Skupina 31 opozičních zákonodárců vyzvala otevřeným dopisem vládu, aby kvůli bezpečnosti vyřadila ruské a čínské firmy z výběrového řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Dopis podepsalo 22 senátorů a devět poslanců, informoval dnes ČTK senátor Marek Hilšer z klubu Starostů a nezávislých.
<blockquote>&#8222;Rusko i Čína jsou známy využíváním svých obchodních vazeb k nátlaku na jiné státy. Přizváním k tendru de facto dává naše vláda těmto zemím skvělou příležitost k rozšíření svých vlivových aktivit u nás,&#8220; uvedl Hilšer.</blockquote>
Rusko i Čína mnohokrát prokázaly, že kvůli totalitní povaze svých režimů neváhají využít obchodních vazeb k nátlaku na jiné státy, uvádí se v dopise. Obě země jsou podle něj také známé cíleným využíváním korupce k prosazování svých zájmů.
Státní energetická firma ČEZ plánuje podle generálního ředitele Daniela Beneše vypsat tendr na stavbu nového bloku dukovanské elektrárny za zhruba 160 miliard korun letos v prosinci. Pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by měla ráda na konci roku 2022. Dodavatele tak podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) ze začátku září vybere až příští vláda po sněmovních volbách. Dohoda mezi státem a ČEZ umožňuje státu vyřadit během soutěže některého z uchazečů z bezpečnostních důvodů. S omezováním účastníků předem se ale nepočítá.
<figure id="attachement_13234" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Signatáři dopisu nicméně pokládají účast ruských a čínských společností v tendru za &#8222;vážné ohrožení bezpečnosti a suverenity České republiky&#8220;. Podobně se během srpnové návštěvy v Česku vyjádřil americký ministr zahraničí Mike Pompeo, podle něhož by partnerství s ruskými a čínskými státními podniky oslabilo českou národní bezpečnost a suverenitu.
Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power. O získání zakázky na dostavbu Dukovan má rovněž zájem americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
Dopis podepsali zástupci STAN, TOP 09, KDU-ČSL, ODS i Pirátů. Mezi signatáři jsou někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) nebo předseda KDU-ČSL a někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka.

Jaderné elektrárny

Část zákonodárců chce vyjmout Rusko a Čínu z tendru na Dukovany

Výstavba šestého bloku čísnké jaderné elektrárny Tianwan vstupuje do další fáze výstavby. Blok, který je součástí velkého elektrárenského komplexu v provincii Jiangsu, úspěšně dokončil studené funkční zkoušky. Informoval o tom provozovatel a vlastník elektrárny, Čínská národní jaderná korporace CNNC.
Studené funkční zkoušky slouží pro kontrolu komponent a systémů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti. Jejich hlavním cílem je potvrdit správné nainstalování komponent a potvrdit jejich připravenost k provozu ve studeném stavu.
<figure id="attachment_88633" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="aligncenter wp-image-88633 size-full" style="display: block; margin-left: auto; margin-right: auto; color: #666666; font-size: 13px; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC-725x408.jpg 725w" alt="Pracovníci ve velínu šestého bloku jaderné elektrárny Tianwan" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Pracovníci ve velínu šestého bloku jaderné elektrárny Tianwan Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Jedná se o první komplexnější testy kontrolující připravenost celého zařízení. Hlavním pozornost je věnována identifikaci <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Key-precommissioning-tests-completed-at-sixth-Tian?fbclid=IwAR0eSk1W_0EHBtGU4naZsIC_A6MevfL4oPDuDSWmE5YEVbQ8TV23YOEExC8">netěsností a úniků chladiva</a> z primárního okruhu a jeho komponent.
Společnost CNNC poznamenala, že testy dokončené 4. října posunují šestý blok jaderné elektrárny Tianwan z fáze výstavby do fáze spouštění. Zahájení komerčního provozu bloku, jehož srdcem je reaktor <a href="https://aris.iaea.org/Publications/IAEA_WRC_Booklet.pdf">ACPR-1000</a>, je naplánováno na konec roku 2021.
Jaderná elektrárna Tianwan je stavěna v několika různých <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">fázích</a>. Výstavba první fáze, prvních dvou bloků, začala v roce 1999. V této fázi byly postaveny dva bloky reaktorů VVER-1000, typu v-492. Oba bloky byly spuštěny v roce <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">2007</a>.
Výstavba druhé fáze byla zajištěna rovněž společností Rosatom se shodnými jadernými reaktory. Bloky 3 a 4 byly stavěny od roku 2012 do roku 2018.
<figure id="attachment_88634" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-88634" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom-725x408.jpg 725w" alt="První čtyři bloky jaderné elektrárny Tianwan" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">První čtyři bloky jaderné elektrárny Tianwan Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
K významné změně došlo až ve <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">třetí fázi</a> výstavby. Zde převzala iniciativu čínská společnost CNNC prostřednictvím reaktoru vlastního návrhu ACPR-1000. Dle původního plánu měla výstavba začít v roce 2011. Byla však zdržena z důvodu havárie jaderné elektrárny Fukušima, a tak výstavba začala až v roce 2015.
K prvnímu lití betonu 5. bloku došlo 27. prosince<a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#"> 2015</a>, zatímco první lití betonu na 6. bloku bylo provedeno 7. září 2016. Pátý blok elektrárny přešel do komerčního provozu v minulém měsíci. Komerční provoz 6. bloku se předpokládá do konce příštího roku.
<figure id="attachment_88635" class="wp-caption aligncenter" style="width: 770px;"><img class="size-full wp-image-88635" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-512x281.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-768x422.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-725x398.jpg 725w" alt="Zavážení paliva na 5. bloku jaderné elektrárny Tianwan" width="770" height="423" /><figcaption class="wp-caption-text">Zavážení paliva na 5. bloku jaderné elektrárny Tianwan Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Jaderná elektrárna Tianwan je vlastněná <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Key-precommissioning-tests-completed-at-sixth-Tian?fbclid=IwAR0eSk1W_0EHBtGU4naZsIC_A6MevfL4oPDuDSWmE5YEVbQ8TV23YOEExC8">třemi organizacemi</a>. 50% podílem disponuje CNNC, 30 % připadá čínské energeticko-investiční skupině a zbylých 20 % skupině Jiangsu Guoxin.
Rozšiřování elektrárny bude ještě <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">pokračovat</a>. V plánu jsou ještě dva bloky reaktorů VVER-1200, stavěné během 4. fáze výstavby. Začátek této fáze se nyní předpokládá na květen 2021 a oba bloky by měly být v provozu do roku 2027.
Po dokončení celého elektrárenského komplexu bude instalovaný výkon elektrárny dosahovat přibližně 8100 MW. Po dokončení tak bude komplex <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Key-precommissioning-tests-completed-at-sixth-Tian?fbclid=IwAR0eSk1W_0EHBtGU4naZsIC_A6MevfL4oPDuDSWmE5YEVbQ8TV23YOEExC8">největší jadernou elektrárnou</a> na světě.
Zdroj úvodního obrázku: CNECC

Elektrárny ve světě

Šestý blok jaderné elektrárny Tianwan vstupuje do fáze spouštění

Nedávno oznámený čínský závazek dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a následně klimatické neutrality do roku 2060 překvapil celý svět. <a href="https://about.bnef.com/blog/chinas-long-road-to-carbon-neutrality-will-reshape-world-economy/" target="_blank" rel="noopener">Jak však upozornil zahraniční portál BloombergNEF (BNEF)</a>, největšího globálního emitenta CO2 čeká velmi složitá cesta, která bude mít významný dopad na globální ekonomiku.
Závazek Číny, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">který prozatím postrádá konkrétní obrysy</a>, uvítala také Evropská komise. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jej označila za „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“ a druhým dechem dodala, že je nutné udělat ještě mnoho práce.
Na možnosti a výzvy dekarbonizace čínského národního hospodářství se blíže podívali výzkumníci z BNEF, kteří za nejvíce problémové oblasti označili průmysl a teplárenství. O poznání jednodušší bude dle BNEF dekarbonizace sektoru výroby elektřiny a sektoru dopravy, kde již existuje řada dostupných technologií pro dosažení uhlíkové neutrality.
<blockquote>„Čína je největším světovým emitentem CO2 s 28,6% podílem na globálních emisích v roce 2018. Její primární zdroje emisí jsou výroba elektřiny a tepla, průmysl a doprava. Čínské uhlíkové emise z průmyslu dosáhly svého vrcholu v roce 2012 a od té doby klesají díky kombinaci recyklace, energetické účinnosti a přechodu z uhlí na plyn,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF dodal, že k dosažení uhlíkové neutrality bude muset Čína na jedné straně urychlit rozvoj existujících technologií, jako jsou elektromobily či solární panely, a na straně druhé se bude muset zaměřit na rozvoj nových technologií pro bezemisní produkci vodíku či zachytávání, ukládání a využívání emisí CO2.
<h2>První krok na dlouhé cestě</h2>
Oznámení cíle dosažení uhlíkové neutrality je prvním krokem na dlouhé cestě, která Čínu čeká. Jak již bylo uvedeno výše, závazek Číny prozatím postrádá konkrétnější obrysy. Prozatím například není jasné, jak bude Čína zacházet s tzv. vyrovnáním emisí CO2, jak bude zahrnuto zemědělství nebo zda některé sektory obdrží výjimku.
Jako další státy, které se vydaly na cestu k dosažení uhlíkové neutrality, bude i Čína muset stanovit dílčí cíle a milníky. Podle BNEF by tyto dílčí cíle měly být v optimálním případě rozděleny na sektorové cíle tak, aby mohla být navržena a následně aplikována konkrétní opatření.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com

Emise CO2

Čínská cesta k uhlíkové neutralitě: Největší výzvou bude průmysl a vytápění

Německý automobilový koncern Volkswagen investuje do roku 2024 do elektrifikace v Číně spolu se svými čínskými partnery dalších 15 miliard eur (téměř 407 miliard Kč), a to nad rámec plánovaných 33 miliard určených ke stejnému účelu celosvětově. Do roku 2025 pak má být 35 procent aut vyrobených v Číně pouze na elektřinu, uvedla dnes v Pekingu firma, která je největším automobilovým koncernem na světě a zároveň majitelem mladoboleslavské automobilky Škoda Auto.
Skupina Volkswagen také sdělila, že prodej elektromobilů by měl být v letošním roce ve srovnání s loňskem dvojnásobný. Do roku 2025 hodlá firma v Číně vyrábět 15 různých typů elektromobilů a plug-in hybridů.
Šéf závodní rady Volkswagenu Bernd Osterloh začátkem měsíce v listu Welt am Sonntag sdělil, že podnik by mohl v blízké budoucnosti v objemu výroby elektromobilů i v softwaru předstihnout amerického konkurenta a průkopníka elektromobility Tesla.
<figure id="attachement_42520" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/volkswagen-2262556_1920-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/volkswagen-2262556_1920-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Když Tesla postaví tři továrny schopné vyrábět 300.000 až 500.000 vozů, pak hovoříme o počtu kusů v rozmezí od 900.000 do 1,5 milionu,&#8220; prohlásil Osterloh.</blockquote>
&#8222;Toho chceme v roce 2023 také dosáhnout, možná ještě dříve,&#8220; dodal.
Celý koncern Volkswagen za prvních osm měsíců tohoto roku dodal zákazníkům 5,57 milionu aut, což je o 21,5 procenta méně než ve stejném období loni. Odbyt Škody Auto klesl v období od ledna do srpna o 24 procent na 617.300 vozů.

Elektromobilita

Volkswagen investuje do elektrifikace v Číně další miliardy

Čína oznámila, že bude do roku 2060 cílit na <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/china-will-aim-for-carbon-neutrality-by-2060-xi-jinping-says/">dosažení klimatické neutrality</a>. Mezistupněm má být rok 2030, ke kterému má nejpozději dojít k vrcholu vypouštění emisí Čínou. Podle výzkumného konsorcia Climate Action Tracker by dodržení čínského závazku vedlo k <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/chinas-carbon-neutral-pledge-could-curb-global-warming-by-0-3c-researchers-say/">omezení globálního oteplování</a> v tomto století o 0,2 až 0,3 °C.  
Čínský prezident Si Ťin-pching 22. září před Valným shromážděním OSN oznámil, že Čína chce do roku 2060 dosáhnout klimatické neutrality. Zároveň země přislíbila, že vrcholu vypouštění emisí CO2 dosáhne před rokem 2030, tedy po tomto roce by vypouštěné emise měly pouze klesat.
<a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cina-vyrabi-nejlevnejsi-elektrolyzery-eu-se-soustredi-zarizeni-ktera-jsou-vyhodna-dekarbonizaci/">Čína</a> je největším emitentem CO2 na světě. V roce <a href="https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/eur-scientific-and-technical-research-reports/fossil-co2-and-ghg-emissions-all-world-countries-0">2018</a> se Čína na globálních emisích CO2 podílela 29,7 %. V posledních měsících země naznačovala, že chce své klimatické závazky posílit, nicméně Si Ťin-pchingovo prohlášení bylo pro mnohé velkým překvapením.
<blockquote>„Čína není pouze největším emitentem na světě, ale také největším investorem do energetiky a největším trhem, takže její rozhodnutí mají významný dopad na to, jak zbytek světa v odchodu od fosilních paliv, která způsobují klimatickou změnu, postupuje,“ uvedl Richard Black, ředitel britské neziskové organizace <a href="https://eciu.net/about/who-we-are">Energy and Climate Intelligence Unit.</a></blockquote>
<figure id="attachment_88035" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88035" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-1024x449.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-1024x449.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-512x225.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-768x337.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-725x318.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-800x351.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti.png 1374w" alt="" width="525" height="230" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise CO2 největších světových emitentů v letech 1990-2018. Zdroj: Fossil CO2 and GHG emissions of all world countries. Report 2019</figcaption></figure>
<h2>EU krok vítá a zdůrazňuje, že Čínu čeká ještě mnoho práce</h2>
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová závazek <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cina-ocekava-expanzi-jadernych-zdroju">Číny</a> přivítala a okomentovala ho jako „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“. Zároveň však dodala, že je „nutné udělat ještě mnoho práce“.
Pro EU je tento závazek Číny do jisté míry malým vítězstvím. EU se v poslední době během bilaterálních jednání snažila dosáhnout většího zapojení Číny v oblasti boje proti klimatické změně. Další takové bilaterální jednání na vysoké úrovni je plánováno na listopad 2020. Jeho předmětem mají být dlouhodobé dekarbonizační strategie a případné zvýšení cílů do roku 2030.
Prozatím ovšem není známých mnoho informací. Není kupříkladu jasné, zda do cíle <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ekologove-uvitali-dohodu-eu-o-uhlikove-neutralite-do-roku-2050/">klimatické neutrality</a> Čína zahrnuje pouze emise CO2, nebo i ostatní skleníkové plyny.
<h2>Samotné dodržení závazku Číny nebude stačit</h2>
Podle výzkumného konsorcia <a href="https://climateactiontracker.org/about/">Climate Action Tracker</a>, které se zaměřuje na sledování aktivit jednotlivých vlád v boji proti změně klimatu ve srovnání s dosažením cíle Pařížské klimatické dohody, by dodržení čínského závazku vedlo k omezení globálního oteplování v tomto století o 0,2 – 0,3 °C.
Aktuální závazky v rámci Pařížské dohody by podle Climate Action Tracker vedly k globálnímu oteplení o 2,7 °C do roku 2100. Pokud by Čína svůj závazek klimatické neutrality do 2060 splnila, tak by došlo k oteplení o 2,4 – 2,5 °C. Tato hodnota je ovšem stále nad stanoveným limitem 1,5 °C, abychom se vyhnuly nejzávažnějším dopadům klimatické změny.
Podle <a href="https://www.ipcc.ch/2018/10/08/summary-for-policymakers-of-ipcc-special-report-on-global-warming-of-1-5c-approved-by-governments/">zprávy IPCC</a> by klimatické neutrality musel dosáhnout celý svět a už kolem roku 2050, aby bylo dosaženo hodnoty 1,5 °C. Podle <a href="https://climateactiontracker.org/publications/global-update-pandemic-recovery-with-just-a-hint-of-green/">Climate Action Tracker</a> se již nyní nacházíme na hodnotě oteplování 1,1 °C.

Čína chce být do roku 2060 klimaticky neutrální, vrcholu emisí má dosáhnout v roce 2030

Čína se umístila na prvním místě v nejnovějším hodnocení dodavatelského řetězce pro lithium-ion baterie vytvořeném výzkumníky z BloombergNEF (BNEF) a předčila tak dosavadní lídry v této oblasti – Japonsko a Jižní Koreu. Zajímavostí je, že na 15. místě se pro rok 2020 umístila Česká republika. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/china-dominates-the-lithium-ion-battery-supply-chain-but-europe-is-on-the-rise/" target="_blank" rel="noopener">Podle zveřejněné tiskové zprávy</a> vychází úspěch Číny z vysoké domácí poptávky po lithium-ion bateriích, která činí zhruba 72 GWh/rok, a dále skutečnosti, že Čína provozuje 80 % světových zpracovatelských kapacit pro suroviny využívané v bateriích, 77 % světových kapacit pro výrobu bateriových článků a 60 % kapacit pro výrobu jednotlivých komponent pro baterie.
<blockquote>„Dominance Číny je očekávaná vzhledem k obrovským investicím a politikám, které země za poslední dekádu zavedla. Čínští výrobci, jako je CATL, se z ničeho stali globálními lídry za méně než 10 let. Příští dekáda bude obzvláště zajímavá, jelikož Evropa a USA se snaží vytvořit vlastní lídry, kteří by mohli čelit asijským zavedeným společnostem, které již nyní budují výrobní kapacity v obou uvedených oblastech,“ uvedl James Firth, vedoucí pracovník v BNEF zodpovědný za akumulaci energie.</blockquote>
Hodnocení BNEF poskytuje obrázek o tom, jak si země stojí v současné době a dále výhled pro rok 2025 za předpokladu vývoje podle současné trajektorie. Hodnocení se zaměřuje na pět oblastí – suroviny, kapacity pro výrobu komponent a článků, dopad na životní prostředí, RII (regulace, inovace a infrastruktura) a domácí poptávku po bateriích.
Udržitelnost a emise skleníkových plynů spojené s dodavatelským řetězcem přitom získávají na důležitosti, přičemž jedním z klíčových faktorů je dle BNEF využití elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů při zpracování surovin a výrobě komponent a článků. V této oblasti je lídrem Francie, která má díky využití  své jaderné flotily nejnižší emisní faktor CO2 pro vyrobenou elektřinu – 28 kg CO2/MWh.
Zajímavostí zveřejněného žebříčku je, že na 15. místě pro rok 2020 a 16. místě pro rok 2025 se umístila Česká republika. K tomuto umístění jí pomohla zejména oblast RII, kde se umístila celkově 8. mezi všemi hodnocenými zeměmi.

Akumulace energie

BNEF: Čína dominuje dodavatelskému řetězci pro li-ion baterie, Česko je na 15. místě

Budoucnost atomu je v Číně slibná. Takto popsal vyhlídky Zheng Mingguang, ředitel státní agentury pro energetické investice. Očekává rozmach velkých ale zároveň i modulárních reaktorů.
Zheng <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/China-readying-for-nuclear-expansion-says-Zheng?feed=feed">vystoupil</a> koncem minulého týdne na <a href="https://www.world-nuclear.org/events/world-nuclear-association-strategic-eforum-2020.aspx">světovém fóru</a> mezinárodní jaderné asociace. Ve svém projevu uvedl, že pandemie onemocnění covid-19 vedla k výraznému všeobecnému poklesu spotřeby energie v Číne, nicméně spotřeba v jistých odvětvích naopak spotřeba roste a má růst i nadále – například v odvětví komunikací vzhledem k rozšiřování sítí 5G a datacentrům.
<blockquote>„ Myslíme, že do budoucna spotřeba elektřiny poroste, co je skvělá příležitost pro jadernou energetiku,“ uvedl Zheng Mingguang, ředitel státní agentury pro energetické investice</blockquote>
Jaderná energie pokrývá v současnosti asi 5 % čínské spotřeby a oproti jiným zemím se očekává, že tento podíl bude v příštích letech růst. V minulých letech došlo k všeobecnému pozastavení projekčních prací na nových jaderných zdrojích, jelikož z ekonomického pohledu si nevedly příliš dobře. Ovšem s novými technologiemi, zvýšenou bezpečností a jednodušším systémem by se situace podle Zhenga mohla zvrátit.
Ekonomice provozu by podle ředitele agentury měla pomoci i efektivnější údržba nebo kratší odstávky při výměně paliva. Zheng dále uvádí, že pro každý produkt napříč dodavatelský řetězcem mají alespoň dva dodavatele, aby díky konkurenci mohli dosáhnout lepší ceny a nezávislosti.
Tedy například v Číně za posledních 8 let byly postaveny 4 reaktory Westinghousu AP1000, které mají fungovat bezproblémově. Nyní probíhá výstavba konstrukčně podobných reaktorů od čínské firmy CAP1400 a dle sdělení práce probíhají plynule. Z nich získaná energie má sloužit nejen k dodávkám elektřiny do sítě, ale i vytápění, dodávce páry, výrobě vodíku a odsolování vody. Dále také Čína staví reaktor, který bude sloužit čistě k teplárenským účelům.
U reaktorů CAP1400 jsou náklady na vyrobenou kWh 6 centů (USD), za GJ tepla poté 6 dolarů. V případě jaderného bloku pro vytápění bez dalších aplikací, zejména výroby elektřiny, by cena za teplo měla být vyšší, okolo 15 dolarů za GJ.

Čína očekává expanzi jaderných zdrojů

Pátý blok čínské jaderné elektrárny Tianwan typu ACPR-1000 úspěšně dokončil 168hodinový nepřetržitý testovací provoz, a vstoupil tak do provozu komerčního. Stavba bloku Tianwan 5 byla zahájena na konci roku 2015. Pro společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) se jedná o 22. jaderný blok v komerčním provozu. Další, šestý blok elektrárny Tianwan by měl být zprovozněn v příštím roce.
<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Fifth-Tianwan-unit-starts-commercial-operation">Čínská jaderná elektrárna Tianwan</a> má za sebou další důležitý milník, a to konkrétně uvedení do komerčního provozu svého pátého bloku. Jaderný blok typu ACPR-1000 s výkonem 1080 MWe <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/cinska-jaderna-elektrarna-tianwan-5-dosahla-prvni-kritikality-k-siti-by-mela-byt-pripojena-jeste-letos">dosáhl kritikality 27. července</a> a k elektrické síti byl připojen 8. srpna. Poté blok podstoupil testy na 30 %, 50 % a 100 % svého instalovaného výkonu. Závěrečný 168 hodinový test Tianwan 5 dokončil 8. září.
<blockquote>„K dnešnímu dni počet jaderných bloků v provozu společnosti CNNC dosáhl 22 a instalovaný výkon se zvýšil z 19,11 GW na 20,23 GW,“ uvedla společnost CNNC.</blockquote>
Pátý blok patří spolu se šestým blokem do třetí fáze výstavby jaderné elektrárny Tianwan. Jeho stavba začala v prosinci 2015, stavba šestého bloku pak v září 2016. Šestý blok by měl být dokončen v příštím roce.
<h2>Čtvrtá fáze JE Tianwan byla zahájena loni</h2>
První fáze výstavby jaderné elektrárny Tianwan zahrnovala bloky 1 a 2 a byla postavena na základě dohody o spolupráci mezi Čínou a Ruskem z roku 1992. Stavba první fáze začala v říjnu 1999 a bloky byly uvedeny do provozu v červnu 2007, respektive v září 2007.
Druhá fáze zahrnovala bloky 3 a 4, které jsou obdobou těch prvních, typu VVER-1000 o výkonu 1060 MWe. Jejich stavba začala v prosinci 2012 a v září 2013. Třetí blok vstoupil do komerčního provozu v únoru 2018, čtvrtý blok následoval v prosinci.
Zatímco výše zmíněná třetí fáze zahrnující pátý a šestý blok by měla být završena příští rok, loni v březnu byla podepsána rámcová smlouva pro čtvrtou fázi. Bloky 7 a 8 budou postaveny na základě <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-cina-podepsali-kontrakt-dodavku-paliva-nove-bloky-tianwan">dohody mezi společností AtomStroyExport, technickou divizí ruské státní jaderné společnosti Rosatom, a CNNC</a>.
Zdroj úvodní fotografie: CNNC

Pátý blok jaderné elektrárny Tianwan vstoupil do komerčního provozu

Pákistánský reaktorový blok čínského designu Hualong One dokončil 4. září horké funkční testy. Oznámila to v pondělí společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Komerční spuštění reaktoru Karáčí 2 je plánováno na příští rok.
Karáčí 2 a 3 jsou prvními bloky designu Hualong One budované mimo Čínu, které pro mezinárodní trh využívají obchodní název HPR-1000.
<figure id="attachment_72096" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-72096" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-1024x600.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-512x300.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-768x450.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-725x425.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-800x469.jpg 800w" alt="Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 - Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS)." width="525" height="308" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 – Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS).</figcaption></figure>
<h2>Horké a studené testy prověřily soulad s projektem a těsnost okruhu</h2>
Součástí horkých testů je postupné zvyšování teploty média v chladícím systému primárního okruhu a provedení komplexních testů k ověření cirkulace chladiva a správné funkce bezpečnostních systémů.
Horké testy simulují teplotní podmínky za provozu bloku. Před zavezením jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru ověří horké testy, zda elektrárna a její vybavení spolu s instalovanými systémy odpovídají konstrukčním požadavkům bloku.
<figure id="attachment_87512" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-87512" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Operátoři blokové dozorny JE Karáčí 2 po dokončení horkých testů; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Studené funkční testy, které se provádí za účelem kontroly správné instalace a připravenosti jednotlivých systémů a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti ve studeném stavu, byly dokončeny na reaktorovém bloku Karáčí 2 již v prosinci roku 2019. Hlavním účelem těchto zkoušek bylo ověřit těsnost primárního okruhu.
<h2>Velká čínská jaderná výstavba</h2>
Výstavba druhého bloku JE Karáčí začala v roce 2015 a třetího bloku o rok později. Instalace komponent primárního okruhu byla na druhém bloku dokončena v lednu 2019, zatímco na třetím bloku letos v dubnu. Uvedení reaktorových bloků do komerčního provozu je plánováno na rok 2021 a 2022.
<figure id="attachment_56152" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-56152" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-725x408.jpg 725w" alt="Reaktor Hualong One se buduje také v pákistánské elektrárně Karáčí (zdroj CNNC)" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Fotografie z výstavby jaderného reaktoru Hualong One (HPR-1000) pákistánské jaderné elektrárny Karáčí; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Čtyři reaktorové bloky designu Hualong One, Fuqing 5 a 6 v čínské provincii Fu-ťien a Fang-čcheng-kang 3 a 4 v provincii Kuang-si by měly být spuštěny do konce roku 2022. Proces zavážení palivových souborů do aktivní zóny reaktoru Fuqing 5 začal 4. září 2020, a tento blok by měl být spuštěn koncem tohoto roku. Sousední blok Fuqing 6 bude následovat v příštím roce. CNNC také zahájila výstavbu na Jaderné elektrárně Čang-čou (Zhangzhou) v provincii Fu-ťien a první ze dvou bloků JE Taipingling v provincii Kuang-tung.
Zdroj úvodní fotografie (bloková dozorna JE Tchien-wan reaktoru Hualong One): CNNC

Na pákistánské jaderné elektrárně Karáčí 2 byly dokončeny horké testy

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Approval-granted-for-four-new-Chinese-units">Čínská státní rada schválila výstavbu čtyř reaktorů Hualong One</a>. Dva budou postaveny jako první fáze v nové jaderné elektrárně Sanao v provincii Če-ťiang (Zhejiang) a další dva jako druhá fáze v jaderné elektrárně Changjiang v provincii Chaj-nan (Hainan). Celková investice do nových bloků bude přesahovat 10 miliard dolarů (224 miliard korun).
Čínská státní rada na zářijovém zasedání konstatovala, že aktivní a vytrvalá podpora výstavby v oblasti jaderné energetiky je důležitým opatřením k rozšíření investic, zvýšení energetické podpory a snížení emisí oxidu uhličitého.
Schválení nových bloků následuje po prudkém zpomalení v posledních letech. V roce 2015 bylo schváleno osm nových bloků, ale v letech 2016 až 2018 byla schválena pouze výstavba demonstračního rychlého reaktoru. Začátkem roku 2019 byly schváleny tři projekty.
Po schválení nových projektů budou dva bloky s reaktory Hualong One postaveny jako druhá fáze, 3. a 4. blok, v jaderné elektrárně Changjiang. Investorem nových bloků budou China National Nuclear Corporation (CNNC) a China Huaneng Group. Vyplývá to z podpisu dohody mezi oběma společnostmi z června 2019. Společnosti se dohodly na společných investicích do vývoje, výstavby, provozu a správy nových bloků Hualong One. Společnost Huaneng bude mít v projektu kontrolní podíl 51 % prostřednictvím své dceřinné společnosti Huaneng Nuclear Power Development Compny. Dokončení výstavby 3. bloku je plánováno na rok 2025 a 4. blok má být dokončen v roce 2026.
CNNC a Huaneng rovněž spolupracují na výstavbě první fáze v jaderné elektrárně Changjiang, která zahrnuje dva bloky s reaktory CNP-600. Dále spolupracují na projektu demonstračního vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru HTR-PM v provincii Šan-tung (Shandong) a rychlém reaktoru o instalovaném elektrickém výkonu 600 MWe v provincii Fu-ťien (Fujian). V první fázi výstavby v jaderné elektrárně Changjiangu drží 49% podíl Huaneng, zatímco CNNC drží zbylých 51 %. V červenci loňského roku CNNC oznámila zahájení projektu výstavby malého modulárního reaktoru ACP100 v jaderné elektrárně Changjiang.
Státní rada rovněž schválila výstavbu dvou bloků s reaktorem Hualong One. Nové bloky s čínským reaktorem mají být vybudovány v nové jaderné elektrárně Sanao v provincii Če-ťiang (Zhejiang). Hlavním investorem nové jaderné elektrárny bude China General Nuclear (CGN).
Tento projekt bude prvním čínským projektem v jaderné energetice zahrnujícím soukromý kapitál. Geely Technology Group převezme 2% podíl. CGN drží 46 % akcií projektové společnosti Cangnan Nuclear Power, zbytek vlastní ostatní čínské státní podniky.
Stavební povolení pro nové bloky s reaktory Hualong One musí nyní vydat Národní správa pro jadernou bezpečnost.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.chng.com.cn/eng/">China Huaneng Group</a>