Po boomu pád: Český fotovoltaický trh zasáhla vlna krachů

Rok 2025 přináší českému trhu s fotovoltaikou velkou vlnu insolvenčních návrhů. Mezi hlavní důvody patří ochlazení poptávky spojené s návratem cen elektřiny k normálu. Jedná se o desítky firem, kdy mezi nejznámější krachy patří například Solek, Hydropol, Woltair, nanosun, GEEN Holding, GoldenSun, S-Power (S-Power Energies) a dříve také Energetický Holding Malina, který v roce 2023 zanechal tisíce zákazníků s nedokončenými instalacemi.

Společnost Solek se dostala do insolvence na jaře 2025, kdy její expanze do zahraničí a vysoké zadlužení narazily na prudký pokles cen elektřiny a zpřísněné podmínky na klíčových trzích. Hydropol následoval v létě se závazky v řádu stovek milionů korun a žádostí o reorganizaci.  Firma Woltair, která působila v odvětví moderní energetiky a byla schopná přitáhnout celou řadu zvučných investorů, po krátkém moratoriu rovněž podala insolvenční návrh. Jeden z největších distributorů panelů v ČR, společnost Nanosun, skončil v úpadku v srpnu 2025 – přestože ještě nedávno dosahoval miliardových tržeb. GEEN Holding zase požádal o ochranu před věřiteli už na jaře 2025.  S-Power (S-Power Energies) v roce 2025 vstoupil do insolvence s dluhem okolo
190 milionů Kč. GoldenSun vstoupil do úpadku na konci roku 2024, kdy nebyl schopný dodržet svým závazkům.

Tyto případy ukazují, že problémy zasáhly nejen firmy orientované pouze na fotovoltaický trhy, ať už v dodavatelském nebo instalačním řetězci, ale také energetické firmy, které působily i v dalších odvětvích a měly diverzifikovaný byznys.

Příčiny vlny insolvencí

Po rekordním růstu instalací v letech 2022–2024 nastal v segmentu domácích fotovoltaik výrazný útlum. Data Solární asociace ukazují, že v prvním pololetí 2025 bylo připojeno o 26 % méně výkonu FVE než ve stejném období roku 2024; instalace bateriových úložišť klesly dokonce o 37 % a na střechách rodinných domů přibylo téměř o 10 000 FVE méně než vloni. Meziroční pokles zájmu domácností dosahuje až 44 %, a to v důsledku nižších a přísněji nastavených dotací i klesajících cen elektřiny.

Zásadní roli sehrály také změny dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ) od 20. února 2025 spočívající ve snížení maximálně podporovaného výkonu FVE z 10 kWp na 5 kWp a horní hranice dotace ze 160 000 Kč na 140 000 Kč.

V letech 2022–2024 zažil český fotovoltaický sektor prudký boom podpořený vysokými cenami elektřiny, vysokými dotacemi a očekáváním rychlé návratnosti investic. Během období boomu vstoupilo do oboru více než tisíc nových instalačních firem a jejich celkový počet tak přesáhl 1 300. To vedlo k prudkému nárůstu konkurence a v některých případech i k nekalým obchodním praktikám, jejichž cílem bylo získat co nejvíce nových zákazníků pro střešní fotovoltaiku.

Přirozená korekce trhu

Tento optimismus přilákal desítky nových firem, které často stavěly své strategie na předpokladu pokračování mimořádně příznivých podmínek a neustálého růstu poptávky, aniž by měly dostatečné finanční rezervy nebo flexibilní obchodní modely pro případ nepříznivého vývoje nebo změny na trzích. Tam, kde se k ekonomickému tlaku přidalo slabé řízení, přehnané ambice při expanzi do zahraničí či podcenění rizik, vedla cesta k insolvenci velmi rychle.

S postupným poklesem cen elektřiny se tak tržní prostředí začalo vracet k normálu. Management řady podniků však nedokázal včas přizpůsobit své strategie novým podmínkám, což v kombinaci s rostoucím finančním tlakem vedlo k rychlým pádům. Současná vlna insolvencí tak není náhlým „kolapsem odvětví“, jak se někdy objevuje v médiích, ale spíše přirozenou korekcí trhu, který po období prudkého růstu vstoupil do střízlivější a udržitelnější fáze.