V Evropě bylo v minulém roce zprovozněno téměř 15 GW výkonu ve větrných elektrárnách, většinu pak tvořily ty na pevnině. Největší přírůstky zaznamenalo Nizozemsko s 2 GW. Celkem je v Evropě instalováno 220 GW větrných elektráren, které vyrábí zhruba 16 % evropské spotřeby elektřiny. WindEurope předpokládá, že k naplnění klimatických cílů by roční přírůstky výkonu měly dosáhnout alespoň 27 GW.
Instalovaný výkon evropských větrných elektráren se v roce 2020 <a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/wind-is-not-growing-fast-enough-for-eu-economy-to-go-climate-neutral/">podle dat asociace WindEurope</a> rozrostl o 14,7 GW. Oproti roku předchozímu se jedná o 6% pokles a ve srovnání s očekáváními jde o 19 % méně. Naopak letošní nové instalace by měly být vyšší, a to vzhledem ke zpožděním uvádění do provozu způsobeným pandemií COVID-19. Celkem 80 % nových instalací <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/loni-bylo-celem-svete-zprovozneno-6-gw-offshore-vetrnych-elektraren-mezirocne-20-mene">tvořily větrné elektrárny na pevnině</a>.
Největší větrné přírůstky zaznamenalo Nizozemsko (2 GW převážně na moři), dále pak Německo, Norsko, Španělsko a Francie. Země EU na celkových instalacích přispěly 10,5 GW výkonu. Celkem je v Evropě instalováno 220 GW výkonu větrných elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropske-vetrne-elektrarny-loni-vyrobily-mezirocne-7-elektriny-vice">které loni vyrobily 16 % spotřeby elektřiny</a>. Největší podíl větrné elektřiny na spotřebě zaznamenalo Dánsko se 48 %.
Pokles instalovaného výkonu z důvodu odstavování vysloužilých elektráren loni v Evropě činil 388 MW. V Rakousku se tak například instalovaný výkon větrných elektráren loni snížil. Během příštích pěti let by dle odhadů WindEurope mělo být odstaveno 9,4 GW výkonu, z čehož bude obnoveno jen 2,4 GW.
<h2>Naplní nové instalace klimatické cíle?</h2>
Současný trend nových instalací považuje asociace WindEurope za nedostatečný s ohledem na evropské klimatické cíle do roku 2030. Asociace předpokládá, že pro splnění cíle 55 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 by muselo v Evropě ročně vyrůst alespoň 27 GW nového větrného výkonu.
<blockquote> „Vítr tvoří nyní 16 % evropské elektřiny. Evropa však nevytváří dostatek nových větrných elektráren k plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Hlavním problémem je povolovací proces. Pravidla a postupy povolení jsou příliš složité. V povolovacích úřadech nepracuje dost lidí na zpracování žádostí o povolení. Vlády se tím musí zabývat. Jinak je Green Deal v ohrožení,“ uvedl Giles Dickson, generální ředitel WindEurope.</blockquote>
Největší přírůstky v následujících pěti letech jsou předpovídány ve Spojeném království (18 GW, z toho 15 GW na moři) a Německu (16 GW, z toho 3 GW na moři). Následovány jsou Francií s 12 GW, Švédskem s 7 GW a Nizozemskem s 6 GW nového výkonu ve větrných elektrárnách.

Větrné elektrárny

V Evropě bylo loni zprovozněno 14,7 GW větrných elektráren

V roce 2020 bylo ve světě zprovozněno 6 GW nových offshore větrných elektráren, z čehož více než polovina připadala na Čínu. <a href="https://about.bnef.com/blog/annual-offshore-wind-installations-to-triple-this-decade/" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server BloombergNEF (BNEF)</a> s tím, že v následujících 10 letech očekává růst nového instalovaného výkonu v těchto zdrojích až na úrovni 28,5 GW/rok v roce 2030.
Podle výhledu BNEF by díky postupnému růstu nového instalovaného výkonu offshore větrných elektráren měl globální instalovaný výkon v těchto zdrojích přesáhnout do roku roku 2030 hranici 200 GW.
<blockquote>„Rok 2020 byl pro celosvětové instalace pomalým rokem, když bylo k síti připojeno pouze 6 GW nového výkonu. V roce 2021 bude růst nastartován, zejména díky Číně. Poté očekáváme, že nové instalace na několik let poklesnou předtím, než začnou meziročně růst od roku 2024,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Hlavními tahouny růstu globálního instalovaného výkonu offshore větrných elektráren v následující dekádě by měly být Čína, Spojené království a Spojené státy americké. Koncem dekády očekává BNEF významnější růst také v případě Německa.
<figure id="attachment_93112" class="wp-caption aligncenter" style="width: 822px;"><img class="size-full wp-image-93112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr.jpg 822w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-512x351.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-768x526.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-725x497.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-800x548.jpg 800w" alt="Roční přírůstky instalovaného výkonu od dle zemí od roku 2010 a výhled do roku 2030. Zdroj: BNEF" width="822" height="563" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční přírůstky instalovaného výkonu offshore větrných elektráren dle zemí od roku 2010 a výhled do roku 2030. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
Globální přírůstky nového instalovaného výkonu by měly dle BNEF dosáhnout maxima ve výši 28,5 GW v roce 2030.
<blockquote>„Dosažení těchto ročních objemů znamená rozšíření současného dodavatelského řetězce. Pro globalizaci tohoto sektoru je klíčové efektivní rozdělení zdrojů v dodavatelském řetězci mezi jednotlivé regiony,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF v této souvislosti uvedl, že lídři na trhu offshore větrných turbín, jako jsou MHI Vestas, Siemens Gamesa či GE, budou muset pečlivě zvážit, kde vybudují své závody.
<blockquote>„Dodavatelský řetězec musí dosáhnout rovnováhy – uspokojit lokální požadavky a zároveň udržet globální odolnost a nízké náklady,“ dodal BNEF.</blockquote>

Přímořská větrná elektrárna Greater Gabbard

Loni bylo ve světě zprovozněno 6 GW offshore větrných elektráren, meziročně o 20 % méně

Investice do větrných elektráren na moři byly loni v Evropské unii a v Británii dvojnásobné ve srovnání s tím, co se čekalo na počátku roku. Celkem bylo do projektů větrných elektráren na moři investováno rekordních 26,3 miliardy eur (677,7 miliardy Kč), což je číslo, které se čekalo nejdříve v roce 2025, uvedl finanční analytik evropského svazu větrné energie WindEurope Guy Brindley. Další růst se očekává i letos.
Loňskému růstu pomohlo, že země se snaží splnit své klimatické cíle. Firmy jsou také motivovány pobídkami k investicím do obnovitelných zdrojů energie.
Dva největší projekty, které byly loni schválené, byly nizozemské farmy Dogger Bank a Hollandse Kust Zuid. Ty se na celkové loňské investici podílely téměř polovinou.
Růst investic do větrných farem na moři v době pandemie je opakem trendu u konvenční energie. Brindley doufá, že to povzbudí firmy k dalšímu zvýšení investic. Nedávný růst cen emisních povolenek v EU by také měl mít celkově příznivý dopad na budoucí investice do větrných farem.
Zatímco investice jsou i v době pandemie vysoké, výstavba a rozvoj větrných farem na moři čelí řadě zpoždění a komplikací kvůli pandemii, upozornila agentura Reuters.

Investice do větrných elektráren na moři v EU byly loni rekordní

V Česku loni nevznikla žádná větrná elektrárna, malá vodní elektrárna byla spuštěná jedna. Nevznikají ani biomasové či geotermální zdroje, naopak zájem je o fotovoltaické zdroje, trh táhnou střešní instalace. Slabší zájem také hlásí firmy instalující tepelná čerpadla. V dnešní tiskové zprávě to na základě předběžných údajů svých členů uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).
Celkový výkon větrných elektráren v Česku podle komory na konci loňského roku zůstal na 340 megawattech (MW). Z dat za rok 2019 vyplývá, že větrné elektrárny zajistily méně než jedno procento spotřebované elektřiny. A podobné číslo lze očekávat i za rok 2020 &#8211; průměr celé EU u větrné elektřiny přitom činí 15 procent spotřebované elektřiny, uvedla komora.
<blockquote>&#8222;V letošním roce lze očekávat nižší jednotky kusů nových elektráren, pokud vůbec nějaké. Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považované za alternativu, jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce Brusel. Přitom vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů,&#8220; řekl dnes Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren.</blockquote>
Komora OZE dále uvedla, že z dostupných informací vyplývá, že loni byla v Česku uvedená do provozu jedna malá vodní elektrárna, a to na horním toku Vltavy. Elektrárna s výkonem 240 kilowattů (kW) je vybavená technologií od českého výrobce, firmy Hydrohrom. Potenciál malých vodních elektráren by mohl do roku 2050 narůst o 47 MW, ukazuje opatrný, střední scénář rozvoje připravený komorou. &#8222;Pokud by Česko postupovalo stejným tempem v jeho rozvoji jako loni, vypočtený potenciál se podaří naplnit ne v roce 2050, ale o 160 let později,&#8220; uvedl předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
<figure id="attachement_24671" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg" alt="MVE Dobrohošť" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fovotoltaických elektráren pak loni podle komory přibylo přibližně 50 MW, což představuje dvojnásobek přírůstku z roku 2019. Více než polovinu nového výkonu, přes 29 MW, představují malé zdroje do deseti kilowatt. Podobná čísla už na začátku ledna prezentovala Solární asociace. Tahounem české fotovoltaiky se podle jejího šéfa Jana Krčmáře loni staly komerční instalace na střechách podniků a továren. Proti takzvanému solárnímu boomu je nárůst stále malý, větší pozemní solární elektrárna opět nebyla postavená ani jedna.
Na rozdíl od fotovoltaických elektráren hlásí slabší zájem firmy instalující tepelná čerpadla, uvedla dnes dále Komora OZE. Předloni jich bylo na český trh dodáno zhruba 23.000, za rok 2020 se očekává nárůst kolem nuly až deseti procent, ukazují dílčí výsledky prodejů a statistiky rozpracovaných a ukončených zakázek.
Podle zástupců Asociace pro využití tepelných čerpadel se na výsledku roku 2020 projevují tři nejdůležitější faktory &#8211; omezená dostupnost kotlíkových dotací, které byly v některých krajích vyčerpané, nižší a redukované dotace pro domácnosti na tepelná čerpadla z Nové zelené úsporám, které jsou alternativou v případě nedostupnosti kotlíkových dotací, a nižší zájem zákazníků v důsledku koronavirové pandemie.

Elektřina

Autor: Norbert Reimer - https://www.flickr.com/photos/norbertreimer/16564519358/

Komora: V ČR loni nebyla zprovozněna žádná větrná elektrárna, vodní pouze jedna

Reforma německého zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), kterou po měsících jednání navrhlo ministerstvo energetiky, byla ve čtvrtek <a href="https://www.bundestag.de/dokumente/textarchiv/2020/kw51-de-erneuerbare-energien-gesetz-812876">schválena německým Spolkovým sněmem (Bundestagem) 357 hlasy proti 260</a>. Vzápětí ji o den později schválila i Spolková rada (Bundesrat) a reforma tak vstoupí v platnost v lednu 2021. Zákon, který má za cíl navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a zajistit dosažení cíle v jejich podílu pro rok 2030, se však setkal s vlnou kritiky.
Německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, uvedl, že nový EEG představuje důležitý milník, je to totiž poprvé, kdy se cíl dosažení neutrality z hlediska emisí skleníkových plynů v dodávkách elektřiny stal součástí zákona.
<blockquote>„Zavádíme celou řadu individuálních opatření – od usnadnění vlastní spotřeby obnovitelné energie po finanční účast obcí v rozvoji pevninských větrných elektráren. Toto je hlavní a ústřední krok pro transformaci energetiky,“ uvedl Altmaier.</blockquote>
<figure id="attachment_50703" class="wp-caption aligncenter" style="width: 780px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744.jpg"><img class="size-full wp-image-50703" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744.jpg 780w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744-725x408.jpg 725w" alt="" width="780" height="439" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Peter Altmaier, německý ministr hospodářství a energetiky. Zdroj: CDU</figcaption></figure>
Altmaier tvrdí, že „odvážný krok“ osvobození výroby zeleného vodíku od povinnosti platit příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) „tvoří základ pro jeho tržní rozvoj“ a dodává, že podle něj tento krok budou následovat i další evropské země.
Ačkoliv zákon počítá s konkrétními cíli rozvoje OZE, vládní koalice přiznává, že ty budou muset být upraveny. Dosavadním cílem bylo do roku 2030 pokrýt 65 % spotřeby elektřiny větrnými, slunečním, vodními elektrárnami a elektrárnami na biomasu. S ohledem na nové cíle v oblasti klimatu na úrovni EU je však nutné tento podíl zvýšit. Stanovení nových cílů by mělo následovat počátkem roku 2021.
Tento bod je součástí rovněž přijatého 16bodového usnesení koaličních stran SPD a CDU/CSU, které obsahuje plány na další změny zákona, mimo konkrétních cílů rozvoje OZE také například způsob jejich financování.
<h2>Odstranění některých překážek v rozvoji OZE</h2>
<figure id="attachment_81281" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny.jpg"><img class="size-full wp-image-81281" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny-800x533.jpg 800w" alt="Výstavba větrné elektrárny. Zdroj: WindEurope" width="1200" height="800" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba větrné elektrárny. Zdroj: WindEurope</figcaption></figure>
Německo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-se-vetrne-elektrarny-stava-stale-mene-mene-privetivym-trhem">dlouhodobě bojuje s problémem pomalé výstavby pevninských větrných elektráren</a>. Hlavním důvodem jsou dlouhé schvalovací procesy, omezení ploch pro výstavbu větrných elektráren, ale také protesty a stížnosti obyvatel a ochránců přírody.
Již delší dobu existuje povědomí o tom, že přijetí nových větrných elektráren se významně zvyšuje, když dotčené obce získávají podíl z příjmu z provozu elektráren. V ideálním případě by finanční odměnu měla dostávat nejen obecní pokladna, ale každý občan.
Ačkoliv zákon počítá s větším zapojením obcí do rozvoje pevninských větrných elektráren, a tím i na podílu na jejich výnosech, <a href="https://www.handelsblatt.com/meinung/kommentare/kommentar-die-novelle-des-erneuerbare-energien-gesetzes-ist-ein-kraftloses-monstrum/26728222.html">podle kometáře Klause Stratmanna, redaktora deníku Hadnelsblatt, </a>je řešení bezzubé, a to kvůli tomu, že podíl na výnosu pro místní orgány není závazně předepsán. Stejný názor sdílí i Oliver Krischer, představitel strany Zelených, podle kterého by pro zvýšení přijetí výstavby nových elektráren bylo nutné zavést účast místních orgánů jako povinnost.
Logickým krokem je osvobození spotřeby elektřiny ze solární elektrárny na vlastní střeše od daní a dalších odvodů. Větší solární systémy (s instalovaným výkonem od 300 KWp) na střechách komerčních subjektů nebo supermarketů májí být poprvé zapojeny do soutěže o podporu prostřednictvím státních aukcí. Dotace bude udělena stejně jako v případě aukcí pro větrné elektrárny nebo klasické velké solární elektrárny těm, kteří budou požadovat nejnižší dotace.
Politik CDU Joachim Pfeiffer, zabývající se energetikou, v Bundestagu uvedl, že novela posílí pozici obcí a sníží byrokracii. Cílem je více tržních principů.
<figure id="attachment_44795" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1500px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve.jpg"><img class="size-full wp-image-44795" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve.jpg 1500w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve-512x376.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve-1024x753.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve-725x533.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve-800x588.jpg 800w" alt="" width="1500" height="1103" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: clevehillsolar.com</figcaption></figure>
<h2>Podpora pro dosluhující větrné elektrárny</h2>
Dle německé Agentury pro větrnou energii na pevnině, FA Wind (<a href="https://www.fachagentur-windenergie.de/aktuell/detail/was-tun-nach-20-jahren.html">Fachagentur Windenergie an Land</a>), skončí na konci letošního roku podpora pro elektrárny o instalovaném výkonu zhruba 4 GW, v dalších letech to bude průměrně 2,4 GW ročně.
Dle <a href="https://www.fachagentur-windenergie.de/fileadmin/files/Vortragsarchiv/EE-Forum_Heidenheim_Vortrag_Quentin_28-03-2019.pdf">průzkumu FA Wind</a> provedeného v roce 2019 zhruba polovina z provozovatelů větrných elektráren nepředpokládá po ukončení nároku na podporu provoz svých větrných elektráren delší než 5 let.
<figure id="attachment_90190" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1244px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte.png"><img class="size-full wp-image-90190" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte.png 1244w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-512x323.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-768x485.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-1024x646.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-725x457.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-800x505.png 800w" alt="" width="1244" height="785" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podíl a počet dotazovaných na základě délky provozu větrných elektráren po ukončení nároku na podporu. Zdroj FA Wind</figcaption></figure>
Německý svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) v listopadu ve svém <a href="https://www.bdew.de/service/stellungnahmen/positionspapier-zum-repowering/">pozičním dokumentu opětovně upozorňuje</a>, že regulatorní překážky v Německu stojí v mnoha případech v cestě nahrazení dosluhujících větrných elektráren novými výkonnějšími modely, což ohrožuje dosažení cílů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Německá vládní koalice tak rozhodla, že dotčení provozovatelé by měli po přechodnou fázi šesti měsíců dostávat přirážku k tržní ceně ve výši 10 EUR/MWh.
To se zatím zdá jako horká záplata, která reflektuje spor ohledně otázky pokračující podpory v rámci německé koalice. Na jedné straně žádají představitelé SPD jako například Olaf Lies, ministr životního prostředí v Dolním Sasku, spolkové zemi číslo jedna ve výrobě elektřiny z větru, velkorysejší řešení. Na druhé straně ekonomické křídlo CDU/CSU nevidí nutnost další podpory pro větrné elektrárny, do kterých byly po 20 let pumpovány finance z kapes spotřebitelů.
Koalice bude každopádně o dalším postupu v této otázce jednat již na začátku roku 2021.
<h2>Omezení podpory při záporných cenách elektřiny</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-12687" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1.jpg 1000w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1-800x534.jpg 800w" alt="" width="1000" height="667" /></a>
Četnost záporných cen elektřiny v Německu s rostoucím podílem OZE roste a i <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/rok-2019-nemecku-rekordni-poctu-hodin-se-zapornou-cenou-elektriny">loňský rok byl v tomto ohledu rekordní</a>. Záporné ceny silové elektřiny nastávají v okamžiku přebytku výroby elektřiny nad její spotřebou. Příčinou tohoto stavu je mimo jiné i vyplácení podpory pro OZE i v případě záporných cen elektřiny.
Současné pravidlo stanoví, že provozovatelé OZE uvedených do provozu od roku 2016 již nedostávají podporu, pokud jsou ceny elektřiny záporné po dobu šesti hodin nebo déle. Reforma EEG toto pravidlo zpřísňuje a zkracuje dobu na čtyři hodiny.
Původní návrh zákona dokonce uváděl, že podpora by neměla být vyplácena ihned od první hodiny se zápornou cenou elektřiny. Podle návrhu usnesení se nadále plánuje toto období v budoucnu zkrátit.
<h2>Kritika ze strany opozice ale i průmyslu</h2>
Spolková rada <a href="https://dip21.bundestag.de/dip21/btd/19/242/1924234.pdf">projevila zklamání nad reformou</a>. Podle ní mohla mohl být směr pro nezbytnou silnější tržní integraci a spravedlivější financování obnovitelné energie ještě jasněji nastaven. Kromě toho bylo možné významně přispět ke snížení byrokracie „odvrácením se od nyní příliš složitého financování skrze  příspěvek na OZE“.
<blockquote>„Návrh zákona je bohužel omezen na velké množství jednotlivých předpisů, z nichž některé lze uvítat – s ohledem na stávající systém, bohužel však neposkytuje dostatečné odpovědi na základní otázku, jak režim financování spravedlivěji rozdělit a jak obnovitelné zdroje více tržně integrovat a zajistit jejich systémovou odpovědnost, “ uzavřela Spolková rada, která navrhla řadu změn.</blockquote>
Po komplexnější reformě volá i průmysl, nejasnosti panují také ohledně budoucího financování rozvoje OZE.
<blockquote>„Přijatá reforma EEG nesplňuje naše očekávání. Místo mnoha malých změn potřebuje EEG naléhavě komplexní reformu, aby dovedl transformaci energetiky k úspěchu,“ uvedl Holger Lösch, zástupce generálního ředitele Svazu německého průmyslu (BDI), <a href="bdi.eu/artikel/news/beschlossene-ausbauziele-schon-jetzt-hinter-der-zeit/">v tiskové zprávě</a>.
„Nadále chybí odpovědi politiků na to, jak by měl být další rozvoj OZE financován. Na pořadu dne musí být to, aby stále udržitelněji vyráběná elektřina výrazně zlevnila,“ dodal Lösch.</blockquote>
Lösch naopak uvítal pokrok v oblasti vodíku. Osvobození od platby příspěvku na OZE je podle něj silným signálem pro rozvoj vodíku, který vytváří větší právní a investiční bezpečnost pro německé průmyslové společnosti.
Opoziční Zelení již tradičně napadají nedostatečně ambiciózní rozvoj OZE. Podle Antona Hofreitera, předsedy poslaneckého klubu zelených v Německém spolkovém sněmu, koaliční strany ohrožují vyhlídky Německa jako průmyslového centra.
<blockquote>„I když se poptávka po zelené elektřině z elektromobilů a ke klimatu šetrného průmyslu předvídatelně zvýší, koalice brzdí potřebnou dynamiku expanze,“ tvrdí  Hofreiter, který hlasoval proti vládnímu návrhu zákona. </blockquote>
Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova

Německo

Německo schválilo reformu zákona o OZE. Změny v podpoře, snaha o zapojení obcí, ale zejména výrazná vlna kritiky

Fixní cena elektřiny z obnovitelných zdrojů může v případě snižování ceny vyrobené elektřiny hrát do karet i zákazníkům. Americká společnost Xcel Energy nedávno vrátila prémiovým zákazníkům peníze. Větrná energetika se v Minesotě nyní stává tou nejlevnější.
Zákazníci, kteří chtějí podporovat výstavbu větrných elektráren, si mohou u americké společnosti Xcel mohou již delší dobu platit prémiové členství. To jim sice přináší vyšší náklady na elektřinu, ale podporují tím  rozvoj bezemisních zdrojů energie.
FIP (<a href="https://energypedia.info/wiki/Feed-in_Premiums_(FIP)">feed-in-premium</a>) program může být založen jak na pevných cenách, tak na cenách odvíjejících se od spotřeby. Nastavení FIP záleží na poskytovateli a jeho možnostech. <a href="https://energypedia.info/wiki/Feed-in_Premiums_(FIP)">Obvykle</a> však prémiové příplatky nejsou vypláceny v dobách, kdy je tržní cena elektřiny vyšší, než referenční úroveň.
Program na podporu větrných elektráren byl společností Xcel spuštěn v roce 2003. V té době jim pomáhal konkurovat ostatním zdrojům elektřiny. Nyní však dokáží větrné elektrárny soupeřit s ostatními zdroji a společnost Xcel se rozhodla vrátit peníze zákazníkům.
Společnost Xcel nedávno připsala na účet peníze asi 70 000 odběratelům elektřiny z větrných elektráren v Minnesotě. Odběratelé, kteří se rozhodli platit prémiovou sazbu, platili měsíčně asi 9 dolarů navíc.
Vrácení peněz zákazníkům bylo možné hlavně díky rekordně nízkým cenám z větrných elektráren v období od června 2018 do dubna 2020. Ceny elektřiny v této době poklesly pod pevnou sazbu, kterou provozovatel stanovil v rámci programu provozu.
<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/27/as-wind-energy-prices-plunge-xcel-refunds-customers-who-paid-a-premium/" target="_blank" rel="noopener">Společnost tak během letošního podzimu rozdělila vybraným zákazníkům celkem 6 milionů dolarů</a> a podle předpokladů dojde k podobnému vyplacení ještě jednou v příštím roce.
Program <a href="https://www.xcelenergy.com/programs_and_rebates/business_programs_and_rebates/renewable_energy_options_business/windsource_for_business">Windsource</a> patřil k prvním tarifům pomáhajícím větrným elektrárnám v Minnesotě. Díky němu mohli zákazníci podporovat obnovitelnou energetiku prostřednictvím mírné přirážky v ceně elektřiny. Jak program podpory rostl, společnost Xcel postupně certifikovala 20 větrných projektů, od kterých odebírala elektřinu pro svůj program. Případný rozdíl mezi spotřebou a výrobou společnost pokryla nákupem záruk původu.
V rámci programu Windsource si zákazníci kupují bloky o velikosti 100 kWh. V začátcích programu bylo za prémiový účet účtováno o 2 dolary více. Jak ale klesala cena elektřiny, snížily se výdaje na necelý dolar za blok.
Ekonomika stála za poklesem cen z větrných elektráren. Před deseti lety se ceny dohodnuté v rámci PPA pohybovaly okolo 7 centů za kWh elektřiny. Minulý rok však poklesly na 2 centy za kWh. Cena poklesla zejména díky federální daňové podpoře těchto zdrojů, ačkoliv dnes již tato podpora nemusí být vždy potřebná. Technologie větrných elektráren navíc prošla během posledních 10 let zdokonalením, což se odráží ve snížení ceny elektřiny.
Model Windsource není jediný v Minnesotě. Do popředí se dostává také investiční společnost Minnesota Power, která nabízí program Renewable Source. Výrobce energie a provozovatel distribuční sítě, společnost Great River Energy, nabízí zelený program Wellspring. Ten spojuje 28 členů a využívá jej 5 200 zákazníků.
Společnost Xcel ukončí program Windsource v příštím toce. Účty zákazníků, kteří program využívali, budou přeneseny do programu Renewable Connect, který kromě větrných elektráren bude zahrnovat i solární parky. Program Renewable Connect nyní využívá 3 200 zákazníků a více než 400 dalších je ve frontě.
Společnost očekává potřebu dalších 230 MW v obnovitelných zdrojích, aby dokázala uspokojit zvyšující se poptávku po elektřině.
Zdroj náhledového obrázku: Pixabay

Obnovitelné zdroje

Snižování cen větrných elektráren: Skupině zákazníků v USA byla vrácena část peněz, kterými podpořili jejich rozvoj

Podle <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/wind-power-market-set-for-record-growth-despite-covid-19/?fbclid=IwAR0RCDz59G5b4jpra6-YIFWoKjqx3Xydrh6K8J9tieKJFMBooWOesnR5_18">nejnovějšího tržního výhledu zveřejněného společností GWEC Market Intelligence</a> se očekává, že rok 2020 bude rekordní navzdory epidemii koronaviru. V roce 2020 bude nainstalováno 71,3 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Nárůst je oproti prognózám vlivu koronaviru pouze o 6 % nižší.
Podle <a href="https://gwec.net/">Global Wind Energy Council (GWEC)</a> se jedná o významný nárůst oproti původním předpovědím. V důsledku epidemie koronaviru se očekávalo snížení nového instalovaného výkonu až o 20 %  Tento vývoj dokazuje odolnost odvětví <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni">větrné energetiky</a> po celém světě.
<blockquote>„Zatímco epidemie koronaviru zasáhla všechna průmyslová odvětví, větrná energetika nadále rostla a vzkvétala. To není žádným překvapením vzhledem k nákladové konkurenceschopnosti větrné energetiky. Fosilní paliva čelí výkyvům trhu a vyžadují finanční injekce, zatímco větrné elektrárny po celém světě stále vyrábí a poskytují cenově dostupnou elektrickou energii,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.</blockquote>
Mezi lety 2020 a 2024 bude kumulativní světový trh s onshore větrnou energetikou růst ročním tempem 8,5 %. Celkově má za toto období vzniknout 348 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Tím do roku 2024 naroste celkový instalovaný výkon na téměř 1000 GW.
Zatímco některé termíny dokončení projektů byly kvůli epidemii koronaviru posunuty do roku 2021, očekává se, že příští rok bude pro onshore větrnou energetiku rekordním. V roce 2021 se předpokládá přírůstek instalovaného výkonu ve výši 78 GW. Více než 50 % nového instalovaného výkonu v letech 2020 až 2024 bude vybudováno v Číně a Spojených státech amerických.
<blockquote>„V příštích pěti letech jsme zvýšili nebo udrželi naše předpovědi pro onshore větrné elektrárny v oblastech jako je Latinská Amerika, Severní Amerika, Afrika a Střední východ, s pouze mírným poklesem v asijsko-pacifické oblasti a Evropě. Tato snížení však nemusí být nutně přímým dopadem epidemie koronaviru. Může to být také příznakem již existujících regulačních problémů, jako jsou zdlouhavé povolovací postupy, které zpomalují instalace. Zejména offshore větrná energetika prokázala svojí odolnost překročením naších předepidemických předpovědí pro rok 2020 a v příštím desetiletí bude důležitým zdrojem růstu,“ řekl Feng Zhao, strategický ředitel GWEC.</blockquote>
<figure id="attachment_50920" style="width: 1920px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg"><img class="size-full wp-image-50920" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg" alt="větrná turbína" width="1920" height="1367" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-512x365.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-768x547.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-1024x729.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-725x516.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-800x570.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Pixabay</figcaption></figure>
<blockquote>„Během posledních několika týdnů jsme viděli řadu závazků uhlíkové neutrality od hlavních ekonomik, jako je Čína, Japonsko a Jižní Korea. Jelikož větrná energetika je klíčovou technologií pro dekarbonizaci, tyto cíle zvýší prognózu větrné energetiky v příštích několika desetiletích,“ dodává Zhao.
„Čína, největší světový trh s větrnou energetikou a největší producent emisí oxidu uhličitého, se zavázala, že do roku 2060 bude uhlíkově neutrální. Abychom měli šanci dosáhnout tohoto cíle, musíme v Číně ročně instalovat 50 GW instalovaného výkonu do roku 2025 a od roku 2026 poté 60 GW ročně. Je zásadní, aby vlády upevnily cíle v oblasti uhlíkové neutrality hmatatelnými opatřeními k podpoře růstu větrné energetiky a dalších obnovitelných zdrojů na úrovních potřebných k dosažení těchto cílů,“ uzavírá Zhao.</blockquote>
<h2>Offshore větrné elektrárny mají nakročeno na další rekordní rok</h2>
<figure id="attachment_56595" style="width: 1199px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg"><img class="size-full wp-image-56595" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg" alt="" width="1199" height="873" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg 1199w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-512x373.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-768x559.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-1024x746.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-725x528.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-800x582.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Autor: Kim Hansen, Wikimedia Commons</figcaption></figure>
Offshore větrná energetika byla do značné míry chráněna před dopady epidemie koronaviru. GWEC Market Intelligence zvýšila prognózu pro offshore větrnou energetiku o 5 % na 6,5 GW nového instalovaného výkonu v roce 2020.
To znamená další rekordní rok pro toto odvětví, kde největší množství instalací je v Číně. Až do roku 2024 se očekává nový instalovaný výkon ve výši 48 GW, přičemž mezi roky 2025 a 2030 se předpokládá přírůstek instalovaného výkonu ve výši až 157 GWe.
<blockquote>„Díky lokální povaze dodavatelských řetězců pro větrnou energetiku a tvorbě dalších projektů, toto odvětví nadále generuje finance pro místní investice a tisíce pracovních míst na podporu hospodářského oživení. Aby však bylo možné plně využít potenciál větrné energetiky k podpoře hospodářského oživení, musí vlády zajistit, aby energetické trhy a politici umožňovali pokračující náběh investic do větrných a jiných obnovitelných zdrojů. Zároveň musí odratit od investic do drahých fosilních paliv“, dodal Ben Backwell.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Dong Energy

Větrná energetika v roce 2020 dosáhla rekordního růstu navzdory epidemii koronaviru

Společnost GE Renewable Energy oznámila dokončení dodávky větrných turbín dle smlouvy se společnostmi SSE Renewables a Equinor. Ty budou použity pro výstavbu větrné farmy <a href="https://doggerbank.com/">Dogger Bank</a> v severovýchodní Anglii.
Větrná farma Dogger Bank bude, vzdálena přibližně 130 km od severovýchodního pobřeží Anglie, bude po svém dokončení dosahovat instalovaného výkonu 3,6 GW. Podle společnosti GE Renewable Energy se dokončení předpokládá v roce <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/09/22/uk-wind-farm-to-receive-190-13-mw-wind-turbines-from-ge-renewable-energy/">2026</a>.
Vzhledem k velikosti celé farmy je výstavba rozdělena do 3 fází, <a href="https://doggerbank.com/">A, B a C</a>. Předpokládá se, že po dokončení bude každá část elektrárny vyrábět přibližně 6 TWh elektřiny ročně.
<figure id="attachment_87978" class="wp-caption aligncenter" style="width: 910px;"><img class="wp-image-87978 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map.png 910w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map-512x285.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map-768x428.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map-725x404.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/main-map-800x446.png 800w" alt="Lokalita elektrárny Dogger Bank (A - červená, B - oranžová, C - zelená) " width="910" height="507" /><figcaption class="wp-caption-text">Lokalita elektrárny Dogger Bank (A – červená, B – oranžová, C – zelená) Zdroj: doggerbank.com</figcaption></figure>
<h2>GE dodá své 13MW turbíny Haliade-X</h2>
Právě dokončená zakázka se týká prvních dvou fází elektrárny, které tak zformují největší přípobřežní větrnou elektrárnu na světě. V každé části bude k výrobě elektřiny použito 95 větrných turbín <a href="https://www.ge.com/renewableenergy/wind-energy/offshore-wind/haliade-x-offshore-turbine">Haliade-X</a>, každá s výkonem 13 MW.
13MW větrná turbína Haliade-X je vylepšenou verzí větrné turbíny s výkonem 12 MW, která je v provozu v <a href="https://renews.biz/54080/haliade-x-rises-in-rotterdam/">Nizozemsku</a> od listopadu 2019. Nové turbíny jsou vybaveny 107 metrů dlouhými lopatkami a samotný generátor je umístěn ve výšce 260 m.
Na elektrárnu je poskytnuta záruka 5 let včetně podpory a týmu opravářů přímo v místě elektrárny. Samotné práce přitom začnou v přístavu Able Seaton v Hartlepool. Tento přístav bude sloužit pro výstavbu, připojování i údržbu elektráren. Tyto činnosti přinesou přibližně 120 pracovních míst pro lokální pracovníky.
Platforma <a href="https://www.ge.com/renewableenergy/wind-energy/offshore-wind/haliade-x-offshore-turbine">Haliade-X</a> nyní prochází sérií složitých testů a zkoušek v Blythu, Bostonském testovacím centru větrných elektráren. Testování také probíhá v již zprovozněné elektrárně v <a href="https://renews.biz/54080/haliade-x-rises-in-rotterdam/">Rotterdamu</a>. Prototypová elektrárna již v lednu 2020 pokořila rekord výroby elektřiny z 1 větrné turbíny za jeden den, kdy vyrobila 288 MWh. V nejbližších měsících bude modernizována a její výkon se zvýší na 13 MW.
<figure id="attachment_87979" class="wp-caption aligncenter" style="width: 770px;"><img class="wp-image-87979 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/haliadex_prototype_credit_ge_renewable_energy.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/haliadex_prototype_credit_ge_renewable_energy.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/haliadex_prototype_credit_ge_renewable_energy-512x313.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/haliadex_prototype_credit_ge_renewable_energy-768x469.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/haliadex_prototype_credit_ge_renewable_energy-725x443.jpg 725w" alt="Výstavba prototypové větrné elektrárny v Rotterdam" width="770" height="470" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba prototypové větrné elektrárny v Rotterdam Zdroj: renews.biz</figcaption></figure>
„Podepsáním zakázky s GE Renewable Energy není jen skvělá zpráva pro Dogger Bank a GE, ale také pro průmysl větrných elektráren. Díky tomu bude poprvé instalována větrná turbína s výkonem 13 MW,“ sdělil <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/09/22/uk-wind-farm-to-receive-190-13-mw-wind-turbines-from-ge-renewable-energy/">Steve Wilson</a>, projektový ředitel elektrárny Dogger Bank ve společnosti SSE Renewables.
Elektrárna tak přinese ekonomické výhody severovýchodní Anglii, kde bude vytvořeno až 120 vysoce kvalifikovaných pracovních pozic během výstavby elektrárny. Dalších 120 pozic vznikne pro správu, údržbu a opravy elektrárenského komplexu.

Rychlé zprávy

Britská větrná farma Dogger Bank dostane 13MW turbíny od GE

Britská ropná společnost bp a norský Equinor vytvořili strategické partnerství, jehož cílem je výstavba offshore větrných parků při americkém pobřeží. Kromě vytvoření partnerství společnosti oznámily, že bp zaplatí Equionoru za 50% podíl ve dvou započatých projektech 1,1 mld. USD.
Uvedené dva projekty zahrnují budoucí offshore větrný park Empire Wind, jehož instalovaný výkon by měl po dokončení obou naplánovaných fází činit 2 GW, a park Beacon Wind, který by po dokončení měl mít celkový instalovaný výkon 2,4 GW. U obou parků se počítá s instalací větrných turbín s výkonem přesahujícím 10 MW.
<blockquote>„Jedná se o důležitý počáteční krok k naplnění naší nové strategie a zároveň ústřední bod v cestě k vytvoření integrované energetické společnosti. Offshore vítr globálně roste o zhruba 20 % ročně a je považován za klíčový prvek při naplnění světových potřeb ve snižování emisí,“ <a href="https://www.bp.com/en/global/corporate/news-and-insights/press-releases/bp-and-equinor-form-strategic-partnership-to-develop-offshore-wind-energy-in-us.html" target="_blank" rel="noopener">uvedl výkonný ředitel bp Bernard Looney</a>.</blockquote>
Dohoda přichází měsíc poté, co bp zveřejnilo novou strategii, jejíž součástí je mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.
Equinor nedávno oznámil, že plánuje navýšit své platné cíle pro růst instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které nyní činí 4 až 6 GW do roku 2026 a 12 až 16 GW do roku 2035.
<blockquote>„Skrze toto partnerství budou Equinor a bp posuzovat budoucí společné příležitosti ve Spojených státech jak v oblasti offshore větrných elektráren upevněných ke dnu, tak v oblasti plovoucích offshore větrných elektráren a využijí relevantní zkušenosti pro budoucí společný růst,“ <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-09-offshore-wind.html" target="_blank" rel="noopener">dodal Equinor ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>

Offshore větrná elektrárna, park. Autor: Kim HansenZdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg

Ropné společnosti bp a Equinor budou společně budovat offshore větrné parky u pobřeží USA

Obnovitelné zdroje energie se stále více prosazují vedle velkých konvenčních zdrojů.  Nejrychleji rostoucími obnovitelnými zdroji jsou fotovoltaické farmy a větrné parky. Další větrný park vznikl ve Španělsku, ročně by měl dodávat více než 144 GWh do tamní rozvodné sítě.
Když se nyní v Evropě hovoří o obnovitelných zdrojích energie a větrných elektrárnách, každý si jistě představí Německo, které usilovně mění svůj energetický mix. To se rozhodlo napájet nejenom domácnosti, ale i průmysl s využitím zejména větrné energie. I když se na první pohled jedná o záslužný čin, ne každý vidí komplikace a nevyřešené problémy s masovým nasazováním těchto zdrojů.
Hlavní nevýhodou obnovitelných zdrojů jsou totiž nestabilní dodávky elektrického proudu. V některých případech se jedná také o nevyřešený problém jejich rozebírání a vyřazování z provozu.
Nejen Německo se rozhodlo investovat do větrných elektráren. Poblíž Španělského města Motilla del Palancar byla nedávno připojena <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/18/enel-adds-over-144gwh-in-annual-renewables-capacity-to-spains-grid/?fbclid=IwAR0UInwLB80ItH3tWgFByy1zp0qv8Mi712iRN34PzIRkkGiRXsJ-Zc1AcCE">větrná farma</a> s instalovaným výkonem 51 MW. Zde je postaveno celkem 17 turbín s jednotkovým výkonem 3 MW.
<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/18/enel-adds-over-144gwh-in-annual-renewables-capacity-to-spains-grid/?fbclid=IwAR0UInwLB80ItH3tWgFByy1zp0qv8Mi712iRN34PzIRkkGiRXsJ-Zc1AcCE">Tato investice</a> si vyžádala přibližně 57 milionů euro (1,48 miliardy kč), aby tak každoročně dodala do sítě více jak 144 GWh elektřiny. Díky této elektrárně nebude do ovzduší vypuštěno ročně až 95 tisíc tun oxidu uhličitého.
<h2>Bezuhlíkový výrobní mix do roku 2050</h2>
Společnost Enel plánuje plně dekarbonizovat svůj výrobní mix do roku 2050. Dle jejich <a href="https://www.enel.com/content/dam/enel-common/press/en/2019-November/Enel%20Strategic%20Plan%202020%202022%20ENG.pdf">plánu</a> by měl do roku 2022 vzrůst instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích ze 7,4 GW na 10,2 GW. Celkové náklady této investice přesáhnou 3,8 miliardy eur.
Kromě větrných elektráren se Enel soustředí i na fotovoltaické systémy. Ty jsou uvažovány zejména u čističek vod, kde společně se systémy úspory vody zajistí dodávky pro obce v oblastech výstavby větrných elektráren.