Společnost Elektrárny Opatovice požádala o výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku. Aby mohla v tomto ukazateli plnit pravidla platná od roku 2021, musela by vynaložit vysoké náklady, ale vliv na životní prostředí by byl jen malý, uvedla na dotaz ČTK mluvčí elektrárny Hana Počtová. Zároveň podala společnost žádost o výjimku pro limity rtuti.
Společnost uvedla, že v letech 2014 až 2016 investovala do modernizace a rekonstrukce kvůli splnění emisních limitů 2,7 miliardy korun. Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT), které stanovují ještě přísnější limity platné od roku 2021, však byly vydány až následující rok po provedení rekonstrukce v roce 2017.
<blockquote>&#8222;Díky této nákladné investici budeme od příštího roku schopni plnit dvakrát přísnější limity pro tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý bez výjimky,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
U oxidů dusíku elektrárna žádá, aby mohla vypouštět 192 miligramů na metr krychlový. Aby mohla plnit nový limit 175 miligramů na metr krychlový, musela by investovat odhadem půl miliardy korun. Náklady považuje za příliš vysoké v porovnání s podle ní zanedbatelným přínosem pro životní prostředí. Dokládá to i rozptylovou studií.
Společně s výjimkou na oxidy dusíku podala elektrárna žádost i pro limity rtuti na šest let s přezkumem po třech letech, kdy bude pravděpodobně přísnější podmínky schopna plnit. Pro rtuť v předchozích obdobích zatím žádné emisní limity stanovené nebyly a jsou zařazeny nově.
<blockquote>&#8222;U rtuti je tedy důvod žádosti o výjimku ten, že nejprve musíme najít, i ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi, spolehlivou technologii pro snížení emisí. Ta může být na každém zařízení jiná, jak s ohledem na druh spalovaného hnědého uhlí, tak s ohledem na samotnou technologii elektrárny,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
Požadované období chce elektrárna využít k určení správné technologie, její instalaci a uvedení do provozu.
O podobné výjimky požádala už vloni i elektrárna Chvaletice, která patří společnosti Severní energetická. Vydané rozhodnutí napadají ekologické organizace, podle nichž elektrárna již při modernizaci o budoucích nových emisních limitech věděla, mohla se na ně připravit a chce jen ušetřit na úkor životního prostředí.
Elektrárna v Opatovicích nad Labem zajišťuje dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic, Chrudimi a do přilehlých obcí, celkem jde asi o 61.000 domácností, nemocnic, škol a podniků. Vyrábí rovněž elektřinu. Patří do Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který ovládá Daniel Křetínský.

Elektrárny v ČR

Elektrárna Opatovice žádá o výjimky z emisí oxidů dusíku a rtuti

Transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá systematickou podporu této přeměny. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Sdělil, že Česko má na transformaci energetiky připraveno víc než 100 miliard korun, do teplárenství mají jít desítky miliard Kč.
<blockquote>&#8222;Čeká nás přechod na plyn, biomasu, energeticky využívat budeme také odpady. Jsme připraveni podpořit přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Nikoho nenecháme na holičkách, ale bude to vyžadovat i součinnost provozovatelů tepláren, které čekají v dalších dvou letech významné investice,&#8220; řekl Havlíček.</blockquote>
Připomněl, že na teplárny a centralizované zásobování tepelnou energií je napojeno 1,6 milionu tuzemských domácností, tedy zhruba čtyři miliony obyvatel ČR. Více než polovinu výroby tepla zajišťuje uhlí. Ministerstvo plánuje, že do budoucna bude minimálně 60 procent dodávek bude pocházet z vysoce účinných zdrojů, které spolu s teplem vyrábějí i elektřinu.
Zdrojem peněz budou podle MPO mimo jiné takzvaný Modernizační fond, Regionální rozvojový fond, Fond pro spravedlivou transformaci a několik miliard korun bude také v nových operačních programech &#8211; Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a Operačním programu Životní prostředí (OP ŽP). První programy má být možné čerpat od příštího roku, uvedl resort.
<blockquote>&#8222;S investiční podporou počítáme podle pravidel veřejné podpory ve výši asi 40 procent podle velikosti podniku. Provozní podporu dělíme na tři typy &#8211; zachováni výroben v provozu, modernizované zdroje a nové zdroje. U modernizovaných a nových zdrojů předpokládáme garanci 15 až 20 let, u udržovací podpory nyní počítáme s provozní podporou maximálně tři roky. Vše průběžně konzultujeme s Evropskou komisí, aby byla tato strategie a podpora nastavena nezpochybnitelně podle všech pravidel, pokynů a doporučení EU,&#8220; řekl dnes Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla.</blockquote>
Transformaci teplárenství podle MPO podporuje také už dřívější snížení daně z přidané hodnoty pro teplo a chlad. Od letošního ledna sazba klesla z 15 na deset procent. Energetický regulační úřad chystá nový model cenové regulace teplárenství.
<blockquote>&#8222;V současném návrhu pracujeme se dvěma skupinami spotřebitelů, s chráněnými a oprávněnými zákazníky. Mezi chráněné zákazníky patří domácnosti, bytové domy, společenství vlastníků jednotek a další, kteří mají při vyjednávání s dodavateli tepla objektivně slabší postavení a zaslouží si proto vyšší úroveň ochrany, přísnější regulaci,&#8220; uvedl dnes předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Proti tomu velcí, takzvaní oprávnění zákazníci si naopak lepší podmínky často dokážou vyjednat sami a silná regulace u nich bývá spíše na překážku. Oprávnění zákazníci dostanou větší prostor pro smluvní volnost a budou moci lépe využít výhod konkurence,&#8220; doplnil.</blockquote>
Vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh dnes ČTK řekl, že Havlíčkův plán staví na dotacích pro teplárny, aby obstály proti konkurenci, tedy menším kotelnám, které neplatí emisní povolenky. &#8222;Ale už Státní energetická koncepce ČR obsahuje několik let nesplněný úkol, že má být zvýšena daň z fosilních paliv mimo systém emisního obchodování, aby část emisí oxidu uhličitého neunikala zpoplatnění a teplárny nebyly v nevýhodě,&#8220; dodal.

Teplárenství

Havlíček: Odchodu tepláren od uhlí pomohou evropské peníze

V mělnické teplárně skončily tři roky trvající úpravy, provoz je nyní ekologičtější. Hodnota investice je 1,8 miliardy korun. Teplárnu v rámci skupiny ČEZ provozuje společnost Energotrans. ČTK to včera sdělil v tiskové zprávě mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy Ota Schnepp. Teplárna zásobuje teplem Prahu, dodávky nebyly během úprav přerušeny ani omezeny.
Vznikly mimo jiné dvě nové odsiřovací linky. &#8222;První odsiřovací linka byla zprovozněna loni. Letos v květnu se uskutečnila série úspěšných společných garančních testů obou linek. Nyní jsme ve fázi dvouleté záruční doby. Nová technologie prokázala plnění všech požadovaných parametrů,&#8220; uvedl technický ředitel společnosti Energotrans Martin Hora.
Proti předpokládaným nákladů 1,9 miliardy korun byla cena o 100 milionů levnější. Společnost získala na úpravy teplárny i evropskou dotaci 390 milionů korun.
V teplárně také pokračuje pilotní projekt záchytu emisí rtuti. Má zajistit plnění budoucích limitů vypouštěných emisí rtuti.
Podle ředitele Energotransu je komplexní ekologizace teplárny zásadní pro další výrobní provoz. &#8222;V oblasti demerkurizace (odstraňování rtuti) jsme pravděpodobně první lokalitou, která nové zařízení tohoto typu v České republice vůbec zkouší a také první, která je vyzkouší na hnědé uhlí,&#8220; uvedl.
Podle něj teplárna také plní přísnější limity na emise oxidů dusíku. Společnost má též připraveny základy pro jejich další snižování.
Příští rok začnou platit nová evropská pravidla nejlepší dostupné technologie (BAT), která zvyšují požadavky na provoz energetických zdrojů. Pravidla se týkají emisí dusíku, tuhých znečišťujících látek, síry, oxidu uhelnatého nebo rtuti. ČEZ již dříve uvedl, že pravidla přináší mimo jiné zavedení nových velmi přísných limitů pro rtuť, které dosud neexistovaly.
ČEZ na začátku března oznámil, že požádá o dočasné výjimky z emisních limitů pro některé své elektrárny a teplárny. Mluvčí firmy Ladislav Kříž tehdy uvedl, že s instalací většiny ekologizačních opatření společnost počítá v letech 2022 a 2023.

V mělnické teplárně skončily úpravy za 1,8 mld. Kč, provoz je ekologičtější

Pracovní skupina pro oblast regulace cen tepelné energie sestávající se ze zástupců ERÚ, MPO, odběratelů, dodavatelů a výrobců tepla, která se již potřetí sešla na Energetickém regulačním úřadě (ERÚ), <a href="https://www.eru.cz/cs/-/teplarenstvi-dostane-konkretni-strategii-rozvoje?fbclid=IwAR2Pb518lBd2yKOLE4nUC4HDu6JRcHAPqGrw3cDTvDfhXxCHSTIcWj_07Yk">řešila</a> mimo jiné větší uplatnění zemního plynu v tuzemském teplárenství a další související témata.
<h2>Transformace teplárenství – význam zemního plynu</h2>
ERÚ, který letos v červnu představil <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/eru-nove-nastavene-zasady-regulace-usetri-lidem-miliardy-korun">nově nastavené zásady regulace</a> pro oblast elektroenergetiky a plynárenství, od kterých si slibuje ušetření několika miliard korun spotřebitelům, předpokládá v následujících letech rozsáhlou transformaci teplárenství.
Z tohoto důvodu ERÚ přivítal <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/nove-memorandum-ma-podporit-odklon-ceskych-teplaren-od-uhli">memorandum</a> mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a Teplárenským sdružením ČR (TS ČR), které podporuje odklon českých tepláren od uhlí, související dekarbonizaci odvětví a přechod k čistším zdrojům energie, včetně zemního plynu.
Místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, Frans Timmermans, na přelomu května a června <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice/">připustil</a> důležitost zemního plynu při přechodu k zelené energetice, když prohlásil, že ačkoli se snaží EU projektům založených na fosilních palivech vyhnout, v některých odvětvích bude zemní plyn nutné využívat při přechodu od uhlí k energii z OZE.
<blockquote>„Debata okolo budoucnosti teplárenství je v posledních letech velmi vypjatá. Jsem rád, že se do hry vrací věcné argumenty a racionální plány. Pro spotřebitele, a tedy i pro Energetický regulační úřad, je zásadní především dlouhodobá udržitelnost soustav zásobování teplem,“ prohlásil Rostislav Krejcar, člen Rady ERÚ, kterému v červenci letošního roku končí mandát. „Opačný přístup by mohl vést k rozpadu teplárenských soustav, což by nevyhnutelně mělo negativní dopady jak na rodinné rozpočty, tak na celé hospodářství i životní prostředí. Systémové řešení předpokládá definici jasných pravidel a nastavení vyváženého palivového mixu pro teplárenství je jedním z nich,“ dodal.</blockquote>
<h2>Budoucí strategie rozvoje</h2>
ERÚ dle svého tiskového prohlášení na jednáních deklaroval, že je připraven přispět k transformaci teplárenství úpravou regulatorního rámce. Kromě podpory změn v oblasti paliv a většího důrazu na využití plynu, biomasy a odpadů připravuje úřad také další kroky, které mají posílit konkurenceschopnost odvětví.
Dle Krejcara se zvažuje například částečná deregulace a větší zapojení trhu, od kterého si slibuje potenciální zlevnění tepla pro spotřebitele s odkazem na zkušenosti zahraničních kolegů.
<h2>Teplárenství pod tlakem cen povolenek CO₂</h2>
Počátkem ledna letošního roku vešlo v platnost snížení DPH u tepla z 15 % na 10 %, výraznější pokles cen tepla ovšem nepřineslo. Teplárnám totiž, především z důvodu výrazného růstu cen povolenek CO₂ v uplynulých letech, strmě vzrostly provozní náklady a snížení sazby DPH jim umožnilo udržet stávající ceny tepla.
<a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/snizeni-dane-z-pridane-hodnoty-vyrazny-pokles-cen-tepla-neprinese">Dle předsedy výkonné rady TS ČR, Tomáše Drápely</a>, zaplatily v roce 2017 teplárny za povolenky 1,5 miliardy Kč, v loňském roce to mělo být, dle tehdy aktuálního odhadu sdružení, 8,7 miliard Kč, pro letošní rok pak odhad činil 13 miliard Kč.
Povolenky CO₂ zažívají v letošním roce, alespoň z pohledu ceny, turbulentní rok. V <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/emisni-povolenky-se-obchodovaly-az-15-eur-t-covid-19-nuti-prodavat-povolenky-bezplatne-alokace/">březnu se obchodovaly pod 15 EUR/t</a>, aby se v červenci dostaly na více než desetileté maximum a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/">cenu nad 30 EUR/t</a>.
<h2>Následující kroky ERÚ</h2>
ERÚ nyní připravuje cenové rozhodnutí pro teplárenský sektor na příští rok.  Konkrétní parametry mají být představeny a dány do veřejného konzultačního procesu v průběhu srpna.
<blockquote>„Ačkoliv cenová rozhodnutí nejsou sama o sobě dokumentem dlouhodobé strategické povahy, na strategická rozhodnutí navazují, pomáhají je naplňovat. Právě souhra jednotlivých institucí státní správy, provozovatelů tepláren, zástupců plynárenství a dalších je klíčová pro naplnění scénáře přechodu teplárenství z uhlí na ostatní zdroje,“ nechal se slyšet Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.</blockquote>

ERÚ přispěje k transformaci teplárenství úpravou regulatorního rámce

Teplárna Strakonice má za první pololetí provozní zisk čtyři miliony korun, plán překročila o dvojnásobek. Začala nahrazovat uhlí obnovitelnými zdroji, loni poprvé víc spalovala biomasu, letos je poměr biomasy k uhlí 70 ku 30. Do nové dopravy biomasy investuje letos podnik 50 milionů korun. Město jedná o odkupu akcií s firmou Sev.en Energy. ČTK to včera na valné hromadě řekli generální ředitel teplárny Pavel Hřídel a starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost).
V roce 2019 skončila teplárna ve ztrátě po zdanění 33,3 milionu Kč. Předloni byla ztráta 3,6 milionu. Ztrátu podle Hřídela zavinily rostoucí ceny emisních povolenek. Předchozí vedení firmy, které skončilo loni v zimě, plánovalo ztrátu 89,5 milionu a chtělo zároveň zvednout cenu tepla o víc než čtvrtinu. Nové vedení ji zdražilo jen o inflaci. Cena za gigajoule je 589,4 Kč. Ztrátu pokryje z nerozděleného zisku minulých let.
<blockquote>&#8222;Přešli jsme na spalování biomasy na 70 procent. Změnili jsme jak režim výroby, tak způsob paliva, máme nakoupené povolenky až do roku 2021. Provozní zisk za první pololetí je čtyři miliony a měli jsme být na 1,8 milionu. Zisk EBITDA (před zdaněním, odpisy a úrokovým zatížením) je 18 procent, což není vůbec špatné na to, v jakých problémech jsem vedení přejímal,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Za první letošní pololetí je EBITDA 28,7 milionu.
Kotle na biomasu má podnik od roku 2014, používal je dosud málo. Postupně chce od uhlí zcela přejít na obnovitelné zdroje. Ceny za emisní povolenky na uhlí byly podle Hřídela likvidační. Ubylo povolenek, které společnost dostává zdarma, musela jich proto víc koupit. Po zapojení biomasy jsou tyto výdaje nižší: náklady na emisní povolenky za první letošní pololetí klesly z loňských 31,2 milionu na 14,3 milionu Kč.
Letos dá teplárna do investic a oprav 100 milionů Kč, z toho polovinu do nové dopravy biomasy. Nynější systém nestačí. Loni teplárna investovala 11 milionů a 33,5 milionu dala do oprav. Díky většímu spalování biomasy letos podnik ušetří v nákladech asi 45 milionů korun.
Biomasu bere teplárna od dvou dodavatelů, hlavním dodavatelem uhlí je firma Sev.en Energy. S ní město, jež je majoritní akcionář, jedná jako s největším z ostatních akcionářů o odkupu akcií. &#8222;Jsme připraveni o tom jednat,&#8220; řekl ČTK Ondřej Peroutka ze Sev.en Energy. Té patří asi 13 procent akcií.
Tržby teplárně loni stouply o 13 procent na 316 milionů Kč. Prodala 472,5 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o 1,6 TJ méně. Letos čeká zisk pět milionů. Dividendy druhý rok po sobě teplárna nevyplatí.
Teplárna refinancovala úvěr na modernizaci kotlů a snížila splátky, které dosud byly 30 milionů ročně. Zbývá splatit asi 100 milionů. Splatnost je rozložená na deset let. Teď bude podnik ročně splácet 11 milionů Kč, letos ale jen necelé tři miliony, využil odklad kvůli dopadům koronaviru.
Teplárna, v níž má město 77,3 procenta akcií, vytápí 7000 domácností a desítky firem. Zaměstnává 126 lidí.

Strakonická teplárna je za pololetí v zisku, spaluje víc biomasy

S ambiciózními plány na dekarbonizaci hospodářství se začínají jednotlivé státy stále více soustředit na sektor vytápění a chlazení. Političtí činitelé, developeři budov a energetické společnosti stále více upírají pozornost na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr" target="_blank" rel="noopener">soustavy zásobování teplem (SZT)</a>, které mohou poskytnout nízkouhlíkové dodávky tepla a chladu. Zahraniční server BloombergNEF (BNEF) nicméně upozornil, že plánovaný rozmach SZT bude vyžadovat změnu v tom, jak jsou tyto projekty realizovány. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/district-heat-networks-need-the-private-sector-to-deliver-a-net-zero-transition/" target="_blank" rel="noopener">Podle BNEF očekává například Spojené království navýšení dodávek tepla ze SZT na devítinásobek do roku 2050</a>, aby splnilo cíle v oblasti snižování emisí CO2. Nizozemsko je ještě více ambiciózní, když v rámci plánovaného odklonu od využívání zemního plynu v domácnostech plánuje navýšit dodávky ze SZT dokonce o 1700 %.
Pro využití potenciálu SZT bude však podle BNEF zapotřebí, aby byl do těchto projektů více zapojen soukromý sektor.
<blockquote>„Dnes je většina soustav zásobování teplem provozována subjekty z veřejného sektoru. K realizaci potenciálu dekarbonizace centrálního zásobování teplem budou zapotřebí inovace a kapitál. To znamená, že budou potřeba investice ze soukromého sektoru,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Pro to, aby byly podobné projekty pro soukromý sektor atraktivní, je zapotřebí poskytnout řešení pro řízení rizik a návratnosti.
<blockquote>„Jako u většiny infrastrukturních projektů se většina rizik ukáže v počátku přípravné fáze a jejich míra se postupně snižuje. Některá rizika spojená s výstavbou a komercializací jsou v podstatě univerzální. Některá jsou unikátní pro centrální zásobování teplem – například nejistota budoucí poptávky po teple a chladu,“ dodal BNEF.</blockquote>
<h2>Opatření pro přilákání soukromých investic</h2>
Jedním z opatření pro snížení nákladů na kapitál, rizikovosti a zlepšení finanční návratnosti projektů jsou podle BNEF vládní dotace či půjčky. Tyto podpůrné programy jsou nejběžnější na trzích s nízkým počtem SZT, kde je každý projekt považován za experimentální a unikátní.
<blockquote>„Podobná schémata mohou v následujících letech zažít rozmach jako mechanismus pro „stimulaci zelené ekonomiky“ během zotavení po Covid-19. Vládní programy by však měly sloužit pouze jako překlenovací financování pro soukromé investice, ne je nahradit. S rostoucí důvěrou investorů a rozvojem trhu by měla podpůrná schémata postupně vymizet,“ dodal BNEF.</blockquote>

BNEF: Soustavy zásobování teplem potřebují k realizaci přechodu k nulovým emisím soukromý sektor

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.
<blockquote>&#8222;Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,&#8220; řekl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Asociace uvedly, že zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 procenta tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by také měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla) v budoucnosti přispět mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.
<blockquote>&#8222;Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,&#8220; řekl dnes předseda Rady ČPS Martin Slabý.</blockquote>
Asociace podotkly, že zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace patří mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky také podle ministerstva průmyslu a obchodu. &#8222;S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci,&#8220; dodaly.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají nejen průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Nové memorandum má podpořit odklon českých tepláren od uhlí

Sokolovská uhelná (SUAS) investuje desítky milionů korun do svých tepelných zařízení, aby zajistila dodávku tepla do měst a obcí v Karlovarském kraji i po skončení těžby a zpracování uhlí. Po úpravách ve Vřesové nyní instaluje plynové kotle i v Elektrárně Tisová (ETI). Firma o tom dnes informovala na svých webových stránkách.
<blockquote>&#8222;V areálu elektrárny Tisová jsme vybudovali dva nové plynové kotle, které slouží jako náhradní zdroje. Ty jsou kapacitně plně dostačující pro zajištění dodávek pro Habartov, Bukovany, Citice i Březovou, případně v současné době jako záložní zdroj pro dodávky do Sokolova,&#8220; řekl člen dozorčí rady ETI David Najvar.</blockquote>
Plynové kotle jsou ve srovnání se současnou uhelnou technologií ETI pružnější, pokud jde o provozní vlastnosti. &#8222;Jejich výhodou je schopnost najet velmi rychle do plného výkonu. Zatímco dosavadní technologie elektrárny k tomu potřebovala až půl dne, nové kotle to ze studeného stavu dokážou za 90 minut, z teplého dokonce za pouhou čtvrt hodinu,&#8220; uvedl Najvar.
Ve fázi přípravy jsou změny centrálního zásobování teplem pro Sokolov, který také odebírá teplo z Tisové. Projektuje se výstavba dvou dvou nových zdrojů. &#8222;U výstavby těchto dvou nových zdrojů na zemní plyn počítáme s termínem dokončení do zahájení topné sezony 2022/2023,&#8220; dodal Najvar. Souběžně s jejich dokončením pak bude dořešeno také zásobování teplem pro obce Královské Poříčí a Svatava.
Dodávka tepla ze Sokolovské uhelné do východní části regionu je zajištěna. &#8222;V letech 2018 a 2019 Sokolovská uhelná investovala více než miliardu korun do modernizace paroplynové elektrárny ve Vřesové. Oba její bloky tak jsou již dnes plně připraveny k provozu na zemní plyn minimálně do roku 2035. V současné době navíc připravujeme další investici, která by měla zlepšit emisní parametry této elektrárny,&#8220; řekl předseda představenstva SUAS Zbyšek Klapka.
V případě ukončení těžby a zpracování uhlí tak lze zásobování měst a obcí Karlovy Vary, Chodov, Nejdek, Nová Role, Vintířov nebo Nové Sedlo či Vřesová okamžitě přepojit. &#8222;Technologické rozvody ve Vřesové jsou plně připraveny na to, aby v případě potřeby bylo možné ze stávající uhelné teplárny přejít na nový zdroj. A ten bude schopen dodávat teplo ve stejném množství i technických parametrech,&#8220; dodal Klapka.
Sokolovská uhelná v současné době kvůli růstu ceny emisních povolenek ohlásila postupný útlum těžby a zpracování uhlí. Jako první by měla přijít na řadu plynárenská část kombinátu ve Vřesové. Ohlášené propouštění až 1000 zaměstnanců ale Sokolovská uhelná zatím pozastavila, protože jedná s vládou o možnostech, jak útlum zpomalit. Při nedávné návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) se obě strany dohodly, že možnosti posoudí do konce června.

Sokolovská uhelná investuje, aby zajistila teplo i po skončení těžby uhlí

Společnost Veolia Energie ČR, která patří v Česku mezi přední výrobce a dodavatele tepla a elektřiny, měla v loňském roce zisk 525 milionů korun. Oproti roku 2018 šlo o pokles o miliardu. Výnosy firmě meziročně vzrostly o 1,08 miliardy (14,6 procenta) na 8,5 miliardy korun. Firma to uvedla ve výroční zprávě.
Předseda představenstva společnosti Phillippe Guitard a místopředseda představenstva a generální ředitel Josef Novák uvedli, že hospodářský výsledek firmy je oproti roku 2018 nižší zejména kvůli navýšení opravné položky k podílu na finanční investici společnosti Veolia Energie Kolín a celkově zvýšeným provozním a finančním nákladům.
<blockquote>&#8222;Rok 2019 byl opět náročný, ale dokázali jsme zajistit spolehlivé dodávky a vysoký komfort služeb spojených s výrobou a dodávkou tepelné energie s minimalizací dopadů na životní prostředí,&#8220; uvedli.</blockquote>
Loňský rok podle nich patřil k nejteplejším a kromě května byly všechny měsíce teplotně nad normálem let 1981 až 2010. Dalším negativním faktorem pro teplárenství je podle vedení firmy dramatický nárůst ceny emisních povolenek.
<blockquote>&#8222;Veolia Energie ČR vyrobila v uplynulém roce celkem 20.433 terajoulů tepelné energie. To je zhruba o sedm procent méně než v předchozím roce, což odpovídá mírnější zimě,&#8220; uvedla firma.</blockquote>
Prodej tepla společnosti v roce 2019 klesl oproti roku 2018 o 164 terajoulů (1,5 procenta) na 10.946 terajoulů, tržby za teplo a související produkty se ale zvýšily meziročně o 222 milionů na 5,069 miliardy korun.
Elektrické energie firma loni prodala 2401 gigawatthodin, což bylo o 188 gigawatthodin více než v roce 2018. Tržby za elektřinu oproti předchozímu roku vzrostly o 864 milionů na 3,27 miliardy korun. Roční objem dodávek chladu dosáhl výše 20.852 megawatthodin, což bylo o 2698 megawatthodin více než v předchozím roce. Tržby za prodej chladu v roce 2019 činily 46 milionů korun, tedy o šest milionů korun více než v roce 2018.
Skupina Veolia Energie ČR dala v roce 2019 na investice 1,2 miliardy korun. Mezi největší investiční projekty patřilo pokračování ekologizace Elektrárny Třebovice v Ostravě.
Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti působí v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji a také v Praze. Společnost má zhruba 1600 zaměstnanců.
Do skupiny patří mimo Veolie Energie ČR také Veolia Energie Praha, Veolia Energie Kolín, Veolia Energie Mariánské Lázně, Olterm &amp; TD Olomouc nebo Veolia Průmyslové služby ČR. Celá skupina loni vytvořila konsolidovaný zisk 200,4 milionu korun, o rok dříve to bylo 1,11 miliardy korun. Výnosy skupině meziročně vzrostly o 898,7 milionu na 12,52 miliardy korun.

Společnosti

Veolia Energie ČR loni měla zisk 525 milionů korun

Teplárna Písek mění parovod za horkovod, letos práce za 175 milionů Kč bez DPH dokončí. Podnik letos začal také stavět nový kotel na biomasu za 100 milionů korun, na což si vzal úvěr. Příští týden začne stavět přivaděč odpadního tepla z bioplynové stanice v písecké průmyslové zóně, což bude investice 35 milionů. Za duben prodala teplárna 28 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o čtyři TJ méně. Kvůli teplé zimě zaznamenala propad tržeb. ČTK to řekla ředitelka teplárny Andrea Žáková.
Za emisní povolenky zaplatila loni teplárna 30,2 milionu Kč, o 5,8 milionu víc, než plánovala. &#8222;Jejich cena často kolísala a odvíjela se od velkých ekonomických a politických změn, zejména vlivem brexitu a vývojem německé energetiky,&#8220; uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva Karel Vodička.
Ceny povolenek podle něj nejvíc ovlivnily hospodářský výsledek. Teplárna skončila ve ztrátě po zdanění 2,5 milionu Kč, předloni byl zisk tři miliony. Dividendu akcionářům za loňský rok teplárna nerozdělila, řekla Žáková. Výnosy loni vzrostly o necelých pět procent na 198,4 milionu. Letos plánuje podnik zisk 622.000 Kč.
Po topné sezoně 2019 až 2020 chce odstavit uhelný kotel K12 a příkon druhého snížit na 20 megawattů (MW). Teplárna proto postavila záložní pětimegawattový plynový kotel za téměř osm milionů korun.
Letos dokončí teplárna přechod z parovodu na horkovod. Práce začaly v roce 2018, dotace kryje 40 procent nákladů. Teplárna začala rovněž stavět kotel na biomasu, jenž podle vedení posílí energetický mix paliv, zefektivní výrobu a sníží uhlíkovou stopu.
Písecká teplárna, v níž 75,5 procenta akcií vlastní město, prodala loni 323 TJ tepla, meziročně o šest TJ méně. Podnik s 87 zaměstnanci loni investoval 53 milionů Kč. Má 553 odběratelů, zásobuje 8188 bytů, vyplývá z výroční zprávy. Letos je cena tepla vyšší o dvě procenta, loni lidé platili 644 Kč za gigajoule.

Výsledky hospodaření společnosti (v tis. Kč):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">2010</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">výnosy</td>
<td valign="middle">198.413</td>
<td valign="middle">189.487</td>
<td valign="middle">200.307</td>
<td valign="middle">196.507</td>
<td valign="middle">197.636</td>
<td valign="middle">188.270</td>
<td valign="middle">208.676</td>
<td valign="middle">212.339</td>
<td valign="middle">215.972</td>
<td valign="middle">253.041</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">náklady</td>
<td valign="middle">200.981</td>
<td valign="middle">186.411</td>
<td valign="middle">187.921</td>
<td valign="middle">189.467</td>
<td valign="middle">190.425</td>
<td valign="middle">177.593</td>
<td valign="middle">198.012</td>
<td valign="middle">200.041</td>
<td valign="middle">204.018</td>
<td valign="middle">238.732</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">zisk před zdaněním</td>
<td valign="middle">-1309</td>
<td valign="middle">3814</td>
<td valign="middle">15.259</td>
<td valign="middle">8475</td>
<td valign="middle">7210</td>
<td valign="middle">10.678</td>
<td valign="middle">10.664</td>
<td valign="middle">12.298</td>
<td valign="middle">11.954</td>
<td valign="middle">14.308</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Teplárna Písek