Konec využívání uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla už v roce 2033 navrhuje také ministerstvo financí (MF) vedené Alenou Schillerovou (za ANO). Vyplývá to z materiálu z meziresortního připomínkového řízení, který má ČTK k dispozici. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038, vládu termín odklonu od uhlí rozděluje.
<blockquote>&#8222;Ministerstvo financí navrhuje, aby byl jako rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v ČR stanoven rok 2033. Předkladatelem navrhovaný rok 2038 považujeme za málo ambiciózní především s ohledem na aktuální a očekávatelné evropské trendy v oblasti energetiky, dekarbonizace a úsilí o dosažení udržitelné uhlíkové neutrality,&#8220; píše se v dokumentu.</blockquote>
MF v něm dále uvedlo, že vzhledem k očekávanému růstu cen emisních povolenek, a naopak klesající ochotě bankovního sektoru financovat uhelnou energetiku považuje za vhodné akcelerovat úsilí veřejného i soukromého sektoru za účelem zajištění udržitelných nízkoemisních zdrojů elektrické energie. &#8222;V každém případě však bez nároků soukromého sektoru na kompenzace od státu,&#8220; dodal úřad.
Ministerstvo financí dnes ČTK pravost podkladů potvrdilo. &#8222;Dokument je pravdivý. Vzhledem k tomu, že MF připomínkové řízení nevede prostřednictvím médií a se svým stanoviskem a připomínkami považuje za vhodné nejprve seznámit předkladatele materiálu, nebudeme proto poskytovat další dodatečné informace,&#8220; sdělilo.
Materiál s doporučením Uhelné komise byl na začátku února stažený z jednání vlády, nyní ho připomínkují ministerstva a vybrané instituce. Pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů komise a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Naopak podle druhého z předsedů &#8211; ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by kabinet neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise. Ministr v prosinci rozhodnutí Uhelné komise označil za kompromis, z 19 členů komise hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi.
S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi &#8211; Jan Rovenský a Jiří Koželouh, oba komisi následně opustili. Havlíček opakovaně připomíná, že například zástupci průmyslu požadovali původně termín konce uhlí ještě vzdálenější, například v roce 2045. Zástupci energetického průmyslu, těžařů, tepláren a oborových svazů v prosinci vesměs označují doporučení konce využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v ČR v roce 2038 za přijatelný kompromis.
Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo loni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.

Uhlí

Konec uhlí v ČR už v roce 2033 navrhuje také ministerstvo financí

Ceny emisních povolenek v minulém týdnu dále <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-zaznamenaly-nova-maxima-priblizuji-se-40-eur-t-co2">pokračovaly</a> ve svém růstu a v druhé polovině týdne překročily dokonce hodnotu 40 EUR/t CO₂, a to přestože ceny povolenek krátkodobě poklesly v důsledku <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2021-02-11/europe-considers-steps-to-curb-speculation-in-carbon-market">zprávy</a>, že Evropská komise uvažuje o omezení spekulativního obchodování v systému EU ETS. Od počátku měsíce si cena emisních povolenek připsala více než 20 %.
<h2>Spekulativní obchodování</h2>
Cena evropských emisních povolenek (EUA) s dodávkou v prosinci 2021 se během pondělního rána na burze ICE pohybuje okolo 40 EUR/t CO₂. Tato hranice byla pokořena již ve čtvrtek 11. února, kdy cena povolenky zaznamenala tehdy rekordních 40,12 EUR/t CO₂. Poté přišel více než 6% propad na 37,06 EUR/t CO₂, a to když obchodníci zareagovali na zprávu ze strany médií o možném regulatorním zásahu EU, který by limitoval objem držených povolenek jedním subjektem.
<blockquote>„Trh svou reakci na článek přehnal,“ uvedl v pátek středoevropský obchodník. „Pokles nevydržel ani do páteční relace a povolenka už připsala zpět 1,5 EUR.“</blockquote>
Jak <a href="https://www.montelnews.com/en/story/carbon-prices-set-to-recover-after-profit-taking/1195169">informuje</a> zpravodajský portál Montel, většina oslovených zdrojů se domnívá, že zásah Evropské komise v blízké budoucnosti je nepravděpodobný a někteří i pochybovali, zda je vůbec možný.
<blockquote>„Pokud si vzpomenete na cenovou aktivitu na přelomu roku 2018/2019, tak politici v té době vyjadřovali své obavy nad prudkým nárůstem cen EUA, ale žádná opatření přijata nebyla,“ uvedl oslovený analytik.</blockquote>
Podle Bernadetta Pappa ze společnosti Vertis Environmental Finance ovšem spekulativní obchodování pozitivně přispívá k likviditě trhu, kdy je jednodušší pro účastníky trhu otevírání a zavírání pozic.
<blockquote>„Trh potřeboval výmluvu k prodeji, aby realizoval zisky,“ uvedl další obchodník. „Možná byla tato korekce rychlejší, než se čekalo, ale i kdyby nastala v průběhu dvou nebo tří dní, stále bych byl zastával býčí sentiment.“</blockquote>
S jeho názorem se v minulém týdnu shodovala většina oslovených účastníku trhu. Dle jejich názoru by se měla cena emisní povolenky v tomto týdnu držet okolo 40 EUR/t CO₂ s podporou na hladině cca 36 EUR/t CO₂, která by podnítila nákupní aktivitu.
<h2>Revize EU ETS</h2>
V letošním roce by měla být představena revize systému EU ETS, která by měla zohledňovat nově nastavený emisní cíl EU pro rok 2030 – snížení emisí CO₂ o 55 % oproti roku 1990. Změnit by se tak pravděpodobně měl například <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropsky-system-obchodovani-co2-vstoupi-pocatkem-roku-2021-sve-4-faze">lineární redukční faktor</a>, který udává roční snižování stropu celkových emisí v sytému.
<h2>Teplárenství</h2>
Jedním ze sektorů, který je nejvíce zasažen rostoucí cenou emisní povolenky CO₂ a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/podil-spekulativniho-obchodovani-ramci-evropskeho-systemu-obchodovani-povolenkami-poroste">spekulativním obchodováním</a>, je teplárenství. Proto byla v loňském roce snížena sazba DPH na teplo z 15 % na 10 %, aby byl limitován dopad (v cenách tepla) na koncové uživatele. Energetický regulační úřad dále deklaroval, že je <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/castecna-deregulace-vetsi-zapojeni-trhu-muze-dle-clena-rady-eru-vest-ke-snizeni-cen-tepla">připraven</a> přispět k transformaci teplárenství úpravou regulatorního rámce.
Pro transformaci teplárenství je ovšem <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/sdruzeni-bez-projednani-novely-o-podporovanych-zdrojich-se-cast-teplaren-dostane-do-potizi">klíčová</a> novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), která, byť je v Poslanecké sněmovně od května loňského roku, teprve prošla <a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/poslaneckou-snemovna-prosla-1-ctenim-novela-zakona-poze-aukcemi-fve-se-nepocita">prvním čtením</a>. Garanční Hospodářský výbor nyní čeká na pozměňovací návrhy, která  má projednat na své schůzi 17. března.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Komoditní trhy

Ceny emisních povolenek opětovně pokořily hranici 40 EUR i přes zprávu o možném omezení spekulativního obchodování

Pandemie koronaviru způsobila v loňském roce meziroční pokles prodeje tepla o pět až sedm procent. Většina tepláren hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla jen u bytů, naopak v sektoru služeb nebo průmyslových podniků došlo v řadě případů k výrazným propadům. ČTK to řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Dopady na jednotlivé teplárny se podle něj podstatně liší a závisí na struktuře zákazníků.
Ředitel sdružení Martin Hájek uvedl, že největší pokles dodávek tepla zaznamenaly teplárny u zákazníků, na které nejvíce dopadla omezující vládní opatření. &#8222;Tedy u ubytovacích a restauračních zařízení, u sportovních a plaveckých areálů nebo kultury. Na jaře se také projevil výrazný propad dodávek tepla do některých průmyslových podniků. Většina tepláren naopak hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla v bytovém sektoru a zdravotnických zařízeních,&#8220; řekl Hájek.
Sdružení uvedlo, že vzhledem k téměř identickým klimatickým podmínkám v letech 2019 a 2020 lze dopady pandemie na dodávky tepla vyvozovat z prostého srovnání dodávek v těchto letech. &#8222;Zatímco při jarních opatřeních došlo u oborů s omezením k průměrnému poklesu odběru tepla o třetinu, v celoročních číslech už se pokles pohybuje od 30 do 60 procent a u některých služeb či bazénů to byl dokonce propad až o 80 procent,&#8220; sdělil Kaufmann.
Obráceně se podle něj vyvíjel pokles odběrů tepla u školských zařízení. &#8222;Významnější byl u nich pokles na jaře při úplném uzavření škol, včetně těch mateřských. Od září až do konce roku, kdy probíhala alespoň výuka na prvním stupni a mateřské školy zůstaly otevřené, byl pokles relativně menší, přesto to byly desítky procent,&#8220; uvedl mluvčí.
Většina tepláren hlásí naopak meziroční nárůst spotřeby tepla u bytů. &#8222;A to jak na jaře, tak zejména v posledních měsících roku. Spotřebu ovlivnila distanční výuka a práce z domu. Meziročně stoupl odběr domácností mezi dvěma až sedmi procenty, průměrně pak kolem pěti procent. Další oblastí, kde došlo k mírnému nárůstu spotřeby tepla, jsou zdravotnická a nemocniční zařízení, kde to však bylo také jen v řádu jednotek procent,&#8220; doplnil Kaufmann.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.
<blockquote>&#8222;Přes veškerou automatizaci řídí provoz tepláren lidé. Teplárny musely přijmout řadu mimořádných opatření, aby minimalizovaly riziko nákazy zaměstnanců, která by je mohla paralyzovat,&#8220; uvedl předseda výkonné rady sdružení Tomáš Drápela.</blockquote>
&#8222;Věřím, že se co nejdříve podaří proočkovat provozní pracovníky tepláren nezbytné pro zajištění dodávek tepla, a to jako jedné ze základních potřeb pro obyvatelstvo a chod národního hospodářství,&#8220; dodal.
Sdružení dlouhodobě uvádí, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla Česku kolem 600 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.

Teplárenství

Pandemie loni způsobila pokles prodeje tepla o 5 až 7 %

Společnost Veolia Energie ČR urychlí modernizaci Teplárny Karviná za více než miliardu korun. Přestane tam využívat uhlí dříve, než původně plánovala. V první fázi postaví kotle na zemní plyn a poté multipalivový kotel, který bude vyrábět teplo z biomasy a takzvaných tuhých alternativních paliv z vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Modernizace teplárny, která výrazně sníží emise, by mohla být dokončena v roce 2026. Firma to dnes sdělila ČTK v tiskové zprávě.
Původní projekt postavený především na stavbě multipalivového kotle firma časově posouvá a upravuje v souladu s aktuálními trendy. Upravený projekt bude muset absolvovat nový proces posouzení vlivů na životní prostředí EIA a nové územní řízení.
V první fázi po plynofikaci bude ještě firma dočasně využívat i ekologizovanou uhelnou technologii. Uhlí úplně odstaví po dokončení výstavby multipalivového kotle, což by mělo být v roce 2026.
<blockquote>&#8222;Plánovaný mix paliv nového kotle byl omezen jen na biomasu a takzvaná tuhá alternativní paliva. Ta jsou považovaná za ekologický a legislativně preferovaný způsob využití vytříděných lokálních odpadů, zejména komunálních,&#8220; uvedla firma.</blockquote>
Už na konci příštího roku se firma chystá odstavit a nahradit Teplárnu ČSA, která nebyla modernizována a už nebude vyhovovat zpřísněným limitům.
<blockquote>&#8222;Nová koncepce modernizace karvinské teplárny umožní dodržet včas všechny ekologické limity, zajistit v plném rozsahu plynulé dodávky tepla na Karvinsku i po plánovaném odstavení Teplárny ČSA a zároveň urychlit odchod od využívání uhlí. Přípravy už jsme zahájili,&#8220; uvedl technický ředitel a ředitel pro výkonnost Veolie Energie Pavel Míčka.</blockquote>
Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) uvedl, že kraj rozhodnutí Veolie podporuje. &#8222;Zapadá do naší strategie a věříme, že přispěje k celkovému snížení závislosti průmyslu a energetiky našeho kraje na uhlí. Uvědomujeme si, že to bude znamenat obrovské investice, a proto usilujeme o nastavení dotačních programů tak, aby i velké firmy mohly na své projekty využít evropské i národní dotace,&#8220; uvedl Unucka.
Teplárna Karviná a Teplárna ČSA dodávají teplo a teplou vodou 50.000 domácností, školám, nemocnicím, úřadům i firmám v Karviné, Havířově a okolních obcích. Teplárna Karviná prodělala v minulých letech rozsáhlou ekologizaci. Její výrobní kapacitu firma zvýší na úkor Teplárny ČSA.
Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti dodávají dálkové teplo do 325.000 domácností v Moravskoslezském, Olomouckém, Středočeském a Karlovarském kraji, v Praze a na dalších místech. Zaměstnává okolo 1600 lidí. V roce 2019 měla zisk 525 milionů korun a výnosy 8,5 miliardy korun.

Veolia urychlí modernizaci Teplárny Karviná z uhlí na jiná paliva

Některým teplárnám v Česku hrozí, že se kvůli neprojednání novely o podporovaných zdrojích energie dostanou do finančních problémů. Teplárenské sdružení ČR proto žádá poslance, aby příslušnou novelu, která je podle něj nezbytná pro nastartování přeměny českého teplárenství a jeho odklon od uhlí, projednali na aktuální schůzi v prvním čtení. ČTK to řekl mluvčí sdružení Pavel Kaufmann. Sdružení upozornilo, že úprava leží v Poslanecké sněmovně od května loňského roku a vážně hrozí, že se ji do konce volebního období už nepodaří schválit.
<blockquote>&#8222;Novela zákona o podporovaných zdrojích energie je pro nastartování transformace teplárenství naprosto klíčová. Bez ní bude řada projektů odložena a některé teplárny se dostanou do existenčních potíží. Pokud nezačne její projednávání na této schůzi Poslanecké sněmovny, nemusí se už podařit legislativní proces do voleb dokončit. Proto apelujeme na poslance, aby její projednání dále neodkládali,&#8220; uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Tomáš Drápela.</blockquote>
Teplárny jsou podle sdružení pod značným ekonomickým tlakem kvůli stále rostoucí ceně povolenek na emise skleníkových plynů. &#8222;Podle údajů Energetického regulačního úřadu se i přes pandemii nového koronaviru loni průměrná cena povolenky na emise skleníkových plynů vyšplhala na 654 Kč. Od roku 2017 tak vzrostla čtyřiapůlkrát. Celkové náklady tepláren na nákup povolenek v loňském roce přesáhly podle našeho odhadu šest miliard korun,&#8220; sdělil Kaufmann. Pokud bude trend dál pokračovat, je podle sdružení možné, že tyto náklady se v letošním roce přiblíží deseti miliardám korun.
TS ČR uvedlo, že předkládaná <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBFQBXP4C">novela</a> zákona obsahuje komplexní systém provozní podpory, který by měl přispět k plnění závazků ČR ve využití obnovitelných zdrojů energie, ale také významně napomoci transformaci teplárenství díky podpoře elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. &#8222;Stát by měl část prostředků, které vybere z aukcí povolenek, vracet do teplárenství na pořízení nízkouhlíkových technologií a podpořit jeho transformaci. Jen tak se může podařit udržet ceny tepla dlouhodobě na přijatelné úrovni,&#8220; uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.
<figure id="attachement_87909" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-elektrárna-1-800x495.png"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-elektrárna-1-800x495.png" alt="Teplárna Kladno" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Teplárny v ČR podle TS ČR zásobují teplem přibližně dvě pětiny obyvatel, teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.
Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) schválila vláda na konci loňského dubna. Vášně tehdy vzbudil její rozdílný přístup k povolené ziskovosti jednotlivých obnovitelných zdrojů energie. U solárních zdrojů vláda na jednání upravila přípustnou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) z původně navrhovaných 8,4 procenta na 6,3 procenta.
U dalších obnovitelných zdrojů stanovila vláda v novele zákona IRR na maximální možnou výši. U vodních, větrných a geotermálních elektráren to bude sedm procent, pro výrobu elektřiny z biomasy 9,5 procenta a u bioplynu 10,6 procenta. Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě tvrdí, že vládní návrh vychází z takzvané notifikace, kterou schválila Evropská komise.

Sdružení: Bez projednání novely o podporovaných zdrojích se část tepláren dostane do potíží

Teplárenské společnosti v ČR loni investovaly do snížení emisí další 1,5 miliardy korun. Celkem si modernizace teplárenství vyžádala od roku 2013 investice přes 25 miliard korun. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Emise oxidu siřičitého a prachu z tepláren díky tomu klesly mezi lety 2013 a 2019 téměř o dvě třetiny a emise oxidů dusíku o více než dvě pětiny, uvedl.
<blockquote>&#8222;Modernizace tepláren bude pokračovat až do konce příštího roku, kdy končí přechodné období pro některé střední a menší teplárny. Rozhodujícím zdrojem znečištění prachem jsou v České republice ale dávno lokální topeniště. Jejich provozovatelé na rozdíl od tepláren neplatí ani za emise znečišťujících látek ani za emise oxidu uhličitého,&#8220; řekl předseda výkonné rady sdružení Tomáš Drápela.</blockquote>
Jiří Koželouh z ekologické Hnutí Duha ČTK řekl, že čísla hovoří jasně &#8211; teplárny snížily emise znečišťující látek dost výrazně. &#8222;Stále však výroba tepla vypouští neudržitelné množství skleníkového oxidu uhličitého a je silně závislá na hnědém uhlí, které bude dražší a dražší. Proto je potřeba, aby sektor prošel daleko větší transformací. Už nejde o nové filtry nebo jen změnu paliva. Je potřeba zásadně snížit plýtvání na úrovni budov a rozvodů a také do systémů centrálního zásobování teplem zapojit moderní technologie jako tepelná čepadla a podobně,&#8220; uvedl.
Teplárenské sdružení tvrdí, že podíl tepláren na celkových emisích je nyní marginální. Dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště, tedy domovní kotle, kamna a jiné zdroje spalující pevná paliva, tj. uhlí nebo dřevo, uvedlo. &#8222;V roce 2018 vypustily domácnosti z lokálních topenišť téměř 74 procent emisí jemného prachu, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,7 procenta. Podíl domácích topenišť na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrenu činil dokonce 98,8 procenta,&#8220; uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.
Podle Koželouha je mimo jiné potřeba zvýšit energetické daně na fosilní paliva v menších kotelnách a lokálních kotlech. &#8222;Ty nyní mají neférovou výhodu proti teplárnám, jenž musí platit čím dál dražší emisní povolenky,&#8220; dodal. Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny, průmyslové podniky či teplárny za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, vystoupila podle <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">dat</a> burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, na začátku letošního roku dosud nejvýše &#8211; nad 35 eur (asi 915 Kč) za tunu CO2.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům. Celkovým obratem svých členů sdružení nedisponuje. Jednou z největších teplárenských společností v Česku je Pražská teplárenská. Předloni jí meziročně stoupl čistý zisk o 3,3 procenta na 580 milionů korun. Výnosy firmy pak proti roku 2018 vzrostly o 4,8 procenta na 5,3 miliardy korun.

Snížení emisí tepláren v ČR v letech 2013 až 2019
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Emise (v tunách za rok)</td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Snížení emisí za období 2013 až 2019</td>
<td valign="middle"></td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">tun za rok</td>
<td valign="middle">v procentech</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Oxidy dusíku</td>
<td valign="middle">20.059</td>
<td valign="middle">11.426</td>
<td valign="middle">&#8211; 8633</td>
<td valign="middle">&#8211; 43,0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Oxid siřičitý</td>
<td valign="middle">41.278</td>
<td valign="middle">14.733</td>
<td valign="middle">&#8211; 26.545</td>
<td valign="middle">&#8211; 64,3</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Prach</td>
<td valign="middle">1089</td>
<td valign="middle">417</td>
<td valign="middle">&#8211; 672</td>
<td valign="middle">&#8211; 61,7</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Teplárenské sdružení ČR

rdo mal

Teplárny loni investovaly v ČR do snížení emisí další 1,5 mld. Kč

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii vzrostl v loňském roce na 19,7 % a od roku 2004 se tak více než zdvojnásobil. EU jako celek se zároveň přiblížila svému cíli pro rok 2020, kterým je 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Vyplývá to z <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Renewable_energy_statistics" target="_blank" rel="noopener">dat Eurostatu zveřejněných minulý týden</a>. 
Evropská unie cílí jako celek na 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020, přičemž dosažení tohoto cíle je rozloženo na jednotlivé členské státy různou měrou vycházející z jejich startovací pozice a možností.
Zatímco například Švédsko  dosáhlo v roce 2019 více než 56% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie, čtyři členské státy se stále nacházejí pod 10% hranicí. Konkrétně se jedná o Belgii (9,9 %), Nizozemsko (8,8 %), Maltu (8,5 %) a Lucembursko (7,0 %).
<figure id="attachment_91086" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1237px;"><img class="size-full wp-image-91086" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph.png 1237w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-150x150.png 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-512x512.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-768x768.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-1024x1024.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-725x725.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-800x800.png 800w" alt="Podíl obnvoitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise" width="1237" height="1237" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise</figcaption></figure>
<h2>Nejvíce elektřiny z OZE pochází z větru a vody</h2>
Růst výroby elektřiny z OZE v posledních 10 letech je hnán zejména růstem výroby elektřiny z větrné a sluneční energie a dále z pevné biomasy. EU jako celek dosáhla loni  34% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny, přičemž mezi země s největším podílem patřily Rakousko (75 %), Švédsko (71 %) a Dánsko (65 %).
Největšími zdroji „zelené“ elektřiny v EU jsou větrné a vodní elektárny, které tvořily více než dvě třetiny celkové výroby elektřiny z OZE (každá z technologií měla 35% podíl). Zbylá třetina elektřiny z OZE pocházela ze solárních elektráren (13 %), z pevné biomasy (8 %) a ostatních obnovitelných zdrojů (9 %).
<figure id="attachment_91087" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1701px;"><img class="size-full wp-image-91087" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph.jpg 1701w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-512x512.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-768x768.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-1024x1024.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-725x725.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-800x800.jpg 800w" alt="Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise" width="1701" height="1701" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise</figcaption></figure>
<h2>Více než pětina tepla a chladu z OZE</h2>
V sektoru vytápění a chlazení dosáhl v loňském roce podíl obnovitelných zdrojů 22,1 %. Ve srovnání s rokem 2004, kdy podíl dosahoval 11,7 %, se tak jedná o nárůst o téměř 90 %.
Lídry v této oblasti jsou Švédsko (66,1 %), Lotyšsko (57,8 %), Finsko (57,5 %) a Estonsko (52,3 %). Mezi zěmě s nejnižším podílem tepla a chladu z obnovitelných zdrojů patří Nizozemsko (7,1 %), Belgie (8,3 %) a Lucembursko (8,7 %).
<figure id="attachment_91088" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1750px;"><img class="size-full wp-image-91088" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph.png 1750w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph-430x512.png 430w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph-768x914.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph-861x1024.png 861w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph-725x863.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph-800x952.png 800w" alt="Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie na vytápění a chlazení v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise" width="1750" height="2082" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie na vytápění a chlazení v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise</figcaption></figure>
<h2>Necelých 9 % energie spotřebované v dopravě pochází z OZE</h2>
V sektoru dopravy byl všem členským státům stanoven pro rok 2020 stejný cíl, a to 10% podíl energie z OZE. Podíl EU jako celku dosáhl loni 8,9 %.
Mezi státy s největším podílem OZE v dopravě patří Švédsko (30,3 %) a Finsko (21,3 %). Naopak ani 4% podílu OZE v dopravě prozatím nedosahuje Řecko, Litva a Kypr.
<figure id="attachment_91089" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1754px;"><img class="size-full wp-image-91089" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph.png 1754w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph-512x389.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph-768x584.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph-1024x779.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph-725x551.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph-800x608.png 800w" alt="Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie v dopravě v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise" width="1754" height="1334" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise</figcaption></figure>
Zdroj úvodní fotografie: Mainova

Obnovitelné zdroje

Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v EU se za 15 let zdvojnásobil

Energetická společnost ČEZ odstaví příští rok třetí blok hnědouhelné elektrárny Mělník o výkonu 500 megawattů (MW). Místo něj firma vybuduje paroplynový zdroj. O konci elektrárny Mělník III v roce 2021 informuje dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Termín odstavení dalších mělnických bloků bude podle deníku záviset i na tom, jak se vláda postaví k doporučení Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Elektrárna Mělník kromě elektrického proudu vyrábí také teplo.
Elektrárnu Mělník III by měla nahradit plynová kotelna s výkonem 140 MW a těsně poté i paroplynový zdroj, který bude dodávat 200 MW. Výstavba je plánována za plného provozu. ČEZ už uzavřel smlouvu na vybudování plynové přípojky na místo budoucí plynové teplárny.
<blockquote>&#8222;ČEZ tímto krokem reaguje na strategii přeměny teplárenství vyhlášenou ministerstvem průmyslu letos na podzim,&#8220; řekl deníku místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.</blockquote>
Pro financování přechodu by ČEZ chtěl využít podporu, které pro transformaci teplárenství v září přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Náklady na výstavbu menšího paroplynového zdroje se budou podle MfD pohybovat v řádu jednotek miliard. Kompletní přeměna lokality Mělník na nízkoemisní si pak vyžádá dalších zhruba 15 až 20 miliard korun.
Elektrárna Mělník v současnosti kromě elektrického proudu vyrábí také teplo, kterým zásobuje Prahu. Na dodávkách tepla pro hlavní město by se nemělo nic měnit ani do budoucna. &#8222;Strategickou lokalitu Mělník chceme pro teplárenskou výrobu rozhodně zachovat,&#8220; řekl Cyrani deníku.
<blockquote>&#8222;Nejprve odstavíme dva ze tří hnědouhelných zdrojů, které nahradíme čistšími technologiemi. V horizontu dalších let počítáme s uzavřením i posledního uhelného bloku a kompletní přeměnou na nízkoemisní výrobu, která se bude opírat především o novou paroplynovou elektrárnu,&#8220; uvedl v dnešní tiskové zprávě firmy Cyrani.</blockquote>
ČEZ v ní doplnil, že kromě nových plynových zdrojů počítá v lokalitě provozované společností Energotrans v nejbližší budoucnosti také s výstavbou zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO), které by mělo výhledově pokrýt zhruba 12 procent dodávek tepla.
Elektrárna Mělník III byla uvedena do trvalého provozu v roce 1981. Až do zprovoznění nového zdroje v Ledvicích byla největším uhelným blokem v Česku. V letech 1994 až 1998 prošel blok výraznou modernizací s cílem prodloužit jeho životnost a dočkal se odsíření.
ČEZ se v poslední době zbavil už dvou dosluhujících uhelných zdrojů. Letos v červnu uzavřel elektrárnu Prunéřov 1 a na konci roku 2019 nevyužil opci zůstat nadále majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady, kterou tak za 2,5 miliardy korun získala firma Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně loni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Do 18 let by ale mělo využívání uhlí pro pro výrobu elektřiny a tepla v Česku skončit, doporučila počátkem prosince Uhelná komise, která je poradním orgánem vlády. Právě vláda bude mít v rozhodnutí o ukončení výroby elektřiny z uhlí poslední slovo.

Energetika v ČR

MfD: Elektrárna Mělník III skončí příští rok, uhlí nahradí plynem

V době, kdy mnozí z nás tráví nezvykle mnoho času doma, si obzvláště uvědomujeme, jak důležité je mít zajištěné dodávky tepla a teplé vody. Obyvatelé Kladna i tamní firmy napojené na centrální zásobování jsou v tomto ohledu v bezpečí. Teplárna Kladno, která provozuje moderní ekologický zdroj na výrobu tepla a elektrické energie, je zásobuje dlouhodobě, stabilně a spolehlivě. Distribuci zajišťuje městská společnost TEPO.
Centrální zásobování teplem (dále jen „CZT“) přináší odběratelům řadu nesporných výhod. V poslední době se ale na trhu objevuje mnoho firem, které se snaží veřejnost přesvědčit o opaku. Tyto subjekty oslovují potenciálních zákazníky z řad společenství vlastníků jednotek (SVJ) a stavebních bytových družstev (SBD). Z jejich prezentace alternativních zdrojů vytápění odběratelé mohou snadno nabýt dojmu, že je pro ně CZT nevýhodné. Jak je to doopravdy?
Mezi hlavní výhody CZT v porovnání s alternativními zdroji, například tepelnými čerpadly jakožto hlavním zdrojem vytápění, patří zejména spolehlivost dodávek a uživatelský komfort, šetrnost k životnímu prostředí, bezpečnost, nulové pořizovací náklady na připojení, ovladatelnost a nenáročnost tepelných zařízení.
<div style="padding: 12px 12px 0; border: 1px solid gray; font-style: italic; background-color: #f5f5f5; margin-bottom: 16px;">
<ul style="margin-bottom: 12px;">
<li>Spolehlivost – tepelná soustava je zabezpečena záložními výrobnami tepla a obvykle umožňuje využití více druhů paliva; potřebná zařízení jsou jednoduchá a spolehlivá.</li>
<li>Šetrnost k životnímu prostředí – většina tepla v soustavách zásobování teplem se vyrábí ve výrobnách tepla kombinovaným způsobem společně s elektřinou, tím se šetří palivo a zlepšuje ovzduší. Využívány jsou také obnovitelné zdroje energie. Teplárny musí splňovat přísné evropské emisní normy.</li>
<li>Bezpečnost – ve vytápěném objektu nehrozí nebezpečí výbuchu ani požáru nebo otravy zplodinami nedokonalého spalování.</li>
<li>Uživatelský komfort – odpadají starosti se zajištěním tepelné pohody, jedinou činností spotřebitelů je otočení regulačním ventilem radiátoru na začátku topné sezony. V případě alternativních zdrojů vytápění je třeba počítat s nutností dodatečného personálu nutného pro obsluhu zařízení.</li>
<li>Ovladatelnost – tepelná zařízení lze individuálně monitorovat a řídit podle požadavků spotřebitele.</li>
<li>Nenáročnost – potřebná tepelná zařízení mají minimální prostorové požadavky, jsou prakticky bezobslužná a minimálně hlučná.</li>
</ul>
Zdroj: www.naseteplo.cz
</div>
V případě kladenských odběratelů je třeba zmínit, že místní teplárna disponuje moderní technologií, která zajišťuje dodávky tepla bez nutnosti letních technologických odstávek. V praxi to znamená, že Kladeňáci mají teplo a teplou vodu po celý rok, na rozdíl od obyvatelů jiných měst. Kladenský zdroj patří také k vysoce ekologickým, protože v současné době jsou zde provozována pouze moderní zařízení postupně uváděná do provozu v letech 2000 až 2013. Teplárna díky tomu už dnes splňuje přísně ekologické limity jak České republiky, tak i nové předpisy Evropské unie platné od roku 2021. Pro výrobu tepla a elektřiny používá nejen uhlí, ale také biomasu ve formě dřevní štěpky.
<figure id="attachment_90343" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-90343" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1-800x534.jpg 800w" alt="Při výrobě tepla se používá také biomasa ve formě dřevní štěpky" width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Při výrobě tepla se používá také biomasa ve formě dřevní štěpky</figcaption></figure>
Co se týče ceny, nabídky výše uvedených firem, většinou neobsahují všechny náklady nutné na změnu zdroje vytápění a jeho provoz. Pokud stávající odběratel uvažuje o alternativě k CZT, musí počítat nejen s náklady na spotřebovanou elektřinu či plyn (u plynových zdrojů), ale nesmí zapomenout na investiční náklady spojené s pořízením zdroje. Dále musí vzít v potaz náklady na takzvaný inženýring (příprava projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, vypracování hlukové studie), náklady na stavební a technologické úpravy, náklady spojené s případným úvěrem a realizací zařízení, náklady na odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií, pojištění a další. V neposlední řadě je také nutné počítat s náklady na personální zajištění provozu zdroje.
Při porovnávání nákladů na teplo, respektive hodnocení výhodnosti CZT versus alternativní zdroj, je nutné porovnávat celkové náklady na vytápění daného objektu, ne pouze výši ceny v Kč/GJ.
Naše rada tedy zní: Pokud za vámi přijde někdo s „úžasnou“ nabídkou na alternativní zdroje vytápění, ať už to budou tepelná čerpadla, či plynové kotelny, nezapomeňte na to, že z centrálního zásobování máte teplo a teplou vodu stále k dispozici, v klidu, bez práce a starostí.
Úvodní fotografie: Kladenská teplárna, zdroj: SEV.EN ENERGY

Kladenská teplárna. Zdroj: SEV.EN ENERGY

Díky centrálnímu zásobování z teplárny mají Kladeňáci o starost méně

Ceny tepla budou příští rok v Česku převážně stagnovat. Mírný meziroční růst u některých tepláren využívajících hlavně uhlí nepřekročí inflaci. V části z lokalit, kde se dálkové teplo vyrábí ze zemního plynu může naopak cena mírně klesnout. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Topná sezona podle něj zatím klimaticky odpovídá dlouhodobému průměru.
<blockquote>&#8222;Ani v příštím roce se nemusí domácnosti obávat výrazného zdražení ceny tepla, v některých případech teplo dokonce zlevní. Ceny tepla se daří držet na přijatelné úrovni, přestože teplárny masivně investují do modernizace svých provozů a snižování emisí znečišťujících látek,&#8220; uvedl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Sdružení připomnělo, že teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přes 1,7 milionu domácností v ČR, v nichž žije přes čtyři miliony obyvatel. Zhruba 55 procent tepla pro byty se podle něj v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, na druhotné zdroje energie a ostatní paliva.
<blockquote>&#8222;V případě tepla vyrobeného ze zemního plynu lze pro příští rok očekávat stagnaci, v řadě měst a obcí se podaří cenu dokonce snížit. V případě výroby tepla z uhlí budou jeho ceny zachovány nebo dojde většinou jen k mírnému meziročnímu nárůstu do úrovně inflace, která je podle aktuálních dat Českého statistického úřadu za posledních 12 měsíců na úrovni 3,3 procenta,&#8220; uvedl Kaufmann.</blockquote>
Na celkové náklady za teplo bude mít podle něj letos u domácností vliv nejen venkovní teplota, ale i omezení vyvolaná vládními nařízeními, respektive delší pobyt lidí doma. &#8222;Pokud došlo vlivem probíhající pandemie k výraznému snížení odběru tepla, může být výjimečně růst ceny tepla i vyšší. Bude se však jednat pouze o ojedinělé případy,&#8220; dodal mluvčí.
Sdružení dlouhodobě uvádí, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla Česku kolem 600 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.