S ambiciózními plány na dekarbonizaci hospodářství se začínají jednotlivé státy stále více soustředit na sektor vytápění a chlazení. Političtí činitelé, developeři budov a energetické společnosti stále více upírají pozornost na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr" target="_blank" rel="noopener">soustavy zásobování teplem (SZT)</a>, které mohou poskytnout nízkouhlíkové dodávky tepla a chladu. Zahraniční server BloombergNEF (BNEF) nicméně upozornil, že plánovaný rozmach SZT bude vyžadovat změnu v tom, jak jsou tyto projekty realizovány. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/district-heat-networks-need-the-private-sector-to-deliver-a-net-zero-transition/" target="_blank" rel="noopener">Podle BNEF očekává například Spojené království navýšení dodávek tepla ze SZT na devítinásobek do roku 2050</a>, aby splnilo cíle v oblasti snižování emisí CO2. Nizozemsko je ještě více ambiciózní, když v rámci plánovaného odklonu od využívání zemního plynu v domácnostech plánuje navýšit dodávky ze SZT dokonce o 1700 %.
Pro využití potenciálu SZT bude však podle BNEF zapotřebí, aby byl do těchto projektů více zapojen soukromý sektor.
<blockquote>„Dnes je většina soustav zásobování teplem provozována subjekty z veřejného sektoru. K realizaci potenciálu dekarbonizace centrálního zásobování teplem budou zapotřebí inovace a kapitál. To znamená, že budou potřeba investice ze soukromého sektoru,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Pro to, aby byly podobné projekty pro soukromý sektor atraktivní, je zapotřebí poskytnout řešení pro řízení rizik a návratnosti.
<blockquote>„Jako u většiny infrastrukturních projektů se většina rizik ukáže v počátku přípravné fáze a jejich míra se postupně snižuje. Některá rizika spojená s výstavbou a komercializací jsou v podstatě univerzální. Některá jsou unikátní pro centrální zásobování teplem – například nejistota budoucí poptávky po teple a chladu,“ dodal BNEF.</blockquote>
<h2>Opatření pro přilákání soukromých investic</h2>
Jedním z opatření pro snížení nákladů na kapitál, rizikovosti a zlepšení finanční návratnosti projektů jsou podle BNEF vládní dotace či půjčky. Tyto podpůrné programy jsou nejběžnější na trzích s nízkým počtem SZT, kde je každý projekt považován za experimentální a unikátní.
<blockquote>„Podobná schémata mohou v následujících letech zažít rozmach jako mechanismus pro „stimulaci zelené ekonomiky“ během zotavení po Covid-19. Vládní programy by však měly sloužit pouze jako překlenovací financování pro soukromé investice, ne je nahradit. S rostoucí důvěrou investorů a rozvojem trhu by měla podpůrná schémata postupně vymizet,“ dodal BNEF.</blockquote>

Teplárenství

BNEF: Soustavy zásobování teplem potřebují k realizaci přechodu k nulovým emisím soukromý sektor

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.
<blockquote>&#8222;Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,&#8220; řekl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Asociace uvedly, že zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 procenta tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by také měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla) v budoucnosti přispět mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.
<blockquote>&#8222;Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,&#8220; řekl dnes předseda Rady ČPS Martin Slabý.</blockquote>
Asociace podotkly, že zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace patří mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky také podle ministerstva průmyslu a obchodu. &#8222;S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci,&#8220; dodaly.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají nejen průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Nové memorandum má podpořit odklon českých tepláren od uhlí

Teplárna Písek mění parovod za horkovod, letos práce za 175 milionů Kč bez DPH dokončí. Podnik letos začal také stavět nový kotel na biomasu za 100 milionů korun, na což si vzal úvěr. Příští týden začne stavět přivaděč odpadního tepla z bioplynové stanice v písecké průmyslové zóně, což bude investice 35 milionů. Za duben prodala teplárna 28 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o čtyři TJ méně. Kvůli teplé zimě zaznamenala propad tržeb. ČTK to řekla ředitelka teplárny Andrea Žáková.
Za emisní povolenky zaplatila loni teplárna 30,2 milionu Kč, o 5,8 milionu víc, než plánovala. &#8222;Jejich cena často kolísala a odvíjela se od velkých ekonomických a politických změn, zejména vlivem brexitu a vývojem německé energetiky,&#8220; uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva Karel Vodička.
Ceny povolenek podle něj nejvíc ovlivnily hospodářský výsledek. Teplárna skončila ve ztrátě po zdanění 2,5 milionu Kč, předloni byl zisk tři miliony. Dividendu akcionářům za loňský rok teplárna nerozdělila, řekla Žáková. Výnosy loni vzrostly o necelých pět procent na 198,4 milionu. Letos plánuje podnik zisk 622.000 Kč.
Po topné sezoně 2019 až 2020 chce odstavit uhelný kotel K12 a příkon druhého snížit na 20 megawattů (MW). Teplárna proto postavila záložní pětimegawattový plynový kotel za téměř osm milionů korun.
Letos dokončí teplárna přechod z parovodu na horkovod. Práce začaly v roce 2018, dotace kryje 40 procent nákladů. Teplárna začala rovněž stavět kotel na biomasu, jenž podle vedení posílí energetický mix paliv, zefektivní výrobu a sníží uhlíkovou stopu.
Písecká teplárna, v níž 75,5 procenta akcií vlastní město, prodala loni 323 TJ tepla, meziročně o šest TJ méně. Podnik s 87 zaměstnanci loni investoval 53 milionů Kč. Má 553 odběratelů, zásobuje 8188 bytů, vyplývá z výroční zprávy. Letos je cena tepla vyšší o dvě procenta, loni lidé platili 644 Kč za gigajoule.

Výsledky hospodaření společnosti (v tis. Kč):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">2010</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">výnosy</td>
<td valign="middle">198.413</td>
<td valign="middle">189.487</td>
<td valign="middle">200.307</td>
<td valign="middle">196.507</td>
<td valign="middle">197.636</td>
<td valign="middle">188.270</td>
<td valign="middle">208.676</td>
<td valign="middle">212.339</td>
<td valign="middle">215.972</td>
<td valign="middle">253.041</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">náklady</td>
<td valign="middle">200.981</td>
<td valign="middle">186.411</td>
<td valign="middle">187.921</td>
<td valign="middle">189.467</td>
<td valign="middle">190.425</td>
<td valign="middle">177.593</td>
<td valign="middle">198.012</td>
<td valign="middle">200.041</td>
<td valign="middle">204.018</td>
<td valign="middle">238.732</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">zisk před zdaněním</td>
<td valign="middle">-1309</td>
<td valign="middle">3814</td>
<td valign="middle">15.259</td>
<td valign="middle">8475</td>
<td valign="middle">7210</td>
<td valign="middle">10.678</td>
<td valign="middle">10.664</td>
<td valign="middle">12.298</td>
<td valign="middle">11.954</td>
<td valign="middle">14.308</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Teplárna Písek

Písecká teplárna staví kotel na biomasu, začne také využívat teplo z nedaleké bioplynové stanice

Spotřeba tepla byla loni podprůměrná, nedosáhla ani na desetiletý průměr, takže při vyúčtování nákladů na teplo a ohřev vody za rok 2019 se lidé nemusí při správně nastavených zálohách obávat nedoplatků. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Během končící topné sezony, která trvá od začátku září do konce května, podle něj dodaly teplárny podobně tepla jako v té minulé.
<blockquote>&#8222;Domácnosti v následujících týdnech dostanou vyúčtování za teplo spotřebované v roce 2019 a nemusí se obávat výrazně zvýšených nákladů. Meziročně sice spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody stoupla o jednotky procent, nedosáhla však ani desetiletého průměru,&#8220; uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.</blockquote>
Dodal, že zálohy na teplo se obvykle nastavují podle dlouhodobější průměrné spotřeby a měly by tedy loňské náklady pokrýt.
Právě končící zimní topná sezona podle Kaufmanna zatím přináší podobný objem dodávek jako v topné sezoně na přelomu let 2018 a 2019. Připomněl, že její začátek loni na podzim v září a říjnu byl meziročně chladnější, pak se ale proti minulé zimě mírně oteplilo a potřeba tepla v obou posledních zimách se téměř vyrovnala. &#8222;Březen pak srovnal potřebu tepla na úroveň podobnou minulé zimě. Po zkušenostech ze dvou minulých let, které za duben a květen přinesly nejteplejší a pak zase nejchladnější konec topné sezony, je těžké předpovědět, jaký konec topné sezony si pro nás počasí připravilo letos,&#8220; dodal mluvčí.
TS ČR dlouhodobě uvádí, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla Česku kolem 600 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty. Kaufmann uvedl, že v porovnání s dlouhodobým teplotním normálem let 1971 až 2000 byla v posledních dvou letech potřeba tepla nižší zhruba o osminu.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům. Topná sezona podle vyhlášky ministerstva průmyslu trvá od začátku září do konce května. Vytápění je možné přerušit nebo omezit dříve, pokud průměrná venkovní teplota vystoupí dva dny po sobě nad 13 stupňů a nečeká se ochlazení. V létě je naopak při opačném trendu možné začít topit.

Spotřeba tepla byla loni podprůměrná. Podobně jako v roce 2018

Teplárna Strakonice má za loňský rok ztrátu 38,5 milionu Kč, hlavně kvůli rostoucím cenám emisních povolenek. Předchozí vedení firmy, které skončilo loni v zimě, plánovalo ztrátu 89,5 milionu. Výnosy měl loni podnik 335,3 milionu. Teplárna chce postupně nahradit uhlí obnovitelnými zdroji, loni začala poprvé více spalovat biomasu. Letos plánuje firma výnosy 360 milionů a vyrovnané hospodaření. ČTK to dnes na valné hromadě řekl generální ředitel teplárny Pavel Hřídel.
Teplárna, v níž má město 77,3 procenta akcií, vytápí 7000 domácností a desítky firem. Od loňského listopadu do letošního února řešila sérii havárií a poruch kotlů, drtiče i dopravníku biomasy.
<blockquote>&#8222;Od 18. prosince je odstavená turbína, měli bychom ji najíždět na konci měsíce. Tímhle se nám hospodářský výsledek zhoršil. Cashově si stojíme dobře, teď máme na účtu asi 32 milionů, v březnu předpokládám asi 50 milionů. (Ztrátu) 38 milionů nepovažuji za pozitivní výsledek, ale v porovnání s tím, že bylo plánováno 89,5 milionu&#8230; A náklady na povolenky jsou likvidační. Pro mě je teď cílem dostat fabriku na nulu,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Loni začala teplárna poprvé více spalovat biomasu. Loni díky tomu podle ředitele ušetřila asi 14 milionů Kč, letos chce ušetřit až 45 milionů. Hmotnostní poměr biomasy k uhlí byl loni ve výrobě 38 procent.
<blockquote>&#8222;Ale odpovídá to 17 až 18 procentům na gigajoule, což je malý poměr. Snažíme se ho změnit, rádi bychom v gigajoulech dosahovali aspoň 70 procent. Problém je, že zařízení se nepoužívalo, a postavte si auto na špalky a po čtyřech letech jeďte na dovolenou do Chorvatska: nedojedete. To samé je tady, že se nám řetězí havárie,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Kotle na biomasu má podnik od roku 2014, používal je dosud v malé míře.
V roce 2021 omezí teplárna provoz kotle K3, který spaluje uhlí. Od loňského roku se firma snaží o ekologičtější provoz. &#8222;Od uhlí chceme kompletně odejít, přejít na obnovitelné zdroje,&#8220; řekl Hřídel.
Teplárna loni zvýšila prodej elektřiny a tepla o 7,3 procenta, na elektřině to podle ředitele přineslo navíc asi 28,5 milionu Kč. Firma zvažuje, že mírně sníží počet zákazníků, protože někteří jsou přesvědčeni, že platí příliš. &#8222;Pro mě je lepší takového zákazníka nechat jít, na některé doplácíme čtyřmi pěti miliony korun,&#8220; řekl Hřídel.
Strakonice plánují, že vytvoří holding, do nějž začlení vybrané městské firmy včetně teplárny či pivovaru. Starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost) bude jednat s ostatními akcionáři od odkupu akcií teplárny, začne největším akcionářem, jímž je firma Sev.en Energy.
Teplárna refinancovala úvěr na modernizaci kotlů a snížila splátky, které dosud byly 30 milionů ročně. Loni zbývalo splatit 120 milionů Kč. Teď splácí za čtvrtletí necelé tři miliony. V roce 2018 měla teplárna tržby 280,4 milionu, ztrátu 3,62 milionu, prodala 474 terajoulů tepla.

Strakonická teplárna má ztrátu, kvůli drahým povolenkám chce skončit s uhlím

Finský energetický gigant Fortum, který je mimo jiné majoritním vlastníkem německé energetické společnosti Uniper, <a href="https://www.fortum.com/media/2020/02/fortum-initiates-strategic-review-district-heating-businesses-poland-baltics-and-jarvenpaa-finland" target="_blank" rel="noopener">oznámil</a>, že v souladu se svou strategií a kontinuální revizí svého podnikatelského portfolia zváží strategické možnosti, zahrnující také možné divestice, pro svůj teplárenský byznys v Polsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a finském městě Järvenpää. Loňská EBITDA posuzovaných aktiv dosáhla 120 milionů eur při prodejích tepla ve výši 18,4 PJ a prodejích elektřiny ve výši 1,3 TWh.
Podle úvodního zhodnocení Fortumu mohou posuzovaná aktiva vykazovat vyšší růst a generovat větší hodnotu při alternativní vlastnické struktuře.
Největší část posuzovaných aktiv se nachází v Polsku. Konkrétně se jedná o soustavy centrálního zásobování teplem (SCZT) v pěti městech, přičemž mezi provozovaná aktiva patří také dva více palivové kogenerační zdroje v městech Čenstochová a Zabrze, které byly uvedeny do provozu v letech 2010, respektive 2019. V roce 2019 prodal Fortum z posuzovaných polských teplárenských aktiv téměř 12 PJ tepla a 0,6 TWh elektřiny a vygeneroval EBITDA 43 mil. eur.
V Pobaltí prodal loni Fortum 5,4 PJ tepla a 0,6 TWh elektrické energie při EBITDA 66 mil. eur. Prostřednictvím SCZT ve finském městě Järvenpää dodal loni Fortum 1,1 PJ tepla z vlastní teplárny, která dále do sítě dodala 0,1 TWh elektrické energie. EBITDA těchto aktiv dosáhla 11 mil. EUR.
Fortum patří k největším evropským producentům elektřiny a tepla. <a href="https://www.fortum.com/about-us/our-company/our-energy-production" target="_blank" rel="noopener">V roce 2018 zdroje společnosti vyrobily 75 TWh elektrické energie a 107 PJ tepla</a>. Téměř 60 % z uvedené produkce elektrické energie bylo vyrobeny bez emisí CO2.

Fortum zahajuje strategickou revizi svého teplárenského byznysu v Polsku a Pobaltí

Náklady na dálkové teplo jsou v Německu zhruba dvakrát vyšší než v Česku. Zatímco v Německu vycházejí v přepočtu na 23.387 korun ročně na domácnost, v Česku je to asi 12.500 Kč. V reakci na studii Sdružení českých, moravských a slezských Společenství vlastníků jednotek (SVJ) o tom včera ČTK informovalo Teplárenské sdružení ČR.
Podle studie SVJ, kterou zveřejnilo ve středu, utratí Češi připojení za centrální zásobování teplem v průměru 12.500 korun ročně. Při průměrném hrubém měsíčním příjmu 34.105 Kč vynaloží na náklady spojené s vytápěním tři procenta z hrubé roční mzdy (409.260 Kč). Průměrná spotřeba je asi 20 gigajoulů a roční průměr vychází na 607 korun za gigajoule. V Německu cena za gigajoule podle studie SVJ vychází na 455 Kč ročně a při zhruba stejné spotřebě vydají Němci za zásobování teplem v přepočtu 9400 korun ročně.
<blockquote>&#8222;Hrubý měsíční příjem na hlavu činí v Německu v přepočtu kolem 123.000 Kč, tedy 1,48 milionu Kč ročně. Němci tak na centrální zásobování teplem vynaloží přibližně 0,6 procenta z hrubé roční mzdy. Pro Němce je tak teplo v přepočtu k průměrné roční mzdě pětkrát levnější než pro Čecha,&#8220; uvedl Jan Eisenreich ze sdružení SVJ.</blockquote>
S tím však Teplárenské sdružení nesouhlasí a podle něho jsou náklady v Německu ve skutečnosti téměř dvakrát vyšší než v Česku. &#8222;Podle německé nezávislé poradenské společnosti co2online budou letošní průměrné náklady na dálkové teplo u německých domácností 910 euro (23.387 Kč). V přepočtu k průměrné roční mzdě je to tedy 1,5 procenta, tedy o polovinu méně než v Česku,&#8220; dodal tiskový mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann.
<blockquote>&#8222;Naše studie vychází z veřejně dostupných dat statistického úřadu, zároveň z dat Federace německého teplárenství AGFW a údajů z výročních zpráv německých teplárenských společností. Striktně trváme na tom, že výsledky této studie jsou správné,&#8220; reagoval včera pro ČTK autor studie pro sdružení vlastníků jednotek (SVJ) Jan Ondřich.</blockquote>
Teplárenské sdružení ČR dále uvedlo, že podle mezinárodní ročenky evropského sdružení Euroheat&amp;Power byla v roce 2017 v Německu průměrná cena dálkového tepla v přepočtu 627 korun za gigajoule. Průměrná cena tepla pro konečné spotřebitele v Česku byla podle této ročenky 561 Kč za gigajoule, tedy zhruba o desetinu nižší. Novější komplexní statistika o průměrných cenách tepla není k dispozici, dodal mluvčí Kaufmann.

Sdružení: Náklady na teplo z CZT jsou v Německu dvakrát vyšší než v ČR

Češi, kteří jsou připojeni k centrálnímu zásobování teplem, za něj ze mzdy vydají pětkrát více než Němci. Zaplatí za něj asi tři procenta z hrubé mzdy, Němci 0,6 procenta. Vyplývá to ze studie Sdružení českých, moravských a slezských Společenství vlastníků jednotek (SVJ), kterou má ČTK k dispozici.
Podle údajů sdružení je v Česku k centrálnímu zásobování teplem připojeno přes 1,5 milionu domácností. &#8222;Vytápění na dálku by mělo být podle expertů na energetiku výhodné, přesto se od něj lidé stále více odpojují,&#8220; uvedl Jan Eisenreich ze sdružení SVJ.
Podle studie utratí Češi připojení za centrální zásobování teplem v průměru 12.500 korun ročně. Při průměrném hrubém měsíčním příjmu 34.105 korun tak musí Češi vynaložit na nálady spojené s vytápěním tři procenta hrubé roční mzdy (409.260 Kč). Průměrná spotřeba je asi 20 gigajoulů. Roční průměr vychází na 607 korun za gigajoule.
<figure id="attachement_39260" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Plynova-teplarna-Diemen-725x483.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Plynova-teplarna-Diemen-725x483.jpg" alt="Plynová teplárna Diemen" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
V Německu cena za gigajoule vychází na 455 korun ročně. &#8222;Při zhruba stejné spotřebě vydají Němci za zásobování teplem v přepočtu 9400 korun ročně. Hrubý měsíční příjem činí v Německu v přepočtu kolem 123.000 korun (1,48 milionu korun ročně). Němci tak na centrální zásobování teplem vynaložit přibližně 0,6 procenta hrubé roční mzdy. Pro Němce je tak teplo pětkrát levnější než pro Čecha,&#8220; doplnil Eisenreich.
Podle Teplárenského sdružení vzrostou ceny tepla pro domácnosti v Česku pro příští rok minimálně, případně vůbec. Uvedlo, že růst nákladů tepláren, zejména kvůli zdražování emisních povolenek, bude vykompenzován přesunutím tepla do nižší sazby daně z přidané hodnoty. &#8222;Předpokládáme, že přes výrazný růst nákladů bude v příštím roce díky snížení sazby DPH na teplo většina tepláren schopná udržet stabilní konečnou cenu tepla pro domácnosti,&#8220; uvedl předseda výkonné rady teplárenského sdružení Tomáš Drápela.
Sdružení ale očekává, že v některých případech příští rok ceny tepla pro domácnosti mírně vzrostou. Zdražení by ale mělo být zpravidla nižší než meziroční míra inflace a rodinných rozpočtů by se tak významně nedotklo, napsalo sdružení.

Studie: Češi vydají za teplo z CZT ze mzdy pětkrát více než Němci

Teplárny ve Zlínském kraji zahájily po ochlazení v posledních dnech topnou sezónu. Stalo se tak dříve než loni. Dnes zahájila vytápění Teplárna Otrokovice, od úterý začala postupně dodávat teplo pro vytápění objektů společnost Zásobování teplem Vsetín. Topí se již také v krajském Zlíně.
<blockquote>&#8222;Teplárna Otrokovice reaguje na ochlazení a dnes zahájila vytápění. Topná sezona začala o týden dříve než vloni, kdy se začalo topit 25. září,&#8220; sdělila ČTK mluvčí teplárny Jana Burešová.</blockquote>
Teplárna zásobuje teplem více než 9000 domácností, průmyslové podniky, školy, obchodní centra a další instituce v Otrokovicích, Napajedlech a Zlíně &#8211; Malenovicích. &#8222;V nové topné sezoně začne teplárna s dodávkami i pro další odběratele. Patří k nim nově připojený polyfunkční dům společnosti Hu-Fa Dental, objekt společnosti PSG v Otrokovicích nebo sportovní zázemí v Napajedlích,&#8220; uvedla Burešová.
<figure id="attachement_9547" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/1864865166_dc1ae348a8_b-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/1864865166_dc1ae348a8_b-800x600.jpg" alt="Radiátor" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Topná sezona formálně začíná po 1. září, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě klesne dva dny po sobě pod 13 stupňů Celsia a předpověď počasí neočekává v nadcházejících dnech oteplení. &#8222;Pokud dojde v dalších dnech k vzestupu teplot, může být vytápění přerušeno,&#8220; uvedla Burešová.
Ceny tepla pro letošní rok se většinou zvýšily o několik procent, ve Zlíně lidé platí podle způsobu přenosu 607,98 koruny s DPH za gigajoule (GJ) či 644,31 koruny za GJ. Ve Vsetíně nejvíce 645,15 koruny za GJ, v Uherském Hradišti je nejčastější cena 626,75 koruny za GJ včetně DPH. Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě ročně spotřebuje kolem 25 GJ tepla na vytápění a ohřev vody.

Teplárny ve Zlínském kraji zahájily topnou sezónu, dříve než loni

Pražské teplárenské (PTAS) klesl loni meziročně čistý zisk o pětinu na 562 milionů korun. Výnosy firmy se proti předloňsku snížily o 3,6 procenta na 5,1 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou firma zveřejnila na svém <a target="_blank" href="https://www.ptas.cz/file/edee/2019/07/pt_vyrocni-zprava_2018.pdf">webu</a>. Jediným akcionářem PTAS je společnost EP Energy z Energetického a průmyslového holdingu podnikatele Daniela Křetínského.
Předseda představenstva PTAS Petr Sekanina ve zprávě uvedl, že proti roku 2017 klesl počet topných dnů o 29 na 191. Pouze za teplo firma loni utržila 4,8 miliardy korun, meziročně o 1,2 procenta méně.
<blockquote>&#8222;V rámci spolupráce s developery a investory se uskutečňovalo i v roce 2018 průběžné připojování nových odběrných míst. Bylo připojeno 65 odběrných míst s výkonem 12,94 megawattu (MW),&#8220; sdělil ve zprávě Sekanina.</blockquote>
&#8222;Mezi nejvýznamnější bytové projekty patří Geone Marina Holešovice (3,56 MW). Mezi polyfunkčními objekty pak dominuje projekt Park View na Pankráci (1,34 MW),&#8220; dodal. Celkový instalovaný tepelný výkon firmy loni činil 1046 MW.
V investicích se firma loni zaměřila na dokončení obnovy parovodních sítí v Holešovicích. Na podzim tam PTAS vyřadila z provozu starý parní zdroj dálkového tepla. Byl nahrazen novým horkovodním zdrojem za téměř 140 milionů korun. Rozdíl v produkci škodlivin mezi starým a novým zdrojem činí podle dřívějšího vyjádření společnosti 98 procent.
Pražská teplárenská je z hlediska počtu provozovaných zařízení jednou z největších teplárenských společností v Česku. Dodává teplo do více než 230.000 domácností a do desítek administrativních budov, průmyslových podniků, školských a zdravotnických zařízení.