Německá vládní koalice se dohodla na zvýšení kompenzací pro černouhelné elektrárny v rámci zákona o odklonu od uhlí. Při konverzi černouhelných tepláren na plyn budou mít provozovatelé nárok až na 390 euro za kilowatt výkonu místo dosavadních 180 euro. V případě úplného vyřazení elektráren z provozu pak budou moci v rámci aukcí žádat až o dvojnásobek oproti původnímu návrhu, a to až do roku 2027. Návrh zákona by tak mohl projít Spolkovým sněmem již tento pátek, <a href="https://www.reuters.com/article/deutschland-kohle-idDEKBN2410HU">informovala agentura Reuters</a>.
V rámci pondělních jednání se zástupci německých vládních stran dohodli na zvýšení kompenzací v souvislosti se zákonem o odklonu od uhlí. V případě konverze výroby z uhlí na plyn budou mít provozovatelé zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla nově nárok na bonus až 390 euro za kilowatt výkonu. Půjde však pouze o zařízení s maximálním stářím 25 let, u nichž dojde ke konverzi do roku 2022. Každý další rok klesne bonus o 25 euro za kilowatt. Provozovatelé zdrojů starých 25 až 35 let pak budou moci od začátku žádat maximálně o 225 euro za kilowatt.
Bonus za konverzi tepláren je jedním z dlouho probíraných témat a <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne/">vládní představitelé již dříve avizovali</a>, že původně navržených 180 euro za kilowatt, bude muset být přehodnoceno. Dohodnuté částky jsou ovšem stále nižší než požadovala část provozovatelů. Ti vyčíslili minimální bonus, který by se ekonomicky vyplatil na 450 euro za kilowatt.
<figure id="attachment_70671" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="alignnone wp-image-70671 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-800x533.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW.jpg 1600w" alt="Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: wikimedia" width="1600" height="1066" /><figcaption class="wp-caption-text">Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons</figcaption></figure>
<h2>Za úplnou odstávku až dvojnásobná kompenzace</h2>
Zvýšení se dočkaly i maximální kompenzace v rámci <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">aukčního mechanismu pro kompletní odstavování černouhelných elektráren</a>. Například v roce 2026 tak provozovatelé budou moci nově požadovat kompenzaci až 89 tisíc euro za megawatt výkonu, což je přibližně dvojnásobek oproti původnímu návrhu. Rovněž bylo o rok posunuto ukončení aukcí, a to až na rok 2027. Následně již elektrárny na žádnou kompenzaci nedosáhnou. Otázkou však stále zůstává, jaké budou v rámci aukcí opravdu nabízené částky.
Dohoda tak řeší jeden z posledních kontroverzních bodů zákona a otevírá cestu k jeho schválení na zasedání Spolkového sněmu již tento pátek. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-zakon-odklonu-od-uhli-se-blizi-sve-finalni-podobe-vzrostly-mozne-kompenzace-cernouhelne-elektrarny/">Již dříve bylo oznámeno</a>, že hnědouhelné elektrárny dosáhnou na základě individuálních dohod na kompenzaci v celkové výši až 4,35 miliard euro. V rámci strukturálních fondů pak bude vyčleněno až 40 miliard euro na ekonomickou podporu nejvíce zasažených regionů.
Úvodní fotografie: Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall

Uhlí

Německo: Provozovatelé černouhelných zdrojů se dočkali vyšších kompenzací za ukončení provozu a přechod na plyn

Na Chomutovsku dnes oficiálně skončí provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. Za svou třiapadesátiletou existenci vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé republice. Zaměstnanci přecházejí do dalších elektráren. Asi třetina ze 150 jich musí zůstat do úplného odstavení provozu a zabezpečení prostoru, řekl ČTK mluvčí skupiny ČEZ Ota Schnepp.
Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Ekologické organizace konec Prunéřova I vítají, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastarelé eletrárny.
Dohromady byly elektrárny Prunéřov I a II největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon byl 1190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan).
Elektrárna Prunéřov I do poslední chvíle zajišťovala dodávky tepla pro Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří, protože v sousední elektrárně se uskutečnila celozávodní odstávka. &#8222;Zjednodušeně řečeno odstavení elektrárny probíhá tak, že se postupně snižuje výkon jednotlivých výrobních bloků na nulu. Následně musí vše vychladnout, pak nastane vypouštění, vyčištění apod. tak, aby elektrárna byla zajištěna jak po ekologické, tak i protipožární a bezpečnostní stránce,&#8220; uvedl Schnepp. Všechny práce potrvají podle Schneppa minimálně půl roku.
V elektrárně pracovalo zhruba 150 kmenových zaměstnanců ČEZ. Někteří z nich přecházejí do sousední elektrárny Prunéřov II nebo do nedaleké elektrárny Tušimice, případně do provozů v jiných lokalitách. Další opustili ČEZ natrvalo, protože šli do důchodu. Někteří odešli i proto, že si mezitím sami našli práci jinde.
Zhruba třetina zaměstnanců zůstává ještě v elektrárně Prunéřov I právě kvůli dokončení odstavování provozu a demontážním pracím, jsou tam také jako údržba toho, co z provozní technologie zbude.
Elektrárna se bude likvidovat systematicky a to samé se týká i provozní technologie. &#8222;Tedy žádný nájezd bagrů a buldozerů, aby se vše srovnalo najednou se zemí. Prostě až bude známo, jaká plocha, kde, jak a pro co bude zapotřebí, tak bude docházet i k likvidaci jednotlivých staveb a zbytkové technologie,&#8220; uvedl mluvčí. Zbylí zaměstnanci se postupně rozptýlí po okolních elektrárnách, případě se přeškolí na provoz budoucího využití, které už bude podle Schneppa vysoce ekologické a bezemisní.
ČEZ chce lokalitu podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
Odstavení elektrárny přivítali ekologové. Podle hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.

Elektrárny v ČR

Na Chomutovsku končí provoz elektrárny Prunéřov I

Němečtí provozovatelé uhelných elektráren hovoří v souvislosti se současnou podobou návrhu zákona o odklonu od uhlí o devalvaci svých investic. Odškodné za odstavování novějších černouhelných zdrojů ani příspěvek na konverzi nebo náhradu uhelných KVET zdrojů nepovažují za dostatečné. Od německé vlády přicházejí signály naznačující, že by vláda měla provozovatelům vyhovět. Informaci <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-bundesregierung-ringt-um-kohleausstiegsgesetz-kraftwerkbetreiber-bemaengeln-kohleersatzbonus/25880144.html?share=twitter">přinesl list Handelsblatt</a>.
Podle německého spolkového ministerstva hospodářství by měl zákon o odklonu od uhlí vyřešit veškeré parlamentní překážky „pokud možno v první polovině roku 2020“. Z pohledu provozovatelů uhelných elektráren však všechny kontroverzní otázky doposud uspokojivě vyřešeny nebyly.
<h2>Příliš nízké příspěvky na konverzi nebo náhradu KVET zdrojů</h2>
<figure id="attachment_44023" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg"><img class="size-full wp-image-44023" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-768x616.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-1024x821.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-725x581.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-800x641.jpg 800w" alt="" width="1200" height="962" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Teplárna na severu Mnichova. Zdroj: SWM</figcaption></figure>
To se týká zejména bonusu, který by měli provozovatelé dostávat za konverzi nebo náhradu svých uhelných zdrojů pro kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) vysokoúčinnými KVET zdroji na plyn, biomasu, odpad nebo kapalná paliva. Jeho výše <a href="https://www.klimareporter.de/images/dokumente/2019/12/kohleausstiegsgesetz-referentenentwurf-03-12-2019.pdf">v současném návrhu zákona, stanovená na 180 eur na kW instalovaného výkonu</a>, dle provozovatelů nepokryje nezbytné investice.
Asociace komunálních podniků (VKU), která sdružuje tzv. Stadtwerke, neboli městské společnosti, které působí, mimo jiné, jako výrobci a dodavatelé elektřiny a tepla ve městech, uvádí, že náklady na konverzi zdrojů jsou zhruba 2,5násobné. Navrhuje tak bonus ve výši 450 eur, pokud má být iniciativa přestavět zdroje úspěšná. Ingbert Liebing, generální ředitel VKU, připouští, že příslušnou výši bonusu není snadné určit. Ovlivňuje ji mnoho faktorů, které se zdroj od zdroje výrazně liší.
<blockquote>„Je však jasné, že 180 eur by nikdy nestačilo. Řada našich členských společností může velmi věrohodně ilustrovat, že i 450 eur, které navrhujeme, jsou velkou výzvou,“ uvedl Liebing.</blockquote>
<h2>Problému s výší bonusu si je vědoma i sama německá vláda</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<blockquote> „180 eur je určitě příliš málo. Nepředstavuje to motivaci ke konverzi elektráren. Proto výši změníme. Výše bonusu pro konverzi zdrojů by také měla odrážet stáří zdroje a jeho významnost z pohledu systému,“ uvedl Bernd Westphal, mluvčí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).</blockquote>
Liebing je přesvědčen, že konverze stávajících kogeneračních jednotek nebude stačit k zajištění požadovaného výkonu. Pro zajištění dostatečného tepelného i elektrického výkonu bude vedle konverze stávajících zdrojů nezbytné stavět také zdroje nové. VKU proto požaduje vyšší podporu kogeneračních zdrojů v zákoně o KVET.
<h2>Problémovým bodem je také odškodnění provozovatelů černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_34901" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2048px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg"><img class="size-full wp-image-34901" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-512x332.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-768x498.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-1024x664.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-725x470.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-800x519.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1328" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Německá černouhelná elektrárna Altbach/Deizisau. Druhý blok uvedený do provozu v roce 1997 je jedním z nejmodernějších černouhelných bloků pro výrobu elektřiny a tepla v Evropě. Zdroj: EnBW</figcaption></figure>
Problémy představují také plánovaná nařízení pro odstavování černouhelných elektráren. Zatímco provozovatelé hnědouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">si sjednávají kompenzaci za odstavení s vládou individuálně</a>, aukční mechanismus v případě černouhelných elektráren vystavuje riziku zejména provozovatele mladších zdrojů. Po roce 2027 totiž mají být černouhelné zdroje nuceně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">odstavovány bez nároku na kompenzace</a>.
Německá vláda signalizuje možné ústupky i v tomto ohledu. Podle Westphala existuje i zde prostor pro zlepšení.
<blockquote>„Chápu kritiku jednotlivých provozovatelů, kteří trvají na přiměřené kompenzaci za vyřazování elektrárny, která byla v provozu jen několik let,“ řekl Westphal.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Niederaußem společnosti RWE. Zdroj: RWE</blockquote>

Německo: Finalizaci zákona o odklonu od uhlí stojí v cestě požadavky provozovatelů na odškodné

Česká energetická společnost EPH vyhrála v kapacitní aukci a přestaví severoirskou uhelnou elektrárnu na plynový zdroj. Podle společnosti by konverzí tohoto bloku mělo dojít k odklonu společnosti od uhlí na britském trhu.
Dceřiná společnost EP UK Investments uspěla v několika kategoriích <a href="https://www.emrdeliverybody.com/Capacity%20Markets%20Document%20Library/Auction%20Guidelines%202020_T-1_T-3_T-4.pdf">kapacitních aukcí</a> vypisovaných ve Spojeném Království. Konkrétně se jedná o aukci T-4, v níž se soutěží o cenu, za kterou bude zdroj schopen dodat požadovaný výkon se začátkem dodávky za čtyři roky od doby konání aukce.
Elektrárna EP Kilroot vyhrála s dvěma bloky o výkonu 258 MW a 80 MW a cenou 109 560 GBP/MW/rok. Pro <a href="https://www.epholding.cz/tiskove-zpravy/eph-uspel-v-kapacitni-aukci-v-severnim-irsku-postavi-novy-plynovy-zdroj-a-nahradi-tak-puvodni-uhelnou-elektrarnu-potvrzuje-tak-pozici-jednoho-z-lidru-dekarbonizace-v-evropske-energetice/">EPH</a> byl úspěch v aukci důležitý, jelikož kvůli zpřísňování emisních limitů by starý uhelný blok musel být po roce 2024 odstaven. Nyní tak bude přestavěn na plynový zdroj, který má zajištěn příjem na 10 let.
<blockquote>&#8222;Odstavením uhelného bloku v elektrárně Kilroot a jeho nahrazením plynovým blokem dokončíme odchod od uhlí na britských ostrovech. V souladu s naší dlouhodobou strategií tak sázíme na kombinaci obnovitelných zdrojů a moderních nízkoemisních plynových zdrojů, které jsou schopny flexibilně pokrývat výkyvy v poptávce po elektrické energii,&#8220; Jan Špringl, generální ředitel EP Power Europe.</blockquote>
Dále EPH vyhrálo roční kontrakt pro své plynové irské elektrárny Ballylumford a Tynagh pro zimní sezónu 2023-24. Jejich instalovaný výkon nabídnutý pro aukci byl 526 MW a 344 MW.
EPH vstoupil na britský trh v roce 2014 <a href="https://www.eppowereurope.cz/tiskove-zpravy/change-ownership-eggborough-power-station/">koupí</a> černouhelného zdroje Eggborough. Ten už po roce <a href="https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/eph-pripravuje-ukonceni-vyroby-v-britske-elektrarne-eggborough.A150902_173547_ekoakcie_fih">plánoval</a> uzavřít kvůli zpřísňujícím se emisním požadavkům. Navzdory tomu byla elektrárna <a href="https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/eph-po-ctyrech-letech-zavre-uhelnou-elektrarnu-v-eggborough-1342920">odstavena</a> až v roce 2018, kdy již neuspěla v kapacitní aukci, která ji umožnila odložit původně plánované ukončení provozu o 3 roky. Nyní EPH zvažuje na tomto místě vybudovat novou plynovou elektrárnu.
S dalším koupeným uhelným zdrojem na britských ostrovech – Lynemouth – se již transformace povedla a nyní místo uhlí spaluje biomasu. Podle <a href="https://www.epholding.cz/tiskove-zpravy/eph-uspel-v-kapacitni-aukci-v-severnim-irsku-postavi-novy-plynovy-zdroj-a-nahradi-tak-puvodni-uhelnou-elektrarnu-potvrzuje-tak-pozici-jednoho-z-lidru-dekarbonizace-v-evropske-energetice/">tiskové zprávy</a> EPH by konverzí Kilrootského bloku mělo dojít k odklonu společnosti od uhlí na britském trhu.

Elektrárny v Evropě

EPH přestaví uhelnou elektrárnu v Irsku na plyn

Švédsko uzavře svou poslední uhelnou elektrárnu, a to s předstihem dvou let. Elektrárna Värtaverket provozovaná společností Stockholm Exergi poblíž Stockholmu bude nadobro uzavřena v souladu se švédskými plány na kompletní uhelný phase-out. Uzavření elektrárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z roku 1989 oznámilo vedení společnosti minulý týden.
Švédsko se tak stane třetí evropskou zemí, která vyřazení všech uhelných zdrojů provede. Zpráva přišla ve stejný týden, kdy svou poslední uhelnou elektrárnu uzavřelo Rakousko. Od uhlí jako zdroje v elektrárnách už se kompletně odklonila i Belgie. Do roku 2025 plánuje uzavření i Francie, Slovensko, Portugalsko a Velká Británie. V témže roce plánuje uzavření i Itálie a Irsko.
Uzavření stockholmské elektrárny přišlo dříve než bylo plánováno. Rozhodnutí urychlila mírná zima, díky které poptávka po energiích nebyla příliš vysoká. V tiskovém prohlášení Stockholm Exergi uvedla, že jejím cílem je nyní, aby veškerá energie, kterou společnost produkuje, byla z obnovitelných zdrojů nebo zrecyklovaná.
Německo rovněž odhlásilo svůj odklon od uhlí, a to nejpozději do roku 2038. Plány jsou doprovázeny návrhy kompenzační legislativy, která má být součástí balíčku pro tzv. „coal exit“. Německo je přitom jednou z ekonomik nejvíce závislých na uhlí.
Oznámení cíle bylo kritizováno jak ze strany environmentalistů, tak i ze strany zastánců tradičních zdrojů. Pro jedny je rok 2038 příliš pozdní, pro druhé jde o nereálný cíl, vzhledem především k nutnosti zajistit dodávky energie v průběhu celého roku. Podobnou kritiku sklízí i další země Evropy, které odklon od uhlí plánují nebo již realizují.
Úvodní obrázek: Elektrárna Värtaverket, zdroj: EnergiWatch.dk

Švédsko uzavře poslední uhelnou elektrárnu

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila loni do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého (CO2) z českých zdrojů &#8211; více než 4,7 milionu tun. Elektrárnu provozuje ČEZ, od roku 2024 ji má převzít skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Druhé jsou Tušimice II, další elektrárna ČEZ, se 4,7 milionu tun CO2. Na data ze systému obchodování s emisními povolenkami, které <a target="_blank" href="https://ec.europa.eu/clima/policies/ets/registry_en#tab-0-1">zveřejnila</a> Evropská komise, dnes upozornily ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace. Energetické firmy v reakci uvedly, že svoje zdroje významně modernizují.
<blockquote>&#8222;Jde o největší elektrárny ČEZ a tomu odpovídá množství emisí. ČEZ v následujících letech bude nadále snižovat svoje emise, i díky odstavování uhelných elektráren. Průměrné měrné emise CO2 z vyrobené elektřiny ve zdrojích skupiny ČEZ klesly za tři roky o 20 procent. Do roku 2040 klesnou o více jak 70 procent,&#8220; řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
Proti předloňským datům vypustily loni Počerady o více než 700.000 tun CO2 méně. Tušimice II naopak o téměř 300.000 tun více. Obě elektrárny patřily k dvěma největším znečišťovatelům ovzduší i ve statistice za rok 2018. Třetí největší znečišťovatel byla loni paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné, která vypustila 3,9 tuny CO2. Minule byla třetí elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy, jež loni vypustila 3,7 tuny CO2.
<blockquote>&#8222;Elektrárna Počerady bude samozřejmě splňovat i nadále veškeré nynější přísné ekologické limity. Jde ale o elektrárnu, kterou jsme prodali, a proto u ní žádáme o výjimku. Je logické, aby eventuálně nová opatření realizoval již příští vlastník, který elektrárnu převezme,&#8220; dodal dnes Kříž.</blockquote>
Mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová dnes ČTK řekla, že firma i během současné koronavirové krize pokračuje v ekologizaci elektrárny Chvaletice. &#8222;Soustředíme se na snižování skutečných škodlivin, tj. oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek, tak aby lidé na Pardubicku dýchali čistší vzduch,&#8220; uvedla.
Obdobně podle ní firma plánuje postupovat také v případě budoucí modernizace elektrárny Počerady. &#8222;Počítáme s instalací moderních technologií i zaváděním dalších opatření, které kromě dalších emisí významně sníží také emise CO2. Pro úplnost je třeba mít na paměti, že kdybychom v Česku ze dne na den přestali vyrábět elektřinu a teplo z fosilních paliv, v ročním úhrnu by globální emise klesly asi o 0,16 procenta,&#8220; dodala mluvčí.
Jiří Koželouh z Hnutí Duha dnes uvedl, že uzavření uhelných elektráren Počerady a Chvaletice by srazilo emise oxidu uhličitého stejně, jako kdyby v Česku přestaly jezdit čtyři miliony osobních aut. &#8222;Přitom odstavit zastaralé elektrárny by pouze snížilo obří export elektřiny z ČR. Uhelná komise by se měla vrátit k virtuálnímu jednacímu stolu a dále připravovat plán útlumu a konce spalování uhlí v ČR,&#8220; dodal.
<blockquote>&#8222;Firma ČEZ může v následujících letech provoz elektrárny Počerady, která je největším zdrojem nejen skleníkových plynů, ale i nebezpečné a toxické rtuti, výrazně omezit. O nic jí nejde, elektrárnu prodala a ekonomicky je pro ni spíš zátěží. Místo toho si ale firma požádala o nesmyslně dlouhou výjimku z emisních limitů pro rtuť až do poloviny roku 2025, aby mohla elektrárnu používat dál při plném provozu,&#8220; doplnil mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.</blockquote>
ČEZ si požádal o dočasnou výjimku letos v březnu.
Ekologové uvedli, že Česko je v EU třetí největší znečišťovatel spalováním uhlí pro výrobu energie. Na prvním místě je Německo, na druhém Polsko. Největším zdrojem CO2 v EU je polská hnědouhelná elektrárna Belchatów, která v roce 2019 vypustila 32,7 milionu tun CO2. V první desítce znečišťovatelů je osm hnědouhelných zdrojů (jeden polský, šest německých a jeden bulharský), jedna černouhelná elektrárna a na 9. místě pak letecká společnost Ryanair.

EK: Nejvíce oxidu uhličitého v ČR loni vypustila elektrárna Počerady

Energetická skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače chce zmodernizovat hnědouhelnou elektrárnu Počerady tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další zpřísňující limity Evropské komise. Do elektrárny chce firma investovat řádově miliardy korun. Na dnešním setkání s novináři to uvedli zástupci firmy.
<blockquote>&#8222;Chceme, aby to byla jedna z nejmodernějších elektráren v Čechách,&#8220; uvedla dnes mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová.</blockquote>
Novým majitelem elektrárny bude Sev.en Energy nejpozději od začátku roku 2024. Dosavadní majitel elektrárny &#8211; ČEZ, nevyužil do konce roku 2019 opci, aby prodej odvolal. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologové, vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.
<blockquote>&#8222;Investice do Počerad bude cílit na jejich delší provozování než za horizont roku 2028. Pokud elektrárnu přebereme od ledna 2024, tak by investice neměla smysl, pokud bychom to chtěli v roce 2028 vypnout. Samozřejmě budeme vždy cílit na to, abychom stanovené limity splnili,&#8220; řekla dnes mluvčí.</blockquote>
Generální ředitel Sev.en Energy Luboš Pavlas dnes uvedl, že modernizace a ekologizace elektrárny, pomůže Česku v zajištění elektřiny pro spotřebu překlenout období, dokud nebude postaven nový blok v Dukovanech a nedojde k většímu rozšíření obnovitelných zdrojů energie.
Výši investice do modernizace Počerad neuvedl. Připodobnil pouze, že do modernizace čtyř bloků hnědouhelné elektrárny Chvaletice, kterou Tykačova firma koupila od ČEZ v roce 2013, bude celkově stát asi sedm miliard korun. V Počeradech je v provozu bloků pět. &#8222;Můžeme opakovat, co se podařilo ve Chvaleticích,&#8220; uvedl Pavlas.
Hnutí Arnika loni v říjnu uvedlo, že Počerady jsou spolu s elektrárnou Prunéřov nejhorším českým zdrojem vypouštěné rtuti do ovzduší, vody a půdy. Počerady s Prunéřovem a Tušimicemi jsou i největším českým zdrojem skleníkových plynů. Elektrárna Počerady leží mezi městy Louny a Most. Svým instalovaným výkonem pět krát 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi.
Do holdingu Sev.en Energy patří od loňského roku Tykačovy firmy, sdružené dříve ve skupinách Czech Coal a Sev.en. Loni firma získala poloviční podíl v nadnárodní energetické společnosti InterGen N.V., která vlastní tři elektrárny v Británii a má podíl ve dvou elektrárnách v Austrálii. V Česku loni skupina koupila od švýcarské společnost Alpiq tepelné elektrárny ve Zlíně a v Kladně.
Agentura Reuters v úterý zařadila Sev.en Energy mezi možné zájemce o českou část energetické skupiny innogy. Pavlas dnes zájem nepřímo potvrdil. &#8222;Je to zajímavá příležitost,&#8220; uvedl. Podle agentury Reuters patří mezi další zájemce Pražská energetika (PRE), Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, KKCG Karla Komárka a PPF Petra Kellnera.

Sev.en Energy chce zmodernizovat Počerady pro provoz po roce 2028

Největší britská elektrárna Drax, která od roku 2013 postupně přechází z uhlí na biomasu, <a href="https://www.drax.com/press_release/drax-to-stop-using-coal-well-ahead-of-uks-deadline/" target="_blank" rel="noopener">plánuje ukončit spalovaní uhlí již v roce 2021</a>, tedy 4 roky před vládou stanoveným termínem pro ukončení výroby elektřiny z uhlí. V současné době již 4 ze 6 bloků spalují pouze biomasu, poslední dva uhelné bloky by však měly zůstat v záloze do roku 2022.
Britská elektrárna Drax je se svými 6 bloky, každém o instalovaném výkonu 645 MW, nejvýkonnější elektrárnou v zemi. Ještě donedávna byla zároveň i největší uhelnou elektrárnou ve Spojeném království, nicméně <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nejvetsi-britska-elektrarna-drax-uz-spaluje-ze-70-biomasu" target="_blank" rel="noopener">v posledních několika letech byly 4 ze 6 bloků přebudovány na spalování biomasy</a>.
Spalování velkých objemů biomasy dovážené ze Severní Ameriky se nicméně nezamlouvá některým ekologickým organizacím, kdy aktivisté z Biofuelwatch <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/biofuelwatch-drax-nemel-pobirat-podporu-na-biomasu" target="_blank" rel="noopener">dříve označili udělení certifikátu</a> o udržitelném nakládání s biomasou pro společnost Drax za podvod.
<blockquote>„Rozhodnutí přestat využívat uhlí v elektrárně Drax přichází po důkladném zhodnocení jejího provozu. Drax očekává, že po březnu 2021 uhlí nebude využíváno, ale zajistí, aby zbývající dva uhelné bloky byly v souladu s kontrakty v rámci kapacitního trhu k dispozici do září 2022,“ uvedla společnost v tiskové zprávě.</blockquote>
<h2>Když nulové emise nestačí</h2>
Skupina Drax Group, která elektrárnu provozuje, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vyroba-elektriny-se-zapornymi-emisemi-anglii-spousti-pilotni-projekt-zachytavani-emisi-uhliku" target="_blank" rel="noopener">před 2 lety představila projekt zachytávání emisí uhlíku</a>. Kombinace spalování biomasy spolu se zachytáváním emisí CO2 má díky „záporným“ emisím pomoci naplnit klimatické cíle.
Faktem, který zhoršuje celkovou ekologickou stopu v konkrétním případě elektrárny Drax, je již zmíněný dovoz biomasy na velkou vzdálenost přes oceán až z USA.

Největší britská elektrárna Drax plánuje ukončit spalování uhlí již v příštím roce

Akcie polských energetických společností Energa a Enea vzrostly poté, co v pátek obě skupiny zastavily financování svého společného projektu na výstavbu nového bloku uhelné elektrárny Ostroleka o instalovaném výkonu 1 GW. Důvodem byly potíže projekt financovat kvůli jeho dopadu na životní prostředí.
Minulý čtvrtek společnosti <a href="https://www.reuters.com/article/us-energa-ostroleka/investors-welcome-polands-decision-to-freeze-last-coal-fueled-plant-project-idUSKBN2081KC" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters uvedly</a>, že zastavily financování projektu o hodnotě přibližně 6 miliard polských zlotých (35 mld. Kč). Důvodem jsou finanční potíže i opatření evropské politiky v oblasti klimatu. Jelikož se právě kvůli rozporu s ekologickou politikou EU banky vyhýbají podpoře těchto projektů, neměly společnosti Energa a Enea projekt finančně plně zajištěný, ačkoliv výstavba nového bloku elektrárny Ostroleka již začala.
Společnosti také uvedly, že je nutná další analýza technických a ekonomických parametrů.
<blockquote>„Pokud bude projekt zrušen, bude to mít na obě společnosti pozitivní dopad. Myslím, že se projekt pravděpodobně přeorientuje na spalování zemního plynu, i když by to znamenalo několikaleté zpoždění,“ uvedl Bartlomiej Kubicki, analytik ve společnosti Societe Generale.</blockquote>
Polská státní petrochemická společnost PKN Orlen, která plánuje převzít společnost Energa a mimo jiné je i majitelem českého Unipetrolu, naznačila, že náhrada uhlí za méně ekologicky náročný zemní plyn je možná.
V roce 2016 nově zvolená vládnoucí strana Právo a spravedlnost znovu obnovila tento dlouhodobě stagnující projekt s cílem udržet těžbu uhlí. Plány na výstavbu, která měla být dokončena v roce 2023,  jsou již od počátku terčem kritiky některých organizací, které tvrdí, že by elektrárna prohloubila závislost Polska na uhlí a navíc by byla ekonomicky nerentabilní.
Vedoucí ekologické skupiny ClientEarth pro střední a východní Evropu Marcin Stoczkiewicz k tomu uvedl, že v Polsku je uhelná energetika ostře obhajována, ale ekonomika nově budovaných projektů je stále horší, zejména vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek.

Výstavba polské elektrárny Ostroleka byla pozastavena, místo uhlí možná bude spalovat plyn

Berlín 29. ledna (zpravodaj ČTK) &#8211; Německá vláda dnes schválila návrh zákona, který stanoví harmonogram útlumu uhelné energetiky. S útlumem se začne letos, zcela využívat energii z uhlí spolková republika přestane nejpozději v roce 2038. Návrh zákona ještě musí projít parlamentem, což by ale neměl být problém. Stát se tak má v polovině roku.
Návrh stanoví přesné termíny, kdy se odpojí bloky jednotlivých hnědouhelných elektráren a kdy se ukončí těžba ve zbývajících hnědouhelných dolech. Německo je dnes největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 23 procenty.
Za předčasné uzavírání hnědouhelných elektráren a dolů dostanou firmy odškodnění v celkové výši 4,35 miliardy eur (110 miliard Kč). Část z těchto prostředků obdrží i společnosti Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, a Leag, kterou vlastní EPH a PPF Investments.
S dalšími 40 miliardami eur (přes bilion Kč), jejichž rozdělení se věnuje separátní zákon, se počítá na podporu spolkových zemí Braniborska, Saska, Saska-Anhaltska a Severního Porýní-Vestfálska, na které útlum těžby nejvíce dopadne.
<figure id="attachement_48686" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/9nova-moderni-cernouhelna-elektrarna-800x531.jpeg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/9nova-moderni-cernouhelna-elektrarna-800x531.jpeg" alt="Nová moderní černouhelná elektrárna Moorburg, která v Hamburku nahradila jaderný zdroj (zdroj Wikimedie, Ajepbah)." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Zatímco ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) plán považuje za průlom v oblasti ochrany klimatu, organizace na ochranu životního prostředí mají ústup od uhlí za příliš pomalý. Německo by podle nich s uhlím mělo skončit už v roce 2030. Dnes schválený návrh počítá s tím, že se tak v případě příznivého vývoje nemusí stát až v roce 2038, ale už o tři roky dříve.
Úbytek energie z uhlí a jádra, s nímž Německo skončí už v roce 2022, chce v příštích letech země nahradit především zvýšením množství energie z obnovitelných zdrojů. Její podíl na energetickém mixu loni činil 42,6 procenta a do roku 2030 má stoupnout na 65 procent.
Emise skleníkových plynů mají v roce 2030 být o 55 procent nižší než v roce 1990. Do konce loňského roku klesly o 35 procent.