Čínská společnost <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Construction-of-new-Chinese-power-plant-begins">China General Nuclear (CGN) oznámila provedení prvního lití betonu pro první reaktor nové čínské jaderné elektrárny San-ao</a>. Po dokončení se má nová elektrárna skládat z celkem 6 čínských reaktorů Hualong One. 
Průzkum lokality pro možnost výstavby elektrárny započal již v roce 2007. Čínský Národní energetický úřad povolil provedení demonstračních prací v lokalitě v květnu 2015. Samotná výstavba prvního a druhého bloku elektrárny byla schválena na výkonné schůzi Státní rady 2. září minulého roku.
Čínský Úřad pro jadernou bezpečnost následně vydal stavební povolení pro první fázi výstavby elektrárny 30. prosince. Již o den později, 31. prosince, v 9:30 místního času proběhla ceremonie a oficiální start výstavby prvního bloku.
Projekt elektrárny nacházející se na pobřeží čínské provincie Če-ťiang (Zhejiang) je specifický tím, že se jedná o první podobný projekt, který zahrnuje soukromý kapitál, 2% podíl na elektrárně má totiž převzít společnost Geely Technolog Group. CGN má držet 46 % podíl na projektu, 34 % má držet Zhejiang Energy Power, zbylá část je rozdělena mezi další stání podniky. Projekt má být realizován společností Cangnan Nuclear Power.
<blockquote>„CGN využije sil celé své skupiny a naplno zhodnotí výhody získané více než třicetiletou nepřetržitou výstavbou jaderných projektů a zkušenosti s výstavnou reaktorů Hualong One. Ponese politickou odpovědnost za jadernou bezpečnost a bude spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami při kvalitní výstavbě Jaderné elektrárny San-ao.“ – předseda představenstva a generální manažer CGN, Jang Čchang-li.
<figure id="attachment_91579" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-91579" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-512x312.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-512x312.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-768x467.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-725x441.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-800x487.jpg 800w" alt="" width="512" height="312" /><figcaption class="wp-caption-text">Počítačová vizualizace JE San-ao po dokončenísmall</figcaption></figure>
</blockquote>
Po dokončení má mít elektrárna 6 bloků. S oficiálním začátkem výstavby prvního bloku má CGN v současnosti ve výstavbě 7 jaderných reaktorů o celkovém instalovaném výkonu 8,21 GWe.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="http://www.cgnpc.com.cn/cgn/c100944/2020-12/31/content_db98df5ddcc14731b1f575f1b13cc640.shtml">CGN</a>

Jaderné elektrárny

Základy další čínské jaderné elektrárny s reaktory Hualong One byly položeny

Šestý blok čínské jaderné elektrárny Tianwan úspěšně absolvoval horké funkční testy před zavážkou jaderného paliva. Reaktor typu ACPR-1000 by měl být uveden do provozu do konce příštího roku. Po dokončení všech 8 bloků by se elektrárna měla stát s téměř 8,4 GW instalovaného výkonu největší jadernou elektrárnou na světě.
Čínský jaderný blok Tianwan 6 typu ACPR-1000 <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Hot-testing-completed-at-sixth-Tianwan-unit">úspěšně absolvoval horké funkční testy</a>, které v elektrárně <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/cine-zacaly-horke-testy-reaktoru-tianwan-6">začaly koncem listopadu</a>. Dokončení horkých funkčních testů je důležitým milníkem, jelikož je při nich testován chladicí systém a bezpečnostní systémy elektrárny. Následovat tak nyní může zavážka jaderného paliva.
<blockquote>„Celý proces horkých testů byl řízen velice jemně. Zahrnoval sérii testů, přičemž ověření všech testů bylo úspěšně dokončeno,“ uvedla společnost CNNC.</blockquote>
<h2>Výstavba hotova za 5 let</h2>
Výstavbu třetí fáze elektrárny Tianwan zahrnující bloky 5 a 6 zvládla Čína velice rychle. Stavba pátého bloku započala v prosinci 2015 a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/paty-blok-jaderne-elektrarny-tianwan-vstoupil-komercniho-provozu">zprovoznila jej již v září loňského roku</a>. Výstavba šestého bloku pak začala v září 2016 a blok by měl být v provozu do konce roku 2021.
Jaderná elektrárna Tianwan disponuje již čtyřmi ruskými reaktory typu VVER-1000. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-postavi-cine-ctyri-nove-jaderne-bloky-typu-vver-1200">Ruskými reaktory typu VVER-1200</a> by pak měly disponovat i blok 7 a blok 8. Po dokončení by elektrárna Tianwan s celkem osmi bloky měla disponovat čistým instalovaným výkonem 8 380 MW a stát se tak největší jadernou elektrárnou na světě.
Zdroj úvodní fotografie: CNNC

Na čínské jaderné elektrárně Tianwan 6 byly dokončeny horké funkční testy

Na demonstračním bloku vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru Jaderné elektrárny Shidao Bay v čínské provincii Šan-tung začaly testy, které simulují teploty a tlaky v průběhu běžného provozu. Koncem tohoto roku mají být na elektrárně oficiálně spuštěny dva bloky designu HTR-PM. <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Hot-functional-testing-of-HTR-PM-reactors-starts?fbclid=IwAR2dSXvRtEfF3BQ2feiUBov-8iNXYgHb7l3iXeDfxUp5_Jd-zaqT1t7cr-Y" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server World Nuclear News</a>.
<h2>Studené testy dokončeny pomocí stlačeného vzduchu</h2>
Studené funkční testy, které jsou zaměřeny na ověření systémů a vybavení primárního okruhu, stejně jako pevnost a těsnost potrubí při tlaku vyšším, než je nominální, byly na obou reaktorech dokončeny 19. října a 3. listopadu. Klasické typy reaktorů využívají při studených funkčních testech jako médium vodu, zatímco HTR-PM reaktory využívají pro zkoušky stlačený vzduch s malým množstvím hélia.
<figure id="attachment_42870" class="wp-caption alignnone" style="width: 932px;"><img class="size-full wp-image-42870" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/6355598424440175795767433-e1506010770400.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/6355598424440175795767433-e1506010770400.jpg 932w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/6355598424440175795767433-e1506010770400-512x307.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/6355598424440175795767433-e1506010770400-768x461.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/6355598424440175795767433-e1506010770400-235x141.jpg 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/6355598424440175795767433-e1506010770400-725x435.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/6355598424440175795767433-e1506010770400-300x180.jpg 300w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/6355598424440175795767433-e1506010770400-800x480.jpg 800w" alt="" width="932" height="559" /><figcaption class="wp-caption-text">Princip fungování HTR; Zdroj: CNEC</figcaption></figure>
Horké funkční testy zahrnují zvýšení teploty v chladícím systému reaktoru a provedení komplexních testů. Cílem zkoušek je ověřit správnou funkci chladícího okruhu a bezpečnostních systémů. Testy jsou prováděny před zavezením paliva do aktivní zóny reaktoru a simulují teploty za běžného provozu bloku. Prováděné zkoušky potvrzují, že jaderný blok, jeho vybavení a systémy odpovídají požadavkům designu.
<h2>Tři fáze horkého testování</h2>
Realizace horkých testů by měla trvat přibližně dva měsíce a je rozdělena do tří fází. V první fázi dojde k vakuovému vysoušení, ve druhé k náhřevu a vysoušení primárního okruhu a v poslední fázi k samotným funkčním testům.
Při provádění horkých funkčních testů dochází k chodu a prověření funkce heliového ventilátoru, systému manipulace s jaderným palivem, regulačních tyčí a jejich řídícího mechanismu, systému čištění hélia a absorpčního systému.
Hlavním účelem je v héliové atmosféře zbavit vlhkosti všechny keramické komponenty a připravené grafitové kuličky v reaktoru. Zároveň bude, v souladu se skutečnými provozními parametry zařízení, ověřena shoda různých funkcí a výkonových ukazatelů systému s konstrukčními předpisy.
<figure id="attachment_91551" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91551" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM-plant-Shidaowan-CNNC.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM-plant-Shidaowan-CNNC.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM-plant-Shidaowan-CNNC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM-plant-Shidaowan-CNNC-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Shidao bay; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
<h2>Dva reaktory pohání jeden turbogenerátor</h2>
Fáze vakuového vysoušení horkého testování začala na obou reaktorech 25. listopadu a 14. prosince. Náhřev a vysoušení byl dokončen na obou blocích 30. prosince. Parametry primárního okruhu obou reaktorů byly stabilizovány na teplotě 250 °C a tlaku 7 MPa. Nyní bude prováděna závěrečná fáze horkých testů, horké funkční testy, obou reaktorů současně, nikoli jednotlivě.
<figure id="attachment_91550" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91550" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM-control-room-China-Huaneng.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM-control-room-China-Huaneng.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM-control-room-China-Huaneng-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM-control-room-China-Huaneng-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Bloková dozorna HTR-PM; Zdroj: China Huaneng</figcaption></figure>
China National Nuclear Corp (CNNC) uvedla, že horké testy „položí pevný základy pro kompletní ověření funkčnosti systému, spolehlivost, následné zavezení paliva, připojení bloků k elektrické síti a další technické cíle.“
<figure id="attachment_91549" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-91549" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM600-1024x768.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM600-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM600-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM600-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM600-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM600-800x600.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/HTR-PM600.jpg 1316w" alt="" width="525" height="394" /><figcaption class="wp-caption-text">Design reaktoru HTR-PM600; Zdroj: IAEA</figcaption></figure>
Demonstrační jaderná elektrárna designu HTR-PM zahrnuje dva malé reaktory, které pohání jeden 210MWe turbogenerátor. Výstavba byla zahájena v prosinci 2012. Chladivem v primárním okruhu je hélium. Vedoucí společností v konsorciu, které stojí za tímto projektem, je China Huaneng s podílem 47,5 %. Další firmou je China Nuclear Engineering Corporation (CNEC), dceřiná společnost CNNC, která disponuje 32,5 % a Tsinghua University’s Institute of Nuclear and New Energy Technology, která má 20 % podílu a figuruje jako leader projektu v oblasti výzkumu a vývoje. Chinergy, společná firma Tsinghua a CNEC, je hlavním dodavatelem jaderného ostrova.
<h2>Plány na výstavbu více než 18 dalších reaktorů HTR-PM</h2>
V budoucnu je v areálu JE Shidao Bay plánována výstavba dalších 18 reaktorů tohoto typu. Kromě HTR-PM Čína navrhla zvětšenou verzi s názvem HTR-PM600, která má disponovat jedním turbogenerátorem o výkonu 650 MWe, který bude poháněn šesti reaktory HTR-PM.
Studie proveditelnosti designu HTR-PM600 nyní probíhá pro oblasti Sanmen, Ruijin, Xiapu, Wan’an a Bai’an.
Zdroj úvodní fotografie: MAAE

Na čínském demonstračním bloku s reaktory HTR-PM začaly horké funkční testy

Čína spustí 1. února 2021 svůj národní systém pro obchodování s emisemi CO2, který by jí měl pomoci k <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cinska-cesta-k-uhlikove-neutralite-nejvetsi-vyzvou-bude-prumysl-vytapeni" target="_blank" rel="noopener">dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060</a>. Zpočátku budou v systému zahrnuty pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí vyšší než 10 tis. tun. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/010621-china-to-launch-national-carbon-emissions-trading-scheme-on-feb-1" target="_blank" rel="noopener">Podle informací zveřejněných zahraničním serverem Platts by se mělo jednat o zhruba 2 200 elektráren</a>. 
Jak připomněl zahraniční server Platts, Čína od roku 2011 zaváděla pilotní systémy pro obchodování s emisemi CO2 v devíti městech a v roce 2017 začala s vývojem národního systému.
Ten má vstoupit v platnost 1. února 2021 a zpočátku má zahrnovat pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí nad 10 tis. tun. Zařízení zařazená do národního schématu budou následně vyřazena z regionálních systémů pro obchodování s emisemi.
<blockquote>„Elektrárny, obzvláště pak ty uhelné, jsou klíčovými zařízeními, jejichž emise budou kontrolovány a zdroje z trhu očekávají, že průmysl, včetně cementárenského, ocelářského, rafinérského, petrochemického a papírenského, stejně jako letecká doprava, budou postupně do systému začleněny poté, co bude úspěšně spuštěn,“ uvedl zahraniční server Platts.</blockquote>
Ministerstvo životního prostředí má fungovat jako národní regulátor a dohled nad národním systémem pro obchodování s emisemi. Environmentální autority v jednotlivých provinciích mají podle zveřejněných informací řídit alokaci emisních povolenek, provádět kontrolu množství vypouštěných emisí a činit další administrativní úkony.
Zpráva o spuštění národního systému pro obchodování s emisemi v Číně přichází v době, kdy cena emisních povolenek v evropském systému EU ETS přokonává historická maxima. Například cena futures kontraktu s dodávkou v prosinci letošního roku ve čtvrtek přesáhla hodnotu 34 EUR/t CO2. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-jsou-po-dohode-ze-summitu-na-rekordu" target="_blank" rel="noopener">Již prosincové hodnoty nad 31 EUR/t CO2 přitom znamenaly nejvyšší hodnoty od spuštění systému EU ETS v roce 2005</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Emise CO2

Čína spustí od února národní systém pro obchodování s emisemi CO2

Celosvětová poptávka po uhlí <a href="https://www.iea.org/reports/coal-2020">dle odhadu Mezinárodní energetické agentury (IEA)</a> v příštím roce vzroste o 2,6 %. V následujících letech by ale poptávka měla spíše stagnovat. Rostoucí poptávka asijských států má být vyvážena sníženou poptávkou v jiných regionech.
<h2>Krátkodobý růst poptávky</h2>
<blockquote>„Očekává se, že celosvětové hospodářské oživení v roce 2021 povede ke krátkodobému růstu poptávky po uhlí poté, co se poptávka v letošním roce strmě propadla kvůli COVID-19,“ stojí v reportu IEA.</blockquote>
Dle nejnovějšího reportu IEA má poptávka po uhlí v letošním roce meziročně poklesnout o 5 % na 7,2 miliardy tun. V příštím roce by se měla dle aktuálních dat vyšplhat na 7,4 miliardy tun, z toho by okolo 85 % mělo připadat na černé energetické a hnědé uhlí.
Poptávka po uhlí v Evropě by měla v roce 2021 vzrůst o 2,3 % na hodnotu lehce přesahující 600 milionů tun, z toho 530 milionů tun by mělo činit černé energetické a hnědé uhlí.
<blockquote>„Krize související s COVID-19 úplně změnila podobu světových trhů s uhlím,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/coal-demand-to-rebound-nearly-3-in-2021--iea-/1179212?fbclid=IwAR0baOlVfdjQgUc349q2fBZjZa25mOhhegfCFKuwUUKYtel5ueZVPw-2iyc">pronesl Keisuke Sadamori</a>, ředitel energetických trhů a bezpečnosti v IEA. „Před pandemií jsme očekávali malé oživení v poptávce po uhlí v roce 2020, poté jsme ale byli svědkem největšího poklesu ve spotřebě uhlí od 2. světové války.</blockquote>
Sadamori dodal, že pokles by byl ještě větší, kdyby nedošlo v druhé polovině letošní roku k výraznému ekonomickému oživení v Číně, která je celosvětově největším spotřebitelem uhlí.
<h2>Výhled poptávky</h2>
Dle reportu by v následujících letech nemělo dojít k výraznému propadu ve světové poptávce, a to především kvůli vzrůstajícímu apetitu v Asii. V roce 2025 by se měla poptávka pohybovat okolo 7,4 miliardy tun, tedy okolo hodnoty, kterou IEA odhaduje také pro rok 2021.
<blockquote>„Zatímco podíl uhlí při výrobě elektřiny i na celkovém energetickém mixu postupně klesá, rapidní pokles ve využívání uhlí v absolutních hodnotách není v bezprostřední budoucnosti předpokládán,“ stojí v reportu.</blockquote>
Report dále podotýká, že budoucnost poptávky bude rozhodnuta v Asii. Číně a Indii se aktuálně připisuje 65% podíl na světové poptávce. Podíl EU a USA by měl v roce 2025 poklesnout pod 10 % z 37 % zaznamenaných v roce 2000.
<h2>Cena uhlí strmě vzrostla</h2>
Cena černého uhlí od listopadu strmě vzrostla. Hlavním hybatelem cen je <a href="https://oenergetice.cz/uhli/obava-nabidku-vyhled-chladneho-pocasi-vyhnal-ceny-uhli">obava o nabídku</a>, informace ohledně vývoje pandemie COVID-19, respektive vakcíny proti COVID-19, a výhled chladného počasí.
Ke konci listopadu se cena ročního kontraktu API2 na rok 2021 pohybovala okolo 55 USD/t, nyní se stejný produkt obchoduje lehce přes 68 USD/t.

Uhlí

IEA: Celosvětová poptávka po uhlí bude rozhodnuta v Asii

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala svou první <a href="https://www.iea.org/reports/electricity-market-report-december-2020#">zprávu</a> o trhu s elektřinou. V Evropě a v USA se očekává, že spotřeba elektřiny v roce 2020 poklesne o 3,6 – 4 %. V Číně naopak vzroste o 2 %. Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie meziročně vzrostl, stejně jako výroba elektřiny z OZE. Instalovaný výkon uhelných elektráren zůstal stejný, nicméně globální výroba elektřiny z uhlí dle zprávy IEA poklesne o 5 %. 
Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala svou první zprávu o trhu s elektřinou (Electricity Market Report December 2020). Zpráva hodnotí trendy roku 2020 a zároveň poskytuje krátkodobý výhled pro rok 2021 v oblasti poptávky, dodávek, instalovaného výkonu a emisí na globální i národní úrovni. IEA plánuje zprávy o trhu s elektřinou zveřejňovat pravidelně každého půl roku.
<h2>V Číně poptávka po elektřině v 2020 vzrostla</h2>
IEA očekává, že globální poptávka po elektřině v roce 2020 poklesne o přibližně 2 %. V takovém případě by se jednalo o největší roční pokles od poloviny 20. století. Například finanční krize z roku 2008 vedla v roce 2009 k poklesu globální poptávky po elektřině o 0,6 %. V Evropě se očekává pokles poptávky o více než 4 %.
Země, kde je většina elektřiny spotřebovávána v průmyslovém nebo residenčním sektoru, budou pandemií koronaviru méně ovlivněny. V <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/cina-uvedla-provozu-svou-prvni-prepravni-lod-pouzite-jaderne-palivo">Číně</a> průmysl spotřebovává více než 60 % elektřiny a residenční sektor 16 %. IEA v této zemi v roce 2020 očekává 2% nárůst poptávky.
Naopak v USA tvoří průmysl 20 % spotřeby elektřiny a residenční sektor 37 %. Zpráva IEA očekává pokles poptávky po elektřině v USA o 3,6 % v 2020. V Evropě vysoký podíl elektřiny spotřebovává sektor služeb, což vedlo k většímu dopadu na ekonomiku a spotřebu elektřiny.
V roce 2021 IEA očekává, že globální poptávka po elektřině vzroste o 3 %, a to zejména díky růstu v rozvojových zemích a zejména v Číně a v Indii.
<figure id="attachment_91029" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-91029" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/poptávka-po-elektřině-v-Číně-IEA-1024x548.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/poptávka-po-elektřině-v-Číně-IEA-1024x548.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/poptávka-po-elektřině-v-Číně-IEA-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/poptávka-po-elektřině-v-Číně-IEA-768x411.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/poptávka-po-elektřině-v-Číně-IEA-725x388.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/poptávka-po-elektřině-v-Číně-IEA-800x428.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/poptávka-po-elektřině-v-Číně-IEA.png 1370w" alt="" width="525" height="281" /><figcaption class="wp-caption-text">Meziroční změny v měsíční poptávce po elektřině v Číně (bez a včetně zohlednění změn počasí). Zdroj: IEA Electricity Market Report December 2020</figcaption></figure>
<h2>Výroba elektřiny z OZE roste, z uhlí klesá</h2>
Globální nárůst instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren v roce 2020 dosáhl 107 GW, o 1 % méně než v roce 2019. Nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren na světě se odhaduje na 65 GW, o 8 % více než v 2019. O 18 GW vzroste celosvětový instalovaný výkonu vodních elektráren, a to poprvé po 6 letech poklesu.
V oblasti jaderné energie soupeřily růst instalovaného výkonu v Číně, Indii, nebo například Rusku (+ 8 GW) a uzavírání jaderných elektráren ve Francii, Švédsku a USA (- 5 GW). Globální instalovaný výkon uhelných elektráren zůstal stejný ve výši 2 125 GW. Instalovaný výkon plynových elektráren vzroste o 40 GW.
Zpráva IEA předpokládá, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v roce 2020 vzroste o téměř 7 %. Výroba z uhlí by měla dosáhnout rekordního meziročního poklesu – snížení o 5 %. Poklesne také výroba elektřiny z jaderné energie (o 4 %) a ze zemního plynu (o 2 %). Globální <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/novinky-ze-sveta-emisniho-obchodovani-nove-systemy-rozsirovani-dalsi-sektory">emise</a> z výroby elektrické energie podle IEA za rok 2020 klesnou o 5 %. V Evropské unii podle IEA emise poklesly o 17 % a v USA o 10 %. Důvody jsou nižší poptávka, nahrazování uhlí a zemním plynem a rostoucí výroba OZE.
<figure id="attachment_91028" class="wp-caption aligncenter" style="width: 667px;"><img class="size-full wp-image-91028" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/IEA-výroba-elektřiny.png" sizes="(max-width: 667px) 100vw, 667px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/IEA-výroba-elektřiny.png 667w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/IEA-výroba-elektřiny-512x431.png 512w" alt="" width="667" height="562" /><figcaption class="wp-caption-text">Změna v globální výrobě elektřiny v absolutních (barevné sloupce) a relativních hodnotách (šedá tečka). Zdroj: IEA Electricity Market Report December 2020</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

IEA vydala první zprávu o trhu s elektřinou. Očekává, že světová spotřeba elektřiny v roce 2020 poklesne o 2 %

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/China-commissions-first-used-fuel-transport-ship">První čínská loď pro přepravu použitého jaderného paliva byla dodána společnosti China National Nuclear Corporation (CNNC)</a>. Nezávisle vyrobené plavidlo s dvojitým trupem splňuje normy INF-3 (Irradiated Nuclear Fuel). Norma je stanovena Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organisation).
Stavba lodi s názvem Xin An Ji Xiang začala v září 2019 a na vodu byla spuštěna v červnu tohoto roku. Námořní zkoušky byly ukončeny na konci listopadu. V půlce prosince se konal slavnostní obřad u příležitosti předání lodi od výrobce do CNNC.
Loď je vybavena dvojitým trupem s několika vodotěsnými příčnými přepážkami a vyztuženou konstrukci pro boční nárazy. Je poháněna dvěma hlavními motory, dvěma šrouby, dvěma motory pro řízení a má dvě nezávislé kabiny. Pro ochranu před zářením kombinuje konstrukce lodi těžký beton, polyetylén a vodní stínění. Je také vybavena velkokapacitním nezávislým chladicím systémem nákladních prostor, vícekanálovým komunikačním systémem a pokročilým systémem detekce a zabezpečení narušení.
<blockquote>„Loď bude sloužit k přepravě použitého paliva v čínských jaderných elektrárnách, přispěje k bezpečnosti přepravy použitého paliva, bude sloužit k rozvoji jaderné energie a dále upevní schopnost Číny zaručit přepravu použitého paliva. Čína se stala jednou z mála zemí s touto technologií a schopnostmi,“ uvedla CNNC.</blockquote>
<h2>Čína se stala čtvrtým v pořadí uživatelů lodí INF-3</h2>
Třída INF-3 představuje nejvyšší úroveň bezpečnosti pro přepravu radioaktivních materiálů na světě a umožňuje takovým plavidlům přepravovat použité jaderné palivo, vysoce aktivní odpad a plutonium bez omezení maximální souhrnné radioaktivity přepravovaných materiálů.
V současné době existuje nejméně pět malých lodí s celkovou nosností v rozmezí od 1250 do 2200 tun a čtyři lodě v rozmezí od 3800 do 5000 tun, které odpovídají třídě INF-3.
Tři největší lodě patří britské společnosti <a href="https://www.pntl.co.uk/">Pacific Nuclear Transport Ltd</a> (PNTL), dceřinné společnosti International Nuclear Services Ltd. Tři plavidla PNTL, která jsou v současné době v provozu, Pacific Heron, Pacific Egret a Pacific Grebe, byly spuštěny na vodu v Japonsku v letech 2008, 2010 a 2010. Každá ze 104 metrů dlouhých lodí s celkovou nosností 4916 tun může nést 20 až 24 sudů. Pacific Grebe přepravuje hlavně odpady, zatímco další dva obvykle přepravují zásilky paliva. Dřívější lodě ve flotile PNTL převážely do Evropy na přepracování hlavně japonské palivo.
V roce 2013 uvedla švédská <a href="https://www.skb.com/">SKB</a> do provozu loď Sigrid, což je o něco větší náhrada za jeho loď Sigyn z roku 1982. Slouží k přesunu použitého paliva z reaktorů do meziskladu CLAB. Sigrid je vybaven dvojitým trupem, čtyřmi motory a redundantními systémy pro bezpečnost a zabezpečení. Je dlouhý 99,5 metrů, široký 18,6 metru a s celkovou nosností 1600 tun je schopen nést 12 sudů s jaderným odpadem.
Ruský <a href="http://www.rosatomflot.ru/">Rosatomflot</a> provozuje loď Rossita o nosnosti 1620 tun. Loď byla postavena v Itálii a byla dokončena v roce 2011. Je určena k přepravě použitého jaderného paliva a materiálů vyřazených jaderných ponorek ze základen ruského námořnictva v severozápadním Rusku. Rosatomflot také provozuje lodě Serebryanka (nosnost 1625 tun, 102 metrů dlouhá, rok výroby 1974) a Imandra (nosnost 2186 tun, 130 metrů dlouhá, rok výroby 1980).
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://en.cnnc.com.cn/">CNNC</a>

Čína uvedla do provozu svou první přepravní loď pro použité jaderné palivo

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dnes vyzval vládu hnutí ANO a ČSSD, aby nepřipustila účast Ruska a Číny v soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. A to ani jako součást společných projektů či konsorcií, zejména v roli dodavatele reaktoru. Dvoustránkové usnesení, které ČTK představil předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý), chce výbor ve středu projednat na plénu horní komory.
Výbor konstatoval, že Bezpečnostní strategie státu z roku 2015 výslovně uvádí povinnost vlády zajistit energetickou bezpečnost tak, aby projekty &#8222;nepředstavovaly hrozbu jejich zneužití při prosazování hospodářských a politických zájmů cizí moci na úkor Česka&#8220;. Současně připomenul, že Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výročních zprávách už víc než deset let pravidelně přináší informace o pokusech Ruské federace ovlivnit rozhodování Česka v oblasti energetiky, a že Čína je v této souvislosti uvedena ve výroční zprávě BIS za rok 2017.
Podle výboru výběr partnera strategického odvětví, jako je jaderná energetika, zavazuje na desítky let, a proto je nezbytné beze zbytku prosadit bezpečnostní záruky formulované na základě současných doporučení bezpečnostních institucí. Vláda si podle výboru vyhradila na posouzení bezpečnostních aspektů projektu velmi málo času, nevypořádala uspokojivě připomínky bezpečnostních institucí a projevovala spěch s vyhlášením soutěže.
<blockquote>&#8222;Je nežádoucí, aby se na strategické stavbě jaderného bloku podílely společnosti s účastí států, které přistupují k zemím NATO jako k nepřátelským nebo jejichž představitelé jsou na sankčním seznamu EU,&#8220; uvedl výbor.</blockquote>
<figure id="attachement_2489" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg" alt="Dostavba bloku v JE Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Vyzval proto vládu, aby &#8222;považovala bezpečnost Česka včetně energetické bezpečnosti za prioritu, jež je z principu nadřazena ekonomické výhodnosti staveb a projektů&#8220; a bez odkladu zapracovala bezpečnostní garance do kritérií závazných pro realizaci soutěže na stavbu jaderného bloku. Vláda by pak neměla Rusko a Čínu do soutěže vpustit, a to ani v roli subdodavatelů.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) minulý týden uvedl, že chce shodu nad tendrem nového jaderného bloku v Dukovanech s opozicí. Výběrové řízení na nový blok proto nebude vypsáno do konce roku, jak dosud plánovala společnost ČEZ, která bude investorem. Stálý výbor pro jadernou energetiku podle něj diskutoval o čtyřech možných variantách, které do konce ledna proberou šéfové parlamentních stran a následně se rozhodne.
Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Možnou účast Ruska a Číny v tendru dlouhodobě kritizuje část opozice. Havlíček považuje za nejpřijatelnější variantu, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO.

Senátní výbor požaduje, aby Rusko a Čína nebyly ani subdodavatelé pro nový blok v Dukovanech

Urychlení elektrifikace v průmyslu, dopravě či sektoru budov může <a href="https://about.bnef.com/blog/accelerated-electrification-coupled-with-renewables-can-put-china-on-path-toward-carbon-neutrality/" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru BloombergNEF (BNEF)</a> nasměrovat Čínu ke splnění nedávno oznámeného cíle uhlíkové neutrality v roce 2060. Výzkumníci z BNEF zároveň dodali, že aby elektrifikace Číně skutečně při snaze o dekarbonizaci pomohla, je třeba rapidně snížit emisní intenzitu vyráběné elektřiny. 
Nedávno oznámený závazek největšího emitenta skleníkových plynů na světě dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a následně klimatické neutrality do roku 2060 překvapil celý svět. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cinska-cesta-k-uhlikove-neutralite-nejvetsi-vyzvou-bude-prumysl-vytapeni" target="_blank" rel="noopener">Ihned po oznámení cíle se začaly objevovat hlasy upozorňující na složitost splnění uvedených cílů a významnost dopadu na globální ekonomiku. </a>
Podle BNEF pochází aktuálně zhruba 90 % emisí CO2 v Číně z výroby elektřiny a tepla, z průmyslu a dopravy. Konkrétně v sektoru výroby elektřiny hraje stále významnou roli uhlí, a to i přesto, že jeho podíl na vyrobené elektřině klesl za posledních 10 let přibližně o patnáct procentních bodů a aktuálně činí něco málo přes 60 %.
<h2>Dva scénáře dekarbnoizace</h2>
Výzkumníci z BNEF se <a href="https://assets.bbhub.io/professional/sites/24/BNEF-Chinas-Accelerated-Decarbonization-Pathways_12012020_FINAL.pdf" target="_blank" rel="noopener">ve svém novém reportu nazvaném „China’s Accelerated Decarbonization“</a> zaměřují na možnosti dekarbonizace čínské ekonomiky, a to ve dvou scénářích. Tím prvním je Scénář ekonomického přechodu (Economic Transition Scenario) a druhým Scénář zrychleného přechodu (Accelerated Transition Scenario).
Více ambiciózní Scénář zrychleného přechodu, který se ve větší míře spoléhá na elektrifikaci dopravy, průmyslu a sektoru budov, by si v následujících letech vyžádal podle provedených výpočtů investice do nových zdrojů elektřiny (zejména větrných a solárních elektráren) ve výši 7,9 bilionů dolarů. Pro srovnání, náklady na výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie ve Scénáři ekonomického přechodu, byly odhadnuty na 3,3 biliony dolarů.
Jak však upozorňuje BNEF, bez vybudování dostatečných kapacit v obnovitelných zdrojích by elektrifikace uvedených sektorů nepřinesla zamýšlený efekt.
<blockquote>„Elektrifikace pomůže Číně splnit její cíl uhlíkové neutrality, pouze pokud bude kombinována s prudkým poklesem emisní intenzity vyráběné elektřiny,“ uvedla Yvonne Yujing Liu, senior analytička v BNEF.</blockquote>
Scénář zrychleného přechodu počítá s dosažením 3,6 TW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách a 4,2 TW v solárních elektrárnách do roku 2050. Důležitou roli by měly v Číně hrát i offshore větrné elektrárny, jejichž instalovaný výkon by měl do roku 2050 vzrůst na 740 GW.
<figure id="attachment_90639" class="wp-caption aligncenter" style="width: 667px;"><img class="size-full wp-image-90639" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/čína.jpg" sizes="(max-width: 667px) 100vw, 667px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/čína.jpg 667w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/čína-512x278.jpg 512w" alt="Historický vývoj elektroenergetického mixu v Číně a výhled do roku 2050 podle Scénáře zrychleného přechodu. Zdroj: BNEF" width="667" height="362" /><figcaption class="wp-caption-text">Historický vývoj elektroenergetického mixu v Číně a výhled do roku 2050 podle Scénáře zrychleného přechodu. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
<h2>Nejen OZE, ale také vodík</h2>
Kromě potřeby výstavby nových kapacit v obnovitelných zdrojích upozornil BNEF na potřebu budování řiditelných elektráren, a to zejména plynových elektráren spalujících vodík, které mají sloužit k udržování výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě.
Jak uvedl BNEF, Čína by v této oblasti mohla využít výhody plynoucí z velmi nízkých investičních nákladů na elektrolyzéry.
<blockquote>„Čína má již nyní nejlevnější elektrolyzéry. Začíná nicméně zaostávat za evropskými státy, které oznamují agresivní plány pro rozvoj elektrolyzérů jako součást podpůrných opatření následujících po pandemii Covid-19. Čína by měla zvážit politiky podporující využití vodíku v sektorech, které je obtížné dekarbonizovat, jako jsou ocelářský a cementárenský průmysl,“ dodal BNEF.</blockquote>

BNEF: Urychlení elektrifikace společně s rozvojem OZE může nasměrovat Čínu k uhlíkové neutralitě

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Hot-testing-of-Tianwan-6-begins">Zkoušky, které simulují teploty a tlaky, kterým jsou systémy reaktoru vystaveny za nominálního provozu, byly zahájeny</a> na šestém bloku jaderné elektrárny Tianwan v čínské provincii Ťiang-su. Reaktor typu ACPR-1000 má být uveden do komerčního provozu do konce roku 2021.
Společnost China Nuclear Engineering and Construction Corporation (CNECC) oznámila, že horké funkční testy šestého bloku JE Tianwan byly zahájeny 28. listopadu. CNECC je dceřinou společností China National Nuclear Corporation (CNNC). Podle vyjádření společnosti jsou uvedené testy „generální zkouškou“ před zavezením jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru a jeho následným spuštěním.
<h2>Studené a horké testy před zavezením bloku palivem</h2>
Horké testy zahrnují postupné zvyšování teploty v primárním okruhu a provedení komplexních zkoušek k ověření správné funkce chladicího okruhu a bezpečnostních systémů. Tyto testy prováděné před zavezením reaktoru palivem simulují provozní podmínky bloku a ověřují, že blok, včetně jeho vybavení a instalovaných systémů, splňují konstrukční požadavky.
<figure id="attachment_88635" class="wp-caption alignnone" style="width: 770px;"><img class="aligncenter wp-image-88635 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-512x281.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-768x422.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-725x398.jpg 725w" alt="Zavážení paliva na 5. bloku jaderné elektrárny Tianwan" width="770" height="423" /><figcaption class="wp-caption-text">Zavážení paliva na 5. bloku jaderné elektrárny Tianwan Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Studené funkční testy jsou prováděny pro potvrzení funkce komponent a důležitých bezpečnostních systémů. Testy, které mají prověřit správnou instalaci, připravenost systémů k provozu ve studeném stavu a hlavně těsnost primárního okruhu, byly na reaktorovém bloku dokončeny 4. října.
<h2>Další bloky od Rosatomu</h2>
Pátý a šestý blok JE Tianwan, součást třetí fáze dostavby JE Tianwan, disponují reaktory ACPR-1000. První betonáž pátého bloku proběhla 27. prosince 2015 a následně betonáž šestého bloku, 7. září 2016. Pátý blok elektrárny vstoupil do komerčního provozu v září tohoto roku s plánem spuštění šestého bloku do konce příštího roku.
<figure id="attachment_74117" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-74117" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Podpis smlouvy o dodávkách paliva od společnosti TVEL pro budoucí bloky Tianwan 7, 8; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
První čtyři bloky JE Tianwan, které byly postupně uvedeny do provozu v období mezi červnem 2007 a prosincem 2018, jsou designu Gidropress VVER 1000/428, dodané Ruskem. Zatím poslední plánovaná fáze dostavby JE Tianwan, výstavba bloků č. 6 a 7 má být podle mezivládní dohody z března 2020 realizována pomocí reaktorových bloků VVER 1200 dodaných Ruskem.
<h2>Největší jaderná elektrárna na světě</h2>
Pokud budou všechny plánované bloky uvedeny do provozu, půjde o největší jadernou elektrárnu na světě s instalovaným výkonem 8100 MWe.
<figure id="attachment_88634" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="aligncenter wp-image-88634 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom-725x408.jpg 725w" alt="První čtyři bloky jaderné elektrárny Tianwan" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">První čtyři bloky jaderné elektrárny Tianwan Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Jaderná elektrárna Tianwan je vlastněná a provozovaná společností Jiangsu Nuclear Power Corporation, která je společně vlastněna společnostmi SNNS (50%), China Power Investment Corporation (30%) a Jiangsu Guoxin Group (20%).