchazeče, jak to požadují opoziční zákonodárci. Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power, americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
Takzvaný nízkouhlíkový zákon má za cíl zakotvit v českém právním rámci takové opatření, které by přispělo k dosažení klimaticky neutrální EU do roku 2050 tím, že motivuje výstavbu nových jaderných zdrojů, uvedla vláda. Tento cíl podle kabinetu naplňuje tím, že minimalizuje rizika spojená s návratností investice do nových jaderných zdrojů.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.

Energetika v ČR

Opozice chce nízkouhlíkový zákon probrat na bezpečnostním výboru

Stát a energetická společnost ČEZ dnes uzavřou připravované smlouvy k plánovanému novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Akt se uskuteční před polednem na ministerstvu průmyslu a obchodu. Podepsány budou dvě smlouvy &#8211; rámcová a prováděcí. Za stát je podepíše vicepremiér a ministr průmyslu obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), za ČEZ pak generální ředitel Daniel Beneš.
Vedle zastřešující dohody jde o smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle dřívějšího Havlíčkova vyjádření dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt. Model financování nového bloku schválila vláda minulý týden.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur &#8211; přibližně 162 miliard korun.
S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.
rdo rot

Stát a ČEZ dnes podepíšou smlouvy k novému jadernému zdroji

Vláda dnes schválila model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/KarelHavlicek_/status/1287734794365939713">twitteru</a> o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG">Návrh</a> zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Havlíček i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe &#8211; při nižší spotřebě či podle spotřeby elektřiny &#8211; při vyšší spotřebě elektřiny,&#8220; uvedlo v podkladech k materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu.</blockquote>
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.
Už dříve odhadl, že výkupní cena by se mohla pohybovat mezi 50 až 60 eury (asi 1320 až 1600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předkládaný materiál žádný návrh částky neobsahuje, má být obsažen až ve smlouvě o výkupu. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně kolem 45 eur (asi 1190 Kč) za MWh.
<blockquote>&#8222;Při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 MWh ročně &#8211; může odpovídat čtyřčlenné domácnosti, standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody &#8211; necelých 100 Kč/rok,&#8220; napsalo v podkladech pro vládu MPO.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; řekl ČTK už dříve výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem za předem stanovenou cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny, by byla uzavřena minimálně na 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným.
Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda před týdnem. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Smlouvy mezi státem a ČEZ o stavbě nového dukovanského bloku budou podepsány v úterý.

Model výkupu elektřiny z nového bloku Dukovan schválila vláda

Vláda dnes schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/KarelHavlicek_/status/1285233643854663685">twitteru</a> o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Nový jaderný blok v Dukovanech by podle materiálu předloženého vládě mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Nový blok by měl být podle dřívějších informací uveden do provozu v roce 2036.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).
Zároveň dnes vláda schválila rámcovou a prováděcí smlouvu mezi ČR a ČEZ. Havlíček ještě před jednáním vlády uvedl, že smlouvy mezi státem a energetickou společností ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měly být podepsány v úterý 28. července. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech má být takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu.
Výběr dodavatele by se měl uskutečnit do konce roku 2022. Nejzazším termínem podpisu smlouvy s dodavatelem a konečné potvrzení financování návratné finanční pomoci je červen 2024. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
<figure id="attachement_1399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Materiál pro jednání vlády uvádí, že koncové ceny elektřiny by se v roce 2040 podle současných předpokladů vývoje cen ve spojení s poskytnutím návratné finanční pomoci mohly pro české spotřebitele snížit při podpoře na 30 až 40 let zhruba o 2,7 až 6,6 miliardy korun. Při podpoře na 60 let o 7,7 miliardy korun.
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Podle analytiků je však dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.

Vláda schválila model financování nového jaderného bloku

Opoziční TOP 09 sice podporuje rozvoj jaderné energetiky, vládní plán dostavby Dukovan však nikoliv. Současnou cenu dostavby za šest miliard eur (162 miliard korun) považuje za silně podhodnocenou. Vláda podle ní musí z výběrového řízení vyloučit firmy z Číny a Ruska, které představují bezpečnostní riziko. Představitelé TOP 09 to uvedli dnes na tiskové konferenci. Státní energetickou koncepci označili za zastaralou.
<blockquote>&#8222;Jaderná energetika zůstává pro energetickou soběstačnost České republiky klíčová. Považujeme za velmi důležité prodloužení životnosti dnes fungujících bloků elektráren po dobu, kdy to bude ekonomicky i strategicky výhodné. Bohužel vláda obdobně nepřemýšlí a v současném plánu dostavby Dukovan otázky týkající se jeho rentability neřeší efektivně,&#8220; řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.</blockquote>
Vláda v květnu rozhodla, že stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Podle úterní informace Deníku N bude stát financovat projekt s dvouprocentním úrokem. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše by měl být tendr na výběr dodavatele vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč.
<blockquote>&#8222;Nesmíme opomenout ani bezpečnostní riziko, které současný plán představuje. Je také nepřijatelné, aby další blok Dukovan stavěly firmy z Číny a Ruska, tedy ze států pokládajících Severoatlantickou alianci za nepřítele. Pokud vláda takové čínské a ruské firmy z výběrového řízení dopředu nevyloučí, půjde o naprosto vědomé ohrožení bezpečnosti České republiky,&#8220; uvedla poslankyně TOP 09 a členka Podvýboru pro energetiku Helena Langšádlová.</blockquote>
Podle europoslance za TOP 09 Luďka Niedermayera není rozvoj jádra jedinou cestou k lepšímu mixu výroby i spotřeby energie v České republice. &#8222;V ideální situaci můžeme snižovat naši spotřebu, postupně odstavit uhelné elektrárny, posílit podstatně podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a zbytek, kromě stávajícího jádra, které bude fungovat desítky let, doplnit relativně čistým a levným plynem. Je to obvyklé evropské řešení. Bohužel, my často hledáme řešení svá, kterým rozumíme jen my sami,&#8220; řekl.
Prodloužení provozu stávajících jaderných elektráren je podle TOP 09 možné jen za předpokladu jejich plné bezpečnosti. Stát by měl také každých pět let posuzovat, zda je pro Českou republiku další rozvoj jaderné energetiky vhodný. &#8222;Inspiraci hledejme také u vývoje malých, levných, modulárních jaderných bloků. Kapacitu i dostatečnost energetických zdrojů musíme posuzovat především s partnery v našem regionu, tedy Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem,&#8220; dodal Niedermayer.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

TOP 09: Rozvoj jádra podporujeme, plán dostavby Dukovan nikoliv

Jaderná elektrárna Temelín dnes plánovaně odstaví druhý blok kvůli výměně paliva. Technologická odstávka potrvá přibližně dva měsíce. ČTK to řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Od začátku týdne snižovali energetici výkon reaktoru na druhém bloku, kdy postupně klesal na 95 procent.
ČEZ odpojí druhý temelínský blok od přenosové soustavy večer. &#8222;Ve spolupráci s dodavateli vyměníme při odstávce čtvrtinu paliva, zkontrolujeme bezpečnostní systémy a uděláme 55 investičních akcí,&#8220; uvedl mluvčí.
Druhý temelínský blok vyrábí bez přerušení od 10. srpna loňského roku. V druhé polovině května skončila v Temelíně odstávka prvního bloku, kdy energetici vyměnili 42 ze 163 palivových souborů, zkontrolovali i tlakovou nádobu reaktoru. První blok funguje na plný výkon.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 6,7 TWh.

Temelín dnes plánovaně odstaví II. blok

Vládní výbor pro jadernou energetiku, který se sejde ve středu, bude jednat mimo jiné o takzvaném bezemisním zákonu, který má zajistit rámec financování stavby nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany. V diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Další diskutující &#8211; předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová se obává, zda plán schválit zákon ve Sněmovně zrychleně v prvním čtení není hazardem s vysokou veřejnou podporou, jakou jaderné zdroje v ČR mají.
<a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG">Návrh</a> zákona je v připomínkovém řízení. Z podkladů k materiálu vyplývá, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních 20. LRV požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky lze po dobu 13 dní. Snížil se i počet úřadů, které mohou do normy mluvit. Podobu zákona mohou ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí a vedoucí Úřadu vlády.
MPO také žádá, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku souhlasila Sněmovna s návrhem už v prvním čtení. &#8222;Účinnost zákona je vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice navržena na 1. ledna 2021,&#8220; uvádí důvodová zpráva materiálu.
<blockquote>&#8222;Věcně se možná mnoho nezmění, ale pro mě je docela s otazníkem, jestli to není zahrávání si trošku se setrvale vysokou veřejnou podporou jaderných technologií a elektráren. Pořád je někde mezi 62 a 65 procenty. Ale ve chvíli, kdy se spustí takový kobercový nálet, jaký zcela jistě spustí to, že ten zákon bude protlačen na první čtení, což asi bude &#8211; já nevím jestli to stojí za měsíc, dva, tři urychlení,&#8220; uvedla dnes Drábová.</blockquote>
Míl argumentoval, že Česko chce už na začátku července zahájit takzvaný prenotifikační proces v Bruselu a chce mít co nejvíce připravenou potřebnou legislativu. Zmíněný proces ověřuje názor Evropské komise na to, zda je zvolený postup správný z hlediska veřejné podpory. &#8222;Zkrácení toho termínu ovlivnit neumím,&#8220; dodal dnes zmocněnec.
Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku roky brzdily nejasnosti o financování, obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Ministři na konci dubna přijali návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou firmou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu definující územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Stát v ní podle něj dává možnost ČEZ odprodat mu celý projekt.

Ve středu se sejde jaderný výbor, bude řešit mimo jiné bezemisní zákon

Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu je připraven pro jednání vlády, jde však na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy měst a obcí z celé republiky &#8211; Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv a Platformou proti hlubinnému úložišti. V tiskové zprávě to dnes uvedla zmíněná platforma, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků, které postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ČTK shání.
Svazy podle platformy od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti, tak jak je starostům slibováno od roku 2011, kdy začaly první práce na zákoně. Platforma uvedla, že navržená míra zapojení obcí a veřejnosti do rozhodování o výběru lokality pro úložiště je naprosto nedostatečná.
Skutečně efektivní podle ní může být výběr lokality pro úložiště jen tehdy, pokud obce a veřejnost budou moci ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit jedině uložením povinnosti Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí, podotkla platforma.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Podle dřívějších informací má být letos dokončeno hodnocení však devíti potenciálních lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Vládě poté bude podán návrh na zúžení jejich počtu, bude se pak rozhodovat mezi čtyřmi. Počet vytipovaných lokalit se má snížit k 30. červnu letošního roku.
<blockquote>&#8222;Na těchto čtyřech lokalitách se budou podávat žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. A to po vstupu zákona o zapojení obcí v platnost, nebo po 1. lednu 2023, a to podle toho, co nastane dříve,&#8220; řekla ČTK už dříve mluvčí MPO Štěpánka Filipová.</blockquote>
Platforma dnes uvedla, že konzultace s obcemi z dotčených lokalit, která se uskutečnila v závěru loňského roku v rámci příprav zákona o zapojení obcí do výběru lokality, skončila odmítnutím prakticky všech připomínek obcí. &#8222;Návrh kritizované podoby zákona, který jde do vlády, je stejně jen věcným záměrem. Takže finále ve Sbírce zákonů při současném tempu již do konce volebního období této vlády neuvidíme. Je to od ministra (průmyslu Karla) Havlíčka (za ANO) kulišárna &#8211; nejprve měla být legislativa, a pak teprve výběr lokalit, který se nyní uskutečňuje v rychlém tempu,&#8220; uvedl dnes starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Jiří Popelka. Na území Jistebnice leží vytipovaná lokalita Magdaléna.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.