Domů
Elektrárny v Evropě
Největší větrná turbína na světě Haliade-X začala vyrábět elektřinu

Největší větrná turbína na světě Haliade-X začala vyrábět elektřinu

Společnost GE Renewable Energy zaznamenala důležitý milník na cestě k získání certifikace pro svoji větrnou turbínu Haliade-X. Prototyp této v současné době největší turbíny na světě začal minulý týden v rotterdamském přístavu vyrábět elektřinu. Haliade-X s instalovaným výkonem 12 MW a lopatkami s délkou přes 100 metrů by se měla začít sériově vyrábět do dvou let. Výrobce eviduje zájem o tento typ turbíny u projektů s instalovaným výkonem téměř 5 GW.

Prototyp největší větrné turbíny na světě s instalovaným výkonem 12 MW, Haliade-X, minulý týden vyrobil první kWh elektřiny. O úspěchu informoval výrobce turbíny, společnost GE Renewable Energy. Turbína Haliade-X, která je určena pro offshore instalace, je nyní v testovacím provozu na pobřeží v rotterdamském přístavu.

„Tato první kWh je pro náš celý tým zásadním úspěchem, který je naplněním naší vize a veškeré investované tvrdé práce. Inovace je součástí DNA společnosti GE, což je dokonale ilustrováno tím, že jsme úspěšně zprovoznili první 12 MW větrnou turbínu na světě. Za tímto velkým úspěchem stojí více než 500 žen a mužů z GE, kteří rok a půl pracovali na tom, abychom tohoto cíle dosáhli. Při této příležitosti bych zároveň rád poděkoval všem našim partnerům a dodavatelům za jejich odhodlání a podporu,“ uvedl John Lavelle, ředitel Offshore Wind ve společnosti GE Renewable Energy.

Během testovací fáze bude společnost GE Renewable Energy analyzovat různé provozní stavy a chování turbíny. Výrobce předpokládá, že testování dokončí a získá certifikaci pro Haliade-X během příštího roku.

Sériová výroba v roce 2021

Společnost GE Renewable Energy oznámila výstavbu prvního prototypu na začátku tohoto roku. V dubnu pak byla pro prototyp Haliade-X vyrobena první lopatka na světě delší než 100 metrů. Stožár s výškou 260 metrů pak byl na místo určení odeslán letos v červnu.

GE Renewable Energy předpokládá, že se sériovou výrobou turbíny začne v druhé polovině roku 2021. Jedna turbína Haliade-X by v průměrných podmínkách Severního moře u Německa měla za rok vyrobit 67 GWh elektrické energie (brutto).

Naplánovány jsou instalace již 400 turbín

Společnost GE Renewable Energy byla vybrána jako dodavatel větrných turbín  pro tři offshore větrné projekty. Jedná se o Skip Jack (120 MW) a Ocean Wind (1100 MW) v Americe a o projekt Dogger Bank (3600 MW) ve Velké Británii. Tyto tři projekty s instalovaným výkonem téměř 5 GW budou disponovat 400 turbínami typu Haliade-X.

Zdroj úvodní fotografie: GE Renewable Energy

Komentáře

(64)

energetik II

12. listopad 2019, 12:28

Význam tak obřího stroje je minimálně dvojí. 1. Rozměry má sice obrovské, nicméně na moři se to celkem ztratí a dle mého je lepší mít třeba 5 takovýchto vrtulí, než třeba 40 malých. Mořský větrný park pak zabírá menší plochu. 2. Roční výroba 67 GWh při průměrných podmínkách Severního moře je již téměř srovnatelná s účinností průměrné uhelné elektrárny, 10 těchto vrtulí o 120MW dodá ročně 0,67 TWh a 100 vrtulí o 1200 MW dodá 6,7 TWh. To je v přepočtu kolem 5 TWh ročně na 1 GW výkonu a to už je srovnatelné s uhelkami.

Jan Veselý

12. listopad 2019, 13:26

Až na to, že si pletete koeficient využití a účinnost, nemám vůči té úvaze výhrady. Obojí je sice v procentech, ale to by vás nemělo mást.

miro novak

12. listopad 2019, 14:30

Na energetika celkom divne uvahy...

Diverzifikacia zdroja znamena, ze ak sa mi pokazi jeden 12 MW zdroj, pridem o kompletny vykon, pri vypadku jednoho z 4 kusov 3 MW mi este 3 bezia.

Co sa tyka plochy, nebol by som tak optimisticky, koeficient vzdialenosti medzi turbinami sa velkostou turbiny zasadne nemeni.

Velkost lopatky ma zasadny vplyv aerodynamiky na lopatku v hornej uvrati, kde je rychlost vetra podstatne vyssia, ako v dolnej uvrati, kde je rychlost vetra mensia a naviac turbulencia pri stoziari hra dalsiu negativnu ulohu pri nerovnovaznom silovom posobeni / kmitani / razoch na generator.

energetik II

12. listopad 2019, 16:01

Myslím, že tyto 12 MW větrníky nikdy nebudou stavěny jen po 1 kuse, ale budou na moři tvořit parky nejčastěji desítek kusů. Když se tedy třeba porouchají 2 kusy ze 30 celkem, tak to žádná tragédie nebude. Před týdnem byl nečekaně odpojen 1000 MW blok Temelína díky vibracím turbíny , nic se nestalo, vykrytí výpadku 1000 MW proběhlo bez potíží. Takže o výpadku 12 MW nebude skoro nikdo vědět. A pokud jde o plochu, rozhodně si myslím, že třeba 12 kusů větrníků po 1 MW zabere více místa jak jeden o 12 MW.

tk

13. listopad 2019, 07:35

hm, odebere to energii proudeni vzduchu, tedy zpomali to proudeni vetru, zvysi to jeho vlhkost. Copak to asi udela az takovy vzduch dorazi na pevninu? No radsi odpovim - vyssi vlhost v pomalejsim proudu zpusobi vetsi srazky v okrajich pevniny a sucha v hlubsim vnitrozemi. Vse samozrejme relativne vztazeno k rychlosti puvodniho proudu. Ale i tak uz je vetrny park v severnim mori dost velky na to aby dusledky byly patrne nejen specializovanym merenim, ale i bezenym meteorologum. Dekujeme za dlouha obdobi sucha, alespon nemusime myt tolik auta. Dekujeme za prudke privalove deste, ktera nam z nich oplachnou prach. .... Ajta, nic nam neroste, nemame co zrat....

Pavel K.

13. listopad 2019, 13:13

Vezmu to pouze selskym rozumem.

Mraky se shlukuji v daleko vetsi vysce, nez v jake mame (a v dohledne dobe vubec budeme mit) VTE. Energii vetru musi tim padem odebirat i vyskove budovy, pohori, lesy, tepelne ostrovy mest.

Jak velky je vetrny park v Severnim mori a jak dlouho uz mame u nas nedostatek srazek? Byl jsem v lete na Korcule, kde jsou i docela vysoke kopce a je to i docela blizko more :-) A pritom tam prsi velice zridka. Rikam si tedy (a i jsem to vycetl), nema na mnozstvi srazek vetsi vliv teplota? Nekde jsme i cetl, ze zvysenim teploty se meni mist a stlakovoy vysi a nizi, takz emisto aby k nam proudil vlhky vzduch od SZ a Z, tak prichazi suchy od V a JV.

Toto tem me hodne zajima a par clanku jsem cetl a urcite jeste cist budu, protoz ebych nerad vyhanel certa dablem. Ale ze vseho, co jsem zatim nastudoval vyplyva, ze za zmenou rozlozeni srazek (mam dojem, ze rocni uhrn ma byt stejny) je prave zvyseni teplot. Mimochodem, v jednom clanku jsem cetl, ze VTE lokalne zvysuje teplotu misenim vzduchu, ale jakmile se VTE vypne, okazite dojde k naprave. Pokud zvysime teplotu Zeme zvysenim koncentrace sklenikovych plynu, tak vypnutim jejich zdroju nedojde k okzmite naprave.

Za to, ze nam nic neroste (zatim roste, ale v budoucnu nebude), muze predevsim hospodareni s pudou. Kam se podelo hnojeni organikou, kam se podela hluboka orba? Kam se podela mensi policka (ktera jsou videt v Rakousku a Nemecku)?

Martin Hájek

13. listopad 2019, 16:15

Milý Pavle, zásadní rozdíl je v tom, že budovy, lesy i pohoří energii větru neodebírají, ale částečně ji maří (přeměnou kinetické energie větru na teplo). Jsou v tom ovšem zásadně (odhadem tak o dva řády) méně efektivní, než větrné turbíny, které jsou vyvinuty právě za tím účelem, aby z proudícího větru dostaly maximum energie. Co se týče hor, ty samozřejmě klima výrazně ovlivňují, ale jsou na svém místě jaksi miliony let a tudíž tu máme právě klima ovlivněné třeba Alpami. Jenomže nově stavěné větrníky to klima zase ovlivňují jiným směrem a v tom je právě ten problém, protože my lidé chceme stabilní klima a ne jeho změnu.

tk

14. listopad 2019, 07:29

Dekuji, sebral jste mi to rovnou z ust. Pan zrejme chybel na fyziku (i kdyz je pravda, ze dynamika se uci poradne az na technickych vs)...

Martin Hájek

12. listopad 2019, 17:29

Pěkné, a teď ještě kdyby mi někdo dokázal vysvětlit, jak tomuto monstru budou schopné konkurovat větrníky na souši s výkonem do 3 MW, méně než polovičním průměrem rotoru a zhruba třetinovým využitím instalovaného výkonu. To je možná skutečný důvod toho, proč se ani v Německu do větrníků na souši nikdo moc nežene. Větrné parky na moři je během pár let úplně převálcují.

Milan Vaněček

12. listopad 2019, 19:22

Obvyklá lobystická agrumentace, obvyklé kecy. Stejně jako velké vodní elektrárny ve světě nezlikvidovaly ty malé, stejně jako v Německu největší FVE (nad 100 MW) nezlikvidovaly ty nejrozšířenější (střední, 100 kW-10 MW), v OZE není hlavním kriteriem velikost či roční využití instalovaného výkonu.

Myšlení staré energetiky 20. století (centralizace) je rozdílné od nového přístupu OZE (decentralizace). Tož tak.

Emil

12. listopad 2019, 20:31

A ona má snad velká vodní nebo fotovoltaická elektrárna větší koeficient využití než malá vodní nebo fotovoltaická elektrárna, jako to platí u větrných elektráren? Předpokládám že snad uznáte že ne, tím pádem tato analogie dost pokulhává.

Martin Hájek

12. listopad 2019, 23:31

Pane Vaněčku, oba dva Vaše příklady kulhají na obě nohy. Průtočné vodní elektrárny mají dost stabilní výrobu, proto si nekonkurují - můžete dobře vidět v Německu na Vaší oblíbené Agoře. Zkuste se tam podívat, jak fluktuuje výkon větrníků a jak se mění výkon vodních elektráren a třeba pochopíte, proč je Váš příklad s vodními elektrárnami úplně mimo mísu. Co se týče solárních elektráren, tam hraje roli fakt, že velké a malé fotovoltaické elektrárny jsou vyvedené do jiných napěťových hladin a malé elektrárny jsou fakticky brutálně dotované přes distribuční tarif. Je to dané tím, že v Německu stejně jak u nás, jsou náklady na úrovni nízkého napětí placeny na kWh, ve skutečnosti jsou však z 90 % fixní. Takže kdo si pořídí fotovoltaiku, tak ve skutečnosti přehazuje svůj podíl fixních nákladů distribuce elektřiny (vedou k němu stále stejné dráty jako před instalací fotovoltaiky) na svého souseda. Jen díky této obrovské skryté dotaci se mohou malé fotovoltaiky rovnat velkým. Ale dříve či později bude muset být tato dotace odbourána (protože je to taková pyramidová hra známá jako letadlo) a pak se rychle ukáže, že se nikomu malá fotovolatika nevyplatí z úplně stejného důvodu jako v případě větrníků a velké fotovolatiky rychle převálcují malé. Ostatně stačí se podívat, jaký výkon je už dnes v Německu v utility scale fotovoltaikách a jaký v malých výkonech. Povídačka o fotovoltaice na střechách je jen romantický příběh, který nemá s realitou mnoho společného.

Milan Vaněček

13. listopad 2019, 02:45

V Německu je právě výkon ve FVE velikosti 100kW -10 MW (z nichž je část na střechách průmyslových objektů) VĚTŠÍ než těch velkých "utility scale" jako má u nás na polích třeba ČEZ či ještě mnohem větších.

A snad víte že většina obrovského Německého výkonu VtE je na souši, stejně tak v Dánsku, Švédsku, ... Myslíte si snad že je kvůli Vám začnou bourat a nové stavět jen na moři?

Distribuovaná energetika může být (a bude) obrovská i když se bude skládat z malých částí. Ta její modulárnost - to je obrovská konkurenční (cenová) výhoda a ne nevýhoda.

Martin Hájek

13. listopad 2019, 15:37

Pane Vanečku, od roku 2021 začne postupně končit nárok na podporu starým větrným elektrárnám. Je celkem jasné, že valnou většinu z nich se nevyplatí dále udržovat v provozu. Jestli se budou bourat nebo budou jejich torza strašit v krajině další desítky let, než se rozpadnou, to teprve uvidíme. Relativně nové větrníky na souši se určitě bourat nebudou, ale chuť investorů stavět nové bude rychle klesat, protože větrníky na souši nebudou schopné obstát v konkurenci větrníků na moři, které budou vyrábět elektřinu ve stejnou dobu.

Miroslav

12. listopad 2019, 20:15

A jak to bude, pokud nebude 5 dní foukat vítr - co tyto elektrárny nahradí?

Josef

12. listopad 2019, 22:55

Těžko říct , ale patrně přímořské el. tohoto typu pevninské nevytlačí. Jeden důvod je ten , že takové monstrum musí být pevně ukotveno do dna = mělké moře to není všude, další důvod je , že cena výstavby a údržby bude vždy vyšší než na souši a poslední moderní el. na souši jsou dnes také mnohem větší než dříve a mají vyšší využití. V každém případě pro státy s vhodnými podmínkami budou přímořské VTE časem rozhodujícím energetickým zdrojem el. energie.

Martin Hájek

12. listopad 2019, 23:21

Mělké moře není všude, ale mělké vody Severního moře bohatě stačí na instalaci fantastického výkonu větrníků. Navíc ryby nemají volební právo, což je zcela zásadní. Na moři se zatím staví celkem nerušeně, protože zelené organizace si zatím nepřiznaly, jaký bude celkový dopad na ekosystém. Větrné elektrárny na moři (ukotvené do dna) jsou již dnes velmi konkurenceschopné proti těm na pevnině. A zatímco na pevnině už se toho moc vymyslet nedá, tak mořské elektrárny ještě čeká rychlý vývoj. Za 10 let se budeme těm, kteří dnes ve střední Evropě na souši staví nějaký větrník, jenom smát. Tedy pokud nebudou mít "vhodně" nastavenou podporu a nebudeme jim tu ztrátu všichni platit.

Jan Veselý

13. listopad 2019, 07:53

Nedá se vymyslet? :-) Já vím, co mi to připomíná: "Vše, co se dá vynalézt už bylo vynalezeno" – 1889, Charles H. Duell, ředitel U.S. Patent Office."

Spíše bych si vsadil na ty desítky tisíc techniků a inženýrů, kteří chodí každý den do práci, kde je jejich úkolem ty větrné elektrárny udělat aspoň o kousek lepší, levnější a výkonnější, než, se vší úctou, bývalému inženýrovi, ze kterého se stala PR persona.

Martin Hájek

13. listopad 2019, 15:43

Při vší úctě, pane Veselý, větrná turbína je mechanická záležitost. Betzovo pravidlo říká, že teoretický maximální koeficient výkonnosti je 59,3 % (tedy že větrná elektrárna teoreticky může přeměnit 59,3 % kinetické energie větru procházející plochou turbíny na elektřinu). Reálný koeficient se vzhledem ke ztrátám pohybuje kolem 50 %, tady tedy prostor pro další významné zlepšení není. Další možnost zefektivnění je růst stožárů, vrtulí a tím jednotkových výkonů, právě tady ale větrníky na souši naráží na značné potíže, které nejsou ani tak dané technickými možnostmi, ale především ochotou veřejnosti takové monstrum v krajině strpět a pak také schopností dopravit lopatky turbíny na místo určení. Takže já tu moc možností pro významné technické zlepšení nevidím. Pokud ho vidíte Vy, rád se dozvím kde.

Jan Veselý

13. listopad 2019, 07:54

Zapátrejte ve svých starších komentářích, třeba něco najdete.

Ficus

12. listopad 2019, 19:36

Až budou všude kde fouká postavený vetrníky, nebude to pro klima pověstný poslední hřebíček do rakve??

Jiří Bártl

12. listopad 2019, 20:29

U nás na Vysočině foukal vítr přesně od západu 2x 3x za rok byl vítr jižní nebo

východní a nyní je to v Čechách pomalu bezvětří a většinou od jihu.

Podle mého větrné elektrárny podle moře Německo - Polsko přibrzďují

větry a pak jsem jdou přes alpy - většinou vyprší než k nám dojdou.

Tak jsem zvědavý kdy o tom začnou přemýšlet.

Jirka

Martin Hájek

12. listopad 2019, 23:02

Pan Hanslian z Ústavy fyziky atmosféry a velký propagátor větrníků, se to nedávno snažil bagatelizovat. Připravuji článek, kde bude s využitím středoškolské matematiky zjevné, že v pro ČR nejdůležitějším severozápadním směru větru už zdaleka ani současný instalovaný výkon větrníků není při rychlostech větru 6 m/s zanedbatelný. Cituji pana Hansliana: "V prvé řadě větrné elektrárny pochopitelně snižují rychlost větru ve svém závětří. Týká se to nejnižší vrstvy atmosféry a po určité vzdálenosti se tento dopad vytratí, neboť nižší rychlost větru znamená nižší ztráty třením o zemský povrch." jenomže právě tam, kde by se dopad vytratil, už stojí další větrníky, a za nimi další a tak dále. Reálně musí docházet k tomu, že proudění v nejnižších vrstvách atmosféry se zejména při nižších rychlostech větru výrazně brzdí a to těžko může zůstat bez vlivu na vyšší vrstvy atmosféry. Zatím jsem ovšem neviděl studii, která by to v makroměřítku nějak blíže zkoumala. A samozřejmě ten vliv bude disproporčně větší při nižších rychlostech větru. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby střední Evropa časem dopadla jako soudruzi v Sovětském svazu s Aralským jezerem. Tam si také mysleli, že přírodní zdroje jsou nevyčerpatelné. Dnes je úplně stejně tabu se jen bavit o tom, že větrníky v Severním moři a Německých nížinách mohou mít významný dopad na klima v ČR.

Jan Veselý

13. listopad 2019, 07:46

Děláte stejnou chybu v logice jako ti blboni, kteří neumí rozlišit počasí a klima.

Vladimír Šťastný

13. listopad 2019, 09:19

Teď jste tedy pana Hájka dokonale argumentačně rozdrtil. Ale zesláblé západní proudění dává takovýmto otázkám legitimitu. Instalovaný elektrický výkon v řádech stovek GW, který maří, respektive přeměňuje možná trojnásobek kinetické energie větru už nejspíš poznat je. OZE Hujeři si to samozřejmě nikdy nepřiznají a budou si za každou cenu dál hýčkat svůj byznys.

Jan Veselý

13. listopad 2019, 10:06

A uměl byste tím vysvětlit to, že to proudění slábne už před tím, než se dostane do toho "lesa turbín"?

Vladimír Šťastný

13. listopad 2019, 10:56

To máte odkud? Zdroj by nebyl? S takovým tvrzením jsem se ještě nesetkal, zatím to bylo jen v takovém módu, že se o tom jako o absolutně marginální záležitosti, nechtěli odpovědní a dotčení vůbec bavit.

Jan Bajak

12. listopad 2019, 20:04

Nevím, jestli ten co to psal je úplně blbej nebo je to jen chyba překladu, ale větrná elektrárna není v žádném případě "turbína", ale úplně jiný stroj, takže prosím, formulujte přesně !

Emil

12. listopad 2019, 20:20

Co říká wikipedie o turbíně:

"Turbína je mechanický rotační stroj skládající se z jednoho nebo více pohyblivých lopatkových kol umístěných na společné hřídeli, mezi nimiž aktivně prochází kapalina nebo plyn. Kinetická, tepelná a tlaková energie proudícího plynu nebo kapaliny je v turbíně přeměňována na rotační pohyb hřídele stroje."

A následuje odkaz na pojem "větrná turbína": cs_wikipedia_org/wiki/V%C4%9Btrn%C3%A1_turb%C3%ADna

Co se Vám na tom nezdá?

Michal

12. listopad 2019, 21:36

Fouká nefouká sluníčko svítí a zase ne. Co to dělá s německou přenosovou soustavou a případně s celou Evropou? Je spodivem, že ještě nebyl veký black aut a takové maxi větrníky tomu jenom pomáhají!

Ladislav Schejbal

12. listopad 2019, 22:49

Zajímalo by mne, zda se někdo zamyslel nad změnami v počasí v Evropě a nárůstem energie odebrané vzdušnému proudění, které je nejčastěji od západu. Jistě by nikoho nenapadlo přehradit golfský proud, ale do přirozeného proudění vzduchu postupně přehradu stavíme. Myslím si, že jak lidstvo začne něco podnikat ve velkém, tak je z toho vždy prů _ _ r.

Láda Kladno

Josef

12. listopad 2019, 22:59

No vezměte si běžnou nadmořskou výšku u nás okolo 500m. Mraky jsou tak 1 km nad povrchem to je 1500 metru a turbíny jsou ve výšce do 350 metrů nad mořem. VTE těžko ovlivní fronty nebo srážky je prostě moc nízko - zatím.

Martin Hájek

12. listopad 2019, 23:11

To se mýlíte. Ty větrníky seberou větru energii a seberou jí výrazně více, než kolik elektřiny vyrobí, protože vytváří turbulentní proudění spojené se značnou disipací energie. A samozřejmě pokud se proudění v nižších vrstvách atmosféry výrazně zpomaluje, tak to má postupně vliv i na vyšší vrstvy atmosféry - zákon zachování energie oblafnout nejde. Energie větru je 1/2*hustota_vzduchu*rychlost_větru^3*průžez_oblasti. Není zase tak těžké spočítat, jaký výkon má vítr provívají obdélníkem se základnou 400 km a výškou 500 m při dané rychlosti větru. Sám jsem byl velmi překvapen, jak významný je vliv již dnes instalovaného výkonu větrníků při nižších rychlostech větru. Přestává to být legrace.

Ladislav Schejbal

12. listopad 2019, 23:16

Já mám na mysli celkovou energii proudu vzduchu. pak je jedno v jaké výšce ji odeberu. Příklad: potrubí do kterého vháním vzduch o stejném tlaku i množství.

a- potrubí má hladké stěny.

b- potrubí má hrubý povrch ( třeba jako suchý zip)

Nejsem si jist zda výstupní energie vzduchu bude stejná. ( množství bude stejné, ale rychlost bude asi trochu jiná)

Martin Hájek

12. listopad 2019, 23:41

Ano, platí zákon zachování energie a kinetická energie, kterou větru turbína odebere a kinetická energie, která se při tom dále přemění na teplo, prostě musí někde chybět. Jestliže pohybující-se hmotě odebírám kinetickou energii, tak nutně klesá její rychlost. To je fyzika základní školy.

Milan Vaněček

13. listopad 2019, 02:32

Množství tepelné energie které do ovzduší vydávají v EU jaderné elektrárny je cca desetinásobně větší než množství energie odebrané z ovzduší elektrárnami větrnými v EU.

A to jaderníci říkají a já s nimi souhlasím že i to obrovské množství energie (dvojnásobek elektrické energie v JE vyrobené) je zcela zanedbatelné pro lokální EU klima.

A dokonce tepelná energie z tepláren a topení obecně, skončící v ovzduší (kde jinde) je zase ještě mnohonásobně větší než ta uvolněná z jádra.

Takže je nutné vidět že slon je větší než třeba kráva a ta zase než veverka. Toto (kvantitativní porovnávání) a kinetická energie plynu se opravdu učilo na základní škole.

Jan Veselý

13. listopad 2019, 07:44

Já přidám jiné věci ze základní školy: "Když si komár sedna na most, most se prohne. Prakticky neměřitelně." Jinými slovy, bez reálné kvantifikace jakou část energie proudění ony VtE odeberou, jsou to jen demagogické řeči. Takže bych prosil o, alespoň hrubou, kvantifikaci jevu.

A ještě jednu: Větrné elektrárny někde odeberou energii prostředí, jinde jí vrátí. Výsledkem je nulová bilance. Tepelné elektrárny zasírají prostředí tepelnou energií navíc, energií, která byla mimo prostředí ve formě chemické či jaderné energie.

Martin Hájek

13. listopad 2019, 15:54

Vážení pánové, odpovím oběma naráz, protože oba jaksi porovnáváte jablka a hrušky. Je totiž velmi zásadní rozdíl mezi kinetickou a tepelnou energií. A zatímco přeměnit kinetickou energii na teplo je velmi snadné, opačně je to dost obtížné. Díky tomu třeba můžeme bezpečně jezdit autem, protože nám fungují brzdy. Kinetická energie větru je v přírodě neskonale vzácnější, než energie tepelná. Klimatický stroj je (naštěstí pro lidstvo) velmi neefektivní a na kinetickou energii větru se přemění jen nepatrný zlomek energie, kterou Země získává ze Slunce. Tato kinetická energie je ovšem velmi důležitá, protože například pohání mraky od moře nad pevninu. Odpadní teplo vypuštěné tepelnou elektrárnou do okolního prostředí (pokud nejde o malou říčku) je zpravidla zanedbatelné a nezpůsobuje zásadní změny v prostředí. Naopak energie odebraná větru při severozápadním proudění už ve střední Evropě zdaleka zanedbatelná není, a pan Veselý se brzy dočká, že mu to názorně předvedu.

tk

14. listopad 2019, 07:38

Hehe, dobra teorie hodna zakladni skoly. Takhle to nefunguje. Atmosfera neni potrubi, ale prinejlepsim koryto. A dojde ke zpomaleni proudeni v tom vasem "suchem zipu" a tedy turbulencim ve vyssich hladinach, resi se to v dynamice plynu a kapalin. Turbulence v zavyslosti na rychlosti mohou dosahovat mnohonasobku vysky toho "sucheho zipu". Proto 400m vetrnik ovlivni zasadne oblacnost i v kilometrovych vyskach.

Miroslav

13. listopad 2019, 09:20

Souhlasím s tím, že je třeba počítat se snížením kinetické energie větru ze severního směru proudění, ( jsou tam instalovány již stovky GW větrníků).

Tím nám do kontinetální Evropy bude proudit více saharského větru, protože se narušuje rovnováha poměru sil jižního a severního proudění.

Bude tady stále méně srážek a změní se ráz celé střední oblasti Evropy, budeme bez srážek.

Co s tím ???? Stále se tento problém odborně nediskutuje a jen celá záležitost bagatelizuje!!!!

Klima, systém proudění vzduchu je systém s mnoha proměnnými a důsledky jeho narušení se mohou projevit s velkým časovám zpožděním......

Milan Vaněček

13. listopad 2019, 10:55

ad Miroslav: jo zrovna dnes v noci to k nám fouklo ze Sahary ????

Kecy, kecy, kecy. Žádná kvantitativní pozorování ... (asi proto, že pro vědce z fyziky atmosféry ve světě je to jen další fejk smrtelně ohrožené jaderné loby).

Marcela N.

13. listopad 2019, 11:00

S prominutím bych chtěla oponovat pánové. Je jasné, že fosilní palivo dojde. Vše je a bude na elektřinu. Větrníky jsou dobrá věc, jen tak dál a i v našich končinách, když to bude možné. K těm vašim ,, odborným - katastrofickým výpočtům'' , v tomto souhlasím s panem Veselým, že větrné elektrárny někde odeberou energii prostředí, jinde jí vrátí a výsledkem je nulová bilance. Jenom z logického náhledu na věc, co veškeré budovy, které se tyčí na celé zeměkouli v našich městech. Myslím si, že žádná tragédie nenastala, a ty budovy kladou sakra velký odpor proudění vzduchu. Opravdu se mi zdá úsměvné, myslet si, že se větrníky podepsaly na změnách počasí v Evropě a nárůstu energie odebrané vzdušnému proudění. A nikdy jich nebude tolik, co budov do této chvíle postavených a díky budovám žádná tragédie nenastala.. Pro mě větrníky ano, jako jedna veličina ze skládačky zdrojů výroby elektřiny....tik-ťak...fosilní paliva docházejí, mysleme na budoucí pokolení.

Ivan Novák

13. listopad 2019, 12:40

Tragédie nenastala, a z hlediska zeměkoule nikdy nenastane. Lidé v Evropě a severní Americe ovšem už změny zažívají, v důsledku čím dál větší nepředvídatelnosti kdysi pravidelné severoatlantické oscilace, jen se neví, co je toho příčinou, jestli je jich víc, co s tím dělat, atp.

Milan Vaněček

13. listopad 2019, 13:09

Zase srovnáváte slona (vliv velkoměst na západ od nás na proudění vzduchu) s malou veverkou (vliv větrníků na západ od nás).

A podobných možných vlivových faktorů máte desítky, včetně jaderné energetiky.

Tak co, sednem si z toho na zadek a budeme bědovat? Myslím že já ani Vy bědovat nebudem.????

Martin Hájek

13. listopad 2019, 17:59

A to že jde o slona a veverku jste pane Vaněčku usoudil na základě čeho? Prosím zdroj této informace, které je zcela zjevně nepravdivá. Už jenom se trochu zamyslete hlavou, co asi by se v těch městech muselo dít, kdyby se tam mařila energie desítek GW na fasádách domů. To je přece úplná pitomost na první pohled.

Vladimír Šťastný

13. listopad 2019, 13:14

Kde prosím vás větrníky tu odebranou energii větru zase vracejí? Rozhodně ji nevracejí jako kinetickou energii větru,vracet ji mohou pouze částečně vyzářeným teplem ze ztrát v elektrických spotřebičích či vedení.

Milan Vaněček

13. listopad 2019, 14:33

a kde ji vrací ta obrovská zástavba v městech na mnohařádově větší ploše než jsou VtE???

A přesto je vliv města-teplotního ostrova, z hlediska Zeměkoule jen nula nula nic.

nikdo

13. listopad 2019, 15:06

Vetrne elektrarny jsou dalsi vec navic ktera brzdi chlazeni prave tepelnych ostrovu mest, v mestech bydli lide ve vetrnych elektrarnach nebydli, tepelne ostrovy se budou zhorsovat i pouzivanim fotovoltaiky ktera do mest prida dalsi teplo navic, pevnina se bude oteplovat cim bude teplejsi tim mene srazek se na nem vykondenzuje.

Tepelne elektrarny u pobrezi mori pusobi naopak pozitivne zvysuji odpar z more a pokud nebude vetru braneno v proudeni na kontinent pomohou zvysit srazky.

Pavel K

13. listopad 2019, 15:35

Doufam, ze jste svuj prispevek psal jako ironii, ze? Jinak nedokazi pochopit ty fauly.

Nezapomnel jste na chlazeni tech tepelnych ostrovy vzniknuvsich u tepelnych a jadernych elektraren?

Vite ze vitr proudi jinak v urcitych vyskach? Proc jsou vyssi elektrarny ucinejsi? Videl jste nekdy stozar tepelne elektrarny a videl jste nekdy stozar z panelaku? To uz to mesto vice zahrivaji lide (ze skoly mi uvizlo, ze kazdy vyrazujeme 100 W tepla) nez ta paratka. NAvic o VTE se proudeni jiste nezastavi. Rekl bych, ze rotace Zeme ma daleko vyssi energii nez jakou vezme tech par milionu stozaru a vrtuli.

Opravte me, zda-li se pletu, ale FVE panely by mely prevadet cast slunecneho zareni (tepla) na elektrinu. Tim maji fakticky ochlazovat sve okoli, ne? A cim privadi FVE do mesta teplo? Tou elektrinou? A neprivadi tou elektrinou do mest teplo i ostatni elektrarny?

Predpokladam, ze kdyz Vam vadi telo ve vnitrozemi, musi Vam vadit i vesere jine tepelne zdroje ve vnitrozemi. Nejsem vrah, tak pominu tepo vyzarovane faunou, takze nejen VTE ale i spalovaci motory, elektrany (fosilni i jaderne). Muzete mi vysvetlit lepe Vami zmineny vliv tepla ve vnitrozemi a tepla u more?

Navic jste zapomnel na to, ze na srazky na ansem uzemi ma prave daleko vetsi vliv narust teplot, protoze meni proudeni a tudiz k nam jde vzduch ze sussich oblasti. No a otepluje se diky sklenikovemu efektu, ktery zhorsujeme. Jiste si vzpomenete na zakladni sklenikove plyny - vodni para, CO2, metan. Tak ty prvni dve tvori tepelne elektrarny (vodni paru i jaderna). Jaky z techto plynu vznika pri provozu VTE a FVE?

nikdo

13. listopad 2019, 20:17

Pavel K:

omlouvam se malo jsem to rozepsal,

tepelne elektrarny u more se chladi do nej cimz zvysuji odpar z more ktery je podstatnym cinitelem kolobehu vody.

Jak pisete rotace zeme ma nastesti mnohem vetsi energii diky cemuze nemame tak velke problemy.

FVE premenuji dopadajici zareni nejen na elektrinu ale i na teplo, pri sve nizke ucinnosti kolem 20% se zbytek do 100% promeni na co? obavam se ze na teplo o ktere ohreje okolni vzduch. Pokud na jeho miste bude vegetace tak odparem teplotu snizi, pokud svetla plocha tak se zvisi odraz a premena na teplo bude nizsi.

Vice vodni pary zvysi vlkohst vzduchu a z te se vytvori vice oblaku ktere maji naopak vetsi albedo mohou tedy pomoci snizit teplotu na zemi jak odrazem spet do vesmiru tak stinenim povrchu. Tudiz myslim ze vodni para je mensi problem.

Vladimír Šťastný

13. listopad 2019, 18:45

Milan Vaněček. Tak jak už vám napověděl pan Hájek VTE odebírají kinetickou energi proudícího vzduchu daleko účiněji než běžné stavby. Pak je tu jedna zásadní věc. Větráky, a to ty největší, nejvýkonější a tedy v odebírání energie větru nejúčinější, jsou v poslední době instalovány především tam, kde ono proudění vzniká, tedy na mořském pobřeží. A nejspíš stačí jen málo, jen poněkud zpomalit rychlost k tomu, že slabší západní větry už nepřetlačí přes pohraniční hory oblačnost, z které u nás pršelo, případně ona oblačnost poněkud pomalejším postupem přes pevninu už většinu vlhkosti, kterou nesla, ztratila. Proto u nás poslední roky, pokud už nějaké srážky jsou, jenom nevydatně mží. Já tím nechci tvrdit, že je to jenom vina větráků, ale přispět mohly a je to na společenskou debatu, kterou budou určitě účinně brzdit zájmové lobby výrobců a provozovatelů VTE.

Miroslav Novak

13. listopad 2019, 15:00

Souhlasím, že výsledná bilance přeměny energie je nulová, ale jen ve vesmíru, zde je to otázka vztažné soustavy.

Ale o to tu nejde. Kinetická enegie změní a ovlivní proudění větru, zde bude a je změna počasí, nastává sucho. Nás se to velice týká a bohužel Německo si řeší svůj ústup od jaderné energetiky ( tlak od svých " ekoteroristů" na úkor ostatních zemí.

Srovnával jsem si nárůst sucha a snížení srážek, u nás a přímo to koresponduje s nárůstem větrníků v severských zemích a zvláště v Německu a to ve směru proudění od Biskajkého zálivu, kde se formují větry přinášející vlhké proudění do kontinentální Evropy.

Zde instalovaný výkon větrných farem je více jak 200 GW( 200 jaderných bloků). Snížení proudění větru necítíte, jen si řeknete, méně fouká....

Zkuste si představit, že tím to výkonem roztočíte v jednom směru stovky až tisíce větrníků..... Myslím si, že se bude každý divit, jak mu "ulítne čepice."..... To je ta chybějící kinetická enegie, kterou si využijeme na vše, co se nám hodí.... ale?

Měla by se udělat vědecká studije, např na pár minut kordinovaně vypnout všechny větrníky a provést měření změn a síly proudění na rozsáhlém území... Takový plánovaný black out...

Martin Hájek

13. listopad 2019, 16:06

Milá Marcelo, jak už jsem psal výše, větrníky odeberou KINETICKOU ENERGII větru a zpět vrátí teplo (protože veškerá dodaná elektřina se nakonec tak či onak na teplo přemění). To je ovšem z pohledu fungování atmosféry naprosto zásadní rozdíl. Protože ta odebraná kinetická energie není vzhledem k celkové kinetické energii vzdušných hmot v nižších vrstvách atmosféry (které jsou pro nás zásadní, protože přinášejí srážky) již zanedbatelná, zatímco to výsledné teplo zanedbatelné je. Pokud bychom chtěli vrátit větru jeho kinetickou energii, tak bychom tou vyrobenou elektřinou museli pohánět venkovní ventilátory, což jistě uznáte, že se neděje. Také asi nechápete základní princip, že budovy určitě neodebírají z kinetické energie větru desítky GW. Budovy jistě zvyšují odpor a tedy způsobují ztráty energie větru, ale tento efekt (z principu k čemu je větrník) bude zcela zanedbatelný ve srovnání se záměrným odběrem energie větru pomocí větrné turbíny. Kdyby byla budova srovnatelně efektivní jako větrníky při maření energie větru, tak bychom asi vyráběli z větru elektřinu pomocí budov, což se také zjevně neděje. A prosím, podívejte se na nějaký report IEA a zjistíte, že fosilní paliva ani zdaleka nedocházejí. Děkuji.

Pavel K

13. listopad 2019, 16:44

Muzete mi, prosim, vysvetlit, v cem je jina ztrata energie vetru zpusobena trenim o budovu a trenim o lopatky VTE?

Martin Hájek

13. listopad 2019, 17:55

Milý Pavle, zásadní rozdíl je v tom, že kromě tření, které je obou případech, se v případě větrné elektrárny uplatní ještě odběr kinetické energie větru, která je přenášena na hřídel elektrárny - kvůli tomu jsme tu větrnou elektrárnu postavili :-). A samozřejmě tento odběr energie větru je zhruba o řád vyšší, než ztráta energie větru způsobená třením. Kapišto?

Pavel K

14. listopad 2019, 09:20

Prave ze kapisto mi to neni.

Na zaklade ceho prameni ten odber? To neni na zaklade treni? Takze pokud mam prekazku stejne velou jako VTE, tak vezme vetru o rad mene energie jak ta VTE? Dokazla byste udat nejaky priklad?

Je pozorovano, ze pred vetrnym parkem prsi vice jako napriklad na navetrne strane hor?

Pokud by hypoteticky USA postavilo na vychodnim pobrezi dostatecny vetrny park, uz by nikdy nepresel z Atlantiku na jejich uzemi Hurikan? Vzdy by jeho ucinek snizil na nizsi stupen?

O kolik procent se na zaklade VTE snizilo vzdusne proudeni na nasem uzemi a taky uhrn srazek?

Tomas Kratky

14. listopad 2019, 11:31

Popravdě, ona ta mařená energie u VTE ve výsledku vzniká opravdu jenom tím třením. V tom má Pavel K pravdu.

Díky brždění rotoru se však celá oblast pokrytá lopatkami jeví "z pohledu větru" jako neprostupná, resp. cca z 50% neprostupná. Tj. z pohledu proudění není VTE (v provozu) "štíhlý stožár", ale spíše něco na způsob "obrovského deštníku" o průměru klidně až 200m.

Každopádně rozhodně platí, že skupina mrakodrapů (např. takový Manhattan v New Yorku) budou mít srovnatelný efekt. Pouze možná stabilnější v čase, ty rotující lopatky zřejmě přece jen způsobí větší turbulence.

A ano, i budovy a městské ostrovy mají vliv. A ne malý. Určitě se dá předpokládat, že problémy, které připisujeme změně klimatu, jsou v mnoha případech vyvolány / akcelerovány lidskou stavební činností...

Pavel K

14. listopad 2019, 13:19

Tomas Kratky: Pokud je krhuh opisujici konce vrtuli 50% nepropustny, je pak u vetrneho parku pzorovano, ze na navetrne strane je daleko vyssi vyroba ne na te zastinene?

Zkousel nekdo dat anemometr pred vrtuli a za ni a zmerit tak rychlost vetru?

Martin Hájek

14. listopad 2019, 13:41

Pavle K - samozřejmě, že rychlost větru za turbínou je menší než před ní. A samozřejmě, že si turbíny ve větrném parku navzájem "stíní". Proto se také větrné parky zpravidla staví kolmo k převládajícímu směru větru, protože pak si větrné turbíny stíní co nejméně. Případ pana Krátkého není přesný, protože ta kinetická energie je prostě větrníkem pohlcena. To něco úplně jiného, než co dělá jakákoliv pasivní překážka. Ta sice také způsobí ztrátu energie, ale nesrovnatelně menší (pokud má stejné rozměry). A ještě jeden podstatný argument, města v Evropě dnes nejsou podstatně větší než před 20 nebo 30 lety, takže na stávající změně klimatu nejspíš velký podíl mít nebudou. Naopak větrníky nám tu za těch 20 let dramaticky narostly, takže je rozumné se na ně dívat jako na podezřelé, dokud se neprokáže opak. Problém je v tom, že dnes je zcela politicky nekorektní se tím vůbec zabývat a upozorňovat na rizika.

Pavel K

14. listopad 2019, 14:58

Na netu jsme se docetl, ze kdyz se pouzije pravidlo 20d, pak ke stineni nedochazi a nasledna turbina neni ovlivnena temi predchozimi.

Nadale jsme se docetl, ze sila vetru roste exponencialne nadmorskou vyskou. Takze dle me algebry je maly ubytek dole naprosto zanedbatelny v pasmech, kde proudi mraky.

Jakymi jinymi principy nez trenim je ta energie pohlecema?

Proudeni vzduchu se za polsedni dobu zmenilo prave kvuli globvalnimu oteplovani.

Co jsem zatim cetl, tak i kdyz studie rikaly, ze turbiny meni klima, pak jde o lokalni (u vetsich farem o regionalni) vliv a to zejmena narustem teploty v noci (kvuli misni teplejsiho vzduchu ve vyssich vrstvach se studenym u zeme). Cetl jsem, ze pokud by USA pokryly veskerou vyrobu elektriny z VTE, pak by narostla teplota o ctvrt stupne. Narozdil od vypousteni CO2 je dusledek docasny a zmizi zastavenim VTE a taky zvyseni teploty neroste delkou pouzivani.

Kazdopadne budu dal zjistovat informace o vlivu na snizeni ci orientaci proudeni vetru a tim padem i zmenu uhrnu srazek (nejen) na nasem uzemi.

Jaroslav Dupal

13. listopad 2019, 21:05

Ve vašem příspěvku výše je řešeno chování fotovoltaických panelů, opak je pravdou FVP zvyšují teplotu v okolí panelů až o 7°C Fotony slunečního záření dopadají na přechod P-N a svou energií vyrážejí elektrony z valenčního pásu do pásu vodivostního. Panel k výrobě elektřina používá FOTONY nikoliv Infračervenou složku tedy teplo.

Pavel K

14. listopad 2019, 09:33

Dobre, navrhuji jednoduchy experiment.

Dejte dva FVE panely vedle sebe, jeden pripojte naspotrebic a druhy nikoliv. U obouch merte teplotu. Co zjistite?

Ja odpoved znam, znate ji i Vy? V cem je ma uvaha spatna?

Pavel K

14. listopad 2019, 09:38

Na jakem principu funguji vicevrstve panely, kdyz se nevyuziva zarezni ale jen fotony?

Milan Vaněček

13. listopad 2019, 17:07

Pane Hájek, vraťte se do školy a nastudujte si kinetickou teorii plynů a další své mezery ve vzdělání. Pak diskutujte.

Čtu rád Vaše rozbory Bruselské byrokracie, tam je vidět že do toho vidíte, ale těch Cimermanovských fyzikálních úvah už zanechte.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.