Budoucnost teplárenství spočívá v mixu různých zdrojů a technologií v závislosti na podmínkách konkrétní lokality. Možnostmi pro dekarbonizaci tohoto odvětví stále značně založeného na spalování uhlí jsou např. tepelná čerpadla, kogenerační jednotky nebo třeba využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslu.Podle Michaely Valentové z ČVUT, která je hostem epizody, bychom ale neměli přemýšlet pouze o zdrojích tepla, ale také o možných úsporách. Už dnes domy díky probíhajícím rekonstrukcím snižují energeticko

87: Od uhlí k novým zdrojům: Co se mění v českém teplárenství

Boom balkónových solárů v Německu: Jejich počet se letos zdvojnásobil

Počet balkonových fotovoltaik v Německu rychle stoupá, jejich výkon také

Obliba balkonových fotovoltaik v Německu roste, jejich registrace bude jednodušší

Björn Lomborg  vůbec nebyl sklepnický k  OZE , co on  popisoval  ve svém skeptickém ekologovi  se přesně  stalo.  Když jsem  jeho  knihu v  době  vydáni četl  mluvil  mi  z duše  zejména  jeho  slova o tom ,že  doba kamenná také neskončila  proto,  že by došly kameny a  že  nemá smysl  se snažit příliš  rychle rozvíjet OZE  , protože   budoucí technologie  OZE  budou  lepší  a mnohem  levnější  přesně  vystihlo   budoucí  vývoj.    V ČR  si ovšem  z  jeho  poselství  nikdo  nic nedělal ,nesmyslné  dotace  do  provozu  FVE, které  nakonec vyjdou na 1 bilion  korun  byly  přímým  důkazem  důsledků  toho ,že  naši  politici  nedbaly  Lomborgových předpovědí , ( které ve  skutečnosti byly  daleko za hranicemi ,jejich chápání), přitom přínosy těchto  dotací jsou z  dnešního pohledu prakticky nulové. 

Jinak jsem  rád že  termín  občasné zdroje  energie  se  ujal,  ale když sem  s tímto termínem přišel  myslel jsem to jako nadsázku zkratky OZE  a  poukázání  toho ,že je velmi  obtížné  bez levné akumulace  postavit  na nich  energetiku.  Ve  skutečnosti by lepší termín byl  nestabilní zdroje energie (NZE) ,to mnohem lépe vystihuje  skutečnou povahu  sluneční a větrné energie.

Přínos Björna Lomborga k udržitelnému světu

Výstižný výhled kam se bude vyvíjet transformace ve světě, které se nedá ubránit ani nám. Měli by se zamyslet hlavně skalní propagátoři monstrózních nových jaderných mamutů s potřebným dlouhodobým provozem aspoň pro návratnost vložených investic nepočítaje ziskem. Co jsme nevybudovali v této technologii před mnoha lety už dohnat nejde. Jestli se máme začít postupně vyhrabávat z narůstajících dluhů, je třeba konečně zohlednit možnosti OZ, jejichž vývoj nabírá na obrátkách nejenom v kapacitě, ale souběžně se stále větší účinností. Než bude vůbec uveden do provozu nový mamut v Dukovanech  nastanou zcela jiné podmínky v energetických nabídkách od těch současných. Nic není věčné a podléhá změnám, všechno je dáno na přechodnou dobu a to se bude týkat i současných OZ o jaderných zdrojů současných typů ani nemluvě.

@ Jan Veselý, 18. duben 2025, 13:55
Není potřeba nic vymýšlet. Přenosy velkých výkonů na tisíce km umožňují dálkové stejnosměrné přenosy, jež jsou známy a nasazovány již nejméně 40 let. V důsledku rozvoje výkonových polovodičových součástek se místo tyristorových proudem komutovaných měničů (HVDC-LCC) přechází v současné době i pro stále větší přenosové výkony na napěťové měniče s IGBT moduly s plným řízením (HVDC-VSC) včetně renundantního řešení výkonových modulů pro další zvýšení provozní spolehlivosti. Viz Wiki High-voltage direct current. Německo tyto „energetické dálnice“ ve velké míře buduje jako páteřní síťové přenosy, které současně řeší jak plné řízení přenosu velkých výkonů, tak současně i několikanásobné snížení přenosových ztrát, zvýšení stability soustavy a navíc tím řeší i problém s umístěním nových přenosových tras, protože HVDC dálkové přenosy lze (na rozdíl od střídavých přenosů) umisťovat i do kabelových vedení pod zem a pak nijak neomezují využití přenosových tras pro zemědělské a jiné účely. Problémem přenosové soustavy Německa jsou velké časové skluzy v budování těchto GW přenosů.

Německý sektor větrné energetiky ožívá. Letos by mohl být schválen rekordní objem projektů

Fuj, špinavé Norsko. Jsem jedině pro zelenou frakovanou ropu z USA nebo ruskou ropu, co 5x změnila svůj původ na cestě kolem světa.

Norsko plánuje významně snížit emise CO2, těžbu ropy a plynu ale neukončí

Víte, ono to často je jako podle toho amerického přísloví: "Chceš se dostat na Měsíc? Musíš mířit na Slunce."
Jestli budou mířit na nulové emise a skončí na tom, že je v reálu sníží o 90 nebo 95%, myslím, že se z toho nepodělají a budou to moct prohlásit za úspěch. A budou si moct hrát s tím, co by potřebovali udělat s tím zbytkem, nebo taky ne.

Energetická revoluce v Německu pokračuje, důraz na ochranu klimatu ovšem klesá

Oteplování mnoha lidem a zemím na jihu bere, avšak severu, když odmyslíme problémy pro arktickou přírodu, naopak mnoho dává.

Opravdu je oteplování tak špatné? Velmoci rozehrávají boj o nová území

Česká republika je od třetího dubnového týdne výhradně zásobována neruskou ropou, a to západní cestou přes Transalpinský ropovod TAL a na něj navazující ropovod IKL. První navýšené dodávky neruské ropy dorazily z italského přístavu v Terstu na C

Ropovod TAL posílil, Česko už ruské dodávky nepotřebuje. Družba však zůstává

Stále dovážíme ruský zemní plyn, české plynové zásobníky jsou skoro prázdné a cena plynu kvůli odstřižení dodávek z Ruska roste. To jsou tři „hity“, kterými zaplavují veřejný prostor dezinformátoři a samozvaní experti na energetiku. Nebude proto

Drahý plyn a prázdné zásobníky? Opak je pravdou, cena klesá a zásoby přibývají

Francouzský deník Le Monde v komentáři napsal, že myšlenka obnovení plynovodu Nord Stream se může vrátit jako součást rusko-amerických jednání. Komentátorka Sylvie Kaufmannová varuje, že ruský plyn v Evropě je „příběh, který skončil špatně

Francouzský deník tepe myšlenky na znovuobnovení Nord Streamu

Mnoho firem vidí v bateriových úložištích elektřiny zajímavou byznysovou příležitost. Aby ale mohly taková zařízení provozovat a vydělávat, musí zvládnout řadu administrativních kroků. Ty mohou celý projekt výrazně zpomalit.