Německé paroplynové elektrárny budou i nadále, až do období vánočních svátků, provozovány pro pokrytí základního zatížení. Důvodem jsou nízké ceny plynu, které elektrárny spalující zemní plyn favorizují oproti elektrárnám černouhelným. Společnosti provozující elektrárny <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-gas-plants-set-to-run-baseload-in-dec-amid-low-prices/1169515">to uvedly pro agenturu Montel</a>.
Mezní náklady na provoz německých (paro)plynových elektráren jsou při současných cenách zemního plynu, uhlí a emisních povolenek nižší než náklady na provoz černouhelných elektráren. Paroplynové elektrárny tak budou i nadále favorizovány v německém energetickém mixu při pokrývání základního zatížení (baseload).
Evropa v současné době čelí nízkým cenám plynu, kontrakty s dodávkou v následujících měsících <a href="https://www.powernext.com/futures-market-data">se v německém obchodním bodě NCG pohybují okolo 13 EUR/MWh</a>, cena pro následující měsíc poklesla dokonce pod 12,8 EUR/MWh. Podobný vývoj lze sledovat i na hubu TTF, který je nyní nejlikvidnějším obchodním bodem v Evropě.
<figure id="attachment_89982" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1612px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png"><img class="size-full wp-image-89982" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png 1612w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-512x275.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-768x413.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-1024x550.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-725x389.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-800x430.png 800w" alt="" width="1612" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny zemního plynu pro kontrakt s dodávkou v prosinci 2020 pro TTF. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
Marže německých paroplynových elektráren (tzv. clean spark spread – CSS) pro elektrárny s 59% účinností dosahuje pro prosinec 0,71 EUR/MWh, zatímco marže černouhelných elektráren (clean dark spread – CDS) s účinností 42 % je pro prosinec záporná a dosahuje -5,80 EUR/MWh.
<div style="margin-bottom: 20px; padding: 12px; border: 1px solid gray; font-style: italic; background-color: #f5f5f5;">
CSS představuje cenu elektřiny sníženou o náklady na palivo a na emisní povolenky pro elektrárny spalující zemní plyn, zohledňuje rovněž účinnost elektrárny. Nezahrnuje investiční náklady, náklady na provoz a údržbu a další náklady provozovatele. CDS představuje totožný ukazatel pro elektrárny spalující černé uhlí.
</div>
<h2>Výhled pro paroplynové elektrárny je prozatím příznivý i pro první čtvrtletí 2021</h2>
V prosinci budou během prvních tří týdnů paroplynové elektrárny běžet v základním zatížení, zatímco během vánočních svátků jejich využití poklesne z důvodu nižší poptávky po elektřině, uvádí Sigurd Lie, energetický analytik společnosti Storm Geo.
Tzv. coal to gas switching neboli nahrazování uhelných elektráren ve výrobě elektřiny elektrárnami spalujícími zemní plyn bude pokračovat do prvního čtvrtletí, ale plynové elektrárny budou pravděpodobně mimo provoz o víkendech a zejména v neděli, dodává Lie.
<blockquote>„[Střednědobý až dlouhodobý] trend hovoří ve prospěch plynu,“ souhlasí mluvčí německé energetické společnosti Uniper, Georg Oppermann, a poukázal na plány Německa na odstavení jaderných elektráren do konce roku 2022 a odstavování uhelných elektráren.</blockquote>
Paroplynové elektrárny Uniperu Irsching 4 a Irsching 5, které se na trh vrátily začátkem října poté, co byly součástí rezervy ke stabilizaci německé energetické sítě od dubna 2016, měly v říjnu dle dat dle Fraunhoferova institutu koeficient využití instalovaného výkonu 43 %, respektive 39 %.
<blockquote>„V říjnu byly jednotky v provozu hlavně v pracovní dny a mimo provoz byly v sobotu a neděli. Jejich výroba obvykle začala mezi 04:00-05:00 a skončila kolem 22:00. Během této doby vyráběly jednotky hlavně na plný výkon,“ uvedl Bruno Burger, výzkumný pracovník společnosti Fraunhofer ISE.</blockquote>
Úvodní fotografie: Německá plynová elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Německo

Německé plynové elektrárny jsou díky nízkým cenám plynu nasazovány pro pokrytí základního zatížení

Podle nové <a href="https://energyandcleanair.org/wp/wp-content/uploads/2020/11/EN-China-Climate-NDC-and-14th-FYP.pdf">studie</a>, která vznikla spoluprací čínského <a href="http://www.draworld.org/">Centra pro výzkum životního prostředí Draworld (DERC)</a> a <a href="https://energyandcleanair.org/">Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA</a>), musí Čína okamžitě přestat s výstavbou nových uhelných elektráren a zdvojnásobit instalace větrných a solárních elektráren, pokud chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.
Svůj cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 oznámil čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu před Valným shromážděním OSN. Do roku 2030 chce země dosáhnout vrcholu vypouštění emisí oxidu uhličitého. Přesný plán na dosažení ambiciózního cíle ale zatím není známý. Indikátorem čínského odhodlání k uhlíkové neutrální budoucnosti budou cíle a opatření formulované v 14. čínském pětiletém plánu pro roky 2021 až 2025. Ten by podle studie měla Čína finalizovat koncem příštího roku. Aby svého cíle dosáhla, bude muset země zavést přísná opatření a to co nejdříve.
Podle studie vzrostl podíl Číny na světových emisích z méně jak 20 % v roce 2010 na 26 % v roce 2019. Největším emitentem skleníkových plynů v Číně jsou tamní uhelné elektrárny. Jejich celkový instalovaný výkon v současnosti činí přibližně 1100 GW, podle studie je ale v současnosti 130 GW nadbytečných. Studie proto předpovídá, že i pokud by Čína nezavedla systém pro zpoplatnění emisí uhlíku, mohl by instalovaný výkon uhelných elektráren klesnout do roku 2030 na 1020 GW.
Některé zainteresované subjekty z energetického sektoru přitom plánovaly nárůst instalovaného výkonu na 1300 GW. Podle studie měly uhelné zdroje v průběhu 13. pětiletky (2016-2020) průměrné roční využití maxima kolem 4200 hodin.
Podle studie je optimální výše instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách pro rok 2030 680 GW. Pro dosažení takového poklesu by podle studie bylo zapotřebí zavést efektivní zpoplatnění vypouštěných emisí uhlíku. Cena za tunu CO2 by měla být přibližně ve výši 200 jüanů za tunu (přibližně 677 korun). Takovéto zpoplatnění by tak bylo přibližně srovnatelné s aktuálními cenami emisních povolenek obchodovaných v rámci EU ETS.
<h2>Žádný prostor pro nové fosilní zdroje s dlouhou životností</h2>
Čína si sama stanovila cíl dosáhnout 50% podílu nefosilních zdrojů elektrické energie ve svém energetickém mixu do roku 2030. V současnosti podíl nefosilní energie činí 32 %. Pro splnění tohoto cíle je dle studie zapotřebí zdvojnásobit růst solární a větrné energie ve srovnání s průměrem za posledních 10 let a dosáhnout tak alespoň 20% podílu těchto zdrojů v energetickém mixu. Studie ale navrhuje, aby tento podíl byl stanoven výš – na 25 %, pro případ, že by se potvrdilo pravděpodobné zpomalení růstu podílu jaderné a vodní energie. Každý rok by tak muselo být instalováno přibližně 100 GW nových solárních a větrných zdrojů.
<blockquote>„Není žádný prostor pro výstavbu nové fosilní infrastruktury s dlouhou životností, jakou jsou uhelné zdroje, které by musely být předčasně uzavřeny, aby došlo k naplnění čínské vize dosáhnout nulových čistých emisí.“ – ze zveřejněné studie</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Frans Berkelaar's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/28169156@N03/" data-track="attributionNameClick">Frans Berkelaar</a>

Uhlí

Studie: Splnění klimatických cílů Číny vyžaduje zákaz nových uhelných elektráren

Česká republika může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030. Vyplývá to z komparace studií, kterou připravil projekt Fakta o klimatu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedl zakladatel projektu Ondráš Přibyla. Součástí materiálu jsou podle něj i nová data britského think-tanku Ember, která potvrzují, že uhelnou výrobu energie a tepla mohou plně nahradit obnovitelné zdroje energie už za deset let.
Data z vybraných studií, které se zabývaly odklonem uhlí, podle Přibyly ukazují, že cíl Evropské unie dosáhnout do roku 2030 snížení takzvané uhlíkové stopy o 55 procent proti roku 1990, je možný i v České republice. Kromě dat Ember tvůrci <a target="_blank" href="https://faktaoklimatu.cz/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr">porovnání</a> vycházeli ze studií společností Energynautics a BloombergNEF. Brali také v potaz čísla z vládního energeticko-klimatického plánu ČR.
<blockquote>&#8222;Studie se v některých aspektech liší. Dohromady ale ukazují, že odklon od uhlí jako primárního zdroje elektřiny je možný, aniž bychom ohrozili stabilitu přenosové soustavy nebo dodávky elektřiny. Odstavení uhelných elektráren závisí hlavně na naší vůli ke změně, úpravách zákonů a nutných investicích,&#8220; řekl dnes Přibyla.</blockquote>
Chris Rosslowe, hlavní autor studie Ember uvedl, že odstavení uhelných elektráren v Česku je sice ambiciózní, ale realistický cíl. &#8222;Uhlí může nahradit například zelená energie z větru a fotovoltaika. Pokud by se podařilo postupnými kroky do roku 2030 od uhlí ustoupit, mohlo by to do budoucna znamenat posílení české ekonomiky,&#8220; dodal.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí zopakoval, že takzvaná uhelná komise, která bude dávat doporučení vládě, pracuje se scénáři konce využívání uhlí v ČR v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
Doporučení pro českou vládu by mělo padnout na dalším jednání komise, které bylo ve čtvrtek přeloženo z 26. listopadu na pátek 4. prosince. Předsedové komise &#8211; Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) &#8211; to odůvodnili další aktualizací podkladů, na jejichž základě má komise rozhodnout.
Konečný termín útlumu uhlí je stále velkým tématem také v Německu, kde byl letos v létě schválen zákon potvrzující postupný odklon od uhlí do roku 2038. Z dopisu zaslanému německému europoslanci Michaelovi Blossovi (za Zelené), na který upozornil evropský think-thank <a target="_blank" href="https://www.endseurope.com/article/1698927/doubts-mount-legality-german-coal-phase-out-law">ENDS</a>, zkoumá ale aktuálně tamní rozhodnutí Evropská komise. Důvodem má být možné podezření z porušení evropských pravidel volné soutěže, kterým mají být především kompenzace, které Německo určilo současným provozovatelům uhelných provozů.
<blockquote>&#8222;Postupné vyřazování uhlí v Německu nepomáhá ochraně klimatu, ve skutečnosti to zhoršuje, protože se jedná o pozlacení zisků uhelných společností. Zabrání tomu, aby Německo dosáhlo svých cílů v oblasti klimatu, a nalije miliardy do kapes uhelných společností. Česká republika by neměla dělat chyby, které jsme udělali v Německu, ale udělat to lépe a investovat do obnovitelných zdrojů místo do uhlí, jaderné energie a plynu,&#8220; řekl dnes ČTK Bloss.</blockquote>
Skupina Fakta o klimatu je složena z programátorů, datových analytiků a doktorandů, kteří vedle svého zaměstnání zpracovávají data z vědeckých institucí a zpřístupňují je na webu <a target="_blank" href="https://faktaoklimatu.cz/">faktaoklimatu.cz</a> ve formě infografik a datových vizualizací. Zasazují se o to, aby data a fakta o klimatu a klimatické změně byla v českém prostoru dostupná a srozumitelně reprezentovaná v souvislostech.

Studie: Česko může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030

Ekologičtí aktivisté, kteří od pondělí protestují před ministerstvem životního prostředí v Praze Vršovicích za dřívější útlum těžby uhlí, zůstanou na místě až do posunutého termínu jednání takzvané uhelné komise 4. prosince. Zároveň svolali na pondělí 30. listopadu demonstraci. Cílem je přimět členy komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. ČTK to dnes řekl Petr Doubravský, mluvčí hnutí Fridays for Future, které akci pořádá spolu s organizacemi Univerzity za klima, Extinction Rebellion a Limity jsme my.
Aktivisté původně plánovali protest do 26. listopadu, kdy se komise měla sejít. Její předsedové, ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO), se ale dohodli na posunutí jednání na pátek 4. prosince. Podle vyjádření úřadů bylo důvodem to, aby členové komise měli čas na prostudování aktualizovaných podkladů, na jejichž základě budou rozhodnout o znění scénáře útlumu uhlí v ČR, který doporučí vládě.
<blockquote>&#8222;Opět se ukazuje, že proces rozhodování o konci těžby a spalování uhlí není dopředu moc dobře naplánovaný a ztrácí tak na transparentnosti. Před ministerstvem zůstaneme,&#8220; uvedl ke změně termínu jednání uhelné komise Doubravský.</blockquote>
Soudí, že ačkoliv jednání komise bylo avizované jako odborné, její rozhodnutí bude politické. &#8222;Někteří politici v komisi se vyslovili pro konec uhlí v roce 2038 a zavrhli jeho konec v nejzazším z projednávaných scénářů, tedy v roce 2033. Považujeme to za absolutní selhání politiky ve veřejném zájmu,&#8220; doplnil Doubravský.
Svolaná demonstrace aktivistů má podle něj mimo jiné poukázat na to, že některé elektrárny v Česku lze začít zavírat už nyní, protože země velkou část elektrické energie vyváží.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s Brabcem.
Havlíček v pondělí zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038.
Kryštof Říha z organizace Univerzity za klima v týdnu uvedl, že protest má poukázat i na to, že jsou v komisi málo zastoupeni lidé z regionů, kterých se útlum těžby dotkne. Podle ástupců Extinction Rebellion je nutné myslet i na rekvalifikační programy pro ty, kteří v důsledku odklonu od uhlí přijdou o práci.

Energetika v ČR

Aktivisté kvůli uhelné komisi prodloužili protest před MŽP

Ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO) se jako předsedové takzvané uhelné komise dohodli na posunutí termínu jejího dalšího jednání, a to z původně plánovaného 26. listopadu na pátek 4. prosince. Ministerstva o tom včera informovala ČTK.
<blockquote>&#8222;Důvodem je další aktualizace podkladů, na jejichž základě má komise při nejbližším jednání rozhodnout o znění scénáře útlumu uhlí v ČR, který doporučí vládě. Členové uhelné komise díky změně termínu budou mít v souladu s jednacím řádem potřebný čas na prostudování všech materiálů,&#8220; uvedly resorty.</blockquote>
Havlíček v pondělí zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
<blockquote>&#8222;Jako spolupředseda uhelné komise chci být maximálně objektivní, garantuji, že nepodlehneme ani ideologickému ani ekonomickému lobbingu a budeme rozhodovat na základě faktů, to je na realistickém plánu náhrady uhelných zdrojů,&#8220; řekl ČTK v pondělí Havlíček.</blockquote>
O konkrétních preferovaných termínech útlumu hovořit nechtěl. Už dříve uvedl, že po doporučení uhelné komise bude mít konečné slovo vláda, a to do konce letošního roku.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s Brabcem.

Ministři: Termín jednání uhelné komise se posouvá na 4. prosince

Konec využívání uhlí v Česku je nevyhnutelný a musí být co nejrychlejší. Pokud chce ČR dostát cílům, ke kterým se zavázala ratifikováním Pařížské klimatické dohody, je nutné ukončit výrobu elektřiny z uhlí nejpozději v roce 2031. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci stínové uhelné komise, která je oponentem a protějškem vládního poradního orgánu.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí řekl ČTK, že uhelná komise by příští čtvrtek 26. listopadu mohla už doporučit vládě scénář odklonu od uhlí v ČR. Zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.
Podle zástupců stínové uhelné komise jsou ale všechny navrhované scénáře nedostatečné a ke konci spotřeby uhlí v Česku by mělo dojít dříve. „Naše stanovisko je poměrně jednoznačné – čím dříve zastavíme spotřebu fosilních paliv, tím lépe – z pohledu změny klimatu,“ řekl dnes klimatolog a člen stínové uhelné komise Alexander Ač. Podotkl, že vnímá, že pro společnost to není reálné. „V zásadě se ale domníváme, že je možné během tohoto desetiletí vyloučit spotřebu uhlí úplně z energetického mixu,“ uvedl.
Tato přeměna musí podle dnešních řečníků jít ruku v ruce s rozvojem regionů. Členka komise Jitka Češková, která pochází z blízkosti elektrárny Chvaletice na Pardubicku, uvedla, že konec uhlí přináší na lokální úrovni mnoho příležitostí a má pozitivní dopad na zdravotní stav lidí. „Peníze na podporu uhelných regionů musí sloužit k rekvalifikaci lidí odcházejících z uhelného průmyslu a projektům vytvářejícím čistá pracovní místa. V zahraničí běžně probíhá proces přechodu na obnovitelné zdroje energie tak, že se na něm podílí i lidé, kteří transformací mohou získat lepší uplatnění,“ řekla.
<blockquote>„Uhelná komise při rozhodování o termínu konce uhlí nepočítá s potenciálem obnovitelných zdrojů energie, který v Česku máme. Doporučujeme vládě zadat vypracování studie s ambicióznějšími cíli snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030,“ doplnil Ač, který je výzkumným pracovníkem CzechGlobe, tj. Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. </blockquote>
Současnou situaci připodobnil k silnému kuřákovi, který se při návštěvě lékaře ptá, kolik cigaret může ještě vykouřit, aniž by dostal rakovinu. „My ještě tu rakovinu nemáme, ale máme už hodně nepříjemných příznaků – silný kašel, zúžené cévy. Ten doktor vám samozřejmě řekne, že je ideální, abyste přestali hned a už nikdy nekouřili. Ale samozřejmě může to být pro toho člověka šok,“ dodal Ač.
Stínová uhelná komise je neformální <a href="https://uhelnakomise.cz/" target="_blank" rel="noopener">skupinou</a> složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají zástupci organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima. Závěrečné stanovisko této komise k útlumu energetického využívání uhlí v ČR lze najít na jejím <a href="https://uhelnakomise.cz/wp-content/uploads/2020/11/Zaverecne_stanovisko_SUK.pdf" target="_blank" rel="noopener">webu</a>.

Stínová komise: Konec uhlí v ČR co nejrychleji, nejpozději v 2031

Teplárna České Budějovice ukončí do pěti let provoz uhelné výtopny Vráto, která slouží jako záložní zdroj. Palivový mix bude v budoucnu tvořit kombinace biomasy, komunálních odpadů a bezemisního tepla z Temelína. Výtopnu pak bude připomínat jen 160 metrů vysoký betonový komín, který se stane součástí připravovaného zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). ČTK to dnes sdělil mediální zástupce teplárny Zdeněk Zuntych.
<blockquote>&#8222;Lehko se stane, že tuto raritu v majetku městské společnosti při každodenním shonu přehlédneme. Je to nejvyšší stavba ve městě,&#8220; řekl předseda představenstva firmy Václav Král.</blockquote>
Jak dodal, teplárna postupně opouští fosilní paliva ještě před oficiálními evropskými termíny.
Výtopna ve Vrátě funguje od roku 1989. Tehdejší Jihočeská energetika (JČE) tam chtěla postavit mazutovou výtopnu, ale ropná krize ve druhé polovině 70. let 20. století záměr zmařila. Potom se vyprojektovala výtopna se třemi uhelnými kotli, vznikl pouze jeden. Teplárna ho dnes provozuje při odstávkách nebo opravách zařízení v hlavním závodě.
Komín výtopny přilákal i kriticky ohrožené sokoly stěhovavé. V budce na ochozu ve výšce 120 metrů dva roky po sobě vyvedli mláďata. Poté, co ptáci opustili hnízdo, mohli letos v létě využít komín piloti armádního vrtulníku a hasiči: cvičili záchranu lidí z místa, které je přístupné jen ze vzduchu.
Ve Vrátě by v budoucnu mělo stát ZEVO, v místě, kde teď teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Kapacita by měla být 160.000 tun odpadů a náklady se odhadují na 2,8 miliardy Kč. ČTK to již dříve řekl Král.
Loni prodala teplárna 1531 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o 1,7 procenta víc. Teplo a teplou vodu dodává do 29.000 domácností a 250 firem ve městě. Distribuční síť teplárny měří 163 kilometrů. V roce 2019 měla firma výnosy 920,3 milionu korun a zisk po zdanění 25,2 milionu Kč. Stoprocentním akcionářem teplárny je město. Teplárna zaměstnává kolem 230 lidí.

Teplárenství

Budějovická teplárna ukončí do pěti let provoz záložního zdroje

Česko by už za deset dní, ve čtvrtek 26. listopadu, mohlo mít jasněji v tom, kdy se v tuzemsku přestanou využívat uhelné zdroje. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) dnes ČTK řekl, že je šance, že výstupem příštího jednání takzvané uhelné komise, které by se v tento den mělo uskutečnit, bude už doporučení vybraného scénáře vládě. O konkrétních preferovaných termínech útlumu dnes hovořit nechtěl. Uvedl pouze, že komise nepodlehne ideologickému ani ekonomickému tlaku.
Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.
<blockquote>&#8222;Pokud nebude nic mimořádného, počítáme s tím, že se jednání uhelné komise uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu. S ohledem na to, že všichni disponují s požadovanými daty, a dále s ohledem na závěry uhelné komise a jednotlivých pracovních skupin je skutečně šance, že výstupem bude doporučení vládě časového jízdního řádu odstavování uhelných zdrojů. Do té doby nebudu komentovat všechny varianty, vnímám názory od roku 2030 až po rok 2045 a dále,&#8220; uvedl dnes Havlíček.</blockquote>
Zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2038, 2033 a 2043. &#8222;Jako spolupředseda uhelné komise chci být maximálně objektivní, garantuji, že nepodlehneme ani ideologickému ani ekonomickému lobbingu a budeme rozhodovat na základě faktů, to je na realistickém plánu náhrady uhelných zdrojů,&#8220; dodal ministr. Už dříve uvedl, že po doporučení uhelné komise bude mít konečné slovo vláda, a to do konce letošního roku.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Před ministerstvem životního prostředí v pražských Vršovicích dnes zahájili desetidenní protest ekologičtí aktivisté z organizací Fridays for Future (FFF), Univerzity za klima, Extinction Rebellion a Limity jsme my. Jejich cílem je přimět členy uhelné komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. Akce má skončit právě v předpokládaný den dalšího zasedání komise, 26. listopadu.

Havlíček: Uhelná komise 26.11. asi doporučí datum konce uhlí v ČR

Ekologičtí aktivisté dnes zahájili desetidenní protest před ministerstvem životního prostředí v pražských Vršovicích. Cílem akce je přimět členy takzvané uhelné komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. Podle aktivistů by komise o finálním termínu měla rozhodnout 26. listopadu, tedy za deset dnů. Kabinet by pak měl rozhodnout do konce roku. Akci pořádají organizace Fridays for Future (FFF), Univerzity za klima, Extinction Rebellion a Limity jsme my.
Před budovou MŽP se dopoledne sešlo 13 lidí. U vchodu rozvěsili transparenty, na nichž stálo například &#8222;Jednejte okamžitě&#8220;, &#8222;Jsme v klimatické nouzi&#8220; nebo &#8222;Poplach. Klimatická krize&#8220;.
Mluvčí FFF Petr Doubravský novinářům řekl, že protest má přimět členy komise, aby zvolili co nejrychlejší ústup od těžby i využívání uhlí. Zdůraznil, že nyní diskutované scénáře konce uhlí, tedy roky 2033, 2038 a 2043, jsou podle ekologů z hlediska závazků Pařížské dohody nedostačující.
Doubravský nicméně vyzval, ať v případě hlasování zvítězí alespoň nejbližší ze zmíněných termínů. Požádal také, aby se, bez ohledu na konečné doporučení, začalo s útlumem těžby a využívání uhlí co nejdříve. Podle aktivistů uhelná komise vznikla v důsledku studentských stávek za klima a na to, že má přispět k ochraně klimatu, by měli její členové myslet.
Kryštof Říha z organizace Univerzity za klima uvedl, že protest má poukázat i na to, že jsou v komisi málo zastoupeni lidé z regionů, kterých se útlum těžby dotkne. Zástupkyně Extinction Rebellion dodala, že je nutné myslet na rekvalifikační programy pro ty, kteří v důsledku odklonu od uhlí přijdou o práci.
Ohledně stanování před ministerstvem za současných opatření kvůli koronaviru Doubravský ČTK řekl, že povolení pořadatelé řeší s policií.
Svaz průmyslu a dopravy již dříve uvedl, že doporučení uhelné komise pro vládu musí být postaveno na kvalitním analytickém materiálu, který bude projednán a schválen v jejích pracovních skupinách. Dodal, že rozhodnutí o bezuhelném roku není úkolem komise, ale politickým rozhodnutím.
<blockquote>&#8222;Diskuse o bezuhelném roku 2038 či jakémkoliv jiném je z pohledu SP ČR předčasná, neboť v aktuální podobě materiálu modelování scénářů chybí výpočet celkových nákladů systému, aktualizace plánu transformace teplárenství a popis podmínek, které jsou nutné pro realizaci jednotlivých scénářů včetně uvedení rizik, které by vedly k odchýlení se od trajektorie scénáře,&#8220; řekla již dříve mluvčí svazu Lenka Dudková.</blockquote>
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička či vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Aktivisté budou před MŽP protestovat 10 dní, chtějí rychlý konec uhlí

Americká státní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) očekává, že produkce uhlí ve Spojených státech amerických poklesne letos v důsledku pandemie koronaviru meziročně o 26 % na 473 mil. tun, což by byla nejnižší hodnota od roku 1965. O více než 30 % by měl letos poklesnout také export uhlí z USA.
<a href="https://www.eia.gov/outlooks/steo/" target="_blank" rel="noopener">Podle nedávno zveřejněného Střednědobého energetického výhledu od EIA </a> by po poklesu produkce uhlí v USA v letošním roce měl v roce 2021 následovat zhruba 20% růst na 569 mil. tun.
<blockquote>„EIA očekává nárůst produkce uhlí v roce 2021 v důsledku vyšších cen zemního plynu a vyšší poptávky po elektrické energii způsobené podprůměrnými teplotami v zimě, a to zejména ve středozápadních a severozápadních regionech Spojených států,“ vystvětluje agentura.</blockquote>
Spotřeba uhlí v sektoru výroby elektřiny by podle predikcí EIA měla letos klesnout meziročně o 18 %, v roce 2021 je následně očekáván 23% meziroční růst.
Podíl elektřiny z uhelných elektráren na celkové výrobě elektřiny v USA by měl letos klesnout z loňských 24 % na 20 %. V příštím roce očekává agentura růst na 25 %. Pro srovnání, ještě v roce 2010 dosahoval podíl uhelných elektráren na výrobě elektřiny v USA hodnoty 45 %.
Kromě produkce uhlí a jeho spotřeby v elektroenergetickém sektoru v USA má v letošním roce klesnout také jeho vývoz, a to o více než 30 %. Podle dat EIA dosáhl loni vývoz hodnoty 84 mil. tun, letos by to mělo být 58 mil. tun. Jednalo by se tak o nejnižší hodnotu od roku 2016,<a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/cerne-uhli-oziva-vysoko-se-muze-vysplhat-cena" target="_blank" rel="noopener"> kdy ceny uhlí na světových trzích klesly na desetiletá minima</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Wikimedia