Norská vláda navrhla v pátek sadu opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny. Reaguje tak na sílící protesty proti rozvoji větrných elektráren, kdy environmentální aktivisté obviňují některé developery z toho, že staví větší turbíny, než jaké byly původně schváleny, a upozorňují na dopady na vzhled krajiny a nebezpečí pro ptactvo. 
Instalovaný výkon norských větrných elektráren se od roku 2017 více než zdvojnásobil na současných 2,7 GW a developeři připravují řadu projektů, které se snaží uvést do provozu předtím, než v příštím roce skončí současný režim podpory těchto zdrojů.
V loňském roce dosáhla výroba elektřiny z norských větrných elektráren rekordních 5,2 TWh, což znamenalo téměř 4% podíl na celkové výrobě elektřiny, kterou obstarávjí téměř výhradně vodní elektrárny.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1592633837.json“}
Prudký rozvoj větrných elektráren v posledních letech přinesl také rostoucí opozici obyvatelstva proti jejich dalšímu rozvoji. Norská vláda reagovala přípravou několika opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny.
<blockquote>„V budoucnu umožníme omezený a více rozumný rozvoj větrných elektráren než ten, který vidíme nyní…To však neznamená, že rozvoj větrných elektráren skončí… Elektřina z větrných elektráren bude hrát roli v našem elektroenergetickém systému i v budoucnosti,“ <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-windpower/norway-to-slow-down-onshore-wind-power-developments-idUSKBN23Q28H" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle zahraničního serveru Reuters norská ministryně pro ropu a energetiku Tina Bruová</a>.</blockquote>
Návrhy vlády, které musí schválit norský parlament, zahrnují například stanovení přínějších pravidel pro výšku turbín, zkrácení doby realizace projektu či opatření zajišťující ekonomickou životaschopnost projektů.
Norská vláda podle Reuters dále uvedla, že nová pravidla budou více brát v potaz vliv větrných elektráren na vzhled krajiny, chov sobů či názor místních municipalit při schvalování nových projektů.

Větrné elektrárny

Norská vláda plánuje kvůli protestům zpomalit rozvoj onshore větrných elektráren

Německo v posledních letech intenzivně pracuje na rozvoji využívání obnovitelných zdrojů, avšak větší část cesty k bezemisní energetice zemi ještě čeká. V posledních měsících se intenzivně skloňovaným tématem stal limit instalovaného výkonu, po jehož dosažení by nové malé a střední fotovoltaické elektrárny ztratily nárok na podporu. Přestože se německá vláda dohodla na jeho zrušení, podle zástupců tamního průmyslu OZE to nebude stačit k tomu, aby se v zemi tempo rozvoje obnovitelných zdrojů zrychlilo.
Solární a větrné elektrárny jsou jediné zdroje elektrické energie, které Německo v posledních letech intenzivně buduje. Přesto ani jejich rozvoj není bezproblémový a čelí různým překážkám. V případě větrných elektráren se jedná o komplikace při získávání stavebních povolení, což se projevuje nedostatek projektů soutěžích o podporu v aukcích, které se často nedaří ani zdaleka zaplnit.
Přestože výstavba solárních elektráren není tímto neduhem zatím zasažena, nad dalším intenzivním rozvojem dlouho visel Damoklův meč v podobě limitu na jejich podporu. Podle současné legislativy by v případě dosažení celkového instalovaného výkonu ve fotovoltaických zdrojích o hodnotě 52 GW již nové elektrárny do výkonu 750 kW neměly nárok na podporu, která by nadále probíhala pouze prostřednictvím aukcí pro velké elektrárny.
Německá vláda <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">se sice v průběhu května dohodla, že zmíněný limit odstraní</a>, tamní asociaci však postup <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecka-asociace-tlaci-odstraneni-limitu-podporu-fotovoltaiky-podala-stiznost-u-soudu" target="_blank" rel="noopener">nepřijde dostatečně rychlý, a podala tak ústavní stížnost</a>.
Nyní však <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/solar-cap-removal-not-enough-bring-clean-energy-scale-german-renewables-industry" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Clean Energy Wire</a> zaznívají ze strany německého průmyslu obnovitelných zdrojů hlasy, že zrušení limitu nebude samospásné a je nutné činit další kroky, aby rozvoj obnovitelné energetiky v zemi probíhal dostatečně rychle.
<blockquote>„Toto opatření nebude samo o sobě stačit,“ uvedl podle serveru CLEW Simone Peterová, předsedkyně Spolkového svazu obnovitelné energie.</blockquote>
Aby Německo dosáhlo vytyčených cílů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů a snižování emisí, bude podle Peterové nutné zrevidovat cíle rozvoje. Každoročně by tak Německo podle ní mělo nainstalovat fotovoltaické elektrárny o výkonu minimálně 10 GW, přičemž polovina z nich by měla vyrůst na budovách.
Podle Spolkového svazu solárního průmyslu existuje riziko nedostatku zeleného výkonu, které by se mohlo projevit do roku 2023, kdy budou již trvale odstaveny všechny jaderné elektrárny a zároveň má docházet k ukončování provozu uhelných zdrojů. Podle svazu by se tak současné tempo rozvoje solárních zdrojů mělo do tří let ztrojnásobit.
<h2>Kritika se netýká jen solární energetiky</h2>
Podobně Peterová nešetřila kritikou na účet německé vlády v případě minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí, kdy dlouhé diskuze podle ní způsobily velké nejistoty a poškodily odvětví, které je jedním z pilířů německé Energiewende.
<blockquote>„Trvalý rozvoj větrné energetiky je potřebný pro dosažení cílů vytyčených v rámci klimatického zákona a k dosažení 65% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030, ale také je zcela nezbytný pro cíle stanovené v rámci národní vodíkové strategie,“ uvedla Peterová.</blockquote>
Podobně na protáhlé diskuze nahlíží i Herman Albers, předesa Spolkového svazu větrné energie, podle nějž je nyní třeba hledět dopředu a zajistit, aby dlouhotrvající spory ohledně minimální vzdálenosti větrných turbín byly rychle vyřešeny.
Každá spolková země by podle něj měla vyčlenit minimálně 2 % svého území na výstavbu větrných elektráren, aby mohlo být dosaženo roční výroby 770 TWh od roku 2050, a rovněž by mělo dojít k uvolnění pravidel pro repowering.
<blockquote>„Pokud budou stávající lokality využívány rozumně, v dlouhodobé perspektivě může repowering dosáhnout hodně,“ říká Herman Albers s tím, že při náhradě starých turbín novými by se jejich průměrný výkon mohl zdvojnásobit.</blockquote>

Německo

Průmysl: Odstranění limitu pro podporu fotovoltaiky Německu k rozvoji OZE stačit nebude

Se zpomalující výstavbou větrných elektráren na pevnině se Německo snaží přesunout své úsilí na moře. Poté, co vládní koalice již dříve rozhodla navýšit cíl pro rok 2030, nyní přichází s návrhem zákona, který by měl zemi v následujících 20 letech zajistit až 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách.
Intenzivní výstavba obnovitelných zdrojů (OZE) bude i v následujících letech nezbytná, aby Německo dosáhlo svých vytyčených cílů v oblasti snižování emisí. V posledních letech růst podílu OZE táhly především větrné elektrárny na pevnině, které nicméně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-onshore-vetrny-prumysl-se-hrouti-letos-bylo-postaveno-nejmene-elektraren-za-poslednich-20-let">v poslední době naráží při získávání povolení</a>. Aukcím na výstavbu nových onshore větrných elektráren tak chybí projekty a není žádnou výjimkou, když není vysoutěžena ani polovina nabízeného výkonu.
Německo se tak v nadcházejících dvou desetiletích plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. Plán nyní nabývá konkrétnějších obrysů s návrhem nového zákona, který by měl rozvoj offshore větrné energetiky usměrňovat, kdy klíčovým bude zejména nastavení podmínek dalších aukcí.
V Německu již proběhla dvě kola aukcí na výstavbu offshore větrných elektráren, a to v letech 2017 a 2018. První kolo přineslo překvapivé výsledky, kdy <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/dong-energy-uspel-nemecke-aukci-offshore-elektrarny-pozadavkem-nulovou-dotaci" target="_blank" rel="noopener">jeden z uchazečů vyhrál s nabídkou na nulovou podporu</a> pro dva větrné parky. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/druha-nemecka-aukce-offshore-elektrarny-prinesla-vyrazne-vyssi-prumernou-cenu" target="_blank" rel="noopener">Podobně tomu bylo i v druhém kole</a> v roce 2018, kdy se jednalo o další jeden větrný park bez provozní podpory.
Za podáním těchto nabídek stálo několik skutečností, například <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/tajemstvi-za-offshore-vetrnymi-projekty-bez-dotace-az-15mw-turbiny">dlouhá realizace projektu či zajištěné připojení k síti</a>, jehož náklady developeři parků neponesou. Dlouhá doba realizace nahrává možnému využití větších a výkonnějších turbín, které by měly výrazně snížit náklady na vyráběnou elektřinu. Například společnost Siemens Gamesa nedávno představila návrh nové turbíny, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/novy-golias-poli-vetrne-energetiky-sg-predstavila-nejvetsi-turbinu-sveta" target="_blank" rel="noopener">která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa</a>.
Zmiňované větrné parky by podle podmínek aukcí měly být dokončeny v letech 2024 a 2025, nicméně stále ještě nepadlo konečné rozhodnutí o jejich výstavbě.
<h2>Nově by developeři mohli za úspěch u aukci naopak platit</h2>
Pro následující kola aukcí bude klíčovým zavedení mechanismu, který bude hodnotit projekty z jiného pohledu než nabízené ceny. Nabízená cena je totiž nyní jediným hodnoceným kritériem, jež rozhoduje o případném úspěchu projektu v aukcích, a projekty s nabídkou na nulovou podporou tak není možné nijak ohodnotit.
<a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/E/entwurf-eines-gesetzes-zur-aenderung-des-windenergie-auf-see-gesetzes-und-anderer-vorschriften.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=8" target="_blank" rel="noopener">Současný návrh zákona</a> počítá se zavedením druhé cenové složky, která má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Mezi těmito developery by následně mělo proběhnout druhé kolo, které ukáže jejich ochotu za vítězství v aukci zaplatit. Německý síťový regulátor by tak měl provést další aukci, která bude probíhat dynamicky a developeři by se tak mohli v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby své projekty nepřeceňovali.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, které budou zohledněny v druhé cenové složce, a umožní tak snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
Zájmové skupiny BWO, BDEW a WindEurope sice <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052920-german-offshore-wind-draft-law-sets-40-gw-target-by-2040" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global</a> návrh zákona vítají, nicméně by upřednostnily mechanismus Contracts for Difference, kdy se soutěží o konkrétní cenu a případný rozdíl oproti trhu dostane výrobce buď zaplacen, či jej odvede. Druhé aukční kolo pro nabídky s nulovou podporou by podle skupiny Stiftung OFFSHORE-WINDENERGIE totiž mohlo představovat zvýšené finanční riziko a zároveň snižovat pravděpodobnost, že se projekty realizují.

Německo cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2040

Zvyšování konkurenceschopnosti je dlouhodobým cílem výrobců obnovitelných zdrojů energie, přičemž v případě větrných elektráren se v posledních letech jednalo především o růst jejich velikosti. Značný pokrok je znatelný především na poli offshore větrných turbín, které vzhledem ke svému umístění na moři nejsou tolik limitovány jako jejich pevninské obdoby. Evropský výrobce Siemens Gamesa nyní představil návrh nové turbíny, která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa.
Na větrné elektrárny vsází mnoho zemí světa jako na prostředek k dosažení vyššího podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Zatímco v případě v současnosti výrazně rozšířenějších pozemských turbín existuje pouze omezený potenciál pro jejich velikost vzhledem k přepravním omezením a minimální vzdálenosti od zastavěných oblastí, v případě turbín umístěných na moři lze uvažovat o výrazně větších rozměrech.
Velkou pozornost vzbudilo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nove-obri-vetrne-turbiny-vyrobi-45-vice-elektriny-nez-soucasne-modely-dosahnou-vysky-260-m" target="_blank" rel="noopener">představení větrné turbíny Haliade-X</a> výrobce GE Renewable Energy, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/obri-vetrne-turbiny-krok-blize-ve-francii-vyrobili-prvni-lopatku-svete-delsi-nez-100-metru" target="_blank" rel="noopener">která se pyšní úctyhodnými lopatkami o délce 107 metrů</a>, díky nimž má disponovat instalovaným výkonem 12 MW. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">První prototyp byl přitom již </a><a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">spuštěn, a to </a><a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">ke konci loňského roku v nizozemském Rotterdamu</a>. Sériová výroba má být zahájena v příštím roce.
Konkurence v podobě další evropské společnosti, Siemens Gamesa, nicméně pouhých několik měsíců po spuštění prototypu Haliade-X <a href="https://www.siemensgamesa.com/en-int/newsroom/2020/05/200519-siemens-gamesa-turbine-14-222-dd" target="_blank" rel="noopener">představila novou větrnou turbínu, která má současného obra pokořit</a>.
<h2>Čím větší, tím lepší</h2>
Nová turbína určená pro offshore aplikace s označením SG 14-222 DD má s lopatkami o délce 108 metrů nabídnout instalovaný výkon 14 MW. Podle výrobce by přitom s využitím blíže nespecifikované funkce Power Boost mohla dosahovat výkonu až 15 MW.
<blockquote>„Zvětšujeme k lepšímu. Bezpečné a udržitelné dodávky čisté energie pro naše zákazníky a společnost jako celek jsou jádrem toho, co děláme,“ řekl Markus Tacke, CEO společnosti Siemens Gamesa Renewable Energy.</blockquote>
Oproti aktuálně největšímu modelu výrobce SG 11.0-200 DD má ročně vyrobit až o 25 % více elektrické energie. Využití lehčí gondoly o hmotnosti 500 tun má přinést nižší náklady s ohledem na úsporu materiálu, což se rovněž projeví na příznivějších přepravních nákladech.
<blockquote>„Offshore je v naší DNA. Od té doby, kdy jsme pomohli vytvořit offshore větrný průmysl v roce 1991, jsme rozhodnuti bezpečně zvýšit provozní výkonnost, minimalizovat technologická rizika a stále snižovat sdružené náklady na výrobu energie,“ uvedl Andreas Nauen, CEO offshore obchodní divize Siemens Gamesa.</blockquote>
První prototyp by měl být podle výrobce hotov v roce 2021, přičemž komerčně dostupná by turbína měla být od roku 2024.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens Gamesa

Nový Goliáš na poli větrné energetiky: SG představila největší turbínu světa

Společnost ScottishPower dokončila instalaci poslední větrné turbíny offshore projektu East Anglia ONE. Celkem 102 turbín s výkonem 714 MW leží 43 km od pobřeží Suffolku ve Spojeném království. V rámci dalších tří fází projektu East Anglia je plánováno až s 3,1 GW nového instalovaného výkonu.
Skotská společnost ScottishPower ve spolupráci s Macquarie’s Green Investment Group <a href="https://www.scottishpower.com/news/pages/turbine_installation_complete_on_east_anglia_one_offshore_windfarm.aspx">na konci dubna úspěšně nainstalovala poslední turbínu projektu East Anglia ONE</a>. Tento offshore větrný projekt u pobřeží Anglie disponuje 102 turbínami Siemens Gamesa SWT-7.0-154. Celkový výkon offshore větrné elektrárny tak činí 714 MW.
<blockquote>„Úspěšná instalace všech turbín je pro projekt East Anglia ONE obrovským úspěchem. Přibližuje nás o další krok blíž k dokončení, kdy bude větrná elektrárna vyrábět čistou a obnovitelnou energii. Tu Spojené království potřebuje k dekarbonizaci a splnění svého závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Tento projekt je důkazem úlohy, kterou East Anglia hraje na poli offshore větrné energetiky. Přináší také hmatatelné výhody pro obyvatele, podniky a komunity,“ uvedl Charlie Jordan, projektový ředitel East Anglia ONE ve společnosti ScottishPower Renewables.</blockquote>
Výstavba elektrárny započala v červnu loňského roku a společnosti ji tak zvládly za devět měsíců. Všechny součásti elektrárny byly dopředu smontovány a přivezeny z přístavu Peel Ports v Great Yarmouth, do kterého společnost <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/scottishpower-se-zbavuje-konvencnich-aktiv-elektrinu-bude-dodavat-vetrnych-elektraren">ScottishPower Renewables investovala 5 milionů liber</a>. Gondola jednotlivých elektráren je umístěna ve výšce 90 metrů a lopatky mají délku 75 metrů.
<blockquote>„Díky spolupráci, našim zkušenostem v offshore větrné energetice a využití rozsáhlých zkušeností britského dodavatelského řetězce jsme byli schopni bezpečně dokončit instalaci a zajistit, že East Anglia ONE bude dodávat spolehlivou a čistou energii pro příští generace,“ uvedl Andrew Elmes, ze společnosti Siemens Gamesa.</blockquote>
<h2>Dosáhne East Anglia výkonu 3,8 GW?</h2>
Pro ScottishPower je East Anglia ONE první fází <a href="https://www.scottishpowerrenewables.com/pages/east_anglia.aspx">projektu East Anglia</a>, který má naplánovány i další fáze:
<ul>
<li>East Anglia ONE North – 67 turbín (s instalovaným výkonem až 800 MW)</li>
<li>East Anglia TWO – 75 turbín (s instalovaným výkonem až 900 MW)</li>
<li>East Anglia THREE  (s instalovaným výkonem až 1400 MW)</li>
</ul>
Zdroj úvodní fotografie: ScottishPower

ScottishPower dokončila stavbu 714MW větrného projektu East Anglia ONE za 9 měsíců

Stát New York v letošním roce plánuje uzavřít kontrakty až na 2,5 GW výkonu v nových offshore větrných projektech. Stát plánuje do roku 2030 vyrábět 70 % elektrické energie z bezemisních zdrojů a do roku 2040 jejich podíl dovršit na 100 %. Do roku 2035 by u pobřeží New Yorku mělo vyrábět elektřinu 9 GW offshore větrných elektráren.
Veřejná Komise státu New York (PSC) <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/042420-new-york-regulator-approves-plan-for-offshore-wind-solicitation-of-at-least-1000-mw">dala zelenou New York State Energy Research and Development Authority</a> (NYSERDA) k uzavření kontraktů na minimálně 1 GW nových offshore větrných elektráren.
Guvernér New Yorku Andrew Cuomo na začátku ledna vyzval NYSERDA, aby v roce 2020 provedla další pobídku na výstavbu offshore větrných elektráren. NYSERDA později požádala Komisi o povolení k provedení zakázky v roce 2020 na 1 000 MW nebo více s flexibilitou ve vyhodnocení nabídek až do 2 500 MW.
<blockquote>„Zejména během týdne Země, kdy krize COVID-19 dále zdůrazňuje spojitost mezi čistším ovzduším a naší schopností chránit zdraví našich nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, nemůžu přijít na lepší prokázání odolnosti a vedení New Yorku, než je oznámení PSC o podpoře největší poptávce po větrné energii na moři,“ uvedl Joe Martens, ředitel New York Offshore Wind Alliance</blockquote>
Schválení žádosti PSC odůvodnila nutností pokračovat v cestě New Yorku při plnění cílů v oblasti čisté energie.
<h2>9 GW offshore výkonu do 15 let</h2>
Stát New York vydal v lednu 2018 plán pro offshore větrné elektrárny, ve kterém stanovil cíl instalovaného výkonu do roku 2030 na 2 400 MW. V říjnu 2019 NYSERDA dokončila počáteční nákup <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/new-york-sazi-vetrnou-energii-roku-2035-chce-disponovat-elektrarnami-vykonu-9-gw">výběrem dvou projektů v celkové výši 1 696 MW</a>. Schválené projekty jsou větrné farmy Ørsted a Eversource Energy Sunrise Wind a Equinor Empire Wind. Pokud by tedy bylo letos úspěšných celých 2,5 GW výkonu, mohl by být tento cíl překročen o 1 800 MW.
Do roku 2035 pak New York plánuje mít 9 GW offshore větrných elektráren, které by mu měly pomoci k cíli pro výrobu z bezemisních zdrojů. Ty by v roce 2030 měly mít 70 % podíl a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/stat-new-york-bezemisni-2050-guverner-podepsal-nejambicioznejsi-klimaticky-zakon-usa">v roce 2040 podíl 100%</a>.

New York letos koupí až 2,5 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách

Spojené království očekává pro rok 2020 instalace nových větrných elektráren o instalovaném výkonu ve výši 0,98 GW. Zejména v souvislosti se současnou pandemií koronaviru byl předpoklad snížen z původně očekávaných 1,22 GW. 
Před pandemií koronaviru očekávalo Spojené království pro rok 2020 instalaci nových větrných elektráren o instalovaném výkonu ve výši 1,22 GW. Koronavirus způsobil pokles odhadovaného přírůstku instalovaného elektrického výkonu na rok 2020 téměř o pětinu na 0,98 GWe. Ve srovnání s rokem 2019 je propad ještě znatelnější, postaveno bylo v instalovaném výkonu 2,5krát více větrných elektráren, konkrétně 2,47 GW.
<blockquote>„V globálním měřítku se Spojené království stalo jedním z nejvýznamnějších hráčů na trhu s větrnými elektrárnami. Instalovaný výkon se zvýšil z 1,34 GW v roce 2010 na 9,97 GW v roce 2019. Současná pandemie koronaviru může provoz větrných elektráren ztížit“, uvedl Somik Das, hlavní energetický analytik GlobalData.</blockquote>
Pokles instalací je způsoben pozastavením výroby vlivem vládních nařízení. Mezi společnosti postižené vládním nařízením patří naříklad i Siemens Gamesa Renewable Energy. Navzdory tomu, že některé výrobní společnosti již postupně obnovují provoz, pozastavení výroby již s největší pravděpodobností nebude možné dohnat.
<blockquote>„Od zavedená vládních nařízení průměrná poptávka po elektrické energii ve Spojeném království klesla o 13 %. Výkon stávajících větrných farem by se mohl výrazně snížit v důsledku pozastavení chodu dodavatelského řetězce, zákazu cestování a odložené údržby. Vlivem těchto nedostatků může docházet ke zpoždění provozních a údržbářských prací. Za normálních okolností oprava zlomeného rotoru nebo převodovky netrvá déle než měsíc, ale nyní by mohla oprava zabrat i déle něž šest měsíců, což je docela významné pro větrný průmysl jako celek“, dále uvádí Somik Das.</blockquote>

Spojené království očekává letos vlivem koronaviru o pětinu nižší přírůstek výkonu větrných elektráren

Světový instalovaný výkon větrných elektráren v loňském roce vzrostl o více než 60 GW na 651 GW. Nejvíce pevninských elektráren vyrostlo v Číně a v USA. Rostoucí podíl zaznamenávají také instalace offshore větrných elektráren. Předpověď GWEC na rok 2020 činí dokonce 76 GW nového výkonu, ovšem bez zahrnutí dopadů onemocnění COVID-19.
Instalovaný výkon větrných elektráren (pevninských i těch na moři) minulý rok zaznamenal, <a href="https://gwec.net/gwec-over-60gw-of-wind-energy-capacity-installed-in-2019-the-second-biggest-year-in-history/">dle dat Global Wind Energy Council (GWEC)</a>, přírůstek 60,4 GW. Oproti roku 2018 to činí 19% nárůst. Celkem bylo ke konci roku ve větrných elektrárnách instalováno 651 GW, což je v meziročním srovnání o 10 % více.
Hlavním podkladovým tahounem nových instalací v roce 2019 byly tržní mechanismy. Konkrétně více než 40 GW bylo vysoutěženo v rámci aukcí, což představuje dvojnásobnou hodnotu ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Odvětví větrné energetiky pokračuje v neustálém růstu poté, co se jednoznačně etablovalo jako nákladově konkurenceschopný zdroj energie na celém světě,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.</blockquote>
Většina větrných elektráren byla instalována na již rozvinutých trzích, přičemž pět největších trhů Čína, USA, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/iea-instalovany-vykon-offshore-vetrnych-elektraren-eu-by-mohl-roku-2040-vzrust-180-gw">Velká Británie</a>, Indie a Španělsko představovalo 70 % nového instalovaného výkonu.
Globálním lídrem GWEC označuje asijsko-pacifický region, který instaloval 28,1 GW nového instalovaného výkonu. Rozvíjející se trhy v Africe, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/vetrna-energetika-v-saudske-arabii-na-vzestupu-mozny-rust-az-o-6-gwe">na Středním východě</a>, v Latinské Americe a v jihovýchodní Asii vykázaly v roce 2019 mírný růst s kombinovanými instalacemi 4,5 GW výkonu.
<blockquote>„Větrná energetika roste díky novým inovacím v obchodních modelech a technologiích. V roce 2019 jsme byli svědky toho, jak stále více zemí přecházelo z feed-in tarifů na tržní mechanismy a pokračoval růst na firemních PPA,“ řekl Feng Zhao, ředitel strategie GWEC.</blockquote>
Pokud jde o větrnou energii na moři, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/svetove-instalace-offshore-vetrnych-elektraren-loni-zaznamenaly-35-narust">loňský rok byl v tomto odvětví rokem rekordním s instalovaným výkonem 6,1 GW</a>. Představuje tak celosvětově 10 % celkového instalovaného výkonu větrných elektráren.
<h2>355 GW větrných elektráren v příštích pěti letech</h2>
Zpráva GWEC předpovídá, že růst instalovaného výkonu bude pokračovat i v příštích příštích pěti letech. Do roku 2024 by mělo být zprovozněno více než 355 GW výkonu větrných elektráren, což by znamenalo průměrně 71 GW ročně. Zároveň by do této doby by měl podíl větrných elektráren na moři rozšířit na 20 procent.
<blockquote>„Stále ještě nejsme tam, kde musíme být, když jde o globální energetický přechod a plnění našich cílů v oblasti klimatu. Máme-li mít šanci dosáhnout cílů Pařížské dohody, musíme v příštím desetiletí instalovat ročně nejméně 100 GW ve větrných elektrárnách,“ dodal Backwell.</blockquote>
Tato prognóza bude, podle GWEC, nepochybně ovlivněna probíhající pandemií onemocnění COVID-19 v důsledku narušení globálních dodavatelských řetězců a průběhu projektů v roce 2020. Z tohoto důvodu plánuje GWEC zveřejnit v druhé polovině roku aktualizovaný výhled na období 2020-2024.

Světový instalovaný výkon větrných elektráren loni vzrostl o 60 GW

Výzkumná a poradenská společnost Wood Mackenzie snížila v důsledku koronavirové krize odhad globálního přírůstku instalovaného výkonu větrných elektráren v letošním roce o 4,9 GW na 73 GW. Nejvíce zasaženými trhy by podle společnosti měly být Čína a USA, kde byla letos očekávána nejvyšší aktivita na trhu kvůli avizovanému omezení provozní podpory.
Společnost Wood Mackenzie dále uvedla, že procentuálně ještě více zasaženými trhy by mohly být Španělsko, Francie a Itálie, kde musela být v souvislosti s omezením šíření koronaviru přijata agresivní bezpečnostní opatření ovlivňující pohyb pracovníků.
<blockquote>„Dominový efekt pro další trhy by však měl být omezený, obzvláště když bereme v úvahu rychlé očekávané zotavení čínského dodavatelského řetězce pro větrné elektrárny a prozatím omezený dopad pandemie na Indii a Latinskou Ameriku,“ uvedla společnost Wood Mackenzie.</blockquote>
<h2>Více diverzifikovaný dodavatelský řetězec než v solárním průmyslu</h2>
Wood Mackenzie upozornila na skutečnost, že dodavatelský řetězec je ve větrném průmysl mnohem více diverzifikovaný, než je tomu v průmyslu solárním, kde na straně dodavatelů dominuje Čína. I proto byl výpadek dodávek důležitých komponent z Číny na západní trhy nahrazen dodávkami z Indie, Brazílie, Mexika a dalších oblastí.
<blockquote>„Riziko však zůstává, obzvláště v Evropě, kde uzavírání továren pravděpodobně povede ke zpoždění instalací větrných turbín, a to jak v Evropě, tak ve Spojených státech,“ dodala společnost Wood Mackenzie.</blockquote>
<h2>Riziko odložení či zrušení aukcí</h2>
Dlouhodobý dopad na větrný průmysl by mohl být zmírněn, pokud západní země dokáží „zkrotit“ koronavirus tak, jak se to podařilo Číně či Jižní Koreji. Poměrně velké obavy však zůstávají kvůli potenciálnímu odložení či zrušení nových aukcí na výstavbu větrných elektráren.
<blockquote>„Jihoafrická republika měla spustit další kolo aukcí ve druhém kvartále 2020. Tento termín se zdá nepravděpodobný, jelikož několik developerů oznámilo, že pozastavili práce na studiích proveditelnosti kvůli omezením v cestování. Také plánované aukce v Polsku a na Ukrajině na první pololetí 2020 pravděpodobně neproběhnou podle původního plánu, protože vlády jsou zaneprázdněny bojem s pandemií. Posunutí termínu další aukce očekává i Chile,“ dodala Wood Mackenzie.</blockquote>

WoodMac letos očekává kvůli koronaviru pokles instalací větrných elektráren o 5 GW

V loňském roce bylo po celém světě instalováno 6,1 GW výkonu ve větrných elektrárnách na moři. Ve srovnání s předchozím rokem to činí více než 35% nárůst. Největší podíl na nových instalací měla Evropa, žebříček jednotlivých zemí však vede Čína s 2,4 GW nového výkonu. Celkem je světově na moři instalováno 29 GW větrných elektráren.
Podle <a href="https://gwec.net/record-6-1-gw-of-new-offshore-wind-capacity-installed-globally-in-2019/">nejnovějších údajů Global Wind Energy Council</a> (GWEC) bylo v roce 2019 instalováno 6,1 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren. Pro průmysl to tak byl rekordní rok a nárůst o 35,5 % oproti roku předchozímu, během kterého bylo nainstalováno 4,5 GW.
Celkový světový instalovaný výkon offshore větrných elektráren je zhruba 29 GW, což činí přibližně 10 % z celkového instalovaného výkonu všech větrných elektráren.
Největším trhem pro offshore <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/evrope-se-za-lonsky-rok-nainstalovalo-rekordnich-36-gw-offshore-vetrneho-vykonu">větrnou energetiku zůstává Evropa</a>, která v roce 2019 zaznamenala 59% podíl na nových zařízeních. Zbytek instalací, představujících zbývajících 41 %, se uskutečnil v Číně, na Tchaj-wanu a v Japonsku.
<blockquote>„Většina nových zařízení je z vyspělých evropských trhů. Asijsko-pacifický region však stále více přispívá k růstu, přičemž vedoucí postavení zaujímá Čína, která patří k celosvětové špičce v oblasti nových instalací offshore větrných elektráren,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.</blockquote>
Z jednotlivých států instalovala nejvíce větrných elektráren na moři Čína s více než 2,3 GW. Následovali ji Spojené království s Německem s novými instalacemi ve výši 1,8 GW a 1,1 GW. Řádově stovky MW nových elektráren zprovoznili Dánsko (374 MW), Belgie (370 MW) a na Tchaj-wan (120 MW).
<h2>Potenciál plovoucích elektráren?</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw">V Portugalsku</a> a Japonsku byly uvedeny do provozu elektrárny s výkonem menším než 10 MW, ovšem všechny byly z kategorie plovoucích větrných elektráren.
<blockquote>„Je také vzrušující sledovat instalaci plovoucích větrných elektráren. Jakmile tato technologie dosáhne průmyslového měřítka, otevře se celý nový trh a příležitosti pro větrnou energii,“ dodal Backwell.</blockquote>
Předpovědi GWEC ukazují, že do roku 2024 by mohlo být na celém světě instalováno až 50 GW offshore větrných elektráren. Celkově by se tak instalovaný výkon dostal na téměř 90 GW.