Plzeňská teplárenská musí v budoucnu investovat 900 milionů až dvě miliardy korun do generální opravy uhelného zdroje nebo nového fluidního bloku. V letech 2020 až 2023 totiž dožijí dva kotle a turbína. Vyplývá to ze studie fungování podniku na dalších nejméně 20 let, kterou dnes Plzeňská teplárenská – jako stoprocentně městský podnik – představila zastupitelům. Vyloučen není ani nákup Plzeňské energetiky, která patří Energetickému a průmyslovému holdingu.

„Studií se začíná debata o strategii. Do dvou týdnů nominují všechny politické strany své zástupce do pracovní skupiny, která bude posuzovat varianty,“ řekl náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS).

Aby se vše stihlo připravit, tak už je minutu po dvanácté, řekl zpracovatel studie Josef Fiřt z firmy EuroEnergy.

„Dva kotle a turbína z let 1984 a 1985 zajišťují 51 procent tepelného výkonu a 46 procent elektrického,“ uvedl předseda představenstva teplárny Tomáš Drápela.

Dále končí desetiletá smlouva s Plzeňskou energetikou, která zásobuje teplem pětinu Plzně a dodává teplo do sídliště Skvrňany a zóny Borská pole. Firmy se zatím zdarma vzájemně zálohují a spolupracují při údržbě sítí.

V roce 2021 navíc skončí smlouva na odběr uhlí se Sokolovskou uhelnou a od roku 2022 navíc začnou platit v EU výrazně zpřísněné emisní limity.

„Navíc kvůli tomu, že nejsme kotováni na burze, chceme znát po dokončení spalovny odpadů (za 2,1 miliardy Kč) tržní hodnotu celé firmy,“ vysvětlil Drápela smysl studie.

Má odpovědět na to, jak spolehlivě dodávat do Plzně teplo bez výrazného zvyšování jeho ceny, která je nyní s 513 Kč/GJ nejnižší ze všech tepláren v Česku. Podle Fiřta se bude v ČR hnědé uhlí těžit zhruba do roku 2040, a proto studie zvažuje jako jednu z variant přechod centrálního zdroje na plyn, která je ale nejdražší, a navíc nejistá kvůli kolísající ceně paliva.

„Teplárna projednává nový kontrakt až na 12 let, dosud uhelné firmy nabízely na jeden až dva roky,“ uvedl.

„Strategické cesty jsou tři – obnova zdrojů a spolupráce s Plzeňskou energetikou, nedělat nic a spolupráce s Plzeňskou energetikou, která nabízí zajímavé synergie,“ uvedl Fiřt.

Teplovod Mělník-Praha
Ilustrační foto

Pokud by teplárna neinvestovala, nebyla by po roce 2022 schopná vytopit Plzeň. Drápela i Fiřt předpokládají, že po se dnešním zveřejnění strategie objeví nabídky ke spolupráci od řady firem včetně Plzeňské energetiky. Variant je pět podle rozsahu investic. Nový fluidní kotel by přišel na 900 milionů korun, zdroj s plynovou turbínou na více než dvě miliardy Kč.

Podle Drápely i Fiřta stále panují rizika, protože se neví, co Evropská komise schválí u emisí i v předepsaných technologiích.

„Nikdo teď v energetice příliš neinvestuje,“ řekl Drápela.

Navíc cena elektřiny na burze klesla za poslední roky na třetinu.

Zastupitel Michal Chalupný (ČSSD) uvedl, že žádná ze stran neměla ve volebním programu zásadní investice v teplárně, a proto by mělo rozhodnout až nové zastupitelstvo.

„Budeme vždy preferovat, aby teplárna zůstala stoprocentně v majetku města,“ řekl zastupitel Václav Štekl (KSČM).

Také by nechal rozhodnutí na nových zastupitelích, ale chápe, že kvůli složitým povolovacím procesům se musí rozhodnout brzy.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *