Konverze uhelných elektráren pro spalování biomasy klimatu nepomůže, tvrdí studie
Spalování biomasy ve zdrojích, které projdou konverzí z uhlí na biomasu, nemusí být pro klima vůbec prospěšné. Upozorňuje na to nová zpráva think tanku Sandbag. Zpráva se zaměřuje na významné projekty u kterých je naplánována změna palivového mixu. Místo uhlí má být v zařízeních spalována biomasa. Tyto zdroje by měly ročně vyprodukovat přibližně 64 TWh elektřiny, ale zároveň také asi 67 milionů tun CO2 . V případě, že by jako palivo sloužily dřevěné pelety, bylo by třeba každý rok pokácet lesy o rozloze přibližně poloviny německého Černého lesa. Několik analyzovaných projektů pochází i z Česka.
Zprávu o možných rizicích spojených s konverzí uhelných zdrojů na biomasu vydal před nedávnem think tank Sandbag, který se zaměřuje na problematiku snižování emisí skleníkových plynů. Zpráva se zaměřuje na plánované evropské projekty, u kterých má dojít ke změně palivového mixu z uhlí na biomasu. Jde o 67 projektů, jejichž realizace by znamenala zvýšení spotřeby biomasy o 607 PJ/ročně, což je ekvivalent pěti nových elektráren Drax (největší konvenční zdroj ve Spojeném království s výkonem 3960 MW).
Vzhledem k různé velikosti jednotlivých projektů by přitom polovinu z předpokládaného množství biomasy spolykalo pouze 10 největších zařízení. Celková produkce elektřiny ze všech plánovaných projektů je odhadována na 64 TWh, což odpovídá přibližně 2 % z celkové produkce elektřiny v EU. Zpráva poznamenává, že jde o podobné množství energie, které každoročně vyprodukují nově instalované kapacity ve větrných a solárních elektrárnách v EU.
Dopady na klima i odlesňování
Oproti současnému stavu by se tím ztrojnásobilo množství spalované biomasy pro energetické účely v EU. V případě využití dřevěných pelet by jich bylo třeba ročně spálit 36 milionů tun, což je jejich současná celosvětová spotřeba. Takové množství dřevěných pelet by si vyžádalo každoroční vykácení přibližně 2700 kilometrů čtverečních lesů. Jde o ekvivalent většiny lesů v Nizozemí, nebo přibližně polovinu Černého lesa v Německu.
Spálení takového objemu biomasy by dle zprávy znamenalo každoroční emise přibližně 67 milionů tun CO2. Pro srovnání, toto množství odpovídá polovině emisí ze všech polských elektráren. Zpráva upozorňuje, že takto významné množství CO2 by jen s těží mohlo být opětovně absorbováno novým vysazováním stromů.
Zpráva doporučuje, aby se případné vládní podpory zaměřovaly na bezemisní zdroje, které při své činnosti neprodukují žádné skleníkové plyny. Uhlík vyprodukovaný spálením biomasy se dostává do ovzduší a jeho opětovná spotřeba pro růst rostlin může trvat řadu let.
Vlády a instituce, které mohou ovlivnit projekty na záměnu uhlí za biomasu, by měly do svých posuzování započíst i případné negativní efekty (například snižování biodiverzity) a komplexně posoudit uhlíkový tok (carbon flow) během celé životnosti projektu.
Dle doporučení Evropské akademie věd (EASAC) by například neměly být označovány jako obnovitelné zdroje energie takové projekty, kde není možné prokázat, že během desetiletí dojde díky jejich provozu k celkovému snížení množství uhlíku v atmosféře. Projekty které tato pravidla nesplní by neměly být dotovány z veřejných peněz a měly by podléhat systémům zpoplatňujícím uhlík (například EU ETS).
České projekty
Dle zprávy je v současnosti v Česku celkem 7 projektů u kterých je plánována konverze z uhlí na biomasu. Většinou jde o náhradu hnědého uhlí. Ani jeden z projektů nespadá do desítky největších evropských projektů (viz výše). Celkový tepelný výkon všech plánovaných zařízení však přesahuje 1000 MWt (tepelných).
Mohlo by vás zajímat:
České projekty - kůrovec je rychlejší.
Britské projekty - konverze je v plném proudu, vozí se štěpka z východní Evropy a z Kanady. Až tento zdroj vyschne (nebudou už lesy anebo přijde zákaz vývozu) asi začnou pěstovat mrkev ve velkém ...
A tak to my známe toto pálení biomasy na veliko. Lepší je je použít do lokálních výtopen.
Elektrárny na biomasu jsou sice na "obnovitelné palivo" ,ale pokud jde o jejich uhlíkovou stopu , pak není rozdíl mezi takovými zdroji a naší středověkou vesnicí , kde se topilo v kamnech dřevem. Vykácet les, spálit ho v elektrárně a pak se vesele radovat, "že jsme obnovitelní", tak to je jen fraška.
Vtip je v tom, že u biomasy musíte splnit několik jednoduchých pravidel, aby její spalování bylo košer:
1) biomasa musí být spalována poblíž místa, kde narostla, nesmí cestovat víc jak desítky km,
2) biomasa, která pochází např. z lesa, kde je mýtný věk 80let a porost má rovnoměrně ve všech věkových skupinách porostu plochu 8000ha, může být těžba dřevění hmoty na úrovni maximálně 100ha/rok, aby stíhala dorůstat v netěžených částech lesa hmota nová a celková bilance CO2 byla vyrovnaná - tzn. žádný nový oxid uhličitý navíc.
Z některých úvah zelených politiků mám dojem, že by zavrhli i syntetické palivo vyrobené 100%ně z bezemisních zdrojů jenom proto, že při jejich spalování vznikají emise (jejichž ekvivalent byl při jejich výrobě o měsíc dříve použit). Stejně tak jako by si neuvědomovali, že ponecháním dřevní hmoty v lese bez zpracování vznikají rozkladnými procesy emise CO2 tak jako tak ( jen s tím rozdílem, že tato hmota je mnohem lepší základ pro novou generaci lesa než když je vše odvezeno a bez vrácení alespoň popela /minerálních látek/).
Přesně tak.
Pokud má štěpka pocházet z běžného lesa, tak aby byla produkce elektřiny udržitelná, smí se každoročně spálit pouze maximálně tak 1 /80 celkové rozlohy lesa. Přitom celý ten les se nesmí použít na nic jiného než na produkci štěpky pro elektrárnu a musí se udržovat tak, aby v něm nenastávaly kalamity. Což je obtížné a drahé. Pokud se počítá s kalamitami, jako byla ta naše kůrovcová, smí se každoročně spálit ještě mnohem méně, jedna setina, jedna stopadesátina rozlohy lesa atd.
Pokud má štěpka pocházet z produkce dřevin vyšlechtěných na produkci biomasy, je možné pro udržitelný provoz spálit ročně jen něco mezi pětinou až patnáctinou rozlohy takové bioplantáže. Podle toho, za jak dlouho se vypěstovaná biomasa sklízí. Na druhé straně dřeviny vyšlechtěné pro produkci biomasy jsou investičně mnohem náročnější a vyčerpávají půdu mnohem víc než klasické lesy. Po 20 až 40 letech takové produkce se tyto dřeviny mají zlikvidovat a plochu používat nejlépe jako pole. Pokud se tam má produkce biomasy vrátit, tak bude třeba odhadem během minimálně 5 - 10 let půdu polními postupy důkladně prohnojit, obohatit půdní horizont do větší hloubky. Což znamená proti lesu další náklady, protože takové postupy na polích přinášejí menší výnosy plodin než na klasických běžně využívaných polích. Nebo dokonce žádné plodiny, například při masivním opakovaném zeleném hnojení.
Jo a ne. u velké el. máte pravdu, doprava je problém, ale u malých to tak docela neplatí. Vezměte si malé město 1000 domů. všichni topí dřevem účinnost 80% celé město je plné benzo a pyrenů, protože malé zdroje nemají čistění spalin jedno, že to tolik nesmrdí jako uhlí , ale je to rakovinotvorné. Nebo mají všichni tepelná čerpadla a mezi lesy stojí malá elektrárna s moderním čištěním paliv. Celková účinnost elektrárny je 40%, ale tepelná čerpadla mají topný faktor 3 až 6. Prakticky nulové zatížení životního prostředí popel se používá v zemědělství.
TO : Pácalt
ad1/ Tuším ale, že třeba Británie si dováží biomasu ke spalování z tisícikilometrových vzdáleností po moři. Doma mají totiž lesů málo. Tím váš bod č.1 padá ! Proč to nespálí tam, kde to vyrostlo ??
Jediné, co skutečně pomůže, je odstranění skutečné příčiny všech těch sraček. A to je zásadní snížení lidské všeničící populace, nejlépe o jednu nulu. Jinak se může Grétka a ostatní zelené opičky třeba rozkrájet a nezmůžou nic !
Zase to tomu Římskému klubu nebaštěte i s navijákem.
Ano, lidi umí vyrobit problémy, ale na druhou stranu je umí i nějak řešit. A umí je řešit klidně i tak aby to pro ekonomiku mělo plusové znaménko a pro ŽP v nejhorším bylo nulou, spíš ale taktéž kladné.
Vezměme si třeba situaci u nás po těžbě uhlí. Už teď je tam mnohem víc místa pro hnízdění dravců a po zatopení vzniknou jezera, která ně,která mohou být, některá ne, přímo spojená s řekami a budou na nich ještě možná velké přečerpávačky, které by mohly dosáhnout výkonu klidně 6GW a kapacity 48-60 GWh.
V Egyptě, no dobře, tam by bylo prvně potřeba udělat velký biologicko-geologický průzkum a simulace, se nabízí vytvoření "Katarského moře", nové velké vodní plochy s denním výparem v milionech kubíků, průplavem a velkou přečerpávací hydroelektrárnou, tím se nejenom podaří vytvořit místo pro napojení VtE a FVE do sítě, ale také se zvýší vlhkost a pravděpodobnost srážek, sníží teplota v okolí, vytvoří místo pro rybolov a postaví-li se zdymadla, pak se mohou otevřít nové přístavy dost ve vnitrozemí i velké lodě, teoreticky až k El Aragu, nějakých 400 km od Alexandrie. Něco zanikne, něco vznikne.
Pokud postavíte v Izraeli soustavu povodňových kanálů, kterými přetnete rozvodí mezi Středozemním a Mrtvým mořem a převedete přebytečnou vodou ze strážek, kterou nebudete schopen jinak zpracovat, do povodí Jordánu, ale ještě lépe Galilejského jezera, tak můžete částečně kompenzovat problémy, které vznikly v důsledku lidské činnosti. Například lze postavit 8-11km dlouhý převaděč u města Afula z povodí Kishon do povodí Jordánu, kterýms se převede jinak nevyužitelný povodňový průtok a využitá koryta na druhé straně to trochu "propláchne".
Něco vždy při činnosti vzniká a něco zaniká, teď je třeba aby to co vznikne mělo vyšší kvality než to co zaniká.
Měl byste nějaký zdroj na těch 6 GW? Když jsme to tu řešili před rokem dvěma, vypadalo to na dvě přečerpávačky kolem 500-600MWe se spodním jezerem po dolu ČSA...
Líp jsem to spočítal ;) Vzal jsem do úvahy i Bílinu a Nástup-Necharnice (tam by se musel jenom vykopat dostatečně široký a hluboký kanál v místě Lužického potoka pro spojení nádrží)
Ono když se na to podíváme, tak zde (50. 5745578N, 13. 4501597E) uvažuji nádrž asi 30m hlubokou kopírující okrajem kótu 900m. n. m., provozní doba 10h, spád je tam pak asi 700m, z toho mi vychází průtok nějakých 350-400 kubíků za vteřinu. Ano, můžeme si s tím různě hrát, ale musí se pak zjistit ideální poměr mezi cenou, počtem možných cyklů atd. Jinak počítám s tím že se tomu nějak režim spodní nádrže přizpůsobí. Loni tam byl myslím totiž limit přímého spojení s Bílinou, což mezi tím z oficiálních plánů vypadlo. Takže nějakých 1.5m změny hladiny nebude asi takový problém. Pokud by Bílina měla být spojena přímo s hladinou jezera ČSA, tak se to neobejde bez převaděče z Nechranic. Výpar, pokud by se všechna jezera v povodí Bíliny napojila přímo, by byl obrovský, samozřejmě je lze připojit i přes stavidla tak, aby v případě příliš nízkého průtoku bylo možné je odstavit.
Pro PVE Bílina by byla nádrž někde zde 50.6546447N, 13.6631486E
Pro Nechranice někde u Křimova.
Když to vezmu odhadem, tak se na těch 6GW a 60GWh dostaneme celkem snadno.
A když jsem tu zmínil možnost, /nutnost v některém případě převádět vodu z Nechranic do Bíliny, což by bylo na 13km dlouhý tunel, tak se to může rovnou napojit na lom Vršany.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se