Blížící se ukončení provozu všech jaderných elektráren v Německu, ke kterému má dojít již do konce roku 2022, nepředstavuje podle bavorského ministra ekonomiky žádnou hrozbu pro bezpečnost tamních dodávek elektrické energie. Bavorsko má podle něj dostatek plynových kapacit a může se spolehnout na dovoz elektřiny ze zahraničí.
Termín plánovaného ukončení provozu posledních německých jaderných elektráren se neúprosně blíží, přičemž vyvstávají otázky o budoucí bezpečnosti dodávek elektrické energie v různých regionech Německa, které z pohledu dodávek elektřiny mohou být deficitní. Podle Huberta Aiwangera, bavorského ministra ekonomiky, spolkové zemi Bavorsko nehrozí žádné nebezpečí.
<blockquote>„Žádná světla nezhasnou. Bavorsko má na svém dvorku více výkonu v plynových zdrojích, než kolik jaderného výkonu ubyde v síti,“ uvedl Hubert Aiwanger pro Augsburger Allgemeine.</blockquote>
Bavorský ministr <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/end-nuclear-no-threat-bavarias-power-supply-security-state-minister" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Clean Energy Wire uvedl</a>, že se Německo může vždy spolehnout na dovoz elektrické energie ze sousedních zemí. Ty však často využívají k výrobě elektřiny jaderné a uhelné elektrárny, nicméně podle Aiwangera bude o původu importované elektřiny rozhodovat trh.
Ministr rovněž zmínil řadu individuálních opatření, která mají pomoci spolkové zemi v její energetické transformaci. Jedná se například o navýšení kombinované výroby elektřiny a tepla, rozvoj vodních či biomasových zdrojů a dále výstavbu 300 větrných turbín do roku 2022. Výstavbu většího počtu větrných elektráren však v zemi zabrzdila striktní regulace pro jejich vzdálenost od obydlí.
Bavorsko se v žebříčku transformace energetických sektorů jednotlivých spolkových zemí umístilo na třetí příčce, přičemž v rozvoji obnovitelných zdrojů se zejména díky výstavbě solárních a biomasových zdrojů dostalo na první pozici.
<h2>Výstavba vedení ze severu Německa vázne a nabírá zpoždění</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-vedeni-nemecku-nadale-drhne-dve-klicova-vedeni-celi-dalsimu-rocnimu-zpozdeni/" target="_blank" rel="noopener">Výstavba nových vedení v Německu</a>, potřebných pro přenos elektřiny z větrných elektráren na severu země do těžiště spotřeby na jihu, i nadále drhne. Za druhé čtvrtletí letošního roku bylo zprovozněno pouze 28 km nových linek.
Nedostatečná vnitřní kapacita přenosových vedení v Německu je rovněž jedním z důvodů vysokých očekávaných síťových rezerv pro zimu 2022/2023. Během zimy 2022/2023 <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/odstaveni-jadernych-elektraren-nemecku-hrozi-nedostatek-rezervniho-vykonu-zimni-potreby" target="_blank" rel="noopener">podle regulátora Německo nemusí mít dostatek domácích zdrojů pro zajištění dostatečné rezervy</a>.
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Grafenrheinfeld byla první velkou jadernou elektrárnou v Bavorsku, která byla odstavena. (zdroj: Avda)

Německo

Ministr: Uzavření německých jaderných elektráren neohrozí bezpečnost dodávek v Bavorsku

Bavorská vláda se kvůli opožděné výstavbě páteřní linky přenosové soustavy ze severu a s tím spojenými obavami o zajištění dodávek elektřiny snaží udržet svou jadernou elektrárnu Isar v provozu co nejdéle. Aktuální návrh novelizace německého Atomového zákona však může znamenat její dřívější odstavení než v nejzazším možném termínu, kterým je rok 2022.
<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">Havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě</a> v roce 2011 měla za následek prohloubení již tak skeptického postoje Německa k jaderným elektrárnám. Také bavorská vláda chtěla co nejrychlejší odstavení své jaderné elektrárny Isar, která se nachází zhruba 75 kilometrů vzdušnou čarou od centra Mnichova. Co nejdříve mělo dojít k odstavení minimálně jednoho ze dvou bloků elektrárny. Potřebná novelizace atomového zákona byla schválena velmi rychle a měla za následek okamžité odstavení Isar 1 a dalších sedmi německých jaderných bloků.
<figure id="attachment_51789" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/150819_AA_Infografik_Station9_RS_CZ.png"><img class="size-large wp-image-51789" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/150819_AA_Infografik_Station9_RS_CZ-1024x779.png" alt="" width="1024" height="779" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Odstavené a provozované jaderné elektrárny v Německu. Zdroj: energiewende-global.com, upraveno</figcaption></figure>
Nyní, o sedm let později, má dojít k další novelizaci německého zákona o atomové energii. S návrhem novely má ovšem problém bavorská vláda, důvod je nyní zcela opačný &#8211; obava, že 2. blok elektrárny Isar bude odstaven dříve než ve svém zákonem stanoveném nejzazším termínu v roce 2022.
Bavorsko, které je jedním z průmyslových center Německa, se obává o zajištění dodávek elektřiny. Blok Isar 2 vyrábí ročně přes 11 TWh elektrické energie, <a href="https://www.preussenelektra.de/de/unsere-kraftwerke/kraftwerkisar.html">zhruba 12 % celkové spotřeby elektřiny v Bavorsku</a>. Páteřní linka přenosového vedení SuedLink, která má průmyslový jih spojit s obnovitelnými zdroji zaplaveným severem země čelí zpoždění. Původně měla být hotova současně s odstavením posledních jaderných bloků v roce 2022.
Aktuálně se očekává, že by měla být dokončena v roce 2025. Podle vyjádření Lexe Hartmanna z roku 2016, ředitele společnosti Tennet, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/suedlink-dokonceni-paterni-linky-vedeni-nemecka-odlozeno-na-2025/">se jedná o „ambiciózní harmonogram“</a>, jisté pochybnosti o tomto datu <a href="http://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende/">vyjádřil i Peter Hoffmann</a>, odpovědný za zajištění provozu přenosové soustavy společnosti Tennet.
<h2>Co mění návrh novely německého Atomového zákona?</h2>
Stanovení maximálního možného množství elektřiny (tzv. zbytkové elektřiny), které mohou jednotlivé jaderné bloky vyrobit, proběhlo ještě v první fázi německého odklonu od jaderné energetiky na přelomu tisíciletí za vlády FDP a Zelených. Teprve koaliční vláda CDU/CSU a FDP stanovila, nad maximální množství elektřiny, i pevné termíny postupného odstavování jednotlivých bloků jaderných elektráren.
<figure id="attachment_195" style="width: 997px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/GER_Shutdown.png"><img class="size-full wp-image-195" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/GER_Shutdown.png" alt="Odstavování jaderných elektráren - Německo" width="997" height="677" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Nejzazší termíny odstavování jednotlivých jaderných bloků v Německu. Zdroj: energytransition.de</figcaption></figure>
Provozovatelé jaderných elektráren Vattenfall a RWE byli podle názoru soudců z Karlsruhe tehdejším výslovným rozhodnutím Spolkového ústavního soudu znevýhodněny. Byl jim sice přidělen příslušný objem zbytkové elektřiny, ovšem stanovené termíny odstavování elektráren znamenaly, že obě společnosti nyní nedisponují elektrárnami, ve kterých by mohly tuto jadernou energii vyrobit.
Ačkoliv by toto množství elektřiny mohly prodat jiným provozovatelům jaderných elektráren, novela atomového zákona nyní zavádí, že pokud k tomu &#8222;navzdory vážnému úsilí&#8220; nedojde, budou společnosti odškodněny. Právě s tímto bodem má problém bavorská vláda, jelikož E.ON, provozovatel bloku Isar 2, nedisponuje dostatečným množstvím zbytkové energie. To by tak mohlo znamenat dřívější uzavření 2. bloku jaderné elektrárny Isar.
<h2>Objem elektrické energie pro blok Isar 2 je dostačující pouze do jara 2020</h2>
<figure id="attachment_47576" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/1513231364968.jpg"><img class="size-large wp-image-47576" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/1513231364968-1024x392.jpg" alt="" width="1024" height="392" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Isar. Zdroj: PreussenElektra</figcaption></figure>
Nejzazší termín odstavení bloku Isar 2 byl stanoven na konec roku 2022. Isar 2 se tak stal jednou ze tří jaderných elektráren, které mají být odstaveny jako poslední. Bavorsko nyní pro zajištění dodávek elektřiny potřebuje, aby byl zbývající blok jaderné elektrárny Isar provozován, jak nejdéle to bude možné, tedy do zákonem stanoveného termínu na konci roku 2022.
<a href="https://www.bfe.bund.de/SharedDocs/Downloads/BfE/DE/berichte/kt/elektrizitaetsmenge-2017.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=3">Množství elektřiny pro blok Isar 2</a> je však dostačující do jara 2020. Poté by provozovatel elektrárny, společnost E.ON, musel převést energii z jiných elektráren, například ze svého v roce 2011 trvale odstaveného reaktoru Krümmel, jehož vlastníkem je E.ON napůl s Vattenfallem.
Hrozbou pro bavorskou vládu ovšem je, pokud by pro E.ON a ostatní provozovatele bylo výhodnější elektrárny odstavit a inkasovat státní odškodnění. Co je míněno &#8222;vážným úsilím&#8220;, není v návrhu zákona podrobně vysvětleno. V případě Isar 2 by tak mohlo k odstavení dojít dříve, než se očekávalo. To je důvodem, proč se bavorské Ministerstvo hospodářství nyní dožaduje změn v zákoně.
<blockquote>
„V tomto ohledu je pro Bavorsko důležité, aby bylo nejvyšší možné zbytkové množství ostatních jaderných elektráren převedeno na elektrárnu Isar 2,&#8220; uvádí <a href="http://www.sueddeutsche.de/politik/atomausstieg-lang-lebe-isar-1.3981995!amp?__twitter_impression=true">dle listu Süddeutsche Zeitung</a> bavorská vláda k návrhu zákona.
</blockquote>
Naopak Spolkovému ministerstvu pro životní prostředí by nebylo rychlejší odstavení elektrárny proti srsti.
<blockquote>
&#8222;Náš návrh je zaměřen na co nejrychlejší postupné vyřazování jaderných elektráren, jak bylo stanoveno v hlavních bodech v širokém politickém a společenském konsensu v roce 2011,&#8220; prezentuje svůj postoj k problematice ministerstvo.
</blockquote>
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Isar, Bavorsko. Autor: Bjoern Schwarz

Jaderné elektrárny

Bavorská vláda bojuje za nejdelší možný provoz jaderného bloku Isar 2

V Německém Holzkirchenu byl proveden úspěšný test <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/geotermalni-energie/">geotermálního vrtu</a>. Zkouška se pyšní nejvyšší dosaženou teplotou úspěšného nízkoentalpického geotermálního projektu v jižním Německu. <a href="https://www.linkedin.com/pulse/hottest-successful-geothermal-well-southern-germany-schneider">Uvedl to Dr. Jochen Schneider</a>, jednatel společnosti Hydrosion, která na projektu spolupracuje s Geothermie Holzkirchen.
Samotný geoterální vrt v Holzkirchenu byl dokončen zhruba v polovině března a dosahuje hloubky okolo 5 km pod zemským povrchem a celkové délky okolo 6,1 km. Během testu byla dosažena teplota 150 °C při konstantním pumpování 50 l vody za sekundu.
<blockquote class="twitter-tweet tw-align-center">
Positive test results from our <a href="https://twitter.com/hashtag/geothermal?src=hash">#geothermal</a> project in <a href="https://twitter.com/hashtag/Holzkirchen?src=hash">#Holzkirchen</a>. &gt;150°C &amp; ~50 l/s ?? 
Amazing videos courtesy of <a href="https://t.co/Eg56hvekvd">https://t.co/Eg56hvekvd</a> <a href="https://t.co/r6YUKhvPhP">pic.twitter.com/r6YUKhvPhP</a>
— ERDWERK (@ERDWERK_GmbH) <a href="https://twitter.com/ERDWERK_GmbH/status/845195775604752387">24. března 2017</a>
</blockquote>

Cílem společnosti Geothermie Holzkirchen je <a href="https://www.gw-holzkirchen.de/cms/Geothermie/Kraftwerksbau/Unterlagen-zur-europaweiten-Ausschreibung/HOK-160310-EPC-EU-Bekanntmachung-Rev1-final-20160315.pdf">do konce letošního roku zprovoznit</a> geotermální elektrárnu o výkonu 3 MWe, případně při vhodných podmínkách až 4 MWt. Současně počítá s výrobou až 40 GWh tepelné energie ročně, která bude dodávána do v budoucnu rozšířené soustavy centrálního zásobování teplem v Holzkirchenu. Bohužel nebyly prozatím zveřejněny náklady projektu.
<figure id="attachment_37249" style="width: 800px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Bild-61-Pumptests-in-den-Abendstunden2.jpg"><img class="size-full wp-image-37249" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Bild-61-Pumptests-in-den-Abendstunden2.jpg" alt="Geotermální projekt v Bavorském Holzkirchenu. Zdroj: Geothermie Holzkirchen" width="800" height="1066" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Geotermální projekt v Bavorském Holzkirchenu. Zdroj: Geothermie Holzkirchen</figcaption></figure>
<h2>V Bavorsku se plánují další podobné projekty</h2>
Další geotermální projekty na jihu Bavorska, víceméně ve stejné zeměpisné šířce jako je Holzkirchen, jsou již na cestě. Ve Weilheimu, kde na projektu spolupracuje italský Enel, probíhá navrtávání prvního vrtu. Projekt Geretsried, který prozatím dosáhl nejvyšší teploty 160 ° C, začne s navrtáním druhého vrtu, jelikož při prvním pokusu nebyla nalezena žádná geotermální voda.

Obnovitelné zdroje

Geotermální projekt v Bavorsku dosáhl nejvyšší teploty úspěšného vrtu v jižním Německu

Německé spolkové země Severní-Porýní Vestfálsko a Bavorsko společně navrhly zastropování výše poplatku na podporu pro obnovitelné zdroje, který platí spotřebitelé v účtech za elektřinu. Ten má činit v roce 2017 celkem 6,88 eurocentu/kWh, oproti letošním 6,35 eurocentu/kWh.
Rostoucí německý poplatek na podporu obnovitelných zdrojů přinutil představitele některých spolkových zemí uvažovat nad možnostmi, jak omezit jeho vliv na cenu elektřiny koncovým odběratelům. Jeden z návrhů vznikl v Bavorsku a Severním-Porýní Vestfálsku.
Tento návrh počítá se zastropováním výše poplatku na úrovni 6,5 eurocentu/kWh, zbylá část platby by pocházela ze speciálního fondu.
Fond by fungoval tím způsobem, že by si na počátku vypůjčil peníze, ze kterých by doplácel potřebné prostředky na výplatu podpory pro výrobce z OZE nad rámec vybraných prostředků od spotřebitelů.
Podle analýzy k návrhu by měl objem fondu dosáhnout až <a href="http://www.rp-online.de/wirtschaft/nrw-fordert-deckelung-der-eeg-umlage-aid-1.6327613">29 mld. EUR v roce 2029</a>. Následně by měly finanční prostředky potřebné na podporu OZE výrazně klesnout, díky čemuž by vznikl prostor ke splácení vypůjčených prostředků.
Předpokladem je, že by měly být půjčky splaceny v roce 2038. Ve výsledku by se tedy jednalo pouze o rozložení finanční zátěže do delšího časového období.
<img class="aligncenter size-full wp-image-10655" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Muppandal-wind-park.jpg" alt="Muppandal wind park" width="960" height="719" />
Obě spolkové země nyní chtějí získat podporu mezi dalšími z celkem 16 spolkových zemí. Pokud by měl návrh úspěch, musel by získat souhlas i německé federální vlády.
Po výrazném růstu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů způsobilého pro finanční podporu se řada analytiků obává, že do roku 2020 může dojít k výraznému růstu konečné ceny elektřiny pro domácnosti.
Ta by rostla především díky vysokému poplatku na podporu OZE. V posledních letech se koncové ceny elektřiny dařilo držet na podobné úrovni <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecky-poplatek-na-oze-opet-vzroste-spotrebitel-si-ale-stezovat-nebude/">díky poklesu ceny silové elektřiny na burze</a>.
Oznámení o růstu poplatku na OZE na 6,88 eurocentu/kWh bylo zveřejněno na konci minulého týdne, kdy jej oznámili němečtí provozovatelé přenosových soustav. Kromě poplatku na OZE budou zvýšeny i poplatky za přenos elektřiny, například <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemci-si-priplati-tennet-zvysi-poplatky-za-prenos-elektriny-o-80/">TenneT jej hodlá zvýšit o 80 %</a>.

Zastropují si Němci poplatek na OZE? Příští rok opět vzroste

Německá společnost Wintershall, největší německý producent ropy a zemního plynu, požaduje po Evropské komisi možnost <a href="https://www.wintershall.com/press-media/press-releases/detail/bavarias-economic-motor-runs-on-natural-gas.html" target="_blank">plného využití přepravní kapacity plynovodu OPAL</a>, aby zajistila bezpečné dodávky plynu na jih Německa. Podle současných nařízení EU může být plynovod provozován pouze z poloviny své celkové kapacity.
Zemní plyn hraje v současné době důležitou roli v energetice Bavorska, jejíž význam v následujících letech s velkou pravděpodobností dále poroste. Plynovod OPAL tak má zajistit vyšší úroveň bezpečnosti a spolehlivosti dodávek na jih Německa, jelikož umožňuje přímou přepravu ruského plynu s výjimkou krátkého úseku plynovodu Gazela na území České republiky.
Projekt 470 km dlouhého plynovodu OPAL, do nějž Wintershall společně s Gazpromem společně nainvestovaly přes miliardu eur, umožňuje přepravovat plyn mimo území Ukrajiny. Gazprom <a href="http://oenergetice.cz/plyn/gazprom-nord-stream-2-prudce-snizi-tranzit-plynu-pres-ukrajinu/" target="_blank">plánuje přepravu plynu přes Ukrajinu v budoucnu výrazně omezit</a>, umožnit by to mělo vybudování plynovodu Nord Stream 2.
<blockquote>
„Brusel by již neměl blokovat plánované využívání plné kapacity německého plynovodu. Evropská unie musí samozřejmě reagovat na vývoj situace na Ukrajině, ale ekonomický smysl nesmí být zastíněn zahraniční politikou.“
Mario Mehren, předseda představenstva společnosti Wintershall
</blockquote>
V současné době Bavorsko produkuje téměř polovinu elektrické energie v jaderných elektrárnách, ty by však měly být do roku 2022 odstaveny. Podle plánů německé vlády by jejich výkon měl být nahrazen především elektřinou z offshore větrných parků na severu Německa.
K tomu však bude potřeba značně posílit přenosové kapacity mezi severem a jihem země, což se v současné době zatím ne zcela daří – v první polovině letošního roku přibylo v Německu <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-prenosoveho-vedeni-v-nemecku-nezrychluje-pribyva-po-kilometrech/" target="_blank">pouhých 25 km přenosových vedení</a>.
<h2>Bavorsko se bez plynu v nejbližší době neobejde</h2>
„V roce 2022, pokud ne dříve, bude Bavorsko čelit obtížím se zásobováním elektrickou energií. V této době, kdy poslední německé jaderné elektrárny v Bavorsku budou odpojeny od sítě, bude panovat nedostatek výkonu o hodnotě až 4 GW. Obnovitelné zdroje toto nemohou nahradit, přinejmenším ne za dostupnou a rozumnou cenu,“ dodává Mario Mehren.
Jedním z možných zdrojů, jež by měly nahradit chybějící výkon, by se mohly stát plynové elektrárny. Bavorská vláda již nyní předpovídá, že podíl plynu na výrobě elektrické energie by mohl do roku 2025 vzrůst z 8,9 % (2014) až na 23 %. Již v současné době má zemí plyn významnou pozici v ekonomice Bavorska, kdy pokrývá celou třetinu energetických potřeb tamního výrobního sektoru a zhruba pětinu celkové spotřeby primární energie ve spolkové zemi.

Plynárenství

Největší německý producent plynu žádá Brusel o uvolnění plynovodu OPAL

Spolková země Německa Bavorsko, která na konci roku 2014 zavedla pravidlo pro omezení staveb větrných elektráren, v prvním čtvrtletí tohoto roku neevidovala žádnou žádost o stavbu větrníku. Podle neoficiálních informací tomu je stejně i v druhém čtvrtletí. 
Zkušenosti s pravidlem &#8222;10H&#8220; z Bavorska ukazují na to, že se jedná o zásadní zásah do možností, kde stavět <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/" target="_blank">větrné elektrárny</a>. Zatímco za celý rok 2014 bylo schváleno 187 nových větrných elektráren, od přijetí nové legislativy toto číslo výrazně klesá.
Za celý rok 2015 byla na území největší německé spolkové země schválena výstavba 65 elektráren, pouze třetina byla schválena při účinnosti nových pravidel. To dokazuje i skutečnost, že za třetí čtvrtletí bylo schváleno pouze 8 nových elektráren a ve čtvrtém již jen pět.
<blockquote>
Pravidlo &#8222;10H&#8220;: Podle tohoto pravidla musí být vzdálenost větrné elektrárny od nejbližšího obydlí nejméně desetkrát větší, než je výška této elektrárny. V praxi jde u nových větrných turbín o okruh cca 1.5 km. 
</blockquote>
Pokles nových povolení pro větrníky se zastavil až na počátku tohoto roku, kdy <a href="http://energyload.eu/energiewende/deutschland/antrag-windkraft-bayern-2016/" target="_blank">dosáhl nulové hodnoty</a>. V prvních třech měsících nebyla schválena jediná větrná elektrárna. Obdobně tomu je podle neoficiálních informací i v druhém čtvrtletí tohoto roku.
<figure id="attachment_11016" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Polsko-podpora-oze-ilustracni-foto.jpg"><img class="size-large wp-image-11016" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Polsko-podpora-oze-ilustracni-foto-1024x625.jpg" alt="Podpora OZE v Polsku. Ilustrační foto." width="1024" height="625" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto.</figcaption></figure>
Snahy Německa jsou přitom odlišné. Výstavba větrných elektráren má být omezována <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/eeg-v-nemecku-schvalili-reformu-podpory-zelene-energie/">výrazněji v severní části země</a>, odkud není při velkých výkonech možné výkon přenášet do míst spotřeby. Nové elektrárny mají být stavěny především na jihu, kde dojde dle plánu v roce 2021 a 2022 k odstavení posledních jaderných elektráren.
<h2>Pravidlo 10H zavádí i Polsko</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/polsko-prijalo-zakon-ktery-vyrazne-limituje-vetrne-elektrarny/" target="_blank">Novou legislativu</a>, která taktéž zavádí pravidlo 10H, má i Polsko, kde ji již <a href="http://www.intellinews.com/new-legislation-on-renewable-energy-threatens-wider-polish-power-system-warns-moody-s-100904/" target="_blank">podepsal polský prezident</a>. Nově zavedená pravidla pro větrníky jdou ještě dále, než v Bavorsku. K pravidlu 10H přibývá i vyšší daň z nemovitosti a každé dva roky zpoplatněný audit.
Polský trh s větrnými elektrárnami byl přitom označován za <a href="http://psew2016.pl/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=86:poland-one-of-the-most-perspective-wind-energy-markets-in-the-eu&amp;catid=9&amp;Itemid=109&amp;lang=en" target="_blank">jeden z nejperspektivnějších v Evropě</a>, nyní se ale podmínky změnily ve prospěch ochrany uhelného průmyslu. Investice v Polsku měla v plánu i česká energetická skupina ČEZ, která má v plánech 15 větrných elektráren na polském území. ČEZu kvůli tomu <a href="http://www.kurzy.cz/zpravy/400209-cezu-hrozi-odpisovani-investic-do-vetrnych-parku-v-polsku/" target="_blank">hrozí odpis investic</a>.

Větrné elektrárny

Bavorsko přestalo stavět větrné elektrárny, Polsko ho následuje

Německo si v rámci své energetické strategie zvané <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/energiewende-a-jeji-cile/" target="_blank">Energiewende</a> vytyčilo řadu ambiciózních cílů, které znamenají kompletní transformaci energetiky, tak jak ji dnes známe. Místo velkých centrálních zdrojů na fosilní paliva je cílem do roku 2050 přeorientovat energetiku na velké množství menších zdrojů a snížit zásadně produkci skleníkových plynů.
Jedním z cílů Energiewende je i odstavení všech německých jaderných elektráren do roku 2022. Tím ovšem vznikne, především v průmyslovém Bavorsku, nedostatek výkonu ve výši 30 % tamní spotřeby. Tuto situaci mají řešit nové větrné parky na severu Německa a nová elektrická vedení, která tuto energii přivedou na jih. A především výstavba nových „energetických dálnic“, jak bývají nová vedení nazývána, vyvolává řadu kontroverzí.
<h2>Propojení sever &#8211; jih</h2>
Do roku 2023 by dle desetiletého rozvojového plánu sítí (<a href="http://www.netzentwicklungsplan.de/en/content/transmission-system-operators">Netzentwicklungsplan</a>, zkratka NEP) mělo vzniknout 36 nových vedení, která mají po dokončení výstavby dosáhnout délky 2800 km. Cena všech nových vedení je <a href="http://www.spiegel.de/wirtschaft/unternehmen/suedlink-betreiber-praesentieren-plaene-fuer-laengste-stromtrasse-a-951609.html" target="_blank">odhadována</a> na 10 miliard eur.
Vzhledem k náročným povolovacím řízením, přistoupilo Německo k několika legislativním úpravám, aby rozvoj sítí podpořilo. Kromě energetického zákona (<a href="http://www.gesetze-im-internet.de/enwg_2005/" target="_blank">EnWG</a>) a zákona o podpoře obnovitelných zdrojů (<a href="http://www.gesetze-im-internet.de/eeg_2014/index.html" target="_blank">EEG</a>) byly v německé legislativě zavedeny nové postupy schvalování a plánování (<a href="http://www.netzausbau.de/DE/Verfahren/Bundesfachplanung/Bundesfachplanung-node.html" target="_blank">Bundesfachplanung</a>), zákon o rozšíření sítě (<a href="http://www.gesetze-im-internet.de/enlag/" target="_blank">EnLAG</a>) a zákon o zrychlení výstavby sítě (<a href="http://www.gesetze-im-internet.de/nabeg/" target="_blank">NABEG</a>).
Posouzení ekologických dopadů projektů provádí kromě jednotlivých spolkových ministerstev i celoněmecká síťová agentura (<a href="http://www.bundesnetzagentur.de/DE/Home/home_node.html" target="_blank">BNetzA</a>). Nový způsob je rychlejší, účinnější a při plánování se počítá i se zapojením veřejnosti.
<figure id="attachment_12007" style="width: 464px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/TSO-v-Německu.png"><img class="size-medium wp-image-12007" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/TSO-v-Německu-464x512.png" alt="Přenosové společnosti v Německu. Zdroj: NETZENTWICKLUNGSPLAN STROM 2025" width="464" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Přenosové společnosti v Německu. Zdroj: NETZENTWICKLUNGSPLAN STROM 2025</figcaption></figure>
<h2>SuedLink</h2>
Součástí NEP je i tzv. SuedLink. Jde o <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/vodice-venkovnich-elektrickych-vedeni/" target="_blank">vedení</a>, které má klíčový význam a často bývá označováno jako „vedení pro větrnou energii“. Koridor <a href="http://suedlink.tennet.eu/" target="_blank">SuedLink</a> byl zařazen do plánu výstavby sítí v roce 2013 s jasně určenými body počátku a konce. Samotné zpracování vedení nové linky však dostaly za úkol dva správci přenosových soustav (<a href="http://www.tennet.eu/" target="_blank">TenneT</a> a <a href="http://www.transnetbw.de/" target="_blank">TransnetBW</a>), přes jejichž území vedení prochází. Cílem bylo dotvořit optimální koridory s ohledem na dopady na občany i přírodu.
<h3>Technické podrobnosti</h3>
Projekt SuedLink je rozdělen na dvě části. První část tvoří většinu z celkové délky 800 km a vychází ze Šlesvická &#8211; Holštýnska přes Dolní Sasko, Severní Porýní &#8211; Vestfálsko a Hessensko do Bavorska. Druhá část vedení pak propojuje Bavorsko s Bádensko &#8211; Württemberskem.
Vzhledem ke značné délce vedení a konkrétnímu propojení sever – jih (point – to – point), byla zvolena technologie vysokonapěťového přenosu pomocí stejnosměrného proudu (HVDC). Tato technologie je preferována vzhledem ke své účinnosti přenosu s nízkými ztrátami. Více o technologii si můžete přečíst <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank">v našem dřívějším článku</a>.
Přenášený výkon ve dvojitém vedení má být 4 GW (2 x 2 GW), při napětí 500 kV. Kromě klasických sloupů s dráty se na některých místech počítá i s využitím podzemních kabelů. A to přesto, že cena kabelů je násobně vyšší, než nadzemní vedení. Kabelová vedení se běžně uvažují především do míst, kde vedení překračuje řeky, nebo tam, kde by vysoká vedení (60 – 70 m) byla překážkou v krajině.
<figure id="attachment_11999" style="width: 386px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/SuedLInk-trasa.png"><img class="size-medium wp-image-11999" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/SuedLInk-trasa-386x512.png" alt="Trasa vedení SuedLink. Zdroj: Bürgerinitativen gegen SuedLink" width="386" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení SuedLink. Zdroj: Bürgerinitativen gegen SuedLink</figcaption></figure>
<h3>Kdo to všechno zaplatí?</h3>
Celkové výdaje na SuedLink jsou plánovány v řádu několika miliard eur. Tím se SuedLink stane jedním z nejdražších projektů nového propojení. Výdaje na výstavbu budou muset vynaložit přenosové společnosti TenneT a TransnetBW, přes jejichž území vedení prochází.
Ovšem vzhledem k tomu, že přenos je regulované odvětví energetiky, budou si moci přenosové společnosti zahrnout tyto výdaje do svých plánovaných výdajů a financovat je skrze zvýšení poplatku za přenosové služby. Regulaci přenosových společností v Německu zajišťuje Spolková síťová agentura (BNetzA). V konečném důsledku tedy tyto výdaje zaplatí samotní zákazníci (firmy a domácnosti).
<h3>Lidé proti vedení</h3>
Občané mají celou řadu možností, jak získat informace, nebo se aktivně zapojit do procesu plánování a schvalování. Během procesu plánování se počítá i s názory, nebo připomínkami od místních sdružení a občanských iniciativ.
Mnoha lidem se představa, že by jim v blízkosti domu nebo pozemku mělo vyrůst nové vedení o výšce až 70 m, příčí. Podél trasy vedení proto vznikla řada iniciativ bojujících proti výstavbě. Společný Svaz občanských iniciativ proti SuedLink (<a href="http://buergerinitiativen-gegen-suedlink.de/" target="_blank">Bundesverband der Bürgerinitativen gegen SuedLink</a>) se pak snaží výstavbu omezit, nebo úplně zastavit. A stížnosti nepřicházejí jen od občanů.
Bavorská ministryně hospodářství Ilse Aigner, přišla dokonce s návrhem, že by kontroverzní vedení vedlo úplně mimo území Bavorska a oklikou by tak bylo přivedeno přímo do Bádenska-Württemberska. Na to však reagovali politici sousedního státu velmi popuzeně.
<blockquote>
&#8222;Není zde absolutně žádný technický důvod odchýlit se od dohodnutých postupů a takto zásadně upravit plány rozšiřování sítě. To by ostatně celý plán v podstatě vrátilo zpět na začátek. A to si z časových důvodů nemůžeme dovolit,&#8220;
reagoval Franz Untersteller, ministr životního prostředí za Bádensko-Württembersko
</blockquote>
<h3>Plán výstavby se zřejmě nedodrží</h3>
SuedLink se stane největším dosavadním projektem rozšiřování vedení v celém Německu. Původní plán předpokládá dokončení vedení do roku 2022, kdy mají být odstaveny poslední německé jaderné elektrárny, které jsou právě v Bavorsku. S největší pravděpodobností ovšem celý projekt nabere vlivem stížností a zásahů ze strany veřejnosti několikaleté zpoždění. Zprovoznění vedení SuedLink je přitom klíčové pro zachování výkonové rovnováhy a možnosti pokračovat v rozšiřování větrných parků na severu země.
<blockquote>
„SuedLink je páteří Energiewendwe,“ 
prohlásil Rainer Joswig, CEO TransnetBW 
</blockquote>
Celý projekt tak může být zpožděn až o 3 roky a reálné spuštění by mohlo přesáhnout rok 2025.
<figure id="attachment_12015" style="width: 376px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://www.spiegel.de/static/happ/_pattern/map/gmap/v1/pub/#xml=61907"><img class="wp-image-12015 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/Interaktivní-mapa-376x512.png" alt="Interaktivní mapa vedení SuedLink. Zdroj: Spiegel.de" width="376" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text"><a href="http://www.spiegel.de/static/happ/_pattern/map/gmap/v1/pub/#xml=61907" target="_blank">Interaktivní mapa vedení SuedLink. Zdroj: Spiegel.de</a></figcaption></figure>
<h2>SuedLink se nakonec půjde zahrabat, doslova</h2>
Největší nevoli mezi občany vyvolává SuedLink především v Bavorsku. Místní lidé a organizace tedy přišli před nedávnem s <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/kabelove-vedeni-pro-sudlink-byl-by-3-8x-drazsi/" target="_blank">návrhem</a>, aby bylo celé vedení na území Bavorska vedeno podzemním kabelem. Takové řešení je sice technicky možné, ale vyžádalo by si násobně vyšší ceny a výrazné prodloužení projektu. Podzemní trasa uvrhá projekt vedení o několik let nazpět, protože u podzemních kabelů platí jiné zásady plánování a mnoho kroků by se muselo provést znovu a jinak.
Německo si je ovšem vědomo nezbytnosti vedení, a proto na začátku září připravilo spolkové ministerstvo hospodářství <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecka-legislativa-podpori-rozvoj-kabeloveho-vedeni/" target="_blank">novelu zákona</a> o rozšíření sítě (EnLAG), kde se s možností podzemních kabelů na delším území počítá. Podle náměstka ministra hospodářství, Wolfganga Harmse, by novela mohla být přijata do konce roku.
<blockquote>
„V takových záležitostech nemůžeme jít striktně proti vůli občanů,“ 
prohlásil Wolfgang Harms, náměstek ministerstva hospodářství
</blockquote>
Otázkou ovšem zůstává, jestli je kabelové vedení opravdu řešením. I při pokládání kabelů je totiž nezbytné dodržovat tzv. ochranné pásmo, kvůli kterému se musí vykácet široké pruhy lesů a na polích, kudy prochází kabely, není dovoleno nic pěstovat. Již nyní se proto začínají vyskytovat první námitky ekologů, kterým se tato varianta také nezamlouvá.
<figure id="attachment_10211" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Südlink-německo-HVDC-kabel.jpg"><img class="size-medium wp-image-10211" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Südlink-německo-HVDC-kabel-512x296.jpg" alt="HVDC kabel pro vedení SuedLink" width="512" height="296" /></a><figcaption class="wp-caption-text">HVDC kabel pro vedení SuedLink</figcaption></figure>
<h2>SuedLink za každou cenu?</h2>
Jak již bylo <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/obrat-v-nemecku-pro-sudlink-bude-prioritou-hvdc-kabel/" target="_blank">zmíněno</a>, německé orgány si velmi dobře uvědomují, že bez SuedLink bude ohrožena celá koncepce Energiewende. Strukturální změna energetiky je ovšem v Německu spojena i s řadou dalších odvětví v průmyslu a službách a je proto velmi pravděpodobné, že bude na co nejrychlejší dokončení propojení kladen velký tlak. Ostatně, chybějící propojení mezi severem a jihem Německa je důvodem k instalaci transformátorů s posuvnou fází na hranici Německa a sousedního Polska a <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/stavba-ochrannych-pst-transformatoru-proti-pretokum-z-nemecka-zahajena/" target="_blank">také v ČR</a>. SuedLink je pro Energiewende a celou středoevropskou energetiku nepochybně naprosto klíčovým prvkem.
Zdroj úvodního obrázku: TransnetBW