Zlínský kraj přidělí dotace na výměnu kotlů pěti stovkám žadatelů, kteří vloni neuspěli se svou žádostí. Kraj totiž na poskytnutí takzvaných kotlíkových dotací obdržel od státu další finanční prostředky, a to 63 milionů korun. ČTK to dnes sdělila v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství Adéla Kousalová.
<blockquote>&#8222;Ze Státního fondu životního prostředí jsme na kotlíkové dotace obdrželi dalších 63 milionů korun, což je dobrá zpráva pro ty, na které se vloni nedostalo, a jejich žádost byla umístěna do takzvaného zásobníku projektů,&#8220; uvedl krajský radní Jan Pijáček (ODS).</blockquote>
Při loňské podzimní třetí vlně dotací na výměnu kotlů přijal kraj 2807 žádostí o poskytnutí dotace v listinné podobě, kraj měl k dispozici necelých 160 milionů korun a dotaci získalo 1427 žadatelů. &#8222;Rozhodující přitom byla rychlost, tedy čas podání žádosti v elektronické podobě,&#8220; uvedla mluvčí. Dotace jsou určeny na výměnu starých, nevyhovujících kotlů na pevná paliva za nové, nízkoemisní zdroje tepla v rodinných domech na území Zlínského kraje.
<blockquote>&#8222;V současné době žádosti předložené a neuspokojené v rámci Programu výměny zdrojů tepla v domácnostech Zlínského kraje III kontrolujeme, zařazujeme do zásobníku projektů, který schvaluje postupně Rada Zlínského kraje a podle finanční alokace posíláme příjemcům postupně k podpisu Smlouvu o poskytnutí dotace,&#8220; uvedla Jana Koldová z krajského úřadu.</blockquote>
V prvním kole dotací na ekologičtější kotle bylo ve Zlínském kraji ve dvou výzvách rozděleno 171 milionů korun, uspělo 1445 žádostí. Ve druhé vlně dotací kraj rozdělil mezi 1401 úspěšných žadatelů o výměnu kotlů 154,6 milionu korun.

Teplárenství

Zlínský kraj rozdělí mezi 500 žadatelů 63 mil.Kč na výměnu kotlů

V letošní topné sezoně dodaly teplárny v Moravskoslezském kraji opět o něco méně tepla než před rokem. V březnu navíc dodávky tepla kromě počasí ovlivnila i pandemie nového typu koronaviru. ČTK to řekli zástupci teplárenských společností. Upozornili ale, že topná sezona ještě neskončila. 
Společnost Veolia Energie ČR, která v kraji zásobuje teplem 176.000 domácností, podniky, nemocnice či školy, jim dodala od září do března 5500 terajoulů tepla. &#8222;V meziročním srovnání je to aktuálně o devět procent méně než v předchozí topné sezoně,&#8220; řekla mluvčí firmy Jana Dronská.
Pouze v září bylo podle ní chladněji než minule, ostatní měsíce byly opět o něco teplejší než v předchozích letech.
V souvislosti s teplejším počasím, ale také uzavřením škol, hotelů, restaurací a různých provozoven kvůli koronaviru klesl objem dodávaného tepla za březen ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o 14 procent. Dronská uvedla, že vytápění se obvykle ukončuje ve druhé polovině května.
Libor Stuchlík, předseda představenstva společnosti Opatherm, která dodává teplo a teplou vodu do Opavy nebo Dolního Benešova, uvedl, že lidé citelně ušetří. &#8222;Vyúčtování se dělá za kalendářní rok, reálně už lidé za rok 2019 pocítí nižší náročnost za listopad a prosinec. Zbytek se projeví až ve vyúčtování za rok 2020,&#8220; řekl.
Například únor byl podle něj extrémně teplý. &#8222;Takový únor snad ještě nebyl. Letos byl únor přibližně o deset procent teplejší než únor 2019, a to ani ten nebyl zrovna nejchladnější,&#8220; uvedl Stuchlík.
K porovnávání topných období slouží i takzvané denostupně, což jsou hodnoty vypočtené rozdílem mezi průměrnými venkovními a vnitřními teplotami a vynásobené počtem dnů. Do března zaznamenala společnost Opatherm 2760 denostupňů, ve stejném období minulé sezony to bylo 2911 denostupňů a o rok dříve 3228 denostupňů.
<blockquote>&#8222;Zatím máme souhrnná čísla od září 2019 do března 2020, v tomto období jsme pro vytápění bytů v Orlové a Bohumíně dodali o pět procent méně tepla než ve stejném období předchozího roku,&#8220; uvedl mluvčí společnosti ČEZ Teplárenská Vladislav Sobol.</blockquote>
Vytápění by podle něj letos mohlo skončit zhruba po polovině května, v teplejších oblastech o několik dnů dříve. Sobol dodal, že ČEZ Teplárenská nyní průběžně reaguje na výrazné teplotní výkyvy v průběhu dne a noci a přizpůsobuje jim dodávku tepla v takzvaném přerušovaném provozu. &#8222;Když venkovní teplota vystoupí nad 15 stupňů Celsia, je vytápění automaticky přerušeno, a při poklesu teploty pod 14 stupňů vytápění automaticky opět najede,&#8220; uvedl. Přitápí se tak většinou večer a ráno.

Moravskoslezské teplárny dodaly opět o něco méně tepla než loni

Teplárna Strakonice má za loňský rok ztrátu 38,5 milionu Kč, hlavně kvůli rostoucím cenám emisních povolenek. Předchozí vedení firmy, které skončilo loni v zimě, plánovalo ztrátu 89,5 milionu. Výnosy měl loni podnik 335,3 milionu. Teplárna chce postupně nahradit uhlí obnovitelnými zdroji, loni začala poprvé více spalovat biomasu. Letos plánuje firma výnosy 360 milionů a vyrovnané hospodaření. ČTK to dnes na valné hromadě řekl generální ředitel teplárny Pavel Hřídel.
Teplárna, v níž má město 77,3 procenta akcií, vytápí 7000 domácností a desítky firem. Od loňského listopadu do letošního února řešila sérii havárií a poruch kotlů, drtiče i dopravníku biomasy.
<blockquote>&#8222;Od 18. prosince je odstavená turbína, měli bychom ji najíždět na konci měsíce. Tímhle se nám hospodářský výsledek zhoršil. Cashově si stojíme dobře, teď máme na účtu asi 32 milionů, v březnu předpokládám asi 50 milionů. (Ztrátu) 38 milionů nepovažuji za pozitivní výsledek, ale v porovnání s tím, že bylo plánováno 89,5 milionu&#8230; A náklady na povolenky jsou likvidační. Pro mě je teď cílem dostat fabriku na nulu,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Loni začala teplárna poprvé více spalovat biomasu. Loni díky tomu podle ředitele ušetřila asi 14 milionů Kč, letos chce ušetřit až 45 milionů. Hmotnostní poměr biomasy k uhlí byl loni ve výrobě 38 procent.
<blockquote>&#8222;Ale odpovídá to 17 až 18 procentům na gigajoule, což je malý poměr. Snažíme se ho změnit, rádi bychom v gigajoulech dosahovali aspoň 70 procent. Problém je, že zařízení se nepoužívalo, a postavte si auto na špalky a po čtyřech letech jeďte na dovolenou do Chorvatska: nedojedete. To samé je tady, že se nám řetězí havárie,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Kotle na biomasu má podnik od roku 2014, používal je dosud v malé míře.
V roce 2021 omezí teplárna provoz kotle K3, který spaluje uhlí. Od loňského roku se firma snaží o ekologičtější provoz. &#8222;Od uhlí chceme kompletně odejít, přejít na obnovitelné zdroje,&#8220; řekl Hřídel.
Teplárna loni zvýšila prodej elektřiny a tepla o 7,3 procenta, na elektřině to podle ředitele přineslo navíc asi 28,5 milionu Kč. Firma zvažuje, že mírně sníží počet zákazníků, protože někteří jsou přesvědčeni, že platí příliš. &#8222;Pro mě je lepší takového zákazníka nechat jít, na některé doplácíme čtyřmi pěti miliony korun,&#8220; řekl Hřídel.
Strakonice plánují, že vytvoří holding, do nějž začlení vybrané městské firmy včetně teplárny či pivovaru. Starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost) bude jednat s ostatními akcionáři od odkupu akcií teplárny, začne největším akcionářem, jímž je firma Sev.en Energy.
Teplárna refinancovala úvěr na modernizaci kotlů a snížila splátky, které dosud byly 30 milionů ročně. Loni zbývalo splatit 120 milionů Kč. Teď splácí za čtvrtletí necelé tři miliony. V roce 2018 měla teplárna tržby 280,4 milionu, ztrátu 3,62 milionu, prodala 474 terajoulů tepla.

Strakonická teplárna má ztrátu, kvůli drahým povolenkám chce skončit s uhlím

Náklady na dálkové teplo jsou v Německu zhruba dvakrát vyšší než v Česku. Zatímco v Německu vycházejí v přepočtu na 23.387 korun ročně na domácnost, v Česku je to asi 12.500 Kč. V reakci na studii Sdružení českých, moravských a slezských Společenství vlastníků jednotek (SVJ) o tom včera ČTK informovalo Teplárenské sdružení ČR.
Podle studie SVJ, kterou zveřejnilo ve středu, utratí Češi připojení za centrální zásobování teplem v průměru 12.500 korun ročně. Při průměrném hrubém měsíčním příjmu 34.105 Kč vynaloží na náklady spojené s vytápěním tři procenta z hrubé roční mzdy (409.260 Kč). Průměrná spotřeba je asi 20 gigajoulů a roční průměr vychází na 607 korun za gigajoule. V Německu cena za gigajoule podle studie SVJ vychází na 455 Kč ročně a při zhruba stejné spotřebě vydají Němci za zásobování teplem v přepočtu 9400 korun ročně.
<blockquote>&#8222;Hrubý měsíční příjem na hlavu činí v Německu v přepočtu kolem 123.000 Kč, tedy 1,48 milionu Kč ročně. Němci tak na centrální zásobování teplem vynaloží přibližně 0,6 procenta z hrubé roční mzdy. Pro Němce je tak teplo v přepočtu k průměrné roční mzdě pětkrát levnější než pro Čecha,&#8220; uvedl Jan Eisenreich ze sdružení SVJ.</blockquote>
S tím však Teplárenské sdružení nesouhlasí a podle něho jsou náklady v Německu ve skutečnosti téměř dvakrát vyšší než v Česku. &#8222;Podle německé nezávislé poradenské společnosti co2online budou letošní průměrné náklady na dálkové teplo u německých domácností 910 euro (23.387 Kč). V přepočtu k průměrné roční mzdě je to tedy 1,5 procenta, tedy o polovinu méně než v Česku,&#8220; dodal tiskový mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann.
<blockquote>&#8222;Naše studie vychází z veřejně dostupných dat statistického úřadu, zároveň z dat Federace německého teplárenství AGFW a údajů z výročních zpráv německých teplárenských společností. Striktně trváme na tom, že výsledky této studie jsou správné,&#8220; reagoval včera pro ČTK autor studie pro sdružení vlastníků jednotek (SVJ) Jan Ondřich.</blockquote>
Teplárenské sdružení ČR dále uvedlo, že podle mezinárodní ročenky evropského sdružení Euroheat&amp;Power byla v roce 2017 v Německu průměrná cena dálkového tepla v přepočtu 627 korun za gigajoule. Průměrná cena tepla pro konečné spotřebitele v Česku byla podle této ročenky 561 Kč za gigajoule, tedy zhruba o desetinu nižší. Novější komplexní statistika o průměrných cenách tepla není k dispozici, dodal mluvčí Kaufmann.

Sdružení: Náklady na teplo z CZT jsou v Německu dvakrát vyšší než v ČR

Češi, kteří jsou připojeni k centrálnímu zásobování teplem, za něj ze mzdy vydají pětkrát více než Němci. Zaplatí za něj asi tři procenta z hrubé mzdy, Němci 0,6 procenta. Vyplývá to ze studie Sdružení českých, moravských a slezských Společenství vlastníků jednotek (SVJ), kterou má ČTK k dispozici.
Podle údajů sdružení je v Česku k centrálnímu zásobování teplem připojeno přes 1,5 milionu domácností. &#8222;Vytápění na dálku by mělo být podle expertů na energetiku výhodné, přesto se od něj lidé stále více odpojují,&#8220; uvedl Jan Eisenreich ze sdružení SVJ.
Podle studie utratí Češi připojení za centrální zásobování teplem v průměru 12.500 korun ročně. Při průměrném hrubém měsíčním příjmu 34.105 korun tak musí Češi vynaložit na nálady spojené s vytápěním tři procenta hrubé roční mzdy (409.260 Kč). Průměrná spotřeba je asi 20 gigajoulů. Roční průměr vychází na 607 korun za gigajoule.
<figure id="attachement_39260" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Plynova-teplarna-Diemen-725x483.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Plynova-teplarna-Diemen-725x483.jpg" alt="Plynová teplárna Diemen" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
V Německu cena za gigajoule vychází na 455 korun ročně. &#8222;Při zhruba stejné spotřebě vydají Němci za zásobování teplem v přepočtu 9400 korun ročně. Hrubý měsíční příjem činí v Německu v přepočtu kolem 123.000 korun (1,48 milionu korun ročně). Němci tak na centrální zásobování teplem vynaložit přibližně 0,6 procenta hrubé roční mzdy. Pro Němce je tak teplo pětkrát levnější než pro Čecha,&#8220; doplnil Eisenreich.
Podle Teplárenského sdružení vzrostou ceny tepla pro domácnosti v Česku pro příští rok minimálně, případně vůbec. Uvedlo, že růst nákladů tepláren, zejména kvůli zdražování emisních povolenek, bude vykompenzován přesunutím tepla do nižší sazby daně z přidané hodnoty. &#8222;Předpokládáme, že přes výrazný růst nákladů bude v příštím roce díky snížení sazby DPH na teplo většina tepláren schopná udržet stabilní konečnou cenu tepla pro domácnosti,&#8220; uvedl předseda výkonné rady teplárenského sdružení Tomáš Drápela.
Sdružení ale očekává, že v některých případech příští rok ceny tepla pro domácnosti mírně vzrostou. Zdražení by ale mělo být zpravidla nižší než meziroční míra inflace a rodinných rozpočtů by se tak významně nedotklo, napsalo sdružení.

Studie: Češi vydají za teplo z CZT ze mzdy pětkrát více než Němci

Pražský magistrát letos rozdělí 5,86 milionu korun mezi projekty na výměnu a rekonstrukce topení. Magistrát tak chce podpořit zlepšení stavu ovzduší. Peníze půjdou na 236 projektů, jejichž hodnota nepřesáhne 200.000 korun. Vyplývá to z dokumentu, který na svém dnešním mimořádném jednání schválili pražští radní. S jednotlivými příjemci dotace město uzavře do konce letošního roku smlouvu. Celkem letos v programu Čistá energie Praha rozdělí 20 milionů.
Pražané mohli žádat o peníze na výměnu kotlů na tuhá paliva za ekologičtější. Vedle toho podporu získají i ti, kteří chtějí vyměnit plynové kotle za tepelná čerpadla nebo lokální topidla jako přímotopy či WAW za centrální vytápění.
Největší částku ze zmíněných téměř šesti milionů dá město na výměnu kotlů či rekonstrukci centrálních kotelen, a to zhruba 5,2 milionu korun. Na přeměnu topidel jako WAW či přímotopů a na výměnu zdrojů na pevná paliva vydá po 240.000 korunách. Zbytek půjde na instalace tepelných čerpadel.
V letech 1994 až 2018 podpořila Praha přes 49.000 projektů za zhruba 599 milionů korun. Největší přínos měl program podle dokumentu v letech 1994 až 1997, kdy lidé vyměnili kotle na tuhá paliva za ekologičtější v téměř 30.000 domácnostech.
brn ktp

Energetika v ČR

Praha rozdělí v rámci podpory čisté energie 5,86 milionu Kč

Teplárny ve Zlínském kraji zahájily po ochlazení v posledních dnech topnou sezónu. Stalo se tak dříve než loni. Dnes zahájila vytápění Teplárna Otrokovice, od úterý začala postupně dodávat teplo pro vytápění objektů společnost Zásobování teplem Vsetín. Topí se již také v krajském Zlíně.
<blockquote>&#8222;Teplárna Otrokovice reaguje na ochlazení a dnes zahájila vytápění. Topná sezona začala o týden dříve než vloni, kdy se začalo topit 25. září,&#8220; sdělila ČTK mluvčí teplárny Jana Burešová.</blockquote>
Teplárna zásobuje teplem více než 9000 domácností, průmyslové podniky, školy, obchodní centra a další instituce v Otrokovicích, Napajedlech a Zlíně &#8211; Malenovicích. &#8222;V nové topné sezoně začne teplárna s dodávkami i pro další odběratele. Patří k nim nově připojený polyfunkční dům společnosti Hu-Fa Dental, objekt společnosti PSG v Otrokovicích nebo sportovní zázemí v Napajedlích,&#8220; uvedla Burešová.
<figure id="attachement_9547" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/1864865166_dc1ae348a8_b-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/1864865166_dc1ae348a8_b-800x600.jpg" alt="Radiátor" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Topná sezona formálně začíná po 1. září, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě klesne dva dny po sobě pod 13 stupňů Celsia a předpověď počasí neočekává v nadcházejících dnech oteplení. &#8222;Pokud dojde v dalších dnech k vzestupu teplot, může být vytápění přerušeno,&#8220; uvedla Burešová.
Ceny tepla pro letošní rok se většinou zvýšily o několik procent, ve Zlíně lidé platí podle způsobu přenosu 607,98 koruny s DPH za gigajoule (GJ) či 644,31 koruny za GJ. Ve Vsetíně nejvíce 645,15 koruny za GJ, v Uherském Hradišti je nejčastější cena 626,75 koruny za GJ včetně DPH. Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě ročně spotřebuje kolem 25 GJ tepla na vytápění a ohřev vody.

Teplárny ve Zlínském kraji zahájily topnou sezónu, dříve než loni

Dotace na výměnu neekologických kotlů na tuhá paliva v Královéhradeckém kraji dnes zájemci vyčerpali za 40 sekund. Příjem žádostí do pořadníku s 1500 místy byl možný pouze elektronicky, aplikace na webu kraje se otevřela v 10:00. Žádné fronty lidé na hejtmanství stát nemuseli. Objem dotace činí 150 milionů korun. ČTK to řekla Martina Svatoňová z tiskového oddělení kraje.
Maximální možná dotace na výměnu starého zdroje vytápění je 127.500 korun. Dosud kraj ve dvou dotačních vlnách rozdělil od roku 2016 mezi 5000 žadatelů přibližně 400 milionů korun.
Žadatelé zapsaní do pořadníku musejí do 30. září vyplnit kompletní elektronickou žádost, a to na dotačním <a target="_blank" href="http://dotace.kr-kralovehradecky.cz/Modules/DOTIS/Pages/Public/GrantPrograms.aspx">portálu</a> kraje. Následně budou muset na hejtmanství doručit i listinnou verzi žádosti.
Dnes spuštěné dotace jsou prvním kolem třetí dotační vlny, v níž bude rozděleno 207 milionů korun. Druhé kolo třetí dotační vlny by mělo být vyhlášeno na jaře 2020. Podle vedoucí krajského odboru regionálního rozvoje a dotací Ivany Kudrnáčové jde o poslední velkou dotační vlnu na výměnu kotlů. Z nyní rozdělovaných 150 milionů korun by mělo být vyměněno 1000 až 1200 uhelných kotlů s ručním přikládáním emisních tříd jedna a dvě.
Dotaci lze použít na kotel na biomasu, tepelná čerpadla a na plynové kondenzační kotle. Podpora může činit až 80 procent ceny kotle, maximálně 127.500 Kč. &#8222;Podporu není možné získat na výměnu stávajícího kotle s automatickým přikládáním, stávajícího plynového kotle nebo lokálních topidel,&#8220; upozornil krajský radní pro regionální rozvoj a dotace Pavel Hečko (ČSSD). Dosud lidé měli největší zájem o dotace na tepelná čerpadla, která si pořídili téměř v polovině případů.
Zdeněk Rychtera dr

Dotace na kotle v Královéhradeckém kraji zájemci vyčerpali za 40 sekund

Teplárny v Česku definitivně končí topnou sezonu, spotřeba v ní byla podobná té minulé na přelomu let 2017 a 2018. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Uvedl, že teplárny letos končí s topením o více než měsíc později než loni, kdy byla topná sezona mimořádně krátká a teplárny ve většině republiky ji ukončily už v polovině dubna. Pokles spotřeby proti minulé zimě podle něj letos dorovnal neobvykle studený květen, i tak šlo o čtvrtou nejteplejší topnou sezonu za deset let. 
<blockquote>
&#8222;Výsledky zimy opět ovlivnilo teplé počasí. Chladnější než v minulé zimě byly letos vedle května pouze leden a duben. V ostatních měsících se teploty pohybovaly nad dlouhodobým teplotním průměrem,&#8220; uvedl dnes ředitel TS ČR Martin Hájek.
</blockquote>
 Sdružení podotklo, že přestože se v letošní topné sezoně topilo o 22 dnů více než při té minulé, klimaticky byla jen o 1,8 procenta chladnější. 
<blockquote>
&#8222;Jelikož se zálohy nastavují zpravidla podle delšího teplotního průměru, nemusí se domácnosti obávat, že chladný květen výrazně zvýšil letošní náklady na vytápění. O jejich celkové výši za letošek rozhodne až počasí od září do prosince,&#8220; doplnil Hájek.
</blockquote>
 Už dříve sdělil, že v loňském roce poklesla meziročně spotřeba tepla z tepláren v ČR na vytápění a ohřev vody v rozmezí mezi šesti až osmi procenty. Většina domácností tak podle něj při ročním vyúčtování nákladů za teplo za rok 2018 obdržela přeplatky v řádu až několika set korun. 
<figure id="attachement_39260" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Plynova-teplarna-Diemen-725x483.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Plynova-teplarna-Diemen-725x483.jpg" alt="Plynová teplárna Diemen" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Sdružení už dříve sdělilo, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla z uhlí v Česku zhruba 605 Kč/GJ, ze <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> asi 620 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty. 
 Topná sezona podle vyhlášky ministerstva průmyslu trvá od začátku září do konce května. Vytápění je možné přerušit nebo omezit dříve, pokud průměrná venkovní teplota vystoupí dva dny po sobě nad 13 stupňů a nečeká se ochlazení. 
 Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,2 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.

TSČR: Teplárny končí topnou sezonu, spotřebou byla podobná té minulé

Finsko plánuje do 10 let skončit se spalováním uhlí pro výrobu energie, a tamní energetické společnosti tak budou muset hledat náhradu. Z ekonomického hlediska se v současné době jeví jako nejlepší varianta biomasa, přičemž na první pohled se zdá, že díky obrovským plochám lesů by jí země měla mít dost. Vzhledem k prudkému růstu poptávky ji však Finsko bude pravděpodobně rovněž dovážet ze zahraničí.
Finsko <a href="https://oenergetice.cz/uhli/finsko-konci-uhlim-od-roku-2029-zakaze-vyuziti-vyrobu-energie/" target="_blank" rel="noopener">na konci letošního února schválilo zákon</a>, podle kterého <a href="https://oenergetice.cz/uhli/finsky-zakon-zakazu-vyroby-energie-uhli-vstupuje-platnost" target="_blank" rel="noopener">bude výroba elektrické energie a tepla z uhlí od května roku 2029 zakázána</a>. Uhlí je však pro Finsko v současnosti důležitým energetickým zdrojem, který pokrývá přibližně 20 % potřeb při vytápění tamních domácností.
Jelikož Finsko neplánuje začít intenzivně využívat zemní plyn, nedisponuje dostatečným potenciálem pro geotermální zdroje a vzhledem ke své poloze na severu nemá nedostatek slunečního svitu v období zimy pro solární zdroje, uhlí pravděpodobně vystřídá biomasa. Ta může být v podobě dřeva, odpadu z lesní těžby, štěpky z dřevozpracujícího průmyslu, černého louhu či jiných odpadů rostlinného původu.
<h2>Do 10 let má poptávka vzrůst o 70 %</h2>
Podle odhadů konzultační společnosti Poyry, <a href="https://www.reuters.com/article/us-finland-coal-biomass/after-coal-forest-rich-finland-will-need-to-import-biomass-to-keep-warm-idUSKCN1SY184" target="_blank" rel="noopener">které měla k nahlédnutí agentura Reuters</a>, by poptávka po energii z biomasy měla ve Finsku do roku 2030 vzrůst ze současných 38 TWh na 64 TWh, tedy o bezmála 70 %.
Ačkoliv je Finsko zemí lesů, které pokrývají přibližně tři čtvrtiny rozlohy celé země, podle společnosti Poyry, která je jedním z poradců finské vlády v oblasti energetiky, průmyslu a infrastruktury, vzroste domácí těžba pouze o 8 TWh, což nebude stačit pro pokrytí výrazného růstu poptávky.
Finsko se tak bude zřejmě po další biomase poohlížet i za svými hranicemi. Kromě dovozu by se podle Poyry měla země zaměřit i na zvýšení efektivity lesního hospodářství a vyššího využívání zbytků po těžbě dřeva.
<blockquote>„Je poněkud trapné, že by Finsko mělo nastolit energetickou politiku, která z nás udělá čistého dovozce biomasy. Jsme zemí lesů,“ uvedl podle agentury Reuters Jukka Leskela, ředitel finské společnosti Energia.</blockquote>
Podle Leskely by část dovozu mohla pocházet z oblastí v Pobaltí, včetně Ruska, odkud Finsko již část biomasy dováží. Dovoz biomasy z Ruska by však byl v rozporu s tlakem některých členských zemí EU omezit energetickou závislost na této zemi.
<h2>Dovoz ze zahraničí je levnější</h2>
Podle Riku Huttunena z energetického oddělení finského ministerstva hospodářství a zaměstnanosti limitují možné vyšší využívání domácí biomasy i omezené možnosti přepravy biomasy ze severu země. Dovoz biomasy z okolních zemí by rovněž byl pro energetické společnosti levnější.
<blockquote>„Je zde tlak omezit využívání domácí dřeva … Běžně je využíváno v regionech, kde je hodně dřeva a méně lidí ale nyní se bavíme o městech s málo lesy a mnoho lidmi. Je evidentní, že potřebujeme dovoz,“ říká Riku Huttunen.</blockquote>
Podle odhadů společnosti Energia bude biomasa do roku 2030 tvořit 60 % palivového mixu ve finských teplárnách. V současné době přitom její podíl nedosahuje ani 30 %. Kromě biomasy bude země podle zástupců tamního průmyslu více nasazovat i tepelná čerpadla, využívat odpadní teplo z datacenter a rozvíjet technologie akumulace tepelné energie.