Vladimír Wagner: Na malé modulární reaktory nemá cenu čekat. Nové bloky v Dukovanech a Temelíně potřebujeme co nejdříve
Má-li být přechod k nízkoemisní energetice efektivní, musí nové bloky v Dukovanech a v Temelíně získat stavební povolení před rokem 2045. Návrh evropské taxonomie udržitelných investic tak výstavbu jádra v ČR zásadně neomezuje.
Návrh evropské taxonomie udržitelných investic zahrnuje i podmínky na výstavbu nových a provozování stávajících jaderných elektráren. Jak nové podmínky ovlivní výstavbu a provoz jaderných zdrojů v ČR? Na to jsme se zeptali jaderného fyzika Vladimíra Wagnera
Podle Hospodářských novin obsahuje česká odpověď na návrh taxonomie udržitelných investic požadavek prodloužení provozu jaderných elektráren i po termínech navržených Evropskou komisí. Jak pravděpodobné je přijetí tohoto návrhu ze strany komise?
Nejdříve si musíme ujasnit, co taxonomie opravdu reálně znamená. Nejedná se o zákaz daných oblastí energetiky, jako je třeba jaderná energetika nebo plyn. Jedná se o pravidla pro financování investic do těchto zdrojů z dotací. Zároveň ve formě doporučení, které však může být v Evropské unii velice striktní, také pravidla pro poskytování půjček a podporu nejen pro veřejné ale i soukromé banky a další instituce. Rád bych také připomenul, že žádná taxonomie, právní pravidla a zákony nejsou neměnná. Stejně tak neplatí, že se naplní závazky, které se vyhlásí. Jediné, co striktně platí a nelze překročit, jsou přírodní zákony, které limitují možnosti jednotlivých technologií. Připomeňme, že třeba Švédsko si v osmdesátých letech odhlasovalo v referendu a vtělilo do zákona uzavření všech jaderných bloků do roku 2010. Přesto stále jadernou energii intenzivně využívá a počítá s výstavbou nových bloků. Dříve schválené zákony prostě změnilo. Je těžko představitelné, že v situaci, kdy bude jasné, že se bez jádra a plynu, či dokonce uhlí, neobejdeme a bude hrozit nedostatek energie a sociální propad, tak bude nějaká taxonomie překážkou ve využívání těchto zdrojů.
Teď ke konkrétnímu znění taxonomie. Tam je třeba zdůraznit, že citované časové limity, tedy roky 2040 pro fungující reaktory II. generace a 2045 pro budované reaktory III. generace nejsou limity na jejich provozování či výstavbu. Dokonce nejsou ani hranicí pro poskytování financí na vylepšování a dlouhodobý provoz reaktorů II. generace a výstavbu reaktorů III. generace v souladu s taxonomií. Limity jsou zde z jiných důvodů, mají poskytnout investorům jistotu, že do té doby budou jejich investice posuzovány jako udržitelné a v souladu se stávající taxonomií.
Navržené termíny tedy nepovažujete za neměnné?
Termíny se měnit nebudou, ale nemají význam omezování či konce využívaní jaderných zdrojů. Pouze se po těchto letech pravidla v taxonomii mohou změnit tak, aby se podporovala ta nejlepší existující jaderná technologie. V jaderné oblasti je udržitelnost zaměřena hlavně na bezpečnost a vypořádání se s vyhořelým palivem. Je tak možné, že pro splnění taxonomie bude pro reaktory II. generace po roce 2040 stanovena povinnost využívat pokročilé tzv. tolerantní jaderné palivo odolné proti nehodám. Tato paliva začínají západní i ruští dodavatelé testovat a nabízet a za několik let by se mohla standardem bezpečnosti a udržitelnosti. Může se také objevit požadavek určité míry využívání recyklovaného paliva typu MOX a REMIX, a to právě v souvislosti s řešením uzavření palivového cyklu a omezení množství odpadu, který jde pod zem. Stejně tak nemusí limita roku 2045 znamenat, že se nebude podporovat výstavba nových bloků III. generace. Může to znamenat změnu taxonomie v takovém směru, že budou stoprocentně pracovat s palivem typu MOX či REMIX a společně s rychlými množivými typy reaktorů IV. generace vytvoří podmínky pro uzavření palivového cyklu a zmenšení objemu odpadu, který půjde do trvalého úložiště.
Je dobře, že Česká republika ve své reakci vyjádřila svůj požadavek, aby jaderná energetika v žádném případě nebyla vnímána jako přechodné řešení, ale jako nezbytný prvek přechodu k nízkoemisnímu mixu, který se bez ní neobejde. Na druhé straně, jak jsem se snažil ukázat, nastavené podmínky v taxonomii nejsou pro nás žádným kritickým problémem. Platí to i z toho důvodu, že náš efektivní a finančně únosný přechod k nízkoemisnímu mixu vyžaduje, aby se stavební povolení pro výstavbu dvou jaderných bloků III. generace v Dukovanech a dvou v Temelíně získalo před rokem 2045. Pokud jde o přijetí, myslím, že spojení jádra, které nutně potřebuje Francie, se zemním plynem, bez kterého se neobejde Německo, a velice náročné podmínky a velký počet států, hlavně těch velkých, který je potřeba pro zamítnutí, povede k přijetí této taxonomie. Pochopitelně ale není vyloučené, že může vlivem rostoucího ideologického fanatismu dojít i k nepříjemnému překvapení. I z důvodů velice rozdílných postojů jednotlivých evropských států bude asi vůle ke změnám v návrhu omezená.
Další podmínkou je vybudování trvalého úložiště jaderného odpadu do roku 2050. Je tato podmínka pro ČR reálně splnitelná?
I odborníci se SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů), kteří se na přípravě budování trvalého úložiště podílejí, tvrdí, že je splnění této podmínky možné. Je třeba připomenout, že na přípravě tohoto úložiště se u nás pracuje a už se i pokročilo. V současné době se počet lokalit zúžil na čtyři a po podrobnějším geologickém průzkumu se může vybrat ta konečná. Model úložiště i způsobu ukládání chceme převzít z Finska, které je zatím jediným státem, který toto úložiště dokončuje. A je třeba připomenout, že ani ve Finsku není trvalé uložení jaderného odpadu z celé jaderné energetiky vyřešeno. Úložiště Onkalo nepředpokládá ukládání vyhořelého jaderného paliva z elektrárny Hanhikivi, u ní se plánuje uložení jinam. V každém případě není Česká republika oproti většině států, které předpokládají využívání jaderných bloků i v budoucnu, v nějakém kritickém skluzu. Ve třicátých letech tak může dosáhnout připravenosti a realistického projektu pro úložiště v roce 2050.
Zde je třeba říci, že požadavky taxonomie jdou tak trochu proti sobě. Na jedné straně se snaží tlačit na uzavření palivového cyklu a zmenšení objemu jaderného odpadu, na té druhé požadují rychlé vybudování trvalého úložiště. Pokud se bude úspěšně přecházet k několikeré recyklaci a co nejefektivnějšímu využití jaderného paliva, tak se potřeba úložiště významně posune v čase. I to je důvod, proč se zatím u nás nepředpokládalo jeho dokončení před rokem 2065, prostě reálně spěchat potřeba není. Pokud se bude dařit zavádění recyklace a využívání recyklovaného paliva, je možné, že to bude jedna z podmínek, která se ve čtyřicátých letech změní a požadavek dokončeného uložiště se v taxonomii posune do vzdálenější budoucnosti. Na druhé straně nebude na škodu, když budeme mít plně připravený projekt se všemi potřebnými povoleními.
V roce 2008 byla zapracována zpráva tzv. Pačesovy komise, v roce 2012 pak byla jmenována II. Pačesova komise, jejíž jste byl členem. Jak se závěry obou komisí liší ohledně jaderní energie?
Je třeba připomenout, že při tvorbě energetického mixu je třeba respektovat geografické podmínky, hustotu osídlení, zaměření průmyslu a také možnosti jednotlivých dostupných technologií. Technologie se pochopitelně mohou vyvíjet a jejich dostupnost zlepšovat, ovšem geografické podmínky a hustota osídlení se mění minimálně. I to je důvod, proč návrhy z obou komisí pro českou energetickou koncepci byly velmi podobné a jsou reflektovány i v současné platné aktualizaci státní energetické koncepce z roku 2015.
Geografické podmínky u nás umožňují jen omezené dodávky obnovitelné energie. U vodních žádný významný další potenciál nemáme. Pokud se má respektovat produkce potravin a environmentální funkce krajiny, je představa, že budeme masivně vyrábět bioplyn, který zajistí náhradu uhelné elektřiny opravdu nereálná. V oblasti větrné energie nemáme mořské pobřeží. Velká část území, které má vhodnější větrné podmínky je zároveň environmentálně cenná. Máme i poměrně vysokou hustotu osídlení a vidíme na příkladu sousedního Bavorska, že stavět větrné turbíny přes silný odpor obyvatel je značný problém. Asi největší potenciál je u fotovoltaiky, i když ani pro ni nemáme ideální podmínky. Navíc bez vyřešení akumulace dokáže efektivním způsobem dodat pouze okolo 11 % elektřiny. Přes léto, kdy je spotřeba nejnižší, se navíc musíme potýkat s přebytky a v zimě, kdy je spotřeba nejvyšší naopak dodává slunce nejméně.
Obě koncepce tak při cestě k nízkoemisnímu mixu předpokládaly využití kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů. Plánovala se postupná náhrada uhlí jadernými i obnovitelnými zdroji, a i se zvýšením podílu plynu. Je třeba říci, že v obou případech se nepředpokládal tak rychlý odchod od využívání uhlí, na jaký se tlačí v Evropské unii nyní. Žádná ze strategií neudávala striktní podíly jednotlivých zdrojů. Počítalo se s možností využití případných technologických průlomů pro různé zdroje.
Připomeňme, že podle aktualizace státní energetické koncepce z roku 2015 by v roce 2040 měla jaderná energetika zajistit něco mezi 46 až 58 % výroby elektřiny, obnovitelné zdroje něco mezi 18 až 25 %, uhlí pořád ještě 11 až 21 % a zemní plyn mezi 5 až 15 %. Protože podle současných představ by nemělo být v roce 2040 využíváno uhlí, a vlastně ani zemní plyn, tak by produkce elektřiny z jaderných a obnovitelných zdrojů měla být ještě vyšší. Navíc jsme v posledním desetiletí v oblasti jaderných a obnovitelných zdrojů nerealizovali téměř nic, pouze jsme zrušili vypsaný tendr na výstavbu dvou bloků v Temelíně. Na další váhání a odkládání tak nyní opravdu čas nemáme.
I v Česku probíhá vývoj malých jaderných reaktorů. V jakém stádiu je tento vývoj u nás a ve světě?
Tady je třeba zdůraznit, že v dotazu vypadlo jedno důležité slovo. Má se jednat o malé modulární reaktory. To slovo reprezentuje důležitou podmínku. Malé reaktory se stavěly i v minulosti, a staví se i nyní. Většina současných reaktorů III. generace má začátek v prototypech malých výkonů. Přechod k velkým výkonům je dán dominantně ekonomickými důvody. Velké bloky vycházejí cenově na jednotku výkonu mnohem lépe, než je tomu u těch malých. To se může změnit ve dvou případech. Prvním je, když se podaří malé reaktory stavět modulárním způsobem v továrně ve velkém počtu, což může zásadním způsobem zlevnit jejich produkci. Proto je důležité to slovo modulární. Druhým je pak možnost zapojení malých modulárních reaktorů do decentralizované energetiky. Tam by produkcí elektřiny a tepla nahrazovaly současné středně velké elektrárny a teplárny. V tomto případě je však klíčové, aby jejich způsob licencování odpovídal jejich rozdílným bezpečnostním parametrům a mohly se využít v blízkosti měst bez tak striktních ochranných pravidel, jaké se využívají u současných velkých bloků.
Jaké jsou tedy výhody malých modulárních reaktorů?
Problémem velkých bloků je, že jde o velkou jednorázovou investici s dlouhodobým využitím a tím i návratností. Klíčové pro její ekonomiku je stabilita politického a investičního prostředí. Právě u jaderné energetiky, která může být ovlivněna ideologickými politickými zásahy, jaké vidíme v případě Německa, jde o zásadní riziko. Kritická je tak cena peněz a tím i zvolený investiční finanční model. Samotná cena vybudování velkého bloku je v přepočtu na jednotku vyrobené elektřiny plně konkurenceschopná s libovolnými zdroji. Ta však může být významně navýšena vysokou cenou peněz a pojištění investorského rizika při nevhodně zvoleném finančním modelu. V tom by mohly pomoci malé modulární reaktory. Podobně jako u fotovoltaických a větrných zdrojů by se i velké elektrárny budovaly po částech postupně.
Osobně si myslím, že i v případě úspěšného zavedení malých modulárních reaktorů nezmizí velké reaktory III. generace, případně IV. generace. Zvláště to platí v případě, že máme místo pro velký blok, potřebujeme celkově velký výkon a zajistíme vhodný finanční model. A to je přesně situace, která je u nás v případě Dukovan a Temelína. Tam by se mohl sice postavit i jeden prototypový model malého modulárního reaktoru. Ne však, aby nahradil velké bloky, ale aby umožnil s pomocí konkrétního modelu vytvořit pravidla licencování takových bloků v decentralizované podobě u nás.
Ještě bych možná připomenul, že existují dva různé druhy malých modulárních reaktorů. První jsou víceméně zmenšeniny současných reaktorů, ty už se dostávají do provozu. I když, právě z ekonomických důvodu, spíše pro specifické účely. Jako příklad může sloužit plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov pracující v sibiřském městě Pevek. Podobné plovoucí elektrárny i pozemní elektrárny využívající reaktory původně vyvinuté pro atomové ledoborce by se měli na Sibiři využívat hromadně. Pracuje se na řadě dalších podobných bloků. Ty jsou sice stále jen na papíře a v licenčním posuzování, ale například v případě reaktoru NuScale by se první prototypy měly objevit na začátku třicátých let.
Druhým směrem jsou velmi inovativní koncepty, postavené většinou na některém z modelů reaktoru IV. generace. Většina z nich by měla mít velice dlouhou dobu vyhoření a na místo využití by se dovážely v kompaktní podobě, trochu jako baterky. Zde by řadu let fungovaly a pak by se celé vyměnily za jiný modul a převezly do centrálního závodu k výměně paliva. U nich se dá předpokládat, že budou k dispozici mnohem později. I když i zde existuje výjimka. V minulém roce se do provozu dostal čínský malý modulární vysokoteplotní reaktor IV. generace chlazený héliem HTR-PM.
Česká republika se snaží spolupracovat s několika zahraničními firmami, které realizují vývoj malých modulárních reaktorů, aby byla připravena je využít či dokonce se podílet na jejich výrobě, až se dostanou do provozu. Přímo i u nás se pracuje na čtyřech projektech, i u nich se však neobejdeme bez mezinárodní spolupráce. Dva z nich jsou postaveny na současných technologiích a počítají s využitím palivových souborů reaktorů VVER. První z nich je systém David firmy Witkowitz. Druhým pak je Teplátor navržený na ČVUT, zde však nejde o produkci elektřiny, ale o zdroj tepla pro vytápění. Ty by mohly být hypoteticky k dispozici dříve, protože se snaží co nejvíce využívat současné už známé technologie a komponenty. Dalšími dvěma jsou dva projekty pokročilých malých modulárních reaktorů, které se vyvíjí v ÚJV a.s. v Řeži. Prvním je EnergyWell využívající k chlazení tekuté soli a druhým pak heliem chlazený rychlý reaktor HeFASTo. Je však třeba zdůraznit, že i jen realizace prototypu, byť jen u jednoho z nich, by byla obrovský úspěch. Na druhé straně mohou být tyto projekty obrovským zdrojem zkušeností pro naše studenty, vědce, techniky i firmy.
Na závěr bych ještě jednou zdůraznil, že první prototypy malých modulárních reaktorů budou na přelomu druhého a třetího desetiletí. Vybírat z komerční nabídky tak nebude možné dříve než ve třicátých letech. Než se pak ukáže, že sériovost výroby těchto reaktoru vede opravdu k jejich ekonomické převaze, potrvá to ještě další roky. Nemá tak cenu o nich uvažovat pro náhradu velkých bloků v Dukovanech a Temelíně.
V návrhu taxonomie se vykytuje také pojem reaktor III. a IV. generace. Můžete prosím vysvětlit, čím se obě generace liší? A uvažuje se s možností IV. generace pro malé reaktory?
I zde je třeba vysvětlit, že v tomto případě není taxonomie konzistentní a vědecky a technologicky korektní. Reaktory III. generace vznikly evolucí z reaktorů II. generace. Jde tak o klasické reaktory využívající moderované neutrony, dominantně lehkovodní tlakovodní nebo varné reaktory, případně reaktory moderované těžkou vodou. Koncepty reaktorů IV. generace jsou velmi odlišné a měly by přispět jednak k efektivnímu využití uranu a thoria, a také k uzavření palivového cyklu a zmenšení množství jaderného odpadu. Proto je v šesti navržených konceptech většina v oblasti rychlých reaktorů. Asi nejdále jsou sodíkem chlazené rychlé reaktory, kde dva BN600 a BN800 v Bělojarské elektrárně v Rusku dodávají komerčně elektřinu. Na základě zkušeností s nimi se připravuje komerční sodíkový reaktor BN1200. V Číně se začaly budovat první bloky tohoto typu CFR-600, které by měly komerčně dodávat elektřinu a sloužit jako prototyp pro komerční bloky. Prototyp takového bloku se letos rozběhne také v Indii. Rusko také začalo loni budovat prototyp olovem chlazeného rychlého reaktoru BREST-OD-300. Tyto typy reaktorů mohou jednak pracovat v množivém režimu, kde dokáží produkovat z uranu 238 více plutonia 239, než spotřebovávají. Mohou tak produkovat palivo nejen pro sebe, ale i pro klasické reaktory III. generace. V jiné konfiguraci také mohou velmi efektivně spalovat recyklované plutonium a transurany.
Druhým směrem, na který se některé z koncepcí zaměřují, je produkce průmyslového tepla a velmi efektivní výrobu vodíku. Jde o vysokoteplotní reaktory. Typickým příkladem je vysokoteplotní reaktor chlazený plynem, například héliem. Ten může být rychlým reaktorem nebo může využívat moderaci neutronů uhlíkem. A právě čínský malý modulární reaktor chlazený héliem a moderovaný uhlíkem HTR-PM jsem už zmiňoval. Reaktory IV. generace jsou projekty pokročilých malých modulárních reaktorů.
Jak už jsem uvedl, nemusí upřesnění taxonomie pro nové bloky v roce 2045 znamenat, že pak budou všechny nové bloky podporované taxonomií pouze reaktory IV. generace. Může jít o kombinaci rychlých množivých reaktorů IV. generace a reaktorů III. generace využívajících recyklované palivo.
V současné době je všeobecná politická shoda vlády i opozice na spuštění tendru na výstavbu nového bloku v JE Dukovany. Považujete v současné situaci za rozumné začít i s přípravou dvou bloků v Temelíně, nebo by bylo lepší počkat na malé reaktory?
Už jsem zmiňoval, že podle mého názoru je nejen rozumné, ale v případě, že chceme dosáhnout nízkoemisního mixu, dokonce nutné začít s přípravou a pak budováním dvou bloků III. generace v Temelíně co nejdříve. Zde nemá smysl čekat na malé modulární reaktory. Oponenti jádra často uvádějí, že jeden blok v Dukovanech energetiku nevyřeší. To je pravda. Pokud se však dostaví v roce 2036 a staré bloky v Dukovanech budou v provozu šedesát let, tedy do druhé poloviny let čtyřicátých, tak deset let může nahrazovat část uhelných zdrojů. Zároveň pak v té době mohou být dokončovány dva bloky v Temelíně. Pokud někdo prohlašuje, že žádné jaderné bloky se u nás už nemají stavět a vše nahradí čistě obnovitelné zdroje, tak ty pak musí nahradit i ty odstavované jaderné, tedy nejpozději do roku 2047 Dukovany. Jestliže v minulém roce u nás dodaly uhelné zdroje 38 % elektřiny, jaderné 37 %, obnovitelné 14 % a zemní plyn 11 %, tak mi pohled, že lehce nahradíme uhelné a jaderné zdroje obnovitelnými, moc reálný nepřipadá.
Je bezjaderný energetický mix pro naši republiku reálný?
Nesdílím názor, který prezentují někteří i zde na TZB-info, že jedinou možností České republiky je následovat Německo a budovat pouze obnovitelné zdroje. Nemyslím si, že by si v takovém případě dokázala Česká republika zajistit stabilní, bezpečné a sociálně udržitelné dodávky elektřiny.
Německo má představu, že energetiku dominantně vyřeší pomocí velkých větrných parků hlavně na severu a vodíku pro akumulaci. Plánuje násobně zvýšit instalovaný výkon větrných zdrojů i fotovoltaiky. Na pevnině už přestává velký počet vrtulí akceptovat obyvatelstvo, právě proto by velká část nových turbín měla být v moři. I v Německu však odborníci upozorňují, že ani úplné využití potenciálních prostor u německého pobřeží nebude stačit k tomu, aby dodalo všechnu potřebnou energii. Navíc je potřeba postavit velké množství vedení velmi vysokého napětí a podle nové koncepce také produktovodů na přepravu vodíku. Je však otázkou, jak rychle a jestli vůbec se bude dařit překonávat odpor obyvatelstva k potřebným bezpečnostním koridorům těchto energetických dálnic.
U nás si proponenti čistě mixu obnovitelných zdrojů představují, že naši energetiku vyřešíme pomocí fotovoltaiky a vodíku. Ovšem ani v Německu nepředpokládají, že se jim pomocí fotovoltaiky podaří potřebnou energii vyrobit. Dokud nebude vyřešena akumulace, ponese kopírování německé koncepce jeden velice zásadní problém. Ve větrné a slunečné době budou v celém regionu přebytky elektřiny, které nebude kde uplatnit. Naopak během zimní inverze, která může trvat i řadu dní, jí bude všude nedostatek. I to je důvod, proč má naopak smysl budovat jaderné zdroje, které jsou schopné dodávat elektřinu i v této době. To ostatně vidíme i během této zimy, kdy se musí Německo docela často potýkat se situací, kdy ji obrovské instalované výkony větrných turbín nedodají téměř nic a libovolně velký počet nově instalovaných větrníků to nezlepší.
Jak vidíte možnost využití vodíku pro náhradu zemního plynu a akumulaci elektrické energie?
Víra některých v rychlé zavedení vodíku pro sezónní akumulaci je podle mě hodně scestná. Většina potřebných technologií je zatím ve vývoji, prototypech a poloprovozech. O ekonomických aspektech zatím máme minimální znalosti. Představa, že díky tomu, že se pro to rozhodl ekonomicky nejsilnější stát Německo, se to brzy realizuje, není podle mě reálná.
Pokud postavíme jaderné bloky a Německu se zavedení vodíkových technologií přece jen povede, lze jaderné bloky použít pro výrobu vodíku stejně dobře jako obnovitelné zdroje, s využitím produkovaného tepla i efektivněji. Stejně tak nám nové jaderné bloky nebrání v zapojení do vývoje a zavádění vodíkových technologií. Naopak nám zajištění bezpečných dodávek levné elektřiny z nich pomůže při jejích výrobě a zajistí i potřebnou konkurenceschopnost.
Diskuze o podílu jaderné energie v energetickém mixu ČR ale není nová?
Ano, s bojovníky proti jádru už diskutuji od devadesátých let. Tenkrát se snažili o zastavení výstavby prvních dvou bloků v Temelíně. Měli úplně stejné argumenty jako nyní. Výstavba se nedokončí a pokud ano, tak se prodlouží a prodraží. Navíc bude produkce elektřiny z nich neekonomická a stále zlevňující obnovitelné zdroje ji převálcují. Opak je pravdou a dnes alespoň někteří z nich uznávají, že bez alespoň dvou fungujících bloků Temelína by naše cesta k nízkoemisnímu mixu byla v daleko větším průšvihu.
Stejní a jim podobní intenzivně brojili proti novým jaderným blokům na přelomu prvního a druhého desetiletí a vystupují i nyní. Zase tvrdili, že se bloky nepostaví, nebudou ekonomické a jediným našim cílem by mělo být kopírovat Německo. Zároveň přesvědčovali politiky, že máme z minula dostatek zdrojů, že nemusíme spěchat a můžeme počkat, jak se situace vyvine. Právě oni přesvědčili politiky, že se nakonec stavba nových jaderných bloků nerozběhla až do současnosti. Asi by nebyla bez problémů, byla by zdržení, a i cena by byla nejspíše vyšší, než by se na počátku tvrdilo, ale ve výhledu by bylo spuštění nového velkého zdroje, který by nás na dlouhá léta posunul k nízkým emisím. Ano, Mochovce, Olkiluoto 3, Flamanville 3 a Hinkley Point C měly řadu problémů, ale Slovensko bude po jejích spuštěním nízkoemisní a Finsko se k nízkým emisím významně posune. My nemáme nic.
Různé státy EU se rozhodly v energetice pro různé cesty. A výsledky bude možné porovnat. Bude možné srovnat, jak úspěšnými budou při vytváření nízkoemisní energetiky Francie a Německo. A také, jak proběhl energetický přechod ve Finsku, na Slovensku a v Maďarsku, a jak u nás.
Na závěr bych vyvrátil ještě jedno mylné tvrzení, které se i zde u bojovníků proti jaderným zdrojům objevuje. Tvrdí, že obnovitelné a jaderné zdroje nejsou kompatibilní. To je nesmysl. Mix jaderných a obnovitelných zdrojů funguje velice dobře, jak ukazuje v praxi příklad Francie. My můžeme využít výhodu, že fotovoltaické zdroje velice dobře umožňují vykrýt denní špičku ve spotřebě a doplnit jaderné zdroje pracující v základním zatížení. Pokud se Německu opravdu jeho obrovskou finanční vahou podaří prorazit ve vodíkových technologiích, tak pochopitelně také není problém do takového mixu vodík zapojit.
Rozhovor vyšel původně na webu TZB-info, autor: Ing. Milan BechyněMohlo by vás zajímat:
Provozovatel benzinky by take zadny elektromobil nedoporucoval.
Stavět jádro ano, ale dva kandidáti na stavbu mají v Číně se svými modely reaktorů potíže. Westinghouse AP-1000 s chladícím čerpadlem v elektrárně Sanmen a EDF s palivovými tyčemi v elektrárně Taishan. Tuším , že reaktor Taishan- 1 stojí už 7 měsíců a problémy s tyčemi se pořád řeší. To nám nemůže "vlévat do žil", zrovna moc optimismu a nadějí z reaktorů AP-1000 a EPR-1750. Navíc EPR-1750 je moc velký.
Zas na druhou stranu, kdybychom spolu s Polskem a Ukrajinou objednali celkem 12 reaktorů u Westinghouse, tak bychom třeba dostali množstevní slevu :)
Jací my? Kdo jsou oni mýtičtí my?
američani nejsou schopni stavět fungující jaderné elektrárny, proto bylo rozhodnuto že je nebude stavět nikdo (tedy alespoň nikdo podřízený americké ambasádě)
Na základě čeho toto tvrdíte?
Ve své domovině nejsou schopni dostavět, v Číně mají problémy s čerpadly a jinde nic jiného nemají.
+ stavbu v průběhu výrazně prodražují proti vysoutěžené ceně.
To je pravda. Ale zdá se, že Westinghouse dostaví JE Chmelnická na Ukrajině (ze 3/4 hotová po Rosatomu). Využije k tomu staré kompenonty z nedostavěné JE v Summeru. To bude kauf !!
Překvapuje mě, že v USA samotných Westinghouse nemá žádné zakázky. Asi Američani vědí o "přednostech" reaktoru AP 1000 (nic jiného W nenabízí). Přitom JE v USA už jsou hodně staré a SMR jsou v nedohlednu.
Zase bych ty problémy s čerpadly nedramatizoval, omezily provoz jednoho reaktoru ze čtyř, ty ostatní mají naopak vysoce nadprůměrnou kumulativní dostupnost přes 90 %, takže v průměru je dokonce podle dat z databáze WNA mírně lepší i než u reaktorů VVER-1200.
K Emilovi dole: pokud vím, tyto hodně vážné a dlouhodobé problémy měly v Číně dva reaktory ze čtyř. To inspirovalo vedoucího jaderného analytika firmy BloombergNEF. Chris Gadomski řekl: “The AP1000 is dead in China, and it may very well be dead all over the world. I don’t know who would place an order for a new AP1000.’’
to Mirek: Westinghouse nemá v USA zakázky, protože se výstavby JE finančně nevyplatí. Plyn+OZE je levnější.
Ale jak píšu výše, tyto problémy omezily provoz pouze jednoho reaktoru ze čtyř, šlo o Sanmen-2, který stál na přelomu let 2019-20. U reaktoru Sanmen-1 se projevily již při stavbě, která se kvůli tomu zdržela, ale ne nijak dramaticky, všechny čtyři reaktory byly postaveny v rozmezí 99-109 měsíců.
A dnes již Chris Gadomski jistě ví, "who would place an order for a new AP1000."
Vážený pane profesore, děkuji za hezký přehledný článek, s kterým plně souhlasím. Měl bych ale dva dotazy, i když dost předčasné:
1. Píšete, jinými slovy, že SMR se cenově vyplatí, když se budou vyrábět seriově v nějaké továrně. Podle mého, u nás je v tomto směru v současné době, ale i v budoucí době použitelná jen Škoda JS, ta má ale nyní ruské majitele. To asi zase narazí na ideologické příkazy. A pokud se takové SMR pro výrobu elektřiny budou dovážet z ciziny, tak se zřejmě cenová výhodnost proti velkým blokům zcela ztratí. Zbyde tedy jejich použití hlavně pro vytápění. Je to tak?
2. Nynější představy jsou takové, že by nový blok v Dukovanech měl být uveden do provozu v r. 2036. Podle mého názoru ale vybrané firmy - kanadský Westinghouse, francouzská EDF, korejská KHNP - nejsou nyní a ani v dohledné budoucnosti nebudou schopny požadovaný blok dodat. A cena jejich reaktorů ve srovnání třeba s VVER 1200 bude mnohem mnohem vyšší. Jaký je prosím Váš názor?
Kellnerovy witkowitz mají stejnou halu. Lidi v šjs odcházejí do důchodu.
Je to o mladých a těch je málo.
Vydělají peníze snadněji.
Kam vede "výhodnost a stabilita jaderné energetiky vidíme na Francii, kde problémy EDF nabírají kolosálních rozměrů. Je docela zábavné v této době si přečíst reklamní článek oslavující JE.
1. Čínský Taishan - už 8 měsíců zde EDF řeší problém, dokonce se spekuluje, že je chybná konstrukce reaktoru
2. na konci roku zjistila EDF korozi a z bezpečnostních důvodů odstavila neplánovaně 4 reaktory o výkonu 1,45 GW.
3. v polovině ledna EDF při odstávce reaktoru Penly zjistila stejné potíže s korozí u reaktoru 1,3 GW, kterých je ve Francii 11 a bude potřeba všechny odstavit a zkontrolovat
4. Francie díky nespolehlivým a přestárlým JE má jednoznačně nejdražší energii v celé Evropě, a tak stát rozhodl kompenzovat cenu občanům snížení cen EDF, to bude znamenat ztrátu pro EDF 8,5 miliardy €.
5. Kvůli bodu 4. probíhá v JE stávka, která snižuje výrobu
Jednoznačné "vítězství JE" v přímém přenosu, myslím, že Francie zažívá a ještě zažije jaderné vystřízlivění
Cely svet se jednou bude drbat, co ze to vlastne udelali. JE dobry sluha ale strasny pan. Tady by se dalo doslovne rict ruska ruleta.
Ano, ty potíže ve Francii jsou. Dají se čekat i v USA. USA provozují 93 reaktorů a Francie - 56. Potíž je v tom, že jsou z valné většiny produktem minulého století/ 70-90 léta/ , kdy se ještě rektory stavěly běžně za každou vesnicí . Zestárly a ledacos tam začíná - "vrzat, rezivět a praskat" . Náklady na údržbu nyní strmě porostou . K uvedeným 149 starým reaktorům se nyní staví jen 3 nové. Ten poměr mluví za vše.
Přesně tak na světe je cca 400 reaktorům z toho je cca 300 starších 30 a více let, a z toho je 100 starších víc jak 40 let, tzn. že 75% všech reaktorů ve světě už je za svou plánovanou životností = přesluhuje, včetně všech bloků Dukovan. Než se vyřeší aktuální problémy EDF (Čína, koroze francouzských reaktorů) bude to pro JE v Evropě kritické.
Bláho, Francie nemá ani zdaleka nejdražší elektřinu v Evropě, ceny elektřiny ve Francii jsou pod průměrem EU, nejdražší elektřinu má stále s přehledem Německo.
"Spekulujete" hlavně vy, vymýšlíte senzace tam kde nejsou, samotná EDF k tomuto problému říká, že: "Taishan shows there are a few corrections, a few adaptations, to be made, but in no way does it question the EPR". Ještě nedávno jste tu pro změnu strašil blackouty...
naši tzv západní spojenci z poza velké vody by pochopitelně chtěli abychom čekali na modulární reaktory alespoň 30 let a mezitím si ničili energetiku a ekonomiku fotovoltaikou
Na nabíhajícím novém reaktoru Olkiluoto- 3 ve Finsku došlo 14.ledna k nečekanému automatickému vynutí reaktoru, který právě navyšoval svůj výkon po první kritičnosti 21.prosince. Nyní se zkoumá, co stojí za tímto nečekaným přerušením provozu a připojení na síť se tak dále odsouvá.
JE má smysl pouze pokud je levná výstavba. U Westinghouse je vidět, že se jim nevyplatilo v USA ani elektrárnu dostavět, protože už tenkrát neměla šanci konkurovat levnému zemnímu plynu.
Pokud by JE postavil Rosatom za výhodnou cenu, tak by to smysl mělo, ale drahý Westinghouse se jednoduše nevyplatí.
Nakonec se v ČR stejně žádná nová JE nepostaví, budeme stavět další soláry a v zimě budeme závislí na dovozu elektřiny ze zahraničí.
Jedna věc jsou velké problémy jaderné energetiky ve světě a především v EU, jak je zde diskutováno v příspěvcích pod článkem výše.
Druhá věc jsou desinformace (o akumulaci elektřiny a o větrných elektrárnách) obsažené v propagačním Názoru kolegy Wagnera. K tomu bych rád dodal
dvě konkrétní informace (čísla):
1) co se týče akumulace elektřiny a jedná se jen o jeden segment akumulace, tak na to stačí jednoduché počty a smíření se s realitou a budoucností v ČR. Firma VW (u nás podnik Škoda) plus obrovská síť subdodavatelů se rozhodla (nezávisle na ČR energetických plánech) přejít na elektromobilitu. Během 10 či 15 let většina aut vycházejících ze Škodovky v ČR budou elektromobily. A během dalších 15 let (průměrná životnost automobilu v ČR) se to projeví i u nás a pak nastane to, že cca polovina aut u nás budou elektromobily.
To představuje 2,5 milionu elektromobilů. každý s úložnou kapacitou 50-100 kWh. Vynásobte si to a dostanete 125-250 GWh. Vydělte to to cca 5 a dostanete okamžitý výkon v GW.
Tedy vidíte, že je to číslo obrovské, a že řeči kolegy Wagnera o "bez vyřešení akumulace....." jsou jen řeči,
jeden segment akumulace (baterie automobilů) je v okamžitém výkonu i v opakovaných dodávkách během roku schopen uskladnit obrovské množství energie, mnohem větší než další jaderné zdroje budou schopny v roce 2050 vyrábět. To je doba kdy vše musíme porovnávat, dřív kolegou Wagnerem vysněné 2 reaktory v Dukovanech a dva v Temelíně nebudou.
2) Sousedíme s Rakouskem, to taky nemá větrné Severní moře a přesto již v roce 2019 jeho větrné elektrárny dokázaly vyrobit 10% elektřiny, převážně v sousedních rovinatějších Dolních Rakousích a Burgenlandu. Takže ano, přírodní podmínky jsou důležité a ty máme pro větrné elektrány ještě LEPŠÍ než Rakušané, kteří dále rozvíjejí VtE....
To vše jsou fakta, nezávislá na přáních kolegy Wagnera, fakta, která by naše vláda měla vzít v úvahu (i když řadu věcí ovlivnit nemůže, jako je například přechod koncernu VW na elektromobilitu).
V ČR by se v pohodě dalo umístit cca 7 GW VTE s produkcí cca 14 TWh/rok, bude potřeba, aby vymřela generace, která odmítá veškerou změnu a má představu, že totálně obyčejná krajina v jejich rodném kraji je osmý div světa a to říkám se zkušeností 13 let života u větrné farmy = absolutně bezproblémový život. Bude to postupný vývoj, stejně jako ekologická vedení měst a obcí (Praha, Pardubice, Brno) rozhodnou o instalaci FVE na střechy městských budov a pak budou města, kde sedí fosiláci a tam se nic budovat nebude.
1) Průměrná kapacita prodaného čistého elektromobilu v loňském roce byla podle serveru statista 43 kWh, do roku 2025 má podle předpovědi stoupnout na 45 kWh. Jistě nedá majitel k dispozici ani zdaleka celou kapacitu potřebám elektrizační soustavy, dá se totiž celkem bezpečně předpokládat, že bude chtít s tím elektromobilem také jezdit, takže těch 125-250 GWh je přesně tou "desinformací", ze kterých tu Vaněček obviňuje ostatní.
2) Cituji ze studie AV ČR co říká o Rakousku: "Specifikem je území východně od Vídně, kde jsou podmínky mimořádně příznivé, a to jak větrností, tak charakterem krajiny. Dosud se výstavba VtE koncentrovala do nejvíce větrných lokalit, zatímco většina území včetně „středně“ větrných míst se nevyužívá." Z toho tedy plyne, že není pravda, že "přírodní podmínky máme pro větrné elektrány ještě LEPŠÍ než Rakušané". Tam kde Rakušané momentálně ty své větrné elektrárny staví, mají naopak lepší podmínky oni. Tolik k těm Vaněčkovým "faktům".
Naprosto směšný a zbytečný komentář, zkuste jít k meritu věci.
Kolik v současnosti má kapacitu průměrný elektromobil (a jak málo jich zatím jezdí) je irelevantní. Relevantní jsou plány na elektromobilitu v USA, Číně, Japonsku, Německu a Francii. To jsou největší světové ekonomiky.
Co se týče větrných elektráren, studie AV ČR vidí řádově mnohem vyšší kapacitu větrné energetiky u nás než je současný stav. A plocha vhodná pro větrné elektrárny u nás je též větší než v Rakousku. Rozdíl je jen v positivním přístupu k VtE v Rakousku a negaticní propagandě v ČR.
A ty "relevantní plány" počítají s tím, že i v roce 2025 to stále bude průměrně jen 45 kWh, což jsou elektromobily, které tu budou podle vašeho vlastního tvrzení i "během dalších 15 let". Jak jsem psal, žádný příčetný majitel elektromobilu nedá k dispozici celou kapacitu baterie, takže psát o "úložné kapacitě 50-100 kWh" je úplně mimo realitu.
"Řádově mnohem vyšší kapacita" než současná limitně se blížící nule pořád nic neřeší, konzervativní scénář předpokládá potenciál roční výroby z větru pouhých 6 TWh, ten optimistický, který například počítá s 95% souhlasem obyvatel dotčených obcí s výstavbou, ten ani nemusíme zmiňovat - je celý v oblasti sci-fi, jak je vidět např. v sousedním Bavorsku, které nedokázalo naplnit ani ten náš konzervativní scénář. Přes jistě zpočátku mnohem vyšší podporu obyvatel než je u nás.
Milanu Vaněčkovi: Z vaší logiky vyplývá, že Rakušané jsou světáci a Češi a Bavoři omezenci. A ta kapacita baterií, i kdyby odrážela realitu, je mnohem spolehlivěji použitelná pro jaderné zdroje, protože drtivá většina aut v noci již stojí zaparkovaná, kdežto během dne jezdí a krátce stojí. Nicméně jen část z nich bude užívaná intenzivně, tzn. bude mít prázdnou baterii v době, kdy ji chcete uplatnit pro nabíjení z větrníků a spol.
Tato studie ovšem počítá se všemi vhodnými místy, či se větrnosti týče.
Ale za vesnicí to nikdo chtít nebude. Nebude to chtít na 90% ani vedení obce (tím pádem nulová průchodnost, bez souhlasu obce nic nepostavíte). Výstavbou totiž dojde k razantnímu snížení kvality života v lokalitě (soudně vymahatelná náhrada), snížení hodnoty pozemků (opět lze vymáhat náhradu škody v občanskoprávním sporu) a k poškození rázu krajiny. Pokud někdo bude mít tolik prostředků, že výše zmíněné náhrady bude schopen platit po dobu životnosti elektrárny (náhrada za snížení kvality života je většinou periodicky opakovaná platba), tak pak prosím. Pak už se ale nebavíme o levném zdroji.
Nějaké ukládání energie do elektromobilů pro distribuční soustavu je nesmysl. Využití nočního proudu to ano, ale jestli hodně uspějí soláry, tak bude spíše přebytek energie během dne, což je pro nabíjení elektromobilů nevhodné. V tuto dobu totiž vozidlo běžně stojí někde u práce.
Co by mohlo změnit akumulaci je zlevnění baterek. Popřípadě vodík nebo P2G.
Pane Procházko, já jsem jen chtěl upozornit, že elektřina v baterkách v ČR bude představovat mnohem více než nějaké naše nové jaderné reaktory. Samozřejmě, nokonec bude v bateriích pro energetiku ještě mnohem více elektřiny než v bateriích elektromobilů.
A ty baterie pro energetiku budou ještě levnější než ty pro automobily, nemusí být totiž co nejlehčí na jednotku výkonu či kapacity.
Doufám že už si to všichni diskutující zde uvědomili.
To: Milan Vaněček
Porovnávat akumulátory s Jadernými elektrárnami mě přijde nešťastné, můžete disponovat třeba nekonečnou kapacitou akumulátoru ale k čemu vám budou když nebudete mít zdroje energie.
Bere váš výpočet výše v úváhu že valná část elektromobilů nemusí být tak často připojena k síti? většina může být dobíjena rychlo nabíječkami bez možnosti nabíjet na parkovacím stání.
pri praci sa elektromobil nabijat neda?
Než se tady opět objeví názory odborníků, že JE nebude potřeba protože třeba :
"Bateriové úložiště budou vykrývat výkyvy a výrobu v rámci hodin, v rámci dnů to bude energie uložená do H2. Jen Německo bude při výkonu FVE 200 GW a VTE 100 GW po roce 2030 produkovat přebytky stovky GWh každý den. Každodenní přebytky začne Německo produkovat od roku cca 2026."
26. leden 2022, 15:47
Nevím, jestli je to již dlouho, ale já si toho všiml až teď.
Na Agorameter mají soudruzi z NDR záložku s predikcí situace s volbou roku 2030 až 2040.
Když zadám modelové období ode dneška rok zpět, jak by vypadalo v roce 2040 tak vidím období, kdy OZE nepokryjí ani spotřebu, natož aby generovaly nějaké přebytky.
Dále vidím, že občas jim chybí přes 60GW výkonu. Zatím nikde nenaznačují, kde ten výkon vezmou.
Teď slyším výkřiky o akumulaci - baterie a vodík.
Jenže srovnejte plochy nad linkou spotřeby s chybějící energií pod ní a i pro 100% účinnosti akumulace není kde brát.
A kde je vodík vyrobený z přebytků pro potřeby teplárenství, přimíchávání do zem plynu pro domácnosti atd.
A to je rok 2040- doufám že neplánují provozovat ošklivý paroplyn atp.
Připomínám, že všechny OZE tam jsou minimálně 3x vyšši než dnes.
Je vidět že neznáte predikce růstu na 2050. Ani nevíte o snaze ten současný růst urychlit. Už je to jak lavina.
To patrně neznají ani oni, jinak by to tam patrně dali.
Pane Vaněčku, kdybyste se na tu Agoru podíval, zjistil byste, že si tam jde navolit podíl OZE na hypotetickém krytí budoucí německé spotřeby, třeba i těch 80%, zadáním modelovaného roku. Nevyužitelné přebytky jakož deficity vyrovnané jen budovatelskými hesly tam jsou vidět velmi, a to je Agora velmi ekoprogresivní.
nechci ti brát nadšení, ale tato predikce na Agorameteru nezohledňuje navýšení cílů pro VTE a FVE pro rok 2030 z letošního roku. Jestli Německo splní cíl v roce 2030 = 200 GW FVE a 100 GW VTE musíš výrobu zvýšit budoucí ukazovanou výrobu na Agorameteru u VTE a FVE ještě o cca 60%, pak už to uvidíš a pochopíš, kde se budou brát každý den obrovské přebytky EE. Krásně to vidíme v dnešních větrných dnech, kdy po navýšení budou OZE vyrábět v roce 2030 cca 2,5 TWh/den a tak vygenerují cca 700 GWh přebytků za jeden pouhý den.
Tak si navolte rok 2040, který má parametry nově plánované pro 2030 a uvidíte, že žádné každodenní přebytky se nekonají.
Dokonce ani v létě.
Tady vám určitě fundovaně vysvětlí, že:
-je úplně jedno, jaká je realita, důležité je to, co je v plánu. (© Vaněček)
-chybějící elektřina/H2 se doveze (© hlpb)
-technologie je už připravená a firmy plní objednávky. (© hlpb)
S bodem 1 jste mi připomněl tu scénku z filmu z poválečných let, kde herec Josef Mixa říká: " Komunistická strana nám dala směrnice. My jsme vypracovali PLÁN. Teď už jen musíme ukázat, že jsme tvůrčími komunisty".
Na to je v češtině jedno rčení, říká, že přání otcem myšlenky. Navíc to navazuje na slaměného panáka předchozího anonyma.
Nemá cenu čekat na žádné reaktory. Finenčně i termínově by to byl propadák.
Už to označení "bojovníci" proti JE dává trochu najevo o co jde.
Zajímá mě jak dostavba Temelína ovlivnila nas energetický mix z pohledu ČR. Dá se zjednodušeně říct, že veškerá elektřina z Temelína šla na export.
Takže dostavba Temelína byl spíš dobrý obchod pro pár lidí než něco co by zabranilo těžbě a spalování uhlí.
Reálně se zhruba se spouštěním Temelína odstavily zhruba 2 GW v uhlí.
A s výrobou elektřiny z uhlí, tj. s tou veličinou, která je přibližně přímo úměrná množství spáleného uhlí, se nestalo vůbec nic. Od té doby, co je dostavěný Temelín, jde zhruba ekvivalent jeho výroby elektřiny na export.
A stále se od té doby vyváželo. Tudíž se prodávalo životní prostředí. Temelín tedy jel pro zisk a ne pro lepší životní prostředí v ČR.
A to je jen jeden problém co tady pan Wagner zamlčuje. Možná by se sem hodilo zamyšlení nad tímto více, než označovat někoho za "bojovníka".
Proč vyvažíme. Už to tady padlo několikrát od mnoha odborníků:
Nemáme dostatek špičkových zdrojů, nájezd že studené zálohy uhelné elektrárny trvá dlouho, z horké trvá dlouho a ke všemu pořád pálí uhlí a vypouští emise. Proto je pro nás výhodnější nechat blok běžet a elektřinu prodat. Ostatně když se podíváte na k tomu určené weby, můžete vidět, že export není konstantní, ale mění se. Každý den, každou hodinu.
Zároveň tu musí pořád běžet záloha kvůli Temelínu a Dukovanům, pro případ mimořádnosti na jedné, nebo obou z nich. Nejedná se o plnou zálohu, ale částečnou. Zbytek bychom měli zvládnout dovést.
Skoro celá produkce Temelína se vyvezla.
Tak čemu teda byl?
Ušetřilo se spálení uhlí a ovzduší? Ne.
Nasporilo se na další JE? Ne
Zbyla hromada jaderného odpadu a někdo měl dobrý obchod.
A teď je tu agitace udělat znova to samé.
O tomhle pan Wagner mlčí.
Místo toho je ve spolku který šíří fakenews..
Tvrzení "skoro celá produkce Temelína se vyvezla" je velmi zavádějící. Nelze se na to totiž dívat nějakou roční statistikou, ale z pohledu každé hodiny v roce. Někdy totiž vyvážíme mnohem více než je produkce Temelína a jindy zase třeba nevyvážíme nic a naopak dovážíme, přestože Temelín zrovna vyrábí elektřinu, která se plně spotřebuje v ČR.
Takže když si vezmeme pro každou hodinu např. v loňském roce podíl Temelína na výrobě elektřiny v ČR, a tento podíl aplikujeme na množství exportované elektřiny v danou hodinu, zjistíme že se takto z Temelína vyvezlo pouze 2,5 TWh elektřiny. Zbytek do 11,1 TWh připadá na ostatní zdroje.
Na otázku k čemu byl se dá odpovědět jednoduše: nejen že každoročně ušetří miliony tun emisí CO2, které by se jinak vyprodukovaly v jiných fosilních zdrojích jinde v Evropě, ale ještě značně zvyšuje naši nezávislost na dodávkách elektřiny od sousedů. Kromě toho většina zisku z prodeje elektřiny Temelína končí ve státním rozpočtu, bez kterého by byly jeho schodky ještě větší než jsou dnes.
Va (Shek), takhle jednoduché to opravdu není. Evidentně se v tom ovšem neorientujete.
Jaké fakenews spolek Realistická energetika a ekologie šíří ?
ad Va: máte úplnou pravdu a obhájcům jádra nezbývá než fabulovat a vše okecávat. Samozřejmě všichni víme že v té době našeho největšího exportu elektřiny jsme měli velký nadbytek výrobních kapacit i bez Temelína. Zhruba dvojnásobek, už jsem to zde uváděl.
Ale jakmile jaderný zdroj postavíte tak je snaha aby běžel stále. Teprve nadbytek FVE v létě a VtE v zimě jaderné elektrárny ekonomicky zničí, Němci to dobře vědí....
Naštěstí jistě každý dokáže posoudit sám, kdo argumentuje fakty a čísly, a kdo tu jen fabuluje a "okecává" manipulacemi typu co prý "všichni víme". Vaněček samozřejmě nemá nejmenší tušení co všichni víme.
Nebyla řeč o žádných výrobních kapacitách ale o exportu elektřiny a nejde o žádnou "snahu aby běžel stále" ale prostou zákonitost trhu s elektřinou, ve kterém běží neustále zdroje s nejnižšími marginálními náklady a žádný jiný zdroj, který může běžet neustále, prostě nižší marginální náklady nemá, proto neustále běží ten Temelín a ne jiné zdroje.
Pane Vaněčku, použiji často používanou formulaci p. Veselýho..."Jací my? Kdo jsou oni mýtičtí my?"
@ Emil.: sám píšete že většina exportu jde z jiných zdrojů než z Temelína (samozřejmě zjednodušení) a to přesně potvrzuje to co píšu. Temelín neměl vliv na životní prostředí v ČR. Uhelné elektrárny jedou dal a exporuji elektřinu a tím i naše životní prostředí. Takže tu máme spalování uhlí i jaderný odpad a dobrý obchod pro pár lidí.
Skupina lidí co mají tento obchod je skoro stejná se skupinou která rozhoduje o energetice v ČR.
A tohle pan Wagner nepíše. Tohle zamlcuje a dělá, že neexistuje.
To Emil: čísla jsou snad jasná.
Čistý Export cca 13 TWh
Výroba Temelín cca 16TWh
Klidne mě opravte, je to dost zaokrouhlene.
1) Ne, to není přesně to co píšete, ve skutečnosti je to opak toho co píšete. Nejprve jste totiž tvrdil, že "skoro celá produkce Temelína se vyvezla", a teď najednou prý tvrzení, že "většina exportu jde z jiných zdrojů než z Temelína" přesně potvrzuje to co jste psal. Zjevně to naopak vyvrací vaše předchozí tvrzení.
2) Jestli tu někdo něco zamlčuje, tak hlavně vy ten fakt, že většina zisků z Temelína nejde do kapes nějaké "skupiny lidí", ale všem občanům ČR.
3) Už jsem vám vysvětloval, proč je pohled na export prostřednictvím roční bilance zavádějící.
To Emil:
Čistý vývoz elektřiny z ČR cca 13TWh - rozlišovat jestli je to z JE nebo z uhlí u elektřiny nelze.
Takže jak to je? Temelín jede pro zjednodušení stále. Takže to co je navíc a vyváží se je jak píšete nejvíce z úhlí = něco co nemusí být.
pro zjednodušení
Když by nebyl Temelín spalí se v ČR skoro stejně uhlí jako když je.
Takže tu máme další otočku. Nejprve "skoro celá produkce Temelína se vyvezla", poté "většina exportu jde z jiných zdrojů než z Temelína", a teď " rozlišovat jestli je to z JE nebo z uhlí u elektřiny nelze".
Ve skutečnosti to samozřejmě rozlišovat lze, a to tím způsobem co jsem uváděl. Pro každou hodinu v roce určíme podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny, ve stejném poměru se pak logicky tyto zdroje v dané hodině podílí i na exportu elektřiny. Přesně tak to nakonec dělá i všeobecně uznávaný a často citovaný server ElectricityMap. Není tedy potřeba nic zjednodušovat.
Va (Shek):
chtěli jsme mít liberalizovaný evropský trh s elektřinou, tak ho máme. S tím souvisí i prodej / nákup v rámci export / import elektrické energie.
Dále předpokládám, že nemáme v EU totalitu a výrobci elektřiny mohou vyrábět a prodávat elektřinu pokud je po ní poptávka a pokud splňují dané podmínky. Merit order je jasně daný.
Jestli chcete jít proti těmto zvyklostem, může být export elektrické energie zakázán. Pak samozřejmě v době nedostatku el. energie na trhu jí bude muset vyrobit někdo jiný (uhlí, plyn, dokonce i olej).
Na emisní zátěž EU to nebude mít žádný vliv.
ToEmil:
Říkat, že na exportu se podílí zdroje podle mixu je nesmysl.
Jedná z mála výhod JE je neprodukce CO2.
Vlastně i to je argument pro stavbu JE.
Temelín se postavil a dál stále jede produkce z uhlí která se vyváží.
Co na tom chcete rozporovat?
Stejně pan Wagner to nikde nepíše, přitom je to zásadní věc která jasně ukazuje kdo a jak rozhoduje o energetice v ČR.
Rozporovat na tom chci váš názor že je nesmysl, že "na exportu se podílí zdroje podle mixu". Naopak to je jediný způsob, který smysl dává a běžně se to tak dělá. Např. tady to máte krásně popsané včetně obrázků:
electricitymap. org/blog/flow-tracing/
Úplný nesmysl je tvrdit každou chvíli něco jiného podle toho, co se vám zrovna hodí - chvíli že se exportuje jádro, pak zas že uhlí a do třetice že se to určit nedá. Tím pádem nedává smysl ani vaše tvrzení co je zásadní věc a co ta "zásadní věc" jasně ukazuje.
1. Provoz jaderné elektrárny prakticky nikoho ekologicky neohrožuje.
2. Elektřinu nejen vyvážíme, ale také ji dovážíme kvůli regulaci elektrizační soustavy.
3. Můj názor je ten, že elektřina je a zejména v budoucnosti bude velmi dobrý vývozní artikl - nevyžaduje vlastně další investice ani další personál. Provozní náklady jsou mizivé ve srovnání s finančním přínosem. Jen bychom takových zdrojů měli mít více.
ad 3) Elektřina je komodita s malou přidanou hodnotou a je do nebe volající nesmysl vyvážet elektřinu vyrobenou z komodity, které máme omezené množství a objektivně nám dochází. Od dostavby Temelína se takhle prohnalo komínem nějakých 250-300 milionů tun suroviny, která prostě dochází. Kvůli špinavému kšeftu pár Tykačů a Křetínských, který je v objemu českého exportu a české ekonomiky naprosto marginální se v ČR plundruje krajina, pouští bordel do ovzduší, o tom, že to je více než 10% českých emisí CO2 ani nemluvě. Tohle pro Česko opravdu není dobrý obchod.
Dobrý vývozní artikl je technologie.
Když píšu o vývozu tak myslím čistý vývoz a to je skoro celá produkce Temelína.
Dobrý den všem, všechny ty fantazie jak budeme vyrábět předně z OZE a ukládat to co se momentálně nespotřebuje do baterek a H2 je prosté snění lidí, co na ZDŠ měli z fyziky s přimhouřením oka pana učitele za 3.
Pokud spotřeba primární energie v ČR je cca 35 MWh tedy celkem asi 375 mld. kWh, pak všechny ty vize o tom jak to vyřeší OZE jsou více jak úsměvné.
Dnes největší podíl - zdroj energie je hnědé uhlí následováno ropou a zemním plynem. Jádro v tomto celkovém mixu dělá je 8 % a OZE asi jen 2,5 %, možná díky pálení dřeva dnes o něco více...
Tedy co s tím ? Pokud chceme vážně zavřít uhelné doly pak musíme vybudovat takové zdroje, které nejen nahradí těch cca 30 mld. kWh v elektrické výrobě, ale předně všechny ty kotlíky na v domácnostech, teplo z tepláren - třeba jen Mělník cca 10 mil. GJ a řadu dalších. Cestou rozhodně není plynofikace, to nám již pan důstojník z KGB Putin předvedl, jak jsme naivní...
Tedy v Mělníce budeme muset asi postavit jadernou teplárnu a z ní zásobovat nejen Prahu, to samé pak v Opatovicích, Kadani, Ostravě, Plzni, Olomouci a pod. Elektřina zde vyrobená pak může pohánět TČ v domácnostech, co dne s topí uhlím... Je třeba si to ale činů a ne tlachat jak to činíme doposud...
Hezkou sobotu všem
ten "pan důstojník z KGB Putin" by nám velmi rád prodával kolik plynu bychom chtěli za (mnohonásobně nižší než nynější) smluvní ceny z dlouhodobého kontraktu
.. tonaopak soudruhům z USA se něco takového vůbec ale vůbec nelibilo a tak to zařízli
opravte si tu chybu, co jste měl z fyziky?
mozno je to ajtak a prevadza tie jednotky konstantou 1024 ako sa pocitaju kapacity diskov
Za 1 téměř vždy a vyhrál národní kolo SOČ z fyziky v roce 1982... V roce 1979 2 místo v Olympiádě v ČSR...
Psal jsem bez brýlí " Je třeba činů a ne jen tlachat..." je to OK ?
A co vy a fyzika ?
Vy to opravdu nevidíte? Tak si opravte svoji druhou větu ve svém poučujícím vstupu, náš olympioniku.
Vanecku, v 50. rokoch vam isla ako nastenkarovi karta, teraz ked ina ideologia prekvita, citite sa na koni, vase logicke uvazovanie ale odhaluje vasu submisivnu povahu, zakryvajucu zle znamky z fyziky.
miro novak: vam tiez pride prepocet "v ČR je cca 35 MWh tedy celkem asi 375 mld. kWh" v poriadku? ja som teda z fyziky maval trojky, stvorky, tak mozno sa mylim ale mne to vychadza na 375 000 000 MWh (kWh na MWh si doma na elektrarni prepocitavam dost casto)
Máte to napsané o dva příspěvky níže - mělo být 35 MWh / osobu.
petře, tvoje představa, že když jsi před 40 lety zabodoval na SOČ, tak to rozhoduje o tom, že jsi odborník na energetiku, která tady bude v roce 2030-2050, má stejný význam, jako to, že jsi chodil do pionýra. Veškeré státy světa od USA, Čína, Evropa, Austrálie, Indie atd. směřují k OZE a H2 energetice. Toto řešení a transformaci energetiky spočítali a doporučili opravdoví odborníci. Je zcela zřejmé, že se ČR stane v budoucnu importérem EE a H2. Dokonce pravděpodobně nastane paradoxní situace, že po roce 2033 v létě budeme dovážet EE z Rakouska, které se postupně stane exportérem EE.
35 MWh / osobu tedy cca 35 * 10,7 mil. = 374 , 5 mld. kWh, už jste spokojený?
Hezký večer
A ted odectete dve tretiny z toho jako tepelne ztraty tepelnych elektraren a spalovacich motoru a dale odectete energii kterou tepelna cerpadla vezmou z energie okoli. Takze realne jsme na ~120TWh. To zni lepe, ne?
Zní to lépe, ale není to možné, Carnotův cyklus prostě neočůráme...
Paroplynem se nedostaneme přes 58 % účinnost, uhelky i ty nejlepší nadkritické dosáhnou cca reálně 45 % no a naši miláčkové, motorová vozidla jezdí vesměs něco okolo 30 %...
Cesta je ve snížení spotřeby energií, nebo nic nevyrábět a pást ovce a kozy jako Afgánci, ale pak se budeme mít dobře jako oni... a to asi nikdo nechce...
ale pokud se nestaneme pastevci, pak ta spotřeba primární energie neklesne moc pod 300 TWh..
mějte se fajn
To jste řekl jenom tak, aby řeč nestála, petře, že ano: "naši miláčkové, motorová vozidla jezdí vesměs něco okolo 30 %...",
ano to platilo a platí v současnosti, ale elektromobily s elektřinou z OZE budou jezdit, no řekněme "okolo 90 %" . Faktor úspory 3x. A pást ovce můžete dál....
Úspory (třeba obrovský rozdíl mezi žárovkou a LED) a nové invence (třeba tepelná čerpadla, faktor 2-5) to je motor technického pokroku....
Účinnost "no řekněme "okolo 90 %"" je jen další zbožné přání. I když budeme předstírat, že se elektřina z OZE vyrobí se 100% účinností (nesmysl ale budiž), tak ty 10% ztráty dosáhneme už jen nabitím/vybitím baterie vozidla, další ztráty nastávají v procesu "tank-to-wheel", např. zde celkovou účinnost well-to-wheel vyčíslují na 61 %:
researchgate. net/figure/e-Comparisons-of-well-to-wheel-efficiency-for-ICE-BEV-and-FCV-63_tbl2_275462874
Ovšem to jen za předpokladu, že nabíjíme elektromobil zrovna ve chvíli, kdy ty OZE vyrábějí, což sotva bude platit vždy. V případě že je nutné elektřinu uložit "na později" např. přes vodík nebo jiné syntetické palivo, klesá účinnost na srovnatelnou nebo dokonce i nižší účinnost, než jaká "platila a platí v současnosti".
Tak si vemte ten Váš odkaz: v roce 2015 (rok publikace) uvádí:
auto na benzin 25%, elektromobil 61% = faktor 2,4
v roce 2050 možná auto na benzin o pár % víc, elektromobil který si v satelitu nabíjíte z vlastní střešní FVE, přes 90% = faktor přes 3
Fyziku nikdo neošidí....
Když fyziku nikdo neošidí, tak proč se o to neustále snažíte? Ani v roce 2050 nebude svítit "v satelitu" slunce neustále, takže bude potřeba elektřinu s většími nebo menšími ztrátami do něčeho ukládat, stejně jako je to potřeba dnes, a ani účinnost samotného elektromobilu, kterou v tom odkazu vyčíslují na 68 %, nebude 100%, takže je nutné ji do celého procesu započítat, což vy stále neděláte. Proto je celková účinnost "přes 90 %" jen vaším zbožným přáním.
Já fyziku nešidím, to jen Vy jí nerozumíte. A na tu účinnost přes 90% jsem Vám dal konkrétní příklad. Rozumíte?
Emil mozno nerozumie tomu, ze ked to nabijate priamo zo strechy a kable vam vedu mozno 10 metrov do invertoru a odtial do zasuvky, tak tam nebudu napr. straty z prenosu distribucnou sustavou, proste elektromobily stale vychadzaju, ze vedia energiu vyuzit ovela lepsie ako fosily
Vaněčku, nedal jste žádný konkrétní příklad na účinnost 90 %, vy si z totiž z té fyziky vybíráte jen to co se vám hodí a u toho ostatního se tváříte že neexistuje. Ztráty z baterie na kola totiž u elektromobilu zanedbáváte, zatímco u auta se spalovacím motorem je započítáváte. Opět viz zdroj na který jsem odkazoval výše. Rozumíte?
A ke Kitty: já jsem nic o tom, že by v těch ztrátách měly být ztráty z distribuční soustavy nepsal, tak mi to laskavě nepodsouvejte. A možná kdybyste si přečetla celé vlákno a nevybírala si z něj jen něco, tak byste tam našla jak píšu, že v případě kdy si nabíjíte přímo v době kdy OZE vyrábějí, tak ta účinnost bude jistě vyšší (předpokládáme-li poněkud nesmyslně 100% účinnost výroby elektřiny z OZE). To ale sotva půjde aplikovat vždy, zrovna v tomto období k nabíjení elektromobilu si těžko vystačíte s elektřinou ze střechy, takže ji budete muset tahat ze sítě, kde je vyrobena s účinností daleko nižší než na střeše, a to včetně případu kdy bude nutné použít dlouhodobou akumulaci, protože zrovna dost nesvítí a nefouká.
Ev umožňuje rekuperaci.
Za svoje předpoklady si můžete sám. Carnotův cyklus jde "očůrat" velmi snadno, nebudete jej u dominantních zdrojů (voda, vítr, Slunce) používat. U těchto zdrojů elektřina = primární zdroj energie.
A 30% u spalováků? I vy naivko. To tak možná někde na testovací stolici za ideálních podmínek.
Ale je fajn, že jste nakousl lepší nakládání s energiemi. Mě třeba přijde sympatické jako Covid ukázal kolik cest autem je zbytečných, stačilo lidi naučit s Teams/Meet/Zoom/...
A teď museli a muselo být prolomeno několik kulturních stereotypů. A taky asi výhledově bude potřeba mnohem míň kancelářských prostor.
A úspory tepla, top ještě bude zajímavé téma na hodně dlooouho.
a nabíjení/vybíjení baterii a ztráty v elektrických motorech neexistují?
Ztráty při převodu na vodík/plyn, uskladnění a pak zpět na elekřinu také nejsou/nebudou? Bez akumulace totiž přechod na OZE není možný.
BTW nedohledal jsem, jestli v těch cca 35MWh/osobu se počítá celkové tepelné ztráty.
Atom má zásadní nevýhodu že je centralizovaný a tím zranitelný ať už havarií a nebo i útokem natož s vážnými následky radioaktivního zamoření - to u decentralizovaných zdrojů odpadá - jednak tím jak jsou distribuované - cíl není tedy jasný a jednak nehrozí vážnými následky při havárii (ať provozní nebo záměrné). Nemluvě že jádro vytváří silný monopol a tím ekonomickou neefektivitu - tj. omezenou dostupnost za vysoké ceny - u decentralizovaných je to naopak - zdroje lze zde plynule doplňovat a probíhá průběžná cenová konkurence - to je naopak ekonomická efektivita. Jádro mohlo vzniknout protože vzniklo v poměrech už jiných centralizovalizovaných zdrojů a to fosilních (uhlí, ropa - z hlediska např. dolů a vrtů) - ty nyní defacto zanikly (skleníkový efekt CO2) a tím jádro ztratilo prostředí v kterém vzniklo a fungovalo resp. se změnily tržní podmínky z ekonomických monopolů na podmínky ekonomické konkurence, a které jádro ekonomicky systémově neodpovídá - resp. je to monopolní prostředí verzus prostředí konkurenční a prostředí konkurenční povede ke snižování ceny a tomu jádro neodpovídá to vyžaduje dlouhodobě stálou cenu na svou návratnost. Už jen v tom že jádro musí stavět defacto stát ačkoliv OZE soukromý sektor a to co může stavět soukromý sektor by neměl stavět stát a tímto se jádro systémově ekonomicky opět dostává na okraj zájmu.
Kde je prosím to konkurenční prostředí v energetice? Vše je regulované, dotované a všelijak přiohnuté a to jak směrem k oze, tak i k JE. Nic si nenalhávejme.
Dále cetralizace - většina státu, které mají vhodné podmínky pro offshort VTE plánuji nebo již mají GW výkonu. Tyto ostrovi jsou zase koncetrované do několika málo míst na souši, odkud jsou dále tahány do vnitrozemí. Zde o žádně decentralizaci nemůže být řeč.
Velkých instalací FVE, řekněme nad 500MW, asi tolik nebude.
To, že je něco cetralizované vůbec neznamená, že je to špatně. Pokud máte síť vybudovanou jako cetralizovanou je mnohem levnější nahradit jeden cetralizovaný prvek jiným a tím významě ušetřit. 1. za zdroj - úspora z rozsahu 2. za síť - předělání je podle mě velký náklad, který nikdo nepočítá v kalkulacích transformace na OZE.
To je jen otázka přístupu od teorie k praxi a od praxe k teorii a úrovních obecnosti. Ta nejobecnější rovina je ta že OZE jsou v principu decentralizované (dostupnost solární energie na zemském povrchu kdekoliv) a konvenční centralizované (dostupnost omezená na doly, schvalování, bezpečnost (zejména jádro), objem financování). Pak se na to podívejte vývojově - feudalismus (půdu rozděluje panovník), potom doly (uhlí, ropa, plyn, uran) - vlastní silný kapitál (viz rozdělení bohatství 1% vlastní tolik co zbytek 99% - v podstatě nyní žijeme ve feudalismu který je v kulisách kapitalismu) a nyní je situace kdy defacto fyzicky zanikly doly na ropu, uhlí, plyn (vlivem kapacity atmosféry přijmout emise CO2 z nich) a jádro, které má stejný charakter jako uhlí/ropa/plyn to kapacitně nemůže zajistit (jen 8% celosvětové spotřeby je v jádru) a tím se otvíra prostor na další fyzikálně dostupný zdroj který může zajistit potřeby energie a to je solární energie (v podobě solárního záření, větru, vody)- tento zdroj je přírodně distribuovaný oproti lokálním dolům energetických surovin a tím se otvírá prostor pro jejich využití nikoliv monopolem (který organizačně odpovídá těm dolům a obráceně doly jsou přirozeně vlastněny jedním vlastníkem monopolem) ale tržním prostředím (který odpovídá té distribuované dostupnosti solární energie) - zde odpověď kde je to konkurenční prostředí z pohledu teorie - je to potžeba vnímat z pohledu fyzikálního a organizačního - doly odpovídají monopolu, solární energie - trhu. K praxi - Praxe je doposud monopolní (OZE mají podíl v ČR např. 10% zbytek jsou fosilní paliva tedy monopolní) a pokud se chcete resp. i musíte dostat na ty fyzické solární zdroje z těch fyzických zdrojů v dolech tak tomu odpovídá i změna organizace trhu z monopolu na tržní-konkurenční. Tj. v situaci kdy máte zafinancované monopolní zdroje (na konvenčních energiích - doly) a které čerpají výhodu už toho samotného monopolu (velikost firmy a dostupnost úvěru pro stavbu uhelného bloku či jaderného plus to že to monopolně podporuje stát) a chcete resp. musíte přejít na distribuované zdroje (solární energie) musíte podporovat jejich financování protože ten monopol stále sedí na svých výhodách jako jediného zdroje který čerpá tu energii z těch dolů. Stručně řečeno - fyzickym technickym dolům odpovída organizace monopolní a obráceně a distribuovaným zdrojům odpovídá organizace tržní a obráceně - to jksou spojité nádoby. V přechodném období kdy tlumíte doly a zprovozňujete OZE musíte převádět stávající výhody toho stavajícího (zde konvenční zdroje) na podporu toho nového. Jinak potom z pohledu těch monopolů ty budou klidně vydělávat tak dlouho dokud fyzicky nedojde den ze dne uhlí/ropa/plyn/uran v těch dolech - pak řeknou že končí že došlo uhlí a starejte se ... proto je na to potřeba se dívat společensky říci si jaká byla organizace doposud a proč taková byla (resp. doly odpovídají monopolní organizaci) , že doly se vyčerpaly či vyčerpají (resp. obsah CO2 v atmosféře u jádra riziko radioaktivního zamoření - příklady již jsou, ostatní je na scenářích které ještě nenastaly ale nastat mohou - např. vojenský útok) a jaká jsou fyzické alternativy - technicky fyzicky je to solární energie (pá solární, vítr, voda) jako zdroj energie jako rozprostřený zdroj a tomu odpovídá i organizace tržní-konkurenční - resp. rozprostřené čerpání - není žádný důvod to centralizovat - to by neslo neuvěřitelnou neefektivitu v podstatě dovolování aby jste mohl mít např. solární panel v krajním případě. Primární je tedy ta společenská potřeba - zde společenská dostupnost energie (plus bezpečnost, ekologie, nezávadnost apod.) fyzická přírodní dostupnost zdroje energie a tomu pak odpovídající organizace. Omlouvám se za rozsah ale snažil jsem se to úplně popsat - podstata sdělení je že pokud chcete něco vyrábět musíte to i organizovat a dolům prostě odpovídají přirozeně monopoly a solární energii přirozeně konkurence. Offshory jsou speciální případ a máte pravdu zde se opět uplatní monopol resp. různé penzijní a kapitálové fondy ale ten základ jsou ty panely na střechách pro vlastní spotřebu a dopravu. Kolem toho velké elektrolyzéry a vodíkové elektrárny - opět možnosti pro větší kapitál a společnosti. Základ je ta fyzická dostupnost a tomu pak odpovídající organizace . Ad úspory z rozsahu u centralizovaných zdrojů - to je jen jiný popis z toho z čeho vycházíte např. pokud máte jeden důl - např. hnědě uhlí . je výhodné postavit vedle jednu velkou elektrárnu než deset malých - a to platí opět v rámci toho dolu. U solární energie realizujete rovněž úspory z rozsahu - instalujete více panelů najednou (ne jeden dnes a zítra druhý atd.), máte fabriku na jejich výrobu ve velkém rozsahu (např. v ČR by mohly být dvě až tři ne padesát), máte instalaterské firmy které nedělají nic jiného ... opět se dostanete k tomu že základ je ta fyzická dostupnost a tomu odpovídající organizace kde pak uplatňujete výhody z rozsahu kde mají svůj efekt. Prostě jsou nějaké fyzické přírodní podmínky (doly, solár) a tomu se poté přizpůsobuje lidská organizace(monopol verzus tržní konkurenční prostředí) - nikoliv naopak - aby se lidské organizaci (resp. představám) přizpůsobovaly fyzické podmínky ... to dlohodobě nefunguje ... v přírodě je potřeba přizpůsobovat měnícím se podmínkám což je současná situace ... a je potřeba se přizpůsobit proto, protože je to výhodné ...
OZE jsou také centralizované, zkuste si postavit u domu v lokalitě kde málo fouká větrnou elektrárnu, nebo u domu kde nemáte v dosahu vodní tok vodní elektrárnu, i u solární elektrárny nemáte ideální podmínky všude čím severněji tím méně energie z m2 získáte, můžete mít dům v oblasti s minimem slunečních dnů, ve stínu hory či výší budovy.
OZE máte koncentrovány do oblastí s vhodnými podmínkami.
Vaše argumentace s monopoly je nesmysl monopol může být ve všem, můžete mít monopolního výrobce FV panelů, větrných turbín ale i akumulátorů.
Kdyby jste měl na světě jediný zdroj energie na jediném místě na světě tak by šlo o monopol ale dolů a vrtů jsou tisíce a nevlastní je jediná firma, ty tisíce dolů a vrtů si vzájemně konkurují.
Jiří Florian: připadámi, že jste trochu "odezdi ke zdi sta" nebo černá/bílá. U OZE nechcete brát politické/organizační/investiční/bezpečnostní hlediska a u jiných je automaticky zahrnujete do negativních externalit.
VTE, jakožto produkt solární energie, je také krásný případ monopolu. Máme místa, která mají vysoké procento intenzity větru a ty někdo zabere a tedy monopolizuje je stejně jako ten vrt nebo důl.
Pokud máte elektrárnu/kotel mohu zi dnes dovést palivo odkud chci.
Tak jako tak, pokud si postavíte v čr FVE, tak ani s pasivním domem bez dalších monopolních zdrojů (připojení na DS) nemůžete fungovat. Za předpokladu normálních investic - ono jde všechno, ale mít cca 30kWp elektrárnu s odpovídajíci akumulací asi smrtelník nezaplatí, že.
v žádném případě - pouze věc relativizujete z jednotlivých případů - ano, takový se vede diskurz v čezké "diskuzi" o OZE resp. PR jsderné kampani - to by jste mohl říci že instalací soukromé solární elektrárny centralizjete všechny své panely na svou střechu - to je absurdní - podobné jsou Vámi uvedené příklady - např. panely se dávají i na méně osvětlené střechy protože i při částečném zastínění dávají např. 80% výkon - důležité jsou základní principy - doly verzus rozdělení solárního záření v podstatě na každý m2 zemského povrchu od polu k polu - u dolů máte centralizaci nejen v té lokalitě kde je surovina, ale i technická, investiční a nemluvě politická, že ten první tam nepustí už dalšího - vytvoří se tak monopol (skupina propojených zájmů) z mnoha hledisek. U solární energie musí být instalace z principu decentralizované protože i ty zdroje jsou decentralizované. Tedy to primární je podstata toho zdroje a pak tomu odpovídající organizace. Doly - monopoly - solární energie tržní prostředí a to v případě soláru vede jednak ke snížení ceny vzhledem k množství solární energie ale i vzhledem k tržní organizaci - solární energie se tak hned ze dvou tšchto důvodů stává levnější - vzhledem k dostupnosti a vzhledem k tržní organizaci naopak monopol je dražší jednak pro omezenost zdrojů a jeho organizaci (např typicky OPEC, Rusko) Monopolní výrobce FV panelů může být ale záleží z čeho ten monopol pramení např. pokud co k monopolu povede - např. monopol bude mít postaven na know-how - ale know how se licencuje aby jste maximalizoval zisk a tím monopol končí (máte monopol na patent) a nebo monopol postaven na státním licenčním monopolu k důlní těžbě včetně jeho monopolního státního financování . Nyní jsme v situaci kdy stávající monopol trvá na státním financování a tržní prostředí zdiskreditoval na státem chybně nastavených dotací. Společná jmenovatel je stát (a vlivné skupiny napojené na něj) a kde může být nějaký problém - jeden stát může fungovat nějak jiný jinak ...
CEPS s tym nakladom pocita, tu si stiahnite ich 10-rocny plan rozvoja PS:
https: //www .ceps. cz/cs/rozvoj-ps
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se