Podle <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/wind-power-market-set-for-record-growth-despite-covid-19/?fbclid=IwAR0RCDz59G5b4jpra6-YIFWoKjqx3Xydrh6K8J9tieKJFMBooWOesnR5_18">nejnovějšího tržního výhledu zveřejněného společností GWEC Market Intelligence</a> se očekává, že rok 2020 bude rekordní navzdory epidemii koronaviru. V roce 2020 bude nainstalováno 71,3 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Nárůst je oproti prognózám vlivu koronaviru pouze o 6 % nižší.
Podle <a href="https://gwec.net/">Global Wind Energy Council (GWEC)</a> se jedná o významný nárůst oproti původním předpovědím. V důsledku epidemie koronaviru se očekávalo snížení nového instalovaného výkonu až o 20 %  Tento vývoj dokazuje odolnost odvětví <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni">větrné energetiky</a> po celém světě.
<blockquote>„Zatímco epidemie koronaviru zasáhla všechna průmyslová odvětví, větrná energetika nadále rostla a vzkvétala. To není žádným překvapením vzhledem k nákladové konkurenceschopnosti větrné energetiky. Fosilní paliva čelí výkyvům trhu a vyžadují finanční injekce, zatímco větrné elektrárny po celém světě stále vyrábí a poskytují cenově dostupnou elektrickou energii,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.</blockquote>
Mezi lety 2020 a 2024 bude kumulativní světový trh s onshore větrnou energetikou růst ročním tempem 8,5 %. Celkově má za toto období vzniknout 348 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Tím do roku 2024 naroste celkový instalovaný výkon na téměř 1000 GW.
Zatímco některé termíny dokončení projektů byly kvůli epidemii koronaviru posunuty do roku 2021, očekává se, že příští rok bude pro onshore větrnou energetiku rekordním. V roce 2021 se předpokládá přírůstek instalovaného výkonu ve výši 78 GW. Více než 50 % nového instalovaného výkonu v letech 2020 až 2024 bude vybudováno v Číně a Spojených státech amerických.
<blockquote>„V příštích pěti letech jsme zvýšili nebo udrželi naše předpovědi pro onshore větrné elektrárny v oblastech jako je Latinská Amerika, Severní Amerika, Afrika a Střední východ, s pouze mírným poklesem v asijsko-pacifické oblasti a Evropě. Tato snížení však nemusí být nutně přímým dopadem epidemie koronaviru. Může to být také příznakem již existujících regulačních problémů, jako jsou zdlouhavé povolovací postupy, které zpomalují instalace. Zejména offshore větrná energetika prokázala svojí odolnost překročením naších předepidemických předpovědí pro rok 2020 a v příštím desetiletí bude důležitým zdrojem růstu,“ řekl Feng Zhao, strategický ředitel GWEC.</blockquote>
<figure id="attachment_50920" style="width: 1920px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg"><img class="size-full wp-image-50920" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg" alt="větrná turbína" width="1920" height="1367" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-512x365.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-768x547.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-1024x729.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-725x516.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-800x570.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Pixabay</figcaption></figure>
<blockquote>„Během posledních několika týdnů jsme viděli řadu závazků uhlíkové neutrality od hlavních ekonomik, jako je Čína, Japonsko a Jižní Korea. Jelikož větrná energetika je klíčovou technologií pro dekarbonizaci, tyto cíle zvýší prognózu větrné energetiky v příštích několika desetiletích,“ dodává Zhao.
„Čína, největší světový trh s větrnou energetikou a největší producent emisí oxidu uhličitého, se zavázala, že do roku 2060 bude uhlíkově neutrální. Abychom měli šanci dosáhnout tohoto cíle, musíme v Číně ročně instalovat 50 GW instalovaného výkonu do roku 2025 a od roku 2026 poté 60 GW ročně. Je zásadní, aby vlády upevnily cíle v oblasti uhlíkové neutrality hmatatelnými opatřeními k podpoře růstu větrné energetiky a dalších obnovitelných zdrojů na úrovních potřebných k dosažení těchto cílů,“ uzavírá Zhao.</blockquote>
<h2>Offshore větrné elektrárny mají nakročeno na další rekordní rok</h2>
<figure id="attachment_56595" style="width: 1199px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg"><img class="size-full wp-image-56595" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg" alt="" width="1199" height="873" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg 1199w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-512x373.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-768x559.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-1024x746.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-725x528.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-800x582.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Autor: Kim Hansen, Wikimedia Commons</figcaption></figure>
Offshore větrná energetika byla do značné míry chráněna před dopady epidemie koronaviru. GWEC Market Intelligence zvýšila prognózu pro offshore větrnou energetiku o 5 % na 6,5 GW nového instalovaného výkonu v roce 2020.
To znamená další rekordní rok pro toto odvětví, kde největší množství instalací je v Číně. Až do roku 2024 se očekává nový instalovaný výkon ve výši 48 GW, přičemž mezi roky 2025 a 2030 se předpokládá přírůstek instalovaného výkonu ve výši až 157 GWe.
<blockquote>„Díky lokální povaze dodavatelských řetězců pro větrnou energetiku a tvorbě dalších projektů, toto odvětví nadále generuje finance pro místní investice a tisíce pracovních míst na podporu hospodářského oživení. Aby však bylo možné plně využít potenciál větrné energetiky k podpoře hospodářského oživení, musí vlády zajistit, aby energetické trhy a politici umožňovali pokračující náběh investic do větrných a jiných obnovitelných zdrojů. Zároveň musí odratit od investic do drahých fosilních paliv“, dodal Ben Backwell.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Dong Energy

Obnovitelné zdroje

Větrná energetika v roce 2020 dosáhla rekordního růstu navzdory epidemii koronaviru

Společnost GE Renewable Energy oznámila dokončení dodávky větrných turbín dle smlouvy se společnostmi SSE Renewables a Equinor. Ty budou použity pro výstavbu větrné farmy <a href="https://doggerbank.com/">Dogger Bank</a> v severovýchodní Anglii.
Větrná farma Dogger Bank bude, vzdálena přibližně 130 km od severovýchodního pobřeží Anglie, bude po svém dokončení dosahovat instalovaného výkonu 3,6 GW. Podle společnosti GE Renewable Energy se dokončení předpokládá v roce <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/09/22/uk-wind-farm-to-receive-190-13-mw-wind-turbines-from-ge-renewable-energy/">2026</a>.
Vzhledem k velikosti celé farmy je výstavba rozdělena do 3 fází, <a href="https://doggerbank.com/">A, B a C</a>. Předpokládá se, že po dokončení bude každá část elektrárny vyrábět přibližně 6 TWh elektřiny ročně.
<figure id="attachment_87978" class="wp-caption aligncenter" style="width: 910px;"><img class="wp-image-87978 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map.png 910w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map-512x285.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map-768x428.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map-725x404.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map-800x446.png 800w" alt="Lokalita elektrárny Dogger Bank (A - červená, B - oranžová, C - zelená) " width="910" height="507" /><figcaption class="wp-caption-text">Lokalita elektrárny Dogger Bank (A – červená, B – oranžová, C – zelená) Zdroj: doggerbank.com</figcaption></figure>
<h2>GE dodá své 13MW turbíny Haliade-X</h2>
Právě dokončená zakázka se týká prvních dvou fází elektrárny, které tak zformují největší přípobřežní větrnou elektrárnu na světě. V každé části bude k výrobě elektřiny použito 95 větrných turbín <a href="https://www.ge.com/renewableenergy/wind-energy/offshore-wind/haliade-x-offshore-turbine">Haliade-X</a>, každá s výkonem 13 MW.
13MW větrná turbína Haliade-X je vylepšenou verzí větrné turbíny s výkonem 12 MW, která je v provozu v <a href="https://renews.biz/54080/haliade-x-rises-in-rotterdam/">Nizozemsku</a> od listopadu 2019. Nové turbíny jsou vybaveny 107 metrů dlouhými lopatkami a samotný generátor je umístěn ve výšce 260 m.
Na elektrárnu je poskytnuta záruka 5 let včetně podpory a týmu opravářů přímo v místě elektrárny. Samotné práce přitom začnou v přístavu Able Seaton v Hartlepool. Tento přístav bude sloužit pro výstavbu, připojování i údržbu elektráren. Tyto činnosti přinesou přibližně 120 pracovních míst pro lokální pracovníky.
Platforma <a href="https://www.ge.com/renewableenergy/wind-energy/offshore-wind/haliade-x-offshore-turbine">Haliade-X</a> nyní prochází sérií složitých testů a zkoušek v Blythu, Bostonském testovacím centru větrných elektráren. Testování také probíhá v již zprovozněné elektrárně v <a href="https://renews.biz/54080/haliade-x-rises-in-rotterdam/">Rotterdamu</a>. Prototypová elektrárna již v lednu 2020 pokořila rekord výroby elektřiny z 1 větrné turbíny za jeden den, kdy vyrobila 288 MWh. V nejbližších měsících bude modernizována a její výkon se zvýší na 13 MW.
<figure id="attachment_87979" class="wp-caption aligncenter" style="width: 770px;"><img class="wp-image-87979 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/haliadex_prototype_credit_ge_renewable_energy.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/haliadex_prototype_credit_ge_renewable_energy.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/haliadex_prototype_credit_ge_renewable_energy-512x313.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/haliadex_prototype_credit_ge_renewable_energy-768x469.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/haliadex_prototype_credit_ge_renewable_energy-725x443.jpg 725w" alt="Výstavba prototypové větrné elektrárny v Rotterdam" width="770" height="470" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba prototypové větrné elektrárny v Rotterdam Zdroj: renews.biz</figcaption></figure>
„Podepsáním zakázky s GE Renewable Energy není jen skvělá zpráva pro Dogger Bank a GE, ale také pro průmysl větrných elektráren. Díky tomu bude poprvé instalována větrná turbína s výkonem 13 MW,“ sdělil <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/09/22/uk-wind-farm-to-receive-190-13-mw-wind-turbines-from-ge-renewable-energy/">Steve Wilson</a>, projektový ředitel elektrárny Dogger Bank ve společnosti SSE Renewables.
Elektrárna tak přinese ekonomické výhody severovýchodní Anglii, kde bude vytvořeno až 120 vysoce kvalifikovaných pracovních pozic během výstavby elektrárny. Dalších 120 pozic vznikne pro správu, údržbu a opravy elektrárenského komplexu.

Rychlé zprávy

Britská větrná farma Dogger Bank dostane 13MW turbíny od GE

Britská ropná společnost bp a norský Equinor vytvořili strategické partnerství, jehož cílem je výstavba offshore větrných parků při americkém pobřeží. Kromě vytvoření partnerství společnosti oznámily, že bp zaplatí Equionoru za 50% podíl ve dvou započatých projektech 1,1 mld. USD.
Uvedené dva projekty zahrnují budoucí offshore větrný park Empire Wind, jehož instalovaný výkon by měl po dokončení obou naplánovaných fází činit 2 GW, a park Beacon Wind, který by po dokončení měl mít celkový instalovaný výkon 2,4 GW. U obou parků se počítá s instalací větrných turbín s výkonem přesahujícím 10 MW.
<blockquote>„Jedná se o důležitý počáteční krok k naplnění naší nové strategie a zároveň ústřední bod v cestě k vytvoření integrované energetické společnosti. Offshore vítr globálně roste o zhruba 20 % ročně a je považován za klíčový prvek při naplnění světových potřeb ve snižování emisí,“ <a href="https://www.bp.com/en/global/corporate/news-and-insights/press-releases/bp-and-equinor-form-strategic-partnership-to-develop-offshore-wind-energy-in-us.html" target="_blank" rel="noopener">uvedl výkonný ředitel bp Bernard Looney</a>.</blockquote>
Dohoda přichází měsíc poté, co bp zveřejnilo novou strategii, jejíž součástí je mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.
Equinor nedávno oznámil, že plánuje navýšit své platné cíle pro růst instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které nyní činí 4 až 6 GW do roku 2026 a 12 až 16 GW do roku 2035.
<blockquote>„Skrze toto partnerství budou Equinor a bp posuzovat budoucí společné příležitosti ve Spojených státech jak v oblasti offshore větrných elektráren upevněných ke dnu, tak v oblasti plovoucích offshore větrných elektráren a využijí relevantní zkušenosti pro budoucí společný růst,“ <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-09-offshore-wind.html" target="_blank" rel="noopener">dodal Equinor ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>

Větrné elektrárny

Ropné společnosti bp a Equinor budou společně budovat offshore větrné parky u pobřeží USA

Obnovitelné zdroje energie se stále více prosazují vedle velkých konvenčních zdrojů.  Nejrychleji rostoucími obnovitelnými zdroji jsou fotovoltaické farmy a větrné parky. Další větrný park vznikl ve Španělsku, ročně by měl dodávat více než 144 GWh do tamní rozvodné sítě.
Když se nyní v Evropě hovoří o obnovitelných zdrojích energie a větrných elektrárnách, každý si jistě představí Německo, které usilovně mění svůj energetický mix. To se rozhodlo napájet nejenom domácnosti, ale i průmysl s využitím zejména větrné energie. I když se na první pohled jedná o záslužný čin, ne každý vidí komplikace a nevyřešené problémy s masovým nasazováním těchto zdrojů.
Hlavní nevýhodou obnovitelných zdrojů jsou totiž nestabilní dodávky elektrického proudu. V některých případech se jedná také o nevyřešený problém jejich rozebírání a vyřazování z provozu.
Nejen Německo se rozhodlo investovat do větrných elektráren. Poblíž Španělského města Motilla del Palancar byla nedávno připojena <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/18/enel-adds-over-144gwh-in-annual-renewables-capacity-to-spains-grid/?fbclid=IwAR0UInwLB80ItH3tWgFByy1zp0qv8Mi712iRN34PzIRkkGiRXsJ-Zc1AcCE">větrná farma</a> s instalovaným výkonem 51 MW. Zde je postaveno celkem 17 turbín s jednotkovým výkonem 3 MW.
<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/18/enel-adds-over-144gwh-in-annual-renewables-capacity-to-spains-grid/?fbclid=IwAR0UInwLB80ItH3tWgFByy1zp0qv8Mi712iRN34PzIRkkGiRXsJ-Zc1AcCE">Tato investice</a> si vyžádala přibližně 57 milionů euro (1,48 miliardy kč), aby tak každoročně dodala do sítě více jak 144 GWh elektřiny. Díky této elektrárně nebude do ovzduší vypuštěno ročně až 95 tisíc tun oxidu uhličitého.
<h2>Bezuhlíkový výrobní mix do roku 2050</h2>
Společnost Enel plánuje plně dekarbonizovat svůj výrobní mix do roku 2050. Dle jejich <a href="https://www.enel.com/content/dam/enel-common/press/en/2019-November/Enel%20Strategic%20Plan%202020%202022%20ENG.pdf">plánu</a> by měl do roku 2022 vzrůst instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích ze 7,4 GW na 10,2 GW. Celkové náklady této investice přesáhnou 3,8 miliardy eur.
Kromě větrných elektráren se Enel soustředí i na fotovoltaické systémy. Ty jsou uvažovány zejména u čističek vod, kde společně se systémy úspory vody zajistí dodávky pro obce v oblastech výstavby větrných elektráren.

Enel pokračuje v rozšiřování svého portfolia OZE ve Španělsku

Po letech rekordního růstu výstavba větrných elektráren v Německu značně zpomalila, což se negativně projevuje i na výsledcích tamních aukcích na podporu jejich výstavby. Hlavním problémem je získávání stavebních povolení. To by však měla změnit úprava legislativy, jejíž <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200812-investitionsbeschleunigungsgesetz-im-kabinett-verabschiedet.html" target="_blank" rel="noopener">návrh schválila minulý týden německá vláda</a>.
Výstavba větrných elektráren, které jsou jedním z pilířů transformace německého elektroenergetického sektoru, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vykon-vetrnych-elektraren-nemecku-roste-pomalu-i-letos-zlepseni-obzoru-zatim-neni" target="_blank" rel="noopener">se v poslední době propadla</a>. Vzhledem k průtahům při vyřizování stavebních povolení, často v důsledku žalob vyvolaných odporem místních obyvatel, tak zemi chybí potřebné projekty.
V loňském roce se tak výstavba větrných elektráren na pevnině propadla v Německu na nejnižší hodnotu za posledních 20 let. Zásadní zlepšení není na obzoru ani v následujících měsících a letech <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervencova-aukce-oze-nemecku-neprinesla-zadna-prekvapeni-ceny-se-stale-drzi-stejne-urovni" target="_blank" rel="noopener">z důvodu slabých aukcí, které se nedaří zaplňovat</a>.
Německé ministerstvo dopravy však nyní přišlo s návrhem zákona, který má usnadnit investice do řady infrastrukturních projektů, včetně investic do železnice, silnic či přístavů. Návrh zákona však zahrnuje i pevninské větrné elektrárny.
Nová legislativa má urychlit plánovací a povolovací procesy, a rovněž zkrátit trvání soudních řízení. V případě větrných elektráren by probíhající soudní řízení rovněž nemělo bránit vydání stavebního povolení či jejich výstavbě.
<blockquote>„Se zákonem na zrychlení investic jsme udělali důležitý krok směrem k rychlejším plánovacím a povolovacím procesům. Toto je důležitý signál pro budoucnost Německa jako investiční lokality. Rovněž je to dobrý signál pro průmysl větrné energetiky a energetickou transformaci. S tímto zákonem zajistíme, že plánovací a povolovací procesy pro pevninské větrné elektrárny budou zrychleny. Tímto zkrátíme odvolání u správních soudů, a tím i délku celého soudního jednání. Rovněž se u žalob proti vydání povolení pro pevninské větrné elektrárny nebude aplikovat odkladný účinek,“ uvedl německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
<h2>Někteří se radují, jiní zase varují</h2>
Aktivní přístup německé vlády v podobě snahy opět nastartovat výstavbu větrných elektráren vítají tamní asociace sdružující společnosti aktivní v odvětví větrné energetiky. Podle serveru cleanenergywire.org se německá asociace lokálních energetických společností nechala slyšet, že podpora mohla být ze strany vlády ještě vstřícnější, například zkrácením lhůt pro vyjádření ze strany úřadů účastnících se povolovacích řízení.
Naopak německý dodavatel elektřiny Greenpeace Energy varoval, že takovéto změny budou znamenat pro developery projektů další rizika. Pokud budou větrné elektrárny dokončeny před koncem soudního řízení, případný pozdější rozsudek by mohl vést k jejich následnému odstranění. Rovněž zůstává otázkou, zda správní soudy vyšší instance, kterou budou nově o sporech rozhodovat, budou mít dostatečnou kapacitu na jejich včasné řešení.

Německo

Úprava legislativy má Německu pomoci opět nastartovat výstavbu větrných elektráren

Novela zákona plánovaná spolkovým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem vyvolává v Německu rozruch. Provozovatelé větrných farem na moři možná brzy budou muset platit za to, aby mohli být připojení k elektrizační soustavě a vyrábět elektřinu. Odpor ze strany jednotlivých spolkových zemí a velkých průmyslových spotřebitelů elektřiny roste z důvodu obav, že tento krok se projeví ve zdražení elektrické energie z větru.
Celá věc má být regulována novým zákonem o větrné energii na moři (WindSeeG), který je v současné době v parlamentním procesu. Vláda schválila novelu zákona na začátku června, Bundestagu by jej měl schválit na konci září.
Návrh upravuje podmínky, za nichž je uchazečům povolena výstavba offshore větrných elektráren v Severním a Baltském moři. Pro úspěch v aukci je základním kritériem výše požadované odměny za vyrobenou jednotku elektrické energie. Aktuálně uspějí v aukci nejnižší nabídky.
Již několik provozovatelů vyhrálo aukce podáním nejnižší, tedy nulové, nabídky. V praxi se tak vzdali státem garantované odměny za dodávku elektřiny do sítě. Provozovatelé pak hledají zákazníky, například v průmyslu, s nimiž uzavírají smlouvy o přímém nákupu, neboli tzv. Power Purchase Aggreements (PPA).
Developeři a provozovatelé větrných parků však stále těží z výhody toho, že nemusí hradit náklady za připojení, které k nákladům za vyrobenou MWh přidají mezi 10-25 EUR/MWh, v závislosti na vzdálenosti parku od místa připojení do přenosové soustavy. Náklady na připojení jsou aktuálně hrazeny provozovatelem přenosové soustavy, na konečného spotřebitele jsou následně přeneseny prostřednictvím složky za přenos elektřiny v konečné ceně elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-86568" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part-512x341.jpg 512w" alt="" width="640" height="426" /></a>
<h2>Poplatek za vítězství v aukci</h2>
Novela zákona přichází se změnou, kterou je zavedení druhé nabídkové složky soutěžené v druhém nabídkovém kole, které má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Developeři mají v tomto kole možnost nabídnout cenu, kterou budou ochotni za vítězství v aukci zaplatit. Tato aukce organizovaná německým síťovým regulátorem bude probíhat dynamicky, a developeři se tak budou moci v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby vyhrála ekonomicky nejsilnější nabídka.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, v odvětví nazývaným jako „vstupní poplatek“, nebo „penále“. Tato změna dle ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi) umožní snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-76978" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg 1280w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-768x575.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-1024x767.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-725x543.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-800x599.jpg 800w" alt="" width="1280" height="959" /></a>
<h2>Obavy z nárůstu cen za energii z větru</h2>
Odvěcí očekává vážné důsledky. „Druhá nabídková složka“ zvyšuje investiční rizika, a nevyhnutelně tak vede k vyšším nákladům na výrobu elektřiny, tvrdí Německá asociace provozovatelů větrných elektráren na moři (BWO). Pravděpodobnost realizace projektu se navíc snižuje, protože potenciální provozovatelé by mohli od výstavby projektu následně upustit.
Současně tato změna znamená, že úspěšnými by v aukcích byli uchazeči s vysokou rizikovou afinitou, z trhu by byli vytlačeni středně velcí developeři a komunální podniky, a byla by snížena rozmanitost účastníků. Celkově by se podle BWO Německo stalo neatraktivním jako investiční místo pro větrné elektrárny na moři v konkurenci s ostatními evropskými zeměmi.
<blockquote>„Pokud je to odpověď spolkové vlády na rostoucí poptávku po zelené elektřině, zbytečně touto německou speciální cestou brzdíme energetickou a vodíkovou transformaci,“ uvedl generální ředitel BWO, Stefan Thimm.
„Snížení rozmanitosti aktérů, které by podle mého názoru bylo jedním z důsledků druhé složky nabídky, nakonec bude znamenat zdražení pro všechny. Druhá složka nabídky odrazuje investory. To by pro Německo znamenalo ztrátu v konkurenci jiných lokalit. Nakonec tím ohrožujeme cíle expanze,“ uvedl k problematice <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-neues-gesetz-zahlen-windparkbetreiber-bald-eintrittsgeld-fuer-die-stromproduktion/26069444.html?share=twitter&amp;ticket=ST-4815195-x6ysWWmGTsMbbfDewNpN-ap5">pro deník Handelsblatt</a> ministr životního prostředí Dolního Saska, Olaf Lies.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg"><img class="size-full wp-image-44916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-512x353.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-768x530.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-1024x707.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-725x500.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-800x552.jpg 800w" alt="offshore větrná elektrárna" width="2048" height="1413" /></a></blockquote>
<h2>Doporučením odvětví je zavedení podpory formou contracts for difference</h2>
BWO navrhuje následovat příklad Velké Británie, Dánska nebo Francie, kde je podpora soutěžena v podobě tzv. „smluv o rozdílu“ (<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Contract_for_difference">contracts for difference</a> – CfD). Uchazeč tak stanoví svou nabídkovou cenu, za kterou by prodal elektřinu ze své větrné farmy, pokud by byla nabídka přijata. Pokud je tržní cena elektřiny pod nabídkovou cenou, obdrží provozovatel příspěvek ve výši rozdílu těchto cen. Pokud je tržní cena vyšší než nabídková cena, musí naopak provozovatel tento rozdíl zaplatit.
<blockquote>„Návrh ministerstva hospodářství nezapadá do evropského systému. Mezitím se ukázalo, že smlouvy o rozdílu jsou účinné a úspěšné. Měli bychom tento model sledovat a iniciovat změnu systému nyní,“ uvádí Lies, který je tak podporuje postoj BWO.</blockquote>
BMWi CfD modely odmítá a uvádí, že neexistuje potřeba pro přechod na tuto podobu vyplácení podpory. Provozovatelé jsou dle ministerstva schopni se proti cenovým rizikům stále jednodušeji zajišťovat na trhu, například prostřednictvím dohod o přímém nákupu.
<blockquote>„Zavedení smluv o rozdílu by tomuto vývoji bránilo,“ tvrdí BMWi.</blockquote>
S ohledem na aktuální novelu zákona vidí ohrožení pro expanzní cíle pro větrnou energii na moři i samotní developeři. V celosvětové konkurenci investic do obnovitelných zdrojů energie je Německo díky podobě svých aukcí „stěží konkurenceschopné“, uvádí Anja-Isabel Dotzenrath, vedoucí RWE Renewables. Investoři do značné míry souhlasí, německý model má příliš mnoho nevýhod pro společnost, pro dodavatelský průmysl a také pro investory.
<h2>Nové vyšší cíle pro rozvoj offshore větrných elektráren</h2>
Německá vláda přikládá větrné energii na moři velký význam. Nový WindSeeG je tak rovněž určen k navýšení cílů pro rozšíření těchto zdrojů v Severním a Baltském moři z 15 na 20 GW do roku 2030.<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040?fbclid=IwAR1byTsfe07lFqdLsCHMTT1dTD3gzgqFynu5k3bhKaDZA5jF9EDLzHtHGSo"> Do roku 2040 má potom jejich instalovaný výkon vzrůst na 40 GW</a>.

Německo: Provozovatelé větrných elektráren na moři by mohli namísto čerpání podpory státu platit

Čína povede světový trend nárůstu offshore větrných elektráren. Uvádí to nová studie, která zároveň predikuje, že již v tomto desetiletí bude sektor offshore větrné energetiky schopný vyprodukovat celosvětově na 900 tisíc nových pracovních míst.
Podle Globální komise pro větrnou energetiku (Global Wind Energy Council – GWEC) může instalovaný výkon větrných elektráren umístěných na moři do konce tohoto desetiletí vzrůst až osminásobně, a to především díky nárůstu množství výroben v mořských teritoriích patřících Číně.
<a href="https://gwec.net/gwec-offshore-wind-will-surge-to-over-234-gw-by-2030-led-by-asia-pacific/" target="_blank" rel="noopener">Zpráva GWEC</a> uvádí, že výkon offshore energetiky by do roku 2030 mohl stoupnout až o 234 GW. Tahounem pak bude především asijsko-pacifická oblast. Celosvětový přírůstek na konci minulého roku byl přitom dle zprávy přes 29 GW, což představuje prozatím nejvyšší zaznamenaný roční přírůstek. GWEC i proto své predikce ve své nejnovější zprávě upravila.
Jak upozorňuje Ben Backwell, větrná energetika se opravdu stává globální trendem, a to i díky tomu, že státy „chápou roli, kterou mohou technologie OZE hrát při nastartování post-covidového ekonomického oživení“. Offshore energetika může do konce desetiletí vytvořit na 900 tisíc nových pracovních míst a možná i více, a sice pokud státy využijí ekonomický stimul k podpoře obnovitelné energetiky, jak poznamenal Backwell.
<h3>Největší nárůst v Asii</h3>
Od roku 2013 roste energetika na moři každoročně v průměru téměř o čtvrtinu, což je zapříčiněno především řadou nových projektů v evropských vodách. V Evropě se v současnosti nachází 75 % všech světových větrných elektráren umístěných na moři. Jak predikuje GWEC, Evropu ale brzy předežene Asie. Rozvíjet se bude trh s větrnou energií nejen v Číně, ale i v Japonsku, Jižní Koreji nebo Vietnamu.
<h3>Predikce věří i Severní Americe</h3>
V loňském roce bylo v čínských vodách instalováno rekordních 2,4 GW větrných elektráren. V žebříčku poté následuje Spojené království, které instalovalo 1,8 GW a Německo, které je zodpovědné za dalších 1,1 GW.
Na konci desetiletí však GWEC predikuje, že více než pětina světových větrných elektráren na moři bude čínských (to odpovídá cca 52 GW), následovat bude Spojené království s 40,3 GW.
Třetím největším trhem pro větrný offshore pak bude Severní Amerika. Na konci roku 2019 zde bylo sice instalováno pouhých 30 MW, dle zprávy lze ale očekávat, že toto číslo do roku 2030 vzroste na 23 GW.

Instalovaný výkon offshore větrných elektráren by mohl do konce desetiletí vzrůst až 8krát, zejména díky Číně

Po letech rekordního růstu výstavba větrných elektráren v Německu vázne, přičemž v loňském roce se propadla na nejnižší hodnotu za posledních 20 let. V letošním roce sice německá vláda očekává mírné zotavení, se žádným zásadním  zlepšením však nezle počítat ani v nejbližších letech z důvodu slabých aukcí, které se nedaří zaplňovat.
Větrné elektrárny jsou jedním z pilířů Energiewende, německé proměny elektroenergetického sektoru. Díky stabilně silnému růstu se Německu během posledních dvou desetiletí podařilo navýšit instalovaný výkon ve větrných elektrárnách na pevnině téměř z nuly na 52,7 GW k letošnímu dubnu.
V loňském roce se nicméně nové instalace extrémně propadly, a to na pouhý 1 GW instalovaného výkonu. V letošním roce situace vypadá o něco pozitivněji, kdy <a href="https://www.montelnews.com/en/story/germany-expects-to-add-13-gw-of-onshore-wind-this-year/1131668" target="_blank" rel="noopener">německá vláda očekává výstavbu nových onshore elektráren o celkovém výkonu 1,3 GW</a>, přesto se jedná o číslo hluboko pod hodnotami z let 2013 až 2017, kdy ročně výkon rostl o 3 až 5 GW.
<blockquote>„Rozvoj nové výstavby a získávání povolení je stále na velmi nízké úrovni, přesto ne tak nízké jako ve stejném období v roce 2019. Pokud počet nových větrných turbín zůstane na podobné úrovni během zbývající části roku, lze očekávat hrubý růst výkonu o přibližně 1300 MW,“ uvedlo podle serveru Montel německé Ministerstvo hospodářství a energetiky.</blockquote>
<h2>Aukcím dochází dech</h2>
Hlavní příčinou zpomalení německého onshore větrného průmyslu jsou slabé výsledky aukcí, kterým vzhledem k obtížnému získávání povolení pro nové elektrárny chybí projekty. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/posledni-letosni-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-jako-jedina-zaplnila-ceny-jsou-vsak-stale-u-maxima" target="_blank" rel="noopener">V loňském roce se tak v 6 samostatných aukcích  vysoutěžilo pouhých 1860 MW z poptávaných 3675 MW</a>, tedy polovina. Jedna z aukcí se přitom nezaplnila ani z třetiny.
Situace není o mnoho lepší ani v letošním roce, kdy <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervnova-aukce-vitr-se-nemecku-opet-nezaplnila-cena-u-solaru-vzrostla-navzdory-vysoke-konkurenci" target="_blank" rel="noopener">trend nedostatku projektů přetrvává</a>. Během prvních tří kol se vysoutěžilo 1138 MW výkonu, celkový objem aukcí přitom činil 2025 MW.
<h2>Výstavba se má přesunout na moře</h2>
S problematickou výstavbou nových větrných elektráren na souši se Německo plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. V nadcházejících dvou desetiletích by tak u německého pobřeží měla vyrůst řada nových větrných parků, přičemž k roku 2040 <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040" target="_blank" rel="noopener">země cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách</a>.

Výkon větrných elektráren v Německu roste pomalu i letos, zlepšení na obzoru zatím není

Norská vláda navrhla v pátek sadu opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny. Reaguje tak na sílící protesty proti rozvoji větrných elektráren, kdy environmentální aktivisté obviňují některé developery z toho, že staví větší turbíny, než jaké byly původně schváleny, a upozorňují na dopady na vzhled krajiny a nebezpečí pro ptactvo. 
Instalovaný výkon norských větrných elektráren se od roku 2017 více než zdvojnásobil na současných 2,7 GW a developeři připravují řadu projektů, které se snaží uvést do provozu předtím, než v příštím roce skončí současný režim podpory těchto zdrojů.
V loňském roce dosáhla výroba elektřiny z norských větrných elektráren rekordních 5,2 TWh, což znamenalo téměř 4% podíl na celkové výrobě elektřiny, kterou obstarávjí téměř výhradně vodní elektrárny.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1592633837.json“}
Prudký rozvoj větrných elektráren v posledních letech přinesl také rostoucí opozici obyvatelstva proti jejich dalšímu rozvoji. Norská vláda reagovala přípravou několika opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny.
<blockquote>„V budoucnu umožníme omezený a více rozumný rozvoj větrných elektráren než ten, který vidíme nyní…To však neznamená, že rozvoj větrných elektráren skončí… Elektřina z větrných elektráren bude hrát roli v našem elektroenergetickém systému i v budoucnosti,“ <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-windpower/norway-to-slow-down-onshore-wind-power-developments-idUSKBN23Q28H" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle zahraničního serveru Reuters norská ministryně pro ropu a energetiku Tina Bruová</a>.</blockquote>
Návrhy vlády, které musí schválit norský parlament, zahrnují například stanovení přínějších pravidel pro výšku turbín, zkrácení doby realizace projektu či opatření zajišťující ekonomickou životaschopnost projektů.
Norská vláda podle Reuters dále uvedla, že nová pravidla budou více brát v potaz vliv větrných elektráren na vzhled krajiny, chov sobů či názor místních municipalit při schvalování nových projektů.

Norská vláda plánuje kvůli protestům zpomalit rozvoj onshore větrných elektráren

Německo v posledních letech intenzivně pracuje na rozvoji využívání obnovitelných zdrojů, avšak větší část cesty k bezemisní energetice zemi ještě čeká. V posledních měsících se intenzivně skloňovaným tématem stal limit instalovaného výkonu, po jehož dosažení by nové malé a střední fotovoltaické elektrárny ztratily nárok na podporu. Přestože se německá vláda dohodla na jeho zrušení, podle zástupců tamního průmyslu OZE to nebude stačit k tomu, aby se v zemi tempo rozvoje obnovitelných zdrojů zrychlilo.
Solární a větrné elektrárny jsou jediné zdroje elektrické energie, které Německo v posledních letech intenzivně buduje. Přesto ani jejich rozvoj není bezproblémový a čelí různým překážkám. V případě větrných elektráren se jedná o komplikace při získávání stavebních povolení, což se projevuje nedostatek projektů soutěžích o podporu v aukcích, které se často nedaří ani zdaleka zaplnit.
Přestože výstavba solárních elektráren není tímto neduhem zatím zasažena, nad dalším intenzivním rozvojem dlouho visel Damoklův meč v podobě limitu na jejich podporu. Podle současné legislativy by v případě dosažení celkového instalovaného výkonu ve fotovoltaických zdrojích o hodnotě 52 GW již nové elektrárny do výkonu 750 kW neměly nárok na podporu, která by nadále probíhala pouze prostřednictvím aukcí pro velké elektrárny.
Německá vláda <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">se sice v průběhu května dohodla, že zmíněný limit odstraní</a>, tamní asociaci však postup <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecka-asociace-tlaci-odstraneni-limitu-podporu-fotovoltaiky-podala-stiznost-u-soudu" target="_blank" rel="noopener">nepřijde dostatečně rychlý, a podala tak ústavní stížnost</a>.
Nyní však <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/solar-cap-removal-not-enough-bring-clean-energy-scale-german-renewables-industry" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Clean Energy Wire</a> zaznívají ze strany německého průmyslu obnovitelných zdrojů hlasy, že zrušení limitu nebude samospásné a je nutné činit další kroky, aby rozvoj obnovitelné energetiky v zemi probíhal dostatečně rychle.
<blockquote>„Toto opatření nebude samo o sobě stačit,“ uvedl podle serveru CLEW Simone Peterová, předsedkyně Spolkového svazu obnovitelné energie.</blockquote>
Aby Německo dosáhlo vytyčených cílů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů a snižování emisí, bude podle Peterové nutné zrevidovat cíle rozvoje. Každoročně by tak Německo podle ní mělo nainstalovat fotovoltaické elektrárny o výkonu minimálně 10 GW, přičemž polovina z nich by měla vyrůst na budovách.
Podle Spolkového svazu solárního průmyslu existuje riziko nedostatku zeleného výkonu, které by se mohlo projevit do roku 2023, kdy budou již trvale odstaveny všechny jaderné elektrárny a zároveň má docházet k ukončování provozu uhelných zdrojů. Podle svazu by se tak současné tempo rozvoje solárních zdrojů mělo do tří let ztrojnásobit.
<h2>Kritika se netýká jen solární energetiky</h2>
Podobně Peterová nešetřila kritikou na účet německé vlády v případě minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí, kdy dlouhé diskuze podle ní způsobily velké nejistoty a poškodily odvětví, které je jedním z pilířů německé Energiewende.
<blockquote>„Trvalý rozvoj větrné energetiky je potřebný pro dosažení cílů vytyčených v rámci klimatického zákona a k dosažení 65% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030, ale také je zcela nezbytný pro cíle stanovené v rámci národní vodíkové strategie,“ uvedla Peterová.</blockquote>
Podobně na protáhlé diskuze nahlíží i Herman Albers, předesa Spolkového svazu větrné energie, podle nějž je nyní třeba hledět dopředu a zajistit, aby dlouhotrvající spory ohledně minimální vzdálenosti větrných turbín byly rychle vyřešeny.
Každá spolková země by podle něj měla vyčlenit minimálně 2 % svého území na výstavbu větrných elektráren, aby mohlo být dosaženo roční výroby 770 TWh od roku 2050, a rovněž by mělo dojít k uvolnění pravidel pro repowering.
<blockquote>„Pokud budou stávající lokality využívány rozumně, v dlouhodobé perspektivě může repowering dosáhnout hodně,“ říká Herman Albers s tím, že při náhradě starých turbín novými by se jejich průměrný výkon mohl zdvojnásobit.</blockquote>