S ambiciózními plány na dekarbonizaci hospodářství se začínají jednotlivé státy stále více soustředit na sektor vytápění a chlazení. Političtí činitelé, developeři budov a energetické společnosti stále více upírají pozornost na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr" target="_blank" rel="noopener">soustavy zásobování teplem (SZT)</a>, které mohou poskytnout nízkouhlíkové dodávky tepla a chladu. Zahraniční server BloombergNEF (BNEF) nicméně upozornil, že plánovaný rozmach SZT bude vyžadovat změnu v tom, jak jsou tyto projekty realizovány. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/district-heat-networks-need-the-private-sector-to-deliver-a-net-zero-transition/" target="_blank" rel="noopener">Podle BNEF očekává například Spojené království navýšení dodávek tepla ze SZT na devítinásobek do roku 2050</a>, aby splnilo cíle v oblasti snižování emisí CO2. Nizozemsko je ještě více ambiciózní, když v rámci plánovaného odklonu od využívání zemního plynu v domácnostech plánuje navýšit dodávky ze SZT dokonce o 1700 %.
Pro využití potenciálu SZT bude však podle BNEF zapotřebí, aby byl do těchto projektů více zapojen soukromý sektor.
<blockquote>„Dnes je většina soustav zásobování teplem provozována subjekty z veřejného sektoru. K realizaci potenciálu dekarbonizace centrálního zásobování teplem budou zapotřebí inovace a kapitál. To znamená, že budou potřeba investice ze soukromého sektoru,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Pro to, aby byly podobné projekty pro soukromý sektor atraktivní, je zapotřebí poskytnout řešení pro řízení rizik a návratnosti.
<blockquote>„Jako u většiny infrastrukturních projektů se většina rizik ukáže v počátku přípravné fáze a jejich míra se postupně snižuje. Některá rizika spojená s výstavbou a komercializací jsou v podstatě univerzální. Některá jsou unikátní pro centrální zásobování teplem – například nejistota budoucí poptávky po teple a chladu,“ dodal BNEF.</blockquote>
<h2>Opatření pro přilákání soukromých investic</h2>
Jedním z opatření pro snížení nákladů na kapitál, rizikovosti a zlepšení finanční návratnosti projektů jsou podle BNEF vládní dotace či půjčky. Tyto podpůrné programy jsou nejběžnější na trzích s nízkým počtem SZT, kde je každý projekt považován za experimentální a unikátní.
<blockquote>„Podobná schémata mohou v následujících letech zažít rozmach jako mechanismus pro „stimulaci zelené ekonomiky“ během zotavení po Covid-19. Vládní programy by však měly sloužit pouze jako překlenovací financování pro soukromé investice, ne je nahradit. S rostoucí důvěrou investorů a rozvojem trhu by měla podpůrná schémata postupně vymizet,“ dodal BNEF.</blockquote>

Teplárenství

BNEF: Soustavy zásobování teplem potřebují k realizaci přechodu k nulovým emisím soukromý sektor

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.
<blockquote>&#8222;Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,&#8220; řekl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Asociace uvedly, že zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 procenta tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by také měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla) v budoucnosti přispět mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.
<blockquote>&#8222;Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,&#8220; řekl dnes předseda Rady ČPS Martin Slabý.</blockquote>
Asociace podotkly, že zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace patří mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky také podle ministerstva průmyslu a obchodu. &#8222;S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci,&#8220; dodaly.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají nejen průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Nové memorandum má podpořit odklon českých tepláren od uhlí

Sokolovská uhelná (SUAS) investuje desítky milionů korun do svých tepelných zařízení, aby zajistila dodávku tepla do měst a obcí v Karlovarském kraji i po skončení těžby a zpracování uhlí. Po úpravách ve Vřesové nyní instaluje plynové kotle i v Elektrárně Tisová (ETI). Firma o tom dnes informovala na svých webových stránkách.
<blockquote>&#8222;V areálu elektrárny Tisová jsme vybudovali dva nové plynové kotle, které slouží jako náhradní zdroje. Ty jsou kapacitně plně dostačující pro zajištění dodávek pro Habartov, Bukovany, Citice i Březovou, případně v současné době jako záložní zdroj pro dodávky do Sokolova,&#8220; řekl člen dozorčí rady ETI David Najvar.</blockquote>
Plynové kotle jsou ve srovnání se současnou uhelnou technologií ETI pružnější, pokud jde o provozní vlastnosti. &#8222;Jejich výhodou je schopnost najet velmi rychle do plného výkonu. Zatímco dosavadní technologie elektrárny k tomu potřebovala až půl dne, nové kotle to ze studeného stavu dokážou za 90 minut, z teplého dokonce za pouhou čtvrt hodinu,&#8220; uvedl Najvar.
Ve fázi přípravy jsou změny centrálního zásobování teplem pro Sokolov, který také odebírá teplo z Tisové. Projektuje se výstavba dvou dvou nových zdrojů. &#8222;U výstavby těchto dvou nových zdrojů na zemní plyn počítáme s termínem dokončení do zahájení topné sezony 2022/2023,&#8220; dodal Najvar. Souběžně s jejich dokončením pak bude dořešeno také zásobování teplem pro obce Královské Poříčí a Svatava.
Dodávka tepla ze Sokolovské uhelné do východní části regionu je zajištěna. &#8222;V letech 2018 a 2019 Sokolovská uhelná investovala více než miliardu korun do modernizace paroplynové elektrárny ve Vřesové. Oba její bloky tak jsou již dnes plně připraveny k provozu na zemní plyn minimálně do roku 2035. V současné době navíc připravujeme další investici, která by měla zlepšit emisní parametry této elektrárny,&#8220; řekl předseda představenstva SUAS Zbyšek Klapka.
V případě ukončení těžby a zpracování uhlí tak lze zásobování měst a obcí Karlovy Vary, Chodov, Nejdek, Nová Role, Vintířov nebo Nové Sedlo či Vřesová okamžitě přepojit. &#8222;Technologické rozvody ve Vřesové jsou plně připraveny na to, aby v případě potřeby bylo možné ze stávající uhelné teplárny přejít na nový zdroj. A ten bude schopen dodávat teplo ve stejném množství i technických parametrech,&#8220; dodal Klapka.
Sokolovská uhelná v současné době kvůli růstu ceny emisních povolenek ohlásila postupný útlum těžby a zpracování uhlí. Jako první by měla přijít na řadu plynárenská část kombinátu ve Vřesové. Ohlášené propouštění až 1000 zaměstnanců ale Sokolovská uhelná zatím pozastavila, protože jedná s vládou o možnostech, jak útlum zpomalit. Při nedávné návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) se obě strany dohodly, že možnosti posoudí do konce června.

Sokolovská uhelná investuje, aby zajistila teplo i po skončení těžby uhlí

Společnost Veolia Energie ČR, která patří v Česku mezi přední výrobce a dodavatele tepla a elektřiny, měla v loňském roce zisk 525 milionů korun. Oproti roku 2018 šlo o pokles o miliardu. Výnosy firmě meziročně vzrostly o 1,08 miliardy (14,6 procenta) na 8,5 miliardy korun. Firma to uvedla ve výroční zprávě.
Předseda představenstva společnosti Phillippe Guitard a místopředseda představenstva a generální ředitel Josef Novák uvedli, že hospodářský výsledek firmy je oproti roku 2018 nižší zejména kvůli navýšení opravné položky k podílu na finanční investici společnosti Veolia Energie Kolín a celkově zvýšeným provozním a finančním nákladům.
<blockquote>&#8222;Rok 2019 byl opět náročný, ale dokázali jsme zajistit spolehlivé dodávky a vysoký komfort služeb spojených s výrobou a dodávkou tepelné energie s minimalizací dopadů na životní prostředí,&#8220; uvedli.</blockquote>
Loňský rok podle nich patřil k nejteplejším a kromě května byly všechny měsíce teplotně nad normálem let 1981 až 2010. Dalším negativním faktorem pro teplárenství je podle vedení firmy dramatický nárůst ceny emisních povolenek.
<blockquote>&#8222;Veolia Energie ČR vyrobila v uplynulém roce celkem 20.433 terajoulů tepelné energie. To je zhruba o sedm procent méně než v předchozím roce, což odpovídá mírnější zimě,&#8220; uvedla firma.</blockquote>
Prodej tepla společnosti v roce 2019 klesl oproti roku 2018 o 164 terajoulů (1,5 procenta) na 10.946 terajoulů, tržby za teplo a související produkty se ale zvýšily meziročně o 222 milionů na 5,069 miliardy korun.
Elektrické energie firma loni prodala 2401 gigawatthodin, což bylo o 188 gigawatthodin více než v roce 2018. Tržby za elektřinu oproti předchozímu roku vzrostly o 864 milionů na 3,27 miliardy korun. Roční objem dodávek chladu dosáhl výše 20.852 megawatthodin, což bylo o 2698 megawatthodin více než v předchozím roce. Tržby za prodej chladu v roce 2019 činily 46 milionů korun, tedy o šest milionů korun více než v roce 2018.
Skupina Veolia Energie ČR dala v roce 2019 na investice 1,2 miliardy korun. Mezi největší investiční projekty patřilo pokračování ekologizace Elektrárny Třebovice v Ostravě.
Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti působí v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji a také v Praze. Společnost má zhruba 1600 zaměstnanců.
Do skupiny patří mimo Veolie Energie ČR také Veolia Energie Praha, Veolia Energie Kolín, Veolia Energie Mariánské Lázně, Olterm &amp; TD Olomouc nebo Veolia Průmyslové služby ČR. Celá skupina loni vytvořila konsolidovaný zisk 200,4 milionu korun, o rok dříve to bylo 1,11 miliardy korun. Výnosy skupině meziročně vzrostly o 898,7 milionu na 12,52 miliardy korun.

Společnosti

Veolia Energie ČR loni měla zisk 525 milionů korun

Teplárna Písek mění parovod za horkovod, letos práce za 175 milionů Kč bez DPH dokončí. Podnik letos začal také stavět nový kotel na biomasu za 100 milionů korun, na což si vzal úvěr. Příští týden začne stavět přivaděč odpadního tepla z bioplynové stanice v písecké průmyslové zóně, což bude investice 35 milionů. Za duben prodala teplárna 28 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o čtyři TJ méně. Kvůli teplé zimě zaznamenala propad tržeb. ČTK to řekla ředitelka teplárny Andrea Žáková.
Za emisní povolenky zaplatila loni teplárna 30,2 milionu Kč, o 5,8 milionu víc, než plánovala. &#8222;Jejich cena často kolísala a odvíjela se od velkých ekonomických a politických změn, zejména vlivem brexitu a vývojem německé energetiky,&#8220; uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva Karel Vodička.
Ceny povolenek podle něj nejvíc ovlivnily hospodářský výsledek. Teplárna skončila ve ztrátě po zdanění 2,5 milionu Kč, předloni byl zisk tři miliony. Dividendu akcionářům za loňský rok teplárna nerozdělila, řekla Žáková. Výnosy loni vzrostly o necelých pět procent na 198,4 milionu. Letos plánuje podnik zisk 622.000 Kč.
Po topné sezoně 2019 až 2020 chce odstavit uhelný kotel K12 a příkon druhého snížit na 20 megawattů (MW). Teplárna proto postavila záložní pětimegawattový plynový kotel za téměř osm milionů korun.
Letos dokončí teplárna přechod z parovodu na horkovod. Práce začaly v roce 2018, dotace kryje 40 procent nákladů. Teplárna začala rovněž stavět kotel na biomasu, jenž podle vedení posílí energetický mix paliv, zefektivní výrobu a sníží uhlíkovou stopu.
Písecká teplárna, v níž 75,5 procenta akcií vlastní město, prodala loni 323 TJ tepla, meziročně o šest TJ méně. Podnik s 87 zaměstnanci loni investoval 53 milionů Kč. Má 553 odběratelů, zásobuje 8188 bytů, vyplývá z výroční zprávy. Letos je cena tepla vyšší o dvě procenta, loni lidé platili 644 Kč za gigajoule.

Výsledky hospodaření společnosti (v tis. Kč):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">2010</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">výnosy</td>
<td valign="middle">198.413</td>
<td valign="middle">189.487</td>
<td valign="middle">200.307</td>
<td valign="middle">196.507</td>
<td valign="middle">197.636</td>
<td valign="middle">188.270</td>
<td valign="middle">208.676</td>
<td valign="middle">212.339</td>
<td valign="middle">215.972</td>
<td valign="middle">253.041</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">náklady</td>
<td valign="middle">200.981</td>
<td valign="middle">186.411</td>
<td valign="middle">187.921</td>
<td valign="middle">189.467</td>
<td valign="middle">190.425</td>
<td valign="middle">177.593</td>
<td valign="middle">198.012</td>
<td valign="middle">200.041</td>
<td valign="middle">204.018</td>
<td valign="middle">238.732</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">zisk před zdaněním</td>
<td valign="middle">-1309</td>
<td valign="middle">3814</td>
<td valign="middle">15.259</td>
<td valign="middle">8475</td>
<td valign="middle">7210</td>
<td valign="middle">10.678</td>
<td valign="middle">10.664</td>
<td valign="middle">12.298</td>
<td valign="middle">11.954</td>
<td valign="middle">14.308</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Teplárna Písek

Písecká teplárna staví kotel na biomasu, začne také využívat teplo z nedaleké bioplynové stanice

Teplárna České Budějovice plánuje zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Stálo by v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Kapacita by měla být 160.000 tun odpadů a náklady se odhadují na 2,8 miliardy Kč. Počítá s tím Strategie pro zelené město, kterou teplárna dokončila. Koncepci podnik projednává se zastupiteli města. ČTK to řekl předseda představenstva teplárny Václav Král. Město je stoprocentním akcionářem teplárny.
Teplárna, jež dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě, chce využívat místní obnovitelné zdroje energie. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun. Teplárna vedle ZEVO také plánuje, že bude využívat dřevní štěpku v novém kotli, vzniknout by také mohlo úložiště energie, které v kombinaci se stávajícími turbínami vytvoří městu zálohu pro případný blackout.
<blockquote>&#8222;ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího systému nakládání s odpady. Přispěje ke splnění evropských cílů. Budějovice jsou přirozeným středem regionu a je zde logický potenciál pro využití vyrobených energií,&#8220; řekl Král.</blockquote>
Výtopna ve Vrátě s kapacitou 66 tun páry za hodinu nebude časem splňovat zpřísňující se emisní limity a teplárna potom její provoz nahradí zařízením pro energetické využití odpadů. Výtopna nyní funguje jako záložní zdroj. &#8222;Díky ní zákazníci v Budějovicích neznají, co to je výpadek teplé vody během odstávek hlavního zdroje,&#8220; řekl Král.
Město České Budějovice chce snižovat spotřebu fosilních paliv a reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.
Jako budoucí hlavní zdroje energií zmiňuje vedení teplárny dřevní štěpku, komunální odpady a také jadernou elektrárnu Temelín, která bude od příští topné sezony zásobovat Budějovice díky novému horkovodu. Třicet procent dodávek tepla do budějovické sítě bude z Temelína, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních, obnovitelných zdrojů. Zálohou za všechny je zemní plyn, který může teplárna spalovat na dvou kotlích.
Jihočeský kraj zadal loni zpracování studie, jak by bylo možné energeticky využívat komunální odpady. V kraji zatím žádné takové zařízení není. ZEVO chce v Plané nad Lužnicí postavit do roku 2026 firma C-Energy. Náklady odhadl generální ředitel firmy Libor Doležal až na 900 milionů Kč, roční kapacita by měla být 50.000 tun odpadu. V Plané nad Lužnicí funguje ve zkušebním provozu zařízení na spalování 2400 tun plastů. Je to společný projekt firem C-Energy a Eveco Brno, do nějž C-Energy investovala přes 50 milionů Kč. ČTK to řekl mluvčí C-Energy Miroslav Beneš. V jižních Čechách se ze všech odpadů zatím energeticky využije 0,01 procenta, jak dříve informoval Jihočeský kraj.

Budějovická teplárna plánuje ZEVO za 2,8 miliardy Kč

V letošní topné sezoně dodaly teplárny v Moravskoslezském kraji opět o něco méně tepla než před rokem. V březnu navíc dodávky tepla kromě počasí ovlivnila i pandemie nového typu koronaviru. ČTK to řekli zástupci teplárenských společností. Upozornili ale, že topná sezona ještě neskončila. 
Společnost Veolia Energie ČR, která v kraji zásobuje teplem 176.000 domácností, podniky, nemocnice či školy, jim dodala od září do března 5500 terajoulů tepla. &#8222;V meziročním srovnání je to aktuálně o devět procent méně než v předchozí topné sezoně,&#8220; řekla mluvčí firmy Jana Dronská.
Pouze v září bylo podle ní chladněji než minule, ostatní měsíce byly opět o něco teplejší než v předchozích letech.
V souvislosti s teplejším počasím, ale také uzavřením škol, hotelů, restaurací a různých provozoven kvůli koronaviru klesl objem dodávaného tepla za březen ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o 14 procent. Dronská uvedla, že vytápění se obvykle ukončuje ve druhé polovině května.
Libor Stuchlík, předseda představenstva společnosti Opatherm, která dodává teplo a teplou vodu do Opavy nebo Dolního Benešova, uvedl, že lidé citelně ušetří. &#8222;Vyúčtování se dělá za kalendářní rok, reálně už lidé za rok 2019 pocítí nižší náročnost za listopad a prosinec. Zbytek se projeví až ve vyúčtování za rok 2020,&#8220; řekl.
Například únor byl podle něj extrémně teplý. &#8222;Takový únor snad ještě nebyl. Letos byl únor přibližně o deset procent teplejší než únor 2019, a to ani ten nebyl zrovna nejchladnější,&#8220; uvedl Stuchlík.
K porovnávání topných období slouží i takzvané denostupně, což jsou hodnoty vypočtené rozdílem mezi průměrnými venkovními a vnitřními teplotami a vynásobené počtem dnů. Do března zaznamenala společnost Opatherm 2760 denostupňů, ve stejném období minulé sezony to bylo 2911 denostupňů a o rok dříve 3228 denostupňů.
<blockquote>&#8222;Zatím máme souhrnná čísla od září 2019 do března 2020, v tomto období jsme pro vytápění bytů v Orlové a Bohumíně dodali o pět procent méně tepla než ve stejném období předchozího roku,&#8220; uvedl mluvčí společnosti ČEZ Teplárenská Vladislav Sobol.</blockquote>
Vytápění by podle něj letos mohlo skončit zhruba po polovině května, v teplejších oblastech o několik dnů dříve. Sobol dodal, že ČEZ Teplárenská nyní průběžně reaguje na výrazné teplotní výkyvy v průběhu dne a noci a přizpůsobuje jim dodávku tepla v takzvaném přerušovaném provozu. &#8222;Když venkovní teplota vystoupí nad 15 stupňů Celsia, je vytápění automaticky přerušeno, a při poklesu teploty pod 14 stupňů vytápění automaticky opět najede,&#8220; uvedl. Přitápí se tak většinou večer a ráno.

Moravskoslezské teplárny dodaly opět o něco méně tepla než loni

Spotřeba tepla byla loni podprůměrná, nedosáhla ani na desetiletý průměr, takže při vyúčtování nákladů na teplo a ohřev vody za rok 2019 se lidé nemusí při správně nastavených zálohách obávat nedoplatků. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Během končící topné sezony, která trvá od začátku září do konce května, podle něj dodaly teplárny podobně tepla jako v té minulé.
<blockquote>&#8222;Domácnosti v následujících týdnech dostanou vyúčtování za teplo spotřebované v roce 2019 a nemusí se obávat výrazně zvýšených nákladů. Meziročně sice spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody stoupla o jednotky procent, nedosáhla však ani desetiletého průměru,&#8220; uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.</blockquote>
Dodal, že zálohy na teplo se obvykle nastavují podle dlouhodobější průměrné spotřeby a měly by tedy loňské náklady pokrýt.
Právě končící zimní topná sezona podle Kaufmanna zatím přináší podobný objem dodávek jako v topné sezoně na přelomu let 2018 a 2019. Připomněl, že její začátek loni na podzim v září a říjnu byl meziročně chladnější, pak se ale proti minulé zimě mírně oteplilo a potřeba tepla v obou posledních zimách se téměř vyrovnala. &#8222;Březen pak srovnal potřebu tepla na úroveň podobnou minulé zimě. Po zkušenostech ze dvou minulých let, které za duben a květen přinesly nejteplejší a pak zase nejchladnější konec topné sezony, je těžké předpovědět, jaký konec topné sezony si pro nás počasí připravilo letos,&#8220; dodal mluvčí.
TS ČR dlouhodobě uvádí, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla Česku kolem 600 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty. Kaufmann uvedl, že v porovnání s dlouhodobým teplotním normálem let 1971 až 2000 byla v posledních dvou letech potřeba tepla nižší zhruba o osminu.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům. Topná sezona podle vyhlášky ministerstva průmyslu trvá od začátku září do konce května. Vytápění je možné přerušit nebo omezit dříve, pokud průměrná venkovní teplota vystoupí dva dny po sobě nad 13 stupňů a nečeká se ochlazení. V létě je naopak při opačném trendu možné začít topit.

Spotřeba tepla byla loni podprůměrná. Podobně jako v roce 2018

Až 15 procent spotřeby zemního plynu by v Teplárnách Brno mohla za tři roky nahradit ekologičtější dřevní štěpka. Teplárny plánují v roce 2022 instalovat v pobočce Brno-sever namísto nevyužívaného kotle na mazut speciální kotel na biomasu. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.
<blockquote>&#8222;Původně byl v Brně-severu dvoupalivový systém, který spaloval mazut a zemní plyn. Spalování mazutu jsme ukončili, abychom snížili emise, a jeden ze tří kotlů nahradili moderními plynovými kotli. Další dva odstraníme v příštím roce, nahradí je právě kotel na dřevní štěpku,&#8220; uvedl projektový manažer Tepláren Brno Jiří Šamánek.</blockquote>
Spalovaná štěpka by podle něj měla pocházet z lesů v okolí Brna a v provozu tepláren by měla nahradit asi 15 procent zemního plynu. &#8222;Obyvatelé v okolí se nemusí bát žádné zvýšené dopravy, štěpka bude ke kotli cestovat po železnici, což na tamní trati zvýší provoz o jediný vlak denně v topné sezoně,&#8220; upozornil Šamánek.
U kotle navíc bude instalovaný bezprašný systém vykládky do skladu v Obřanské ulici. &#8222;Na rozdíl od jiných paliv spalování štěpky není zatíženo nákupem emisních povolenek, což je důležité pro stabilizaci ceny tepla,&#8220; dodal generální ředitel Tepláren Petr Fajmon.
Vybudování zařízení na spalování biomasy vyjde brněnské teplárny zhruba na 800 milionů korun, do provozu by jej chtěly uvést na přelomu let 2022 a 2023. Hlavním dodavatelem štěpky by měly být Lesy města Brna.

Teplárny Brno budou budou vyrábět teplo také z dřevní štěpky

Bytové domy v České republice s výjimkou Prahy mohou ode dneška žádat o peníze z nového programu Zateplování, který je určen na energetickou modernizaci. K dispozici je v první fázi 600 milionů korun, poskytované úvěry jsou bezúročné. Na dnešním setkání s novináři to řekla ředitelka Státního fondu rozvoje bydlení Hana Pejpalová.
<blockquote>&#8222;Předpokládám, že typickým zájemcem budou Společenství vlastníků jednotek &#8211; SVJ,&#8220; řekla Pejpalová.</blockquote>
Náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád doplnil, že jde o nový program, který má navázat na dřívější dotace pro zateplování. &#8222;Už se uskutečnily tři výzvy na dotační část, rozdělili jsme už více než čtyři miliardy korun mezi 2000 projektů, další čtyři miliardy máme k dispozici na dotace do roku 2023,&#8220; uvedl.
V rámci nového programu jsou připraveny na úvěry další až dvě miliardy korun. &#8222;Nejde jen o zateplení vnější obálky a výměnu oken. Je možná například i výměna hlavního zdroje tepla nebo pořízení a instalace solárních a termických kolektorů, solárních soustav, centrální vytápění,&#8220; uvedla Pejpalová. &#8222;Byť máme na první pohled pocit, že skoro všechny bytové domy jsou zateplené, tak nemají tato doplňková zařízení, které jim umožní ušetřit další energii,&#8220; dodala.
Peníze jsou vyčleněny z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), proto je nelze využít pro Prahu. Program je určen pro vlastníky nebo spoluvlastníky bytových domů nebo nemovitostí, maximální výše úvěru je 90 milionů korun, nejméně si lze půjčit 500 000 korun. Nejdelší doba splatnosti úvěru je stanovena na 20 let. Podání žádostí není časově omezeno, investiční akce ale musí být dokončena do konce roku 2023.
Na zateplení je možné využít i kombinaci úvěru a dotace, kterou poskytuje ministerstvo pro místní rozvoj v rámci výzvy IROP. Podmínkou pro poskytnutí úvěru je dosažení nejméně pětinové úspory spotřeby energie oproti stavu před modernizací. Žádost o úvěr je třeba podat ještě před zahájením stavebních prací.