26. duben 2016
Čínský import uhlí nadále roste, za prvních 11 měsíců roku 2017 meziročně o 8,5 %

Čína importovala v listopadu 22,05 milionů tun uhlí, což je o 3,7 % více než v říjnu, ale o 18,2 % méně než v listopadu roku 2016. Za prvních 11 měsíců letošního roku nicméně čínský import dosáhl hodnoty 248,2 milionů tun a meziročně tak vzrostl o 8,5 %.
Import uhlí do Číny (energetického, koksovatelného a hnědého) za období leden až listopad 2017 dosáhl podle zahraničního serveru Platts hodnot srovnatelných s objemem uhlí dovezeného do země za celý loňský rok.
Ačkoliv ve srovnání s listopadem loňského roku poklesl čínský import uhlí v minulém měsíci o 18,2 %, za prvních 11 měsíců letošního roku vzrostl meziročně o 8,5 %.
Vloni vzrostl čínský import uhlí o čtvrtinu
V roce 2016 vzrostl čínský import uhlí meziročně o 25,2 % na 255,5 milionů tun. Hlavním důvodem nárůstu importu bylo omezení nadbytečných těžebních kapacit, které přinutilo čínské provozovatele uhelných elektráren a společnosti z hutnického průmyslu nakupovat uhlí ze zahraničí.
Čínská snaha o snížení přebytečných těžebních kapacit vyhnala cenu této komodity v Číně až neočekávaně vysoko. Situace došla až tak daleko, že čínská vláda požádala koncem října loňského roku největší čínské těžaře, aby v reakci na neustále rostoucí cenu energetického uhlí na trhu zastropovali ceny uhlí v kontraktech na rok 2017.
Cena černého uhlí na světových trzích začala růst na jaře roku 2016 a růst pokračuje dodnes. To vše po pětiletém poklesu na desetiletá minima, který vedl k předpovědi Goldman Sachs nebo IEA, že tento trend je již trvalý a nezvratný.
Snížení produkčních kapacit a uzavírání nerentabilních dolů na všech světadílech v kombinaci s růstem poptávky v Evropě i Asii však zapříčinily vzkříšení komodity, která byla mnohými odborníky považovaná za mrtvou.
Mohlo by vás zajímat
4. červenec 2016
18. srpen 2016
18. srpen 2016
15. leden 2017
9. únor 2017
12. únor 2017
4. prosinec 2025
Komentáře (1)
"omezení nadbytečných těžebních kapacit"
Jenže z vývoje je jasné, že žádné nadbytečné těžební kapacity v Číně nebyly, takže šlo jen o krizovou konsolidaci uhelného průmyslu do dále ještě větších firemních celků.
Kdyby pro to nastavili raději zákonný rámec vyšší regulace a zdanění jak u místní těžby tak hlavně u zahraničního dovozu, tak by to probíhalo dlouhodobě plynuleji a bez zbytečných náhlých stresů.







Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.