SuedLink - vedení pro větrnou energii a páteř Energiewende

Německo si v rámci své energetické strategie zvané Energiewende vytyčilo řadu ambiciózních cílů, které znamenají kompletní transformaci energetiky, tak jak ji dnes známe. Místo velkých centrálních zdrojů na fosilní paliva je cílem do roku 2050 přeorientovat energetiku na velké množství menších zdrojů a snížit zásadně produkci skleníkových plynů.

Jedním z cílů Energiewende je i odstavení všech německých jaderných elektráren do roku 2022. Tím ovšem vznikne, především v průmyslovém Bavorsku, nedostatek výkonu ve výši 30 % tamní spotřeby. Tuto situaci mají řešit nové větrné parky na severu Německa a nová elektrická vedení, která tuto energii přivedou na jih. A především výstavba nových „energetických dálnic“, jak bývají nová vedení nazývána, vyvolává řadu kontroverzí.

Propojení sever – jih

Do roku 2023 by dle desetiletého rozvojového plánu sítí (Netzentwicklungsplan, zkratka NEP) mělo vzniknout 36 nových vedení, která mají po dokončení výstavby dosáhnout délky 2800 km. Cena všech nových vedení je odhadována na 10 miliard eur.

Vzhledem k náročným povolovacím řízením, přistoupilo Německo k několika legislativním úpravám, aby rozvoj sítí podpořilo. Kromě energetického zákona (EnWG) a zákona o podpoře obnovitelných zdrojů (EEG) byly v německé legislativě zavedeny nové postupy schvalování a plánování (Bundesfachplanung), zákon o rozšíření sítě (EnLAG) a zákon o zrychlení výstavby sítě (NABEG).

Posouzení ekologických dopadů projektů provádí kromě jednotlivých spolkových ministerstev i celoněmecká síťová agentura (BNetzA). Nový způsob je rychlejší, účinnější a při plánování se počítá i se zapojením veřejnosti.

SuedLink

Součástí NEP je i tzv. SuedLink. Jde o vedení, které má klíčový význam a často bývá označováno jako „vedení pro větrnou energii“. Koridor SuedLink byl zařazen do plánu výstavby sítí v roce 2013 s jasně určenými body počátku a konce. Samotné zpracování vedení nové linky však dostaly za úkol dva správci přenosových soustav (TenneT a TransnetBW), přes jejichž území vedení prochází. Cílem bylo dotvořit optimální koridory s ohledem na dopady na občany i přírodu.

Technické podrobnosti

Projekt SuedLink je rozdělen na dvě části. První část tvoří většinu z celkové délky 800 km a vychází ze Šlesvická – Holštýnska přes Dolní Sasko, Severní Porýní – Vestfálsko a Hessensko do Bavorska. Druhá část vedení pak propojuje Bavorsko s Bádensko – Württemberskem.

Vzhledem ke značné délce vedení a konkrétnímu propojení sever – jih (point – to – point), byla zvolena technologie vysokonapěťového přenosu pomocí stejnosměrného proudu (HVDC). Tato technologie je preferována vzhledem ke své účinnosti přenosu s nízkými ztrátami. Více o technologii si můžete přečíst v našem dřívějším článku.

Přenášený výkon ve dvojitém vedení má být 4 GW (2 x 2 GW), při napětí 500 kV. Kromě klasických sloupů s dráty se na některých místech počítá i s využitím podzemních kabelů. A to přesto, že cena kabelů je násobně vyšší, než nadzemní vedení. Kabelová vedení se běžně uvažují především do míst, kde vedení překračuje řeky, nebo tam, kde by vysoká vedení (60 – 70 m) byla překážkou v krajině.

Kdo to všechno zaplatí?

Celkové výdaje na SuedLink jsou plánovány v řádu několika miliard eur. Tím se SuedLink stane jedním z nejdražších projektů nového propojení. Výdaje na výstavbu budou muset vynaložit přenosové společnosti TenneT a TransnetBW, přes jejichž území vedení prochází.

Ovšem vzhledem k tomu, že přenos je regulované odvětví energetiky, budou si moci přenosové společnosti zahrnout tyto výdaje do svých plánovaných výdajů a financovat je skrze zvýšení poplatku za přenosové služby. Regulaci přenosových společností v Německu zajišťuje Spolková síťová agentura (BNetzA). V konečném důsledku tedy tyto výdaje zaplatí samotní zákazníci (firmy a domácnosti).

Lidé proti vedení

Občané mají celou řadu možností, jak získat informace, nebo se aktivně zapojit do procesu plánování a schvalování. Během procesu plánování se počítá i s názory, nebo připomínkami od místních sdružení a občanských iniciativ.

Mnoha lidem se představa, že by jim v blízkosti domu nebo pozemku mělo vyrůst nové vedení o výšce až 70 m, příčí. Podél trasy vedení proto vznikla řada iniciativ bojujících proti výstavbě. Společný Svaz občanských iniciativ proti SuedLink (Bundesverband der Bürgerinitativen gegen SuedLink) se pak snaží výstavbu omezit, nebo úplně zastavit. A stížnosti nepřicházejí jen od občanů.

Bavorská ministryně hospodářství Ilse Aigner, přišla dokonce s návrhem, že by kontroverzní vedení vedlo úplně mimo území Bavorska a oklikou by tak bylo přivedeno přímo do Bádenska-Württemberska. Na to však reagovali politici sousedního státu velmi popuzeně.

„Není zde absolutně žádný technický důvod odchýlit se od dohodnutých postupů a takto zásadně upravit plány rozšiřování sítě. To by ostatně celý plán v podstatě vrátilo zpět na začátek. A to si z časových důvodů nemůžeme dovolit,“

reagoval Franz Untersteller, ministr životního prostředí za Bádensko-Württembersko

Plán výstavby se zřejmě nedodrží

SuedLink se stane největším dosavadním projektem rozšiřování vedení v celém Německu. Původní plán předpokládá dokončení vedení do roku 2022, kdy mají být odstaveny poslední německé jaderné elektrárny, které jsou právě v Bavorsku. S největší pravděpodobností ovšem celý projekt nabere vlivem stížností a zásahů ze strany veřejnosti několikaleté zpoždění. Zprovoznění vedení SuedLink je přitom klíčové pro zachování výkonové rovnováhy a možnosti pokračovat v rozšiřování větrných parků na severu země.

„SuedLink je páteří Energiewendwe,“

prohlásil Rainer Joswig, CEO TransnetBW

Celý projekt tak může být zpožděn až o 3 roky a reálné spuštění by mohlo přesáhnout rok 2025.

SuedLink se nakonec půjde zahrabat, doslova

Největší nevoli mezi občany vyvolává SuedLink především v Bavorsku. Místní lidé a organizace tedy přišli před nedávnem s návrhem, aby bylo celé vedení na území Bavorska vedeno podzemním kabelem. Takové řešení je sice technicky možné, ale vyžádalo by si násobně vyšší ceny a výrazné prodloužení projektu. Podzemní trasa uvrhá projekt vedení o několik let nazpět, protože u podzemních kabelů platí jiné zásady plánování a mnoho kroků by se muselo provést znovu a jinak.

Německo si je ovšem vědomo nezbytnosti vedení, a proto na začátku září připravilo spolkové ministerstvo hospodářství novelu zákona o rozšíření sítě (EnLAG), kde se s možností podzemních kabelů na delším území počítá. Podle náměstka ministra hospodářství, Wolfganga Harmse, by novela mohla být přijata do konce roku.

„V takových záležitostech nemůžeme jít striktně proti vůli občanů,“

prohlásil Wolfgang Harms, náměstek ministerstva hospodářství

Otázkou ovšem zůstává, jestli je kabelové vedení opravdu řešením. I při pokládání kabelů je totiž nezbytné dodržovat tzv. ochranné pásmo, kvůli kterému se musí vykácet široké pruhy lesů a na polích, kudy prochází kabely, není dovoleno nic pěstovat. Již nyní se proto začínají vyskytovat první námitky ekologů, kterým se tato varianta také nezamlouvá.

SuedLink za každou cenu?

Jak již bylo zmíněno, německé orgány si velmi dobře uvědomují, že bez SuedLink bude ohrožena celá koncepce Energiewende. Strukturální změna energetiky je ovšem v Německu spojena i s řadou dalších odvětví v průmyslu a službách a je proto velmi pravděpodobné, že bude na co nejrychlejší dokončení propojení kladen velký tlak. Ostatně, chybějící propojení mezi severem a jihem Německa je důvodem k instalaci transformátorů s posuvnou fází na hranici Německa a sousedního Polska a také v ČR. SuedLink je pro Energiewende a celou středoevropskou energetiku nepochybně naprosto klíčovým prvkem.

Zdroj úvodního obrázku: TransnetBW