Těžební společnost OKD dnes vyveze symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu Darkov. Firma doly postupně zavírá a utlumuje těžbu, protože se nevyplatí. Kromě Darkova tento týden ukončí provoz ještě v dalším karvinském Dole ČSA.
Zaměstnance z utlumovaných dolů postupně přebírá státní podnik Diamo. Už od 1. ledna převzal od OKD 749 zaměstnanců spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát. Nechal si 200 lidí pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní pracovníci z podniku odešli. Nyní z OKD přejde do Diama 1770 zaměstnanců, z nichž v podniku zůstane 493.
Před 30 lety v OKD pracovalo více než 100.000 lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik 50.000 zaměstnanců. Před deseti lety v dolech pracovalo ještě zhruba 17.000 lidí, na konci roku 2018 přes 9000. Od března bude mít firma už jen okolo 2800 vlastních zaměstnanců a zhruba 800 dodavatelských pracovníků a v provozu budou už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih.
<figure id="attachement_22910" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle dřívějších informací by v posledních dolech OKD měla těžba skončit v příštím roce. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Před několika lety firma skončila v úpadku a od roku 2018 je jejím majitelem prostřednictvím své společnosti Prisko stát.

Uhlí

OKD vyveze symbolický poslední vozík černého uhlí z Dolu Darkov

Konec využívání uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla už v roce 2033 navrhuje také ministerstvo financí (MF) vedené Alenou Schillerovou (za ANO). Vyplývá to z materiálu z meziresortního připomínkového řízení, který má ČTK k dispozici. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038, vládu termín odklonu od uhlí rozděluje.
<blockquote>&#8222;Ministerstvo financí navrhuje, aby byl jako rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v ČR stanoven rok 2033. Předkladatelem navrhovaný rok 2038 považujeme za málo ambiciózní především s ohledem na aktuální a očekávatelné evropské trendy v oblasti energetiky, dekarbonizace a úsilí o dosažení udržitelné uhlíkové neutrality,&#8220; píše se v dokumentu.</blockquote>
MF v něm dále uvedlo, že vzhledem k očekávanému růstu cen emisních povolenek, a naopak klesající ochotě bankovního sektoru financovat uhelnou energetiku považuje za vhodné akcelerovat úsilí veřejného i soukromého sektoru za účelem zajištění udržitelných nízkoemisních zdrojů elektrické energie. &#8222;V každém případě však bez nároků soukromého sektoru na kompenzace od státu,&#8220; dodal úřad.
Ministerstvo financí dnes ČTK pravost podkladů potvrdilo. &#8222;Dokument je pravdivý. Vzhledem k tomu, že MF připomínkové řízení nevede prostřednictvím médií a se svým stanoviskem a připomínkami považuje za vhodné nejprve seznámit předkladatele materiálu, nebudeme proto poskytovat další dodatečné informace,&#8220; sdělilo.
Materiál s doporučením Uhelné komise byl na začátku února stažený z jednání vlády, nyní ho připomínkují ministerstva a vybrané instituce. Pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů komise a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Naopak podle druhého z předsedů &#8211; ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by kabinet neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise. Ministr v prosinci rozhodnutí Uhelné komise označil za kompromis, z 19 členů komise hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi.
S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi &#8211; Jan Rovenský a Jiří Koželouh, oba komisi následně opustili. Havlíček opakovaně připomíná, že například zástupci průmyslu požadovali původně termín konce uhlí ještě vzdálenější, například v roce 2045. Zástupci energetického průmyslu, těžařů, tepláren a oborových svazů v prosinci vesměs označují doporučení konce využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v ČR v roce 2038 za přijatelný kompromis.
Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo loni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.

Konec uhlí v ČR už v roce 2033 navrhuje také ministerstvo financí

Výběr informací o společnosti OKD a o útlumu těžby v jejích dolech (OKD příští týden na Karvinsku ukončí provoz v dolech Darkov a ČSA):

&#8211; Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Majitelem firmy je znovu od roku 2018 stát, který ji převzal prostřednictvím své firmy Prisko (firma loni kvůli pomoci OKD výrazně posílila základní kapitál). OKD se totiž předtím dostala do potíží kvůli klesajícím cenám uhlí i vlastní předluženosti, insolvenční návrh na sebe v roce 2016 podala sama firma. Těžba černého uhlí OKD přitom v posledních letech prochází útlumem.
&#8211; Před nynějším ohlášením ukončení těžby v dolech Darkov a ČSA firma naposledy koncem listopadu 2019 uzavřela Důl Lazy v Orlové na Karvinsku. V provozu zůstanou už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih, kde by měla podle dřívějších informací těžba skončit příští rok. Podle analytiků se totiž těžba uhlí z ekonomického hlediska nevyplácí. Loni také firmě situaci zkomplikovala pandemie koronaviru, OKD přerušila těžbu na šest týdnů poté, co se zde objevilo jedno z lokálních ohnisek nákazy.
&#8211; Když stát doly v roce 2018 přebíral, mluvilo se o ukončení těžby na posledním dole v roce 2023. Později ale premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by se uhlí mohlo těžit až do roku 2030. Loni v červenci ale vláda rozhodla o ukončení těžby ke konci let 2021 nebo 2022, podle vývoje cen uhlí. Loni v září pak padlo rozhodnutí, že útlum těžby na dolech OKD na Karvinsku začne od března 2021; podle ministerstva průmyslu a obchodu dosáhnou náklady ně něj do roku 2035 zhruba 15,6 miliardy korun. 
&#8211; Útlum těžby dostal na starosti státní podnik Diamo, který postupně začal přebírat některé částí podniku OKD. Začal doly Staříč, Frenštát, Dukla a Lazy, na začátku března k nim přibudou doly nyní uzavírané Darkov a ČSA. Později budou následovat doly ČSM-sever a ČSM-jih, a to včetně souvisejících dobývacích prostorů Louky a Stonava. Diamo pro svou činnost v karvinských dolech převezme také část zaměstnanců OKD, z nyní odcházejících 1770 to bude 493 lidí.
&#8211; Dlouhodobý pokles poptávky ve spojení s dopady pandemie koronaviru způsobil loni výrazný meziroční pokles produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun.
&#8211; Základ současné firmy OKD vznikl po druhé světové válce, kdy bylo tehdejších šest těžařských společností ve Slezsku a na severní Moravě znárodněno a začleněno do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava, z nějž se později stal Kombinát OKD a pak státní podnik OKD. Šlo původně kromě jiného o 32 dolů.
&#8211; Už za socialistické éry se část šachet zavřela, jiné ale vznikly (například Paskov a Staříč ze 60. a 70. let). V roce 1990 fungovalo v revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly 104.000 lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů. V roce 1992 měly OKD přes 72.000 zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech 50.000 lidí. Loni v dolech i se zaměstnanci dodavatelských firem pracovalo asi 8400 lidí, z čehož 2000 jsou cizinci, zejména Poláci.
&#8211; Za posledních 30 let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (což byl poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově, v březnu 2017 byla ukončena těžba v dole Paskov a předloni v listopadu pak v Lazech.
&#8211; Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století, významné byly například Staré hlučínské kamenouhelné doly v Petřkovicích. Rozmach těžby a dalšího průmyslu závislého na těžbě přišel ve 30. letech 19. století. Doly zpočátku patřily zejména arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému (1788 až 1831), který je odkázal olomouckému arcibiskupství. Od arcibiskupství koupil doly Salomon Rothschild, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843.
&#8211; Těžba se od přelomu 18. a 19. století rozvíjela i na Karvinsku, kde hrál důležitou roli šlechtický rod Larisch-Mönnichů. Až do okupace v roce 1939 zůstaly severomoravské doly v soukromých rukou, za druhé světové války byla těžba podřízena potřebám německých okupantů. Po osvobození stát doly znárodnil. To dalo základ dnešnímu podniku OKD, jenž zastřešil všechny moravskoslezské doly.

Energetika v ČR

OKD prochází útlumem léta, těžba má úplně skončit v roce 2022

V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální <a href="https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/statistika/tuha-paliva/2021/2/Mesicni-statistika-uhli-2020_1.pdf">statistiky</a> ministerstva průmyslu a obchodu. Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.
Černé uhlí v ČR těží pouze OKD v Moravskoslezském kraji, firma patří státu. Společnost tento měsíc kvůli neekonomičnosti ukončí těžbu v dolech ČSA a Darkov. V provozu zůstanou jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Loni v květnu a v červnu bylo v OKD jedno z největších ohnisek koronaviru v zemi, těžba se na několik týdnů přerušila.
Hnědé uhlí v ČR v severočeské pánvi těží společnost Severočeské doly, která patří polostátní energetické firmě ČEZ a také společnosti ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Kromě toho na Sokolovsku těží také soukromá společnost Sokolovská uhelná.

V ČR se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí, větší propad byl u černého

Vedení Prahy vyzvalo vládu, aby Česká republika přestala využívat uhlí již v roce 2033, nikoli o pět let později jak jí doporučila Uhelná komise. Zároveň chce, aby vláda řešila sociální situaci občanů, kteří budou útlumem těžby a spalováním uhlí postiženi. Pro přechod na nízkoemisní energetiku má využít peníze z fondů EU. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Praha před asi dvěma roky vyhlásila klimatický závazek, kdy chce snižovat emise v ovzduší.
<blockquote>&#8222;Chceme-li zmírňovat dopady změny klimatu, musíme co nejrychleji snižovat emise skleníkových plynů &#8211; 60 procent emisí CO2 Prahy je způsobeno dodávkou elektřiny a tepla vyráběných z uhelných zdrojů. Proto je pro Prahu tak důležité, aby k odstavení využívání uhlí došlo co nejdříve,&#8220; řekl Hlubuček.</blockquote>
Praha prý přispěje k rozvoji obnovitelných zdrojů elektřiny například jejich instalací na městské budovy.
V případě, že začne stát ihned pracovat na nahrazení uhlí bezemisními a nízkoemisními zdroji, ukončení provozu uhelných elektráren v roce 2033 podle vedení města nijak neohrozí energetickou bezpečnost ČR. Pokud by vláda čekala s odstavováním uhelných zdrojů 17 let, nesplnila by ČR svůj klimatický závazek. Provoz uhelných elektráren pak v tomto období bude kvůli vzrůstajícím cenám emisních povolenek značně nákladný.
<figure id="attachement_22358" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Hnědé-uhlí-hraje-v-německém-energetickém-mixu-stále-významnou-roli.-Zdroj-Bloomberg.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Hnědé-uhlí-hraje-v-německém-energetickém-mixu-stále-významnou-roli.-Zdroj-Bloomberg.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Pražští zastupitelé v roce 2019 vyhlásili v Praze klimatický závazek, při kterém chce vedení města do roku 2030 snížit množství emisí oxidu uhličitého o 45 procent a do roku 2050 chce, aby byla metropole bezuhlíková.

Praha vyzvala vládu k ukončení využití uhlí již v roce 2033

Spojené státy americké by měly v letošním roce vyprodukovat 534 milionů tun uhlí, což by znamenalo o 9 % vyšší hodnotu ve srovnání s rokem 2020, kdy byla produkce uhlí v USA nejnižší za posledních 55 let. Ze čtyřletého minima by měl letos vzrůst také vývoz uhlí z USA, a to na 77 milionů tun.
<a href="https://www.eia.gov/outlooks/steo/report/coal.php" target="_blank" rel="noopener">Podle nedávno zveřejněného krátkodobého energetického výhledu od státní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> má v letošním i příštím roce růst produkce i vývoz uhlí z USA. EIA očekává, že v letošním roce dosáhne produkce uhlí v USA hodnoty 534 mil. tun a v roce 2022 poté 539 mil. tun.
Velká část vyprodukovaného uhlí má být využita k výrobě elektřiny, a to 431 mil. tun v roce 2021 a 460 mil. tun v roce 2022. Celková spotřeba uhlí v USA má letos dosáhnout hodnoty 466 mil. tun, příští rok poté 494 mil. tun.
Uhlí by podle EIA mělo mít letos 21,4% podíl na výrobě elektřiny v USA, což by znamenalo nepatrný růst z loňských necelých 20 %. Růst má také podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to přibližně o 1,5 procentního bodu na 21,3 %.
Naopak klesat má v následujících dvou letech podíl elektřiny vyrobené ze zemního plynu. Z loňských 39,3 % by měl letos klesnout na 36,7 % a následně na 35,3 % v roce 2022. Příčinou očekávaného poklesu podílu elektřiny ze zemního plynu je zejména předpokládaný růst jeho ceny. Podle lednové předpovědi očekává letos EIA nárůst ceny zemního plynu meziročně o 41 %, zatímco u uhlí očekává pouze 6% růst ceny.
<blockquote>„Přechod z uhlí na plyn znamenal významnou změnu v energetických zdrojích využívaných pro výrobu elektřiny ve Spojených státech v uplynulé dekádě. Tento přechod byl hnán zejména dlouhodobě nízkými cenami zemního plynu. V roce 2020 byly ceny zemního plynu nejnižší za několik desítek let,“ <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/eia-vyroba-elektriny-plynu-usa-bude-klesat-poroste-vyroba-uhli-oze" target="_blank" rel="noopener">uvedla v lednu EIA</a>.</blockquote>

Komoditní trhy

Produkce uhlí v USA má letos vzrůst o 9 %, růst má také jeho vývoz 

Česko by podle komise pro životní prostředí Akademie věd ČR mělo odstoupit od uhlí do roku 2033. Pro nejrychlejší ze scénářů, o kterých v prosinci rozhodovala Uhelná komise, vědci uvedli několik doporučení. Vyplývá to ze stanoviska komise, které ČTK zaslala Akademie věd ČR. Uhelná komise vládě doporučila scénář, který počítá s koncem uhlí v roce 2038. Volila mezi roky 2033, 2038 a 2043. Vláda dosud nerozhodla.
Rychlý útlum uhlí je podle akademické komise hlavním opatřením, aby se Česko vešlo do svého &#8222;uhlíkového rozpočtu&#8220; a dostálo závazkům Pařížské dohody. Cílem dohody je udržení růstu globální teploty kolem 1,5 stupně oproti předindustriálnímu období.
Vědci uvádějí, že vývoj ekonomiky i studie hodnocení dopadů naznačují, že spalování uhlí přestane být konkurenceschopné ve výrobě energie v Česku kolem roku 2030. Odkazují na studii společnosti Bloomberg New Energy Finance, podle níž zvýšení evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů ze 40 na 55 procent oproti roku 1990 zvedne cenu emisní povolenky do roku 2030 na 80 eur. &#8222;Ekonomicky optimální proto bude odstavit uhelné zdroje v České republice do roku 2030, většinu již do roku 2025,&#8220; píše se ve stanovisku.
Komise uvedla několik doporučení. Žádá vznik harmonogramu pro rychlé odstavování uhelných zdrojů podle možností redukce vývozu a následného nahrazování novými zdroji a úsporami energie. Komise požaduje postupné odstavení jednotlivých uhelných zdrojů podle kritérií emisní intenzity &#8211; nejdříve mají končit zdroje s největší produkcí emisí na jednotku dodané energie. Vědci apelují i na &#8222;podstatné zvýšení&#8220; zdanění čistých výnosů z těžeb uhlí, podle stanoviska jsou pro vlastníky těžebních práv nezaslouženým výnosem.
Podle vědců jsou také nutná včasná opatření pro podporu oblastí dotčených útlumem. Doporučili i přijmout pozměňovací návrhy senátního Podvýboru pro regiony v transformaci k novele horního zákona, které zařadí mezi příjemce z úhrad za nerost krajské samosprávy. Komise je poradní orgán Akademické rady AV. Má 22 členů &#8211; odborníků z ústavů AV i mimo instituci. Předsedá jí genetik a ekotoxikolog Radim Šrám.
Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl v únoru stažen z jednání vlády. Resorty ho budou připomínkovat. Komise podmiňuje útlum včasnou náhradou uhelných zdrojů jinými a zajištěním energetické bezpečnosti. Zmínila dostavbu nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství. Vláda by pak měla každých pět let přezkoumat rozhodnutí. Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje by také mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun.
Nejrychlejší scénář konce uhlí žádají ekologické organizace. Jako technicky možný ho vidí i ministr životního prostředí a jeden z předsedů Uhelné komise Richard Brabec (ANO), byť by podle něj byl asi o 150 miliard dražší. Pro rok 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle druhého předsedy komise, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO), by neschválením doporučeného scénáře vláda popřela činnost komise.
sar mal

Vědecká komise žádá konec uhlí v ČR do roku 2033, uvedla doporučení

Odklon od uhelné energetiky je aktuálním tématem napříč celou Evropskou unií, přičemž řada zemí již stanovila termíny, kdy by výroba elektřiny u uhlí měla skončit. Nizozemsko plánuje ukončit výrobu elektřiny z uhlí již do konce současné dekády, provozovatelům však negarantuje žádné kompenzace. <a href="https://icsid.worldbank.org/cases/case-database/case-detail?CaseNo=ARB/21/4" target="_blank" rel="noopener">Německá společnost RWE tak zahájila proti Nizozemsku mezinárodní arbitráž</a>.
Zatímco Německo či Česká republika prozatím směřují ukončit spalování uhlí v elektrárnách v roce 2038, některé z evropských zemí mají ambicióznější plány. Příkladem může být právě Nizozemsko, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nizozemsku-roku-2030-skonci-tezba-plynu-i-vyroba-elektriny-uhli-boom-ceka-vte" target="_blank" rel="noopener">které si stanovilo jako cílový rok 2030</a>. Rychlejší odklon od uhlí však bude znamenat ztrátu případných zisků pro provozovatele uhelných elektráren, a to obzvlášť v případě zdrojů, které byly uvedeny do provozu relativně nedávno.
To by mohl být i případ uhelné elektrárny Eemshvaen, kterou v zemi provozuje německá energetická skupina RWE. Elektrárna za 2,5 miliardy eur zahájila provoz teprve před pár lety, v roce 2015. RWE však její předčasné uzavření bez náhrady nevnímá jako legální. <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/rwe-sues-netherlands-two-billion-euros-compensation-over-states-2030-coal-exit" target="_blank" rel="noopener">Podle serveru Clean Energy Wire (CLEW)</a> RWE uvádí, že vláda Nizozemska tuto investici ještě před pár lety podporovala.
Nizozemská vláda se brání, že současné desetileté přechodové období, které odstartovalo přijetím potřebné legislativy v roce 2019, poskytne RWE i dalším společnostem dostatek času, aby uhlí nahradily jinými energetickými zdroji. Stejně tak podle tamního ministra hospodářství toto desetileté období umožní alespoň částečnou náhradu investice.
Arbitráž RWE zahájila na základě Smlouvy o energetické chartě, mezinárodní dohody z roku 1994 pro ochranu investic. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/germanys-rwe-uses-energy-charter-treaty-to-challenge-dutch-coal-phase-out/" target="_blank" rel="noopener">Po Nizozemsku podle serveru Euractiv žádá celkem 1,4 miliard eur</a>.
<h2>Odstavení uhlí je nutné pro dosažení emisních cílů</h2>
Nizozemsko patří mezi státy, které měly dlouhodobě největší problémy plnit národní cíle, jež tvořily celkový cíl EU dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020. Na začátku loňského roku uveřejnil eurostat data za rok 2018, podle kterých bylo Nizozemsko na posledním místě mezi zeměmi EU s podílem energie z OZE na úrovni 7,4 %. Zároveň Nizozemsku chybělo nejvíce procentních bodů k dosažení národního cíle, který byl stanoven na 14 %.
Pro navýšení podílu energie z OZE tak Nizozemsko <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nizozemsko-chce-splnit-cil-oze-pomoci-statistickeho-prevodu-energie-od-danska" target="_blank" rel="noopener">uzavřelo dohodu s Dánskem, které na zemi za 100 milionů eur mělo statisticky převést 8 TWh přebytků energie z obnovitelných zdrojů</a>. Podle dat za rok 2018 mělo totiž Dánsko podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě 36,1 %, přičemž národní cíl pro rok 2020 byl pouze 30 %.
Dalším krokem pro snižování emisí je zavedení uhlíkové daně na emise z průmyslu, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nizozemsko-od-ledna-zavedlo-uhlikovou-dan-regulaci-emisi-prumyslu" target="_blank" rel="noopener">ke kterému Nizozemsko přistoupilo od letošního roku</a>.

Zdroj Flickr:  @dé.wé.https://www.flickr.com/photos/83096448@N06/

Německá RWE žaluje Nizozemsko za plán odstavit uhelné elektrárny bez náhrady

Čína loni uvedla nově do provozu uhelné elektrárny s celkovou kapacitou 38,4 gigawattu (GW). To je více než trojnásobek kapacity uvedené nově do provozu ve zbytku světa. Vyplývá to z průzkumu výzkumných společností Global Energy Monitor (GEM) a Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA). Loňský vývoj by tak moho ohrozit krátkodobé cíle Pekingu v ochraně klimatu.
Po očištění o elektrárny vyřazené z provozu se kapacita v čistém vyjádření zvýšila o 29,8 GW. Zbytek světa kapacitu uhelných elektráren o 17,2 GW naopak snížil.
<blockquote>&#8222;Překotná expanze uhelných elektráren je spíše než skutečnou potřebou nové kapacity způsobena zájmem elektrárenských firem a místních samospráv co nejvíce zvýšit investiční výdaje,&#8220; uvedl analytik CREA Lauri Myllyvirta.</blockquote>
Čína loni schválila výstavbu dalších uhelných elektráren o kapacitě 36,9 GW, což je třikrát více než předloni. Země má tak v různé fázi vývoje uhelné elektrárny s kapacitou 247 GW. To je více než celková instalovaná kapacita pro výrobu elektřiny v Německu.
Čína si loni vysloužila pochvalu, když prezident Si Ťin-pchin oznámil, že země chce být do roku 2060 takzvaně uhlíkově neutrální. Regulátoři se ale od té doby dostali pod palbu kritiky za to, že řádně nekontrolují uhelné elektrárny, které se považují za hlavní zdroj skleníkových plynů, poznamenala agentura Reuters.

Čína loni spustila více uhelných elektráren než zbytek světa dohromady

Společnost Veolia Energie ČR urychlí modernizaci Teplárny Karviná za více než miliardu korun. Přestane tam využívat uhlí dříve, než původně plánovala. V první fázi postaví kotle na zemní plyn a poté multipalivový kotel, který bude vyrábět teplo z biomasy a takzvaných tuhých alternativních paliv z vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Modernizace teplárny, která výrazně sníží emise, by mohla být dokončena v roce 2026. Firma to dnes sdělila ČTK v tiskové zprávě.
Původní projekt postavený především na stavbě multipalivového kotle firma časově posouvá a upravuje v souladu s aktuálními trendy. Upravený projekt bude muset absolvovat nový proces posouzení vlivů na životní prostředí EIA a nové územní řízení.
V první fázi po plynofikaci bude ještě firma dočasně využívat i ekologizovanou uhelnou technologii. Uhlí úplně odstaví po dokončení výstavby multipalivového kotle, což by mělo být v roce 2026.
<blockquote>&#8222;Plánovaný mix paliv nového kotle byl omezen jen na biomasu a takzvaná tuhá alternativní paliva. Ta jsou považovaná za ekologický a legislativně preferovaný způsob využití vytříděných lokálních odpadů, zejména komunálních,&#8220; uvedla firma.</blockquote>
Už na konci příštího roku se firma chystá odstavit a nahradit Teplárnu ČSA, která nebyla modernizována a už nebude vyhovovat zpřísněným limitům.
<blockquote>&#8222;Nová koncepce modernizace karvinské teplárny umožní dodržet včas všechny ekologické limity, zajistit v plném rozsahu plynulé dodávky tepla na Karvinsku i po plánovaném odstavení Teplárny ČSA a zároveň urychlit odchod od využívání uhlí. Přípravy už jsme zahájili,&#8220; uvedl technický ředitel a ředitel pro výkonnost Veolie Energie Pavel Míčka.</blockquote>
Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) uvedl, že kraj rozhodnutí Veolie podporuje. &#8222;Zapadá do naší strategie a věříme, že přispěje k celkovému snížení závislosti průmyslu a energetiky našeho kraje na uhlí. Uvědomujeme si, že to bude znamenat obrovské investice, a proto usilujeme o nastavení dotačních programů tak, aby i velké firmy mohly na své projekty využít evropské i národní dotace,&#8220; uvedl Unucka.
Teplárna Karviná a Teplárna ČSA dodávají teplo a teplou vodou 50.000 domácností, školám, nemocnicím, úřadům i firmám v Karviné, Havířově a okolních obcích. Teplárna Karviná prodělala v minulých letech rozsáhlou ekologizaci. Její výrobní kapacitu firma zvýší na úkor Teplárny ČSA.
Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti dodávají dálkové teplo do 325.000 domácností v Moravskoslezském, Olomouckém, Středočeském a Karlovarském kraji, v Praze a na dalších místech. Zaměstnává okolo 1600 lidí. V roce 2019 měla zisk 525 milionů korun a výnosy 8,5 miliardy korun.