Velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí. Budoucnost těžby v OKD, která je jediným producentem černého uhlí v ČR, je přesto nejistá, a záleží hlavně na rozhodnutí státu, jenž firmu vlastní. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už dnes. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
Cena černého uhlí na komoditní burze v Rotterdamu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/243/API2-Rotterdam-Coal-Futures/data?marketId=5016733&amp;span=2">klesla</a> meziročně o čtvrtinu a v posledních týdnech se pohybuje kolem 50 eur (asi 1330 Kč) za tunu. &#8222;Cena uhlí je v současnosti relativně nízká a prakticky je poloviční proti úrovni před dvěma roky. Proto se vyplatí zvyšovat produkci jenom v zemích s nízkými náklady. Naopak v rozvinutých zemích, kde je těžba dražší, bude pokračovat úpadek těžby,&#8220; uvedl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Do konce roku očekává stagnaci cen. &#8222;Poptávka se sice obnovuje, ale produkce je stále vysoká. Propad těžby sledujeme zejména v USA. Na druhé straně v Číně nastal v prvním pololetí nárůst těžby, a to i navzdory pandemii. Nárůst produkce se očekává i v Indii,&#8220; uvedl analytik.
Podobný vývoj očekává hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. &#8222;Po zbytek letošního roku nevidím zásadní důvody pro růst ceny, ale ani pro nějaký drastický pád. Cena pravděpodobně neporoste kvůli všeobecné světové hospodářské krizi. Odběry elektřiny celkově klesají, a v takové situaci elektrárny často odpojují uhelné elektrárny jako první, kvůli vysoké uhlíkové dani,&#8220; řekl ČTK.
Společnost OKD minulý týden uvedla, že ve svých černouhelných dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reagovala na výsledky plošného testování na dolech ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde více než 20 procent testovaných pracovníků je pozitivních na koronavirus způsobující nemoc covid-19.
<blockquote>&#8222;Odstávka není z ekonomického hlediska až tak hrozná, jelikož cena uhlí je tak nízká, že těžba není momentálně rentabilní. Fungování dolů OKD je už ve své podstatě jenom politické rozhodnutí s cílem udržet zaměstnanost. Pokud bude stát těžbu dotovat, tak ji lze udržet i delší dobu. Bez dotací by prakticky měla těžba už skončit. Evropskou poptávku po uhlí lze levněji pokrýt uhlím z východní Evropy,&#8220; řekl Tomčiak.</blockquote>
Připomněl, že evropské těžební společnosti dlouhodobě snižují svoji aktivitu. &#8222;Od roku 1990 se v regionu propadla těžba o 80 procent. Tento trend bude pokračovat i v nejbližších letech. Zavírání dolů lze očekávat především v západní Evropě. V Polsku a na Ukrajině by se mohla těžba udržet trochu déle,&#8220; dodal.
<blockquote>&#8222;Na odborné posouzení, nakolik bylo dočasné zastavení provozu OKD motivováno epidemiologicky a nakolik ekonomicky, bychom samozřejmě potřebovali důvěrná čísla o nákladech provozu, potvrzených budoucích kontraktech, skladovacích kapacitách a podobně. Nicméně lze se domnívat, že čistě epidemiologicky motivovaná odstávka by dokázala být kratší, kdyby OKD byla v situaci, že nestíhá uspokojovat zákazníky,&#8220; dodal Bartoň.</blockquote>

Komoditní trhy

Experti: Ceny uhlí už klesat nebudou, těžba OKD i tak s otazníky

Polovina z 10GW uhelné flotily Španělska byla ve středu o půlnoci oficiálně vyřazena z provozu po desetiletích provozování. Důvodem je na jedné straně zpřísňování emisních limitů a na druhé nízké ceny zemního plynu, které uhelné elektrárny vytlačují z trhu.
V souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity pro emise síry a dalších znečišťujících látek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-closes-half-coal-fleet-on-green-concerns-cheap-gas/1127582">byla dle portálu Montel odstavena</a> polovina španělské uhelné flotily. K odstavení dojde u uhelných elektráren, které nebyly kvůli své nízké ziskovosti modernizovány tak, aby nové limity splnily.
<blockquote>„Uhlí bylo vytlačeno zvláště cenami plynu. Z části ale také kvůli cenám ETS (systém obchodovaní s emisními povolenkami),“ pronesl Pedro Linares, profesor na madridské Papežské univerzitě Comillas. „Funguje ETS? S těmihle cenami plynu funguje.“</blockquote>
Španělsko zaznamenalo od roku 2019 výrazný přechod z uhlí na plyn, přičemž tomu nenapomohly pouze rekordně nízké ceny zemního plynu, ale také, jako již bylo naznačeno, cena emisní povolenky. Ta vzrostla z 8 EUR/t v roku 2014 na nynějších zhruba 27 EUR/t, přičemž v roce 2019 atakovala hranici 30 EUR/t.
<h2>COVID-19 a útlum výroby uhelných elektráren</h2>
V první polovině letošního roku vyrobily španělské uhelné elektrárny pouhých 3,1 TWh, znamenajících meziroční pokles o 59 %. Oproti tomu produkce plynových elektráren poklesla pouze o 26 % na 14,4 TWh v době, kdy poptávka po elektrické energie byla výrazně utlumena kvůli opatřením spojeným s onemocněním COVID-19.
K dnešnímu dni tak zůstává v provozu pouze 6 uhelných elektráren, které své palivo převážně dovážejí – As Pontes (1,4 GW) a Litoral (1 GW) ve vlastnictví společnosti Endesa, Abono (878 MW) a Soto de Ribera (346 MW) společnosti EDP, Barrios (570 MW) od společnosti Viesgo a Lada 4 (348 MW) od společnosti Iberdrola.
<h2>Odklon od uhlí bude pokračovat</h2>
Společnosti Endesa, Iberdrola a Viesgo již dle mluvčího španělského ministerstva životního prostředí podaly žádost o odstavení jejich zbývajících uhelných jednotek.
Portugalské EDP potom oznámilo přestavbu bloku Abono 1 (342 MW) na plyn do konce roku 2022. Instalovaný výkon bloku má poklesnout na 181 MW. Druhý blok, Abono 2 (536 MW), má i nadále zůstat v provozu.
<blockquote>„Dokud plyn zůstává levnější, je dobré zbavit se emisí z uhlí,“ říká profesor Linares.</blockquote>
<h2>Přechod k obnovitelným zdrojům energie</h2>
Odstavení uhelných elektráren jde ruku v ruce s plánem na zvýšení instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách ve Španělsku, a to až na 96,8 GW do roku 2030.
Společnost Endesa v tomto týdnu oznámila svůj plán vybudovat 700 MW instalovaného výkonu celkem v solárech a větrnících v komplexu uhelné elektrárny Compostilla. Mimo to již plánuje <a href="https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/trending/RPSz2pmlidzWDnYezOU9TQ2">vybudovat 1,7 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a> v provincii Teruel.
Společnost Iberdrola pak plánuje vystavět 400MW fotovoltaickou elektrárnu v komplexu uhelné elektrárny Velillla.

Uhlí

Španělsko odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě dnes má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.
První schválený zákon předpokládá pomoc ze strany státu v celkové výši 40 miliard eur, které mají dostat uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku-Anhaltsku, Sasku a Braniborsku při přeměně místní ekonomiky a při budování infrastruktury. Provozovatelé uhelných elektráren budou odškodněni miliardami eur za předčasné ukončení svých zařízení. Plánována je i pomoc zaměstnancům.
Druhý ze zákonů stanoví harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky, která je škodlivá pro klima, a to do roku 2038. Vláda má v letech 2026, 2029 a 2032 dopady ústupu od uhlí přehodnotit a má také prověřit, zda by bylo možné ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2035.
Ukončení výroby energie ze spalování uhlí do roku 2038 navrhla před rokem a půl speciální komise, v níž zasedali zástupci vlády i nevládních organizací a experti. Vzala přitom v potaz plnění klimatických cílů.
Výroba elektrické energie z uhlí bude nejpozději do roku 2038 v souladu se zákony, z ekonomického hlediska racionálně a sociálně snesitelně ukončena, ujistil poslance ministr hospodářství Peter Altmaier. &#8222;Fosilní věk se v Německu tímto rozhodnutím chýlí ke konci,&#8220; poznamenal. Německo je podle něj jedinou průmyslovou zemí této velikosti, která se do roku 2022 odkloní od jaderné energetiky a do roku 2038 také od té uhelné.
Z opozičních řad ale zaznívala ostrá kritika. Šéfka Zelených Annalena Baerbocková řekla, že odklon od uhlí přichází příliš pozdě a že vláda se v rozhodujících bodech nedržela konceptu, který jí předložila příslušná komise. Odklon od uhlí je podle Baerbockové možný a nutný do roku 2030.
Pro aktivisty v ochraně životního prostředí je odklon od uhlí pomalý a kritizují také odškodňování energetických firem. Šéf německé pobočky ekologické organizace Greenpeace Martin Kaiser označil krok koalice konzervativců a sociálních demokratů za historickou chybu. &#8222;Uhelná kancléřka&#8220; Angela Merkelová tímto &#8222;škodlivým zákonem&#8220; ztrácí právě na počátku německého předsednictví EU, mezi jehož priority má patřit ochrana klimatu, svou důvěryhodnost.
Desítka aktivistů Greenpeace dnes na protest proti plánu vlády vyšplhala na střechu budovy Říšského sněmu. Pod historický nápis &#8222;Německému lidu&#8220; pověsili transparent se sloganem &#8222;Budoucnost bez energie z uhlí&#8220;.
Energetika je v Německu zodpovědná za téměř 40 procent emisí oxidu uhličitého (CO2), který je z hlediska klimatických změn nejdůležitějším skleníkovým plynem. Berlín chce snížit množství emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990 o 55 procent do roku 2030.
Uhlí má v Německu tradičně vysoký podíl na výrobě energie. Největší evropská ekonomika disponuje rozsáhlými vlastními zásobami hnědého uhlí. Postupně ale podíl klesá. Loni pocházelo 18,8 procenta německé elektřiny ze spalování domácího hnědého uhlí a 9,4 procenta z dováženého černého uhlí, napsala agentura DPA.

Německo

Německý Spolkový sněm schválil odklon od uhelné energetiky do roku 2038

Společnost OKD dnes ve svých černouhelných dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reaguje na výsledky plošného testování na dolech ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde více než 20 procent testovaných pracovníků je pozitivních na koroavirus způsobující nemoc covid-19.
Nakažení horníci však nemají žádné vážné zdravotní potíže. Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice v Ostravě řekl, že naprostá většina z nich neměla žádné příznaky nebo jen nedostatečně vyvinuté. V ohniscích obou dolů je evidováno přes 850 nakažených.
Hejtman Ivo Vondrák (ANO) na svém facebooku uvedl, že firma konečně udělala to, o co kraj žádal už před šesti týdny. &#8222;Je to skutečně v daný okamžik jediná možná cesta, jak zabránit šíření nákazy,&#8220; uvedl hejtman. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že pozastavení těžby z důvodu šíření koronaviru je logický krok, který byl v dané chvíli nutný.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že uzavření OKD kvůli koronaviru zklidní situaci, ale stát by to nenařídil. Riziko pro obyvatele regionu není podle něj výrazné.

OKD v dolech na Karvinsku kvůli viru přeruší na šest týdnů těžbu

Společnost OKD přeruší od pátku na šest týdnů těžbu uhlí ve všech dolech na Karvinsku. Firma k tomu přistoupila po zjištění nepříznivých výsledků testování na koronavirus způsobující nemoc covid-19 v dolech ČSM. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice v Ostravě řekl, že z 3403 otestovaných pracovníků dolů ČSM bylo 704 pozitivních. Podíl činí 20,7 procenta.
Naprostá většina nakažených neměla žádné příznaky nebo velmi mírné, nedostatečně vyvinuté. „Netušili, že jsou nakažení a nebylo na nich navenek nic poznat. Těžko jim něco vyčítat, vypadali zdravě a mysleli, že jsou zdraví,“ řekl Kopřivík. V ohniscích dolů ČSM-Sever a ČSM-Jih je nyní podle něj evidováno přes 850 nakažených.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v Ostravě řekl, že uzavření OKD kvůli koronaviru zklidní situaci, ale stát by to nenařídil. Riziko pro obyvatele regionu není výrazné a Karvinsko se uzavírat nebude, uvedl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že pozastavení těžby z důvodu šíření koronaviru je logický krok, který byl v dané chvíli nutný. Hejtman Ivo Vondrák (ANO) na svém facebooku uvedl, že firma konečně udělala to, o co kraj žádal už před šesti týdny. „Je to skutečně v daný okamžik jediná možná cesta, jak zabránit šíření nákazy,“ uvedl hejtman.
Dosud byla těžba přerušena jen v Dole Darkov, kde se před dvěma měsíci objevilo první ohnisko nákazy v OKD. Situace v tomto dole už se stabilizovala.
<blockquote>„Jsme velmi rádi, že převážná část našich nemocných zaměstnanců má bezpříznakový průběh onemocnění, i přes to považujeme za odpovědné přerušit těžbu na dobu šesti týdnů a přizpůsobit provoz aktuální situaci,“ uvedl výkonný ředitel OKD Radim Tabášek.</blockquote>
V dolech se budou od pátku dělat práce na zajištění pracovišť na dlouhodobou odstávku. „Následně budeme provádět pouze nezbytně nutné práce pro zajištění bezpečnosti dolů. Udržovat je bude kolem 200 zaměstnanců na každé lokalitě,“ uvedl ředitel provozu OKD David Hájek.
Při přechodu na přerušení provozu bude ale kvůli důkladné přípravě počet fárajících zaměstnanců vyšší. Zaměstnanci, kteří kvůli přerušení těžby zůstanou doma, budou pobírat plnou průměrnou mzdu
Testoval se také náhodný vzorek 50 pracovníků Dolu ČSA. Z informací, které dnes na facebooku zveřejnil Vondrák, vyplývá, že všichni testovaní byli negativní. V celém Moravskoslezském kraji bylo k dnešnímu dni potvrzeno 3096 případů nákazy.
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň řekl, že pro OKD je dobře, že provoz kvůli koronaviru přeruší zrovna v létě, a nikoliv v topné sezoně. Do zimy tak může vzniklý výpadek zásob dohnat. Žádným českým provozům nedostatek uhlí nehrozí, uvedl.
Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková uvedla, že firma už tři měsíce těží méně, takže je tři měsíce ve skluzu. Na konci roku bude ve skluzu 50 až 60 procent oproti plánu.

Energetika v ČR

Podíl nakažených v dolech ČSM přesáhl 20 pct, přerušuje se těžba

Německá vládní koalice se dohodla na zvýšení kompenzací pro černouhelné elektrárny v rámci zákona o odklonu od uhlí. Při konverzi černouhelných tepláren na plyn budou mít provozovatelé nárok až na 390 euro za kilowatt výkonu místo dosavadních 180 euro. V případě úplného vyřazení elektráren z provozu pak budou moci v rámci aukcí žádat až o dvojnásobek oproti původnímu návrhu, a to až do roku 2027. Návrh zákona by tak mohl projít Spolkovým sněmem již tento pátek, <a href="https://www.reuters.com/article/deutschland-kohle-idDEKBN2410HU">informovala agentura Reuters</a>.
V rámci pondělních jednání se zástupci německých vládních stran dohodli na zvýšení kompenzací v souvislosti se zákonem o odklonu od uhlí. V případě konverze výroby z uhlí na plyn budou mít provozovatelé zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla nově nárok na bonus až 390 euro za kilowatt výkonu. Půjde však pouze o zařízení s maximálním stářím 25 let, u nichž dojde ke konverzi do roku 2022. Každý další rok klesne bonus o 25 euro za kilowatt. Provozovatelé zdrojů starých 25 až 35 let pak budou moci od začátku žádat maximálně o 225 euro za kilowatt.
Bonus za konverzi tepláren je jedním z dlouho probíraných témat a <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne/">vládní představitelé již dříve avizovali</a>, že původně navržených 180 euro za kilowatt, bude muset být přehodnoceno. Dohodnuté částky jsou ovšem stále nižší než požadovala část provozovatelů. Ti vyčíslili minimální bonus, který by se ekonomicky vyplatil na 450 euro za kilowatt.
<figure id="attachment_70671" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="alignnone wp-image-70671 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-800x533.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW.jpg 1600w" alt="Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: wikimedia" width="1600" height="1066" /><figcaption class="wp-caption-text">Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons</figcaption></figure>
<h2>Za úplnou odstávku až dvojnásobná kompenzace</h2>
Zvýšení se dočkaly i maximální kompenzace v rámci <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">aukčního mechanismu pro kompletní odstavování černouhelných elektráren</a>. Například v roce 2026 tak provozovatelé budou moci nově požadovat kompenzaci až 89 tisíc euro za megawatt výkonu, což je přibližně dvojnásobek oproti původnímu návrhu. Rovněž bylo o rok posunuto ukončení aukcí, a to až na rok 2027. Následně již elektrárny na žádnou kompenzaci nedosáhnou. Otázkou však stále zůstává, jaké budou v rámci aukcí opravdu nabízené částky.
Dohoda tak řeší jeden z posledních kontroverzních bodů zákona a otevírá cestu k jeho schválení na zasedání Spolkového sněmu již tento pátek. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-zakon-odklonu-od-uhli-se-blizi-sve-finalni-podobe-vzrostly-mozne-kompenzace-cernouhelne-elektrarny/">Již dříve bylo oznámeno</a>, že hnědouhelné elektrárny dosáhnou na základě individuálních dohod na kompenzaci v celkové výši až 4,35 miliard euro. V rámci strukturálních fondů pak bude vyčleněno až 40 miliard euro na ekonomickou podporu nejvíce zasažených regionů.
Úvodní fotografie: Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall

Německo: Provozovatelé černouhelných zdrojů se dočkali vyšších kompenzací za ukončení provozu a přechod na plyn

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.
<blockquote>&#8222;Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,&#8220; řekl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Asociace uvedly, že zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 procenta tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by také měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla) v budoucnosti přispět mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.
<blockquote>&#8222;Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,&#8220; řekl dnes předseda Rady ČPS Martin Slabý.</blockquote>
Asociace podotkly, že zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace patří mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky také podle ministerstva průmyslu a obchodu. &#8222;S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci,&#8220; dodaly.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají nejen průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Teplárenství

Nové memorandum má podpořit odklon českých tepláren od uhlí

Na Chomutovsku dnes oficiálně skončí provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. Za svou třiapadesátiletou existenci vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé republice. Zaměstnanci přecházejí do dalších elektráren. Asi třetina ze 150 jich musí zůstat do úplného odstavení provozu a zabezpečení prostoru, řekl ČTK mluvčí skupiny ČEZ Ota Schnepp.
Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Ekologické organizace konec Prunéřova I vítají, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastarelé eletrárny.
Dohromady byly elektrárny Prunéřov I a II největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon byl 1190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan).
Elektrárna Prunéřov I do poslední chvíle zajišťovala dodávky tepla pro Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří, protože v sousední elektrárně se uskutečnila celozávodní odstávka. &#8222;Zjednodušeně řečeno odstavení elektrárny probíhá tak, že se postupně snižuje výkon jednotlivých výrobních bloků na nulu. Následně musí vše vychladnout, pak nastane vypouštění, vyčištění apod. tak, aby elektrárna byla zajištěna jak po ekologické, tak i protipožární a bezpečnostní stránce,&#8220; uvedl Schnepp. Všechny práce potrvají podle Schneppa minimálně půl roku.
V elektrárně pracovalo zhruba 150 kmenových zaměstnanců ČEZ. Někteří z nich přecházejí do sousední elektrárny Prunéřov II nebo do nedaleké elektrárny Tušimice, případně do provozů v jiných lokalitách. Další opustili ČEZ natrvalo, protože šli do důchodu. Někteří odešli i proto, že si mezitím sami našli práci jinde.
Zhruba třetina zaměstnanců zůstává ještě v elektrárně Prunéřov I právě kvůli dokončení odstavování provozu a demontážním pracím, jsou tam také jako údržba toho, co z provozní technologie zbude.
Elektrárna se bude likvidovat systematicky a to samé se týká i provozní technologie. &#8222;Tedy žádný nájezd bagrů a buldozerů, aby se vše srovnalo najednou se zemí. Prostě až bude známo, jaká plocha, kde, jak a pro co bude zapotřebí, tak bude docházet i k likvidaci jednotlivých staveb a zbytkové technologie,&#8220; uvedl mluvčí. Zbylí zaměstnanci se postupně rozptýlí po okolních elektrárnách, případě se přeškolí na provoz budoucího využití, které už bude podle Schneppa vysoce ekologické a bezemisní.
ČEZ chce lokalitu podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
Odstavení elektrárny přivítali ekologové. Podle hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.

Elektrárny v ČR

Na Chomutovsku končí provoz elektrárny Prunéřov I

Německo je o krok blíže k dokončení právních předpisů o odklonu od uhlí. Německá vláda schválila návrh smlouvy mezi státem a provozovateli hnědouhelných elektráren, která stanovuje podrobnosti o tom, jak budou kompenzace vypláceny. Smlouva ve své současné podobě nebude bránit případnému dřívějšímu odstavení elektráren, což byly hlavní obavy environmentalistů. Vláda také po měsících stížností provozovatelů zlepší podmínky pro vyřazování černouhelných elektráren. Mluvčí ministerstva hospodářství a energetiky uvedl, že vláda má stále v úmyslu dokončit tento legislativní balíček před letní přestávkou.
<h2>Návrh smlouvy na kompenzace pro provozovatele hnědouhelných elektráren</h2>
Německo učinilo další krok k dokončení právních předpisů svého plánovaného odklonu od uhlí. Vládní kabinet kancléřky Angely Merkelové předložil návrh smlouvy mezi státem a provozovateli s podrobnostmi o kompenzacích <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">za předčasné odstavování hnědouhelných elektráren podle stávajícího harmonogramu</a>. Smlouva stanoví způsob, jakým bude vyplácena oznámená kompenzace v celkové výši 4,35 miliard eur a stanoví její využití na obnovu krajiny po dokončení těžby.
<blockquote>„Odklon od uhlí se blíží. První elektrárna na hnědé uhlí bude odstavena již v tomto roce. Současně podporujeme postižené regiony v jejich strukturálním rozvoji a vytváříme nová pracovní místa v oblastech,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně životního prostředí Svenja Schulzová.</blockquote>
Environmentální aktivisté s úlevou poznamenali, že smlouva ve své současné podobě nebude bránit dřívějšímu odstavování elektráren, pokud by tržní podmínky způsobily nehospodárnost jejich provozu. Někteří se totiž obávali, že stanovené podmínky by ve skutečnosti podněcovaly společnosti, aby udržovaly elektrárny v provozu, a to navzdory faktorům, jako jsou rostoucí ceny CO₂ nebo narůstající podíl obnovitelných zdrojů energie.
Člen uhelné komise, Kai Niebert, předseda DNR, zastřešující organizace nevládních organizací pro životní prostředí, uvedl, že stojí za všeobecnou dohodou o poskytnutí náhrady provozovatelům hnědého uhlí a že data odstavení jsou nejzazšími možnými termíny odstavení, a elektrárny tak mohou být odstaven i dříve.
<blockquote>„Hnědé uhlí bude velkoryse pohřbeno, ale nebude uměle udržováno při životě,“ uvedl Niebert a dodal, že k odklonu uhlí dojde rychleji, kvůli vysokým cenám CO₂ a ambicióznějším cílům v oblasti klimatu.</blockquote>
<h2>Změna výše kompenzace pro hnědouhelné elektrárny bude možná pouze při „významné změně podmínek“</h2>
<figure id="attachment_70882" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1596px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg"><img class="size-full wp-image-70882" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg 1596w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-512x377.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-1024x754.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-725x534.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-800x589.jpg 800w" alt="" width="1596" height="1175" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE</figcaption></figure>
Německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, nazval současný návrh smlouvy „milníkem“ a dodal, že tímto způsobem Německo „ukončí věk výroby energie spalováním uhlí plánovatelným a ekonomicky citlivým způsobem“ a zároveň podpoří těžební regiony v transformaci.
Kromě toho smlouva stanovuje, že „významné změny podmínek“ by mohly vést k novému projednání dohody. K tomu by například došlo, kdyby budoucí vláda rozhodla o rychlejším harmonogramu odstavení. Smlouva však výslovně vylučuje určité události z tohoto seznamu.
Patří sem například změny v <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi">evropském systému pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a>, které by mohly zvýšit cenu CO₂, a změny v systému podpory pro obnovitelné zdroje elektřiny. V takovém případě nebude existovat právo znovu projednat smlouvu a provozovatelé obdrží kompenzaci podle stávajícího plánu, ale stále mohou elektrárny odstavit dříve, než stanovuje harmonogram odstavování.
<blockquote>„Na jedné straně je to pozitivní, protože neexistuje žádná motivace udržovat elektrárny v provozu, i když již nebudou potřeba. Na druhou stranu toto ustanovení potvrzuje vyplacení vyrovnávacích částek v současně nastavené výši – a ta je velmi pravděpodobně příliš vysoká,“ tvrdí Alexander Reitzenstein, vedoucí politický poradce v oblasti energetiky a klimatu v think tanku E3G.</blockquote>
Vládní kabinet také schválil změny návrhu zákona, které stanoví finanční podporu uhelným regionům během přechodu od využívání uhlí. Jednou z hlavních změn je, že základní podmínkou pro to, aby projekty získaly státní podporu, se nyní stala udržitelnost.
<h2>Potenciálně vyšší kompenzace pro provozovatele černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Provozovatelé černouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne">již několik měsíců kritizovali</a>, že původní návrh zákona odklonu od uhlí je oproti provozovatelům hnědouhelných elektráren znevýhodňoval, protože nestanovoval žádnou zaručenou kompenzaci.
V aktuálním návrhu zákona tak byly aukce pro kompenzace za předčasné odstavení černouhelných elektráren naplánovány i na rok 2027, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">o rok déle než v předchozím návrhu</a>, a vzrostla i výše maximální možné kompenzace. Jaká bude skutečně vysoutěžená výše kompenzace, je však otázkou.
<blockquote>„Pokud bude <a style="font-weight: bold;" href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje/">Zelená dohoda Evropské komise</a> provedena podle plánu, významně to sníží hodnotu černouhelných elektráren. Pokud ceny plynu zůstanou nízké, pak není zaručeno, že maximální výše kompenzace bude skutečně vyplacena,“ uvedl Hanns Koenig z energetického think tanku Aurora Energy Research pro Tagesspiegel Background</blockquote>
Podle pozměňovacích návrhů se první aukce pro černouhelné elektrárny uskuteční 1. září.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons

Německo: Zákon o odklonu od uhlí se blíží své finální podobě. Vzrostly možné kompenzace pro černouhelné elektrárny

Vládou jmenovaná uhelná komise bude mít oponenturu. Na dnešní tiskové konferenci se představila stínová uhelná komise (SUK), jejímž cílem je podle tvůrců otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným pohledům. Jde o neformální <a target="_blank" href="https://uhelnakomise.cz/">skupinu</a> složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají kolektivy organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima.
<blockquote>&#8222;Termín konce uhlí máme rozhodnout my občané na základě všech dostupných dat, ne zájmové skupiny za zavřenými dveřmi. Přestože byla současná vláda k založení uhelné komise nakonec dotlačena, její složení a fungování naznačuje, že to vláda s rychlým ukončením těžby a spalování uhlí nemyslí vážně. Je tedy dobře, že vznikla alternativní skupina, která potřebě neodkladné systémové změny rozumí,&#8220; řekl dnes Martin Madej, člen SUK a analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).</blockquote>
Členka SUK Alena Klírová, která pochází z Mostecka a vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí, uvedla, že k problematice by se měli vyjadřovat mnohem více lidé, kteří v uhelných regionech žijí. &#8222;Chceme veřejnost seznámit s příběhy lidí, na něž těžba a spalování uhlí dopadá, například v podobě zdravotních potíží. Zohledňujeme přitom i nejnovější studie českých lékařů a vědců. Regiony dotčené těžbou patří mezi ty nejchudší a sociálně nejslabší, s nejvíce postiženou krajinou i zdravím, což prokazatelně souvisí se spalováním uhlí,&#8220; řekla.
<a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/uhelna-komise/uhelna-komise--248771/">Uhelná komise</a>, která je poradním orgánem vlády, byla zřízena loni. Má <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/ministerstvo/kalendar-akci-vse/2020/6/Prezencni-listina-z-5--zasedani-UK-_5-6-2020_.pdf">19 členů</a>, předsedají jí ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Havlíček po zasedání komise na začátku června v Prunéřově na Chomutovsku uvedl, že komise do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Podle Brabce doba uhelná končí. Komise se podle svého člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Uhelná komise už dříve vytvořila tři scénáře útlumu. Zpřesnit se nyní má zadání pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, aby se mohl počet scénářů snížit. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. &#8222;Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna,&#8220; uvedl na začátku června Rovenský.
Podle dnešních řečníků však uhelnou komisi tvoří převážně lidé, kteří nejsou rychlému konci uhlí nakloněni. &#8222;I přes příslib, že bude komise složená především z odborníků z různých oborů, je tvořena hlavně politiky a zástupci různých silných zájmových skupin. Zájmy komunit, vědecká obec a environmentální hnutí jsou v komisi zastoupeny jen symbolicky,&#8220; uvedli. Nově vzniklá stínová uhelná komise bude kriticky komentovat průběžné výstupy i finální doporučení, k nimž práce vládní komise směřuje, dodali.

Složení stínové uhelné komise:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alexander Ač &#8211; výzkumný pracovník CzechGlobe, tj. Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ondřej Císař &#8211; sociolog a politolog, působí v Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a v Sociologickém ústavu Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jitka Češková &#8211; občanka z Pardubicka, spolupracuje se spolkem Zastavme elektrárnu Chvaletice</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Hollan &#8211; astrofyzik a environmentalista, věnuje se zejména problematice klimatické změny, světelného znečištění a energeticky úsporných staveb</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Horáček &#8211; jaderný fyzik, působí v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, dlouhodobě se věnuje problematice udržitelné energetik</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tomáš Kábrt &#8211; člen spolku Sokolovská beseda věnující se tématům jako demokracie, svoboda a životní prostředí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alena Klírová &#8211; pochází z Mostecka, vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí na střední škole Schola humanitas v Litvínově a biologii na Univerzitě Karlově v Praze</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Martin Madej &#8211; analytik Výzkumného centra AMO, vystudoval právo na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Oxfordu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Eva Richter &#8211; působí na katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde mimo jiné učí kurzy zaměřené na environmentální sociologii a riziko</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Smrž &#8211; působil v Ústavu energetiky VŠCHT, zabývá se obnovitelnými zdroji energie a je aktivní v evropské asociaci EUROSOLAR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Starec &#8211; občan žijící u polského dolu Turów, aktivně vystupuje proti jeho rozšiřování</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Iva Zvěřinová &#8211; výzkumnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, zaměřuje se na environmentální ekonomii a sociologii</td>
</tr>
</table>
Zdroj: tisková konference SUK