Spalování biomasy ve zdrojích, které projdou konverzí z uhlí na biomasu, nemusí být pro klima vůbec prospěšné. Upozorňuje na to nová zpráva think tanku Sandbag. Zpráva se zaměřuje na významné projekty u kterých je naplánována změna palivového mixu. Místo uhlí má být v zařízeních spalována biomasa. Tyto zdroje by měly ročně vyprodukovat přibližně 64 TWh elektřiny, ale zároveň také asi 67 milionů tun CO2 . V případě, že by jako palivo sloužily dřevěné pelety, bylo by třeba každý rok pokácet lesy o rozloze přibližně poloviny německého Černého lesa. Několik analyzovaných projektů pochází i z Česka.

Zprávu o možných rizicích spojených s konverzí uhelných zdrojů na biomasu vydal před nedávnem think tank Sandbag, který se zaměřuje na problematiku snižování emisí skleníkových plynů.  Zpráva se zaměřuje na plánované evropské projekty, u kterých má dojít ke změně palivového mixu z uhlí na biomasu. Jde o 67 projektů, jejichž realizace by znamenala zvýšení spotřeby biomasy o 607 PJ/ročně, což je ekvivalent pěti nových elektráren Drax (největší konvenční zdroj ve Spojeném království s výkonem 3960 MW).

Vzhledem k různé velikosti jednotlivých projektů by přitom polovinu z předpokládaného množství biomasy spolykalo pouze 10 největších zařízení. Celková produkce elektřiny ze všech plánovaných projektů je odhadována na 64 TWh, což odpovídá přibližně 2 % z celkové produkce elektřiny v EU. Zpráva poznamenává, že jde o podobné množství energie, které každoročně vyprodukují nově instalované kapacity ve větrných a solárních elektrárnách v EU.

Největší projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag
Největší evropské projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag

Dopady na klima i odlesňování

Oproti současnému stavu by se tím ztrojnásobilo množství spalované biomasy pro energetické účely v EU. V případě využití dřevěných pelet by jich bylo třeba ročně spálit 36 milionů tun, což je jejich současná celosvětová spotřeba. Takové množství dřevěných pelet by si vyžádalo každoroční vykácení přibližně 2700 kilometrů čtverečních lesů. Jde o ekvivalent většiny lesů v Nizozemí, nebo přibližně polovinu Černého lesa v Německu.

Spálení takového objemu biomasy by dle zprávy znamenalo každoroční emise přibližně 67 milionů tun CO2. Pro srovnání, toto množství odpovídá polovině emisí ze všech polských elektráren. Zpráva upozorňuje, že takto významné množství CO2 by jen s těží mohlo být opětovně absorbováno novým vysazováním stromů.

Zpráva doporučuje, aby se případné vládní podpory zaměřovaly na bezemisní zdroje, které při své činnosti neprodukují žádné skleníkové plyny. Uhlík vyprodukovaný spálením biomasy se dostává do ovzduší a jeho opětovná spotřeba pro růst rostlin může trvat řadu let.

Vlády a instituce, které mohou ovlivnit projekty na záměnu uhlí za biomasu, by měly do svých posuzování započíst i případné negativní efekty (například snižování biodiverzity) a komplexně posoudit uhlíkový tok (carbon flow) během celé životnosti projektu.

Plány Evropských zemí na odstoupení od uhelné energetiky. Zdroj: Europe Beyond Coal

Dle doporučení Evropské akademie věd (EASAC) by například neměly být označovány jako obnovitelné zdroje energie takové projekty, kde není možné prokázat, že během desetiletí dojde díky jejich provozu k celkovému snížení množství uhlíku v atmosféře. Projekty které tato pravidla nesplní by neměly být dotovány z veřejných peněz a měly by podléhat systémům zpoplatňujícím uhlík (například EU ETS).

České projekty

Dle zprávy je v současnosti v Česku celkem 7 projektů u kterých je plánována konverze z uhlí na biomasu. Většinou jde o náhradu hnědého uhlí. Ani jeden z projektů nespadá do desítky největších evropských projektů (viz výše). Celkový tepelný výkon všech plánovaných zařízení však přesahuje 1000 MWt (tepelných).

Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag
Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *