Podíl elektrické energie z uhlí by měl v Polsku do roku 2040 klesnout až na pouhých 11 %. Polovina výrobní kapacity by pak měla pocházet z bezemisních zdrojů. Klíčem by přitom měl být rozvoj offshore větrných elektráren a jaderné energetiky, předpokládá aktualizovaný návrh Polské energetické politiky do roku 2040. Dosavadní plánované reformy uhelné energetiky jsou ovšem kritizovány jako nedostatečné.
Polské Ministerstvo pro klima <a href="https://www.gov.pl/web/klimat/minister-kurtyka-polityka-energetyczna-polski-do-2040-r-udziela-odpowiedzi-na-najwazniejsze-wyzwania-stojace-przed-polska-energetyka-w-najblizszych-dziesiecioleciach">prezentovalo novou verzi plánované Polské energetické politiky do roku 2040</a>, která dle jejich slov bere v potaz klimatickou politiku EU, technologický pokrok a dopady pandemie COVID-19. Nově stojí na třech základních pilířích – spravedlivý přechod, bezemisní energetický systém a dobrá kvalita ovzduší. Hlavním cílem je pak snížení podílu uhlí na výrobě elektřiny ze současných přibližně 75 % na 11 – 28 % do roku 2040.
<blockquote>„Zajištění pokračujících a stabilních dodávek energie průmyslu a zákazníkům je nezbytným předpokladem pro přilákání investic do země,“ dodal Michał Kurtyka, polský ministr pro klima.</blockquote>
Mezi hlavní předpokládané investice patří 130 mld. zlotých (cca 785 mld. Kč) do offshore větrných elektráren a 150 mld. zlotých (cca 905 mld. Kč) do jaderné energetiky. Bezemisní zdroje energie by tak měly pokrýt do roku 2040 polovinu výrobní kapacity. Nejméně 23 % veškeré spotřebované energie by pak mělo pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Dalších 60 mld. zlotých (cca 362 mld. Kč) z Evropských fondů by mělo jít na pomoc regionům nejvíce závislým na těžbě uhlí. Celkově by tak mělo vzniknout až 300 tisíc nových pracovních míst.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600156236.json“}
<h2>Plánovaná reforma energetiky podléhá kritice</h2>
Ve střednědobém horizontu pak Polsko plánuje provést restrukturalizaci energetického sektoru. Tři státní společnosti PGE, Enea a Tauron by se měly spojit pouze ve dvě. Jedna by pak měla spravovat pouze zdroje související s uhlím a druhá zbytek. Společnosti přitom vlastní jedenáct uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 23,9 GW, což představuje 94 % veškerého polského výkonu v uhelných zdrojích.
Plán je ovšem kritizován environmentální skupinou Greenpeace, protože počítá s podporou uhelných elektráren až do roku 2040. <a href="https://www.greenpeace.org/poland/aktualnosci/29289/odejscie-polski-od-wegla-do-2035-roku-to-business-as-usual-konieczne-przyspieszenie/">Dle jejich analýzy</a> je již teď z ekonomických a technických důvodů plánováno ukončení produkce ve většině uhelných elektráren, vyjma KVET, do roku 2035. Ještě v první polovině tohoto roku pak bylo Polsko s produkcí 50,5 TWh <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/">největším producentem elektřiny z uhlí v Evropské Unii</a>.
Úvodní fotografie: Hnědouhelný důl Turów, autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org

Energetika v zahraničí

Polsko aktualizovalo svou dlouhodobou energetickou politiku, připravuje se na odklon od uhlí

Přehled rekultivačních jezer v ČR (12. září bude otevřeno jezero Most, které vzniklo zatopením hnědouhelného dolu):

Jezero Medard &#8211; Jezero, které je s plochou 493,5 hektaru největším rekultivačním jezerem v Česku, vzniklo mezi městy a obcemi Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum, Bukovany a Citice zaplavením zbytkové jámy lomů Medard-Libík. Tyto lomy byly v provozu od roku 1872 do března 2000. Napouštění jezera z Ohře začalo v červnu 2010 a plánované výšky hladiny bylo dosaženo v roce 2016. Vodní plocha má délku čtyři kilometry, šířku 1,5 kilometru a nejvyšší hloubku 50 metrů. Jezero ještě nebylo oficiálně zpřístupněno ke koupání, v současnosti se plánuje dobudování jeho okolí. Areál se však již stal oblíbenou rekreační oblastí a je hojně využíván cyklisty, běžci i dalšími sportovci.
Jezero Milada &#8211; Jezero vzniklo v někdejší těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice, v místě bývalých obcí Hrbovice, Tuchomyšl a Vyklice, kde těžba uhlí začala v roce 1977 a skončila o dvacet let později. Napouštění jezera začalo v červnu 2001 a ukončeno bylo v srpnu 2010, rekultivace oblasti stála 5,4 miliardy korun. Jezero se s rozlohou 252,2 hektarů řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku a pro veřejnost bylo otevřeno v květnu 2015. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru. V současnosti jezero čeká na vybudování infrastruktury.
Jezero Most &#8211; Nachází se v území bývalé těžební lokality Ležáky, která byla založena původně jako hlubinný hnědouhelný důl Richard v roce 1901. Důl byl v roce 1945 přejmenován na důl Ležáky, těžba uhlí zde skončila v srpnu 1999. Napouštění jezera, které leží mezi městem Most, areálem chemických závodů v Záluží u Mostu a obcí Braňany přímo pod kopcem Hněvín na místě starého města Most, začalo v říjnu 2008 a ukončeno bylo v červnu 2012. Rekultivace lomu na jezero stála přes 1,7 miliardy korun. Zatopená plocha má rozlohu 309 hektarů a maximální hloubka je 75 metrů, je tak nejhlubším a jedním z největších lomů v České republice. Otevření jezera se několikrát odkládalo, problémy se objevily při pracích na vedení potrubí kanalizace pod řekou Bílinou.

Menší rekultivační jezera vzniklá v minulosti:
Jezero Barbora &#8211; Nachází se u obce Oldřichov, asi šest kilometrů západně od Teplic. Vzniklo po vytěžení stejnojmenného dolu v roce 1973. Jeho plocha je 55 hektarů a hloubka až 60 metrů.
Jezero Matylda &#8211; Nalézá se v severozápadní části města Most, vzniklo zatopením bývalého lomu Vrbenský, kde skončila těžba v březnu 1976. Stavba začala v roce 1986, v roce 1992 bylo jezero, které má rozlohu 39 hektarů a je jen čtyři metry hluboké, napuštěno vodou.
Jezero Michal &#8211; Vzniklo v místě stejnojmenného lomu, asi tři kilometry jihovýchodně od Sokolova. V letech 1872 až 1924 probíhala v prostoru jezera těžba hnědého uhlí v hlubinném dole Štěstí Požehnání, s povrchovou těžbou se začalo v roce 1980 již v lomu Michal. Těžba uhlí byla ukončena v roce 1991, napouštění jezera o rozloze 29 hektarů s maximální hloubkou 5,6 metru skončilo v roce 2003.

Rekultivační jezera plánovaná v budoucnu:
&#8211; Jezero Centrum u Litvínova by mělo vzniknout v lomu ČSA, kde se stále těží. Plocha jezera bude činit zhruba 670 hektarů, což je víc než dvojnásobek plochy Máchova jezera a jeho hloubka až 150 metrů. Podle společnosti Sev.en Energy, která důl spravuje, by napouštění jezera mohlo začít v roce 2027 či 2028.
&#8211; Jezero Jiří-Družba na Sokolovsku má vzniknout spojením a zatopením zbytkových jam po těžbě v lomech Jiří a Družba po ukončení těžby v roce 2038. Jezero by mělo být s rozlohou 1312 hektarů největším rekultivačním jezerem v Česku.
&#8211; Jezero Tušimice u Prunéřova s plánovanou rozlohou až 1000 hektarů má být naplněno kolem roku 2060.
&#8211; Jezero Vršany mezi Mostem a Chomutovem s rozlohou až 470 hektarů by mohlo vzniknout někdy po roce 2060.
&#8211; Jezero Bílina má vzniknout v místě lomu, kde se má těžit až do roku 2050. Až tisícihektarové jezero by mohlo vzniknout kolem roku 2070.

Uhlí

Rekultivací po těžbě uhlí v ČR vznikla tři jezera, největší je Medard

Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren. Jejich kapacita by měla dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to dnes polské ministerstvo klimatu.
První jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva měla zahájit provoz do roku 2033. Polsko rovněž plánuje do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou osm až 11 gigawattů. Investice do tohoto projektu se odhadují na 130 miliard zlotých.
Rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů podle ministerstva vytvoří 300.000 pracovních míst, uvedla agentura Reuters.
V současnosti se na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty uhlí. Podle nejnovější verze energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.
Ekologická organizace Greenpeace ale tvrdí, že energetická strategie nereflektuje výzvy spojené s klimatickou krizí a je odtržená od ekonomické reality. &#8222;Plán počítá s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny v roce 2030 a nespecifikuje termín, kdy Polsko uhlí opustí,&#8220; píše se v jejím prohlášení.
Polsko se jako jediná členská země Evropské unie nezavázalo k dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
Polská vláda chce společně s odbory do konce září připravit plán restrukturalizace uhelného průmyslu. Vláda hodlala uzavřít dva uhelné doly, kvůli tlaku odborů však od tohoto záměru upustila.
Polský uhelný průmysl se potýká s poklesem poptávky, který prohloubila koronavirová krize, protože snížila spotřebu energie. Řada horníků se přitom sama koronavirem nakazila, což vedlo k přerušení některých těžebních aktivit. Náklady na využívání uhlí se navíc zvyšují v důsledku rostoucích cen emisních povolenek.

Polsko chce urychlit odklon od uhlí a do jaderné energie investovat 150 miliard zlotých

Transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá systematickou podporu této přeměny. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Sdělil, že Česko má na transformaci energetiky připraveno víc než 100 miliard korun, do teplárenství mají jít desítky miliard Kč.
<blockquote>&#8222;Čeká nás přechod na plyn, biomasu, energeticky využívat budeme také odpady. Jsme připraveni podpořit přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Nikoho nenecháme na holičkách, ale bude to vyžadovat i součinnost provozovatelů tepláren, které čekají v dalších dvou letech významné investice,&#8220; řekl Havlíček.</blockquote>
Připomněl, že na teplárny a centralizované zásobování tepelnou energií je napojeno 1,6 milionu tuzemských domácností, tedy zhruba čtyři miliony obyvatel ČR. Více než polovinu výroby tepla zajišťuje uhlí. Ministerstvo plánuje, že do budoucna bude minimálně 60 procent dodávek bude pocházet z vysoce účinných zdrojů, které spolu s teplem vyrábějí i elektřinu.
Zdrojem peněz budou podle MPO mimo jiné takzvaný Modernizační fond, Regionální rozvojový fond, Fond pro spravedlivou transformaci a několik miliard korun bude také v nových operačních programech &#8211; Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a Operačním programu Životní prostředí (OP ŽP). První programy má být možné čerpat od příštího roku, uvedl resort.
<blockquote>&#8222;S investiční podporou počítáme podle pravidel veřejné podpory ve výši asi 40 procent podle velikosti podniku. Provozní podporu dělíme na tři typy &#8211; zachováni výroben v provozu, modernizované zdroje a nové zdroje. U modernizovaných a nových zdrojů předpokládáme garanci 15 až 20 let, u udržovací podpory nyní počítáme s provozní podporou maximálně tři roky. Vše průběžně konzultujeme s Evropskou komisí, aby byla tato strategie a podpora nastavena nezpochybnitelně podle všech pravidel, pokynů a doporučení EU,&#8220; řekl dnes Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla.</blockquote>
Transformaci teplárenství podle MPO podporuje také už dřívější snížení daně z přidané hodnoty pro teplo a chlad. Od letošního ledna sazba klesla z 15 na deset procent. Energetický regulační úřad chystá nový model cenové regulace teplárenství.
<blockquote>&#8222;V současném návrhu pracujeme se dvěma skupinami spotřebitelů, s chráněnými a oprávněnými zákazníky. Mezi chráněné zákazníky patří domácnosti, bytové domy, společenství vlastníků jednotek a další, kteří mají při vyjednávání s dodavateli tepla objektivně slabší postavení a zaslouží si proto vyšší úroveň ochrany, přísnější regulaci,&#8220; uvedl dnes předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Proti tomu velcí, takzvaní oprávnění zákazníci si naopak lepší podmínky často dokážou vyjednat sami a silná regulace u nich bývá spíše na překážku. Oprávnění zákazníci dostanou větší prostor pro smluvní volnost a budou moci lépe využít výhod konkurence,&#8220; doplnil.</blockquote>
Vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh dnes ČTK řekl, že Havlíčkův plán staví na dotacích pro teplárny, aby obstály proti konkurenci, tedy menším kotelnám, které neplatí emisní povolenky. &#8222;Ale už Státní energetická koncepce ČR obsahuje několik let nesplněný úkol, že má být zvýšena daň z fosilních paliv mimo systém emisního obchodování, aby část emisí oxidu uhličitého neunikala zpoplatnění a teplárny nebyly v nevýhodě,&#8220; dodal.

Teplárenství

Havlíček: Odchodu tepláren od uhlí pomohou evropské peníze

Regiony postižené těžbou uhlí mohou získat na svou transformaci až stovky miliard korun. Musí mít ale do dvou let připravené projekty, na které bude možné čerpat evropské a národní zdroje. Celkově může Česká republika v následujícím programovém období z Evropské unie získat až 960 miliard korun. Starostům to dnes v Karlových Varech řekli ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Právě uhelné regiony &#8211; Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj &#8211; by u některých fondů měly buď úplnou exkluzivitu nebo minimálně výhodu. Peníze mohou čerpat z fondu spravedlivé transformace, fondu obnovy, fondu modernizace, kohezních fondů i fondu React-EU, řekla dnes Dostálová. Stěžejní je podle právě to, aby bylo dostatek projektů připravených do roku 2023.
Například Karlovarský kraj už zpracoval deset programových oblastí, v nichž je okolo 50 projektů, které mají pomoci kraji přeměnit ekonomiku do značné míry závislou na těžbě a zpracování uhlí. &#8222;Víc než kdy jindy je dnes důležité vytvořit aktivní komunikační platformu, to znamená starostové, kraj, ministerstva. A přivítali jsme i to, že ministerstva se budou snažit vytvořit i samostatný podprogram na přípravu těch projektů. Je to jedinečná příležitost a nesmíme si nechat ten vlak ujet,&#8220; řekl ČTK hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO).
V Karlovarském kraji už ukončení provozu teplárenské části Sokolovské uhelné začal útlum těžby uhlí. Zároveň jej ale postihly důsledky pandemie covid-19, která tvrdě dopadla na lázeňství a cestovní ruch, které tvoří významnou část zaměstnavatelů v kraji.
Podle Kubise by kraj chtěl získat peníze například do oblasti energetiky, teplárenství, digitalizace, vzdělávání nebo na podporu menších podniků. Projekty ale budou moci překládat i města, obce nebo firmy. Podle Dostálové bude důležitá jak připravenost projektů, tak jejich udržitelnost do budoucna. Ministerstva budou žadatelům aktivně pomáhat s přípravou projektů, přislíbili dnes oba ministři.
Jak doplnil ministr životního prostředí Brabec, řada projektů se logicky bude nějakým způsobem týkat ekologie. Proto i administraci například fondu pro spravedlivou transformaci bude dělat ministerstvo životního prostředí. Tento fond je určen evropským regionům, které čeká přechod ekonomiky z uhlí na jiné oblasti hospodářství.

Energetika v ČR

Uhelné regiony mohou získat stamiliardy, musí mít ale projekty

Osm aktivistů a aktivistek Greenpeace brzy ráno vylezlo na rypadlo v lomu Vršany u Mostu. Požadují mimo jiné rychlý konec těžby a spalování uhlí a přechod k obnovitelným zdrojům. V tiskové zprávě to dnes uvedl Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí české odbočky Greenpeace.
Není to poprvé, co ekologičtí aktivisté rypadlo ve Vršanech obsadili. Loni v říjnu několik lidí z hnutí Against Coal takto protestovalo téměř tři dny. Vršanská uhelná na ně nedávno podala žalobu, uvedla dnes v tiskové zprávě Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí těžební společnosti Sev.en Energy, které lom patří. &#8222;Svým protizákonným jednáním ohrožují aktivisté nejen své zdraví a životy, ale také naše zaměstnance. Požádali jsme o spolupráci policii,&#8220; doplnila mluvčí.
<blockquote>&#8222;Dostali jsme informaci, že několik osob vniklo na skládkový stroj v prostoru lokalita Vršany, stroj je v odstávce. Policie v současné době situaci monitoruje a zabývá se neoprávněným vniknutím do těžebního prostoru,&#8220; řekla ČTK mluvčí mostecké policie Ludmila Světláková.</blockquote>
Aktivisté Greenpeace v prohlášení mimo jiné požadují, aby do roku 2030 přestala výroba elektřiny z uhlí, do roku 2035 žádají kompletní &#8222;konec uhlí&#8220;, chtějí také zajištění sociálně ohleduplného a spravedlivého přechodu k obnovitelným zdrojům energie pro uhelné regiony a jejich obyvatele a požadují, aby byly co nejdříve odstaveny uhelné elektrárny, které &#8222;jedou na vývoz &#8211; například Chvaletice a Počerady&#8220;.
O budoucnosti těžby uhlí jedná tzv. uhelná komise, která se naposledy sešla v červnu v areálu elektrárny Počerady. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že do konce letošního roku komise stanoví postup útlumu této těžby. Komise se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Ekologičtí aktivisté budou za rychlý konec spalování uhlí demonstrovat také v sobotu, a to před elektrárnou Počerady na Lounsku. Nedaleko elektrárny, jejímž majitelem bude od roku 2024 rovněž skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače, už začali pořadatelé protestu stavět kemp. Půjde v pořadí o čtvrtý tzv. klimakemp v ČR, jeho součástí budou workshopy a přednášky. Sobotní demonstraci svolává 13 ekologických organizací, které mají na vládu čtyři požadavky. Těmi jsou rovněž rychlé ukončení těžby a spalování uhlí, co nejrychlejší ukončení provozu elektrárny Počerady, spravedlivá transformace uhelných regionů a navýšení cílů snižování emisí v rámci Evropské unie do roku 2030.

Aktivisté obsadili rypadlo ve Vršanech,chtějí konec "doby uhelné"

Těžební společnost OKD loni vytvořila ztrátu 861 milionů korun. V roce 2018 měla zisk 1,29 miliardy korun. Objem výroby firmě meziročně klesl z 4,6 milionu na 3,6 milionu tun uhlí. Napsala to dnešní MF Dnes.
Výrazná ztráta je podle firmy hlavně důsledkem poklesu cen uhlí. &#8222;Z 210 dolarů za tunu koksovatelného uhlí klesly během roku ceny až na 140 dolarů za tunu,&#8220; uvedl deník. Klesající trend podle něj pokračuje i v letošním roce.
<blockquote>&#8222;Oceláři snižují výrobu na minimum, světové ceny koksovatelného uhlí trvale klesají, energetický trh prochází největší krizí za 70 let,&#8220; uvedla ve výroční zprávě předsedkyně představenstva Vanda Staňková.</blockquote>
Na hospodaření podniku měl velký vliv výbuch metanu v Dole ČSM, při kterém na konci roku 2018 zemřelo 13 horníků. Těžbu ovlivňují i složité geologické podmínky. &#8222;Zvyšování degazace, ochlazování prostředí a další opatření nás brzdí ve zvyšování postupů a výkonnosti. Překročení povolených koncentrací metanu či oxidu uhelnatého na pracovištích vede k celkovému uzavření porubu. Tato rizika se na výpadku v těžbě podílela ze 70 procent,&#8220; uvedla Staňková.
Vlastníkem OKD je prostřednictvím společnosti Prisko stát. List připomněl, že společnost OKD kvůli špatným hospodářským výsledkům požádala Prisko o 1,2 miliardy korun, na což Prisko zatím zareagovalo navýšením základního jmění o 600 milionů korun a o další pomoci se jedná.
Kvůli špatné hospodářské situaci firmy se hovoří o tom, že by těžba ve všech dolech OKD měla skončit na konci roku 2021 nebo v roce 2022. Podle materiálu, který v červenci projednávala vláda, se o tom má rozhodovat na podzim podle vývoje cen uhlí.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. V dolech pracuje celkem okolo 8000 lidí.

Těžební společnost OKD se loni propadla do ztráty 861 milionů Kč

OKD dnes ráno zahájilo preventivní testování zaměstnanců na covid-19. U čtyř dolů působí celkem čtyři odběrové týmy. Každý den odeberou vzorky až od 600 lidí. Výsledky budou horníci znát nejpozději do 36 hodin. ČTK to řekla mluvčí těžební společnosti Naďa Chattová.
<blockquote>&#8222;Testování jsme spustili dnes před ranní směnou okolo 05:00. Další odběry se budou dělat dopoledne i odpoledne. Každého budeme testovat ve dvoutýdenních intervalech,&#8220; uvedla Chattová.</blockquote>
Dodala, že samotné odběry nyní provádějí zdravotníci z nemocnice Karviná-Ráj. Do budoucna těžební firma připravuje spolupráci i s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity.
Analýzu vzorků pak provádí Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého. &#8222;Výsledky zaměstnanci zašlou co nejdříve, nejpozději do 36 hodin. Testování v celém rozsahu hradí zaměstnavatel,&#8220; doplnila mluvčí.
<figure id="attachement_22910" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Společnost chce preventivním testováním zajistit bezpečnost a zdraví zaměstnanců a jejich rodin. Zároveň tento krok umožní vedení firmy po přerušení těžby opětovně zahájit provoz beze strachu z nekontrolovatelného šíření viru. &#8222;Díky kontinuálnímu preventivnímu testování budeme schopni velmi rychle zachytit a izolovat potenciální nové ohnisko. Případné pozitivní výsledky budou samozřejmě hlášeny KHS v Ostravě, se kterou budeme i nadále úzce spolupracovat,&#8220; dodala předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.
Doly se staly jedním z velkých ohnisek nákazy. Koronavir nejprve zasáhl Důl Darkov a posléze se rozšířil na Doly ČSM. Dolu ČSA se hromadná nákaza vyhnula. Vedoucí protiepidemického oddělení hygieniků v Karviné Andrea Lipjaková ČTK sdělila, že se v souvislosti s tímto ohniskem nakazilo přes 1700 horníků, jejich příbuzných či kontaktů. V souvislosti s nákazou na Dole Darkov hygienici zaznamenali 516 nakažených, u Dolu ČSM-Sever to bylo 819 nemocných a u Dolu ČSM-Jih 402 pozitivních. Přímo na pracovištích firmy to z celkového počtu bylo přes 1200 nemocných. Firma proto na několik týdnů přerušila těžbu. Obnovila ji minulý týden.

OKD zahájilo preventivní testování zaměstnanců na covid-19

Společnost OKD dnes obnoví provoz ve všech dolech. ČTK to řekla mluvčí těžební společnosti Naďa Chattová. Doly vyřadil z provozu na několik týdnů koronavirus, který se rozšířil mezi horníky. Přípravné práce na obnovení těžby začaly 10. srpna.
<blockquote>&#8222;Od dnešního dne se v dolech OKD naplno rozjede provoz. V odpoledních hodinách se uhlí začne těžit v Dole Darkov, ČSA a ČSM. Po šestitýdenním přerušení těžby tak znovu z dolů zamíří uhlí na povrch,&#8220; uvedla.</blockquote>
Společnost OKD těžbu přerušila 3. července, po plošném testování na Dolech ČSM-Sever a ČSM-Jih. Těžbu v Dole Darkov přerušila už na konci května.
Přípravné práce v dolech firma začala provádět v pondělí. &#8222;Obnoveny byly i práce na údržbě&#8230; které jsou pro provoz dolů velmi potřebné. Rovněž jsou v potřebné míře prováděny práce související s bezpečností při plném provozu. Až bude dopraveno dostatečné množství uhlí na povrch, rozjedou se naplno i obě naše úpravny,&#8220; dodal ředitel provozu OKD David Hájek.
OKD postupně navyšuje počet důlních pracovníků na jednotlivých lokalitách. K dnešnímu dni se do práce vrátilo po prodělaném onemocnění covid-19 už více než 900 zaměstnanců. Od pondělí 17. srpna 2020 začnou v OKD preventivní testy na covid-19, které společnost zajistila pro své zaměstnance. &#8222;Díky kontinuálnímu preventivnímu testování budeme schopni velmi rychle zachytit a izolovat potenciální nové ohnisko,&#8220; dodala předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.
Zaměstnanci budou na odběry docházet ve dvoutýdenních intervalech. Předpokládá se, že denně by tak testy mohlo podstoupit kolem 500 až 600 zaměstnanců, měsíčně by jich ve firmě udělali zhruba 12.000. Náklady na testy bude hradit OKD.
Koronavirová nákaza nejprve zasáhla Důl Darkov a posléze se rozšířila na Doly ČSM. Dolu ČSA se hromadná nákaza vyhnula. Vedoucí protiepidemického oddělení hygieniků v Karviné Andrea Lipjaková ČTK sdělila, že se v souvislosti s tímto ohniskem nakazilo přes 1700 horníků, jejich příbuzných či kontaktů. V souvislosti s nákazou na Dole Darkov hygienici zaznamenali 516 nakažených, u Dolu ČSM-Sever to bylo 819 nemocných a u Dolu ČSM-Jih 402 pozitivních. Přímo na pracovištích firmy to z celkového počtu bylo přes 1200 nemocných.

Společnost OKD dnes obnoví provoz ve všech dolech

Podle <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/080720-zero-commercial-generation-from-gb-coal-forecast-for-q4-platts-analytics">S&amp;P Global Platts Analytics</a> se ve Velké Británii během zbytku letošního roku nebude vyrábět elektřina z uhlí na komerční bázi. Tento trend by navazoval na nedávný vývoj, kdy se ve Velké Británii od dubna 2020 elektřina z uhlí téměř nevyráběla. Pokles výroby z uhlí je dle Platts Analytics doplňován výrobou z plynu. 
V <a href="https://oenergetice.cz/uhli/velka-britanie-uz-dva-mesice-nevyrabi-elektrinu-uhli">dubnu 2020</a> uhlí z výroby elektřiny ve Velké Británii úplně zmizelo na zhruba dva měsíce. Krátce se objevilo v červnu, a to díky souhře několika faktorů – vysoké ceně emisní povolenky, levnému zemnímu plynu a nižší poptávce. Podle Glenna Ricksona, řídícího analytika z Platts Analytics, zprovoznění kabelového vedení mezi Velkou Británií a Francií IFA2 s přenosovou kapacitou 1 GW bude domácí uhelné zdroje z trhu dále vytlačovat.
<blockquote>„Předpokládáme nulovou výrobu z uhlí až do roku 2021, dokonce i v listopadu/prosinci, což je bezprecedentní,“ uvedl Glenn Rickson.</blockquote>
Na začátku srpna Platts Analytics vydal pravidelnou týdenní zprávu o trhu s elektřinou ve <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/velka-britanie-nebude-dale-investovat-uhelne-energetiky/">Spojeném království</a>. Přestože v červenci ceny povolenky dosahovaly téměř 30 euro za tunu CO2, podle výše zmíněné zprávy není výhled jejich cen v blízké budoucnosti tak pozitivní a předpokládá i pokles.
<h2>Pokles výroby z uhlí je nahrazován plynem</h2>
Z důvodu snížené dostupnosti jaderných elektráren je přitom pokles výroby uhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/vice-nez-100-uhelnych-elektraren-usa-proslo-od-roku-2011-konverzi-plyn/">nahrazován výrobou z plynu</a>. V pěti regionech EU – Francii, Německu, Itálii, Španělsku a Velké Británii (EU-5) – se výroba elektřiny z plynu v červenci zvýšila oproti červnu o 5,6 TWh na 36,4 TWh. Platts Analytics očekává, že výroba elektřiny z plynu bude i na podzim v těchto zemích stabilně vysoká.
<blockquote>„Očekáváme, že výroba elektřiny z plynu v zemích EU-5 bude v září, říjnu a listopadu na zhruba stejných úrovních jako v roce 2019 a čekáme, že v prosinci bude vyšší než v roce 2019, a to i přesto, že celková poptávka bude významně nižší,“ uvedli analytici Platts.</blockquote>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1597066428.json“}
Ve zbytku třetího a ve čtvrtém kvartálu 2020 bude podle Platts Analytics poptávka po elektrické energii o 3–5 % nižší ve srovnání s pětiletým průměrem. Důvodem jsou změny v chování spotřebitelů a ekonomické dopady pandemie koronaviru.