Podíl elektrické energie z uhlí by měl v Polsku do roku 2040 klesnout až na pouhých 11 %. Polovina výrobní kapacity by pak měla pocházet z bezemisních zdrojů. Klíčem by přitom měl být rozvoj offshore větrných elektráren a jaderné energetiky, předpokládá aktualizovaný návrh Polské energetické politiky do roku 2040. Dosavadní plánované reformy uhelné energetiky jsou ovšem kritizovány jako nedostatečné.
Polské Ministerstvo pro klima <a href="https://www.gov.pl/web/klimat/minister-kurtyka-polityka-energetyczna-polski-do-2040-r-udziela-odpowiedzi-na-najwazniejsze-wyzwania-stojace-przed-polska-energetyka-w-najblizszych-dziesiecioleciach">prezentovalo novou verzi plánované Polské energetické politiky do roku 2040</a>, která dle jejich slov bere v potaz klimatickou politiku EU, technologický pokrok a dopady pandemie COVID-19. Nově stojí na třech základních pilířích – spravedlivý přechod, bezemisní energetický systém a dobrá kvalita ovzduší. Hlavním cílem je pak snížení podílu uhlí na výrobě elektřiny ze současných přibližně 75 % na 11 – 28 % do roku 2040.
<blockquote>„Zajištění pokračujících a stabilních dodávek energie průmyslu a zákazníkům je nezbytným předpokladem pro přilákání investic do země,“ dodal Michał Kurtyka, polský ministr pro klima.</blockquote>
Mezi hlavní předpokládané investice patří 130 mld. zlotých (cca 785 mld. Kč) do offshore větrných elektráren a 150 mld. zlotých (cca 905 mld. Kč) do jaderné energetiky. Bezemisní zdroje energie by tak měly pokrýt do roku 2040 polovinu výrobní kapacity. Nejméně 23 % veškeré spotřebované energie by pak mělo pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Dalších 60 mld. zlotých (cca 362 mld. Kč) z Evropských fondů by mělo jít na pomoc regionům nejvíce závislým na těžbě uhlí. Celkově by tak mělo vzniknout až 300 tisíc nových pracovních míst.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600156236.json“}
<h2>Plánovaná reforma energetiky podléhá kritice</h2>
Ve střednědobém horizontu pak Polsko plánuje provést restrukturalizaci energetického sektoru. Tři státní společnosti PGE, Enea a Tauron by se měly spojit pouze ve dvě. Jedna by pak měla spravovat pouze zdroje související s uhlím a druhá zbytek. Společnosti přitom vlastní jedenáct uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 23,9 GW, což představuje 94 % veškerého polského výkonu v uhelných zdrojích.
Plán je ovšem kritizován environmentální skupinou Greenpeace, protože počítá s podporou uhelných elektráren až do roku 2040. <a href="https://www.greenpeace.org/poland/aktualnosci/29289/odejscie-polski-od-wegla-do-2035-roku-to-business-as-usual-konieczne-przyspieszenie/">Dle jejich analýzy</a> je již teď z ekonomických a technických důvodů plánováno ukončení produkce ve většině uhelných elektráren, vyjma KVET, do roku 2035. Ještě v první polovině tohoto roku pak bylo Polsko s produkcí 50,5 TWh <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/">největším producentem elektřiny z uhlí v Evropské Unii</a>.
Úvodní fotografie: Hnědouhelný důl Turów, autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org

Energetika v zahraničí

Polsko aktualizovalo svou dlouhodobou energetickou politiku, připravuje se na odklon od uhlí

Společnost Elektrárny Opatovice požádala o výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku. Aby mohla v tomto ukazateli plnit pravidla platná od roku 2021, musela by vynaložit vysoké náklady, ale vliv na životní prostředí by byl jen malý, uvedla na dotaz ČTK mluvčí elektrárny Hana Počtová. Zároveň podala společnost žádost o výjimku pro limity rtuti.
Společnost uvedla, že v letech 2014 až 2016 investovala do modernizace a rekonstrukce kvůli splnění emisních limitů 2,7 miliardy korun. Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT), které stanovují ještě přísnější limity platné od roku 2021, však byly vydány až následující rok po provedení rekonstrukce v roce 2017.
<blockquote>&#8222;Díky této nákladné investici budeme od příštího roku schopni plnit dvakrát přísnější limity pro tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý bez výjimky,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
U oxidů dusíku elektrárna žádá, aby mohla vypouštět 192 miligramů na metr krychlový. Aby mohla plnit nový limit 175 miligramů na metr krychlový, musela by investovat odhadem půl miliardy korun. Náklady považuje za příliš vysoké v porovnání s podle ní zanedbatelným přínosem pro životní prostředí. Dokládá to i rozptylovou studií.
Společně s výjimkou na oxidy dusíku podala elektrárna žádost i pro limity rtuti na šest let s přezkumem po třech letech, kdy bude pravděpodobně přísnější podmínky schopna plnit. Pro rtuť v předchozích obdobích zatím žádné emisní limity stanovené nebyly a jsou zařazeny nově.
<blockquote>&#8222;U rtuti je tedy důvod žádosti o výjimku ten, že nejprve musíme najít, i ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi, spolehlivou technologii pro snížení emisí. Ta může být na každém zařízení jiná, jak s ohledem na druh spalovaného hnědého uhlí, tak s ohledem na samotnou technologii elektrárny,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
Požadované období chce elektrárna využít k určení správné technologie, její instalaci a uvedení do provozu.
O podobné výjimky požádala už vloni i elektrárna Chvaletice, která patří společnosti Severní energetická. Vydané rozhodnutí napadají ekologické organizace, podle nichž elektrárna již při modernizaci o budoucích nových emisních limitech věděla, mohla se na ně připravit a chce jen ušetřit na úkor životního prostředí.
Elektrárna v Opatovicích nad Labem zajišťuje dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic, Chrudimi a do přilehlých obcí, celkem jde asi o 61.000 domácností, nemocnic, škol a podniků. Vyrábí rovněž elektřinu. Patří do Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který ovládá Daniel Křetínský.

Elektrárny v ČR

Elektrárna Opatovice žádá o výjimky z emisí oxidů dusíku a rtuti

Energetická skupina ČEZ začala hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Jde o součást strategie, kterou firma schválila loni. Po obdržení písemného potvrzení zájmu investorů je ČEZ vyzve k podání nezávazné nabídky. ČEZ o tom dnes informoval na <a target="_blank" href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-zahajuje-divestici-svych-aktiv-v-polsku-106066">webu</a>. Firmy podnikající v moderních energetických službách (ESCO) si ČEZ ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.
Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakova a Skawiny, Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katovic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. Loni dohromady vyrobily 2433 gigawatthodin elektřiny a 5366 terajoulů tepla. Obě elektrárny mají technologie pro spoluspalování biomasy.
Kromě Skawiny a Chorzówa včetně projektu Chorzów II zvažuje ČEZ prodat i firmy CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. První z nich poskytuje podporu při nakládání s vedlejšími energetickými produkty, druhá prodává komodity velkoodběratelům a podnikatelskému maloodběru.
Společnosti OEM Energy, Metrolog a Euroklimat spadající pod konsorcium ESCO firem ČEZ Elevion Group nejsou předmětem prodeje.
Na polský energetický trh vstoupila Skupina ČEZ v roce 2006 koupí elektráren Skawina a Elcho (nyní Chorzów) od americké společnosti PSEG. Šlo o investici za 10,8 miliardy korun. V roce 2012 začal ČEZ v Polsku podnikat ve větrné energetice. Dva polské projekty větrných elektráren Krasin a Sakówko už ale ČEZ prodal investičnímu fondu KGAL, prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává firma do konce letošního roku.
Prodej pěti polských firem je v souladu s novou strategií, kterou ČEZ schválil loni v červnu. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku.
ČEZ v srpnu oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji svých rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Podle rumunských novin Ziarul Financiar je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák to ale v rozhovoru s ČTK o týden později nepotvrdil. Pokud půjde vše dobře, očekává, že smlouva bude podepsána na konci tohoto, nebo na začátku příštího roku.
Složitější je situace v Bulharsku. ČEZ i bulharská firma Eurohold tam loni v listopadu podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. Správní soud letos v červenci rozhodnutí úřadu zrušil. Antimonopolní úřad začal koncem srpna znovu zkoumat záměr ČEZ, což ČEZ uvítal.

Elektrárny v Evropě

ČEZ začíná hledat zájemce o svých pět polských firem

Přehled rekultivačních jezer v ČR (12. září bude otevřeno jezero Most, které vzniklo zatopením hnědouhelného dolu):

Jezero Medard &#8211; Jezero, které je s plochou 493,5 hektaru největším rekultivačním jezerem v Česku, vzniklo mezi městy a obcemi Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum, Bukovany a Citice zaplavením zbytkové jámy lomů Medard-Libík. Tyto lomy byly v provozu od roku 1872 do března 2000. Napouštění jezera z Ohře začalo v červnu 2010 a plánované výšky hladiny bylo dosaženo v roce 2016. Vodní plocha má délku čtyři kilometry, šířku 1,5 kilometru a nejvyšší hloubku 50 metrů. Jezero ještě nebylo oficiálně zpřístupněno ke koupání, v současnosti se plánuje dobudování jeho okolí. Areál se však již stal oblíbenou rekreační oblastí a je hojně využíván cyklisty, běžci i dalšími sportovci.
Jezero Milada &#8211; Jezero vzniklo v někdejší těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice, v místě bývalých obcí Hrbovice, Tuchomyšl a Vyklice, kde těžba uhlí začala v roce 1977 a skončila o dvacet let později. Napouštění jezera začalo v červnu 2001 a ukončeno bylo v srpnu 2010, rekultivace oblasti stála 5,4 miliardy korun. Jezero se s rozlohou 252,2 hektarů řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku a pro veřejnost bylo otevřeno v květnu 2015. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru. V současnosti jezero čeká na vybudování infrastruktury.
Jezero Most &#8211; Nachází se v území bývalé těžební lokality Ležáky, která byla založena původně jako hlubinný hnědouhelný důl Richard v roce 1901. Důl byl v roce 1945 přejmenován na důl Ležáky, těžba uhlí zde skončila v srpnu 1999. Napouštění jezera, které leží mezi městem Most, areálem chemických závodů v Záluží u Mostu a obcí Braňany přímo pod kopcem Hněvín na místě starého města Most, začalo v říjnu 2008 a ukončeno bylo v červnu 2012. Rekultivace lomu na jezero stála přes 1,7 miliardy korun. Zatopená plocha má rozlohu 309 hektarů a maximální hloubka je 75 metrů, je tak nejhlubším a jedním z největších lomů v České republice. Otevření jezera se několikrát odkládalo, problémy se objevily při pracích na vedení potrubí kanalizace pod řekou Bílinou.

Menší rekultivační jezera vzniklá v minulosti:
Jezero Barbora &#8211; Nachází se u obce Oldřichov, asi šest kilometrů západně od Teplic. Vzniklo po vytěžení stejnojmenného dolu v roce 1973. Jeho plocha je 55 hektarů a hloubka až 60 metrů.
Jezero Matylda &#8211; Nalézá se v severozápadní části města Most, vzniklo zatopením bývalého lomu Vrbenský, kde skončila těžba v březnu 1976. Stavba začala v roce 1986, v roce 1992 bylo jezero, které má rozlohu 39 hektarů a je jen čtyři metry hluboké, napuštěno vodou.
Jezero Michal &#8211; Vzniklo v místě stejnojmenného lomu, asi tři kilometry jihovýchodně od Sokolova. V letech 1872 až 1924 probíhala v prostoru jezera těžba hnědého uhlí v hlubinném dole Štěstí Požehnání, s povrchovou těžbou se začalo v roce 1980 již v lomu Michal. Těžba uhlí byla ukončena v roce 1991, napouštění jezera o rozloze 29 hektarů s maximální hloubkou 5,6 metru skončilo v roce 2003.

Rekultivační jezera plánovaná v budoucnu:
&#8211; Jezero Centrum u Litvínova by mělo vzniknout v lomu ČSA, kde se stále těží. Plocha jezera bude činit zhruba 670 hektarů, což je víc než dvojnásobek plochy Máchova jezera a jeho hloubka až 150 metrů. Podle společnosti Sev.en Energy, která důl spravuje, by napouštění jezera mohlo začít v roce 2027 či 2028.
&#8211; Jezero Jiří-Družba na Sokolovsku má vzniknout spojením a zatopením zbytkových jam po těžbě v lomech Jiří a Družba po ukončení těžby v roce 2038. Jezero by mělo být s rozlohou 1312 hektarů největším rekultivačním jezerem v Česku.
&#8211; Jezero Tušimice u Prunéřova s plánovanou rozlohou až 1000 hektarů má být naplněno kolem roku 2060.
&#8211; Jezero Vršany mezi Mostem a Chomutovem s rozlohou až 470 hektarů by mohlo vzniknout někdy po roce 2060.
&#8211; Jezero Bílina má vzniknout v místě lomu, kde se má těžit až do roku 2050. Až tisícihektarové jezero by mohlo vzniknout kolem roku 2070.

Uhlí

Rekultivací po těžbě uhlí v ČR vznikla tři jezera, největší je Medard

Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren. Jejich kapacita by měla dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to dnes polské ministerstvo klimatu.
První jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva měla zahájit provoz do roku 2033. Polsko rovněž plánuje do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou osm až 11 gigawattů. Investice do tohoto projektu se odhadují na 130 miliard zlotých.
Rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů podle ministerstva vytvoří 300.000 pracovních míst, uvedla agentura Reuters.
V současnosti se na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty uhlí. Podle nejnovější verze energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.
Ekologická organizace Greenpeace ale tvrdí, že energetická strategie nereflektuje výzvy spojené s klimatickou krizí a je odtržená od ekonomické reality. &#8222;Plán počítá s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny v roce 2030 a nespecifikuje termín, kdy Polsko uhlí opustí,&#8220; píše se v jejím prohlášení.
Polsko se jako jediná členská země Evropské unie nezavázalo k dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
Polská vláda chce společně s odbory do konce září připravit plán restrukturalizace uhelného průmyslu. Vláda hodlala uzavřít dva uhelné doly, kvůli tlaku odborů však od tohoto záměru upustila.
Polský uhelný průmysl se potýká s poklesem poptávky, který prohloubila koronavirová krize, protože snížila spotřebu energie. Řada horníků se přitom sama koronavirem nakazila, což vedlo k přerušení některých těžebních aktivit. Náklady na využívání uhlí se navíc zvyšují v důsledku rostoucích cen emisních povolenek.

Polsko chce urychlit odklon od uhlí a do jaderné energie investovat 150 miliard zlotých

Společnost Vattenfall nabídla v rámci německé aukce na odstavení uhelných elektráren, že ukončí provoz své největší a nejnovější elektrárny Moorburg v Hamburku. Provoz černouhelné elektrárny s výkonem 1,6 GW, která byla spuštěna teprve v listopadu 2015, je podle Vattenfallu nerentabilní. Po technické stránce mohla být elektrárna provozována až do roku 2038, o jejím případném konci po pouhých šesti letech provozu rozhodnou výsledky aukce.
Švédská energetická společnost Vattenfall, <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/vattenfall-wants-shut-down-large-coal-power-station-hamburg?fbclid=IwAR3W195aUyqsVEBAd04zviYN6lkTw5gO4X-k3n-WFzQ8lE5fQ-XeTlTQEso">podle svého generálního ředitele</a> možná uzavře svou nejnovější a největší uhelnou elektrárnu v Německu. Odstavení celé, nebo části, uhelné elektrárny Moorburg v Hamburku s instalovaným výkonem 1,6 GW nabídl její provozovatel v první německé aukci na odstavení uhelných elektráren.
V případě, že by nabídka byla v této aukci úspěšná, ukončil by Vattenfall provoz elektrárny do poloviny příštího roku. Podle Vattenfallu by mohla elektrárna <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecka-uhelna-elektrarna-moorburg-byla-uvedena-do-provozu">spuštěná teprve v roce 2015</a> pokračovat v provozu až do roku 2038. Přesto společnost nepředpokládala její provoz po roce 2030 v souvislosti se svým závazkem přestat používat fosilní paliva.
<blockquote>„Bylo to těžké rozhodnutí, protože se jedná o novou a vysoce efektivní elektrárnu. Když ale provozem ztrácíme peníze, musíme s tím něco dělat,“ uvedl Magnus Hall, generální ředitel Vattenfall.</blockquote>
Nízké velkoobchodní ceny elektřiny a rostoucí ceny emisí CO2 způsobily, že mnoho uhelných elektráren je nerentabilních. Přestože je Moorburg jednou z nejnovějších elektráren v Německu, od zahájení provozu bojuje s místní opozicí a obviněním ze zastaralosti. V loňském roce navíc bylo odstoupeno od plánu připojit elektrárnu k místní teplárenské síti, protože neodpovídal cíli Hamburku do roku 2030 postupně ukončit používání uhlí k výrobě tepla.
<h2>Výsledky aukce budou známé do prosince</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-otevrelo-prvni-aukci-uzavirani-uhelnych-elektraren-vyhodnocovat-se-bude-zari">První kolo německé aukce na odstavení uhelných elektráren</a> má přinést uzavření elektráren s instalovaným výkonem 4 GW. Výsledky by měly být oznámeny v prosinci. Úspěšným uchazečům v tomto prvním kole aukce bude zakázán prodej elektřiny z daného zdroje na trhu od ledna 2021. Od července pak bude zakázáno spalování uhlí, a tedy faktický konec provozu.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall

Německo

Vattenfall chce v Německu odstavit svou nejmodernější uhelnou elektrárnu Moorburg po šesti letech provozu

Transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá systematickou podporu této přeměny. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Sdělil, že Česko má na transformaci energetiky připraveno víc než 100 miliard korun, do teplárenství mají jít desítky miliard Kč.
<blockquote>&#8222;Čeká nás přechod na plyn, biomasu, energeticky využívat budeme také odpady. Jsme připraveni podpořit přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Nikoho nenecháme na holičkách, ale bude to vyžadovat i součinnost provozovatelů tepláren, které čekají v dalších dvou letech významné investice,&#8220; řekl Havlíček.</blockquote>
Připomněl, že na teplárny a centralizované zásobování tepelnou energií je napojeno 1,6 milionu tuzemských domácností, tedy zhruba čtyři miliony obyvatel ČR. Více než polovinu výroby tepla zajišťuje uhlí. Ministerstvo plánuje, že do budoucna bude minimálně 60 procent dodávek bude pocházet z vysoce účinných zdrojů, které spolu s teplem vyrábějí i elektřinu.
Zdrojem peněz budou podle MPO mimo jiné takzvaný Modernizační fond, Regionální rozvojový fond, Fond pro spravedlivou transformaci a několik miliard korun bude také v nových operačních programech &#8211; Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a Operačním programu Životní prostředí (OP ŽP). První programy má být možné čerpat od příštího roku, uvedl resort.
<blockquote>&#8222;S investiční podporou počítáme podle pravidel veřejné podpory ve výši asi 40 procent podle velikosti podniku. Provozní podporu dělíme na tři typy &#8211; zachováni výroben v provozu, modernizované zdroje a nové zdroje. U modernizovaných a nových zdrojů předpokládáme garanci 15 až 20 let, u udržovací podpory nyní počítáme s provozní podporou maximálně tři roky. Vše průběžně konzultujeme s Evropskou komisí, aby byla tato strategie a podpora nastavena nezpochybnitelně podle všech pravidel, pokynů a doporučení EU,&#8220; řekl dnes Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla.</blockquote>
Transformaci teplárenství podle MPO podporuje také už dřívější snížení daně z přidané hodnoty pro teplo a chlad. Od letošního ledna sazba klesla z 15 na deset procent. Energetický regulační úřad chystá nový model cenové regulace teplárenství.
<blockquote>&#8222;V současném návrhu pracujeme se dvěma skupinami spotřebitelů, s chráněnými a oprávněnými zákazníky. Mezi chráněné zákazníky patří domácnosti, bytové domy, společenství vlastníků jednotek a další, kteří mají při vyjednávání s dodavateli tepla objektivně slabší postavení a zaslouží si proto vyšší úroveň ochrany, přísnější regulaci,&#8220; uvedl dnes předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Proti tomu velcí, takzvaní oprávnění zákazníci si naopak lepší podmínky často dokážou vyjednat sami a silná regulace u nich bývá spíše na překážku. Oprávnění zákazníci dostanou větší prostor pro smluvní volnost a budou moci lépe využít výhod konkurence,&#8220; doplnil.</blockquote>
Vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh dnes ČTK řekl, že Havlíčkův plán staví na dotacích pro teplárny, aby obstály proti konkurenci, tedy menším kotelnám, které neplatí emisní povolenky. &#8222;Ale už Státní energetická koncepce ČR obsahuje několik let nesplněný úkol, že má být zvýšena daň z fosilních paliv mimo systém emisního obchodování, aby část emisí oxidu uhličitého neunikala zpoplatnění a teplárny nebyly v nevýhodě,&#8220; dodal.

Teplárenství

Havlíček: Odchodu tepláren od uhlí pomohou evropské peníze

Regiony postižené těžbou uhlí mohou získat na svou transformaci až stovky miliard korun. Musí mít ale do dvou let připravené projekty, na které bude možné čerpat evropské a národní zdroje. Celkově může Česká republika v následujícím programovém období z Evropské unie získat až 960 miliard korun. Starostům to dnes v Karlových Varech řekli ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Právě uhelné regiony &#8211; Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj &#8211; by u některých fondů měly buď úplnou exkluzivitu nebo minimálně výhodu. Peníze mohou čerpat z fondu spravedlivé transformace, fondu obnovy, fondu modernizace, kohezních fondů i fondu React-EU, řekla dnes Dostálová. Stěžejní je podle právě to, aby bylo dostatek projektů připravených do roku 2023.
Například Karlovarský kraj už zpracoval deset programových oblastí, v nichž je okolo 50 projektů, které mají pomoci kraji přeměnit ekonomiku do značné míry závislou na těžbě a zpracování uhlí. &#8222;Víc než kdy jindy je dnes důležité vytvořit aktivní komunikační platformu, to znamená starostové, kraj, ministerstva. A přivítali jsme i to, že ministerstva se budou snažit vytvořit i samostatný podprogram na přípravu těch projektů. Je to jedinečná příležitost a nesmíme si nechat ten vlak ujet,&#8220; řekl ČTK hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO).
V Karlovarském kraji už ukončení provozu teplárenské části Sokolovské uhelné začal útlum těžby uhlí. Zároveň jej ale postihly důsledky pandemie covid-19, která tvrdě dopadla na lázeňství a cestovní ruch, které tvoří významnou část zaměstnavatelů v kraji.
Podle Kubise by kraj chtěl získat peníze například do oblasti energetiky, teplárenství, digitalizace, vzdělávání nebo na podporu menších podniků. Projekty ale budou moci překládat i města, obce nebo firmy. Podle Dostálové bude důležitá jak připravenost projektů, tak jejich udržitelnost do budoucna. Ministerstva budou žadatelům aktivně pomáhat s přípravou projektů, přislíbili dnes oba ministři.
Jak doplnil ministr životního prostředí Brabec, řada projektů se logicky bude nějakým způsobem týkat ekologie. Proto i administraci například fondu pro spravedlivou transformaci bude dělat ministerstvo životního prostředí. Tento fond je určen evropským regionům, které čeká přechod ekonomiky z uhlí na jiné oblasti hospodářství.

Energetika v ČR

Uhelné regiony mohou získat stamiliardy, musí mít ale projekty

Osm aktivistů a aktivistek Greenpeace brzy ráno vylezlo na rypadlo v lomu Vršany u Mostu. Požadují mimo jiné rychlý konec těžby a spalování uhlí a přechod k obnovitelným zdrojům. V tiskové zprávě to dnes uvedl Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí české odbočky Greenpeace.
Není to poprvé, co ekologičtí aktivisté rypadlo ve Vršanech obsadili. Loni v říjnu několik lidí z hnutí Against Coal takto protestovalo téměř tři dny. Vršanská uhelná na ně nedávno podala žalobu, uvedla dnes v tiskové zprávě Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí těžební společnosti Sev.en Energy, které lom patří. &#8222;Svým protizákonným jednáním ohrožují aktivisté nejen své zdraví a životy, ale také naše zaměstnance. Požádali jsme o spolupráci policii,&#8220; doplnila mluvčí.
<blockquote>&#8222;Dostali jsme informaci, že několik osob vniklo na skládkový stroj v prostoru lokalita Vršany, stroj je v odstávce. Policie v současné době situaci monitoruje a zabývá se neoprávněným vniknutím do těžebního prostoru,&#8220; řekla ČTK mluvčí mostecké policie Ludmila Světláková.</blockquote>
Aktivisté Greenpeace v prohlášení mimo jiné požadují, aby do roku 2030 přestala výroba elektřiny z uhlí, do roku 2035 žádají kompletní &#8222;konec uhlí&#8220;, chtějí také zajištění sociálně ohleduplného a spravedlivého přechodu k obnovitelným zdrojům energie pro uhelné regiony a jejich obyvatele a požadují, aby byly co nejdříve odstaveny uhelné elektrárny, které &#8222;jedou na vývoz &#8211; například Chvaletice a Počerady&#8220;.
O budoucnosti těžby uhlí jedná tzv. uhelná komise, která se naposledy sešla v červnu v areálu elektrárny Počerady. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že do konce letošního roku komise stanoví postup útlumu této těžby. Komise se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Ekologičtí aktivisté budou za rychlý konec spalování uhlí demonstrovat také v sobotu, a to před elektrárnou Počerady na Lounsku. Nedaleko elektrárny, jejímž majitelem bude od roku 2024 rovněž skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače, už začali pořadatelé protestu stavět kemp. Půjde v pořadí o čtvrtý tzv. klimakemp v ČR, jeho součástí budou workshopy a přednášky. Sobotní demonstraci svolává 13 ekologických organizací, které mají na vládu čtyři požadavky. Těmi jsou rovněž rychlé ukončení těžby a spalování uhlí, co nejrychlejší ukončení provozu elektrárny Počerady, spravedlivá transformace uhelných regionů a navýšení cílů snižování emisí v rámci Evropské unie do roku 2030.

Aktivisté obsadili rypadlo ve Vršanech,chtějí konec "doby uhelné"

Poslední dobou se v médiích často řeší, zda proběhne dostavba Dukovan, a za jakých podmínek. Avšak situaci kolem dolu Turów se média věnují okrajově. Celá kauza postupně utichla ze dvou důvodů, koronavirus a čekání na vyjádření Evropské komise.
<h2>Historie</h2>
Hnědouhelná elektrárna a důl Turów leží sice v Polsku, ale výrazně zasahuje do prostředí českého i německého. Po válce si Poláci postavili vlastní uhelnou elektrárnu, ze které sice těží oni, ale víceméně negativní dopady si “užíváme” my v Čechách. Při počátečním vzniku dolu bylo odstraněno několik polských vesnic. V roce 1962 začal provoz elektrárny s výkonem 2016 MW, což můžeme přirovnat k výkonu našeho Temelínu.
Povrchový důl má hloubku 225 m a rozlohu 28 km². Dále se v něm těží kamenivo, hlína a jíl pro chemický průmysl. Od českých hranic je důl vzdálený pouze 20 km, proto představuje jedno z největších rizik pro české ovzduší. V podstatě se jedná o skoro největšího producenta CO2 sahajícího až do Prahy. Kromě toho, že nám Poláci znečišťují ovzduší, čerpají pro důl od nás i podzemní vodu.
Těžba v dole, který zásobuje elektrárnu, má probíhat až do roku 2044. Ovšem v lednu letošního roku polská vláda schválila rozšíření těžby směrem k českým hranicím, a zde začíná souboj o území táhnoucí se do dneška, a v podstatě i do budoucna.
<h2>Spory</h2>
Platnost těžby měla vypršet tento rok v dubnu, polské ministerstvo klimatu však prodloužilo koncesi o dalších šest let. Zároveň v lednu vydali Poláci povolení pro rozšíření těžby o 30 km², a do hloubky 330 m. Důl by se tak měl táhnout až k českým hranicím, z nichž nejblíže jsou obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.
Starostové obcí společně s Libereckým krajem se proti rozšíření ohradili, protože se bojí znečištění vod, hluku a prachu. Polákům je to zřejmě jedno. České požadavky ignorují a odmítají s námi komunikovat. Proto Češi hledají podporu u Evropské komise, zakládají internetové petice a protestují spolu s Němci na tzv. Trojmezí.
<h2>Česká vláda si za to může sama</h2>
Poláci výtky z české strany ignorují. Rozšíření tak může zabránit pouze žaloba u Evropského soudu. Donedávna ale osud Turówa vypadal jinak. Evropská Unie měla vynaložit na útlum dolu velkou finanční sumu, která by kompenzovala vzniklé škody spojené s potlačením těžby.
Evropská rada však rozpočet seškrtala, ubrala peníze z Fondu spravedlivé transformace a přidala je na zemědělských dotacích. Jak moc se na tom podílelo lobby Andreje Babiše zůstává otázkou. Babiš byl za to opozicí kritizován. Česká vláda si tedy paradoxně za situaci může sama.
<h2>Útlum těžby uhlí</h2>
Pozitivní zprávu do celé kauzy může vnést nedávné rozhodnutí polské vlády. Ta se zavázala definitivně ukončit těžbu uhlí mezi roky 2050-2060. Polsko je největším producentem energie z uhlí v celé Evropské unii. Krok k útlumu bude tedy pozvolný, a zároveň závisí na diskuzích polských představitelů se zástupci EU. Polsko se také přiklonilo k investicím do budování čistších zdrojů.
Jak tedy obě diskuze (ČR vs. Polsko a Polsko vs. EU) dopadnou, snad zjistíme v blízké budoucnosti.