Britská ropná společnost bp a norský Equinor vytvořili strategické partnerství, jehož cílem je výstavba offshore větrných parků při americkém pobřeží. Kromě vytvoření partnerství společnosti oznámily, že bp zaplatí Equionoru za 50% podíl ve dvou započatých projektech 1,1 mld. USD.
Uvedené dva projekty zahrnují budoucí offshore větrný park Empire Wind, jehož instalovaný výkon by měl po dokončení obou naplánovaných fází činit 2 GW, a park Beacon Wind, který by po dokončení měl mít celkový instalovaný výkon 2,4 GW. U obou parků se počítá s instalací větrných turbín s výkonem přesahujícím 10 MW.
<blockquote>„Jedná se o důležitý počáteční krok k naplnění naší nové strategie a zároveň ústřední bod v cestě k vytvoření integrované energetické společnosti. Offshore vítr globálně roste o zhruba 20 % ročně a je považován za klíčový prvek při naplnění světových potřeb ve snižování emisí,“ <a href="https://www.bp.com/en/global/corporate/news-and-insights/press-releases/bp-and-equinor-form-strategic-partnership-to-develop-offshore-wind-energy-in-us.html" target="_blank" rel="noopener">uvedl výkonný ředitel bp Bernard Looney</a>.</blockquote>
Dohoda přichází měsíc poté, co bp zveřejnilo novou strategii, jejíž součástí je mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.
Equinor nedávno oznámil, že plánuje navýšit své platné cíle pro růst instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které nyní činí 4 až 6 GW do roku 2026 a 12 až 16 GW do roku 2035.
<blockquote>„Skrze toto partnerství budou Equinor a bp posuzovat budoucí společné příležitosti ve Spojených státech jak v oblasti offshore větrných elektráren upevněných ke dnu, tak v oblasti plovoucích offshore větrných elektráren a využijí relevantní zkušenosti pro budoucí společný růst,“ <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-09-offshore-wind.html" target="_blank" rel="noopener">dodal Equinor ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>

Větrné elektrárny

Ropné společnosti bp a Equinor budou společně budovat offshore větrné parky u pobřeží USA

Obnovitelné zdroje energie se stále více prosazují vedle velkých konvenčních zdrojů.  Nejrychleji rostoucími obnovitelnými zdroji jsou fotovoltaické farmy a větrné parky. Další větrný park vznikl ve Španělsku, ročně by měl dodávat více než 144 GWh do tamní rozvodné sítě.
Když se nyní v Evropě hovoří o obnovitelných zdrojích energie a větrných elektrárnách, každý si jistě představí Německo, které usilovně mění svůj energetický mix. To se rozhodlo napájet nejenom domácnosti, ale i průmysl s využitím zejména větrné energie. I když se na první pohled jedná o záslužný čin, ne každý vidí komplikace a nevyřešené problémy s masovým nasazováním těchto zdrojů.
Hlavní nevýhodou obnovitelných zdrojů jsou totiž nestabilní dodávky elektrického proudu. V některých případech se jedná také o nevyřešený problém jejich rozebírání a vyřazování z provozu.
Nejen Německo se rozhodlo investovat do větrných elektráren. Poblíž Španělského města Motilla del Palancar byla nedávno připojena <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/18/enel-adds-over-144gwh-in-annual-renewables-capacity-to-spains-grid/?fbclid=IwAR0UInwLB80ItH3tWgFByy1zp0qv8Mi712iRN34PzIRkkGiRXsJ-Zc1AcCE">větrná farma</a> s instalovaným výkonem 51 MW. Zde je postaveno celkem 17 turbín s jednotkovým výkonem 3 MW.
<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/18/enel-adds-over-144gwh-in-annual-renewables-capacity-to-spains-grid/?fbclid=IwAR0UInwLB80ItH3tWgFByy1zp0qv8Mi712iRN34PzIRkkGiRXsJ-Zc1AcCE">Tato investice</a> si vyžádala přibližně 57 milionů euro (1,48 miliardy kč), aby tak každoročně dodala do sítě více jak 144 GWh elektřiny. Díky této elektrárně nebude do ovzduší vypuštěno ročně až 95 tisíc tun oxidu uhličitého.
<h2>Bezuhlíkový výrobní mix do roku 2050</h2>
Společnost Enel plánuje plně dekarbonizovat svůj výrobní mix do roku 2050. Dle jejich <a href="https://www.enel.com/content/dam/enel-common/press/en/2019-November/Enel%20Strategic%20Plan%202020%202022%20ENG.pdf">plánu</a> by měl do roku 2022 vzrůst instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích ze 7,4 GW na 10,2 GW. Celkové náklady této investice přesáhnou 3,8 miliardy eur.
Kromě větrných elektráren se Enel soustředí i na fotovoltaické systémy. Ty jsou uvažovány zejména u čističek vod, kde společně se systémy úspory vody zajistí dodávky pro obce v oblastech výstavby větrných elektráren.

Obnovitelné zdroje

Enel pokračuje v rozšiřování svého portfolia OZE ve Španělsku

Po letech rekordního růstu výstavba větrných elektráren v Německu značně zpomalila, což se negativně projevuje i na výsledcích tamních aukcích na podporu jejich výstavby. Hlavním problémem je získávání stavebních povolení. To by však měla změnit úprava legislativy, jejíž <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200812-investitionsbeschleunigungsgesetz-im-kabinett-verabschiedet.html" target="_blank" rel="noopener">návrh schválila minulý týden německá vláda</a>.
Výstavba větrných elektráren, které jsou jedním z pilířů transformace německého elektroenergetického sektoru, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vykon-vetrnych-elektraren-nemecku-roste-pomalu-i-letos-zlepseni-obzoru-zatim-neni" target="_blank" rel="noopener">se v poslední době propadla</a>. Vzhledem k průtahům při vyřizování stavebních povolení, často v důsledku žalob vyvolaných odporem místních obyvatel, tak zemi chybí potřebné projekty.
V loňském roce se tak výstavba větrných elektráren na pevnině propadla v Německu na nejnižší hodnotu za posledních 20 let. Zásadní zlepšení není na obzoru ani v následujících měsících a letech <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervencova-aukce-oze-nemecku-neprinesla-zadna-prekvapeni-ceny-se-stale-drzi-stejne-urovni" target="_blank" rel="noopener">z důvodu slabých aukcí, které se nedaří zaplňovat</a>.
Německé ministerstvo dopravy však nyní přišlo s návrhem zákona, který má usnadnit investice do řady infrastrukturních projektů, včetně investic do železnice, silnic či přístavů. Návrh zákona však zahrnuje i pevninské větrné elektrárny.
Nová legislativa má urychlit plánovací a povolovací procesy, a rovněž zkrátit trvání soudních řízení. V případě větrných elektráren by probíhající soudní řízení rovněž nemělo bránit vydání stavebního povolení či jejich výstavbě.
<blockquote>„Se zákonem na zrychlení investic jsme udělali důležitý krok směrem k rychlejším plánovacím a povolovacím procesům. Toto je důležitý signál pro budoucnost Německa jako investiční lokality. Rovněž je to dobrý signál pro průmysl větrné energetiky a energetickou transformaci. S tímto zákonem zajistíme, že plánovací a povolovací procesy pro pevninské větrné elektrárny budou zrychleny. Tímto zkrátíme odvolání u správních soudů, a tím i délku celého soudního jednání. Rovněž se u žalob proti vydání povolení pro pevninské větrné elektrárny nebude aplikovat odkladný účinek,“ uvedl německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
<h2>Někteří se radují, jiní zase varují</h2>
Aktivní přístup německé vlády v podobě snahy opět nastartovat výstavbu větrných elektráren vítají tamní asociace sdružující společnosti aktivní v odvětví větrné energetiky. Podle serveru cleanenergywire.org se německá asociace lokálních energetických společností nechala slyšet, že podpora mohla být ze strany vlády ještě vstřícnější, například zkrácením lhůt pro vyjádření ze strany úřadů účastnících se povolovacích řízení.
Naopak německý dodavatel elektřiny Greenpeace Energy varoval, že takovéto změny budou znamenat pro developery projektů další rizika. Pokud budou větrné elektrárny dokončeny před koncem soudního řízení, případný pozdější rozsudek by mohl vést k jejich následnému odstranění. Rovněž zůstává otázkou, zda správní soudy vyšší instance, kterou budou nově o sporech rozhodovat, budou mít dostatečnou kapacitu na jejich včasné řešení.

Německo

Úprava legislativy má Německu pomoci opět nastartovat výstavbu větrných elektráren

Novela zákona plánovaná spolkovým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem vyvolává v Německu rozruch. Provozovatelé větrných farem na moři možná brzy budou muset platit za to, aby mohli být připojení k elektrizační soustavě a vyrábět elektřinu. Odpor ze strany jednotlivých spolkových zemí a velkých průmyslových spotřebitelů elektřiny roste z důvodu obav, že tento krok se projeví ve zdražení elektrické energie z větru.
Celá věc má být regulována novým zákonem o větrné energii na moři (WindSeeG), který je v současné době v parlamentním procesu. Vláda schválila novelu zákona na začátku června, Bundestagu by jej měl schválit na konci září.
Návrh upravuje podmínky, za nichž je uchazečům povolena výstavba offshore větrných elektráren v Severním a Baltském moři. Pro úspěch v aukci je základním kritériem výše požadované odměny za vyrobenou jednotku elektrické energie. Aktuálně uspějí v aukci nejnižší nabídky.
Již několik provozovatelů vyhrálo aukce podáním nejnižší, tedy nulové, nabídky. V praxi se tak vzdali státem garantované odměny za dodávku elektřiny do sítě. Provozovatelé pak hledají zákazníky, například v průmyslu, s nimiž uzavírají smlouvy o přímém nákupu, neboli tzv. Power Purchase Aggreements (PPA).
Developeři a provozovatelé větrných parků však stále těží z výhody toho, že nemusí hradit náklady za připojení, které k nákladům za vyrobenou MWh přidají mezi 10-25 EUR/MWh, v závislosti na vzdálenosti parku od místa připojení do přenosové soustavy. Náklady na připojení jsou aktuálně hrazeny provozovatelem přenosové soustavy, na konečného spotřebitele jsou následně přeneseny prostřednictvím složky za přenos elektřiny v konečné ceně elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-86568" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part-512x341.jpg 512w" alt="" width="640" height="426" /></a>
<h2>Poplatek za vítězství v aukci</h2>
Novela zákona přichází se změnou, kterou je zavedení druhé nabídkové složky soutěžené v druhém nabídkovém kole, které má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Developeři mají v tomto kole možnost nabídnout cenu, kterou budou ochotni za vítězství v aukci zaplatit. Tato aukce organizovaná německým síťovým regulátorem bude probíhat dynamicky, a developeři se tak budou moci v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby vyhrála ekonomicky nejsilnější nabídka.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, v odvětví nazývaným jako „vstupní poplatek“, nebo „penále“. Tato změna dle ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi) umožní snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-76978" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg 1280w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-768x575.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-1024x767.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-725x543.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-800x599.jpg 800w" alt="" width="1280" height="959" /></a>
<h2>Obavy z nárůstu cen za energii z větru</h2>
Odvěcí očekává vážné důsledky. „Druhá nabídková složka“ zvyšuje investiční rizika, a nevyhnutelně tak vede k vyšším nákladům na výrobu elektřiny, tvrdí Německá asociace provozovatelů větrných elektráren na moři (BWO). Pravděpodobnost realizace projektu se navíc snižuje, protože potenciální provozovatelé by mohli od výstavby projektu následně upustit.
Současně tato změna znamená, že úspěšnými by v aukcích byli uchazeči s vysokou rizikovou afinitou, z trhu by byli vytlačeni středně velcí developeři a komunální podniky, a byla by snížena rozmanitost účastníků. Celkově by se podle BWO Německo stalo neatraktivním jako investiční místo pro větrné elektrárny na moři v konkurenci s ostatními evropskými zeměmi.
<blockquote>„Pokud je to odpověď spolkové vlády na rostoucí poptávku po zelené elektřině, zbytečně touto německou speciální cestou brzdíme energetickou a vodíkovou transformaci,“ uvedl generální ředitel BWO, Stefan Thimm.
„Snížení rozmanitosti aktérů, které by podle mého názoru bylo jedním z důsledků druhé složky nabídky, nakonec bude znamenat zdražení pro všechny. Druhá složka nabídky odrazuje investory. To by pro Německo znamenalo ztrátu v konkurenci jiných lokalit. Nakonec tím ohrožujeme cíle expanze,“ uvedl k problematice <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-neues-gesetz-zahlen-windparkbetreiber-bald-eintrittsgeld-fuer-die-stromproduktion/26069444.html?share=twitter&amp;ticket=ST-4815195-x6ysWWmGTsMbbfDewNpN-ap5">pro deník Handelsblatt</a> ministr životního prostředí Dolního Saska, Olaf Lies.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg"><img class="size-full wp-image-44916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-512x353.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-768x530.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-1024x707.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-725x500.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-800x552.jpg 800w" alt="offshore větrná elektrárna" width="2048" height="1413" /></a></blockquote>
<h2>Doporučením odvětví je zavedení podpory formou contracts for difference</h2>
BWO navrhuje následovat příklad Velké Británie, Dánska nebo Francie, kde je podpora soutěžena v podobě tzv. „smluv o rozdílu“ (<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Contract_for_difference">contracts for difference</a> – CfD). Uchazeč tak stanoví svou nabídkovou cenu, za kterou by prodal elektřinu ze své větrné farmy, pokud by byla nabídka přijata. Pokud je tržní cena elektřiny pod nabídkovou cenou, obdrží provozovatel příspěvek ve výši rozdílu těchto cen. Pokud je tržní cena vyšší než nabídková cena, musí naopak provozovatel tento rozdíl zaplatit.
<blockquote>„Návrh ministerstva hospodářství nezapadá do evropského systému. Mezitím se ukázalo, že smlouvy o rozdílu jsou účinné a úspěšné. Měli bychom tento model sledovat a iniciovat změnu systému nyní,“ uvádí Lies, který je tak podporuje postoj BWO.</blockquote>
BMWi CfD modely odmítá a uvádí, že neexistuje potřeba pro přechod na tuto podobu vyplácení podpory. Provozovatelé jsou dle ministerstva schopni se proti cenovým rizikům stále jednodušeji zajišťovat na trhu, například prostřednictvím dohod o přímém nákupu.
<blockquote>„Zavedení smluv o rozdílu by tomuto vývoji bránilo,“ tvrdí BMWi.</blockquote>
S ohledem na aktuální novelu zákona vidí ohrožení pro expanzní cíle pro větrnou energii na moři i samotní developeři. V celosvětové konkurenci investic do obnovitelných zdrojů energie je Německo díky podobě svých aukcí „stěží konkurenceschopné“, uvádí Anja-Isabel Dotzenrath, vedoucí RWE Renewables. Investoři do značné míry souhlasí, německý model má příliš mnoho nevýhod pro společnost, pro dodavatelský průmysl a také pro investory.
<h2>Nové vyšší cíle pro rozvoj offshore větrných elektráren</h2>
Německá vláda přikládá větrné energii na moři velký význam. Nový WindSeeG je tak rovněž určen k navýšení cílů pro rozšíření těchto zdrojů v Severním a Baltském moři z 15 na 20 GW do roku 2030.<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040?fbclid=IwAR1byTsfe07lFqdLsCHMTT1dTD3gzgqFynu5k3bhKaDZA5jF9EDLzHtHGSo"> Do roku 2040 má potom jejich instalovaný výkon vzrůst na 40 GW</a>.

Německo: Provozovatelé větrných elektráren na moři by mohli namísto čerpání podpory státu platit

Čína povede světový trend nárůstu offshore větrných elektráren. Uvádí to nová studie, která zároveň predikuje, že již v tomto desetiletí bude sektor offshore větrné energetiky schopný vyprodukovat celosvětově na 900 tisíc nových pracovních míst.
Podle Globální komise pro větrnou energetiku (Global Wind Energy Council – GWEC) může instalovaný výkon větrných elektráren umístěných na moři do konce tohoto desetiletí vzrůst až osminásobně, a to především díky nárůstu množství výroben v mořských teritoriích patřících Číně.
<a href="https://gwec.net/gwec-offshore-wind-will-surge-to-over-234-gw-by-2030-led-by-asia-pacific/" target="_blank" rel="noopener">Zpráva GWEC</a> uvádí, že výkon offshore energetiky by do roku 2030 mohl stoupnout až o 234 GW. Tahounem pak bude především asijsko-pacifická oblast. Celosvětový přírůstek na konci minulého roku byl přitom dle zprávy přes 29 GW, což představuje prozatím nejvyšší zaznamenaný roční přírůstek. GWEC i proto své predikce ve své nejnovější zprávě upravila.
Jak upozorňuje Ben Backwell, větrná energetika se opravdu stává globální trendem, a to i díky tomu, že státy „chápou roli, kterou mohou technologie OZE hrát při nastartování post-covidového ekonomického oživení“. Offshore energetika může do konce desetiletí vytvořit na 900 tisíc nových pracovních míst a možná i více, a sice pokud státy využijí ekonomický stimul k podpoře obnovitelné energetiky, jak poznamenal Backwell.
<h3>Největší nárůst v Asii</h3>
Od roku 2013 roste energetika na moři každoročně v průměru téměř o čtvrtinu, což je zapříčiněno především řadou nových projektů v evropských vodách. V Evropě se v současnosti nachází 75 % všech světových větrných elektráren umístěných na moři. Jak predikuje GWEC, Evropu ale brzy předežene Asie. Rozvíjet se bude trh s větrnou energií nejen v Číně, ale i v Japonsku, Jižní Koreji nebo Vietnamu.
<h3>Predikce věří i Severní Americe</h3>
V loňském roce bylo v čínských vodách instalováno rekordních 2,4 GW větrných elektráren. V žebříčku poté následuje Spojené království, které instalovalo 1,8 GW a Německo, které je zodpovědné za dalších 1,1 GW.
Na konci desetiletí však GWEC predikuje, že více než pětina světových větrných elektráren na moři bude čínských (to odpovídá cca 52 GW), následovat bude Spojené království s 40,3 GW.
Třetím největším trhem pro větrný offshore pak bude Severní Amerika. Na konci roku 2019 zde bylo sice instalováno pouhých 30 MW, dle zprávy lze ale očekávat, že toto číslo do roku 2030 vzroste na 23 GW.

Instalovaný výkon offshore větrných elektráren by mohl do konce desetiletí vzrůst až 8krát, zejména díky Číně

Po letech rekordního růstu výstavba větrných elektráren v Německu vázne, přičemž v loňském roce se propadla na nejnižší hodnotu za posledních 20 let. V letošním roce sice německá vláda očekává mírné zotavení, se žádným zásadním  zlepšením však nezle počítat ani v nejbližších letech z důvodu slabých aukcí, které se nedaří zaplňovat.
Větrné elektrárny jsou jedním z pilířů Energiewende, německé proměny elektroenergetického sektoru. Díky stabilně silnému růstu se Německu během posledních dvou desetiletí podařilo navýšit instalovaný výkon ve větrných elektrárnách na pevnině téměř z nuly na 52,7 GW k letošnímu dubnu.
V loňském roce se nicméně nové instalace extrémně propadly, a to na pouhý 1 GW instalovaného výkonu. V letošním roce situace vypadá o něco pozitivněji, kdy <a href="https://www.montelnews.com/en/story/germany-expects-to-add-13-gw-of-onshore-wind-this-year/1131668" target="_blank" rel="noopener">německá vláda očekává výstavbu nových onshore elektráren o celkovém výkonu 1,3 GW</a>, přesto se jedná o číslo hluboko pod hodnotami z let 2013 až 2017, kdy ročně výkon rostl o 3 až 5 GW.
<blockquote>„Rozvoj nové výstavby a získávání povolení je stále na velmi nízké úrovni, přesto ne tak nízké jako ve stejném období v roce 2019. Pokud počet nových větrných turbín zůstane na podobné úrovni během zbývající části roku, lze očekávat hrubý růst výkonu o přibližně 1300 MW,“ uvedlo podle serveru Montel německé Ministerstvo hospodářství a energetiky.</blockquote>
<h2>Aukcím dochází dech</h2>
Hlavní příčinou zpomalení německého onshore větrného průmyslu jsou slabé výsledky aukcí, kterým vzhledem k obtížnému získávání povolení pro nové elektrárny chybí projekty. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/posledni-letosni-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-jako-jedina-zaplnila-ceny-jsou-vsak-stale-u-maxima" target="_blank" rel="noopener">V loňském roce se tak v 6 samostatných aukcích  vysoutěžilo pouhých 1860 MW z poptávaných 3675 MW</a>, tedy polovina. Jedna z aukcí se přitom nezaplnila ani z třetiny.
Situace není o mnoho lepší ani v letošním roce, kdy <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervnova-aukce-vitr-se-nemecku-opet-nezaplnila-cena-u-solaru-vzrostla-navzdory-vysoke-konkurenci" target="_blank" rel="noopener">trend nedostatku projektů přetrvává</a>. Během prvních tří kol se vysoutěžilo 1138 MW výkonu, celkový objem aukcí přitom činil 2025 MW.
<h2>Výstavba se má přesunout na moře</h2>
S problematickou výstavbou nových větrných elektráren na souši se Německo plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. V nadcházejících dvou desetiletích by tak u německého pobřeží měla vyrůst řada nových větrných parků, přičemž k roku 2040 <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040" target="_blank" rel="noopener">země cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách</a>.

Výkon větrných elektráren v Německu roste pomalu i letos, zlepšení na obzoru zatím není

Norská vláda navrhla v pátek sadu opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny. Reaguje tak na sílící protesty proti rozvoji větrných elektráren, kdy environmentální aktivisté obviňují některé developery z toho, že staví větší turbíny, než jaké byly původně schváleny, a upozorňují na dopady na vzhled krajiny a nebezpečí pro ptactvo. 
Instalovaný výkon norských větrných elektráren se od roku 2017 více než zdvojnásobil na současných 2,7 GW a developeři připravují řadu projektů, které se snaží uvést do provozu předtím, než v příštím roce skončí současný režim podpory těchto zdrojů.
V loňském roce dosáhla výroba elektřiny z norských větrných elektráren rekordních 5,2 TWh, což znamenalo téměř 4% podíl na celkové výrobě elektřiny, kterou obstarávjí téměř výhradně vodní elektrárny.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1592633837.json“}
Prudký rozvoj větrných elektráren v posledních letech přinesl také rostoucí opozici obyvatelstva proti jejich dalšímu rozvoji. Norská vláda reagovala přípravou několika opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny.
<blockquote>„V budoucnu umožníme omezený a více rozumný rozvoj větrných elektráren než ten, který vidíme nyní…To však neznamená, že rozvoj větrných elektráren skončí… Elektřina z větrných elektráren bude hrát roli v našem elektroenergetickém systému i v budoucnosti,“ <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-windpower/norway-to-slow-down-onshore-wind-power-developments-idUSKBN23Q28H" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle zahraničního serveru Reuters norská ministryně pro ropu a energetiku Tina Bruová</a>.</blockquote>
Návrhy vlády, které musí schválit norský parlament, zahrnují například stanovení přínějších pravidel pro výšku turbín, zkrácení doby realizace projektu či opatření zajišťující ekonomickou životaschopnost projektů.
Norská vláda podle Reuters dále uvedla, že nová pravidla budou více brát v potaz vliv větrných elektráren na vzhled krajiny, chov sobů či názor místních municipalit při schvalování nových projektů.

Norská vláda plánuje kvůli protestům zpomalit rozvoj onshore větrných elektráren

Německo v posledních letech intenzivně pracuje na rozvoji využívání obnovitelných zdrojů, avšak větší část cesty k bezemisní energetice zemi ještě čeká. V posledních měsících se intenzivně skloňovaným tématem stal limit instalovaného výkonu, po jehož dosažení by nové malé a střední fotovoltaické elektrárny ztratily nárok na podporu. Přestože se německá vláda dohodla na jeho zrušení, podle zástupců tamního průmyslu OZE to nebude stačit k tomu, aby se v zemi tempo rozvoje obnovitelných zdrojů zrychlilo.
Solární a větrné elektrárny jsou jediné zdroje elektrické energie, které Německo v posledních letech intenzivně buduje. Přesto ani jejich rozvoj není bezproblémový a čelí různým překážkám. V případě větrných elektráren se jedná o komplikace při získávání stavebních povolení, což se projevuje nedostatek projektů soutěžích o podporu v aukcích, které se často nedaří ani zdaleka zaplnit.
Přestože výstavba solárních elektráren není tímto neduhem zatím zasažena, nad dalším intenzivním rozvojem dlouho visel Damoklův meč v podobě limitu na jejich podporu. Podle současné legislativy by v případě dosažení celkového instalovaného výkonu ve fotovoltaických zdrojích o hodnotě 52 GW již nové elektrárny do výkonu 750 kW neměly nárok na podporu, která by nadále probíhala pouze prostřednictvím aukcí pro velké elektrárny.
Německá vláda <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">se sice v průběhu května dohodla, že zmíněný limit odstraní</a>, tamní asociaci však postup <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecka-asociace-tlaci-odstraneni-limitu-podporu-fotovoltaiky-podala-stiznost-u-soudu" target="_blank" rel="noopener">nepřijde dostatečně rychlý, a podala tak ústavní stížnost</a>.
Nyní však <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/solar-cap-removal-not-enough-bring-clean-energy-scale-german-renewables-industry" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Clean Energy Wire</a> zaznívají ze strany německého průmyslu obnovitelných zdrojů hlasy, že zrušení limitu nebude samospásné a je nutné činit další kroky, aby rozvoj obnovitelné energetiky v zemi probíhal dostatečně rychle.
<blockquote>„Toto opatření nebude samo o sobě stačit,“ uvedl podle serveru CLEW Simone Peterová, předsedkyně Spolkového svazu obnovitelné energie.</blockquote>
Aby Německo dosáhlo vytyčených cílů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů a snižování emisí, bude podle Peterové nutné zrevidovat cíle rozvoje. Každoročně by tak Německo podle ní mělo nainstalovat fotovoltaické elektrárny o výkonu minimálně 10 GW, přičemž polovina z nich by měla vyrůst na budovách.
Podle Spolkového svazu solárního průmyslu existuje riziko nedostatku zeleného výkonu, které by se mohlo projevit do roku 2023, kdy budou již trvale odstaveny všechny jaderné elektrárny a zároveň má docházet k ukončování provozu uhelných zdrojů. Podle svazu by se tak současné tempo rozvoje solárních zdrojů mělo do tří let ztrojnásobit.
<h2>Kritika se netýká jen solární energetiky</h2>
Podobně Peterová nešetřila kritikou na účet německé vlády v případě minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí, kdy dlouhé diskuze podle ní způsobily velké nejistoty a poškodily odvětví, které je jedním z pilířů německé Energiewende.
<blockquote>„Trvalý rozvoj větrné energetiky je potřebný pro dosažení cílů vytyčených v rámci klimatického zákona a k dosažení 65% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030, ale také je zcela nezbytný pro cíle stanovené v rámci národní vodíkové strategie,“ uvedla Peterová.</blockquote>
Podobně na protáhlé diskuze nahlíží i Herman Albers, předesa Spolkového svazu větrné energie, podle nějž je nyní třeba hledět dopředu a zajistit, aby dlouhotrvající spory ohledně minimální vzdálenosti větrných turbín byly rychle vyřešeny.
Každá spolková země by podle něj měla vyčlenit minimálně 2 % svého území na výstavbu větrných elektráren, aby mohlo být dosaženo roční výroby 770 TWh od roku 2050, a rovněž by mělo dojít k uvolnění pravidel pro repowering.
<blockquote>„Pokud budou stávající lokality využívány rozumně, v dlouhodobé perspektivě může repowering dosáhnout hodně,“ říká Herman Albers s tím, že při náhradě starých turbín novými by se jejich průměrný výkon mohl zdvojnásobit.</blockquote>

Průmysl: Odstranění limitu pro podporu fotovoltaiky Německu k rozvoji OZE stačit nebude

Se zpomalující výstavbou větrných elektráren na pevnině se Německo snaží přesunout své úsilí na moře. Poté, co vládní koalice již dříve rozhodla navýšit cíl pro rok 2030, nyní přichází s návrhem zákona, který by měl zemi v následujících 20 letech zajistit až 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách.
Intenzivní výstavba obnovitelných zdrojů (OZE) bude i v následujících letech nezbytná, aby Německo dosáhlo svých vytyčených cílů v oblasti snižování emisí. V posledních letech růst podílu OZE táhly především větrné elektrárny na pevnině, které nicméně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-onshore-vetrny-prumysl-se-hrouti-letos-bylo-postaveno-nejmene-elektraren-za-poslednich-20-let">v poslední době naráží při získávání povolení</a>. Aukcím na výstavbu nových onshore větrných elektráren tak chybí projekty a není žádnou výjimkou, když není vysoutěžena ani polovina nabízeného výkonu.
Německo se tak v nadcházejících dvou desetiletích plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. Plán nyní nabývá konkrétnějších obrysů s návrhem nového zákona, který by měl rozvoj offshore větrné energetiky usměrňovat, kdy klíčové bude zejména nastavení podmínek dalších aukcí.
V Německu již proběhla dvě kola aukcí na výstavbu offshore větrných elektráren, a to v letech 2017 a 2018. První kolo přineslo překvapivé výsledky, kdy <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/dong-energy-uspel-nemecke-aukci-offshore-elektrarny-pozadavkem-nulovou-dotaci" target="_blank" rel="noopener">jeden z uchazečů vyhrál s nabídkou na nulovou podporu</a> pro dva větrné parky. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/druha-nemecka-aukce-offshore-elektrarny-prinesla-vyrazne-vyssi-prumernou-cenu" target="_blank" rel="noopener">Podobně tomu bylo i v druhém kole</a> v roce 2018, kdy se jednalo o další větrný park bez provozní podpory.
Za podáním těchto nabídek stálo několik skutečností, například <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/tajemstvi-za-offshore-vetrnymi-projekty-bez-dotace-az-15mw-turbiny">dlouhá realizace projektu či zajištěné připojení k síti</a>, jehož náklady developeři parků neponesou. Dlouhá doba realizace nahrává možnému využití větších a výkonnějších turbín, které by měly výrazně snížit náklady na vyráběnou elektřinu. Například společnost Siemens Gamesa nedávno představila návrh nové turbíny, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/novy-golias-poli-vetrne-energetiky-sg-predstavila-nejvetsi-turbinu-sveta" target="_blank" rel="noopener">která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa</a>.
Zmiňované větrné parky by podle podmínek aukcí měly být dokončeny v letech 2024 a 2025, nicméně stále ještě nepadlo konečné rozhodnutí o jejich výstavbě.
<h2>Nově by developeři mohli za úspěch v aukci naopak platit</h2>
Pro následující kola aukcí bude klíčovým zavedení mechanismu, který bude hodnotit projekty z jiného pohledu než nabízené ceny. Nabízená cena je totiž nyní jediným hodnoceným kritériem, jež rozhoduje o případném úspěchu projektu v aukcích, a projekty s nabídkou na nulovou podporou tak není možné nijak ohodnotit.
<a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/E/entwurf-eines-gesetzes-zur-aenderung-des-windenergie-auf-see-gesetzes-und-anderer-vorschriften.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=8" target="_blank" rel="noopener">Současný návrh zákona</a> počítá se zavedením druhé cenové složky, která má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Mezi těmito developery by následně mělo proběhnout druhé kolo, které ukáže jejich ochotu za vítězství v aukci zaplatit. Německý síťový regulátor by tak měl provést další aukci, která bude probíhat dynamicky, a developeři by se tak mohli v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby své projekty nepřeceňovali.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, které budou zohledněny v druhé cenové složce, a umožní tak snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
Zájmové skupiny BWO, BDEW a WindEurope sice <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052920-german-offshore-wind-draft-law-sets-40-gw-target-by-2040" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global</a> návrh zákona vítají, nicméně by upřednostnily mechanismus Contracts for Difference, kdy se soutěží o konkrétní cenu a případný rozdíl oproti trhu dostane výrobce buď zaplacen, či jej odvede. Druhé aukční kolo pro nabídky s nulovou podporou by podle skupiny Stiftung OFFSHORE-WINDENERGIE totiž mohlo představovat zvýšené finanční riziko a zároveň snižovat pravděpodobnost, že se projekty realizují.

Německo cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2040

Zvyšování konkurenceschopnosti je dlouhodobým cílem výrobců obnovitelných zdrojů energie, přičemž v případě větrných elektráren se v posledních letech jednalo především o růst jejich velikosti. Značný pokrok je znatelný především na poli offshore větrných turbín, které vzhledem ke svému umístění na moři nejsou tolik limitovány jako jejich pevninské obdoby. Evropský výrobce Siemens Gamesa nyní představil návrh nové turbíny, která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa.
Na větrné elektrárny vsází mnoho zemí světa jako na prostředek k dosažení vyššího podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Zatímco v případě v současnosti výrazně rozšířenějších pozemských turbín existuje pouze omezený potenciál pro jejich velikost vzhledem k přepravním omezením a minimální vzdálenosti od zastavěných oblastí, v případě turbín umístěných na moři lze uvažovat o výrazně větších rozměrech.
Velkou pozornost vzbudilo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nove-obri-vetrne-turbiny-vyrobi-45-vice-elektriny-nez-soucasne-modely-dosahnou-vysky-260-m" target="_blank" rel="noopener">představení větrné turbíny Haliade-X</a> výrobce GE Renewable Energy, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/obri-vetrne-turbiny-krok-blize-ve-francii-vyrobili-prvni-lopatku-svete-delsi-nez-100-metru" target="_blank" rel="noopener">která se pyšní úctyhodnými lopatkami o délce 107 metrů</a>, díky nimž má disponovat instalovaným výkonem 12 MW. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">První prototyp byl přitom již </a><a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">spuštěn, a to </a><a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">ke konci loňského roku v nizozemském Rotterdamu</a>. Sériová výroba má být zahájena v příštím roce.
Konkurence v podobě další evropské společnosti, Siemens Gamesa, nicméně pouhých několik měsíců po spuštění prototypu Haliade-X <a href="https://www.siemensgamesa.com/en-int/newsroom/2020/05/200519-siemens-gamesa-turbine-14-222-dd" target="_blank" rel="noopener">představila novou větrnou turbínu, která má současného obra pokořit</a>.
<h2>Čím větší, tím lepší</h2>
Nová turbína určená pro offshore aplikace s označením SG 14-222 DD má s lopatkami o délce 108 metrů nabídnout instalovaný výkon 14 MW. Podle výrobce by přitom s využitím blíže nespecifikované funkce Power Boost mohla dosahovat výkonu až 15 MW.
<blockquote>„Zvětšujeme k lepšímu. Bezpečné a udržitelné dodávky čisté energie pro naše zákazníky a společnost jako celek jsou jádrem toho, co děláme,“ řekl Markus Tacke, CEO společnosti Siemens Gamesa Renewable Energy.</blockquote>
Oproti aktuálně největšímu modelu výrobce SG 11.0-200 DD má ročně vyrobit až o 25 % více elektrické energie. Využití lehčí gondoly o hmotnosti 500 tun má přinést nižší náklady s ohledem na úsporu materiálu, což se rovněž projeví na příznivějších přepravních nákladech.
<blockquote>„Offshore je v naší DNA. Od té doby, kdy jsme pomohli vytvořit offshore větrný průmysl v roce 1991, jsme rozhodnuti bezpečně zvýšit provozní výkonnost, minimalizovat technologická rizika a stále snižovat sdružené náklady na výrobu energie,“ uvedl Andreas Nauen, CEO offshore obchodní divize Siemens Gamesa.</blockquote>
První prototyp by měl být podle výrobce hotov v roce 2021, přičemž komerčně dostupná by turbína měla být od roku 2024.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens Gamesa