Studentky České zemědělské univerzity dnes vysadily stromky do půdy po rekultivacích obohacené o biouhel. Materiál má pomoci snížit uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší, zvýšit kvalitu půdy a pomoci zadržet vodu v krajině. Vědecký experiment, který má význam biouhlu potvrdit, se realizuje u Strupčic na Chomutovsku na rekultivovaném území Vršanské uhelné.
<blockquote>&#8222;Biouhel se vyrábí zuhelnatěním organické hmoty bez přístupu vzduchu termickým procesem zvaným pyrolýza, která při běžném tlení nebo spalování emituje do ovzduší velké množství CO2 (oxidu uhličitého) a pravděpodobně přispívá ke globálnímu oteplování,&#8220; uvedla Markéta Hendrychová, pod jejímž vedením vědecký tým fakulty životního prostředí pražské zemědělské univerzity experiment provádí.</blockquote>
Biouhel podle vědců efektivně zadržuje v půdě vodu a živiny, které by jinak byly mnohem rychleji splaveny do nižších vrstev půdy. Podobně jako humusové látky má schopnost živiny udržet, ale i zpětně uvolnit rostlinám, zvyšuje provzdušnění půdy, což spolu s uhlíkem samotným podporuje aktivitu mikroorganismů. &#8222;Pokud produkt biouhel dále nespálíme, ale vneseme do půdy, může zde setrvat i několik tisíciletí a navíc přinést člověku mnoho dalších bonusů pro své komplexní podpůrné vlastnosti,&#8220; uvedla Hendrychová.
Biouhel má podle odborníků velký potenciál v uhelných regionech nejen pro své výborné sorpční vlastnosti. Aplikací biouhlu do výsypkových zemin mohou podle nich vzniknout vysoce úrodné půdy s velkým potenciálem pro budoucnost.
Biouhel podle vědců napomůže ujímání lesních sazenic a usnadní pěstební péči o nově založené lesnické rekultivace. Zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy a její strukturu, takže může fungovat také jako protierozní opatření. V případě kontaminace půd biouhel účinně adsorbuje nežádoucí prvky. &#8222;Biouhel je tedy multifunkčním řešením pro tak specifické prostředí, jako jsou hnědouhelné výsypky, a může pro pečlivě vytvářenou rekultivovanou krajinu znamenat mnoho přínosů,&#8220; uvedla Hendrychová.
Výsledky experimentu budou publikovány v disertačních pracích a ve vědeckých časopisech.

Životní prostředí

Na severu Čech zkouší experimentální použití biouhlu při rekultivaci

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil firmě Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače nákup hnědouhelné elektrárny Počerady od společnosti ČEZ. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
<blockquote>&#8222;V rozhodnutí Úřad konstatuje, že předmětné spojení soutěžitelů povolil, neboť nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže v žádné z posuzovaných oblastí, v nichž působí spojující se soutěžitelé,&#8220; uvedl ÚOHS ve zprávě.</blockquote>
Vršanská uhelná kupuje elektrárnu od společnosti ČEZ za 2,5 miliardy korun. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
ČEZ na konci minulého roku nevyužil opci, aby majitelem elektrárny zůstal. Už tehdy nevylučoval, že firmy povedou o převodu elektrárny další jednání. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologičtí aktivisté. Vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.
Elektrárna Počerady leží mezi Louny a Mostem. Svým instalovaným výkonem pětkrát 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi. Zástupci Sev.en Energy v březnu oznámili, že společnost chce zmodernizovat hnědouhelnou elektrárnu Počerady tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další, ještě přísnější limity Evropské komise. Do elektrárny chce firma investovat řádově miliardy korun.

Elektrárny v ČR

ÚOHS povolil Tykačově Vršanské uhelné nákup elektrárny Počerady

<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_2208?fbclid=IwAR1m02NVeAPwJLhnMNvC6DGcsLswfUicd9qS4nkt4pVGDAXraT50bFwq2dk">Evropská komise ve středu odsouhlasila</a> systém aukcí, na základě kterých budou kompenzováni majitelé německých uhelných elektráren za jejich předčasné uzavření. Podle názoru Evropské komise návrh neohrozí soutěž na vnitřním trhu s energií a aukce zajistí, že veřejná podpora bude minimální možná.
Německu se podařilo téměř na poslední chvíli odstranit důležitou překážku v plánu na postupném odstavování černouhelných elektráren a menších (s instalovaným výkonem do 150 MW) hnědouhelných elektráren. Přestože aukce, ve kterých provozovatelé elektráren soutěžili o finanční kompenzaci za jejich uzavření, proběhla již v srpnu, její realizace byla s ohledem na chybějící schválení Evropské komise nejistá. Elektrárny přitom budou odstaveny již od 1. ledna 2021.
Ještě ve středu ráno nebylo zřejmé, zda schválení Evropské komise bude vůbec vydáno včas. Někteří analytici již spekulovali, jak se případný odklad uzavření uhelných elektráren může promítnout <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-coal-exit-delay-may-hurt-january-prices-analysts/1170427">do cen elektřiny na počátek příštího roku</a>.
<blockquote>„Existuje šance, že se lednové ceny elektřiny propadnou níže, pokud by bylo odstavení uhelných elektráren odloženo. Pokud by byly elektrárny i nadále dostupné, snížila by se pravděpodobnost cenových výkyvů,“ uvedl pro server Montelnews.com německý obchodník před zveřejněním informace o souhlasu Evropské komise.</blockquote>
Souhlas Evropské komise se prozatím týká pouze černouhelných elektráren a hnědouhelných elektráren s maximálním instalovaným výkonem 150 MW. O kompenzacích pro hnědouhelné elektrárny nad 150 MW, které jsou sjednávány bilaterálně mezi vládou a provozovateli, bude ještě Komise jednat a budou schváleny samostatně.
<h2>Odstavení elektráren již od 1. ledna 2021</h2>
Na <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-otevrelo-prvni-aukci-uzavirani-uhelnych-elektraren-vyhodnocovat-se-bude-zari">základě srpnové aukce</a> má být odstaveno celkem 4 GW instalovaného výkonu s maximální cenou 165 000 EUR/MW. Předpokládá se, že německý energetický regulační úřad zveřejní výsledky aukce počátkem prosince.
Elektrárny mají být odstaveny již od 1. ledna 2021, přičemž po dobu šesti měsíců budou k dispozici provozovatelům přenosových soustav pro zajištění podpůrných služeb. Od 1. července 2021 budou odstaveny kompletně.
Podle pravidel pro aukce se jí nemohly zúčastnit elektrárny na jihu Německa, a to kvůli obavám o zajištění bezpečnosti dodávek. Aukce se díky tomu například zúčastnila společnost Vattenfall, která nabídla k uzavření moderní elektrárnu Moorburg o výkonu 1,6 GW. Ta byla přitom uvedena do provozu teprve v roce 2015.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Moorburg. Zdroj: Vattenfall

Uhlí

EU posvětila aukce na odstavení německých černouhelných elektráren, obavy o ceny elektřiny se nenaplnily

Německé paroplynové elektrárny budou i nadále, až do období vánočních svátků, provozovány pro pokrytí základního zatížení. Důvodem jsou nízké ceny plynu, které elektrárny spalující zemní plyn favorizují oproti elektrárnám černouhelným. Společnosti provozující elektrárny <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-gas-plants-set-to-run-baseload-in-dec-amid-low-prices/1169515">to uvedly pro agenturu Montel</a>.
Mezní náklady na provoz německých (paro)plynových elektráren jsou při současných cenách zemního plynu, uhlí a emisních povolenek nižší než náklady na provoz černouhelných elektráren. Paroplynové elektrárny tak budou i nadále favorizovány v německém energetickém mixu při pokrývání základního zatížení (baseload).
Evropa v současné době čelí nízkým cenám plynu, kontrakty s dodávkou v následujících měsících <a href="https://www.powernext.com/futures-market-data">se v německém obchodním bodě NCG pohybují okolo 13 EUR/MWh</a>, cena pro následující měsíc poklesla dokonce pod 12,8 EUR/MWh. Podobný vývoj lze sledovat i na hubu TTF, který je nyní nejlikvidnějším obchodním bodem v Evropě.
<figure id="attachment_89982" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1612px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png"><img class="size-full wp-image-89982" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png 1612w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-512x275.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-768x413.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-1024x550.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-725x389.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-800x430.png 800w" alt="" width="1612" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny zemního plynu pro kontrakt s dodávkou v prosinci 2020 pro TTF. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
Marže německých paroplynových elektráren (tzv. clean spark spread – CSS) pro elektrárny s 59% účinností dosahuje pro prosinec 0,71 EUR/MWh, zatímco marže černouhelných elektráren (clean dark spread – CDS) s účinností 42 % je pro prosinec záporná a dosahuje -5,80 EUR/MWh.
<div style="margin-bottom: 20px; padding: 12px; border: 1px solid gray; font-style: italic; background-color: #f5f5f5;">
CSS představuje cenu elektřiny sníženou o náklady na palivo a na emisní povolenky pro elektrárny spalující zemní plyn, zohledňuje rovněž účinnost elektrárny. Nezahrnuje investiční náklady, náklady na provoz a údržbu a další náklady provozovatele. CDS představuje totožný ukazatel pro elektrárny spalující černé uhlí.
</div>
<h2>Výhled pro paroplynové elektrárny je prozatím příznivý i pro první čtvrtletí 2021</h2>
V prosinci budou během prvních tří týdnů paroplynové elektrárny běžet v základním zatížení, zatímco během vánočních svátků jejich využití poklesne z důvodu nižší poptávky po elektřině, uvádí Sigurd Lie, energetický analytik společnosti Storm Geo.
Tzv. coal to gas switching neboli nahrazování uhelných elektráren ve výrobě elektřiny elektrárnami spalujícími zemní plyn bude pokračovat do prvního čtvrtletí, ale plynové elektrárny budou pravděpodobně mimo provoz o víkendech a zejména v neděli, dodává Lie.
<blockquote>„[Střednědobý až dlouhodobý] trend hovoří ve prospěch plynu,“ souhlasí mluvčí německé energetické společnosti Uniper, Georg Oppermann, a poukázal na plány Německa na odstavení jaderných elektráren do konce roku 2022 a odstavování uhelných elektráren.</blockquote>
Paroplynové elektrárny Uniperu Irsching 4 a Irsching 5, které se na trh vrátily začátkem října poté, co byly součástí rezervy ke stabilizaci německé energetické sítě od dubna 2016, měly v říjnu dle dat dle Fraunhoferova institutu koeficient využití instalovaného výkonu 43 %, respektive 39 %.
<blockquote>„V říjnu byly jednotky v provozu hlavně v pracovní dny a mimo provoz byly v sobotu a neděli. Jejich výroba obvykle začala mezi 04:00-05:00 a skončila kolem 22:00. Během této doby vyráběly jednotky hlavně na plný výkon,“ uvedl Bruno Burger, výzkumný pracovník společnosti Fraunhofer ISE.</blockquote>
Úvodní fotografie: Německá plynová elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Německo

Německé plynové elektrárny jsou díky nízkým cenám plynu nasazovány pro pokrytí základního zatížení

Podle nové <a href="https://energyandcleanair.org/wp/wp-content/uploads/2020/11/EN-China-Climate-NDC-and-14th-FYP.pdf">studie</a>, která vznikla spoluprací čínského <a href="http://www.draworld.org/">Centra pro výzkum životního prostředí Draworld (DERC)</a> a <a href="https://energyandcleanair.org/">Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA</a>), musí Čína okamžitě přestat s výstavbou nových uhelných elektráren a zdvojnásobit instalace větrných a solárních elektráren, pokud chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.
Svůj cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 oznámil čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu před Valným shromážděním OSN. Do roku 2030 chce země dosáhnout vrcholu vypouštění emisí oxidu uhličitého. Přesný plán na dosažení ambiciózního cíle ale zatím není známý. Indikátorem čínského odhodlání k uhlíkové neutrální budoucnosti budou cíle a opatření formulované v 14. čínském pětiletém plánu pro roky 2021 až 2025. Ten by podle studie měla Čína finalizovat koncem příštího roku. Aby svého cíle dosáhla, bude muset země zavést přísná opatření a to co nejdříve.
Podle studie vzrostl podíl Číny na světových emisích z méně jak 20 % v roce 2010 na 26 % v roce 2019. Největším emitentem skleníkových plynů v Číně jsou tamní uhelné elektrárny. Jejich celkový instalovaný výkon v současnosti činí přibližně 1100 GW, podle studie je ale v současnosti 130 GW nadbytečných. Studie proto předpovídá, že i pokud by Čína nezavedla systém pro zpoplatnění emisí uhlíku, mohl by instalovaný výkon uhelných elektráren klesnout do roku 2030 na 1020 GW.
Některé zainteresované subjekty z energetického sektoru přitom plánovaly nárůst instalovaného výkonu na 1300 GW. Podle studie měly uhelné zdroje v průběhu 13. pětiletky (2016-2020) průměrné roční využití maxima kolem 4200 hodin.
Podle studie je optimální výše instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách pro rok 2030 680 GW. Pro dosažení takového poklesu by podle studie bylo zapotřebí zavést efektivní zpoplatnění vypouštěných emisí uhlíku. Cena za tunu CO2 by měla být přibližně ve výši 200 jüanů za tunu (přibližně 677 korun). Takovéto zpoplatnění by tak bylo přibližně srovnatelné s aktuálními cenami emisních povolenek obchodovaných v rámci EU ETS.
<h2>Žádný prostor pro nové fosilní zdroje s dlouhou životností</h2>
Čína si sama stanovila cíl dosáhnout 50% podílu nefosilních zdrojů elektrické energie ve svém energetickém mixu do roku 2030. V současnosti podíl nefosilní energie činí 32 %. Pro splnění tohoto cíle je dle studie zapotřebí zdvojnásobit růst solární a větrné energie ve srovnání s průměrem za posledních 10 let a dosáhnout tak alespoň 20% podílu těchto zdrojů v energetickém mixu. Studie ale navrhuje, aby tento podíl byl stanoven výš – na 25 %, pro případ, že by se potvrdilo pravděpodobné zpomalení růstu podílu jaderné a vodní energie. Každý rok by tak muselo být instalováno přibližně 100 GW nových solárních a větrných zdrojů.
<blockquote>„Není žádný prostor pro výstavbu nové fosilní infrastruktury s dlouhou životností, jakou jsou uhelné zdroje, které by musely být předčasně uzavřeny, aby došlo k naplnění čínské vize dosáhnout nulových čistých emisí.“ – ze zveřejněné studie</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Frans Berkelaar's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/28169156@N03/" data-track="attributionNameClick">Frans Berkelaar</a>

Studie: Splnění klimatických cílů Číny vyžaduje zákaz nových uhelných elektráren

Česká republika může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030. Vyplývá to z komparace studií, kterou připravil projekt Fakta o klimatu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedl zakladatel projektu Ondráš Přibyla. Součástí materiálu jsou podle něj i nová data britského think-tanku Ember, která potvrzují, že uhelnou výrobu energie a tepla mohou plně nahradit obnovitelné zdroje energie už za deset let.
Data z vybraných studií, které se zabývaly odklonem uhlí, podle Přibyly ukazují, že cíl Evropské unie dosáhnout do roku 2030 snížení takzvané uhlíkové stopy o 55 procent proti roku 1990, je možný i v České republice. Kromě dat Ember tvůrci <a target="_blank" href="https://faktaoklimatu.cz/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr">porovnání</a> vycházeli ze studií společností Energynautics a BloombergNEF. Brali také v potaz čísla z vládního energeticko-klimatického plánu ČR.
<blockquote>&#8222;Studie se v některých aspektech liší. Dohromady ale ukazují, že odklon od uhlí jako primárního zdroje elektřiny je možný, aniž bychom ohrozili stabilitu přenosové soustavy nebo dodávky elektřiny. Odstavení uhelných elektráren závisí hlavně na naší vůli ke změně, úpravách zákonů a nutných investicích,&#8220; řekl dnes Přibyla.</blockquote>
Chris Rosslowe, hlavní autor studie Ember uvedl, že odstavení uhelných elektráren v Česku je sice ambiciózní, ale realistický cíl. &#8222;Uhlí může nahradit například zelená energie z větru a fotovoltaika. Pokud by se podařilo postupnými kroky do roku 2030 od uhlí ustoupit, mohlo by to do budoucna znamenat posílení české ekonomiky,&#8220; dodal.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí zopakoval, že takzvaná uhelná komise, která bude dávat doporučení vládě, pracuje se scénáři konce využívání uhlí v ČR v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
Doporučení pro českou vládu by mělo padnout na dalším jednání komise, které bylo ve čtvrtek přeloženo z 26. listopadu na pátek 4. prosince. Předsedové komise &#8211; Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) &#8211; to odůvodnili další aktualizací podkladů, na jejichž základě má komise rozhodnout.
Konečný termín útlumu uhlí je stále velkým tématem také v Německu, kde byl letos v létě schválen zákon potvrzující postupný odklon od uhlí do roku 2038. Z dopisu zaslanému německému europoslanci Michaelovi Blossovi (za Zelené), na který upozornil evropský think-thank <a target="_blank" href="https://www.endseurope.com/article/1698927/doubts-mount-legality-german-coal-phase-out-law">ENDS</a>, zkoumá ale aktuálně tamní rozhodnutí Evropská komise. Důvodem má být možné podezření z porušení evropských pravidel volné soutěže, kterým mají být především kompenzace, které Německo určilo současným provozovatelům uhelných provozů.
<blockquote>&#8222;Postupné vyřazování uhlí v Německu nepomáhá ochraně klimatu, ve skutečnosti to zhoršuje, protože se jedná o pozlacení zisků uhelných společností. Zabrání tomu, aby Německo dosáhlo svých cílů v oblasti klimatu, a nalije miliardy do kapes uhelných společností. Česká republika by neměla dělat chyby, které jsme udělali v Německu, ale udělat to lépe a investovat do obnovitelných zdrojů místo do uhlí, jaderné energie a plynu,&#8220; řekl dnes ČTK Bloss.</blockquote>
Skupina Fakta o klimatu je složena z programátorů, datových analytiků a doktorandů, kteří vedle svého zaměstnání zpracovávají data z vědeckých institucí a zpřístupňují je na webu <a target="_blank" href="https://faktaoklimatu.cz/">faktaoklimatu.cz</a> ve formě infografik a datových vizualizací. Zasazují se o to, aby data a fakta o klimatu a klimatické změně byla v českém prostoru dostupná a srozumitelně reprezentovaná v souvislostech.

Studie: Česko může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030

Ekologičtí aktivisté, kteří od pondělí protestují před ministerstvem životního prostředí v Praze Vršovicích za dřívější útlum těžby uhlí, zůstanou na místě až do posunutého termínu jednání takzvané uhelné komise 4. prosince. Zároveň svolali na pondělí 30. listopadu demonstraci. Cílem je přimět členy komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. ČTK to dnes řekl Petr Doubravský, mluvčí hnutí Fridays for Future, které akci pořádá spolu s organizacemi Univerzity za klima, Extinction Rebellion a Limity jsme my.
Aktivisté původně plánovali protest do 26. listopadu, kdy se komise měla sejít. Její předsedové, ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO), se ale dohodli na posunutí jednání na pátek 4. prosince. Podle vyjádření úřadů bylo důvodem to, aby členové komise měli čas na prostudování aktualizovaných podkladů, na jejichž základě budou rozhodnout o znění scénáře útlumu uhlí v ČR, který doporučí vládě.
<blockquote>&#8222;Opět se ukazuje, že proces rozhodování o konci těžby a spalování uhlí není dopředu moc dobře naplánovaný a ztrácí tak na transparentnosti. Před ministerstvem zůstaneme,&#8220; uvedl ke změně termínu jednání uhelné komise Doubravský.</blockquote>
Soudí, že ačkoliv jednání komise bylo avizované jako odborné, její rozhodnutí bude politické. &#8222;Někteří politici v komisi se vyslovili pro konec uhlí v roce 2038 a zavrhli jeho konec v nejzazším z projednávaných scénářů, tedy v roce 2033. Považujeme to za absolutní selhání politiky ve veřejném zájmu,&#8220; doplnil Doubravský.
Svolaná demonstrace aktivistů má podle něj mimo jiné poukázat na to, že některé elektrárny v Česku lze začít zavírat už nyní, protože země velkou část elektrické energie vyváží.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s Brabcem.
Havlíček v pondělí zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038.
Kryštof Říha z organizace Univerzity za klima v týdnu uvedl, že protest má poukázat i na to, že jsou v komisi málo zastoupeni lidé z regionů, kterých se útlum těžby dotkne. Podle ástupců Extinction Rebellion je nutné myslet i na rekvalifikační programy pro ty, kteří v důsledku odklonu od uhlí přijdou o práci.

Energetika v ČR

Aktivisté kvůli uhelné komisi prodloužili protest před MŽP

Ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO) se jako předsedové takzvané uhelné komise dohodli na posunutí termínu jejího dalšího jednání, a to z původně plánovaného 26. listopadu na pátek 4. prosince. Ministerstva o tom včera informovala ČTK.
<blockquote>&#8222;Důvodem je další aktualizace podkladů, na jejichž základě má komise při nejbližším jednání rozhodnout o znění scénáře útlumu uhlí v ČR, který doporučí vládě. Členové uhelné komise díky změně termínu budou mít v souladu s jednacím řádem potřebný čas na prostudování všech materiálů,&#8220; uvedly resorty.</blockquote>
Havlíček v pondělí zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
<blockquote>&#8222;Jako spolupředseda uhelné komise chci být maximálně objektivní, garantuji, že nepodlehneme ani ideologickému ani ekonomickému lobbingu a budeme rozhodovat na základě faktů, to je na realistickém plánu náhrady uhelných zdrojů,&#8220; řekl ČTK v pondělí Havlíček.</blockquote>
O konkrétních preferovaných termínech útlumu hovořit nechtěl. Už dříve uvedl, že po doporučení uhelné komise bude mít konečné slovo vláda, a to do konce letošního roku.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s Brabcem.

Ministři: Termín jednání uhelné komise se posouvá na 4. prosince

Konec využívání uhlí v Česku je nevyhnutelný a musí být co nejrychlejší. Pokud chce ČR dostát cílům, ke kterým se zavázala ratifikováním Pařížské klimatické dohody, je nutné ukončit výrobu elektřiny z uhlí nejpozději v roce 2031. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci stínové uhelné komise, která je oponentem a protějškem vládního poradního orgánu.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí řekl ČTK, že uhelná komise by příští čtvrtek 26. listopadu mohla už doporučit vládě scénář odklonu od uhlí v ČR. Zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.
Podle zástupců stínové uhelné komise jsou ale všechny navrhované scénáře nedostatečné a ke konci spotřeby uhlí v Česku by mělo dojít dříve. „Naše stanovisko je poměrně jednoznačné – čím dříve zastavíme spotřebu fosilních paliv, tím lépe – z pohledu změny klimatu,“ řekl dnes klimatolog a člen stínové uhelné komise Alexander Ač. Podotkl, že vnímá, že pro společnost to není reálné. „V zásadě se ale domníváme, že je možné během tohoto desetiletí vyloučit spotřebu uhlí úplně z energetického mixu,“ uvedl.
Tato přeměna musí podle dnešních řečníků jít ruku v ruce s rozvojem regionů. Členka komise Jitka Češková, která pochází z blízkosti elektrárny Chvaletice na Pardubicku, uvedla, že konec uhlí přináší na lokální úrovni mnoho příležitostí a má pozitivní dopad na zdravotní stav lidí. „Peníze na podporu uhelných regionů musí sloužit k rekvalifikaci lidí odcházejících z uhelného průmyslu a projektům vytvářejícím čistá pracovní místa. V zahraničí běžně probíhá proces přechodu na obnovitelné zdroje energie tak, že se na něm podílí i lidé, kteří transformací mohou získat lepší uplatnění,“ řekla.
<blockquote>„Uhelná komise při rozhodování o termínu konce uhlí nepočítá s potenciálem obnovitelných zdrojů energie, který v Česku máme. Doporučujeme vládě zadat vypracování studie s ambicióznějšími cíli snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030,“ doplnil Ač, který je výzkumným pracovníkem CzechGlobe, tj. Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. </blockquote>
Současnou situaci připodobnil k silnému kuřákovi, který se při návštěvě lékaře ptá, kolik cigaret může ještě vykouřit, aniž by dostal rakovinu. „My ještě tu rakovinu nemáme, ale máme už hodně nepříjemných příznaků – silný kašel, zúžené cévy. Ten doktor vám samozřejmě řekne, že je ideální, abyste přestali hned a už nikdy nekouřili. Ale samozřejmě může to být pro toho člověka šok,“ dodal Ač.
Stínová uhelná komise je neformální <a href="https://uhelnakomise.cz/" target="_blank" rel="noopener">skupinou</a> složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají zástupci organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima. Závěrečné stanovisko této komise k útlumu energetického využívání uhlí v ČR lze najít na jejím <a href="https://uhelnakomise.cz/wp-content/uploads/2020/11/Zaverecne_stanovisko_SUK.pdf" target="_blank" rel="noopener">webu</a>.

Stínová komise: Konec uhlí v ČR co nejrychleji, nejpozději v 2031

Teplárna České Budějovice ukončí do pěti let provoz uhelné výtopny Vráto, která slouží jako záložní zdroj. Palivový mix bude v budoucnu tvořit kombinace biomasy, komunálních odpadů a bezemisního tepla z Temelína. Výtopnu pak bude připomínat jen 160 metrů vysoký betonový komín, který se stane součástí připravovaného zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). ČTK to dnes sdělil mediální zástupce teplárny Zdeněk Zuntych.
<blockquote>&#8222;Lehko se stane, že tuto raritu v majetku městské společnosti při každodenním shonu přehlédneme. Je to nejvyšší stavba ve městě,&#8220; řekl předseda představenstva firmy Václav Král.</blockquote>
Jak dodal, teplárna postupně opouští fosilní paliva ještě před oficiálními evropskými termíny.
Výtopna ve Vrátě funguje od roku 1989. Tehdejší Jihočeská energetika (JČE) tam chtěla postavit mazutovou výtopnu, ale ropná krize ve druhé polovině 70. let 20. století záměr zmařila. Potom se vyprojektovala výtopna se třemi uhelnými kotli, vznikl pouze jeden. Teplárna ho dnes provozuje při odstávkách nebo opravách zařízení v hlavním závodě.
Komín výtopny přilákal i kriticky ohrožené sokoly stěhovavé. V budce na ochozu ve výšce 120 metrů dva roky po sobě vyvedli mláďata. Poté, co ptáci opustili hnízdo, mohli letos v létě využít komín piloti armádního vrtulníku a hasiči: cvičili záchranu lidí z místa, které je přístupné jen ze vzduchu.
Ve Vrátě by v budoucnu mělo stát ZEVO, v místě, kde teď teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Kapacita by měla být 160.000 tun odpadů a náklady se odhadují na 2,8 miliardy Kč. ČTK to již dříve řekl Král.
Loni prodala teplárna 1531 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o 1,7 procenta víc. Teplo a teplou vodu dodává do 29.000 domácností a 250 firem ve městě. Distribuční síť teplárny měří 163 kilometrů. V roce 2019 měla firma výnosy 920,3 milionu korun a zisk po zdanění 25,2 milionu Kč. Stoprocentním akcionářem teplárny je město. Teplárna zaměstnává kolem 230 lidí.