Spalování biomasy ve zdrojích, které projdou konverzí z uhlí na biomasu, nemusí být pro klima vůbec prospěšné. Upozorňuje na to nová zpráva think tanku Sandbag. Zpráva se zaměřuje na významné projekty u kterých je naplánována změna palivového mixu. Místo uhlí má být v zařízeních spalována biomasa. Tyto zdroje by měly ročně vyprodukovat přibližně 64 TWh elektřiny, ale zároveň také asi 67 milionů tun CO2 . V případě, že by jako palivo sloužily dřevěné pelety, bylo by třeba každý rok pokácet lesy o rozloze přibližně poloviny německého Černého lesa. Několik analyzovaných projektů pochází i z Česka.
Zprávu o <a href="https://sandbag.org.uk/project/playing-with-fire/">možných rizicích</a> spojených s konverzí uhelných zdrojů na biomasu vydal před nedávnem think tank <a href="https://sandbag.org.uk/">Sandbag</a>, který se zaměřuje na problematiku snižování emisí skleníkových plynů.  Zpráva se zaměřuje na plánované evropské projekty, u kterých má dojít ke změně palivového mixu z uhlí na <a href="https://oenergetice.cz/clanky/biomasa">biomasu</a>. Jde o 67 projektů, jejichž realizace by znamenala zvýšení spotřeby biomasy o 607 PJ/ročně, což je ekvivalent pěti nových <a href="https://oenergetice.cz/clanky/drax">elektráren Drax</a> (největší konvenční zdroj ve Spojeném království s výkonem 3960 MW).
Vzhledem k různé velikosti jednotlivých projektů by přitom polovinu z předpokládaného množství biomasy spolykalo pouze 10 největších zařízení. Celková produkce elektřiny ze všech plánovaných projektů je odhadována na 64 TWh, což odpovídá přibližně 2 % z celkové produkce elektřiny v EU. Zpráva poznamenává, že jde o podobné množství energie, které každoročně vyprodukují nově instalované kapacity ve větrných a solárních elektrárnách v EU.
<figure id="attachment_79418" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-79418 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag-512x487.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag-725x689.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag.png 745w" alt="Největší projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag" width="745" height="708" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší evropské projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag</figcaption></figure>
<h2>Dopady na klima i odlesňování</h2>
Oproti <a href="https://oenergetice.cz/energostat">současnému stavu</a> by se tím ztrojnásobilo množství spalované biomasy pro energetické účely v EU. V případě využití dřevěných pelet by jich bylo třeba ročně spálit 36 milionů tun, což je jejich současná celosvětová spotřeba. Takové množství dřevěných pelet by si vyžádalo každoroční vykácení přibližně 2700 kilometrů čtverečních lesů. Jde o ekvivalent většiny lesů v Nizozemí, nebo přibližně polovinu Černého lesa v <a href="https://oenergetice.cz/clanky/nemecko">Německu</a>.
Spálení takového objemu biomasy by dle zprávy znamenalo každoroční emise přibližně 67 milionů tun CO2. Pro srovnání, toto množství odpovídá polovině emisí ze všech <a href="https://oenergetice.cz/clanky/polsko">polských</a> elektráren. Zpráva upozorňuje, že takto významné množství CO2 by jen s těží mohlo být opětovně absorbováno novým vysazováním stromů.
Zpráva doporučuje, aby se případné vládní podpory zaměřovaly na bezemisní zdroje, které při své činnosti neprodukují žádné skleníkové plyny. Uhlík vyprodukovaný spálením biomasy se dostává do ovzduší a jeho opětovná spotřeba pro růst rostlin může trvat řadu let.
Vlády a instituce, které mohou ovlivnit projekty na záměnu uhlí za biomasu, by měly do svých posuzování započíst i případné negativní efekty (například snižování biodiverzity) a komplexně posoudit uhlíkový tok (carbon flow) během celé životnosti projektu.
<figure id="attachment_79419" class="wp-caption aligncenter" style="width: 509px;"><img class="aligncenter wp-image-79419 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal.png" sizes="(max-width: 509px) 100vw, 509px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal-509x512.png 509w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal-150x150.png 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal.png 639w" alt="" width="639" height="643" /><figcaption class="wp-caption-text">Plány Evropských zemí na odstoupení od uhelné energetiky. Zdroj: Europe Beyond Coal</figcaption></figure>
Dle <a href="https://easac.eu/publications/details/commentary-on-forest-bioenergy-and-carbon-neutrality/">doporučení</a> Evropské akademie věd (<a href="https://www.easac.eu/">EASAC</a>) by například neměly být označovány jako <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje">obnovitelné zdroje energie</a> takové projekty, kde není možné prokázat, že během desetiletí dojde díky jejich provozu k celkovému snížení množství uhlíku v atmosféře. Projekty které tato pravidla nesplní by neměly být dotovány z veřejných peněz a měly by podléhat systémům <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/uhlikova-dan-riziko-nebo-reseni/">zpoplatňujícím uhlík</a> (například <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/">EU ETS</a>).
<h2>České projekty</h2>
Dle zprávy je v současnosti v Česku celkem 7 projektů u kterých je plánována konverze z uhlí na biomasu. Většinou jde o náhradu hnědého uhlí. Ani jeden z projektů nespadá do desítky největších evropských projektů (viz výše). Celkový tepelný výkon všech plánovaných zařízení však přesahuje 1000 MWt (tepelných).
<figure id="attachment_79425" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-79425 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag.png" sizes="(max-width: 555px) 100vw, 555px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag.png 555w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag-512x456.png 512w" alt="Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag" width="555" height="494" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag</figcaption></figure>

Obnovitelné zdroje

Konverze uhelných elektráren pro spalování biomasy klimatu nepomůže, tvrdí studie

Elektrárny spalující biomasu či odpad ve Spojených státech vyrobily v loňském roce 70 TWh elektrické energie, tedy zhruba 2 % z celkové výroby elektřiny v zemi. Po desetiletí trvajícím růstu mezi lety 2004 a 2014 tak výroba elektřiny z biomasy a odpadu v USA v posledních letech stagnuje.
Největší podíl (30 %) mezi biomasou a odpady mělo <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=39052" target="_blank" rel="noopener">podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> tradičně dřevo, ze kterého se v USA loni vyrobilo 21,4 TWh elektřiny. Spalován je zejména odpad z produkce či zpracování dřeva či odpad z papíren a dalších průmyslových odvětví.
Druhým nejvyužívanějším biopalivem (28 %) pro výrobu elektřiny je v USA černý louh, odpadní produkt vznikající při výrobě buničiny. Černý louh je podle EIA rovněž hlavním zdrojem pro výrobu elektrické energie v amerických papírnách. Jelikož vzniká jako odpadní produkt, jeho produkce je závislá na poptávce po buničině. Přestože celková výroba papíru v USA v posledních letech vzrostla, poptávka po buničině vzhledem k využívání recyklovaného papíru v podstatě nevzrostla.
<figure id="attachment_70159" class="wp-caption aligncenter" style="width: 587px;"><img class="size-full wp-image-70159" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/vyroba-elektriny-z-biomasy-a-odpadu-v-USA.png" sizes="(max-width: 587px) 100vw, 587px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/vyroba-elektriny-z-biomasy-a-odpadu-v-USA.png 587w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/vyroba-elektriny-z-biomasy-a-odpadu-v-USA-512x241.png 512w" alt="Vývoj výroby elektrické energie z biomasy a odpadu v USA mezi lety 2004 a 2018. Zdroj: EIA" width="587" height="276" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výroby elektrické energie z biomasy a odpadu v USA mezi lety 2004 a 2018. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Výroba elektřiny z tuhého komunálního odpadu, který obsahuje i biogenní složky, je podle EIA stabilní od 2010. Výroba elektřiny z odpadu stagnuje především kvůli většímu úsilí v oblasti recyklace a snahám omezit růst objemu komunálního odpadu.
Kromě biomasy zahrnuje tuhý komunální odpad i další složky, a to zejména použité pneumatiky a plasty. Drť z vyhozených pneumatik má přitom ze všech složek komunálního odpadu nejvyšší výhřevnost a kromě výroby elektřiny je rovněž využívána například v cementárnách. Největší podíl mezi odpady nebiogenního původu ale mají plasty, které podle EIA tvoří 16 % komunálního odpadu.
Posledním z významných odpadních produktů sloužících k výrobě elektřiny či tepla je skládkový plyn, který vzniká na skládkách při rozkladu odpadu organického původu. Výroba elektřiny ze skládkového plynu se podle EIA v USA mezi lety 2004 a 2014 více než zdvojnásobila, od roku 2014 nicméně růst s poklesem dalších dostupných kapacit výrazně zpomalil.

Elektřina

Elektřině z biomasy a odpadu se v USA nedaří, výroba elektřiny stagnuje

V minulém roce se ve světě vyprodukovalo rekordních 26 milionů tun dřevních pelet. Může za to zvýšená poptávka po obnovitelných energiích. V České republice bylo loni vyrobeno necelých 180 000 tun certifikovaných dřevních pelet. Třetinu všech dovážených dřevních pelet spotřebuje Velká Británie.
Podle <a href="http://www.fao.org/home/en/">Organizace pro potravu a zemědělství</a> se v roce 2014 zvýšila produkce dřevních pelet o 16 % oproti předchozímu roku a dosáhla tak historického maxima 26 milionů tun. Největší producenti jsou v Severní Americe a Evropě.
<figure id="attachment_13854" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/global-wood-pellet-production.png"><img class="wp-image-13854 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/global-wood-pellet-production-1024x330.png" alt="global-wood-pellet-production" width="1024" height="330" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Produkce dřevních pelet ve světě v letech 2012 &#8211; 2014. Zdroj: www.carbonbrief.org</figcaption></figure>
V roce 2014 představoval import dřevních pelet 14 milionů tun. Oproti předchozímu roku to znamenalo 19 % nárůst. Mezi největší dovozce dřevních pelet patří Velká Británie, Itálie, Belgie a Dánsko, které dováží dvě třetiny z celkového světového importu.
Jen Velká Británie spotřebuje třetinu celosvětového importu dřevních pelet. Od roku 2012 se její dovoz ztrojnásobil. Hlavní zásluhu na tom má velká elektrárna Drax, která přešla z uhlí na <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/">biomasu</a> v podobě dřevních pelet.
<figure id="attachment_13855" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/global-wood-pellet-imports.png"><img class="wp-image-13855 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/global-wood-pellet-imports-1024x363.png" alt="global-wood-pellet-imports" width="1024" height="363" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Import dřevních pelet ve světě v letech 2012 &#8211; 2014. Zdroj: www.carbonbrief.org</figcaption></figure>
Produkce dřevních pelet, stejně jako využívání biomasy, neustále roste. Vedle solárních, větrných, vodních a geotermálních elektráren se jedná o další nástroj v boji proti emisím skleníkových plynů.
V České republice bylo v roce 2013 vyrobeno 144 493 tun dřevních pelet, loni to bylo 177 586 tun a letos by se podle odhadů mohla výroba přiblížit 300 000 tun. <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-drevnich-pelet-v-cesku-neustale-roste/">V českých kotlích končí pouze třetina vyrobených pelet</a>, zbytek se vyváží do zahraničí.

Třetina světového importu dřevěných pelet končí ve Velké Británii

Minulou neděli ve finských volbách zvítězila strana <a href="http://www.dw.de/finland-election-win-for-opposition-center-party-gives-millionaire-leader-juha-sipila-tricky-coalition-challenge/a-18393469" target="_blank">Center Party v čele s Juhem Sipilem</a>, který plánuje zintenzivnit využívání rozsáhlých zalesněných ploch na území Finska pro energetické účely. Juha Sipila má dlouhodobé zkušenosti z oblasti energetiky a lesnictví a prostřednictvím bohatství lesa chce znovu nastartovat finskou ekonomiku.
Finsko má již nyní mnoho továren na celulózu a papír, z čehož má nový plán vycházet. Podle Sipilových plánů dojde díky státním dotacím k rozvoji nových podnikatelských příležitostí, včetně investic do produktů jako je například biologicky rozložitelný plast, <a title="Biomasa – využítí, zpracování, výhody a nevýhody" href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/" target="_blank">biopalivo</a> či konstrukční materiály. Finsko si může dovolit do podobných projektů investovat, protože je vyspělé jak v oblasti chemického a hutního průmyslu, tak v oblasti digitálních technologií a logistiky. Díky prodeji státního majetku získalo potřebné finanční prostředky na realizaci svých plánů.
Finsko je téměř ze 70 % pokryto lesem a má jeden z nejvíce rozvinutých dřevozpracovatelských průmyslů v Evropě. Vzhledem ke snižující se poptávce po papíru a ostatních výrobcích ze dřeva mnoho továren nevyužívá svůj potenciál, což je pro finskou ekonomiku zásadní rána.
Právě v nové &#8222;bio ekonomice&#8220; by se využívalo surové dřevo a celulóza. Kvůli současné špatně nastavené politice není mnoho soukromých investorů, a proto hodlá Finsko podporovat státním rozpočtem bioenergetické projekty. Jedním již schváleným projektem je továrna na bio produkty za 1,3 miliardy euro, která bude produkovat celulózu a energii.
Zájem Finska o efektivní výrobu energie ze dřeva není nic nového. Ačkoliv Finsko nemá prakticky žádné vlastní zásoby fosilních paliv, má druhou největší spotřebu energie na člověka v EU a ve spotřebě elektrické energie je dokonce na prvním místě. Z těchto důvodů již předešlá finská vláda rozvíjela vývoj a výzkum v oblasti přeměny dřeva na energii.