Ceny tepla budou příští rok v Česku převážně stagnovat. Mírný meziroční růst u některých tepláren využívajících hlavně uhlí nepřekročí inflaci. V části z lokalit, kde se dálkové teplo vyrábí ze zemního plynu může naopak cena mírně klesnout. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Topná sezona podle něj zatím klimaticky odpovídá dlouhodobému průměru.
<blockquote>&#8222;Ani v příštím roce se nemusí domácnosti obávat výrazného zdražení ceny tepla, v některých případech teplo dokonce zlevní. Ceny tepla se daří držet na přijatelné úrovni, přestože teplárny masivně investují do modernizace svých provozů a snižování emisí znečišťujících látek,&#8220; uvedl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Sdružení připomnělo, že teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přes 1,7 milionu domácností v ČR, v nichž žije přes čtyři miliony obyvatel. Zhruba 55 procent tepla pro byty se podle něj v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, na druhotné zdroje energie a ostatní paliva.
<blockquote>&#8222;V případě tepla vyrobeného ze zemního plynu lze pro příští rok očekávat stagnaci, v řadě měst a obcí se podaří cenu dokonce snížit. V případě výroby tepla z uhlí budou jeho ceny zachovány nebo dojde většinou jen k mírnému meziročnímu nárůstu do úrovně inflace, která je podle aktuálních dat Českého statistického úřadu za posledních 12 měsíců na úrovni 3,3 procenta,&#8220; uvedl Kaufmann.</blockquote>
Na celkové náklady za teplo bude mít podle něj letos u domácností vliv nejen venkovní teplota, ale i omezení vyvolaná vládními nařízeními, respektive delší pobyt lidí doma. &#8222;Pokud došlo vlivem probíhající pandemie k výraznému snížení odběru tepla, může být výjimečně růst ceny tepla i vyšší. Bude se však jednat pouze o ojedinělé případy,&#8220; dodal mluvčí.
Sdružení dlouhodobě uvádí, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla Česku kolem 600 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.

Teplárenství

Sdružení: Ceny tepla budou příští rok převážně stagnovat

Ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO) se jako předsedové takzvané uhelné komise dohodli na posunutí termínu jejího dalšího jednání, a to z původně plánovaného 26. listopadu na pátek 4. prosince. Ministerstva o tom včera informovala ČTK.
<blockquote>&#8222;Důvodem je další aktualizace podkladů, na jejichž základě má komise při nejbližším jednání rozhodnout o znění scénáře útlumu uhlí v ČR, který doporučí vládě. Členové uhelné komise díky změně termínu budou mít v souladu s jednacím řádem potřebný čas na prostudování všech materiálů,&#8220; uvedly resorty.</blockquote>
Havlíček v pondělí zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
<blockquote>&#8222;Jako spolupředseda uhelné komise chci být maximálně objektivní, garantuji, že nepodlehneme ani ideologickému ani ekonomickému lobbingu a budeme rozhodovat na základě faktů, to je na realistickém plánu náhrady uhelných zdrojů,&#8220; řekl ČTK v pondělí Havlíček.</blockquote>
O konkrétních preferovaných termínech útlumu hovořit nechtěl. Už dříve uvedl, že po doporučení uhelné komise bude mít konečné slovo vláda, a to do konce letošního roku.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s Brabcem.

Energetika v ČR

Ministři: Termín jednání uhelné komise se posouvá na 4. prosince

Teplárna České Budějovice ukončí do pěti let provoz uhelné výtopny Vráto, která slouží jako záložní zdroj. Palivový mix bude v budoucnu tvořit kombinace biomasy, komunálních odpadů a bezemisního tepla z Temelína. Výtopnu pak bude připomínat jen 160 metrů vysoký betonový komín, který se stane součástí připravovaného zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). ČTK to dnes sdělil mediální zástupce teplárny Zdeněk Zuntych.
<blockquote>&#8222;Lehko se stane, že tuto raritu v majetku městské společnosti při každodenním shonu přehlédneme. Je to nejvyšší stavba ve městě,&#8220; řekl předseda představenstva firmy Václav Král.</blockquote>
Jak dodal, teplárna postupně opouští fosilní paliva ještě před oficiálními evropskými termíny.
Výtopna ve Vrátě funguje od roku 1989. Tehdejší Jihočeská energetika (JČE) tam chtěla postavit mazutovou výtopnu, ale ropná krize ve druhé polovině 70. let 20. století záměr zmařila. Potom se vyprojektovala výtopna se třemi uhelnými kotli, vznikl pouze jeden. Teplárna ho dnes provozuje při odstávkách nebo opravách zařízení v hlavním závodě.
Komín výtopny přilákal i kriticky ohrožené sokoly stěhovavé. V budce na ochozu ve výšce 120 metrů dva roky po sobě vyvedli mláďata. Poté, co ptáci opustili hnízdo, mohli letos v létě využít komín piloti armádního vrtulníku a hasiči: cvičili záchranu lidí z místa, které je přístupné jen ze vzduchu.
Ve Vrátě by v budoucnu mělo stát ZEVO, v místě, kde teď teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Kapacita by měla být 160.000 tun odpadů a náklady se odhadují na 2,8 miliardy Kč. ČTK to již dříve řekl Král.
Loni prodala teplárna 1531 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o 1,7 procenta víc. Teplo a teplou vodu dodává do 29.000 domácností a 250 firem ve městě. Distribuční síť teplárny měří 163 kilometrů. V roce 2019 měla firma výnosy 920,3 milionu korun a zisk po zdanění 25,2 milionu Kč. Stoprocentním akcionářem teplárny je město. Teplárna zaměstnává kolem 230 lidí.

Budějovická teplárna ukončí do pěti let provoz záložního zdroje

Česko by už za deset dní, ve čtvrtek 26. listopadu, mohlo mít jasněji v tom, kdy se v tuzemsku přestanou využívat uhelné zdroje. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) dnes ČTK řekl, že je šance, že výstupem příštího jednání takzvané uhelné komise, které by se v tento den mělo uskutečnit, bude už doporučení vybraného scénáře vládě. O konkrétních preferovaných termínech útlumu dnes hovořit nechtěl. Uvedl pouze, že komise nepodlehne ideologickému ani ekonomickému tlaku.
Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.
<blockquote>&#8222;Pokud nebude nic mimořádného, počítáme s tím, že se jednání uhelné komise uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu. S ohledem na to, že všichni disponují s požadovanými daty, a dále s ohledem na závěry uhelné komise a jednotlivých pracovních skupin je skutečně šance, že výstupem bude doporučení vládě časového jízdního řádu odstavování uhelných zdrojů. Do té doby nebudu komentovat všechny varianty, vnímám názory od roku 2030 až po rok 2045 a dále,&#8220; uvedl dnes Havlíček.</blockquote>
Zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2038, 2033 a 2043. &#8222;Jako spolupředseda uhelné komise chci být maximálně objektivní, garantuji, že nepodlehneme ani ideologickému ani ekonomickému lobbingu a budeme rozhodovat na základě faktů, to je na realistickém plánu náhrady uhelných zdrojů,&#8220; dodal ministr. Už dříve uvedl, že po doporučení uhelné komise bude mít konečné slovo vláda, a to do konce letošního roku.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Před ministerstvem životního prostředí v pražských Vršovicích dnes zahájili desetidenní protest ekologičtí aktivisté z organizací Fridays for Future (FFF), Univerzity za klima, Extinction Rebellion a Limity jsme my. Jejich cílem je přimět členy uhelné komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. Akce má skončit právě v předpokládaný den dalšího zasedání komise, 26. listopadu.

Havlíček: Uhelná komise 26.11. asi doporučí datum konce uhlí v ČR

Na přechod tepláren z uhlí na zemní plyn jsou připraveny desítky miliard korun, přeměně pomohou peníze z evropských fondů. První dotační výzvy budou vyhlášeny v prvním čtvrtletí příštího roku. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS), který k tématu uspořádal on-line konferenci. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve řekl, že Česko má na transformaci energetiky připraveno víc než 100 miliard korun, také podle něj desítky miliard Kč zamíří právě do teplárenství.
<blockquote>&#8222;Jsme připraveni podpořit provozně i investičně přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Tuzemská energetika stojí před skutečně zásadními výzvami, jako je dekarbonizace a s ní spojená kompletní transformace teplárenství, v plánu je výstavba nového jaderného bloku a samozřejmě očekáváme další podporu obnovitelným zdrojům energie,&#8220; uvedl včera Havlíček.</blockquote>
Plynárenský svaz sdělil, že je potřebné, aby alespoň část peněz na modernizaci tepláren a jejich přechod na zemní plyn získala ČR z evropských fondů. Pouze z tuzemských zdrojů by podle něj částka byla nedostatečná. Svaz dodal, že z takzvaného Modernizačního fondu by mohlo být uvolněno pro přechod tepláren na nízkouhlíkové zdroje zhruba 40 miliard Kč, z Národního plánu obnovy další přibližně 4,5 miliardy Kč. Pokud jde o Modernizační fond, tak v prvním čtvrtletí roku 2021 se dají očekávat první výzvy s termínem pro přijetí žádostí na podzim, dodal svaz.
<blockquote>&#8222;V současnosti se více než 60 procent tepla v tuzemských teplárnách vyrábí z uhlí. Odklon od vytápění tímto palivem a transformace tepláren na zemní plyn považuji za jedinou cestu, jak dokážeme splnit nové emisní limity a zároveň zabráníme rozpadu teplárenských soustav,&#8220; řekl včera předseda Rady ČPS Martin Slabý.</blockquote>
V Česku je zásobována teplem z tepláren podle dostupných informací více než třetina obyvatel.
ČPS a Teplárenské sdružení ČR (TS ČR) letos v létě při podpisu memoranda o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství uvedly, že teplárny v Česku nyní využívají k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny. Během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit, vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu, dodaly.
Radek Benčík, výkonný ředitel pro provoz firmy Net4Gas, která je provozovatelem českých plynovodů, dnes uvedl, že transformaci z uhlí na zemní plyn je potřeba plánovat s dostatečným časovým předstihem. Doba realizace připojení teplárny na plyn potrvá podle něj minimálně dva až tři roky podle složitosti případu.
<blockquote>&#8222;Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují do roku 2023 splnit výrazně zpřísněné ekologické normy. Provoz je konkrétně ohrožen u 19 menších tepláren na uhlí, které bez rychlé reakce nedokážou za tři roky splnit emisní limity. Také cena jimi vyráběného tepla přestane být konkurenční, a to s ohledem na výrazný nárůst cen emisních povolenek. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí,&#8220; uvedl předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>

Svaz: Na přechod tepláren na plyn jsou připraveny desítky miliard Kč

Město Zlín se zapojilo do soutěže o koupi Teplárny Zlín, kterou vlastní společnost Sev.en Energy. Město jako jeden ze zájemců o koupi postoupilo do druhého &#8211; závěrečného kola prodeje, sdělil dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí radnice Tomáš Melzer. Skupina Sev.en Energy nechtěla prodej zlínské teplárny na dotaz ČTK komentovat.
<blockquote>&#8222;Teplárna Zlín byla od roku 2011 součástí společnosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o., kterou skupina Sev.en Energy v srpnu 2019 odkoupila od jejího předchozího vlastníka, švýcarské skupiny AlpiqAG, a poté přejmenovala na Teplárna Kladno s.r.o. Závod teplárny Zlín byl z hlediska strategie a portfolia podnikání vyhodnocen ve skupině Sev.en Energy jako nestrategické aktivum. Ze společnosti Teplárna Kladno s.r.o. tak byla k 1. 4. 2020 vyčleněna Teplárna Zlín s.r.o. do samostatné, stoprocentně vlastněné dceřiné společnosti, která je nyní na prodej,&#8220; uvedl Melzer.</blockquote>
Teplárna je umístěna v průmyslovém areálu bývalých Baťových závodů. Vyrábí teplo pro zhruba 18.000 zlínských domácností a firem.
<blockquote>&#8222;Teplo je strategickou surovinou stejně jako voda. Našim cílem je, abychom i v budoucnu zachovali pro občany Zlína centrální zásobování teplem za rozumnou a předvídatelnou cenu. V případě, že soutěž nevyhrajeme, budeme mít zájem s případným novým majitelem teplárny spolupracovat, abychom tohoto našeho cíle dosáhli,&#8220; uvedl zlínský primátor Jiří Korec (ANO).</blockquote>

Město Zlín se zapojilo do soutěže o koupi Teplárny Zlín

Dalším přírůstkem do skupiny velkých elektrokotlů v ČR <a href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/elektrarna-porici-ma-novy-elektrokotel-109366" target="_blank" rel="noopener">se stal parní elektrokotel nově postavený v Elektrárně Poříčí</a>. Dle skupiny ČEZ bude nový elektrokotel sloužit jako záložní zdroj pro stabilizaci elektrizační soustavy a jako náhradní zdroj tepla na Trutnovsku. 
Nový elektrokotel přivádí do parovodní a teplovodní soustavy na Trutnovsku 42 tun páry za hodinu a jeho výkon 30 MW jej činí největším své kategorie v ČR. Provozní licence je platná od 30. září 2020.
 „Prvotní myšlenka postavit elektrokotel byla založena na záměru zkrátit letní odstávku dodávky tepla odběratelům na minimum. Tento záměr byl úspěšně naplněn a jako bonus se podařilo elektrokotel certifikovat na poskytování podpůrných služeb v elektrizační soustavě,“ upřesnil Martin Hrubý, ředitel Elektrárny Poříčí a Hodonín. 
Velkých elektrokotlů není v České republice prozatím mnoho. První horkovodní elektrokotel o výkonu 12 MW byl nainstalován v areálu Teplárny Příbram v roce 2014.<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/teplarne-sko-energo-zprovoznili-15mw-elektrokotel-podpurne-sluzby-video"> Mezi další patří mladoboleslavská teplárna ŠKO-ENERGO, která uvedla v roce 2016 do provozu 15MW elektrokotel.</a>
V roce 2017 byly poté uvedeny do provozu další dva horkovodní elektrokotle. První v areálu teplárny Kladno – 14 MW a druhý v areálu elektrárny ČEZ v Tušimicích – 7 MW. Také Teplárny Brno využívají od roku 2018 horkovodní elektrokotel o výkonu 20 MW.
Funkce těchto elektrokotlů není jen dodávka tepla, ale většina z nich také poskytuje provozovateli přenosové soustavy ČEPS podpůrné služby, a to <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/podpurne-sluzby-prenos-elektriny">zápornou minutovou zálohu mFRR15-.</a>
Zdroj úvodní fotografie: ČEZ

Největší elektrokotel v Česku zahájil provoz. Kromě dodávek tepla bude stabilizovat elektrizační soustavu

Společnost ČEZ chystá v teplárně Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku odstavení dvou uhelných kotlů a jejich nahrazení dvěma kotli na plyn a jedním na biomasu. Nyní ČEZ připravuje podklady pro výběrové řízení na dodavatele nových kotlů, které by měly přijít na desítky milionů korun. Vše by mělo být hotové do ledna 2023. ČTK to dnes řekla regionální mluvčí společnosti ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.
Nové kotle na plyn a biomasu by měly výrazně snížit emise teplárny a zlepšit ovzduší ve Dvoře Králové nad Labem. Teplárna bude po investici splňovat stále se zpřísňující emisní limity. V šestnáctitisícovém Dvoře Králové teplárna zásobuje teplem asi třetinu domácností.
Dva uhelné kotle, které budou odstaveny, mohou spalovat biomasu již nyní. Vedle nich teplárna disponuje dvěma menšími kotli na plyn, které zůstanou funkční. Dva nové kotle budou spalovat zemní plyn, kotel na biomasu bude spalovat dřevní a lesní štěpku.
<figure id="attachement_32826" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Významnou investici udělal ČEZ ve Dvoře Králové již v letech 2010 až 2012, kdy nákladem čtvrt miliardy korun vyměnil rozvody tepla z teplárny. Dožívající parovodní rozvody nahradila moderní horkovodní soustava se spolehlivějším provozem s nižšími náklady a výrazně menšími ztrátami.
Teplárna Dvůr Králové byla vybudována na počátku 50. let minulého století jako centrální zdroj tepla pro Dvůr Králové nad Labem. Nahradila lokální zdroje ve městě. První dodávky páry pro průmyslové podniky zahájila koncem roku 1955.
V Královéhradeckém kraji již změnu zdroje vytápění udělala teplárna Náchod, která patří firmě innogy Energo. Letos v lednu oficiálně zakončila investici přes čtvrt miliardy korun do přechodu z vytápění uhlím na plyn. Součástí investice zahájené v roce 2017 byla rekonstrukce teplovodů. Změna z vytápění uhlím na plyn významně snížila prašnost a zlepšila kvalitu ovzduší v Náchodě.

ČEZ přestane v teplárně Dvůr Králové nad Labem spalovat uhlí

Společnost Golem Velké Hamry obnovila v noci na dnešek dodávky tepla pro všechny městské objekty ve Velkých Hamrech na Jablonecku. ČTK to dnes potvrdili starosta i zástupce firmy. Bez dodávek tepla bylo 21 objektů včetně školy od pondělí, ve středu hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) nařídil firmě obnovit dodávky. Předseda představenstva firmy Petr Štrojsa dnes ČTK řekl, že jde jen o dočasné řešení.
Dodávky do škol, několika domů a do domů s pečovatelskou službou přerušila společnost v pondělí. Odůvodnila to tím, že obec nemá uzavřenou řádnou smlouvu.
<blockquote>&#8222;Obnovili jsme dodávky na základě dohody s hejtmanem s tím, že dnes bude poslední jednání. A samozřejmě když město bude postupovat, jak postupovalo dosud, kdy nemáme s ním smluvní vztah, tak bude muset začít dodávat firma, která má s ním podepsanou smlouvu,&#8220; uvedl Štrojsa.</blockquote>
Na místě dnes budou situaci posuzovat i zástupci Energetického regulačního úřadu.
Město nemá od 1. ledna loňského roku s firmou Golem uzavřenou smlouvu, původní se nepovedlo prodloužit ani dohodnout podmínky nové. Radnice v soutěži vybrala od 1. října letošního roku nového dodavatele, plánovaná plynofikace a vybudování nových plynových kotelen je však ve skluzu.
<figure id="attachement_3685" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/radiator-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/radiator-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Starosta města Jaroslava Najman (NEZ) dnes ČTK řekl, že dodávky tepla do všech městských objektů byly obnoveny do dnešních 6:00. &#8222;Topení funguje, sice vlažné, ale to myslím, že je v souladu i s venkovními podmínkami,&#8220; uvedl Najman. Jednání budou podle něj pokračovat, výsledek nechtěl předjímat. Už ve středu ale uvedl, že nemají jinou možnost, jak zajistit dodávky tepla, než přes firmu Golem. &#8222;Do teplovodů se nikdo nenapojí. Elektřinu si můžete koupit, plyn si můžete koupit, kde chcete, ale teplárenství je totálně monopolní a jsme v rukou jedné firmy,&#8220; řekl.
Podle hejtmana Půty se zastavení dodávek tepla týkalo více než 300 trvale hlášených obyvatel a více než 300 školáků. Krizový štáb Libereckého kraje doporučil řešení, které mu umožňuje nouzový stav, a Půta nařízení obnovit dodávky vydal.

Firma obnovila dodávky tepla ve V. Hamrech, jednání pokračují

Společnost ČEZ Teplárenská dokončila v krkonošském středisku Janské Lázně na Trutnovsku investici za 117 milionů korun do výměny starých parovodních rozvodů za horkovodní. Stavba trvala od loňského dubna. Nové rozvody budou spolehlivější a úspornější. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.
Součástí stavebních prací v Janských Lázních byly kromě výměny parovodu také investice do výměny vodovodů a kanalizací a do opravy silnice a chodníků. Udělaly je trutnovské vodárny, kraj a město. V souhrnu jde o investici na úrovni 180 milionů korun. &#8222;Stavba vodovodů a kanalizací je hotová. Zbývá ještě dodělat silnici, chodníky a veřejné osvětlení. Vše by mělo být hotové do konce roku,&#8220; řekl ČTK starosta Jiří Hradecký (Volba pro město Janské Lázně).
<blockquote>&#8222;Přechod z páry na horkou vodu znamená snížení ztrát tepelné energie, což vede k nižší spotřebě paliva, snížení emisí a zlepšení životního prostředí,&#8220; uvedla Lapáčková Beránková.</blockquote>
Stavba byla podpořena evropskou dotací z programu úspor energií. Největší částí stavby byla výstavba hlavní výměníkové stanice, výměna potrubních rozvodů v délce čtyř kilometrů v zemi i nad zemí a úprava výměníkových stanic u odběratelů. Výměna parovodu se dotkla 42 objektů, z nichž 16 bylo Státních léčebných lázní Janské Lázně.
Výměna parovodu, vodárenských sítí sítí a oprava komunikací byla největší investicí ve městě v jeho novodobé historii. Centrum lázní se především dočkalo opravy silnice, která dosud připomínala tankodrom. O opravu silnice město usilovalo přes 20 let, ale vše podle Hradeckého vázlo na rekonstrukci parovodu.
Teplo do Janských Lázní proudí z trutnovské elektrárny Poříčí, což zásadním způsobem přispívá k dobré kvalitě ovzduší v Janských Lázních.
Trutnovská soustava centrálního zásobování teplem je po Hradci Králové největší v hradeckém kraji. V Trutnově teplo z Poříčí odebírá asi 8000 domácností. Teplo proudí také do Mladých Buků, Horního Maršova, Bohuslavic, Suchovršic, Úpice, Radvanic a Svobody nad Úpou. Rozvodná síť poříčského zdroje měří 144 kilometrů.