Podle dat americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44277">EIA</a>) byla v USA v loňském roce celková spotřeba energie 100 kvadriliónů Btu (přibližně 105 505 PJ). Z toho zhruba 20 % energie bylo z jiných zdrojů než z fosilních paliv. Několik zdrojů energie v roce 2019 dosáhlo rekordních hodnot spotřeby. 
Nárůsty spotřeby jaderné a obnovitelné energie v roce 2019 vedly k tomu, že podíl nefosilních zdrojů energie na celkové spotřebě USA vzrostl na 20 %. S postupným rozvojem uhlí, zemního plynu a ropy podíl nefosilních zdrojů energie klesl ze 100 % v polovině 19. století na 6 % v 60. letech 20. století. Od té doby se postupně zvyšovala spotřeba jaderné energie, energie z vody, slunce, větru a biopaliv. Nejvyšší zaznamenaná spotřeba fosilních paliv v USA ve výši 86 kvadriliónů Btu (zhruba 90 734,8 PJ) byla v roce 2007. V roce 2019 to bylo 80 kvadriliónů Btu (zhruba 84 404,5 PJ), došlo tedy k 7% poklesu.
Nejvíce spotřebovávaným energetickým zdrojem v USA je ropa, která v roce 1950 nahradila uhlí. V loňském roce se ve Spojených státech spotřebovalo 36,7 kvadriliónů Btu <a href="https://oenergetice.cz/ropa/zasoby-ropy-usa-se-cervnu-vysplhaly-historicky-nejvyssi-uroven/">ropy</a> (zhruba 38 720,5 PJ). V současnosti je druhým nejvíce spotřebovávaným zdrojem zemní plyn. Ten dosáhl rekordní spotřeby v roce 2019. Růst spotřeby zemního plynu je v posledních letech hnán zejména využíváním v elektroenergetice.
<figure id="attachment_85605" class="wp-caption aligncenter" style="width: 637px;"><img class="size-full wp-image-85605" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA.png" sizes="(max-width: 637px) 100vw, 637px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA.png 637w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA-512x328.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA-120x77.png 120w" alt="" width="637" height="408" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba energie  v USA v letech 1776-2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Uhlí klesá, jádro a OZE rostou</h2>
Naopak spotřeba uhlí v roce 2019 klesla o 15 %. Jedná se o jeden z největších ročních poklesů spotřeby jakéhokoliv energetického zdroje v USA. Spotřeba uhlí v USA od vrcholu jeho spotřeby v roce 2005 klesla o více než polovinu, přičemž většina tohoto poklesu byla hnána poklesem využívání uhlí k výrobě elektřiny. Nyní se spotřeba uhlí pohybuje na nejnižší úrovni od 70. let 20. století.
Rekordní výše dosáhla v roce 2019 také <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-energetika-soucasti-dekarbonizacniho-planu-usa/">jaderná energie</a>, a to díky rekordnímu koeficientu využití instalovaného výkonu jaderných elektráren ve výši 94 %.
Nejvýznamnějším zdrojem obnovitelné energie se stala větrná energie, která předehnala energii z vody – 2,7 kvadriliónů Btu (zhruba 2 848,7 PJ).
<figure id="attachment_85606" class="wp-caption aligncenter" style="width: 637px;"><img class="size-full wp-image-85606" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA.png" sizes="(max-width: 637px) 100vw, 637px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA.png 637w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA-512x244.png 512w" alt="" width="637" height="304" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba obnovitelné energie v USA (1776-2019). Zdroj: EIA</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

V roce 2019 bylo 20 % spotřebované energie v USA nefosilní

Velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí. Budoucnost těžby v OKD, která je jediným producentem černého uhlí v ČR, je přesto nejistá, a záleží hlavně na rozhodnutí státu, jenž firmu vlastní. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už dnes. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
Cena černého uhlí na komoditní burze v Rotterdamu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/243/API2-Rotterdam-Coal-Futures/data?marketId=5016733&amp;span=2">klesla</a> meziročně o čtvrtinu a v posledních týdnech se pohybuje kolem 50 eur (asi 1330 Kč) za tunu. &#8222;Cena uhlí je v současnosti relativně nízká a prakticky je poloviční proti úrovni před dvěma roky. Proto se vyplatí zvyšovat produkci jenom v zemích s nízkými náklady. Naopak v rozvinutých zemích, kde je těžba dražší, bude pokračovat úpadek těžby,&#8220; uvedl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Do konce roku očekává stagnaci cen. &#8222;Poptávka se sice obnovuje, ale produkce je stále vysoká. Propad těžby sledujeme zejména v USA. Na druhé straně v Číně nastal v prvním pololetí nárůst těžby, a to i navzdory pandemii. Nárůst produkce se očekává i v Indii,&#8220; uvedl analytik.
Podobný vývoj očekává hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. &#8222;Po zbytek letošního roku nevidím zásadní důvody pro růst ceny, ale ani pro nějaký drastický pád. Cena pravděpodobně neporoste kvůli všeobecné světové hospodářské krizi. Odběry elektřiny celkově klesají, a v takové situaci elektrárny často odpojují uhelné elektrárny jako první, kvůli vysoké uhlíkové dani,&#8220; řekl ČTK.
Společnost OKD minulý týden uvedla, že ve svých černouhelných dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reagovala na výsledky plošného testování na dolech ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde více než 20 procent testovaných pracovníků je pozitivních na koronavirus způsobující nemoc covid-19.
<blockquote>&#8222;Odstávka není z ekonomického hlediska až tak hrozná, jelikož cena uhlí je tak nízká, že těžba není momentálně rentabilní. Fungování dolů OKD je už ve své podstatě jenom politické rozhodnutí s cílem udržet zaměstnanost. Pokud bude stát těžbu dotovat, tak ji lze udržet i delší dobu. Bez dotací by prakticky měla těžba už skončit. Evropskou poptávku po uhlí lze levněji pokrýt uhlím z východní Evropy,&#8220; řekl Tomčiak.</blockquote>
Připomněl, že evropské těžební společnosti dlouhodobě snižují svoji aktivitu. &#8222;Od roku 1990 se v regionu propadla těžba o 80 procent. Tento trend bude pokračovat i v nejbližších letech. Zavírání dolů lze očekávat především v západní Evropě. V Polsku a na Ukrajině by se mohla těžba udržet trochu déle,&#8220; dodal.
<blockquote>&#8222;Na odborné posouzení, nakolik bylo dočasné zastavení provozu OKD motivováno epidemiologicky a nakolik ekonomicky, bychom samozřejmě potřebovali důvěrná čísla o nákladech provozu, potvrzených budoucích kontraktech, skladovacích kapacitách a podobně. Nicméně lze se domnívat, že čistě epidemiologicky motivovaná odstávka by dokázala být kratší, kdyby OKD byla v situaci, že nestíhá uspokojovat zákazníky,&#8220; dodal Bartoň.</blockquote>

Komoditní trhy

Experti: Ceny uhlí už klesat nebudou, těžba OKD i tak s otazníky

Německá plynárenská aliance, zahrnující mimo jiné společnosti Wintershall Dea, Uniper, Shell či Equinor, zveřejnila v pondělí <a href="https://wintershalldea.com/sites/default/files/media/files/2020_06_Positionspapier_Energiewende%20_Klimaschutz.pdf" target="_blank" rel="noopener">stanovisko</a> volající po větší podpoře pro zemní plyn, přičemž zdůraznila jeho potenciální přínos v rámci zotavení ekonomiky, aniž by došlo k narušení klimatických cílů. Kromě toho aliance volá také po podpoře dekarbonizovaného vodíku vyrobeného ze zemního plynu.
Neformální aliance 15 společností zahrnuje kromě výše uvedených společností například společnosti BP, ExxonMobil, Thuega či provozovatele plynárenských sítí.
<blockquote>„Zemní plyn může učinit zásadní přínos v rámci zotavení ekonomiky v Německu a v Evropě, aniž by narušil cíle v oblasti ochrany klimatu,“ <a href="https://wintershalldea.com/en/newsroom/rebooting-economy-natural-gas" target="_blank" rel="noopener">řekl Thilo Wieland</a>, člen představenstva ve společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/062920-german-gas-coalition-calls-for-more-support-amid-coal-exit-hydrogen-plans?ite=107799&amp;ito=1444&amp;itq=7012df00-ffdb-41fd-b85d-2256cd11fab4&amp;itx[idio]=8387879&amp;fbclid=iwar1jvaunaxpz_e5gkxhvjvudwq_fbl2k6au4y8ldvkbwltf0iamitlnqzdg" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> přinesl loni tzv. coal-to-gas switch v sektoru výroby elektřiny úsporu emisí CO2 ve výši 6 milionů tun a letos tento trend dále roste.
<blockquote>„Zákonodárci musí zlepšit investiční podmínky pro flexibilní elektrárny spalující zemní plyn, aby byl využit plný potenciál zemního plynu,“ uvádí stanovisko zveřejněné na webu společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) začátkem června uvedl, že je třeba navýšit cíle v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Právě černouhelné zdroje KVET by přitom podle zákona o odklonu od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-provozovatele-cernouhelnych-elektraren-se-dockali-vyssich-kompenzaci-za-odstavky-prechod-plyn" target="_blank" rel="noopener">měly mít nárok na investiční podporu ve výši 390 eur/kWe</a> v případě konverze na zemní plyn.
<h2>Podpora modrého vodíku</h2>
Kromě vyšší podpory zemního plynu koalice zdůraznila potřebu podpory tzv. modrého vodíku, tedy vodíku vyrobeného ze zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání CO2.
<blockquote>„Díky svým významným cenovým a objemovým výhodám může dekarbonizovaný vodík ze zemního plynu doplnit nedostatek výkonu v obnovitelných zdrojích a urychlit tak tolik potřebný rozvoj a růst trhu s vodíkem,“ uvedla společnost Wintershall Dea.</blockquote>
Podpora modrého vodíku vedle podpory tzv. zeleného vodíku vyrobeného pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/unikly-draft-vodikove-strategie-eu-predpoklada-masivni-investice-vyloucena-neni-vyroba-vodiku-fosilnich-paliv/" target="_blank" rel="noopener">není přitom podle uniklého draftu vodíkové strategie EU do budoucna vyloučena</a>.
<blockquote>„Plynová lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>

Německo

Německá plynárenská aliance volá po vyšší podpoře v rámci plánovaného odklonu od uhlí

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě dnes má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.
První schválený zákon předpokládá pomoc ze strany státu v celkové výši 40 miliard eur, které mají dostat uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku-Anhaltsku, Sasku a Braniborsku při přeměně místní ekonomiky a při budování infrastruktury. Provozovatelé uhelných elektráren budou odškodněni miliardami eur za předčasné ukončení svých zařízení. Plánována je i pomoc zaměstnancům.
Druhý ze zákonů stanoví harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky, která je škodlivá pro klima, a to do roku 2038. Vláda má v letech 2026, 2029 a 2032 dopady ústupu od uhlí přehodnotit a má také prověřit, zda by bylo možné ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2035.
Ukončení výroby energie ze spalování uhlí do roku 2038 navrhla před rokem a půl speciální komise, v níž zasedali zástupci vlády i nevládních organizací a experti. Vzala přitom v potaz plnění klimatických cílů.
Výroba elektrické energie z uhlí bude nejpozději do roku 2038 v souladu se zákony, z ekonomického hlediska racionálně a sociálně snesitelně ukončena, ujistil poslance ministr hospodářství Peter Altmaier. &#8222;Fosilní věk se v Německu tímto rozhodnutím chýlí ke konci,&#8220; poznamenal. Německo je podle něj jedinou průmyslovou zemí této velikosti, která se do roku 2022 odkloní od jaderné energetiky a do roku 2038 také od té uhelné.
Z opozičních řad ale zaznívala ostrá kritika. Šéfka Zelených Annalena Baerbocková řekla, že odklon od uhlí přichází příliš pozdě a že vláda se v rozhodujících bodech nedržela konceptu, který jí předložila příslušná komise. Odklon od uhlí je podle Baerbockové možný a nutný do roku 2030.
Pro aktivisty v ochraně životního prostředí je odklon od uhlí pomalý a kritizují také odškodňování energetických firem. Šéf německé pobočky ekologické organizace Greenpeace Martin Kaiser označil krok koalice konzervativců a sociálních demokratů za historickou chybu. &#8222;Uhelná kancléřka&#8220; Angela Merkelová tímto &#8222;škodlivým zákonem&#8220; ztrácí právě na počátku německého předsednictví EU, mezi jehož priority má patřit ochrana klimatu, svou důvěryhodnost.
Desítka aktivistů Greenpeace dnes na protest proti plánu vlády vyšplhala na střechu budovy Říšského sněmu. Pod historický nápis &#8222;Německému lidu&#8220; pověsili transparent se sloganem &#8222;Budoucnost bez energie z uhlí&#8220;.
Energetika je v Německu zodpovědná za téměř 40 procent emisí oxidu uhličitého (CO2), který je z hlediska klimatických změn nejdůležitějším skleníkovým plynem. Berlín chce snížit množství emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990 o 55 procent do roku 2030.
Uhlí má v Německu tradičně vysoký podíl na výrobě energie. Největší evropská ekonomika disponuje rozsáhlými vlastními zásobami hnědého uhlí. Postupně ale podíl klesá. Loni pocházelo 18,8 procenta německé elektřiny ze spalování domácího hnědého uhlí a 9,4 procenta z dováženého černého uhlí, napsala agentura DPA.

Německý Spolkový sněm schválil odklon od uhelné energetiky do roku 2038

Společnost OKD dnes ve svých černouhelných dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reaguje na výsledky plošného testování na dolech ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde více než 20 procent testovaných pracovníků je pozitivních na koroavirus způsobující nemoc covid-19.
Nakažení horníci však nemají žádné vážné zdravotní potíže. Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice v Ostravě řekl, že naprostá většina z nich neměla žádné příznaky nebo jen nedostatečně vyvinuté. V ohniscích obou dolů je evidováno přes 850 nakažených.
Hejtman Ivo Vondrák (ANO) na svém facebooku uvedl, že firma konečně udělala to, o co kraj žádal už před šesti týdny. &#8222;Je to skutečně v daný okamžik jediná možná cesta, jak zabránit šíření nákazy,&#8220; uvedl hejtman. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že pozastavení těžby z důvodu šíření koronaviru je logický krok, který byl v dané chvíli nutný.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že uzavření OKD kvůli koronaviru zklidní situaci, ale stát by to nenařídil. Riziko pro obyvatele regionu není podle něj výrazné.

Uhlí

OKD v dolech na Karvinsku kvůli viru přeruší na šest týdnů těžbu

Společnost OKD přeruší od pátku na šest týdnů těžbu uhlí ve všech dolech na Karvinsku. Firma k tomu přistoupila po zjištění nepříznivých výsledků testování na koronavirus způsobující nemoc covid-19 v dolech ČSM. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice v Ostravě řekl, že z 3403 otestovaných pracovníků dolů ČSM bylo 704 pozitivních. Podíl činí 20,7 procenta.
Naprostá většina nakažených neměla žádné příznaky nebo velmi mírné, nedostatečně vyvinuté. „Netušili, že jsou nakažení a nebylo na nich navenek nic poznat. Těžko jim něco vyčítat, vypadali zdravě a mysleli, že jsou zdraví,“ řekl Kopřivík. V ohniscích dolů ČSM-Sever a ČSM-Jih je nyní podle něj evidováno přes 850 nakažených.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v Ostravě řekl, že uzavření OKD kvůli koronaviru zklidní situaci, ale stát by to nenařídil. Riziko pro obyvatele regionu není výrazné a Karvinsko se uzavírat nebude, uvedl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že pozastavení těžby z důvodu šíření koronaviru je logický krok, který byl v dané chvíli nutný. Hejtman Ivo Vondrák (ANO) na svém facebooku uvedl, že firma konečně udělala to, o co kraj žádal už před šesti týdny. „Je to skutečně v daný okamžik jediná možná cesta, jak zabránit šíření nákazy,“ uvedl hejtman.
Dosud byla těžba přerušena jen v Dole Darkov, kde se před dvěma měsíci objevilo první ohnisko nákazy v OKD. Situace v tomto dole už se stabilizovala.
<blockquote>„Jsme velmi rádi, že převážná část našich nemocných zaměstnanců má bezpříznakový průběh onemocnění, i přes to považujeme za odpovědné přerušit těžbu na dobu šesti týdnů a přizpůsobit provoz aktuální situaci,“ uvedl výkonný ředitel OKD Radim Tabášek.</blockquote>
V dolech se budou od pátku dělat práce na zajištění pracovišť na dlouhodobou odstávku. „Následně budeme provádět pouze nezbytně nutné práce pro zajištění bezpečnosti dolů. Udržovat je bude kolem 200 zaměstnanců na každé lokalitě,“ uvedl ředitel provozu OKD David Hájek.
Při přechodu na přerušení provozu bude ale kvůli důkladné přípravě počet fárajících zaměstnanců vyšší. Zaměstnanci, kteří kvůli přerušení těžby zůstanou doma, budou pobírat plnou průměrnou mzdu
Testoval se také náhodný vzorek 50 pracovníků Dolu ČSA. Z informací, které dnes na facebooku zveřejnil Vondrák, vyplývá, že všichni testovaní byli negativní. V celém Moravskoslezském kraji bylo k dnešnímu dni potvrzeno 3096 případů nákazy.
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň řekl, že pro OKD je dobře, že provoz kvůli koronaviru přeruší zrovna v létě, a nikoliv v topné sezoně. Do zimy tak může vzniklý výpadek zásob dohnat. Žádným českým provozům nedostatek uhlí nehrozí, uvedl.
Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková uvedla, že firma už tři měsíce těží méně, takže je tři měsíce ve skluzu. Na konci roku bude ve skluzu 50 až 60 procent oproti plánu.

Energetika v ČR

Podíl nakažených v dolech ČSM přesáhl 20 pct, přerušuje se těžba

Německá vládní koalice se dohodla na zvýšení kompenzací pro černouhelné elektrárny v rámci zákona o odklonu od uhlí. Při konverzi černouhelných tepláren na plyn budou mít provozovatelé nárok až na 390 euro za kilowatt výkonu místo dosavadních 180 euro. V případě úplného vyřazení elektráren z provozu pak budou moci v rámci aukcí žádat až o dvojnásobek oproti původnímu návrhu, a to až do roku 2027. Návrh zákona by tak mohl projít Spolkovým sněmem již tento pátek, <a href="https://www.reuters.com/article/deutschland-kohle-idDEKBN2410HU">informovala agentura Reuters</a>.
V rámci pondělních jednání se zástupci německých vládních stran dohodli na zvýšení kompenzací v souvislosti se zákonem o odklonu od uhlí. V případě konverze výroby z uhlí na plyn budou mít provozovatelé zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla nově nárok na bonus až 390 euro za kilowatt výkonu. Půjde však pouze o zařízení s maximálním stářím 25 let, u nichž dojde ke konverzi do roku 2022. Každý další rok klesne bonus o 25 euro za kilowatt. Provozovatelé zdrojů starých 25 až 35 let pak budou moci od začátku žádat maximálně o 225 euro za kilowatt.
Bonus za konverzi tepláren je jedním z dlouho probíraných témat a <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne/">vládní představitelé již dříve avizovali</a>, že původně navržených 180 euro za kilowatt, bude muset být přehodnoceno. Dohodnuté částky jsou ovšem stále nižší než požadovala část provozovatelů. Ti vyčíslili minimální bonus, který by se ekonomicky vyplatil na 450 euro za kilowatt.
<figure id="attachment_70671" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="alignnone wp-image-70671 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-800x533.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW.jpg 1600w" alt="Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: wikimedia" width="1600" height="1066" /><figcaption class="wp-caption-text">Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons</figcaption></figure>
<h2>Za úplnou odstávku až dvojnásobná kompenzace</h2>
Zvýšení se dočkaly i maximální kompenzace v rámci <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">aukčního mechanismu pro kompletní odstavování černouhelných elektráren</a>. Například v roce 2026 tak provozovatelé budou moci nově požadovat kompenzaci až 89 tisíc euro za megawatt výkonu, což je přibližně dvojnásobek oproti původnímu návrhu. Rovněž bylo o rok posunuto ukončení aukcí, a to až na rok 2027. Následně již elektrárny na žádnou kompenzaci nedosáhnou. Otázkou však stále zůstává, jaké budou v rámci aukcí opravdu nabízené částky.
Dohoda tak řeší jeden z posledních kontroverzních bodů zákona a otevírá cestu k jeho schválení na zasedání Spolkového sněmu již tento pátek. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-zakon-odklonu-od-uhli-se-blizi-sve-finalni-podobe-vzrostly-mozne-kompenzace-cernouhelne-elektrarny/">Již dříve bylo oznámeno</a>, že hnědouhelné elektrárny dosáhnou na základě individuálních dohod na kompenzaci v celkové výši až 4,35 miliard euro. V rámci strukturálních fondů pak bude vyčleněno až 40 miliard euro na ekonomickou podporu nejvíce zasažených regionů.
Úvodní fotografie: Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall

Německo: Provozovatelé černouhelných zdrojů se dočkali vyšších kompenzací za ukončení provozu a přechod na plyn

Zatímco současné rekordně nízké ceny zemního plynu poznamenaly americkou či evropskou poptávku po uhlí, v asijských zemích panuje i kvůli omezeným možnostem pro flexibilní přechod z uhlí na plyn jiná situace. Výjimku může podle analytiků částečně představovat Japonsko. 
Spotové ceny zemního plynu pro asijský cenový benchmark JKM (Japan-Korea-Marker) se od počátku roku propadly o 60 % na 2,2 dolarů za MMBtu (zhruba 6,7 EUR/MWh). <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061920-analysis-low-gas-prices-not-enough-for-asia-to-move-away-from-coal" target="_blank" rel="noopener">Ani rekordně nízké ceny plynu a dopady onemocnění COVID-19 však nezpůsobily podle zahraničního serveru Platts výraznější propad poptávky po uhlí v asijských zemích</a>. Důvodem je mimo jiné omezený potenciál pro flexibilní nahrazování spotřeby uhlí a plynem.
<blockquote>„Japonsko nabízí určitý potenciál pro přechod z uhlí na plyn. Celkové objemy nicméně budou spíše nižší, jelikož japonské energetické společnosti jsou hodně závislé na dlouhodobých kontraktech na dodávku uhlí a plynu,“ řekl hlavní analytik pro uhlí v S&amp;P Global Platts Analytics Matthew Boyle.</blockquote>
<h2>Infrastrukturní překážky a nové uhelné elektrárny</h2>
Platts upozornil, že přestože například Indie činí kroky pro zvýšení podílu zemního plynu ve svém energetickém mixu, jeho spotřeba nebude pravděpodobně růst takovým tempem, jaké by si představovala tamní vláda, jelikož infrastrukturní a cenové překážky omezují jeho konkurenceschopnost ve srovnání s levnějšími palivy, jako je uhlí.
V případě Číny zase proti zásadnějšímu poklesu spotřeby uhlí hovoří mimo jiné skutečnost, že země v posledních letech zprovoznila řadu nových uhelných elektráren a nové elektrárny jsou i nadále budovány a plánovány.
<blockquote>„Instalovaný výkon uhelných elektráren [v Číně] bude i nadále růst, je klíčový pro udržení nízkých cen elektřiny,“ uvedl konzultant ze společnosti Wood Mackenzie Frank Yu.</blockquote>
Podle dat Platts Analytics dosáhl import uhlí do Číny v období leden-květen 148,7 mil. tun, což je meziročně o 17 % více. Výrazný propad importu uhlí není v letošním roce i přes opatření proti šíření koronaviru očekáván ani v případě Indie, která by mohla dovést kolem 180 mil. tun uhlí. V loňském roce činil import uhlí do Indie kolem 200 mil. tun.
<h2>Robustní poptávka v ostatních asijských zemích</h2>
Analytici dále očekávají, že rekordně nízké ceny plynu výrazněji neovlivní poptávku po uhlí ani v Jižní Koreji či Taiwanu, a to z důvodu omezení na straně importních kapacit pro LNG.
V případě zemí jihovýchodní Asie, jako jsou Thajsko či Vietnam, byla v posledních měsících zaznamenána robustní aktivita v oblasti nákupu uhlí.
Vietnam importoval podle předběžných dat v květnu rekordních 7,5 mil. tun uhlí, meziročně o 105 % více. Thajsko dovezlo mezi lednem a dubnem 9,3 mil. tun uhlí, což je o 18 % více ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce.

Ani rekordně nízké ceny plynu nestačí k přechodu asijských zemí z uhlí na plyn

Využívání uhlí ať už při výrobě elektrické energie či v jiných průmyslových sektorech v posledních letech klesá v řadě zemí, přičemž výjimkou nejsou ani Spojené státy americké. V USA spotřeba uhlí klesá stabilně od roku 2007, kdy dosáhla svého vrcholu, přičemž loni spadla již téměř na polovinu.
Uhlí bylo v USA po dlouhou dobu hlavním zdrojem při výrobě elektrické energie a elektroenergetický sektor rovněž tvořil většinu jeho spotřeby. Nejvíce uhlí se ve Spojených státech podle tamní vládní agentury U.S. <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44115" target="_blank" rel="noopener">Energy Information Administration</a> (EIA) spotřebovalo těsně před globální ekonomickou recesí v roce 2007, a to 1,1 miliard krátkých tun, tedy bezmála 1 miliard tun.
<figure id="attachment_84973" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84973" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-mezi-lety-2000-a-2019.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-mezi-lety-2000-a-2019.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-mezi-lety-2000-a-2019-512x212.jpg 512w" alt="Vývoj spotřeby uhlí v USA mezi lety 2000 a 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj spotřeby uhlí v USA mezi lety 2000 a 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Od té doby spotřeba uhlí v zemi stabilně klesá, kdy pokles táhne zejména právě elektroenergetika, kde je uhlí vytlačováno levným plynem a obnovitelnými zdroji. V loňském roce se tak v USA spotřebovalo již pouze 535 milionů tun uhlí, a to stále převážně v elektroenergetice s 90% podílem. V průmyslu a dalších odvětvích poté spotřeba klesla za posledních 20 let na 89 na 43,5 tun.
<figure id="attachment_84974" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84974" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-pri-vyrobe-koksu-a-v-ostatnich-prumyslovych-odvetvich.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-pri-vyrobe-koksu-a-v-ostatnich-prumyslovych-odvetvich.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-pri-vyrobe-koksu-a-v-ostatnich-prumyslovych-odvetvich-512x212.jpg 512w" alt="Vývoj spotřeby uhlí v USA při výrobě koksu a v ostatních průmyslových odvětvích. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj spotřeby uhlí v USA při výrobě koksu a v ostatních průmyslových odvětvích. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V případě průmyslu tvoří největší část spotřeby výroba koksu, dále výroba nemetalických minerálních produktů či potravinářství. Konkrétně v případě potravinářství zůstává spotřeba uhlí od roku 2000 relativní stabilní, využíváno je především jako zdroj tepla, dále také pro lokální výrobu elektrické energie v odlehlých oblastech.
<figure id="attachment_84975" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84975" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-v-jednotlivych-odvetvich-prumyslove-vyroby.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-v-jednotlivych-odvetvich-prumyslove-vyroby.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-v-jednotlivych-odvetvich-prumyslove-vyroby-512x212.jpg 512w" alt="Vývoj spotřeby uhlí v USA v jednotlivých odvětvích průmyslové výroby. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj spotřeby uhlí v USA v jednotlivých odvětvích průmyslové výroby. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Přestože v případě potravinářství zůstává spotřeba uhlí neměnná, v ostatních výrobních odvětvích značně klesá. Největší pokles zaznamenalo odvětví papírenství, chemický průmysl či primární výroba kovů, a to kvůli poklesu výrobních zařízení a poklesu spotřeby v těch zbývajících.
Výroba primárních kovů zahrnuje především výrobu oceli či železných výrobků. V tomto odvětví spotřeba prudce klesla na začátku tohoto desetiletí jako následek globální ekonomické krize, a to z přibližně 8 na necelé 3 miliony tun.

Spotřeba uhlí v USA v poslední dekádě intenzivně klesá napříč všemi sektory

Velká Británie ve středu dosáhla dalšího milníku – dva měsíce bez uhelných elektráren. Nejenom díky pandemii si mohla ostrovní země dovolit mít uhelné elektrárny vypnuté. 
Ještě před deseti lety byly uhelné elektrárny odpovědny za 40 % vyrobené elektřiny ve Velké Británii. Ovšem jak informovala <a href="https://www.bbc.com/news/science-environment-52973089">zpravodajská stanice BBC</a>, za poslední dvě měsíce nevyrobily britské uhelné elektrárny žádnou elektřinu a nevypadá to, že by se to v brzké době mělo změnit.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591983333.json“}
&nbsp;
Předchozí rekord výroby elektřiny bez uhelných elektráren byl ve Velké Británii 18 dní a 6 hodin, nastal loni v červnu. Tento i nynější rekord se přitom netýká celého Spojeného království, ale pouze Velké Británie.
<h2>Ostrovní energetická revoluce</h2>
Energetika Británie se za posledních deset let velice změnila. Spojené království má největší offshore větrný průmysl na světě a zároveň i největší offshore větrnou farmu, která byla zprovozněna minulý rok. Zároveň největší elektrárna v zemi, Drax, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-britska-elektrarna-drax-planuje-ukoncit-spalovani-uhli-jiz-pristim-roce">je transformována na dřevěné pelety</a>. Drax se naprosto odkloní od uhlí jakožto paliva v březnu příštího roku.
Jako další důkaz transformace země je fakt, že zatím letos obnovitelné zdroje vyrobily více elektřiny než všechny fosilní zdroje dohromady.
Ve Velké Británii jsou nyní v provozu už pouze 4 uhelné elektrárny, z čehož jednu vlastní i český EPH. Některé, podobně jako Drax, by mohly změnit palivo na biomasu.
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul