Jižní Korea hlásí odklon od uhlí a rozsáhlé investice do OZE
Jižní Korea plánuje do roku 2025 uzavřít deset zastaralých uhelných elektráren. Čtvrtá největší asijská ekonomika se tímto krokem snaží snížit svou závislost na fosilních zdrojích a dostát závazkům z Pařížské klimatické konference. Soul zároveň plánuje do roku 2020 investovat 37 miliard dolarů do obnovitelných zdrojů energie.
Uhelné elektrárny produkují v současné době zhruba 40 % elektřiny v Jižní Koreji. Kromě emisí oxidu uhličitého představuje vysoký podíl uhelných elektráren také problém v oblasti emisí tuhých znečišťujících látek.
Korejské ministerstvo energetiky v této souvislosti podle zahraniční agentury Reuters uvedlo, že do roku 2025 uzavře deset zastaralých uhelných elektráren a do budoucna omezí výstavbu nových zdrojů spalujících uhlí.
„V reakci na rostoucí obavy ohledně tuhých znečišťujících látek snížíme podíl výroby elektřiny z uhlí uzavřením starých uhelných elektráren a omezíme výstavbu nových uhelných elektráren v budoucnu,“ uvedlo ministerstvo.
Snížení emisí skleníkových plynů o 37 %
Podle ministerstva energetiky dojde díky uzavření nejstarších uhelných elektráren ke snížení emisí skleníkových plynů o zhruba 6 %. Jižní Korea se na Pařížské klimatické konferenci zavázala snížit do roku 2030 tyto emise o 37 % ve srovnání se současným stavem.
I přes odhodlání k omezení závislosti na elektřině z uhlí počítá Jižní Korea s výstavbou 20 nových uhelných elektráren do roku 2022. Proto je v krátkodobém horizontu očekáván růst spotřeby uhlí v zemi.
Soul podle Reuters dále uvedl, že do roku 2020 investuje 37 miliard dolarů do OZE, které v současné době tvoří zhruba 4 % výroby elektřiny v zemi. Pokud jde o zbytek energetického mixu, 30 % elektřiny je vyráběno v jaderných elektrárnách a zhruba 25 % ze zemního plynu.
Mohlo by vás zajímat:
Možná pro doplnění. Celkově má nyní Jižní Korea v jádře 23 GW výkonu. V následujících dvou letech by měla dokončit tři bloky o celkovém výkonu 4,2 GW. V plánu je dalších osm bloků s celkovým výkonem 11,6 GW, z nichž čtyři by se měly začít stavět už v následujících třech letech. Odstaven by měl být po 40 letech jeden malý blok o výkonu 0,6 GW. Zároveň by mělo dojít u některých bloků k vylepšením a zvýšení výkonu. Pokud to vše proběhne, bude přes 50 % elektřiny z jádra. Pokud se navíc podaří zvýšit razantněji výkon i podíl OZE a příspěvek plynu spíše stoupne než klesne, tak se může výroba z uhlí omezit i velice radikálně.
On se dá udělat vcelku rozumný odhad příspěvku OZE. S největší pravděpodobností budou dominovat investice do větrných a fotovoltaických zdrojů. Takže při současných cenách by dostali okolo 24 GW výkonu. Vzhledem k tomu, že to bude během příštích 5 let, bude to spíše okolo 30 GW. V produkci elektřiny to bude něco mezi 60-90 TWh/rok.
To znamená, že se v maximu (těch 90 TWh) zvýší podíl obnovitelných zdrojů na necelých 20 %. Takže v ideálním případě jádro se blíží k 50 %, OZE k 20 % a fosilní klesá postupně ke 30 % s důrazem na plyn. Tak může opravdu poměrně rychle dojít k omezení využívání uhlí a poměrně rychlému přesunu k nízkoemisní elektroenergetice. Ovlivnit to pochopitelně může růst spotřeby elektřiny a i potřebné produkce a také řada nečekaných problémů na cestě. Bude však v každém případě zajímavé sledovat, jak tato cesta kombinující OZE a jádro, bude vypadat ve srovnání s německou Energiewende a japonským omezováním jádra.
Pane Wágnere, oba dobře víme, že takový mix s větrem a fotovoltaikou nemůže ve skutečnosti rozumně fungovat.
Pane Hájku, u 50 % produkce jádra (hlavně základní zatížení) a 20 % výroby z OZE (nejen vítr a slunce) doplněné 30 % výroby z plynovek (pokud tam nebude to uhlí) opravdu není nic extrémního, co už není ve světě ověřené a může to být velice efektivní a dobře fungující mix. Připomínám třeba Francii. Ontário., kde se k silnému podílu jádra stále výrazněji zapojují OZE. A vytvořil se velmi nízkoemisní energetický mix.
Tak Francie má z jádra 75 procent elektřiny a zbytek jsou vodní elektrárny, podíl plynu je zanedbatelný. Kombinace jádra a vody samozřejmý funguje, to nikdo nepopírá, alezjevně to nebude případ Jižní Korey.
Asi jste neviděl nikdy Koreu. Kde tam při té hustotě osídlení chcete ty skvělé vše řešící větrníky stavět?
Asi jste si nevšiml, že tu výstavbu neplánuju já, je to oficiální korejská politika. Jisté je, že střech mají dostatek. A taky jsem si při zběžném pohledu všiml, že u Soulu/Inčonu i u Pusanu jsou pásy malých ostrůvků, tj. mělké moře. Na jihu poloostrova je to vyloženě laguna, kdyby nic jiného nešlo, tady lidi nežijí. Jenže i zběžný pohled na satelitní snímek z GoogleMaps jasně ukáže, že polovina Jižní Korei jsou hory, kde je osídlení dost řídké. Je tam dost podobná situace jako v Japonsku, kde je taky většina populace namačkána v několika málo rovinách a při pobřeží.
Ano, jsou tam asi dvě méně osídlená pohoří, ale kdybyste googlil pečlivěji, tak byste zjistil, že jsou to národní parky.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se