Díky centrálnímu zásobování z teplárny mají Kladeňáci o starost méně
V době, kdy mnozí z nás tráví nezvykle mnoho času doma, si obzvláště uvědomujeme, jak důležité je mít zajištěné dodávky tepla a teplé vody. Obyvatelé Kladna i tamní firmy napojené na centrální zásobování jsou v tomto ohledu v bezpečí. Teplárna Kladno, která provozuje moderní ekologický zdroj na výrobu tepla a elektrické energie, je zásobuje dlouhodobě, stabilně a spolehlivě. Distribuci zajišťuje městská společnost TEPO.
Centrální zásobování teplem (dále jen „CZT“) přináší odběratelům řadu nesporných výhod. V poslední době se ale na trhu objevuje mnoho firem, které se snaží veřejnost přesvědčit o opaku. Tyto subjekty oslovují potenciálních zákazníky z řad společenství vlastníků jednotek (SVJ) a stavebních bytových družstev (SBD). Z jejich prezentace alternativních zdrojů vytápění odběratelé mohou snadno nabýt dojmu, že je pro ně CZT nevýhodné. Jak je to doopravdy?
Mezi hlavní výhody CZT v porovnání s alternativními zdroji, například tepelnými čerpadly jakožto hlavním zdrojem vytápění, patří zejména spolehlivost dodávek a uživatelský komfort, šetrnost k životnímu prostředí, bezpečnost, nulové pořizovací náklady na připojení, ovladatelnost a nenáročnost tepelných zařízení.
- Spolehlivost – tepelná soustava je zabezpečena záložními výrobnami tepla a obvykle umožňuje využití více druhů paliva; potřebná zařízení jsou jednoduchá a spolehlivá.
- Šetrnost k životnímu prostředí – většina tepla v soustavách zásobování teplem se vyrábí ve výrobnách tepla kombinovaným způsobem společně s elektřinou, tím se šetří palivo a zlepšuje ovzduší. Využívány jsou také obnovitelné zdroje energie. Teplárny musí splňovat přísné evropské emisní normy.
- Bezpečnost – ve vytápěném objektu nehrozí nebezpečí výbuchu ani požáru nebo otravy zplodinami nedokonalého spalování.
- Uživatelský komfort – odpadají starosti se zajištěním tepelné pohody, jedinou činností spotřebitelů je otočení regulačním ventilem radiátoru na začátku topné sezony. V případě alternativních zdrojů vytápění je třeba počítat s nutností dodatečného personálu nutného pro obsluhu zařízení.
- Ovladatelnost – tepelná zařízení lze individuálně monitorovat a řídit podle požadavků spotřebitele.
- Nenáročnost – potřebná tepelná zařízení mají minimální prostorové požadavky, jsou prakticky bezobslužná a minimálně hlučná.
Zdroj: www.naseteplo.cz
V případě kladenských odběratelů je třeba zmínit, že místní teplárna disponuje moderní technologií, která zajišťuje dodávky tepla bez nutnosti letních technologických odstávek. V praxi to znamená, že Kladeňáci mají teplo a teplou vodu po celý rok, na rozdíl od obyvatelů jiných měst. Kladenský zdroj patří také k vysoce ekologickým, protože v současné době jsou zde provozována pouze moderní zařízení postupně uváděná do provozu v letech 2000 až 2013. Teplárna díky tomu už dnes splňuje přísně ekologické limity jak České republiky, tak i nové předpisy Evropské unie platné od roku 2021. Pro výrobu tepla a elektřiny používá nejen uhlí, ale také biomasu ve formě dřevní štěpky.
Co se týče ceny, nabídky výše uvedených firem, většinou neobsahují všechny náklady nutné na změnu zdroje vytápění a jeho provoz. Pokud stávající odběratel uvažuje o alternativě k CZT, musí počítat nejen s náklady na spotřebovanou elektřinu či plyn (u plynových zdrojů), ale nesmí zapomenout na investiční náklady spojené s pořízením zdroje. Dále musí vzít v potaz náklady na takzvaný inženýring (příprava projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, vypracování hlukové studie), náklady na stavební a technologické úpravy, náklady spojené s případným úvěrem a realizací zařízení, náklady na odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií, pojištění a další. V neposlední řadě je také nutné počítat s náklady na personální zajištění provozu zdroje.
Při porovnávání nákladů na teplo, respektive hodnocení výhodnosti CZT versus alternativní zdroj, je nutné porovnávat celkové náklady na vytápění daného objektu, ne pouze výši ceny v Kč/GJ.
Naše rada tedy zní: Pokud za vámi přijde někdo s „úžasnou“ nabídkou na alternativní zdroje vytápění, ať už to budou tepelná čerpadla, či plynové kotelny, nezapomeňte na to, že z centrálního zásobování máte teplo a teplou vodu stále k dispozici, v klidu, bez práce a starostí.
Úvodní fotografie: Kladenská teplárna, zdroj: SEV.EN ENERGY
Mohlo by vás zajímat:
Ceny tepla ERÚ k 1.1. 2020
Kladno Arménská 759Kč/GJ - 99,7 HU po 0,1% ZP, bio, olej
Kladno Čechova 407Kč/GJ - 100% ZP
Po 2038 až odstaví HU bude ze 759 tak 1200Kč/GJ nebo to SEVEN prodá jako Křetínský v Praze
Při ceně 759 Kč/GJ bych se okamžitě od CZT odpojoval. I "blbé" přímotopy nebo elektrokotle jsou levnější.
Bohužel CZT je nekonkurenceschopná, ale zase dává peníze těm správným lidem , takže je politicky podporovaná....
Já bych s tím chvalozpěvem na ceny uvedené Energetikem 007 byl opatrný. Jako vždy si tendenčně vybral data, který se mu hodí. Konkrétně ceny v kladenském CZT k 1.1.2020 jsou podle dat ERÚ v rozmezí 442-759 Kč/GJ s tím, že největší množství ze sekundárů je dodáváno za 616 Kč/GJ.
Ano, je to víc, než letošní ceny z plynových kotelen v Kladně (400-500 Kč/GJ), ale letos taky máme historicky nejnižší ceny zemního plynu. To asi do budoucna těžko vydrží...jen se podívejme, jaké ceny plynu byly v roce 2018 (skoro dvojnásobné(!))
Skvělý PR článek.
Být Kladeňákem ihned mi rozsvítí červená - POZOR! Proč asi mají potřebu vyplodit takovouto hromadu sr.... ("Když se dívám na sebe, tak se musím pochválit. Nevypadám já věru zle, zkrátka chlapec, jak má být .....")
A ceny uvedené energetikem007 jasně odpovídají........
Já bych s tím chvalozpěvem na ceny uvedené Energetikem 007 byl opatrný. Jako vždy si tendenčně vybral data, který se mu hodí. Konkrétně ceny v kladenském CZT k 1.1.2020 jsou podle dat ERÚ v rozmezí 442-759 Kč/GJ s tím, že největší množství ze sekundárů je dodáváno za 616 Kč/GJ.
Ano, je to víc, než letošní ceny z plynových kotelen v Kladně (400-500 Kč/GJ), ale letos taky máme historicky nejnižší ceny zemního plynu. To asi do budoucna těžko vydrží...jen se podívejme, jaké ceny plynu byly v roce 2018 (skoro dvojnásobné(!))
Ceny jsou pravdivé a vybrány takové aby byly porovnatelné:
cena z domovní předávací stanice (759Kč/GJ) odpovídá ceně z domovní kotelny (407Kč/GJ).
Cena ze sekundáru není porovnatelná s cenou z domovní předávací stanice, protože v domě vyžaduje ještě nějaké zařízení které vyžaduje obsluhu nebo údržbu (rozvaděče, vyvažovací ventily, případně i regulaci...)
Ale notak, lživý pane Energetiku 007. Dodávka tepla ze sekundáru fakt v domě žádnou obsluhu nevyžaduje a je plně srovnatelná s dodávkou z domovní kotelny. Jenom se vám hodí cena, která vůbec pro tu oblast není reprezantativní a má jí jen malý zlomek dodávky tepla. V těch cenách z domovních kotelen je samozřejmě hned několik triků. Není v nich vůbec započtená investice a většinou ani spotřeba elektřiny. Domovní kotelna je totiž jen účelově pronajatá za 1 Kč externímu subjektu za účelem získání nižší DPH na dodané teplo. A novou domovní kotelnu si musí po skončení její životnosti koupit SVJ samo. Spotřeba elektřiny se zpravidla bere ze společného rozvodu a lidé jí zaplatí v rámci spotřeby domu. To nemluvím o tom, že se dodávka tepla z těch kotelen na rozdíl od teplárny vůbec neměří a počet dodaných GJ je tak úplně fiktivní daný výpočtem ze spotřeby plynu, zatímco skutečnost je často úplně jiná.
jenom jsem si odhadoval pro představu - panelák 12pater
780 GJ/rok = 560 tis./rok, tj. ztráta domu cca 330 kW
zdroj 4x závěsný kotel 100W á 160W/ks + 1x čerpadlo 400W/ks
0,4kW * 2500h/rok + 2*0,16kW * 2500h/rok (průměrný chod 2 kotlů) = 1800 kWh á 4 Kč/kWh = 7200,-/rok
o 7,2 / (560+7,2) = 1,2% zvedne EE na kotelnu cenu tepla
Teplárny topí od září do května, to je trochu víc než 2500 hodin. Na dvanáctipatrový panelák oběhové čerpadlo 400 W?
No to oběhové čerpadlo máte ať vás topí teplárna nebo ne, takže stejně platíte jeho provoz a údržbu tak jste to myslel pane Hájek že ano. Jinak samozřejmě teplárna musí být vždy mnohem dražší než domácí plynové kotelna to proto, že jsou tam platy stálých zaměstnanců horentní platy manažérů, platy dozorčích radních, představenstva dále pak je tam zisk a nakonec jsou tam nemalé tepelné ztráty rozvodem tepla a náklady na jeho údržbu. Samozřejmě pak jsou tu výdaje na politickou podporu, protože bez ní je nekonkurenceschopné teplárenství vyřízené. Takže je tu sdružení tepláren jako nátlaková skupina s velmi zajímavým rozpočtem všechno to platí konečný spotřebitel...... Osobně si myslím že jediná cesta jak z toho ven je postupný přechod vytápění budov na tepelná čerpadla a přechod tepláren na lokální výrobu el. energie ve špičkách s tím že by byly financovány jako kapacitní zdroje. Jinak CZT byla svého času super, ale při dnešním stavu techniky je na tom jako automatické kotle pro vytápění RD, prostě 20 let za zenitem....
Pokud jste připojen k sekundárním rozvodům, tak oběhové čerpadlo mít nemusíte, protože cirkulaci v objektu zajišťuje teplárna, záleží na způsobu připojení. Jinak podle vaší logiky je zvláštní, že lidé na sídlištích nechovají králíky. Trávy je přece všude dost a než platit zisk masokombinátu a masny, tak si ho každý stáhne na balkóně, musí to vyjít levněji. S těm Vašimi tepelnými čerpadly se při poctivém započtení všech nákladů včetně investice prostě v paneláku pod 700 Kč/GJ nedostanete. Asi proto máte potřebu tu produkovat tyhle slovní průjmy.
Pokud jste připojen k sekundárním rozvodům, tak oběhové čerpadlo mít nemusíte, protože cirkulaci v objektu zajišťuje teplárna, záleží na způsobu připojení. Jinak podle vaší logiky je zvláštní, že lidé na sídlištích nechovají králíky. Trávy je přece všude dost a než platit zisk masokombinátu a masny, tak si ho každý stáhne na balkóně, musí to vyjít levněji. S těm Vašimi tepelnými čerpadly se při poctivém započtení všech nákladů včetně investice prostě v paneláku pod 700 Kč/GJ nedostanete. Asi proto máte potřebu tu produkovat tyhle slovní průjmy.
*** doplnění v příspěvkům níže
a) čerpadlo
330 kW při 75/60°C - 19 m3/h, tlak. ztrátu = odhad 50kPa
stačí čerpadlo třeba MAGNA1 50-100 F - cca 400 W
(kromě toto čerpadlo také obvykle snižuje výkon)
b) provozní doba - 2500h
kotelna netopí pořád = čerpadla neběží pořád
např. tepelná čerpadla se navrhují na 2400 motohodin/rok,
myslím, že 2500 h / rok v provozu čerpadla není nereálných,
tj. v Praze 220 dní vytápění * 24h = 5280h tj. uvažuji v provozu cca 50%
Čísla hovoří jasně, pokud se vám to hodí kritizujete metodiku ERÚ.
Každý panelák napojený na sekundární rozvody potřebuje tzv. objektové měření rozvaděče a vyvažovací ventily a třeba i pojišťovací ventily. Samozřejmě ekvitermní regulaci a převážně i čerpací práci (ne vždy) zajišťuje teplárna.
Majitele teplárenských společností zajímá pouze dividenda a nikoliv technický stav sítí, např. Praha Bohnice Prosek 50-60 let staré kanálové uložení s U kompenzátory za hranicí životnosti - výměnu nikdo neplánuje rezervu nikdo netvoří jen ta dividenda dříve do Sparty nyní do Francie.
Takto děsný článek jsem už dlouho nečetl.
Teplárenství vzniklo v minulém režimu, když nebyla žádná jiná alternativa pro vytápění. Cena tepelné energie byla brutálně dotována - 1 GJ se prodával i za 21 Kčs tedy dnes by to bylo cca 250 Kč. Skutečnost je však jiná cena se pohybuje od 550 - 800 Kč/GJ. Tyto ceny jsou téměř běžné a jediným výsledkem je gigantický zisk tepláren v řádě miliard korun (například PT a.s.)
Ukončením těžby a využívání hnědého uhlí pak při zachování stejné ziskovosti jaká na hnědém uhlí pak ceny skutečně musí být vyšší jak 1000 Kč/GJ. Pokud se tak stane, tak je to konec tohoto molochu. Dalším problémem je stav teplárenských sítí, který jen v Praze vyžaduje investici vyšší jak 15 mld.Kč. Nikdo zde totiž neinvestoval do obměny páteřních sítí, pouze se tzv napojovalo...
Cena tepla z domovní - nové kotelny včetně odpisů a údržby pak udrží ceny dlouhodobě pod 600 Kč/GJ což je únosné při spotřebě domácnosti okolo 20-25 GJ.
Výnosy PTas 7mld Kč, čistý zisk skoro 3mld Kč, dividenda 1,5mld Kč - to je brutální a na Proseku, Bohnicích ... 50 let staré kanálové rozvody. ERÚ a pan Hájek samozřejmě nic....
To pak v Hájích Jurkovičova musí být dodávka z domovní předávací stanice za 922 Kč/GJ při 1197GJ ročně...
Pane Hájek prosím komentář, děkuji.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se