Podle amerického think-tanku Global Energy Monitor globální instalovaný výkon uhelných elektráren v první polovině roku 2020 poklesl. Důvodem je urychlení uzavírání některých elektráren a zpoždění, či pozastavení nových projektů kvůli pandemii koronaviru. Informoval o tom server <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-08-03/global-coal-power-falls-for-first-time-even-as-china-builds-more">Bloomberg</a>.
K poklesu globálního čistého instalovaného výkonu uhelných elektráren došlo poprvé od doby, kdy jsou dostupné záznamy. Uzavírání uhelných elektráren, zejména v Evropě a USA, je totiž rychlejší než budování nových zařízení.
Nejvíce nových uhelných elektráren bylo postavených v <a href="https://uk.reuters.com/article/uk-china-coal/chinas-new-coal-projects-account-for-90-of-global-total-in-first-half-study-idUKKBN24Z00F">Číně</a>. Konkrétně se jedná o navýšení instalovaného výkonu o 11,4 GW. To představuje podíl 62 % na dokončených uhelných zdrojích globálně ve sledovaném období první poloviny roku 2020.
Podle studie Global Energy Monitor ovšem rozšiřování uhelných elektráren v <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla">Číně</a> může vést k nadbytkům instalovaného výkonu a tedy k poklesu průměrného využití elektráren na 45 % do roku 2025. V jiných asijských zemích ovšem stavba nových uhelných elektráren zpomaluje. Podle Global Energy Monitor například Bangladéš a Vietnam zvažují omezení, či pozastavení výstavby nových uhelných zdrojů.
<h2>Pozastavení rozvoje uhelných elektráren může být příležitostí</h2>
Přestože došlo k čistému poklesu instalovaného výkonu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/cina-chce-konce-roku-zastropovat-instalovany-vykon-uhli/">uhelných elektráren</a> pouze o 2,9 GW (přibližně 0,1 % globálního instalovaného výkonu uhelných zdrojů), jedná se o významný zlom. V loňském roce například globální výkon zaznamenal čistý nárůst o 37,8 GW.
<blockquote>„Pandemie koronaviru pozastavila rozvoj uhelných elektráren po celém světě a nabízí státům jedinečnou příležitost k přehodnocení jejich energetických plánů a zvolit si nákladově efektivní cestu, což je nahradit uhelné elektrárny čistou energií.“ 
Christine Shearer, ředitelka pro oblast uhlí v Global Energy Monitor</blockquote>
<figure id="attachment_86392" class="wp-caption aligncenter" style="width: 517px;"><img class="aligncenter wp-image-86392 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon.png" sizes="(max-width: 517px) 100vw, 517px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon.png 517w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon-512x289.png 512w" alt="" width="517" height="292" /><figcaption class="wp-caption-text">Růst čistého instalovaného výkonu uhelných elektráren. Zdroj: Bloomberg, Global Energy Monitor</figcaption></figure>

Uhlí

Globální instalovaný výkon uhelných elektráren v první polovině roku klesl

Blok číslo 5 v čínské Jaderné elektrárně Tianwan poprvé dosáhl kritikality, <a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-07/31/c_525509.htm">oznámila to  společnost Jiangsu Nuclear Power Corporation</a>. Blok, který je tvořen reaktorem typu ACPR1000 s instalovaným výkonem 1080 MWe, by podle stávajících plánů měl být připojen k síti ještě letos. 
Tianwan 5 měl první kritikality dosáhnout 27. července v 8:20 místního času. Podle JNPC dosažení tohoto milníku značí dokončení zprovoznění všech systémů a zařízení.
<blockquote>„Jedná se o další významný milník dosažený Jadernou elektrárnou Tianwan 5 po dokončení zavážky prvního paliva. Tento úspěch pokládá základy pro následující připojení na síť a komerční provoz bloku.“ – z prohlášení JNPC</blockquote>
Pátý a šestý blok v JE Tianwan společně tvoří 3 fázi výstavby této elektrárny. V obou blocích je využíván čínský reaktor ACPR1000. První lití betonu pro 5. blok proběhlo 27. prosince 2015, pro blok 6 první lití proběhlo 7. září 2016.
Společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) plánuje uvést oba bloky do komerčního provozu do konce příštího roku. 5. blok obdržel svou provozní licenci 7. července, zavážení paliva bylo dokončeno o dva dny později.
První dva reaktory v elektrárně jsou reaktory VVER 1000. První a druhý blok JE Tianwan byl vybudován v rámci první fáze výstavby elektrárny na základě dohody o spolupráci mezi Ruskem a Čínou. První lití betonu pro proběhlo v říjnu 1999, první blok byl uveden do provozu v červnu 2007, druhý v zář 2007.
Třetí a čtvrtý blok tvořící třetí fázi výstavby elektrárny je rovněž tvořen ruskými reaktory VVER 1000. Třetí blok byl uveden do provozu v únoru 2018, čtvrtý v prosinci téhož roku.
Aktuálně jsou v přípravě bloky 7 a 8, ve kterých má být využit reaktor VVER 1200. V březnu minulého roku byl uzavřen kontrakt  mezi ruskou společností AtomStroyExport, divizí Rosatomu, a CNNC.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-07/31/c_525509.htm">CNNC</a>

Rychlé zprávy

Čínská jaderná elektrárna Tianwan 5 dosáhla první kritikality, k síti by měla být připojena ještě letos

Současná pandemie onemocnění COVID-19 zasáhla řadu průmyslových odvětví na celém světě, čínský solární průmysl však zůstává v dobré kondici. Za první pololetí letošního roku tak Čína hlásí navýšení výroby solárních panelů oproti předchozímu roku o více než 15 %, propad nepřišel ani v případě nově instalovaného výkonu v solárních elektrárnách.
Čína si dlouhodobě drží první příčku na poli výroby fotovoltaických panelů, přičemž výroba rostla i v letošním roce poznamenaném koronavirovou pandemií. Za prvních šest měsíců letošního roku Čína vyrobila podle zástupce tamní solární asociace panely o výkonu 59 GW, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nárůst o 15,7 %.
<blockquote>„Náklady solárních produktů klesají rychleji, než se očekávalo,“ uvedl <a href="https://www.reuters.com/article/us-china-solar/chinas-first-half-solar-panel-output-jumps-15-7-industry-body-says-idUSKCN24N09G" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> Wang Bohua, místopředseda Asociace čínského fotovoltaického průmyslu.</blockquote>
Kromě výroby panelů v Číně meziročně mírně vzrostl i nově instalovaný výkon v solárních elektrárnách, který se vyšplhal na 11,5 GW, což je o 0,9 % více než v loňském prvním pololetí. Podle Bohuy by se hodnota nového výkonu za celý rok 2020 mohla pohybovat v rozmezí 35 až 45 GW.
Řada nových elektráren se nyní v Číně musí obejít bez státní podpory, kterou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cina-omezila-podporu-solarni-elektrarny-akcie-dodavatelu-zareagovaly-strmym-poklesem" target="_blank" rel="noopener">země výrazně omezila v polovině roku 2018</a>. Podle Bohuy jsou nyní schváleny projekty o celkovém výkonu 36 GW, které by měly do sítě dodávat elektřinu za stejnou cenu jako uhelné elektrárny.
Ačkoliv výroba meziročně značně vzrostla, vývoz panelů z Číny za období mezi lednem a květnem mírně poklesl o 1,8 % na 27,7 GW a dosáhl hodnoty 6,5 miliardy dolarů.

Obnovitelné zdroje

Výroba solárních panelů v Číně navzdory koronavirové pandemii meziročně vzrostla

<a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-07/10/c_508263.htm">První zavezení jaderného paliva do pátého bloku Jaderné elektrárny Tianwan v čínské provincii Ťiang-su bylo dokončena minulý čtvrtek (9. 7. 2020)</a>. V pátek to oznámila společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Umístění paliva do reaktoru „položilo základ pro očekávané první připojení bloku k síti“, dodala společnost.
Bloky č. 5 a 6 v areálu JE Tianwan jsou součástí třetí fáze výstavby elektrárny. Oba reaktorové bloky budou čínským typem tlakovodních reaktorů ACPR-1000 s instalovaným výkonem 1080 MWe. První betonáž pátého bloku byla zahájena 27. prosince 2015 a šestého bloku 7. září 2016. Společnost CNNC plánuje spuštění komerčního provozu obou bloků do konce roku 2021.
<figure id="attachment_41826" class="wp-caption aligncenter" style="width: 500px;"><img class="aligncenter wp-image-41826 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/8_taes.jpg" alt="" width="500" height="333" /><figcaption class="wp-caption-text">Tianwan 3 a 4; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<figure id="attachment_85844" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><figcaption class="wp-caption-text"></figcaption></figure>
<h2>Čtyři bloky VVER-1000 již v provozu</h2>
První čtyři reaktorové bloky JE Tianwan byly dodány Ruskou federací a jsou designu Gidropress VVER. Se stejnými bloky se počítá i v rámci čtvrté fáze dostavby elektrárny (Tianwan 7, 8).
<figure id="attachment_58344" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-58344" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Tianwan-4-control-room-Rosatom-1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Tianwan-4-control-room-Rosatom-1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Tianwan-4-control-room-Rosatom-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Tianwan-4-control-room-Rosatom-1-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Bloková dozorna jaderné elektrárny Tianwan 4; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
První fáze výstavby elektrárny (blok 1 a 2) probíhala na základě dohody o spolupráci mezi Čínou a Ruskem. K prvnímu lití betonu pro stavbu bloku došlo v říjnu 1999 a oba bloky byly spuštěny v červnu a září 2007. Druhá fáze (blok 3 a 4) jsou totožné jako první dva a zahrnují dva ruské tlakovodní reaktory VVER-1000 s instalovaným výkonem 1060 MWe. Betonáž třetího bloku byla zahájena v prosinci 2012, zatímco stavba čtvrtého bloku začala v září 2013. Komerční uvedení do provozu zvládl třetí blok v únoru 2018 a čtvrtý blok v prosinci téhož roku.
<h2>Dostavba největší jaderné elektrárny</h2>
V březnu 2019 došlo k podpisu generální smlouvy na výstavbu Tianwan 7 a 8, mezi AtomStroyExport, strojírenskou divizí ruské společnosti Rosatom a čínskou CNNC.
<figure id="attachment_74117" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-74117" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Podpis smlouvy o dodávkách paliva od společnosti TVEL pro budoucí bloky Tianwan 7, 8; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Až budou všechny plánované bloky JE Tianwan spuštěny, půjde o světově největší jadernou elektrárnu s osmi reaktorovými bloky a souhrnným elektrickým výkonem 8100 MW.
<figure id="attachment_41826" class="wp-caption alignnone" style="width: 500px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_85849" class="wp-caption aligncenter" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-85849" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1594363674065045429.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1594363674065045429.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1594363674065045429-512x317.jpg 512w" alt="" width="600" height="372" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Tianwan; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
Jaderná elektrárna Tianwan je vlastněna a provozována společností Jiangsu (Ťiang-su) Nuclear Power Corporation, která je společným podnikem CNNC (50 %), China Power Investment Corporation (30 %) a Jiangsu Guoxin Group (20 %).

Jaderné elektrárny

Zavážka paliva do reaktoru pátého bloku JE Tianwan byla dokončena

<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/07/07/first-unit-of-chinas-10200-mw-wudongde-hydropower-station-connected-to-grid/?fbclid=IwAR0kseLl7wBgTnCKG2mW-UR7mNMgelhJpdS1zDjL2LaCRmI1M8h90nU0h7A">První turbína nové vodní elektrárny Wudongde (Wu-tung-te) o instalovaném elektrickém výkonu 10 200 MW byla připojena k síti</a>. Po úspěšném připojení byl proveden 72 hodin trvající zkušební provoz. Vodní elektrárna Wudongde je umístěna na řece Jinsha (Ťin-ša) a uvedení do provozu je plánováno na rok 2021.
Projekt nové elektrárny Wudongde (Wu-tung-te) je ve vlastnictví společnosti <a href="https://www.ctg.com.cn/english/">China Three Gorges (CTG)</a> a je umístěn v dolním toku řeky Jinsha (Ťin-ša). Je to třetí vodní elektrárna s instalovaným elektrickým výkonem nad 10 000 MW v Číně a sedmá na světě. Nová vodní elektrárna by měla být uvedena do provozu v roce 2021 a měla by dosáhnout roční výroby elektrické energie 39 TWh.
<figure id="attachment_85709" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-85709 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-512x298.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-512x298.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-768x447.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-1024x596.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-725x422.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-800x466.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location.png 1080w" alt="" width="512" height="298" /><figcaption class="wp-caption-text">Umístění vodní elektrárny Wudongde. Zdroj: <a href="https://en.cypc.com.cn/cypcweb/cypcen/20170109000060.html">CYPC</a></figcaption></figure>
Americká <a href="https://www.ge.com/renewableenergy/hydro-power">GE Hydro Solutions</a> poskytuje pro tento projekt šest<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/"> Francisových turbín</a>, každá má elektrický výkon 850 MW. Instalovaný elektrický výkon všech šesti turbín tedy bude 5 100 MW. Zbylých šest turbín o instalovaném elektrickém výkonu 5 100 MW, každá o elektrickém výkonu 850 MW, dodá německá společnost <a href="http://voith.com/corp-en/index.html">Voith</a>. Celkový instalovaný výkon nové vodní elektrárny tak bude 10 200 MW. Použité Francisovy turbíny budou největší, které kdy byly použity pro výrobu elektrické energie.
<blockquote>„Gratulujeme CTG a všem zúčastněným stranám k úspěšnému uvedení první turbíny vodní elektrárny Wudongde do provozu. Skutečnost, že tato obří turbína o elektrickém výkonu 850 MWe je nyní funkční, je jasným důkazem schopností našich místních konstručních a výrobních týmů. Za více než 20 let spolupráce vytvořily GE a CTG dlouhodobé partnerství v oblasti dodávek zařízení a výměny technologií. Sdílíme zkušenosti, výsledky a především náš společný závazek učinit z vodní energie základ budoucího energetického mixu Číny“, uvedl Pascal Radue, generální ředitel společnosti GE Renewable Energy Hydro Solutions. 
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://globalpowerjournal.com/2016/03/22/wudongde-hydropower-project-jinsha-river-china/">Global Power Journal</a>

Elektrárny ve světě

První turbína nové 10GW vodní elektrárny Wudongde byla připojena k síti

Čína plánuje do konce letošního roku zastropovat instalovaný výkon uhelných elektráren a počet uhelných dolů. Prostor má dostat obnovitelná energie. Výraznější rozvoj OZE však omezuje nedostatečně rozvinutá přenosová soustava. 

Dle zpravodajského portálu Reuters má Čína v plánu zastropovat instalovaný výkon uhelných elektráren na 1100 GW a počet uhelných dolů na 5000. Cílem je eliminovat přebytek výkonu a podpořit spotřebu obnovitelné energie.
V Číně bylo ke konci loňského roku evidováno 1040 GW instalovaného výkonu uhelných elektráren a 5268 uhelných dolů.
<blockquote>„Čína vyřadí staré a již nevyhovující uhelné zdroje a schválí výstavbu nových uhelných zdrojů přiměřeně, dle potřeb,“ uvedla Čínská národní komise pro rozvoj a reformy.</blockquote>
V souvislosti s Čínou panují obavy o dodržení jejích klimatických závazků, protože v rámci podpoření ekonomiky po následcích koronaviru se země obrací k těžkému průmyslu a projektům s velkou emisní stopou.
Země se prezentuje snahou podporovat rozvoj OZE ovšem neopomíjí dodat, že pouze v případech, kde je možné dodatečný výkon připojit do sítě.
Ta má v Číně mnohdy problémy absorbovat již stávající obnovitelné zdroje a dochází k tomu, že jejich potenciál není z důvodů nedostatečné přenosové kapacity zcela využit. Dle oficiálních dat národní energetické agentury (NEA) se vloni jednalo o 4 % elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách a 2 % elektřiny z fotovoltaických elektráren.
Země plánuje mít do konce roku po 240 GW instalovaného výkonu v solárních a větrných zdrojích a dalších 340 GW instalovaného výkonu ve vodních elektrárnách.

Čína plánuje do konce roku zastropovat instalovaný výkon v uhelných elektrárnách i počet dolů

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-calls-on-Iran-to-meet-safeguards-obligations">Rada Guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přijala usnesení vyzývající Írán, aby plně spolupracoval s MAAE</a>. Spolupráce se má týkat plnění o zárukách nešíření jaderných zbraní (NPT Safeguards Agreement) a dodatkového protokolu (Additional Protocol). Irán má vyhovět MAAE bez dalšího prodlení. Usnesení předložené Francií, Německem a Velkou Británií bylo přijato hlasováním 25 ku 2 a 7 členů se zdrželo hlasování. Proti usnesení byly Rusko a Čína. 

Usnesení navazuje na zprávy generálního ředitele MAAE Rafaela Mariana Grossiho v březnu a červnu. Zprávy popisují úsilí a interakce agentury s Íránem s cílem objasnit informace týkající se správnosti a úplnosti prohlášení Íránu podle dohody o zárukách a dodatkového protokolu. Dále MAAE chce objasnit odepření přístupu na dvě místa, kde se může vyskytovat nehlášený jaderný materiál.
<blockquote>„Rada Guvernérů opakuje vážné znepokojení, které generální ředitel vyjádřil ve své zprávě GOV/2020/30, že Írán neposkytl přístup agentuře podle dodatkového protokolu na dvě místa, a že diskuze vedené téměř rok za účelem vyjasnění otázek agentury týkajících se možného nehlášeného jaderného materiálu a jaderných činností v Íránu nevedly k pokroku,“ uvádí prohlášení k usnesení.</blockquote>
Usnesení zdůraznilo, že je důležité, aby státy plně informovaly o svých povinnostech v oblasti záruk a usnadnily přístup, jak je požadováno, jakmile to oznámí MAAE. Zdůraznilo zásadní a nezávislou roli MAAE při ověřování, jak Írán dodržuje své závazky v oblasti záruk, aby poskytl věrohodné ujištění o výlučně mírové povaze jaderného programu země.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.iaea.org/">MAAE/IAEA</a>

MAAE vyzývá Írán, aby splnil povinnosti v oblasti záruk o mírovém využívání jaderného materiálu

Čínský velvyslanec ve Spojeném království v minulém týdnu pohrozil, že se Čína může stáhnout z investic do nových jaderných elektráren a vysokorychlostních železnic. Důvodem pro tuto výhrůžku bylo, že se britská vláda rozhodla zvážit vedle společnosti Huawei i alternativní dodavatele pro pátou generaci mobilních sítí a s Huawei na 5G nespolupracovat. 
Obdobně jako Česká republika i Velká Británie plánuje dostavbu nových jaderných bloků. Kromě aktuálně probíhající stavby jaderné elektrárny Hinkley Point C, kde je čínská státní společnost CGN třetinovým partnerem, mají ve Velké Británii vyrůst i další nové bloky v elektrárně Sizewell. Kromě toho má čínská CGN v plánu postavit i vlastní elektrárnu v lokalitě Bradwell, kde by již vystupovala samostatně, nikoliv v konsorciu s francouzskou EDF.
Podle <a href="https://www.thetimes.co.uk/article/china-threatens-to-pull-plug-on-new-british-nuclear-plants-727zlvbzg">informací britského deníku The Times</a> ovšem nemusí vše dopadnout tak, jak se nyní plánuje. Čínský velvyslanec Liu Xiaoming na soukromém jednání se zástupci významných podnikatelů uvedl, že případné vyřazení společnosti Huawei z účasti v tendru na 5G sítě může ohrozit čínské plány stavby jaderných elektráren v této ostrovní zemi.
<figure id="attachment_9106" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-9106" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost-512x179.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost-768x269.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost-725x253.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost-800x280.jpg 800w" alt="Hinkley Point výstavba" width="1024" height="358" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba Hinkley Point C Zdroj: EDF</figcaption></figure>
Přestože se zástupci vlády snažili prohlášení nepřikládat velkou váhu a označili ho jen za řinčení zbraněmi, nelze tato slova brát zcela na lehkou váhu. Projekty jaderných elektráren jsou projekty na desítky let a především v době výstavby by se do projektu neměly promítat politické spory. I proto musí stabilita vztahů mezi zúčastněnými zeměmi hrát roli při rozhodování o volbě partnera pro dostavbu.
Již dříve přitom stejný velvyslanec případné vyřazení společnosti Huawei z možnosti rozvíjet sítě 5G označil za test, zda je Velká Británie skutečným a věrným partnerem Číny, což účastníci brífinku označili za výhrůžku.
Spory mezi jednotlivými státy se v poslední době nejvíce podepsaly na výstavbě jaderné elektrárně Akkuyu v Turecku. Poté, co turecká armáda sestřelila ruskou stíhačku byly na <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/rusko-zastavilo-prace-na-projektu-prvni-turecke-jaderne-elektrarny">této elektrárně dokonce kompletně zastaveny práce</a>. Nyní již <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Russia-seals-Akkuyu-reactor-vessel?feed=feed">stavba probíhá</a>, nicméně nabrala i kvůli politickým sporům <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/prvni-jaderna-elektrarna-v-turecku-ma-zahajit-provoz-v-roce-2023-rosatom-zpozdeni-nepripousti">zpoždění</a>.
<h2>V ČR by měl mít stát možnost vyřadit kandidáta z bezpečnostních důvodů</h2>
I v České republice se nyní blíží rozhodnutí o dodavatelích pro stavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ by měl již ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku zahájit výběrové řízení na dodavatele bloku. Předpokládá se, že se zúčastní pět kandidátů. Vyhodnocení nabídek by pak mělo být dokončeno o dva roky později.
<figure id="attachment_84810" class="wp-caption alignleft" style="width: 957px;"><img class="size-full wp-image-84810" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30.png 957w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30-512x355.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30-768x532.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30-725x502.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30-800x554.png 800w" alt="Bloky nabízené zájemci o dostavbu jaderného bloku v elektrárně Dukovany" width="957" height="663" /><figcaption class="wp-caption-text">Bloky nabízené zájemci o dostavbu jaderného bloku v elektrárně Dukovany</figcaption></figure>
Mezi hlavní kandidáty se řadí francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americko-kanadský Westinghouse, ruský Rosatom a čínská společnost CGN.
Před výběrem jedné z posledních dvou jmenovaných společností varují státní bezpečnostní složky. I z toho důvodu si český stát ve smlouvě s ČEZem vyjednal právo, aby některého z kandidátů mohl vyřadit z výběrového řízení z bezpečnostních či jiných důvodů.
Úvodní fotografie: Výstavba blokHinkley Point C. Zdroj: EDF Energy

Čína by se nemusela účastnit dostavby britských jaderných bloků, pokud bude Huawei vyřazen ze stavby 5G sítí

Několik států v asijsko-pacifickém regionu plánuje různé vodíkové projekty a zároveň pracují na národních strategiích rozvoje využívání tohoto plynu s cílem zvýšit jeho podíl v energetickém mixu. Mezi největší průkopníky v oblasti vodíku v Asii patří Japonsko a Čína. Oba státy se tímto způsobem kromě snížení emisí snaží zvýšit svou soběstačnost. Informoval o tom server <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060120-asian-countries-accelerate-hydrogen-plans-with-policies-and-projects?ite=105749&amp;ito=1449&amp;itq=5d4d315c-04c1-4b21-b1bd-ba91da5b103b&amp;itx%5bidio%5d=3759698">S</a>&amp;<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060120-asian-countries-accelerate-hydrogen-plans-with-policies-and-projects?ite=105749&amp;ito=1449&amp;itq=5d4d315c-04c1-4b21-b1bd-ba91da5b103b&amp;itx%5bidio%5d=3759698">P Global Platts</a>.
<h2>Japonsko má velké vodíkové ambice</h2>
Jedním z největších průkopníků vodíkového hospodářství je <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-sklenikovych-plynu-v-japonsku-klesly-na-rekordni-minimum">Japonsko</a>, které cílí stát se první „vodíkovou společností“. Svou první vodíkovou strategii tato země představila již na konci roku 2017. Cílem této strategie je dekarbonizovat sektory jako jsou doprava, výroba elektřiny, průmysl a domácnosti a zároveň posílit energetickou bezpečnost především díky zvýšení soběstačnosti.
Mezi poslední vodíkové projekty, které byly v Japonsku realizovány, patří například první <a href="https://global.kawasaki.com/en/corp/newsroom/news/detail/?f=20191211_3487">tanker</a> na světě na kapalný vodík od společnosti Kawasaki, nebo největší <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/japonsko-otevrelo-ve-fukusime-nejvetsi-tovarnu-cisty-vodik-svete">továrna na vodík</a> na světě postavená v prefektuře Fukušima. V sektoru dopravy chce Japonsko do roku 2030 dosáhnout 800 tisíc osobních automobilů a 1200 autobusů poháněných vodíkovými palivovými články. Tato vozidla by doplňovala palivo na 900 stanicích. Dle dat <a href="https://www.iea.org/data-and-statistics/charts/national-and-sub-national-fuel-cell-electric-vehicle-targets-for-selected-countries-2018-2030">IEA</a> bylo v Japonsku v roce 2018 zhruba 2900 automobilů poháněných vodíkem.
<h2>Čína aplikuje politiky, s nimiž má zkušenosti z elektromobility</h2>
Také Čína vkládá do vodíku velké naděje. Důvody jsou podobné jako v Japonsku – snahy snížit závislost na dovozu fosilních paliv a dekarbonizovat energetický mix. Momentálně se země soustřeďuje na rozvoj vodíkových automobilů v několika městech v rámci pilotních projektů. Tato politika pomohla nastartovat i oblast elektromobility. Ve výrobě se Čína zaměřuje na produkci vodíku ze zplyňovaného uhlí, jehož je v zemi dostatek, což znamená, že je rovněž nutný i rozvoj spolehlivé a odolné technologie na zachycování uhlíku.
<h2>Vodíkové strategie už má více států</h2>
Další vodíkové strategie v asijsko-pacifickém regionu představily například <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/jizni-korea-kvuli-znecisteni-ovzdusi-docasne-uzavre-az-15-uhelnych-elektraren-jare-se-ma-pocet-jeste-zvysit">Jižní Korea</a> a Austrálie. Vodík se má v Jižní Koreji stát významným palivem v dopravě a zdrojem energie k výrobě elektřiny. Do roku 2022 země plánuje vyrobit 81 tisíc vodíkových aut, v roce 2040 to má být 6,2 milionů.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/australie-zaznamenala-1-ctvrtleti-rekordne-nizke-emise-co2-pri-vyrobe-elektriny">Austrálie</a> pro vodíkové projekty, jež jsou v souladu se státní vodíkovou strategií, vytvořila speciální fond v objemu 300 milionů australských dolarů (přibližně 4,9 miliardy korun). Cílem australské strategie je stát se jedním z hlavních globálních hráčů v oblasti vodíku do roku 2030. Klíčovým elementem je vytvoření několika center velké poptávky, jako jsou například přístavy a města. Vytváření těchto center spotřeby pak bude rozšiřovat využití vodíku v dopravě, průmyslu a vtláčení do plynárenských sítí.

Čistá mobilita

Na rozšíření vodíku usilovně pracuje několik asijských zemí

Německá automobilka Volkswagen se stala největším akcionářem čínského výrobce baterií pro elektromobily Guoxuan High-Tech, vlastní v něm podíl 26,5 procenta. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešní zprávy společnosti Guoxuan pro akciovou burzu.
Agentura Reuters již ve středu s odvoláním na své zdroje uvedla, že Volkswagen je v závěrečné fázi rozhovorů o investici do této čínské firmy. Koupě podílu ve společnosti Guoxuan je pro Volkswagen první přímou investicí do čínského výrobce baterií.
Německá automobilka podle zdrojů Reuters plánuje koupit rovněž podíl 50 procent v Anhui Jianghuai Automobile Group Holding, mateřské firmě výrobce elektromobilů JAC Motors. JAC minulý týden oznámil, že jeho mateřská firma plánuje přivést strategického investora. Nemělo by to však znamenat změnu kontroly.
Čínská vláda si vloni stanovila za cíl, že do roku 2025 musí mít vozy na alternativní pohon označované NEV na celkovém prodeji aut v Číně podíl 25 procent. Do skupiny NEV spadají elektrické hybridní vozy, čistě elektrické vozy a vozy s vodíkovým pohonem. Loni se v Číně prodalo celkem 25 milionů aut.
Volkswagen v Číně provozuje společné podniky s automobilkami FAW Group a SAIC Motor. Jeho cílem je do roku 2025 prodat v Číně 1,5 milionu vozů s alternativním pohonem.
Koncern Volkswagen, jehož součástí je rovněž česká Škoda Auto, je podle objemu prodeje největší automobilkou na světě.