Domů
Rozhovory
Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (3/4)
JE Dukovany. Zdroj: ČEZ
Zdroj: ČEZ

Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (3/4)

Ve spolupráci se studenty oboru Bezpečnostních a strategických studií Masarykovy univerzity jsme vyzpovídali 4 osobnosti z různých sfér české energetické scény. V tomto cyklu názorů na budoucnost české energetiky přinášíme jejich pohled na optimální energetickou bilanci ČR v následujících letech i jejich názor na výstavbu nových jaderných zdrojů.

Třetím respondentem, jehož názor publikujeme, je Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, člen tzv. Druhé Pačesově komise, která pomáhala připravovat aktualizaci Státní energetické koncepce.

O jakou energetickou bilanci si myslíte, že bychom jako stát měli v dlouhodobém horizontu usilovat? Uvažujme osu Negativní (dovážíme elektřinu ze zahraničí) - Vyrovnanou (produkujeme přesně tolik co vyrobíme) - Pozitivní (vyvážíme elektřinu do zahraničí). Proč?

Česká republika by se měla snažit nejméně o vyrovnanou energetickou bilanci. Určitě by se měla vyhnout bilanci negativní. Týká se to hlavně elektřiny. A to nejen z hlediska celkové roční bilance, ale také v tom směru, že by měla být schopna v každém ročním období i čase poskytnout dostatečný výkon pro svou potřebu. Hlavní důvody jsou následující. Elektřina má velmi omezené možnosti akumulace a ukládání. Navíc výpadek má okamžitý zásadní bezpečnostní dopad. To je třeba zásadní rozdíl oproti potravinám či jiným komoditám. Zároveň je třeba počítat s tím, že nastává poměrně dlouhé období, kdy naši sousedé a velká část Evropské unie bude v zimním období a v době, kdy nesvítí a nefouká, nedostatková a bude spoléhat na dovoz. V těchto obdobích tak budeme muset zajistit své potřeby sami. Obecně navíc určitě platí, že jen ten, kdo se o sebe dokáže postarat sám, může pomáhat svým sousedům a partnerům. Je třeba připomenout, že se předpokládá přechod k elektromobilitě i elektrifikace dalších oblastí. Lze tak těžko předpokládat, že se i při maximálním využití úspor a zvyšování produktivity podaří zabránit růstu spotřeby elektřiny.

V souvislosti s předcházející otázkou: jaké kroky si myslíte, že bychom měli podniknout v dosahování Vámi zmíněného cíle? Pokud odpověď zahrnuje výstavbu nových zdrojů energie, jaké by to měly být a kdy?

Vzhledem k tomu, že spolehlivé dodávky elektřiny a dalších energií jsou klíčové pro bezpečnost státu i udržení životní i sociální úrovně obyvatelstva, je třeba především postupovat uvážlivě. Existující zdroje by se tak měly odstavovat pouze tak rychle, jak rychle je stíháme nahrazovat. V dané oblasti jsme prozatím měli poměrně velké rezervy jak v instalovaném výkonu, tak i v roční produkci. Ve výrobě elektřiny jsme tak patřili zatím k největším jejím vývozcům. To se však nyní dramaticky změní. Už jisté odstavení uhelných bloků, se kterými už jejich provozovatelé vzhledem k jejich stáří a nově stanoveným ekologickým limitům nepočítají, nás dostane do situace, kdy budeme zhruba na vyrovnané bilanci, a v době zimní inverze nám dokonce začne hrozit nedostatek potřebného výkonu. Za další uhelné bloky, které se pak postupně budou odstavovat v následujících letech, však už musíme pořídit náhradu. Stejně tak bude nutné ve třicátých, nejpozději však ve čtyřicátých letech, nahradit i dosluhující reaktory v Dukovanech. Stejně tak doslouží i současné fotovoltaické a větrné zdroje. Vzhledem k tomu, že je všeobecný tlak v Evropské unii na přechod k nízkoemisním zdrojům a plyn takovým zdrojem není, je potřeba zmíněné dosluhující zdroje nahradit jadernými a obnovitelnými. Vzhledem k našim geografickým podmínkám jsou u nás možnosti pro výstavbu obnovitelných zdrojů omezené, navíc naše větrné turbíny mohou těžko ekonomicky konkurovat těm na mořském pobřeží. Obnovitelné zdroje tak u nás jsou efektivní v podobě decentralizovaných zdrojů zapojených do místních sítí. U nás se tak neobejdeme bez vybudování velkých jaderných zdrojů, které nahradí staré reaktory v Dukovanech a také část odstavovaných uhelných bloků. Je tak potřeba postavit dva bloky III. generace v Dukovanech, ale i v Temelíně. Zároveň je třeba pohnout v budování hlavně decentralizovaných obnovitelných zdrojů, nejlépe v efektivní kombinaci přizpůsobené místním podmínkám. Velmi důležité je pak posilování schopnosti regulace a akumulace v síti. Je jasné, že alespoň v nejbližších letech bude nutné využívat efektivně i plynové zdroje.

Pokud by mělo dojít k výstavbě nových jaderných bloků (nehledě na Váš postoj ke správnosti výstavby), je dle Vašeho názoru umožnění účasti dodavatelů z Ruska a Číny v soutěži spojeno s bezpečnostními riziky vůči zájmům státu? Proč? Pokud ano, tak jakými?

Zde je třeba odlišit dvě oblasti. První z nich je geopolitická a ideologická. Pochopitelně v této oblasti odběrem výrobků a velkých investičních celků, které nejsou vyrobeny u našich spojenců, podporujeme svého geopolitického soupeře. Je však otázkou, zda to, že vyřadíme Rusko a Čínu z výběru a dopadne to tak, že jaderné bloky nepostavíme a zůstaneme závislí na dodávkách ruského plynu a fotovoltaických panelů z Číny, bude z geopolitického hlediska lepší.

Druhou oblastí jsou pak otázky bezpečnostní, technologické a ekonomické. Z tohoto hlediska si myslím hrozí rizika minimální. Pokusím se objasnit, proč se bezpečnostních rizik vůči zájmům státu neobávám:

  • Čínský i ruský model reaktoru III. generace patří z technologického i bezpečnostního hlediska k těm nejlepším.
  • Palivo pro tyto reaktory i jejich servisování je schopno realizovat více firem, i těch západních. Například palivo pro ruské bloky dodává i firma Westinghouse.
  • Firmy Rosatom a CGN postavily nejvíce bloků III. generace. Na rozdíl od jiných dokážou dnes udržet cenu a délku výstavby blízkou předpokládaným.
  • Dodavatelé často pracují v konsorciích, takže u ruských bloků VVER1200 budovaných ve Finsku a Maďarsku bude dodavatelem řídicích systému Framatom a turbíny GE Power.
  • Rosatom i CGN už mají dokončené bloky tohoto typu v zahraničí, Rosatom v Bělorusku a čínská firma v Pákistánu. Rosatom buduje nejvíce bloků v zahraničí, je jich přes dvacet. Je jich více, než staví v Rusku, a každé porušení závazků na mezinárodní stavbě by ohrozilo jeho reputaci a důležité obchodní příležitosti. Smlouvy, na jejichž základě výstavby probíhají, mají standardní mezinárodní úroveň.
  • Tři bloky III. generace buduje Rosatom i v Evropské unii a CNG se podílí na výstavbě elektrárny Hinkley Point C a bude pravděpodobně zapojena i při výstavbě elektrárny Sizewell C. Jejich bloky by se pak měly budovat v elektrárně Bradwell B.
  • Řada ruských bloků funguje i ve státech Evropské unie (Bulharsko, Česko, Finsko a Maďarsko). Nikdy nenastaly problémy s tím, že by Rosatom nesplnil své závazky. Nic takového nenastalo ani ve vztahu k Ukrajině, která má s Ruskem velmi napjaté politické vztahy.
  • Rozestavěné bloky v Temelíně i v Mochovcích se dokončovaly bez Rosatomu, bylo to možné a nepřineslo to fatální problémy.
Pokud by mělo dojít k výstavbě nových jaderných bloků (nehledě na Váš postoj ke správnosti výstavby), považujete projekt v současné podobě za ekonomicky rizikový? Pokud ano, na řízení kterých rizik by se měl zadavatel soustředit a jak by s nimi měl pracovat?

Každá velká investice je do jisté míry ekonomickým rizikem. Zvláště, když jde o stavbu tak silně ovlivněnou politikou. V případě jaderného bloku III. generace jde o velmi velkou a dlouhodobou investici. V případě výstavby jde o období delší než deset let a využívání přesahuje šedesát let. Za tu dobu se vystřídá řada politických reprezentací. Pro snížení i ekonomického rizika je klíčová shoda na výstavbě jaderného bloku i způsobu výběru dodavatele i realizaci výstavby. Nelze se tak obejít bez rámcové politické shody hlavních politických subjektů a záštity a politické podpory státu, které sníží politické riziko a také umožní optimalizovat finanční model snížením ceny peněz. Zadavatel tak musí mít celospolečenskou politickou podporu. Zároveň by měl zahájit výstavbu až po vyřešení finančního modelu a jeho schválení Evropskou unií. Klíčové je také velice pečlivé vypracování smluv s dodavatelem a trvání na tom, aby byly poskytnuty s dostatečným předstihem všechny potřebné informace a podklady.

Jakého technologického pokroku by bylo zapotřebí, aby se změnil Váš postoj k některé z předcházejících otázek (lze uvažovat výrobní stranu formou modulárních reaktorů či skladování energie, stejně jako spotřební formou udržitelné spotřeby stejně jako cokoliv jiného)?

S technologickým pokrokem u obnovitelných i jaderných zdrojů i u akumulace ve svých úvahách počítám. Klíčový technologický zvrat, který by situaci dramaticky změnil, však nečekám před polovinou století. Pochopitelně jej však nemohu vyloučit. Ve třicátých letech by se měly objevit první komerční malé modulární reaktory. Ty by mohly pomoci při pronikání jaderné energetiky do decentrální výroby elektřiny a teplárenství. Těžko však mohou konkurovat velkým blokům III. generace v místech, kde je schválené stavební místo s příslušnými povoleními, jako je tomu v případě Dukovan a Temelína. Dá se také čekat, že se zvětšováním počtu postavených bloků III. generace se budou zlepšovat i jejich parametry.

Je jasné, že se budou zlepšovat parametry obnovitelných zdrojů, akumulace i možnosti regulace. Vývoj podílu jednotlivých zdrojů se tak podle budoucího pokroku v různých oblastech může lišit. Proto poslední aktualizace státní energetické koncepce neuvádí pro jednotlivé zdroje přesné hodnoty ale širší koridory. Nepředpokládám však, že by přišel tak rychlý a zásadní zlom v akumulaci a parametrech jednotlivých zdrojů, který by umožnil naší cestu k nízkoemisní energetice bez vybudování několika reaktorů III. generace a intenzivního budování hlavně decentralizovaných obnovitelných zdrojů a prostředků pro akumulaci a regulaci sítě.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(65)
Ivan Novák
19. květen 2021, 16:46

K tématu prvního odstavce doplním podle zkušenosti - jen ten, kdo se o sebe dokáže postarat sám, může očekávat od svých sousedů a partnerů rovné, vzájemně stejně výhodné zacházení. A pokud jde o cenu peněz, jestli ratingové agentury dospějí k názoru, že vývoj českých státních financí není pod rozumnou kontrolou, začne být dost jedno, kdo si půjde půjčovat.

To jsem zvědav, jak naše děti dopadnou ... možná už i my ...

Jan Veselý
19. květen 2021, 21:52

K tématu prvního odstavce doplním: Vy i pan Wagner se dopouštíte hrubé chyby v logice. Tuhle konkrétní panu Wagnerovi opakuji stále dokola, ale zatím jí stále odmítl pochopit.

Být schopen nezávislosti a mít vyrovnanou bilanci import-export jsou dvě rozdílné úlohy, které se řeší jinak. Nejde to patlat dohromady.

Je to rozdíl jako mezi tím mít vojáky v kasárnách a seznam aktivních záloha a mezi plně mobilizovanou armádou zakopanou na hranicích.

Dále dodám, že veškeré úvahy pana Wagnera jsou založeny na jeho předpokladech, které mohou, ale nemusí a nejspíše nebudou platit. Rozhodně se na ně nedá spoléhat. Může si spekulovat jak chce, ale on v tom svoje miliardy mít nebude, on nepůjde o žebrotě, když to bude jinak. On má pořád duši centrálního plánovače. A ty plány nenechávají prostor pro konkurenci, pro selhání a nečekané "jackpoty".

A samozřejmě, bagatelizuje technologie, které nemá rád.

Ivan Novák
19. květen 2021, 22:39

Jestli povolenková bublina brzy nesplaskne, možná se budoucnost vyhraní rychle. Podle veřejných dat ČEPS byla ČR minulý týden elektricky zanedbatelně exportní, tento týden zatím vypadá na dovozní, aniž v Německu fouká. Takový propad uhelné dolování bez drastické redukční diety nákladů nebo sanace odjinud dlouho vydržet nemůže. Soros kdysi libru nakonec taky povalil, svůj zisk ovšem v Británii nenechal.

Vinkler
20. květen 2021, 08:36

Soros umí zisky na destrukci. Proto investuje. Někteří ( mnozí mladíci) mu i věří.

Jiří Kelnar
20. květen 2021, 09:39

Prosím Vás, nikdo žádnýho Sorose neřeší. Jediný, koho zajímá je Okamura s Orbánem, ale jinak fakt nemá žádnej vliv na nikoho mladýho.

Ivan Novák
20. květen 2021, 09:59

To byla přece metafora, nic osobního! Prostě, když je nějaký spekulant silný, soustředěný a má dlouhý dech, oslabený kus proti němu neobstojí, zvlášť když se útočníků spojí více a zapojí se i konkurence kořisti.

Jan Stehlik
20. květen 2021, 10:39

Pane Novák . Zásadní je jaké držíte pozice. Anglie chtěla tvrdou měnu a tak prodělala . Naopak česká republika chtěla slabou měnu a tedy jakoby natiskla . Stejné to je i u povolenek . Mužete je klidně natisknout , záleží jen na EU jakou hodnotu považuje za optimální . Když povolenky obrovsky zdraží , tak je ,, natiskne ,, a spekulanti utřou . Záleží jak tedy EU bude tlačit na pilu a bude ochotna skousnout ekonomické problémy s antiuhlíkovou ekonomikou.

Milan
20. květen 2021, 11:51

Cemu nerozumite ve vete: "..že jen ten, kdo se o sebe dokáže postarat sám, může pomáhat svým sousedům a partnerům." ? V cem je ta hrubá chyba?

Jan Veselý
20. květen 2021, 14:04

Jsem si schopen uvařit sám, ale to neznamená, že musím uvařit stejně obědů kolik jich sním. Kapiš?

Omega
21. květen 2021, 09:12

Asi mi to budete muset vysvětlit - kde se dopouští chyby v logice.

Podle toho, jak tomu rozumím (a jak tam píše) - je klíčové, abychom byli schopní kdykoli zajistit dodávky elektřiny pro naše občany vlastními silami. Nevšiml jsem si, že by odmítal VTE a FVE, pouze odmítá plynové elektrárny. A nestaví vzdušné zámky - navrhuje řešení postavené pouze na reálně existujících technologiích.

PS: V roce 1950 se říkalo, že do 20ti let bude k dispozici technologie fúze a energie bude neomezené množství. Teď se říká, že bude dostupná akumulace (P2G or P2L) nejdéle do 5ti let (jediné co máme je 100+ let stará neekonomická výroba vodíku).

Milan Vaněček
19. květen 2021, 20:27

Jen bych chtěl opravit tvrzení, že, cituji:

"Je však otázkou, zda to, že vyřadíme Rusko a Čínu z výběru a dopadne to tak, že jaderné bloky nepostavíme a zůstaneme závislí na dodávkách ruského plynu a fotovoltaických panelů z Číny, bude z geopolitického hlediska lepší."

Evropa (ani USA) nejsou závislé na dodávkách fotovoltaických panelů z Číny, 1/3 světové produkce, to bude letos tak 1/3 ze zhruba 180 GW (a tedy mnohem více než letos EU potřebuje) se vyrábí mimo Čínu. Čína je celosvětově důležitá, že pochopila význam levné fotovoltaiky a neustále navyšuje výrobu panelů a snižuje jejich cenu.

Ale EU již taky pochopila význam výroby nejúčinnějších a "Swiss quality" panelů v EU a švýcarská firma Meyer Burger právě teď otevřela prvou Gigatovárnu na výrobu FV článků a panelů v Německu,

viz meyerburger.com/en/newsroom/artikel/meyer-burger-opens-new-plant-to-produce-high-performance-solar-cells-in-thalheim-city-of-bitterfeld-wolfen

Také Španělsko bude stavět svoji Gigatovárnu na FV panely.

To je realita.

Jan Veselý
19. květen 2021, 21:57

Mě by zajímalo, kdo jsou oni mytičtí "my", za které pan Wagner mluví. Upřímně řečeno, mě je to protivné a považuju to za argumentační podvod, kdy se daná věc schválně činí nekonkrétní a budí dojem něčeho, co v reálu není.

Keb
19. květen 2021, 22:30

Při vší úctě k panu Wagnerovi považuji za mírně zcestne tvrzení, že za dvacet bude životnost fotovoltaik u konce a bude potřeba je nahradit.

Pokud tomu rozumím správně tak to neklekne zároveň, ale postupně bude klesat účinnost panelů a ty se budou nahrazovat novými účinnějšími.

A i kdyby se to muselo skokově nahradit všechno, tak ta finanční náročnost a doba výstavby je pomalu zanedbatelná a hlavně ji neponese stát.

A moje osobní poznámka, stát který nedokáže udělat ani e-shop na dálniční známky, aby to neskončilo katastrofou, by neměl stavět jaderné elektrárny.

Vladimír Wagner
19. květen 2021, 22:45

Vzhledem k tomu, že dominantní část současných fotovolatických elektráren o výkonu 2 GWe byla vybudována okolo roku 2010, tak je bude opravdu potřeba nejpozději ve čtyřicátých letech nahradit.

Carlos
19. květen 2021, 23:51

No, a v té době se to bude už asi cenově pohybovat někde kolem buráků co se panelů týče. A pokud jedou podle modulů, které jsou poškozené, tak náklady na opravy, respektive modernizaci, se rozloží v čase tak že skoro nebudou poznat. Aneb pokud ročně vyměníte 50 panelů z tisíce, kdy máte novou elektrárnu?

Jan Veselý
20. květen 2021, 10:37

Á, Théseova loď :-)

Milan Vaněček
20. květen 2021, 06:33

Pane Wagner, nahrazovat staré fotovoltaické panely (a střídače) novými je o několik řádů menší problém než nahrazovat staré jaderné reaktory novými.

Zatímco panely z let okolo 2010 v době nahrazování pořídíte v 2040 již zhruba 15x levněji, nový jaderný reaktor je mnohem dražší a nahradit ten starý je mnohem obtížnější jak se to ukázalo ve Francii (Fessenhaim/Flamanville).

Fotovoltaické panely se budou recyklovat, což o vyřazených JE říci nelze.

Jsou to obrovské, obrovské rozdíly. Francouzům jejich problémy nezávidím.

Vinkler
20. květen 2021, 08:48

Je pravdou co píšete, že nahrazovat panely je levnější i ekonomicky snadnější za provozu investice.

Nicméně o koze a voze, neřešíte spolehlivost dodávek. Noc/den zima / léto. A akumulace NENENÍ, přiznejte si (nám) to.

Milan Vaněček
20. květen 2021, 09:26

Pane Vinkler, akumulace existuje, jednak ta vyzkoušená klasická (vodní), jednak ta nová elektrická která s rozhodnutím VŠECH největších výrobců automobilů pro elektromobilitu a vodík zkrátka nastoupila. S tím už nic nenaděláte.

A cena jde dolů ze stejných důvodů jako to bylo a je u fotovoltaických panelů.

Ale akumulace je jen menší část mosaiky, stejně důležité, možná důležitější, jsou pružné zdroje a chytré sítě.

TechnikTom
20. květen 2021, 20:38

Jsem zvědavý, kolik takových nadšenců v budoucnosti bude.

V mrazivém zimním ránu přijde ke svému elektromobilu, zjistí, že jeho nabitá baterie byla sítí využita jako akumulátor a je prázdná.

Pokrčí rameny a spokojeně půjde na autobus.

Pardon, elektrobus. Pokud ovšem i jeho baterie nabyla použita jako záloha.

Atom
20. květen 2021, 09:14

Ale mě nezajímá cena panelu, ale cena na faktuře a ta je díky OZE vyšší a vyšší

Jan Stehlik
20. květen 2021, 09:33

To je ale přece umysl . Evrpa neumí být konkurenceshcopná (lisabonská strategie) . Ale zdanit , zdražit je podstatně jednoduší a klimatická agenda je k tomu ideální . Duležité je aby evropa nezustala sama , pak by musela nasadit cla. Naštěstí se přidali USA , ale tam je vše navázáno na zisk . Ta zelená agenda tam bude tedy uplně jiná.

Atom
20. květen 2021, 09:44

No jenže cla toho moc nezachrání. Možná ochrání trochu domácího průmyslu, ale vývoz z Evropy do 3. zemí bude oproti zbytku světa drahý.

pr
20. květen 2021, 10:04

Lžete Atome,

pokud by Vás opravdu zajímala cena na faktuře, tak nemůžete v jedné větě psát, že Vás nezajímá cena panelu. Zbavit se totiž poplatku za OZE lze tím, že budete OZE aktivní (pro sebe samozřejmě). https:// solarforum. cz/viewtopic.php?p=1012#p1012

Atom
20. květen 2021, 11:19

Pane pr jak si dovolujete mne osočovat.

Já nechci být solárník a tak mne cena panelů nezajímá, nehodlám se starat o vlastní elektrárnu a řídit spotřebu sluncem. To jako můžeme říci jsou drahé potraviny buďte soběstačný, šijte si, postavte si dům z vepřovic co si sám uplácáte, toto není řešení.

Carlos
20. květen 2021, 12:20

Ano, Atome, pokud nechcete věci řešit, tak si je budete muset zaplatit, možná to bude víc, možná míň než pokud si je zajistíte sám. Kalkulace je na Vás.

A ano, pokud je nějaká komodita pro Vás, nebo kohokoliv drahá, tak je jedním z řešení její samovýroba, nebo zajištění dodávek jinak. Třeba v tom oboru začnete podnikat, co já vím? Rozhodně ale není dobré řešení omezit možnosti ostatním lidem aby byli nuceni se podílet na snížení nákladů Atomovi, protože Atom se nechce o své potřeby starat, chce to na někoho přehodit a chce aby to bylo levné což ale znamená že tam musí nahnat co nejvíc lidí aby se náklady na ten outsourcing rozdělily.

Atom
20. květen 2021, 13:08

Pane Carlos levná energie je dobrá pro každého.

Jinak nevím jak dlouho bude fungovat stávající systém, pokud solárníci nebudou přes léto nic odebírat a pak v zimě budou chtít, to je stejné jako BEV nyní to má levný provoz díky parazitování na ostatních, ale jak to přesáhne určitou míru tak se prohnou všichni.

pr
20. květen 2021, 09:57

Pane Wagnere čím chcete své tvrzení doložit? To že jste po deseti letech výroby masivně nasazovaných FVE natáhnul běžně uváděných 20 let na více než 30 svědčí že opět manipulujete stejně jako se děje u předpovědí masivně využitelné jaderné fůze jako zdroje energie.

blaha.p
20. květen 2021, 07:00

Z každého příspěvku pana Wagnera číší závan daleké minulosti a socialistická rétorika. Absolutně nestíhá technologický vývoj FVE a VTE, úložišť bateriových, H2. A už vůbec nevnímá realitu, že celý svět v následujících desetiletích postaví svojí energetiku na OZE včetně Číny.

O neaktuálnosti vizí pana Wagnera pak svědčí, že ve svých prezentacích, které letos publikoval a přednášel, má uvedena data o OZE z roku 2016. Přitom proti roku 2016 vzrostla výroba v roce 2020 z OZE + 1400 TWh/rok!!! (z toho VTE a FVE = 1000 TWh/rok). Jen poznámka pan Wágner ignoruje obrovský nárůst OZE energie během pouhých 4 let, je to tak velké množství energie, které by vyrobilo 200 nových jaderných bloků. Absolutně nevědecký přístup. O vizuální stránce Wagnerových prezentací není potřeba vůbec mluvit cca 6. třída ZŠ.

Vinkler
20. květen 2021, 08:32

Pane Blaha vaše vyjádření postrádá objektivnost. Je to jen víra. Stále neakceptujete, že zdroje OZE nemají regulovatelnost a akumulace za rozumnou cenu není. Jen mix s JE nám umožní spolehlivost dodávek. Pokud vám na spolehlivosti nezáleží, pak vám buď bůh milostiv. Náboženství je nejhorší propagandistická strategie v politice.

Pravda nevzniká dohodou, nediskutuje se o ní ani nehlasuje, ale společně se hledá.

pr
20. květen 2021, 10:10

Pokud není možná regulovatelnost OZE zdrojů, jak vysvětlíte novelu zákona z roku 2013 která nařídila instalaci dispečerského řízení i na FVE (od určitého výkonu) zprovozněné před tímto datem?

(do určitého výkonu staré instalace jsou vypinatelné odpojením od DS na distribučním transformátoru.)

Vinkler
20. květen 2021, 12:13

Vypnout to samozřejmě jde (vše). Ale za nevyrobenou EE oze se platí hodně. Přidat OZE nelze.

U točivého stroje jde obvykle 10-20% přidat za cenu poklesu účinnosti. Totě celé.

Jiří Kelnar
20. květen 2021, 12:23

Však to umí udělat i baterka a nemusí se vůbec točit.

blaha.p
20. květen 2021, 12:16

Pane Vinklere, děláte si srandu, co může být víc objektivní, než popsání reality pomocí čísel o skutečné výrobě. Plus konstatování toho kam směřují všechny státy světa. Do příspěvku jsem nedal na rozdíl od pana Wagnera jediný svůj pocit nebo přání. Představa, že když se celý svět rozhodl jít cestou OZE a jediné ČR cestou JE, tak že česká cesta je ta správná a myslet si, že se v USA, Číně, Austrálii, Kanadě, celé EU, SAE, Indii mýlí, je fakt zábavná.

Jaroslav Studnička
20. květen 2021, 12:44

A toto je co? "Z každého příspěvku pana Wagnera číší závan daleké minulosti a socialistická rétorika".

Tomuto říkáte fakta? Toto je váš mindrák vůči p. Wagnerovi.

blaha.p
20. květen 2021, 14:08

Studničko, já žádný mindrák rozhodně z pana Wagnera nemám, pro mě je spíš překvapení, kdo všechno je označován za vědce, a kdo všechno je placen z daní. Tento "vědec" je schopný pracovat z daty z roku 2016 a je líný si zjistit a zapracovat do svých historických prezentací aktuální data a v klidu ignoruje 1400 TWh. To že je chvíli před důchodem neznamená, že to odflákne. Kdyby to udělal v soukromé sféře, už by byl dávno bez práce.

Emil
20. květen 2021, 12:45

ČR nejde žádnou cestou JE, ani to nikdo nenavrhuje. Jde cestou JE + OZE, stejně jako většina jmenovaných států. USA, Čína, SAE i Indie staví nové jaderné reaktory stejně jako se je chystá stavět ČR, takže o žádnou jinou cestu nejde.

Milan Vaněček
20. květen 2021, 13:58

Ale jde o jinou cestu, žádná ze zemí Vámi vyjmenovaných nemá a nechce mít víc než 20% elektřiny z jádra.

Na to aby jsme byli jako oni, můžeme zavřít Dukovany (až skončí jejich životnost) a Temelín nám těch 20% bude dávat ještě v 2050.

Co potřebujeme je stavět OZE a akumulaci a kogeneraci z plynu a chytré sítě, bez dotací a přímé podpory státu.

Postavte se čelem k pravdě, nekličkujte.

blaha.p
20. květen 2021, 14:19

Emile, celý svět počítá, že největší část své energie bude vyrábět z OZE cca 60-80%, např. Čína má nastavený energetický mix v roce 2050 na OZE cca 70% z toho FVE cca 30%, JE 25%, u USA a SAE je ten poměr OZE a JE daleko větší pro OZE.

To znamená, že celý svět chce obrovsky posílit produkci FVE a VTE a mírně rozšířit nebo udržet JE, ale ve všech energetických mixech je JE jen doplněk dominantního OZE.

V ČR energetický mix nesmyslně počítá jako jediný na světě s dominancí JE cca 50% EE = cca 45 TWh/rok tzn. do roku 2040 postavit 4 nové jaderné bloky, totální nesmysl a ekonomická sebevražda. Naštěstí je každý den jasnější, že po nástupu opozice nás čeká v energetice obrat o 180°. Doporučuji dnes sledovat tiskovku ČEZ myslím, že i místní energetičtí dinosauři něco pochopí.

Emil
20. květen 2021, 14:29

Není to žádná jiná cesta, pořád jde o mix JE + OZE v různém poměru, který je daný přírodními podmínkami jednotlivých států. Současný Temelín 20 % v roce 2050 dávat nebude, protože spotřeba elektřiny v roce 2050 bude zcela jistě vyšší než je v současnosti.

blaha.p
20. květen 2021, 14:39

Emile, předpokládám, že nějaký nový blok, alespoň jeden postavíme. Sice je to ekonomicky nevýhodné, ale jako náhrada starých bloků nezbytné. No dál musíme doufat v rozvoj malých reaktorů, které budou postaveny u velkých měst a průmyslových zón a hlavně budou ekonomicky výhodnější. Je čím dál jasnější, že velké reaktory jsou slepá větev energetiky a po roce 2040 už se stavět nebudou a spousta se jich bude zavírat před koncem životnosti, protože je několika násobně levnější FVE a VTE zcela ekonomicky zruinují.

Emil
20. květen 2021, 14:50

Vaše předpoklady a věštby, co bude po roce 2040, mně absolutně nezajímají.

Milan
20. květen 2021, 12:05

Pane Blaha. Nikdo nezpochybnuje technologicky vyvoj, ani rust OZE. Jen si nalhavate, ze energetiku v nasich podminkach muzeme zalozit jen na OZE. Zatimco vy a vam podobni odmitate JE, tak jejich zastanci vzdy mluvi o kombinaci obou. Nebo si fakt myslite, ze muzeme fungovat jen na OZE? A nepopisujte mozne kapacity VTE a FVE v CR. A bateriova uloziste vhodna pro zalohu, jak to dnes delaji uhelne a plynove elektrarny, na to zapomente.

blaha.p
20. květen 2021, 12:21

Nikde jsem nepsal, že v našich podmínkách lze fungovat jen na OZE. Nejde to ani v Německu tam je při současné technologii max. 70%. samozřejmě s rozvojem hlavně ukládání EE do H2. Se ta hranice bude posouvat. V ČR je reálná OZE max. 45-50%, 20-25% JE, zbytek plyn + import.

Jen pro vaší informaci, bateriová úložiště budou sloužit pro krátkodobou zálohu max. několik hodin a pro rychlé vyrovnávání výkyvů, H2 budou sloužit pro dlouhodobou zálohu dnů

Jaroslav Studnička
20. květen 2021, 12:48

No vidíte a podobný energetický mix v OZE uvažuje i p. Wagner. Jen by si zcela logicky k tomuto představoval větší podíl nízkoemisního zdroje v podobě JE na úkor emisního zemního plynu.

blaha.p
20. květen 2021, 14:20

Studničko, jestli Wagner počítá v energetickém mixu s 50% z OZE, tak máš u mě bečku piva

Energetik 007
20. květen 2021, 08:03

Varianta jaderné zdroje v blízkosti velkých měst je jedinou možností zachování CZT po konci uhlí

Blahutovice - Ostrava

Tetov - Pardubice, Hradec Králové

Holešovice, Praha jih

Temelín - Budějovice a jih Čech

Čechy sever - ....

Matěj
20. květen 2021, 08:43

Budeme potrebovat pokryt spoterebu az 12 TW v zime. Kdyz uderi v Evrope mrazy a inverzni pocasi bez vetru a casti zapadni Evropy orientovana na OZE a dovoz najednou bude nutne potrebovat dost elektriny nakoupit, tak odkud se vezme?

Je to muj laicky dotaz, ale opravdu - odkud? Ktere zeme budou mit takovou nadprodukci, aby to tam poslaly? Turecko a Balkan?

Osobne bych mel radsi v CR alespon 6 TW v tocivych zdrojich a radeji jadro, nez uhli a plyn. Jestli bude blok stat 160 nebo 260 mld je ve srovnani s cenou fotovoltaickeho boomu a ocekavane zivotnosti 60-80 let celkem jedno.

Pavel K
20. květen 2021, 08:57

Ted mame celkovy instalovany vykon cca 21 GW a Vy chcete mit hned 6 TW v tocivych strojich? To chcete dodavat pulce sveta? :-)

Atom
20. květen 2021, 09:17

Energie je blahobyt :)

Carlos
20. květen 2021, 10:11

*Sovietism Intensified* Ten stát bzl neskutečně energeticky náročný, ale o tom že by tam byl blahobyt bych pochyboval.

Vinkler
20. květen 2021, 12:09

Matematicky řečeno, dostatek levné energie je podmínka nutná nikoli postačující.

Carlos
20. květen 2021, 12:29

Pokud nezačneme filosofovat o tom co je to blahobyt tedy a kdy se z blahobytu stává tyranie. Což se, minimálně v některých ohledech, možná už stalo. (Napadá mne třeba to co se stalo v USA s auty, kdy se z blahobytu - každý si může pořídit nějaké auto - stala tyranie - každý musí mít nějaké auto. A nemyslím to ve vztahu třeba k MHD, ale k tomu že je kolem toho nevrženo vše až do bodu kdy vzniká pro člověka bez auta neprostupné město.)

Vinkler
20. květen 2021, 17:48

Myslíte, že s elektrickými auty to dopadne jinak než benzinovými?

Carlos
21. květen 2021, 13:41

Tu nejde o to na co auta jezdí, ale o auta jako taková, ale o to že vznikl jakýsi "diktát blahobytu", kdy jedna jeho složka byla vnucena všem bez rozdílu. Ta hranice kdy se to stává problematické je pokud se z můžu stává musím, protože se nemůžu zařídit jinak. Což se tam s auty stalo a byly jim obětovány obrovské kusy měst (doslova, kdy čtvrť nahradil dálniční spletenec) a jinde vznikly tzv. stroads a i nám známé satelity, ale větší o něco.

Pro mne třeba, když zůstanu u aut, blahobyt znamená že si to auto můžu, relativně slušné, koupit pokud chci, ale nemusím. Respektive je to bod, kdy ještě nevzniká "tyranie blahobytu". Nebo, ještě trochu jinak, k tomu abych pořídil běžné denní pochůzky auto akutně nepotřebuji.

Ale to už jdeme od energií a aut, k tomu jak se navrhují města kdy je k zónování v USA jiný přístup než je to u nás. Pokud vím, tak tam jsou co do striktní separace mnohem přísnější a třeba "polyfunkční" domy není možné stavět všude. (Tady je trochu škoda že i u nás pořád dost frčí postmodernistické solitérní stavby a nevznikají ulice. Nebo že se nestaví alespoň něco co pocit ulice navozuje. "Horská vesnička věžáků" (tedy v zeleni roztroušené výškáče a pod) není to pravé ořechové.

Matěj
20. květen 2021, 19:16

Přesně tak. Chtěl jsem samozřejmě napsat 6 peta Wattů :D, chci tu mít v zimě vyhřívané dálnice backup pro celou Evropu :D

blaha.p
20. květen 2021, 12:35

Matěji, v ČR rozhodně 6 TW výkonu mít nemůžeme, ledaže bychom chtěli pokrýt spotřebu 2/3 světa...

Ekonomika nových zdrojů je jasná:

Nový blok JE nepostavíte v Evropě pod 100 €/MWh, tato cena se každý rok navíc zvyšuje o cca 3%, tzn. v roce 2030 bude cena už 130 €/MWh

cena velkých FVE je v našich podmínkách cca 45 €/MWh (v roce 2010 to bylo cca 350 €/MWh), cena těchto velkých FVE klesá každý rok o cca 5% tzn. v roce 2030 bude cena cca 20-25 €/MWh. Naštěstí si ekonomické výhodnosti FVE všimli už i v ČR a chystají se obří FVE (ČEZ připravuje projekty jen do roku 2025 o celkové velikosti 500 MW = cca 500 GWh/rok = 1,5 milionů panelů), největší FVE by měla stát v Brdech o výkonu 120 MW = cca 350.000 panelů.

Omega
21. květen 2021, 09:21

Teď se dopustím argumentačního faulu.

V zimě potřebujeme dostupný výkon 13GW. Kolik FVE + baterií budem muset postavit, aby byl v zimě tento výkon k dispozici. A kolik to bude stát.

sabi
21. květen 2021, 11:47

To není argumentační faul...

Pokud bychom (teoreticky) chtěli mít pokrytou výrobu pouze z FVE, tak minimálně 130 GW, ale spíš více.

sabi
21. květen 2021, 12:32

Těch 130 GW je samozřejmě pro dny, kdy je zataženo. V takových dnech je výroba zhruba na 10 % (ale i méně) z nominálního výkonu.

FVE v zimě vyrábí 8 hodin, takže těch 130 GW by vykrylo 8 hodin, na dalších 16 hodin by bylo potřeba dalších x GW...

Pavel K
21. květen 2021, 13:01

Je to argumentacni faul, protoze je otazka zavadejici. Neverim, ze se najde nekdo v Evrope, kdo bude chtit vykryt zimni spotrebu pouze z FVE a to navic "okamzitym vykonem" s kratkodobou akumulaci.

Pavel K
21. květen 2021, 13:23

Jeste dam priklad, ktery, dle meho nazoru, presne argumentacne odpovida dane otazce: "Kdy jste prestal bit svoji zenu?" Jsem zvedavej, jak odpovite pouze a jen konkretnim datumem. Vy jste totiz odpovedel na dotaz Omegy konkretnim cislem.

John.Z
20. květen 2021, 10:20

Také si myslím, že zamrznout v minulosti není dobré pro nikoho. Náše jaderné elektrárny mají 1x1x2 metry (1-100MW) a mohou běžet bezpečně na okraji města ve vrtané studni. Tyto reaktory jsou 30000 krát účinnější než současné jaderné technologie, protože využívají anihilační jaderné reakce E=mc2, podobně jako exploze supernovy. Přesto, že anihilovat lze jakoukoli hmotu, kvůli jednoduché konstrukci a nízké výrobní ceně se anihiluje rtuť, která má v reaktoru více funkcí. Tato technologie je největší zdroj energie v celém kosmu, proto fizně-anihilační reaktor využívají všechny vyspělé civilizace v naší galaxii a i my chceme být vyspělou civilizací.

heap
20. květen 2021, 11:36

A mohl byste nám prosím pár takových reaktorů poslat ze své planety sem k nám na zem?

MM
23. květen 2021, 17:38

V komentářích to vypadá na schůzku technooptimistů. A co se na to mrknout takhle? Dle ERÚ (2019) křivka trvání výkonu je základní zatížení v podstatě na 6 GW (tj.po celý rok). Dnes máme 3,9 GWe z JE a ve zbytku základního zatížení se nám vesele promenáduje hnědé uhlí. Protože se tento stát zavazal minimalizovat emise CO2, Dukovany II (~2+ GWe) a Temelím II (~2+ GWe) jsou jasná volba do roku 2050. A jestli někdo hodlá přidat komentář typu "úspory", rád bych připomenul elektromobilitu a TČ.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se