Těžba fosilních paliv ve Spojených státech během poslední dekády vzrostla o více než třetinu a svého vrcholu zatím dosáhla v roce 2019. Po loňském propadu spojeném s koronavirovou pandemií by se těžba ropy a plynu, ale i uhlí, měla v letošním či následujícím roce sice částečně zotavit, nicméně na hodnoty z roku 2019 během dvou let zřejmě nedosáhne.
Výrazný pokles globální poptávky po ropě a zemním plynu, který byl vyvolán především opatřeními pro zamezení šíření koronavirové pandemie, se v loňském roce podepsal i na těžbě fosilních paliv v USA. Zatímco v roce 2019 dosahovala těžba uhlí, ropy a plynu či jejich produktů vůbec historicky nejvyšší hodnoty 81,3 biliard britských tepelných jednotek, tedy zhruba 85,7 exajoulů, v loňském roce <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46496" target="_blank" rel="noopener">se podle odhadů vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) propadla o 6 %</a>.
Těžba fosilních paliv v USA v posledním desetiletí stabilně rostla, a to díky rozvoji těžby ropy a plynu z nekonvenčních břidlicových ložisek. Zatímco od poloviny 80. let až do roku 2010 bylo z pohledu domácí těžby nejvýznamnějším fosilním palivem uhlí, v současné době je na posledním místě za ropou a zemním plynem.
<figure id="attachment_92035" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-92035" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Vyvoj-tezby-fosilnich-paliv-v-USA-od-roku-1990.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Vyvoj-tezby-fosilnich-paliv-v-USA-od-roku-1990.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Vyvoj-tezby-fosilnich-paliv-v-USA-od-roku-1990-512x233.png 512w" alt="Vývoj těžby fosilních paliv v USA od roku 1990. Zdroj: EIA" width="725" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj těžby fosilních paliv v USA od roku 1990. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V roce 2020 se podle dat EIA podílelo uhlí na energetické bázi na těžbě fosilních paliv v zemi ze 14 %. Téměř poloviční podíl připadl se 46 % na zemní plyn, následovaný ropou se 31 %. 9 % tvořily produkty ze zpracování těženého zemního plynu, jako například LPG či jiné jednoduché uhlovodíky.
Nevýrazněji se v loňském roce podle EIA propadla těžba uhlí, a to o 24 %. Nicméně v letošním roce by podle výhledu agentury měla vzrůst o 12 %, v roce 2022 pak o další 4 %. Za částečným zotavením těžby uhlí mají stát vyšší ceny plynu, které opět umožní části uhelných elektráren konkurovat výrobě elektřiny z plynu.
Autor úvodní fotografie: <a title="User:Wusel007" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Wusel007">Wusel007</a>

Energetika v zahraničí

EIA: Těžba fosilních paliv v USA v následujících dvou letech poroste

Zaměstnanci těžební společnosti OKD, kteří ke konci února budou přecházet pod státní podnik Diamo, už absolvovali pohovory s firemními personalisty. Z 1770 zaměstnanců bude 493 nadále pracovat v Diamu, 1277 lidí bude připraveno k rozvázání pracovního poměru. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Naďa Chattová. OKD na konci února kvůli neekonomičnosti ukončí těžbu černého uhlí v karvinských dolech ČSA a Darkov.
<blockquote>&#8222;Jsme velmi rádi, že se podařilo se státním podnikem Diamo vyjednat oproti původnímu plánu větší počet lidí, kteří v budoucnu budou pokračovat ve své práci a vykonávat útlumové práce na jednotlivých dolech,&#8220; uvedla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.</blockquote>
Nové uplatnění pomáhají personalisté zaměstnancům hledat také ve firemním projektu Nová šichta. &#8222;Naši lidé se aktivně podílejí na tom, aby zaměstnanci našli novou práci přesně podle jejich požadavků. A daří se nám také spolupráce s firmami v moravskoslezském regionu, které projevují zájem o naše lidi,&#8220; uvedla personální ředitelka OKD Radka Naňáková.
<figure id="attachement_13601" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg" alt="Horník, Velká Británie" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od března zůstanou na Karvinsku v provozu už jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun. Majitelem firmy je prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Na konci roku pracovalo v dolech OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem okolo 7000 lidí.
Podnik Diamo od OKD už od 1. ledna převzal 749 zaměstnanců spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát. Z nich si 200 nechá pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní v podniku skončí. Pracovní poměr ukončí většinou dohodou, která jim zajišťuje vyšší odstupné, až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.
Na konci prosince bylo v kraji bez práce přes 45.000 lidí, nezaměstnanost činila 5,6 procenta a byla nejvyšší v Česku. Úřad práce nabízel více než 13.400 volných pracovních míst.

Společnosti

V OKD skončí na konci února 1770 lidí, už absolvovali pohovory

Ve čtvrtek o půlnoci byla odstavena portugalská uhelná elektrárna Sines. Nyní v Portugalsku zbývá pouze jedna další uhelná elektrárna Pego, která má být uzavřena na podzim. Potom se Portugalsko stane čtvrtou Evropskou zemí, která nebude vyrábět elektřinu z uhlí.
Portugalská energetická společnost EDP oznámila v červnu minulého roku, že chystá uzavřít tamní uhelnou elektrárnu Sines o instalovaném výkonu 1296 MW již v roce 2021, o dva roky dříve, než bylo původně v plánu. Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/portugal-on-track-to-become-coal-free-by-year-end/">EURACTIV</a>, od dnešního pátku je elektrárna definitivně mimo provoz.
Tím zůstal v <a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/portugalske-predsednictvi-evropsky-klimaticky-zakon-dohled">Portugalsku</a> v provozu pouze jediný uhelný zdroj, elektrárna Pego. A i tato uhelná elektrárna má být odstavena v listopadu tohoto roku. Dle enviromentální neziskové a nevládní organizace Europe Beyond Coal se tak Portugalsko stane čtvrtou evropskou zemí po Belgii (2016), Rakousku (2020) a Švédsku (2020), která po podepsání pařížské klimatické dohody ukončí výrobu elektřiny z uhlí.
<blockquote>„Během čtyř let se Portugalsko posunulo od hrubé představy ohledně opuštění uhlí do roku 2030 ke konkrétním plánům být bez uhlí do konce letošního roku,“ sdělila Kathrina Gutmanová z Europe Beyond Coal.
„Země jako je Německo, Česká republika či <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-planuje-statni-podporu-uhli-az-roku-2049">Polsko</a>, které se zavázaly nebo plánují odklon od uhlí dlouho po roce 2030, by si měly poznamenat: nestanovením ambiciózního vyřazování uhlí budete jenom neustále dohánět, protože k němu stejně dojde.“</blockquote>
Uhelná elektrárna Sines emitovala v průměru 12 % portugalských emisí skleníkových plynů.
<h2>Evropský odklon od uhlí</h2>
Rozhodnutí EDP o urychlení uzavření uhelné elektrárny je údajně „přirozený následek procesu transformace energetiky“, který je v souladu s uhlíkovými cíli Evropské Unie.
I další země mají naplánovaný odklon od uhlí v příštích letech (dle Europe Beyond Coal): Francie (2022), Slovensko (2023), UK (2024), Irsko (2025) a Itálie (2025).
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Uhlí

Portugalsko ke konci roku uzavře svoji poslední uhelnou elektrárnu

Polská státní uhelná společnost Polska Grupa Górnicza (PGG) své doly uzavře do roku 2049. Bude se tak držet svého původního plánu navzdory tomu, že Evropská unie v prosinci zpřísnila své klimatické cíle. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na šéfa PGG Tomasze Rogalu.
Hornické odbory, vláda a představitelé společnosti dnes znovu jednali o harmonogramu, podle něhož PGG zavře své doly postupně do poloviny století. Tento časový plán byl schválen už v září.
Polsko je jedním z největších evropských producentů uhlí, jehož spalování notně přispívá k tvorbě skleníkových plynů. Země s pomocí tohoto fosilního paliva generuje téměř 80 procent své elektrické energie.
<blockquote>&#8222;Zpřísnění emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent tento harmonogram nijak neovlivní. Jsem si vědom obav veřejnosti, že by se tento plán mohl kvůli tlaku EU urychlit,&#8220; řekl Reuters Rogala.</blockquote>
<figure id="attachement_42803" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/img_mineria01-1-800x462.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/img_mineria01-1-800x462.jpg" alt="Uhelný důl. zdroj: www.mining.com" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Prezidenti a premiéři členských zemí v první třetině prosince podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent oproti roku 1990. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezit emise o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální.
Rogala též uvedl, že harmonogram PGG bude muset schválit Evropská komise. Její souhlas nebude podle kritiků snadné získat. Šéf polské státní uhelné společnosti by rád stanovisko EK znal před koncem prvního pololetí. Podle agentury Reuters však není jasné, zda polská společnost o schválení svého časového plánu formálně požádala.
Těžař PGG za uplynulý rok vykázal ztrátu dvě miliardy zlotých (přes 11,5 miliardy Kč). Tento rok má v plánu vytěžit 24 milionů tun uhlí.

Polská PGG uhelné doly zavře do roku 2049, navzdory cílům EU

Všech 530 bývalých zaměstnanců OKD, kteří letos absolvovali propouštěcí pohovory v podniku Diamo, se rozhodlo ukončit pracovní poměr dohodou. Zaručuje jim to vyšší odstupné, až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku. ČTK to dnes řekla mluvčí státního podniku Diamo Jana Dronská.
Od společnosti OKD převzalo Diamo od 1. ledna spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát také 749 zaměstnanců. Z nich si 200 nechá pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní v podniku skončí. OKD už chystá také ukončení těžby černého uhlí v dolech ČSA a Darkov.
Od 5. do 11. ledna absolvovalo pohovory u čtyřčlenných komisí 530 lidí na pěti místech v OKD, všichni zvolili možnost odejít dohodou k dohodnutému datu 31. ledna. Odstupné dostanou podle počtu odpracovaných let. Jde až o jedenáctinásobek měsíčního výdělku, při běžné výpovědi by to ale byl maximálně čtyřnásobek.
Propuštění zaměstnanci mají nárok také na státní příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů útlumu hornictví. Pro horníky, kteří pracovali pod zemí, činí 8000 korun měsíčně, pro zaměstnance z povrchových pracovišť 5300 korun. Tato podpora se bude vyplácet tři měsíce až pět let podle odpracované doby a věku pracovníka.
<blockquote>&#8222;Se zbývajícími dvěma desítkami zaměstnanců, kteří se nedostavili, pohovor proběhne individuálně v náhradním termínu, případně dostanou výpověď (projednanou s odbory) poštou,&#8220; uvedla Dronská.</blockquote>
Ředitel Diama Ludvík Kašpar uvedl, že i přes zhoršenou koronavirovou situaci byly pohovory bez komplikací. &#8222;Dostavila se drtivá většina pozvaných zaměstnanců a podle očekávání dali přednost ukončení pracovního poměru dohodou,&#8220; uvedl Kašpar.
Diamo ve spolupráci s OKD už připravuje také druhou etapu převodů a propouštěcích pohovorů s pracovníky dolů Darkov a ČSA. &#8222;K 1. březnu 2021 přejde pod státní podnik Diamo dalších téměř 500 lidí a necelých 1300 lidí doly opustí,&#8220; uvedla Dronská.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od března zůstanou na Karvinsku v provozu už jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun. Jsou v tom zahrnuty i náklady na zajišťování báňské záchranné služby a státní příspěvek pro propuštěné zaměstnance.
Majitelem firmy je prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Na konci roku pracovalo v dolech OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem okolo 7000 lidí.
Na konci prosince bylo v kraji bez práce přes 45.000 lidí, nezaměstnanost činila 5,6 procenta a byla nejvyšší v Česku. Úřad práce nabízel více než 13.400 volných pracovních míst.

Energetika v ČR

Přes 500 zaměstnanců OKD odejde dohodou

Vláda Spojeného království se rozhodla nezasahovat do rozhodnutí rady hrabství Cumbrie, která udělila <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/uk-government-wont-block-first-deep-coal-mine-in-three-decades/">povolení</a> vybudovat hlubinný podmořský uhelný důl. Jedná se o první takové povolení za posledních 30 let. Zároveň se vláda snaží posunout uzavření uhelných elektráren bez zachytávání emisí z října 2025 na říjen 2024. 
Rada hrabství Cumbrie ve Spojeném království udělila na konci loňského roku povolení společnosti West Cumbria Mining (WCM) vybudovat hlubinný uhelný důl. Jedná se již o <a href="https://www.bbc.com/news/uk-england-cumbria-54393345">třetí povolení</a> od roku 2017, kdy WCM plány dolu předložila. Plány byly přezkoumávány na základě předkládaných vylepšení designu ze strany WCM.
Nicméně rozhodnutí rady hrabství nebylo finální, dokud bylo možné, že do věci vstoupí vláda Spojeného království. Ta měla na základě platné legislativy možnost rozhodnutí hrabství změnit. Nicméně podle posledních informací k ničemu takovému nedojde. Zástupci vlády se údajně vyjádřili, že místní rady by měly mít pravomoci rozhodovat o územním plánování samy. Jedná se o první povolení vybudovat hlubinný uhelný důl ve Spojeném království po 30 letech.
Podle společnosti WCM bude důl uveden do provozu 24 měsíců od zahájení výstavby. Cílem je roční těžba 2,5 milionů tun uhlí z podmořských ložisek v Irském moři. Podle <a href="https://www.westcumbriamining.com/west-cumbria-mining/">webových stránek</a> WCM je v jejich licencované oblasti přibližně 750 milionů tun uhlí.
Vytěžené uhlí pak bude určené pro ocelářský průmysl ve Spojeném království a v Evropě. Z uhlí se nebude vyrábět elektřina. Výroba elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí má být ve <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/problemy-dostupnym-vykonem-britanii-vyhnaly-cenu-elektriny-rekordni-hodnotu">Spojeném království</a> ukončena nejpozději do roku 2025. Momentálně Spojené království plánuje ukončit výrobu elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí do října 2025. Nicméně aktuálně běží <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/943817/consultation-coal-renewable.pdf">konzultace</a>, na základě které by mohla být výroba elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí ukončena již do října 2024.
<h2>Místní uhlí je pro životní prostředí lepší než dovážené</h2>
Společnost WCM argumentuje, že využívání lokálně těženého uhlí pro výrobu oceli sníží emise, které by vznikly během mezinárodní přepravy. Podle svých <a href="https://www.westcumbriamining.com/what-is-the-plan/will-mine-look-like/">webových stránek</a> bude důl „velmi odlišný od důlních provozů minulého století“. Společnost WCM bude využívat řadu filtrů na zachytávání škodlivých látek. Dále bude například zachytávat dešťovou vodu pro využití ve zpracovávacím zařízení, které bude vybudované jako „budova v budově“, aby došlo k minimalizaci hluku, nebo zabránění šíření prachu.
<figure id="attachment_91705" class="wp-caption aligncenter" style="width: 768px;"><img class="size-full wp-image-91705" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477-512x318.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477-725x450.jpg 725w" alt="" width="768" height="477" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace pozemních budov plánovaného uhelného dolu. Zdroj: West Cumbria Mining Company</figcaption></figure>
Od roku 2017, kdy WCM předložila své plány radě hrabství Cumbrie, bylo podáno 2300 námitek. Mezi opoziční skupiny patří environmentální organizace, ale také organizace tvořena místními obyvateli s názvem Keep Cumbrian Coal in the Hole. Kritici argumentují například tím, že projekt zabrání <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/uhlikovou-narocnost-snizuje-dlouhodobe-nejrychleji-spojene-kralovstvi-ovsem-potreba-zrychlit-az-petinasobne">dekarbonizaci</a> ocelářství s cílem dosáhnout neutrality do roku 2050.
<blockquote>„Jistě, vytváření pracovních míst je pro místní komunity naprosto klíčové, ale musíme hledat pracovní místa 21. století, ne ta, která jsou v upadajících odvětvích,“ uvedl Doug Parr, zástupce Greenpeace UK.</blockquote>

Ve Spojeném království bylo po 30 letech povoleno vybudování hlubinného uhelného dolu

Spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) na trhu JKM, který je benchmarkem pro Asijské ceny, prolomily 7. ledna hranici 20 USD/MMBtu, a dosáhly tak svého historického maxima v důsledku panujícího chladného počasí a přetrvávajících omezení v přepravě. Vysoké ceny plynu na JKM, chladné počasí a rovněž vzrůstající ceny plynu v Evropě podpořily i ceny uhlí.
<h2>Nízký stav zásob v Asii</h2>
Spotová cena LNG na trhu JKM dosáhla 7. ledna, dle dat zahraničního portálu S&amp;P Global Platts, na hodnotu 20,705 USD/MMBtu (přibližně 57,7 EUR/MWh). Jedná se o nejvyšší hodnotu od doby, kdy ji Platts začal v únoru 2009 monitorovat. V tomto týdnu přitom ceny nadále stoupají.
Zásoby LNG v některých regionech v Japonsku, Jižní Koreji a Číně totiž <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/platts-jkm-hits-all-time-high-at-20-705-mmbtu-on-cold-snap-shipping-constraints/">klesly pod kritickou úroveň</a> a kupci se proto snaží získat náklady s LNG s brzkým datem dodání.
Nízký stav zásob byl podpořen <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vysoke-ceny-lng-asii-tahnou-ceny-zemniho-plynu-evrope" target="_blank" rel="noopener">restrikcemi na klíčových obchodních trasách na Dálném východě, výpadky v dodávkách</a> či nedávným zadržením jihokorejského tankeru Íránem.
<blockquote>„Tuto zimu nastala situace, kterou nikdo neočekával. V podstatě je to nejhorší možný scénář, kdy došlo k náhlému poklesu teplot ve stejný čas, jako nastala krize v dodávkách nákladů a přepravě,“ uvedl k situaci singapurský obchodník.</blockquote>
Poprvé od roku 2011, kdy došlo v Japonsku k havárii jaderné elektrárny Fukušima, měla např. japonská společnost Tepco Power Grid zájem nakoupit elektrickou energii od soukromých společností.
<h2>Neplánované výpadky v dodávkách</h2>
Přes 150 nákladů s LNG z USA bylo pro období dodávky od června do září loňského roku na trh JKM zrušeno vzhledem k předcházející mírné zimě a pandemii COVID-19, které společně zapříčinily nadbytek zásob zemního plynu v Asii i Evropě a <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/problemy-trhu-lng-spotove-ceny-asii-jsou-rekordne-nizke-konkurenceschopnost-americkeho-plynu-klesa">rekordně nízké ceny</a>. Zrušení velkého množství nákladů začalo asijský trh během letních měsíců vybalancovávat. Poté ale přišly <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/spotove-ceny-zkapalneneho-zemniho-plynu-atakuji-rocni-maximum" target="_blank" rel="noopener">problémy zkapalňovacích zařízení v Norsku, Kataru, Malajsii a Nigérii a přepravní restrikce</a>.
Dle účastníku trhu by trend rostoucích cen neměl pokračovat a během následujících měsíců by, vzhledem k očekávánému zlepšení stavu lodní přepravy a výrobních kapacit, mělo dojít ke korekcím.
<blockquote>„Březen bude zlomovým bodem… bude více tranzitů přes Panamu [Panamský průplav] a více připlouvajících nákladů, převážně z USA,“ uvedl čínský kupec.</blockquote>
<h2>Situace v Evropě</h2>
Ceny uhlí jsou podpořeny cenou zemního plynu, kdy se cena kontraktu s dodávkou na příští měsíc na trhu TTF dostala na dvouleté maximum 25 EUR/MWh.
Vzhledem k vysokému cenovému rozdílu mezi cenami plynu v Evropě a Asii, bezmála 30 EUR/MWh, lze předpokládat, že většina volných nákladů s LNG poputuje do Asie.
<blockquote>„Chladnější teploty na začátku roku 2021, a to jak v Asii, tak i v severozápadní Evropě, způsobily další pokles zásob plynu a uhlí a je tak nepravděpodobné, že dojde k obrovským poklesům v ceně, jako tomu bylo v roce 2020,“ uvedl analytik společnosti AXPO, Andy Sommer.</blockquote>
Zásoby uhlí na čtyřech klíčových uhelných terminálech v severozápadní Evropě poklesly na 4,4 miliónů tun. V porovnání s předcházejícím rokem jde přibližně o 30% pokles. Cena kontraktu černého energetického uhlí API2 na příští měsíc na burze ICE se aktuálně pohybuje okolo 70,7 USD/t. Cena příštího měsíce tak od listopadu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/obava-nabidku-vyhled-chladneho-pocasi-vyhnal-ceny-uhli">vzrostla</a> o více než 10 USD/t.
<blockquote>„Pokud vítr poklesne [resp. výroba větrných elektráren] a trh JKM zůstane silný, mohla by tato kombinace posílit ceny API2,” <a href="https://www.montelnews.com/en/story/european-coal-prices-gain-support-from-gas-weather/1185228">uvedl</a> obchodník s uhlím k výhledu cen pro leden a únor.</blockquote>
Úvodní fotografie: LNG tanker Arctic Princess. Autor: JoachimKohlerBremen

Komoditní trhy

Ceny zemního plynu v Asii trhají rekordy, podporují tak i ceny plynu a uhlí v Evropě

Podle <a href="https://www.pwc.co.uk/services/sustainability-climate-change/insights/net-zero-economy-index.html?fbclid=IwAR39w_xI7WPyFc5K5V6EzPR_hvxPDyxWdMBS8ydMk6lRrGSh_5FA7Sa64u0">studie od poradenské společnosti PwC</a> snižuje Spojené království od roku 2000 uhlíkovou náročnost svojí ekonomiky nejrychleji ze skupiny zemí tzv. G20, do které jsou řazeny nejvyspělejší státy světa. V průměru poklesla uhlíková náročnost Spojeného království mezi lety 2000 a 2019 každoročně o 3,7 %. 
Spojené království je na pomyslné špici žebříčku <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/velka-britanie-lidrem-dekarbonizace-staty-g20">již nejméně od roku 2017</a>, kdy dosáhla průměrná míra dekarbonizace taktéž 3,7 %. Podle aktualizovaného žebříčku z loňského roku má navíc nezanedbatelný náskok – v pořadí druhá Čína zaostává v poklesu uhlíkové náročnosti o 0,8 %.
Snížení uhlíkové náročnosti je ve Spojeném království přičítáno odklonu od fosilních paliv, zejména snížení závislosti na spalování uhlí v energetice, které postupně nahradil zemní plyn a obnovitelné zdroje.
K omezení spalování uhlí pomohlo Spojenému království zavedení uhlíkové daně, která v letech nízkých cen emisních povolenek snižovala marži uhelných elektráren. Obdobný efekt vidíme v Evropské unii i nyní, kdy se již emisní povolenky obchodují za cenu převyšující 30 EUR/t, což provozovatelům uhelných elektráren snižuje výnosy.
<figure id="attachment_91483" class="wp-caption alignleft" style="width: 865px;"><img class="size-full wp-image-91483" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38.png 865w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-512x424.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-768x636.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-725x600.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-800x662.png 800w" alt="Průměrná míra dekarbonizace jednotlivých států G20" width="865" height="716" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná míra dekarbonizace jednotlivých států G20, zdroj: PWC UK</figcaption></figure>
Meziročně nejvíce svoji ekonomiku dekarbonizovalo v roce 2019 Německo, které dosáhlo snížení uhlíkové náročnosti o 6,6 %.
<h2>Míra dekarbonizace je naprosto nedostačující, tvrdí studie</h2>
Podle závěrů studie ovšem snižování uhlíkové náročnosti zdaleka nestačí. Studie totiž tvrdí, že pokud má být dosaženo cíle zvýšení teploty o nejvýše 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí do roku 2050, pak je nezbytné dosáhnout snížení uhlíkové náročnosti v průměru každoročně o 11,7 %.
Meziročně přitom poklesla uhlíková náročnost ve světě v roce 2019 pouze o 2,4 %, průměrně od roku 2000 o 1,5 % ročně.  Údaje uvedené ve studii tak jasně naznačují, že pokud má být dosaženo cílů vyplývajících z Pařížské dohody, je nutné tempo dekarbonizace podstatně zrychlit, a to až pětinásobně.
<figure id="attachment_91484" class="wp-caption alignleft" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91484" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-512x349.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-768x523.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-725x494.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-800x545.png 800w" alt="Potřebná míra dekarbonizace k dosažení klimatických cílů" width="860" height="586" /><figcaption class="wp-caption-text">Potřebná míra dekarbonizace k dosažení klimatických cílů</figcaption></figure>
&nbsp;

Emise CO2

Uhlíkovou náročnost snižuje dlouhodobě nejrychleji Spojené království. Je ovšem potřeba zrychlit až pětinásobně

<a href="https://www.montelnews.com/en/story/germanys-newest-hard-coal-unit-likely-last-to-close--bna/1182504?fbclid=IwAR1zVphD5K13-FDqUlGStSzVc0qM8bxKf5gMpl8I_5UXnaUaNcT6dXNS5Zc">Nově zprovozněná německá černouhelná elektrárna Datteln 4 bude nejspíš odstavená z provozu jako poslední v rámci plánovaného odstavování německých uhelných zdrojů.</a> Jak uvedl německý energetický regulátor BNA, uhelný zdroj Uniperu o instalovaném výkonu 1,1 GWe figuruje na seznamu jako poslední s rokem odstavení 2038.  
BNA zveřejnila předběžný harmonogram povinného uzavírání černouhelných elektráren v zemi, které začne nejpozději v roce 2027. Elektrárna Datteln 4, která začala vyrábět elektřinu na začátku loňského roku, je na řadě jako poslední. Generální ředitel Uniperu Andreas Schierenbeck potvrdil záměr společnosti udržet Datteln 4 v provozu do konce roku 2038.
Mezi další jednotky, které se uzavřou mezi posledními, jsou následující elektrárny, které zahájily komerční provoz v letech 2013 a 2015: Onyx Wilhelmshaven (726 MWe), GKM Mannheim 9 (843 MWe), ENBW Karlsruhe 8 (834 MWe), Steag Walsum 10 (725 MWe) a Trianel Luenen ( 735 MWe).
Celý seznam je k dispozici na webových stránkách regulačního orgánu BNA a bude předmětem konzultací až do 1. února 2021.
<h2>Možnost předčasného uzavření na základě aukcí</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/prvni-nemecke-aukci-platby-za-odstaveni-uhelnych-elektraren-uspely-zdroje-vykonu-48-gw">Společnosti však mohou upřednostnit předčasné uzavření prostřednictvím německého nabídkového řízení, které nabízí provozovatelům elektráren platby za tato předčasná uzavření do roku 2026</a>. Tuto možnost již využily společnosti RWE a Vattenfall, které uzavřou své černouhelné zdroje Westfalen E (764 MWe) a Moorburg (1 600 MWe) do konce letošního roku. Elektrárny jsou v provozu pouze šest, respektive pět let a o jejich uzavření se rozhodlo po úspěšném podání nabídek v prvním kole nabídkového řízení.
Další aukce na předčasné uzavření zdrojů má objem 1,5 GW a bude přijímat nabídky do 4. ledna.
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/environmentalni-skupiny-tlaci-nemecko-aby-dostalo-svych-cilu-ohledne-uzavirani-uhelnych-elektraren">Přestože si Berlín klade za cíl vyřadit uhelné elektrárny z provozu do konce roku 2038,</a> někteří analytici prognózují dřívější uzavření všech bloků v důsledku rostoucích nákladu na emisní povolenky. Pro ilustraci, tento týden se cena emisních povolenek pohybovala na rekordně vysoké úrovni nad 33 EUR/t.
Zdroj úvodní fotografie: UNIPER

Německo

BNA: Nejnovější německá černouhelná elektrárna nejspíš skončí jako poslední v roce 2038

Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače přebírá od polostátní společnosti ČEZ hnědouhelnou elektrárnu Počerady. Ihned chce začít s modernizací. Ekologické organizace usilují o co nejrychlejší ukončení provozu Počerad.
Elektrárnu přebírá Vršanská uhelná o tři roky dříve, než bylo plánováno. Původní dohodnutá cena dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun. &#8222;Modernizace začne bezprostředně po převzetí elektrárny. Aktuálně připravujeme potřebnou dokumentaci a probíhá také výběr dodavatelů pro jednotlivé části ekologizace. Cílem je opravit elektrárnu tak, aby do budoucna splnila přísnou evropskou legislativu,&#8220; řekla ČTK mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.
Investice v řádu jednotek miliard korun chce nový majitel směřovat hlavně do snížení emisí a opatření na snížení prašnosti. &#8222;Proběhne např. oprava turbín či kotelny. Počítáme také s důsledným monitoringem všech emisí. Jednáme s univerzitami o možnostech aplikovaného výzkumu přímo v elektrárně,&#8220; uvedla mluvčí.
Elektrárna bude po opravách podle mluvčí splňovat naprostou většinu požadavků nové směrnice platné od poloviny roku 2021. &#8222;Výjimkou jsou emise rtuti, u kterých by další nevelké snižování vyžadovalo neúměrně vysokou investici. Evropská směrnice však právě na takovou situaci pamatuje a umožňuje elektrárnám získat částečnou a časově omezenou výjimku,&#8220; řekla mluvčí.
O výjimce bude rozhodovat ústecký krajský úřad. První ústní jednání bylo naplánováno ještě se zástupci ČEZ na prosinec, kvůli situaci kolem covidu se přesunulo na leden. &#8222;To je v zásadě pozitivní vývoj, protože ČEZ má mnohem větší politickou sílu než Sev.en, a to riziko, že vybojují (zástupci ČEZ) výjimku ještě dříve, než předají elektrárnu, bylo pro nás nepříjemné,&#8220; řekl ČTK Jan Rovenský z Greenpeace.
Počerady leží mezi Louny a Mostem. V elektrárně pracuje zhruba 240 lidí. Podle Greenpeace česká energetická soustava elektrárnu nepotřebuje. &#8222;My budeme nadále usilovat o co nejrychlejší ukončení provozu jak Počerad, tak Chvaletic. Elektrárny, které jsou v nejhorším stavu, mají nejvyšší emise, proto by měly skončit jako první,&#8220; uvedl Rovenský.
Hnutí Arnika v říjnu oznámilo, že Počerady byly loni po elektrárně Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy druhým nejhorším českým zdrojem vypouštěné rtuti do ovzduší, vody a půdy. Počerady jsou také s Prunéřovem a Tušimicemi ze skupiny ČEZ i největším českým zdrojem skleníkových plynů, uvedlo. Žebříčky provozů z hlediska vypouštěných látek znečišťujících ovzduší sestavuje Arnika každoročně z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).
Svým instalovaným výkonem pětkrát 200 MW patří Počerady k největším uhelným elektrárnám v zemi. &#8222;Elektrárna je součástí kritické infrastruktury ČR. Chceme ji opravit a provozovat především jako nezbytný zdroj elektrické energie pro podniky, instituce a občany ČR a pojistku pro českou přenosovou soustavu,&#8220; uvedla mluvčí.