Němečtí provozovatelé uhelných elektráren hovoří v souvislosti se současnou podobou návrhu zákona o odklonu od uhlí o devalvaci svých investic. Odškodné za odstavování novějších černouhelných zdrojů ani příspěvek na konverzi nebo náhradu uhelných KVET zdrojů nepovažují za dostatečné. Od německé vlády přicházejí signály naznačující, že by vláda měla provozovatelům vyhovět. Informaci <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-bundesregierung-ringt-um-kohleausstiegsgesetz-kraftwerkbetreiber-bemaengeln-kohleersatzbonus/25880144.html?share=twitter">přinesl list Handelsblatt</a>.
Podle německého spolkového ministerstva hospodářství by měl zákon o odklonu od uhlí vyřešit veškeré parlamentní překážky „pokud možno v první polovině roku 2020“. Z pohledu provozovatelů uhelných elektráren však všechny kontroverzní otázky doposud uspokojivě vyřešeny nebyly.
<h2>Příliš nízké příspěvky na konverzi nebo náhradu KVET zdrojů</h2>
<figure id="attachment_44023" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg"><img class="size-full wp-image-44023" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-768x616.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-1024x821.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-725x581.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-800x641.jpg 800w" alt="" width="1200" height="962" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Teplárna na severu Mnichova. Zdroj: SWM</figcaption></figure>
To se týká zejména bonusu, který by měli provozovatelé dostávat za konverzi nebo náhradu svých uhelných zdrojů pro kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) vysokoúčinnými KVET zdroji na plyn, biomasu, odpad nebo kapalná paliva. Jeho výše <a href="https://www.klimareporter.de/images/dokumente/2019/12/kohleausstiegsgesetz-referentenentwurf-03-12-2019.pdf">v současném návrhu zákona, stanovená na 180 eur na kW instalovaného výkonu</a>, dle provozovatelů nepokryje nezbytné investice.
Asociace komunálních podniků (VKU), která sdružuje tzv. Stadtwerke, neboli městské společnosti, které působí, mimo jiné, jako výrobci a dodavatelé elektřiny a tepla ve městech, uvádí, že náklady na konverzi zdrojů jsou zhruba 2,5násobné. Navrhuje tak bonus ve výši 450 eur, pokud má být iniciativa přestavět zdroje úspěšná. Ingbert Liebing, generální ředitel VKU, připouští, že příslušnou výši bonusu není snadné určit. Ovlivňuje ji mnoho faktorů, které se zdroj od zdroje výrazně liší.
<blockquote>„Je však jasné, že 180 eur by nikdy nestačilo. Řada našich členských společností může velmi věrohodně ilustrovat, že i 450 eur, které navrhujeme, jsou velkou výzvou,“ uvedl Liebing.</blockquote>
<h2>Problému s výší bonusu si je vědoma i sama německá vláda</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<blockquote> „180 eur je určitě příliš málo. Nepředstavuje to motivaci ke konverzi elektráren. Proto výši změníme. Výše bonusu pro konverzi zdrojů by také měla odrážet stáří zdroje a jeho významnost z pohledu systému,“ uvedl Bernd Westphal, mluvčí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).</blockquote>
Liebing je přesvědčen, že konverze stávajících kogeneračních jednotek nebude stačit k zajištění požadovaného výkonu. Pro zajištění dostatečného tepelného i elektrického výkonu bude vedle konverze stávajících zdrojů nezbytné stavět také zdroje nové. VKU proto požaduje vyšší podporu kogeneračních zdrojů v zákoně o KVET.
<h2>Problémovým bodem je také odškodnění provozovatelů černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_34901" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2048px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg"><img class="size-full wp-image-34901" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-512x332.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-768x498.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-1024x664.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-725x470.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-800x519.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1328" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Německá černouhelná elektrárna Altbach/Deizisau. Druhý blok uvedený do provozu v roce 1997 je jedním z nejmodernějších černouhelných bloků pro výrobu elektřiny a tepla v Evropě. Zdroj: EnBW</figcaption></figure>
Problémy představují také plánovaná nařízení pro odstavování černouhelných elektráren. Zatímco provozovatelé hnědouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">si sjednávají kompenzaci za odstavení s vládou individuálně</a>, aukční mechanismus v případě černouhelných elektráren vystavuje riziku zejména provozovatele mladších zdrojů. Po roce 2027 totiž mají být černouhelné zdroje nuceně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">odstavovány bez nároku na kompenzace</a>.
Německá vláda signalizuje možné ústupky i v tomto ohledu. Podle Westphala existuje i zde prostor pro zlepšení.
<blockquote>„Chápu kritiku jednotlivých provozovatelů, kteří trvají na přiměřené kompenzaci za vyřazování elektrárny, která byla v provozu jen několik let,“ řekl Westphal.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Niederaußem společnosti RWE. Zdroj: RWE</blockquote>

Uhlí

Německo: Finalizaci zákona o odklonu od uhlí stojí v cestě požadavky provozovatelů na odškodné

Německo dosáhne svých klimatických cílů do roku 2030 pouze pokud „podstatně“ změní směr a vynaloží „obrovské úsilí“ do elektrifikace svého průmyslu, dopravy a vytápění. Jedním z hlavních překážek pro úspěch Energiewende je však stagnující rozvoj přenosové soustavy. Uvádí to nejnovější vydání <a href="https://www.mckinsey.de/branchen/chemie-energie-rohstoffe/energiewende-index">studie Energiewende Index</a> poradenské společnosti McKinsey. Studie je aktualizována každý půlrok, mapuje tak mimo jiné i trend vývoje sledovaných indikátorů. 
Tzv. Energiewende index, který sleduje 15 klíčových cílů transformace energetického sektoru v Německu, uvádí, že 5 z těchto cílů není v současné době realisticky dosažitelných.
Nejproblematičtějším z hlediska úspěchu transformace německé energetiky (Energiewende) se jeví cíl rozšiřování přenosové soustavy. Vzhledem k velkým zpožděním nyní německý síťový regulátor (BNetzA) oficiálně odložil termíny dokončení mnoha projektů. Zatímco v roce 2016 bylo plánováno do roku 2024 postavit ještě 7274 km nových přenosových vedení, nyní byl cíl snížen na 4578 km.
<figure id="attachment_78984" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg"><img class="wp-image-78984 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-800x533.jpg 800w" alt="" width="1200" height="800" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
Tento krok potvrzuje to, co studie ukazuje již řadu let: cíle rozšiřování přenosové soustavy nelze při současném tempu realisticky dosáhnout. Teprve po roce 2025 se data dokončení blíží původním cílům. To však vyžaduje značné úsilí: jen v roce 2025 by muselo být postaveno více než 2200 km nových přenosových vedení.
Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro postup celé energetické přeměny, protože bez dostatečně rozvinuté infrastruktury nemůže být obnovitelná elektřina přenášena do míst spotřeby. Od konce roku 2016 bylo podle McKinsey postaveno pouze 164 km nových přenosových vedení. Pro splnění posunutých, pozdějších termínů dokončení bude zapotřebí do konce roku 2025 dokončit výstavbu 990 km vedení ročně, tedy šestinásobku dosavadního tempa rozšiřování. Je třeba značného úsilí a rychlého postupu s dosud nevyřízenými žádostmi.
Rovněž je nereálné dosažení cílů pro ukazatele spotřeby primární energie, počtu přihlášených elektrických vozidel, jakož nákladů na omezování výroby obnovitelných zdrojů a ceny elektřiny pro domácnosti, která je nejvyšší v celé EU a o 46 % nad jejím průměrem v unii.
<h2>Dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů není podle McKinsey nereálné</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="aligncenter wp-image-80951 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
Cíl snížení emisí skleníkových plynů (GHG) přehodnotila McKinsey z „nereálně dosažitelného cíle“ do kategorie „mírné potřeby přizpůsobení“ v důsledku úspěchů snižování  GHG v minulém roce. Podle odhadů Federální agentury pro životní prostředí se emise CO2e v Německu v roce 2019 pohybovaly okolo 805 megatun (Mt), což znamená znatelné snížení o 54 Mt za pouhý rok.
McKinsey uvádí hlavní důvod snížení emisí zvýšenou výrobou obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snížení množství elektřiny vyrobené z uhlí. Jak jsme již dříve uvedli, velký podíl na snížení emisí GHG měla <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/spotreba-energie-nemecku-klesa-zeme-se-priblizi-svemu-klimatickemu-cili-vice-nez-se-predpokladalo">klesající spotřeba primární energie, a zejména pokles exportu elektřiny</a>. Dle AGEB byly dále důvodem klesající spotřeby zvyšování energetické účinnosti, změny ve složení energetického mixu, cyklický pokles spotřeby energie v energeticky náročných odvětvích a probíhající strukturální změny tvorby HDP s rostoucím podílem méně energeticky náročného odvětví služeb.
Ke změnám ve složení energetického mixu přispěly výrazně podmínky na trhu, což zdůraznil sám německý ministr energetiky, Peter Altmaier.
<blockquote>„Letošní vývoj není způsoben vládními politikami. Nyní vidíme tržně řízené snížení [emisí GHG] v důsledku nízkých cen zemního plynu a vysokých cen emisních povolenek po reformě ETS,“ uvedl ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
<h2>4 další ukazatelé se špatným výhledem do budoucnosti</h2>
Čtyři ukazatele jsou v současné době klasifikovány jako realistické, ale hrozí jim zhoršení. Vzhledem k jasně zpřísněným cílům a strukturálním změnám na německém trhu s elektřinou je již dnes předvídatelné, že se tyto ukazatele s velkou pravděpodobností v krátkodobém až střednědobém horizontu odchýlí od cílové cesty. Patří sem ukazatele „podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie“, „dekarbonizace výroby tepla“, jakož i ukazatele „pracovní pozice v oblasti obnovitelných zdrojů energie“ a „zabezpečená výkonová rezerva“.
Podíl OZE na konečné spotřebě energie v Německu aktuálně dosahuje 16,5 %. Cíl pro rok 2020 je však 18 % a pro rok 2030 dokonce 30 %. Dle McKinsey lze cíle pro rok 2030 dosáhnout pouze tehdy, pokud se rozvoj solárních a větrných elektráren znovu urychlí a jejich instalovaný výkon bude stoupat dvakrát tak rychle, jak dosud.
Podobně je to s podílem OZE na vytápění, který aktuálně dosahuje 14,4 %. Cíl pro rok 2020 ve výši 14,4 % by sice byl překonán, oproti roku 2010 došlo však k nárůstu o pouhých 1,6 %. Aby bylo dosaženo cíle do roku 2030 ve výši 27 %, musel by se podíl OZE v odvětví vytápění nyní zvyšovat osmkrát rychleji než v minulém desetiletí.
<h2>5 ukazatelů stabilně na dobré cestě</h2>
U pěti ukazatelů se McKinsey domnívá, že dosažení cíle do roku 2030 je realistické. Tyto cíle zahrnují podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny, jakož i ukazatel, který bere v úvahu četnost výpadku dodávek energie v Německu. Nový ukazatel „Dostupný výkon pro dovoz ze sousedních zemí“ je rovněž považován za realistický. Cíle je realistické dosáhnout také ve vývoji cen průmyslové elektřiny, jakož i v nově zavedeném ukazateli „celkové náklady na energii pro domácnosti“. Ukazatel měří podíl nákladů na energii na celkovém spotřebním koši domácností.

Německo

McKinsey: Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro transformaci německé energetiky

Německo se v rámci Energiewende, transformace svého energetického sektoru, rozhodlo ukončit výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách, k čemuž má dojít již za dva roky. Podobně se současná koalice při svém vzniku dohodla na omezení vývozu jaderného paliva do jiných zemí, stále však není jasné, kdy k tomuto kroku dojde. Prozatím se zákaz „protlačit vládou“ nepovedlo, přičemž poslední pokus z pera ministerstva životního prostředí zablokovalo ministerstvo hospodářství a energetiky.
Odchod od jaderné energie v sousedním Německu nezasáhne pouze provozovatele jaderných elektráren, ale rovněž další subjekty působící v celém dodavatelském řetězci. Kromě trvalého uzavření všech jaderných elektráren v zemi tak dojde i na posledního výrobce jaderného paliva v zemi, který mimo jiné exportuje své palivové soubory do dalších evropských zemí.
Německá vláda v rámci koaliční dohody při svém vzniku uvedla, že hodlá zamezit využívání jaderného paliva německé výroby v zahraničních elektrárnách, jejichž bezpečnost je z německé perspektivy pochybná. Tato dohoda se týká konkrétně závodu na výrobu jaderného paliva na severozápadě země ve městě Lingen.
Německá vláda však svému slibu zatím nedostála, kdy německé ministerstvo hospodářství a energetiky <a href="https://taz.de/Brennelemente-aus-Lingen/!5664617/" target="_blank" rel="noopener">podle serveru taz.de</a> opakovaně zablokovalo potřebnou legislativu. První stopku dostal návrh německého ministerstva životního prostředí, který měl vést k ukončení provozu závodů na výrobu uranového paliva a palivových souborů na základě kompenzace jejich provozovatelů.
V reakci na to předložila německá ministryně životního prostředí, Svenja Schulze, nový návrh, který měl vývoz jaderného paliva do zahraničí pouze omezit. Konkrétně by palivo nemohlo být prodáváno do elektráren vzdálených méně než 150 km od německých hranic, které zahájily svůj provoz před rokem 1989. Zákaz na vývoz německého paliva by tak v případě přijetí zákona postihl belgické elektrárny Doel a Tihange, či francouzská elektrárna Cattenom. Zatím však ministerstvo hospodářství a energetiky zákon blokuje.
Podle Jochena Flasbartha, náměstka na ministerstvu životního prostředí, budou jednání nadále pokračovat.
<blockquote>„Koaliční dohoda dává německé vládě jasné mandát. Zákaz vývozu založený na objektivních kritériích je jedinou politicky a právně přijatelnou cestou, kterou může být toto nařízení rychle implementováno,“ řekl Flasbarth serveru taz.de.</blockquote>
Omezení vývozu však nemusí narazit pouze v rámci samotné vlády. Omezení podnikání se zřejmě nebude zamlouvat ani vlastníkovi závodu na výrobu palivových souborů, francouzské státem vlastněné společnosti Framatom. Ta již v roce 2018, kdy příslušný německý federální úřad pozdržel vydání povolení pro převoz paliva kvůli neúplné dokumentaci, mobilizovala své právníky a tlačila na německé politiky s případnými nároky na odškodnění za způsobenou škodu.

Německé ministerstvo energetiky zablokovalo návrh zákona na omezení vývozu jaderného paliva

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala <a href="https://www.iea.org/reports/germany-2020#executive-summary">zprávu o stavu energetického sektoru Německa</a>. Podle zprávy má Německo problém s dosažením stanovených klimaticko-energetických cílů. Zejména krátkodobé cíle v oblasti snižování emisí s největší pravděpodobností nesplní. Díky plánovanému uhelnému phase-outu do roku 2038 ale cílí na dosažení cílů dlouhodobých.
IEA vydala zprávu o stavu energetického sektoru Německa, ze které je patrné, že se energetický mix země během posledních čtyř dekád přesunul od naprosté dominance uhlí a ropy na diverzifikovanější mix. Jaderná energie je nahrazována především obnovitelnými zdroji. Do roku 2038 je pak plánováno úplné <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">ukončení využívání uhlí</a>, a to i přes fakt, že je dnes největším zdrojem výroby elektřiny v zemi.
<figure id="attachment_81361" class="wp-caption aligncenter" style="width: 989px;"><img class="size-full wp-image-81361" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo.png 989w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-512x284.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-768x426.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-725x402.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-800x444.png 800w" alt="" width="989" height="549" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba energie dle zdroje v letech 1998 – 2018. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Cíle snížení emisí do 2020 Německo pravděpodobně nedosáhne</h2>
Národní klimatické cíle Německa jsou definované v Klimatickém akčním plánu do 2050, který je součástí Energiewende. Cílem je snížit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roce-2018-rekordne-snizilo-celkove-emise">emise</a> skleníkových plynů do roku 2020 o 40 %, do 2030 o 55 %, do 2040 o 70 % a do 2050 o 80-95 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990. Tyto cíle jsou poté doplňovány cíli v oblasti spotřeby energie/energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.
Německo má problémy s dosažením krátkodobých cílů. Velkým výzvám čelí zejména v sektorech vytápění a dopravy. V roce 2018 byly emise sníženy zhruba o 31 % ve srovnání s rokem 1990.
<figure id="attachment_81362" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1001px;"><img class="size-full wp-image-81362" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo.png 1001w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-800x456.png 800w" alt="" width="1001" height="570" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise skleníkových plynů dle sektorů v letech 1990 – 2017. Součástí sektoru energetika je mj. i doprava. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Jaderná energie je nahrazována obnovitelnými zdroji</h2>
Energiewende je v současnosti nejviditelnější ve výrobě elektrické energie, kde podíl výroby z obnovitelných zdrojů roste. Nejvíce elektřiny se ovšem stále vyrábí z <a href="https://oenergetice.cz/uhli/bloomberg-trh-ukonci-nemecke-uhli-drive-nez-uhelna-komise">uhlí</a>, zejména hnědého. Obnovitelné zdroje elektřiny totiž primárně nahradily klesající výrobu z jaderné energie. V roce 2017 se druhým nejvýznamnějším zdroje elektřiny stala větrná energie, podle předběžných dat nicméně v loňském roce překonala i hnědé uhlí.
Německým cílem je dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2020 35 %. V roce 2018 to bylo 38 % a v první polovině 2019 44 %. Podle nové koaliční vlády z března 2018 německá vláda plánuje zvýšit tento cíl pro rok 2030 <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/analyza-nemecko-pravdepodobne-nedosahne-65-podilu-oze-roku-2030">na 65 %</a> (původně měla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v 2030 činit 50 %).
Díky změně legislativy v letech 2014 a 2017 jsou nyní výstavba obnovitelných zdrojů nad určitý instalovaný výkon předmětem aukcí. Problémem ovšem stále zůstává <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecka-paterni-prenosova-vedeni-dostanou-vinku-novou-technologii-vyuzita-bude-poprve-svete">nedostatečné propojení</a> mezi severem, kde je většina větrných elektráren, a jihem, kde je většina poptávky. Řešení této situace, která bude dále zhoršena uzavřením posledních jaderných elektráren, si německá vláda stanovila jako prioritu.
<h2>Emise v dopravě budou zpoplatněny</h2>
Nejproblematičtějším sektorem z hlediska snižování emisí je v Německu sektor dopravy. Vláda ustanovila pracovní skupinu, která má přijít s doporučeními, jak emise v dopravě snížit. Dále se německá vláda rozhodla, že v dopravě zavede určitou formu uhlíkové daně – tedy zpoplatní emisí, což povede ke zvýšení cen paliv a spotřebitele by mělo motivovat k efektivnějšímu využívání dopravy.
V sektoru vytápění Německo momentálně žádnou zásadní dekarbonizační strategii nemá. Vytápění se přitom podílí více než 50 % na finální spotřebě energie a činí cca 40 % všech emisí. Vytápění je velice závislé na fosilních palivech – kupříkladu 25 % domácností vytápí topným olejem.
<figure id="attachment_81363" class="wp-caption aligncenter" style="width: 977px;"><img class="size-full wp-image-81363" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo.png 977w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-512x294.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-768x441.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-725x416.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-800x459.png 800w" alt="" width="977" height="561" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise CO2 v sektoru energetiky v letech 1990 – 2017. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

IEA: Německo má problém snižovat emise v dopravě a vytápění

Německo zaslalo Evropské komisi oficiální údaje o celkových emisích skleníkových plynů za rok 2018 za všechny sektory. Emise v největší evropské ekonomice opět poklesly ve srovnání s předchozím rokem. Největší snížení se povedlo dosáhnout v energetickém sektoru. I přesto ale Německo pravděpodobně nedosáhne svých cílů pro rok 2020.
Celkově Německo vypustilo v roce 2018 do ovzduší o 35,9 milionů tun (tj. o 4 %) emisí skleníkových plynů (GHG) méně než v roce 2017. Spolková agentura pro životní prostředí oznámila čísla v minulém týdnu, kdy rovněž uvedla, že Německu se celkově podařilo snížit emise o 31,4 % ve srovnání s rokem 1990. Snížení nastalo jak v sektorech pokrytých EU ETS, tak i v odvětvích mimo povolenkový systém.
<h3>Energetika si vede dobře, na rozdíl od průmyslu</h3>
Energetika byla zodpovědná za 16 milionů tun emisí GHG, což představuje snížení o 5,25 %. Odborníci toto připisují zvyšujícímu se podílu obnovitelných zdrojů a rostoucí ceně emisních povolenek. Naopak průmysl a doprava tak rapidní snižování nezaznamenaly. Obecně se průmyslu povedlo snížit emise skleníkových plynů o 1,3 %, zatímco v dopravě došlo k poklesu o pouhých 3,3 %. Je to poprvé od roku 2012, co se dopravě podařilo emise snížit.
Přitom v Německu ale rozhodně neubývá řidičů, ani počtu nově zakoupených aut. Počet osobních automobilů ve srovnání s rokem 2017 stoupl o 1,3 %. I letecká doprava zaznamenala nárůst – frankfurtské letiště v roce 2018 poprvé překonalo hranici 70 milionů cestujících.
Mírný pokles (3,8 %) zaznamenalo i německé zemědělství, jednou z hlavních příčin bude ale nespíš poměrně suché léto.
<h3>Cíle pro rok 2020 nenaplněny</h3>
Oficiální čísla pro emise skleníkových plynů pro rok 2019 by měla být zveřejněna v letošním březnu. Predikce think tanku Agora Energiewende prozatím hovoří o snížení celkových emisí skleníkových plynů až o 6 %, ve srovnání s rokem 2018. I tak by ale náš západní soused měl minout svůj cíl v oblasti snižování emisí pro rok 2020, a to o přibližně pět procentních bodů.

Německo v roce 2018 rekordně snížilo celkové emise CO2

Uhlíkové emise z německého energetického průmyslu letos klesly díky nárůstu obnovitelných zdrojů a zvýšení výroby elektřiny v plynových zdrojích o 16 %, tedy o 51 milionů tun. Podle dat německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) tak Německo překonalo svůj cíl snížení emisí pro rok 2020.
Emise z odvětví energetiky letos podle svazu klesly na 260 milionů tun, což značí 44% pokles od roku 1990. Německo tak překonalo cíl o snížení emisí do roku 2020.
Německý zákon o ochraně klimatu nastavil cíl snížit emise z energetického odvětví do roku 2020 na 280 milionů tun, do roku 2022 poté na 257 milionů tun a 175 milionů tun do roku 2030.
Nová vedoucí BDEW Kerstin Andreae tak potvrdila, že průmysl je na cestě k dosažení svých cílů v oblasti energetické transformace a “nehodlá upouštět z tempa,” <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-energy-sector-emissions-dive-16-this-year/1072275" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle serveru Montel na tiskové konferenci v Berlíně</a>.
Snížení emisí bylo zapříčiněno především redukcí výroby elektrické energie z uhelných elektráren, která meziročně klesla o 57 TWh na 171 TWh, tedy o 25 %.
V letošním roce klesla celková hrubá výroba elektřiny z loňských 636 TWh na 607 TWh, přičemž podíl hnědého uhlí ve výrobě poklesl z téměř 23 % na 19 % a podíl černého uhlí z 13 % na 9 %.
Obnovitelné zdroje se 40 % tvoří společně největší podíl na výrobě. Výroba z plynových elektráren stoupla z 13 % na 15 % a jaderná výroba zůstala stabilní na 12 %.
<h2>Uhelné elektrárny se snaží přežít</h2>
Přestože uhelný průmysl stále  usiluje o svou pozici na energetickém trhu, vzestup cen CO2 a nízké ceny zemního plynu na úrovni desetiletých minim zapříčiňují jeho tržní propad.
Využití černého uhlí se v Německu letos propadlo o téměř 21 % na rekordně nízkých 1134 petajoulů. Příčinou je právě zvýšená výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a plynových elektráren, uvedla ve středu německá skupina AGEB, která vyhodnocuje statistiky energetického průmyslu.
V plánu země nadále zůstává do roku 2038 ukončit výrobu elektřiny z uhelných elektráren a dosáhnout tak svých klimatických cílů.

BDEW: Německo plní své emisní cíle v energetice

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy pro důležitá páteřní přenosová vedení <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/suedlink/">SuedLink</a>, SuedOstLink a A-Nord  použijí inovativní stejnosměrné 525kV kabely s plastovou izolací. Ty nahradí doposud používané kabely s nižším napětím.  Na realizaci těchto vedení stojí samé základy německé energetické transformace (Energiewende), jelikož právě přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do míst spotřeby je aktuálně největším německým problémem.
Doposud se v Německu pro stejnosměrné podzemní kabelové linky, například pro propojení větrných farem na moři s přenosovou soustavou, používaly kabely s plastovou izolací pro napětí 320 kV. Využití kabelových vedení o  napětí 525 kV přinese řadu výhod, které budou mít za následek minimalizaci nutných výkopových prací nebo vyšší přenášené výkony.
Podle německých provozovatelů přenosové soustavy (PPS), 50Hertz, Amprion, TenneT a TransnetBW, dojde ke světově prvnímu využití  podzemních kabelů pro stejnosměrné napětí 525 kV s plastovou izolací (XLPE).  Zmiňovaná vedení tak budou ve své podstatě představovat pilotní projekt. Dosud bylo nutné zvolit nižší napětí nebo využít kabelů využívajících jako izolaci impregnant. To v obou případech znamenalo buď vyšší nároky na prostor, nebo nižší přenášený výkon.
<figure id="attachment_78985" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-78985" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung_2-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung_2-2.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung_2-2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung_2-2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung_2-2-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung_2-2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung_2-2-800x533.jpg 800w" alt="" width="1200" height="800" /><figcaption class="wp-caption-text">Kabelový buben. Zdroj: Tennet</figcaption></figure>
Požadavky na prostor pro stejnosměrné linky se tak mohou snížit, čímž se také sníží potřebné stavební práce. To dle PPS výrazně sníží zásahy do životního prostředí a životů obyvatel, <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">jejichž odpor je hlavní překážkou v budování německé přenosové soustavy</a>.
<blockquote>„Provozovatelé přenosových soustav tak splňují přání politiků a občanů zavádět stejnosměrná propojení nezbytná pro úspěšné provedení Energiewende [transformace německé energetiky, pozn. red.] s co nejmenším dopadem na životní prostředí a přírodu. Použití nejmodernějších technologií je zásadním faktorem, který může také přispět k podpoře přijímání těchto energetických připojení. Kromě toho lze stejnosměrná propojení realizovat poměrně levně,“ <a href="https://www.transnetbw.de/de/presse/presseinformationen/presseinformation/uebertragungsnetzbetreiber-setzen-auf-technische-innovation-bei-gleichstromerdkabeln">uvádí němečtí PPS ve společné tiskové zprávě</a>.</blockquote>
Rozhodnutí PPS předcházela rozsáhlá a dlouhodobá zkušební fáze, ve které byla přezkoumána technická vhodnost kabelů. Za tímto účelem byly kabelové systémy testovány za převážně reálných podmínek, kde byly vystaveny cílenému maximálnímu zatížení. Testy se uskutečnily ve zkušebních laboratořích v Mannheimu a Švédsku. Tyto úspěšné předkvalifikační testy podle mezinárodních norem (CIGRE) prokázaly, že stejnosměrné kabely pro napětí 525 kV lze pro dané aplikace spolehlivě a bezpečně používat.
<h2>Moderní kabely s plastovou izolací přináší mnoho výhod oproti impregnovaným kabelům</h2>
<figure id="attachment_55014" class="wp-caption aligncenter" style="width: 780px;"><img class="size-full wp-image-55014" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/csm__TenneT_Busum_Transspooling_180822-0007_6e4f50bf92.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/csm__TenneT_Busum_Transspooling_180822-0007_6e4f50bf92.jpg 780w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/csm__TenneT_Busum_Transspooling_180822-0007_6e4f50bf92-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/csm__TenneT_Busum_Transspooling_180822-0007_6e4f50bf92-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/csm__TenneT_Busum_Transspooling_180822-0007_6e4f50bf92-725x544.jpg 725w" alt="Plavidla převážející část kabelů pro německou podmořskou část vedení NordLink. Zdroj: TenneT" width="780" height="585" /><figcaption class="wp-caption-text">Plavidla převážející část kabelů pro německou podmořskou část vedení NordLink. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
Pro vysokonapěťová stejnosměrná kabelová vedení jsou nejrozšířenější dva základní typy kabelů:
<ul>
<li>tzv. Mass Impregnated (MI) kabely, neboli kabely s papírovou izolací napuštěnou impregnantem a</li>
<li>novější XLPE  (Cross Linked Polyethylene) kabely, které jako izolaci využívají zesítěný polyethylen.</li>
</ul>
Zatímco MI kabely pro vyšší napěťové hladiny přesahující 500 kV jsou již po desetiletí běžně využívané, například v podmořských instalacích (příkladem může býti aktuální projekt <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/tennet-zahajil-pokladku-nemecke-casti-14gw-podmorskeho-hvdc-vedeni-nordlink/">norsko-německého propojení Nordlink</a> využívající MI kabely o napětí 525 kV). V případě XLPE kabelů se kabely o podobné napěťové hladině teprve dostávají na trh.
XLPE kabely jsou preferovanou volbou zejména pro vnitrozemské instalace, kde se hraje o prostor. Oproti MI kabelům totiž v tomto ohledu přináší mnoho výhod – např. nižší dielektrické ztráty a tedy i nižší nároky na prostor, ale i snazší manipulaci i transport.
<blockquote>„Hustota výkonu [neboli výkon na jednotku plochy, pozn. red.] kabelu XPLE je tak vysoká, že podzemní kabel může poprvé přenášet téměř stejný výkon jako systém nadzemního vedení. S 2,6 GW je maximální výkon také značně vyšší ve srovnání s impregnovanými (MI) kabely, které byly dříve jedinou alternativou k nadzemnímu vedení,“  <a href="https://www.abb-kundenmagazin.de/energietechnik/525-kv-unterirdisch-transportiert/">říká Stefan Habild, vedoucí divize Grid Systems společnosti ABB v Německu</a>.</blockquote>
V případě přenosu 2 GW výkonu pomocí MI kabelu jsou vyžadovány dva kabelové systémy a tedy čtyři jednožilové kabely. V případě XLPE kabelu je pro přenesení stejného výkonu vyžadován pouze jeden kabelový systém, čímž se efektivně sníží šířka trasy o polovinu. Kromě toho jsou nižší i náklady na dopravu a instalaci.
<blockquote>„Protože kabely s plastovou izolací jsou mnohem lehčí než MI kabely, na kabelový buben je možné připevnit asi 1200 metrů kabelu místo 500 metrů, a proto je zapotřebí méně transportů,“ vysvětluje Stefan Habild.</blockquote>
To zároveň znamená snížení počtu spojek pro propojení jednotlivých kabelů v případě dlouhých tras a pro montéry představuje menší úsilí. Spojky pro XLPE kabely lze navíc prefabrikovat v továrně a na místě smontovat během pouhých dvou dnů, zatímco propojení MI kabelů vyžaduje týden.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Přenos elektřiny

Německá páteřní přenosová vedení dostanou do vínku novou technologii. Využita bude poprvé na světě

Blížící se ukončení provozu všech jaderných elektráren v Německu, ke kterému má dojít již do konce roku 2022, nepředstavuje podle bavorského ministra ekonomiky žádnou hrozbu pro bezpečnost tamních dodávek elektrické energie. Bavorsko má podle něj dostatek plynových kapacit a může se spolehnout na dovoz elektřiny ze zahraničí.
Termín plánovaného ukončení provozu posledních německých jaderných elektráren se neúprosně blíží, přičemž vyvstávají otázky o budoucí bezpečnosti dodávek elektrické energie v různých regionech Německa, které z pohledu dodávek elektřiny mohou být deficitní. Podle Huberta Aiwangera, bavorského ministra ekonomiky, spolkové zemi Bavorsko nehrozí žádné nebezpečí.
<blockquote>„Žádná světla nezhasnou. Bavorsko má na svém dvorku více výkonu v plynových zdrojích, než kolik jaderného výkonu ubyde v síti,“ uvedl Hubert Aiwanger pro Augsburger Allgemeine.</blockquote>
Bavorský ministr <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/end-nuclear-no-threat-bavarias-power-supply-security-state-minister" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Clean Energy Wire uvedl</a>, že se Německo může vždy spolehnout na dovoz elektrické energie ze sousedních zemí. Ty však často využívají k výrobě elektřiny jaderné a uhelné elektrárny, nicméně podle Aiwangera bude o původu importované elektřiny rozhodovat trh.
Ministr rovněž zmínil řadu individuálních opatření, která mají pomoci spolkové zemi v její energetické transformaci. Jedná se například o navýšení kombinované výroby elektřiny a tepla, rozvoj vodních či biomasových zdrojů a dále výstavbu 300 větrných turbín do roku 2022. Výstavbu většího počtu větrných elektráren však v zemi zabrzdila striktní regulace pro jejich vzdálenost od obydlí.
Bavorsko se v žebříčku transformace energetických sektorů jednotlivých spolkových zemí umístilo na třetí příčce, přičemž v rozvoji obnovitelných zdrojů se zejména díky výstavbě solárních a biomasových zdrojů dostalo na první pozici.
<h2>Výstavba vedení ze severu Německa vázne a nabírá zpoždění</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-vedeni-nemecku-nadale-drhne-dve-klicova-vedeni-celi-dalsimu-rocnimu-zpozdeni/" target="_blank" rel="noopener">Výstavba nových vedení v Německu</a>, potřebných pro přenos elektřiny z větrných elektráren na severu země do těžiště spotřeby na jihu, i nadále drhne. Za druhé čtvrtletí letošního roku bylo zprovozněno pouze 28 km nových linek.
Nedostatečná vnitřní kapacita přenosových vedení v Německu je rovněž jedním z důvodů vysokých očekávaných síťových rezerv pro zimu 2022/2023. Během zimy 2022/2023 <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/odstaveni-jadernych-elektraren-nemecku-hrozi-nedostatek-rezervniho-vykonu-zimni-potreby" target="_blank" rel="noopener">podle regulátora Německo nemusí mít dostatek domácích zdrojů pro zajištění dostatečné rezervy</a>.
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Grafenrheinfeld byla první velkou jadernou elektrárnou v Bavorsku, která byla odstavena. (zdroj: Avda)

Ministr: Uzavření německých jaderných elektráren neohrozí bezpečnost dodávek v Bavorsku

Výstavba nových vedení v Německu, potřebných pro přenos elektřiny z větrných elektráren na severu země do těžiště spotřeby na jihu, i nadále drhne. Za druhé čtvrtletí letošního roku bylo zprovozněno pouze 28 km nových linek. Německý regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) navíc <a href="https://www.montelnews.com/en/story/two-key-german-grid-lines-face-1-year-delay--regulator/1063068" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Montel</a> informoval o dalším předpokládaném zpoždění u dvou klíčových vedení – SuedLinku a Ultranetu.
Podle informací zveřejněných německým regulátorem BNetzA je nyní u vedení SuedLink, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/suedlink" target="_blank" rel="noopener">pro které se vzhledem k jeho důležitosti vžilo označení „páteř Energiewende“</a>, předpokládáno v nejpříznivějším scénáři uvedení do provozu v roce 2026.
Předchozí odhad, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/suedlink-dokonceni-paterni-linky-vedeni-nemecka-odlozeno-na-2025/" target="_blank" rel="noopener">který byl dle vyjádření provozovatelů přenosových soustav stojících za jeho výstavbou (TenneT a TransnetBW) označován za ambiciózní</a>, byl rok 2025.
<figure id="attachment_78305" class="wp-caption aligncenter" style="width: 636px;"><img class="size-full wp-image-78305" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/csm_SuedLink_Karte_Schulatlas__8_VK_Stammstrecke_c31e42e444.jpg" sizes="(max-width: 636px) 100vw, 636px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/csm_SuedLink_Karte_Schulatlas__8_VK_Stammstrecke_c31e42e444.jpg 636w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/csm_SuedLink_Karte_Schulatlas__8_VK_Stammstrecke_c31e42e444-362x512.jpg 362w" alt="Trasa vedení SuedLink. Zdroj: TenneT" width="636" height="900" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení SuedLink. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
Roční zpoždění bylo ohlášeno také u dalšího klíčového vedení Ultranet, za jehož výstavbou stojí provozovatelé přenosové soustavy Amprion a TransnetBW. Podle aktuálních plánů by vedení mělo zahájit provoz v roce 2024, původní plány přitom počítaly s provozem od roku 2019.
Vedení Ultranet by mělo končit u města Philippsburg, kde bude na konci letošního roku odstavena 1,4GW jaderná elektrárna Philippsburg 2.
<figure id="attachment_78302" class="wp-caption aligncenter" style="width: 566px;"><img class="size-full wp-image-78302" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/ultranet.png" sizes="(max-width: 566px) 100vw, 566px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/ultranet.png 566w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/ultranet-411x512.png 411w" alt="Trasa vedení Ultranet. Zdroj: Bundesnetzagentur" width="566" height="705" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení Ultranet. Zdroj: Bundesnetzagentur</figcaption></figure>
Uvedená zpoždění vykreslují problémy s včasným dokončováním naplánovaných projektů v oblasti potřebného rozšíření přenosové soustavy Německa. Z dostupných statistik vyplývá, že <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/rozvoj-nemecke-prenosove-soustavy-stale-vazne-za-posledni-3-roky-pribylo-403-km-noveho-vedeni/" target="_blank" rel="noopener">za roky 2016 až 2018 bylo zprovozněno pouze 403 kilometrů nového vedení</a>.
Na začátku letošního roku přitom němečtí provozovatelé přenosových soustav uvedli, že ke splnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů je potřeba <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/grid-operators-propose-thousands-kilometres-new-lines-meet-green-energy-needs">nejméně 1600 km nových vedení a rozšíření 2900 km přenosových linek</a>.

Výstavba vedení v Německu nadále drhne, dvě klíčová vedení čelí dalšímu ročnímu zpoždění

Onshore větrný průmysl v Německu se hroutí. Počet povolení vydaných pro větrné elektrárny na pevnině klesl během tří let o více než 70 %. V instalovaném výkonu to odpovídá poklesu z 3,6 GW na 1,3 GW. Počet postavených elektráren oproti pětiletému průměru poklesl letos dokonce o 80 % na nejnižší hodnotu za posledních dvacet let. Výrobci větrných elektráren plánují dále propouštět. V ohrožení jsou i klimatické cíle Německa.
Počet povolení vydaných na výstavbu pevninských (onshore) větrných elektráren v Německu poklesl z 1 228 povolení vydaných za prvních devět měsíců roku 2016 na 351 povolení vydaných za stejné období v letošním roce, <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/zahl-der-woche-windkraft-um-fast-drei-viertel/">uvádí Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW)</a>.
<blockquote>„Zatímco před třemi lety bylo v období od ledna do září vydáno 1 228 povolení, v prvních třech čtvrtletích tohoto roku bylo vydáno pouze 351 povolení. To znamená, že počet povolení je již třetí rok po sobě na znepokojivě nízké úrovni,“ uvádí <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/zahl-der-woche-windkraft-um-fast-drei-viertel/">BDEW v tiskové zprávě</a>.</blockquote>
V instalovaném výkonu to podle dat německé Agentury pro větrnou energii na pevnině (Fachagentur Windenergie an Land) a německého síťového regulátora (Bundesnetzagenutr – BNetzA) odpovídá poklesu z 3,6 GW před třemi lety na letošních 1,3 GW. V roce 2018 bylo vydáno celkem 432 povolení, což odpovídá 1,5 GW.
V případě uvážení více vypovídajícího měřítka, tedy skutečně postavených a do provozu uvedených větrných elektráren na pevnině, je situace ještě horší. V prvních devíti měsících letošního roku bylo u našeho západního souseda uvedeno do provozu 150 nových větrných elektráren o celkovém výkonu 514 MW.
To představuje více než 80% pokles oproti průměru za posledních pět let a nejnižší výstavbu za dvě desetiletí. Podle BDEW by přitom k dosažení německých klimatických cílů muselo být každoročně postaveno 2,9 až 4,3 GW instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině.
<blockquote>„Pro boj proti změně klimatu je to katastrofa. Pokud chceme dosáhnout cíle 65% podílu obnovitelných zdrojů [v roce 2030 pozn. red.], potřebujeme každý rok nejméně 4 GW nového instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině. Letos pravděpodobně nedosáhneme ani 1 GW,“ uvedl Patrick Graichen, ředitel think-tanku Agora Energiewende, <a href="https://www.ft.com/content/d8b9b0bc-04a6-11ea-a984-fbbacad9e7dd">pro deník Financial Times</a>.
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><img class="wp-image-58707 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
</blockquote>
<h2>Dva zásadní problémy: Prostor pro nové elektrárny a odpor veřejnosti</h2>
Existují dva zásadní problémy brzdící rozvoj onshore větrných elektráren v Německu. Jedním je ubývající plocha pro možnou výstavbu elektráren zaváděním pravidel stanovujících minimální vzdálenost elektráren od obydlí a regulatorními požadavky leteckých úřadů na minimální vzdálenost elektráren od tzv. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/VOR_(radiomaj%C3%A1k)">radiomajáků</a>. Druhým problémem jsou protesty obyvatel a zájmových skupin, které napadají nová zařízení u soudu.
Právě z důvodu množících se protestů německá vláda plánuje v rámci svého klimatického akčního programu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel/">zavést pravidlo stanovující minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí ve výši 1 km</a>. To by podle německé Agentura pro životní prostředí (UBA) <a href="https://www.umweltbundesamt.de/sites/default/files/medien/1410/publikationen/2019-03-20_pp_mindestabstaende-windenergieanlagen.pdf">snížilo celkový potenciál pevninských větrných elektráren z 80 GW na 43-63 GW</a>.
Ačkoliv se na první pohled může zdát, že „místa“ je tak nadále dost, je nutné brát v potaz, že ne všechny lokality nabízejí totožný potenciál z hlediska proudění větru, a tedy i využití větrných elektráren. I mírný pokles očekávané výroby tak může ovlivnit rozhodnutí investora, zda zdroj postaví, či ne.
Další snížení potenciálu způsobuje zmíněné pravidlo minimální vzdálenosti od radiomajáků, používaných v leteckém provozu pro přístrojovou navigaci. Větrné elektrárny v Německu musí být od těchto zařízení vzdálené minimálně 15 km. Mezinárodní organizace pro letectví stanovuje tuto vzdálenost na 10 km, v Belgii dosahuje například 7 km, ve Španělsku 3 km.
Aktuálně je tak v Německu díky tomuto pravidlu nemožné dokončit výstavbu zhruba 1 100 elektráren, které již požádaly o stavební povolení, <a href="Norddeutscher%20Rundfunk">uvádí ve své reportáži</a> německá veřejnoprávní televize Norddeutscher Rundfunk.
<figure id="attachment_78182" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1300px;"><img class="wp-image-78182 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD.png 1300w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD-512x286.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD-768x428.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD-1024x571.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD-725x404.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD-800x446.png 800w" alt="" width="1300" height="725" /><figcaption class="wp-caption-text">Základy pro větrnou elektrárnu, která nemůže být postavena kvůli vzdálenosti od radiomajáku. Zdroj: ARD, Youtube</figcaption></figure>
<h2>Ohroženy jsou desítky tisíc pracovních míst</h2>
Asociace VDMA Power Systems nedávno varovala, že přetrvávající propad rozvoje větrných elektráren by ohrozil téměř jednu třetinu ze zhruba 64 000 pracovních míst navázaných na onshore větrný průmysl.
<blockquote>„Větrný průmysl již přišel o 40 000 pracovních míst v důsledku přísných omezení, která uvalila spolková vláda,“ uvedla BWE s tím, že další zpřísnění regulace „vědomě sníží produkci a zaměstnanost“ v zemi.</blockquote>
Například Enercon, 4. největší výrobce větrných elektráren na světě, před dvěma týdny oznámil plány na propuštění až 3 000 zaměstnanců ze svých celkem 18 000 pracovních míst na celém světě. Škrty mají zasáhnout z velké části právě Německo.
<blockquote>„Současná energetická a klimatická politika vlády ohrožuje nejen odbornost vybudovanou v průběhu let a pracovní místa v našem odvětví, ale také ochranu klimatu a energetický přechod obecně,“ uvedl generální ředitel Enerconu, Hans-Dieter Kettwig a dodává, že vládní balíček opatření v oblasti klimatu předznamenává, že „naše problémy se ještě prohloubí“.</blockquote>