Polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu 9. září vyzval Německo, aby zastavilo dostavbu plynovodu Nord Stream II, jelikož jej Polsko považuje za hrozbu pro stabilitu regionu a nabízí přístup k vlastní plánované infrastruktuře.
Podmořský plynovod Nord Stream II vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již z 90 % hotový, zbývá dokončit 160 km plynovodu. Jeho spuštění <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/poland-calls-on-germany-to-halt-nord-stream-2-amid-navalny-case/">je prozatím plánováno na příští rok</a>.
Projekt pod záštitou ruského Gazpromu, na kterém se ovšem podílejí také evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie, nabral již velmi výrazné zpoždění v důsledku <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">čekání na souhlas Dánska</a> s výstavbou plynovodu v jeho vodách a především <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">kvůli americkým sankcím</a>, které způsobily stažení lodí od společnosti Allseas.
<h2>Alexej Navalnyj</h2>
Nyní navíc také němečtí politici naznačili, že by mohli pozdržet svou podporu projektu po případu okolo ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který je aktuálně v péči německých lékařů. Kancléřka Angela Merkelová tuto možnost v minulých dnech <a href="https://oenergetice.cz/plyn/na-rozhodnuti-o-nord-streamu-2-v-souvislosti-s-pripadem-otravy-navalneho-je-podle-berlina-jeste-brzy/">nevyloučila</a>.
Postoj německých politiků ovšem <a href="https://oenergetice.cz/plyn/postoj-nemeckych-politiku-k-plynovodu-nord-stream-2-nejednotny-dokonceni-stale-nejiste/">není jednotný</a>, a tak je otázka dostavby plynovodu, a případně termín jeho dokončení, velkou neznámou.
Německo konzultuje možné řešení situace v případě, že Rusko nepomůže objasnit Navalného případ, který byl dle německých lékařů otráven vzácným nervovým plynem.
<blockquote>„Tato reakce by měla vést především k zastavení prací na Nord Streamu II, který posiluje moc Ruska, napomáhá prezidentu Putinovi budovat vojenskou moc a napomáhá k zastrašování ostatních národů,“ domnívá se polský premiér Morawiecki.</blockquote>
Dále také upozornil a apeloval na Německo, aby zvážilo rizika dostavby plynovodu vzhledem k dění v Bělorusku a na Ukrajině.
<h2>Baltic Pipe</h2>
Polsko <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/091020-poland-ready-to-offer-germany-access-to-gas-via-baltic-pipe-govt-spokesman">je mimo jiné ochotno</a>, dle mluvčího polské vlády, nabídnout Německu přístup k 10 miliardám m³ zemního plynu ročně, který k nim má dle současného plánu proudit z Norska od října 2022 skrze nový plynovod Balctic Pipe, v případě, že dostavbu zastaví. Polská, státem vlastněná, PGniG má na plynovodu zarezervovánu kapacitu 8,2 miliard m³/rok. Kapacita plynovodu Nord Stream II má být 55 miliard m³/rok.
<blockquote>„Pokud jde o energetickou bezpečnost, musíme zvážit různé možnosti,“ pronesl mluvčí polské vlády Piotr Muller.
„Polsko od začátku zdůrazňovalo, že v této oblasti musí být zachována evropská solidarita. Proto, pokud Německo deklaruje své energetické potřeby, je Polsko otevřeno možnosti využití infrastruktury, kterou si buduje pro vlastní energetickou bezpečnost,“ dodal Muller.</blockquote>

Plynárenství

Polsko vyzývá Německo k zastavení prací na Nord Stream II a nabízí přístup k plynu z Norska

Německo <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090220-germany-plans-to-tender-40-gw-wind-solar-by-2025">plánuje</a> dle nového draftu novely zákona o obnovitelných zdrojích (EEG 2021) mezi lety 2021 až 2025 vypsat aukce na 40 GW instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách, jakožto součást snahy o dosažení svého cíle pro rok 2030, kdy mají obnovitelné zdroje energie pokrývat 65 % hrubé spotřeby elektrické energie v zemi.
Návrh z 25. srpna letošního roku je aktuálně konzultován mezi ministerstvy, přičemž vláda by měla o konečné podobě rozhodnout na konci září.
<h2>Onshore vítr</h2>
Stěžejní roli mají i nadále hrát, alespoň dle draftu zákona, onshore větrné elektrárny, u kterých se plánuje vypsání aukcí do konce roku 2025 na 16,7 GW instalovaného výkonu celkem, se zvláštním zaměřením na jih Německa.
Loni byl přitom <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/bdew-vykon-obnovitelnych-zdroju-nemecku-musi-rocne-rust-temer-9-gw-aby-zeme-dosahla-cilu-rok-2030">navýšen</a> výkon onshore větrných elektráren o pouhý 1 GW. Pro letošní rok se očekává navýšení o 1,3 GW a při pohledu na výsledky aukcí, které se nedaří zaplňovat, nelze aktuálně očekávat výrazné zlepšení ani v následujících letech.
<h2>Soláry</h2>
U solárních elektráren se předpokládá s vypsáním aukcí na celkem 10,7 GW, z toho 2 GW mají být pro velké střešní projekty. Pro období mezi 2020-2025 předpokládají analytici z Platts růst instalovaného výkonu solárních elektráren na úrovni 4 GW/rok, německá vláda 4,6 GW/rok.
Menší instalace se o podporu v aukcích ucházet nemusí a dle tamní legislativy mají zaručenou výkupní cenu. V letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny">byl zrušen limit</a>, kdy při pokoření hranice celkového instalovaného výkonu 52 GW v solárech nebude dalším malým elektrárnám již přiznán nárok na provozní podporu v podobě výkupní ceny.
<h2>Offshore vítr</h2>
U offshore větrných elektráren má být vypsáno v aukcích 9 GW, přičemž detailní podmínky aukcí budou stanoveny v jiném samostatném zákoně. Oborové asociace v letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňovaly</a>, že se výstavba offshore větrných elektráren v Německu zastavuje a změny, zejména pak z hlediska ekonomické podpory, by byly velmi vítané.
<h2>EEG 2021</h2>
Čísla jsou založena na odhadované poptávce po elektrické energii v roce 2030 na úrovni okolo 580 TWh. Pro obnovitelné zdroje by to znamenalo, aby byl splněn cíl 65 %, vyrobit 377 TWh. Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) ale například počítá s růstem spotřeby elektřiny a odhaduje nutnou výrobu OZE, aby byl cíl splněn, na úrovni 389 TWh (v loňském roce byla výroba OZE cca 240 TWh a podíl na spotřebě elektřiny překročil 40 %).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1599130774.json“}
<blockquote>“Jsou tu jasná rizika, že Německo nesplní 65% cíl OZE v případě vyšší (než očekávané vládou) penetrace elektromobilů, vodíku a tepelných čerpadel, které zvedají poptávku po elektrické energii,” komentuje situaci analytička z Platts Sabrina Kernbichlerová a upozorňuje na fakt, že předpoklad 580 TWh poptávky pro rok 2030 je pod 5letým průměrem z let 2015-2019.</blockquote>
Celkově návrh cílí na 100 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách (oproti současným 52 gigawattům ) a 71 GW v onshore větrných elektrárnách (oproti současným 54 gigawattům). U offshore větru se již cíl pro rok 2030 zvedl o 5 GW na 20 GW.
Na konci roku 2025 by se dle analytiků z Platts měl instalovaný výkon větrných elektráren pohybovat celkově okolo 76 GW, oproti současným cca 62 GW.

Obnovitelné zdroje

Německo plánuje do konce roku 2025 vypsat aukce na 40 GW ve větrných a solárních elektrárnách

Německá energetická skupina RWE, která má obdržet od spolkové vlády kompenzace za nucený odklon od hnědého uhlí, žádá, aby peníze byly vyplaceny co nejrychleji. K uzavření prvních uhelných bloků na základě dohody s vládou má totiž dojít již ke konci letošního roku.
Všeobecně se očekává, že <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">zákon ohledně</a> kompenzací bude definitivně přijat v průběhu příštího měsíce, kdy ho musí ještě odhlasovat dolní komora německého parlamentu. Podle návrhu má být vyplaceno celkem 50 miliard eur jako kompenzace těžebním a energetickým společnostem využívajícím hnědé uhlí a postiženým regionům.
Tento krok je součástí německé Energiewende a naplňování cílů pro rok 2030, do kterého se Německo zavázalo ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990.
&#8222;RWE se chce ujistit, že smlouva, která byla dohodnuta s vládou, může být podepsána okamžitě, protože první elektrárny RWE budou odstaveny ke konci letošního roku, na rozdíl od jiných konkurentů,&#8220; uvedl mluvčí společnosti.
Samotná RWE by měla obdržet za uzavření svých hnědouhelných elektráren a dolů zhruba 2,6 mld. eur – původně se <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/rwe-by-mohla-za-odstaveni-nemeckych-hnedouhelnych-elektraren-ziskat-dve-miliardy-eur">spekulovalo</a> o částce 2 mld. eur. Není proto překvapením, že společnost tlačí na vládu, aby proces zbytečně neprodlužovala.
Německý magazín Spiegel nedávno uvedl, že RWE chtěla dohodu se státem ještě změnit, protože společnost LEAG, spadající pod české EPH, měla také ještě jednat o lepší finální podobě kompenzací. Nicméně mluvčí RWE tuto informaci vyvrátil a také mluvčí LEAG odmítl komentovat, zda obě, či jedna ze společností, zkoušela vyjednat nové podmínky kompenzací s německou vládou.
RWE se v poslední době intenzivně přeorientovává na obnovitelné zdroje, kdy po loňské <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/reuters-ek-da-rwe-souhlas-s-koupi-aktivit-e-on-a-innogy">výměně aktiv</a> s firmou E.ON a innogy získala řadu obnovitelných zdrojů a zároveň minulý týden <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/nemecka-rwe-vybrala-2-miliardy-financovani-rozvoje-obnovitelnych-zdroju-energie/">oznámila</a>, že vybrala 2 mld. eur na financování rozvoje OZE.

Uhlí

RWE žádá rychlé vyplacení kompenzací za odstavení uhelných elektráren

Německý síťový regulátor <a href="https://www.netzausbau.de/SharedDocs/Downloads/DE/2035/SR/Szenariorahmen_2035_Genehmigung.pdf?__blob=publicationFile">stanovil scénáře</a>, podle kterých bude plánován rozvoj německé přenosové soustavy do roku 2035. Očekávání provozovatelů přenosových soustav, například pokud jde o nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, byla regulátorem snížena. Dle environmentálních aktivistů jsou tyto předpoklady podhodnocené a nevedly by ke splnění závazků <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/parizska-dohoda-ma-definitivne-zelenou-bude-nasledovat/">Pařížské klimatické dohody</a>.
Německý síťový regulátor (Bundesnetzagentur – BNetzA) minulý týden zveřejnil dokument se scénáři, které tvoří základ pro budoucí plánování rozvoje přenosové soustavy. Využil přitom konzervativní předpoklady rozvoje obnovitelných zdrojů, elektromobility a celkové spotřeby energie.
<blockquote>„Síťový regulátor snížil návrhy provozovatelů přenosových soustav, pokud jde o předpoklady týkající se rozšíření obnovitelných energií,“ <a href="https://background.tagesspiegel.de/energie-klima/ambitionslose-stromnetzplanung">uvádí Jakob Schlandt z německého Tagesspiegel</a>.</blockquote>
David Ritter z Institutu pro aplikovanou ekologii (Öko-Institut) uvedl, že scénář „není dostatečně ambiciózní, aby odrážel energetickou politiku, která je v souladu s dosahováním pařížských cílů v oblasti klimatu a z toho pramenících evropských a národních cílů snižováním emisí“.
BNetzA po roce 2035 nepředpokládá provoz uhelných elektráren, což je progresivní výklad <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038">plánovaného odklonu od uhlí</a>, oproti provozovatelům přenosové soustavy (PPS) vidí také mnohem vyšší potřebu instalovaného výkonu v plynových elektrárnách.
Jedním z hlavních bodů scénářů je tzv. „síťově orientovaný“ rozvoj výrobních a spotřebních zařízení. To znamená rozvoj např. větrných elektráren nebo Power-to-Gas zařízení v oblastech, které zohledňují potřeby soustavy. S ohledem na potřeby sítě má být např. řízeno i nabíjení elektromobilů.
<h2>Na základě scénářů bude vytvořen plán rozvoje soustavy pro roky 2021-2035</h2>
<blockquote>„Rámcové scénáře jsou počátečním signálem pro nadcházející plán rozvoje přenosové soustavy. Zaměřujeme se zejména na postupné vyřazování uhlí. Dalším tématem je propojování odvětví, například využití elektřiny pro výrobu tepla v průmyslu, přeměna elektřiny na vodík a elektromobilita. Při plánování energetické sítě se vždy berou v úvahu současné cíle energetické politiky spolkové vlády. Provozovatelé přenosových soustav jsou nyní povinni na základě těchto nových předpokladů určit a navrhnout konkrétní projekty rozšíření sítě,“ <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200626_Szenariorahmen2021-2035.html">vysvětluje Jochen Homann</a>, prezident BNetzA.</blockquote>
Rozšíření německé přenosové soustavy je jednou z největších současných výzev transformace německé energetiky a rámcové scénáře jsou základem pro plán rozvoje sítě. Na jeho základě němečtí provozovatelé přenosové soustavy vytvoří do konce letošního roku první návrh plánu rozvoje soustavy pro roky 2021-2030, který navrhne konkrétní projekty rozvoje sítě. Druhý návrh má potom být zhotoven do 26. dubna 2021.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Přenos elektřiny

Scénáře pro rozvoj německé přenosové soustavy podle mnohých podhodnocují rozvoj OZE

Němečtí provozovatelé uhelných elektráren hovoří v souvislosti se současnou podobou návrhu zákona o odklonu od uhlí o devalvaci svých investic. Odškodné za odstavování novějších černouhelných zdrojů ani příspěvek na konverzi nebo náhradu uhelných KVET zdrojů nepovažují za dostatečné. Od německé vlády přicházejí signály naznačující, že by vláda měla provozovatelům vyhovět. Informaci <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-bundesregierung-ringt-um-kohleausstiegsgesetz-kraftwerkbetreiber-bemaengeln-kohleersatzbonus/25880144.html?share=twitter">přinesl list Handelsblatt</a>.
Podle německého spolkového ministerstva hospodářství by měl zákon o odklonu od uhlí vyřešit veškeré parlamentní překážky „pokud možno v první polovině roku 2020“. Z pohledu provozovatelů uhelných elektráren však všechny kontroverzní otázky doposud uspokojivě vyřešeny nebyly.
<h2>Příliš nízké příspěvky na konverzi nebo náhradu KVET zdrojů</h2>
<figure id="attachment_44023" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg"><img class="size-full wp-image-44023" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-768x616.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-1024x821.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-725x581.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-800x641.jpg 800w" alt="" width="1200" height="962" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Teplárna na severu Mnichova. Zdroj: SWM</figcaption></figure>
To se týká zejména bonusu, který by měli provozovatelé dostávat za konverzi nebo náhradu svých uhelných zdrojů pro kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) vysokoúčinnými KVET zdroji na plyn, biomasu, odpad nebo kapalná paliva. Jeho výše <a href="https://www.klimareporter.de/images/dokumente/2019/12/kohleausstiegsgesetz-referentenentwurf-03-12-2019.pdf">v současném návrhu zákona, stanovená na 180 eur na kW instalovaného výkonu</a>, dle provozovatelů nepokryje nezbytné investice.
Asociace komunálních podniků (VKU), která sdružuje tzv. Stadtwerke, neboli městské společnosti, které působí, mimo jiné, jako výrobci a dodavatelé elektřiny a tepla ve městech, uvádí, že náklady na konverzi zdrojů jsou zhruba 2,5násobné. Navrhuje tak bonus ve výši 450 eur, pokud má být iniciativa přestavět zdroje úspěšná. Ingbert Liebing, generální ředitel VKU, připouští, že příslušnou výši bonusu není snadné určit. Ovlivňuje ji mnoho faktorů, které se zdroj od zdroje výrazně liší.
<blockquote>„Je však jasné, že 180 eur by nikdy nestačilo. Řada našich členských společností může velmi věrohodně ilustrovat, že i 450 eur, které navrhujeme, jsou velkou výzvou,“ uvedl Liebing.</blockquote>
<h2>Problému s výší bonusu si je vědoma i sama německá vláda</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<blockquote> „180 eur je určitě příliš málo. Nepředstavuje to motivaci ke konverzi elektráren. Proto výši změníme. Výše bonusu pro konverzi zdrojů by také měla odrážet stáří zdroje a jeho významnost z pohledu systému,“ uvedl Bernd Westphal, mluvčí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).</blockquote>
Liebing je přesvědčen, že konverze stávajících kogeneračních jednotek nebude stačit k zajištění požadovaného výkonu. Pro zajištění dostatečného tepelného i elektrického výkonu bude vedle konverze stávajících zdrojů nezbytné stavět také zdroje nové. VKU proto požaduje vyšší podporu kogeneračních zdrojů v zákoně o KVET.
<h2>Problémovým bodem je také odškodnění provozovatelů černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_34901" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2048px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg"><img class="size-full wp-image-34901" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-512x332.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-768x498.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-1024x664.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-725x470.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-800x519.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1328" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Německá černouhelná elektrárna Altbach/Deizisau. Druhý blok uvedený do provozu v roce 1997 je jedním z nejmodernějších černouhelných bloků pro výrobu elektřiny a tepla v Evropě. Zdroj: EnBW</figcaption></figure>
Problémy představují také plánovaná nařízení pro odstavování černouhelných elektráren. Zatímco provozovatelé hnědouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">si sjednávají kompenzaci za odstavení s vládou individuálně</a>, aukční mechanismus v případě černouhelných elektráren vystavuje riziku zejména provozovatele mladších zdrojů. Po roce 2027 totiž mají být černouhelné zdroje nuceně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">odstavovány bez nároku na kompenzace</a>.
Německá vláda signalizuje možné ústupky i v tomto ohledu. Podle Westphala existuje i zde prostor pro zlepšení.
<blockquote>„Chápu kritiku jednotlivých provozovatelů, kteří trvají na přiměřené kompenzaci za vyřazování elektrárny, která byla v provozu jen několik let,“ řekl Westphal.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Niederaußem společnosti RWE. Zdroj: RWE</blockquote>

Německo: Finalizaci zákona o odklonu od uhlí stojí v cestě požadavky provozovatelů na odškodné

Německo dosáhne svých klimatických cílů do roku 2030 pouze pokud „podstatně“ změní směr a vynaloží „obrovské úsilí“ do elektrifikace svého průmyslu, dopravy a vytápění. Jedním z hlavních překážek pro úspěch Energiewende je však stagnující rozvoj přenosové soustavy. Uvádí to nejnovější vydání <a href="https://www.mckinsey.de/branchen/chemie-energie-rohstoffe/energiewende-index">studie Energiewende Index</a> poradenské společnosti McKinsey. Studie je aktualizována každý půlrok, mapuje tak mimo jiné i trend vývoje sledovaných indikátorů. 
Tzv. Energiewende index, který sleduje 15 klíčových cílů transformace energetického sektoru v Německu, uvádí, že 5 z těchto cílů není v současné době realisticky dosažitelných.
Nejproblematičtějším z hlediska úspěchu transformace německé energetiky (Energiewende) se jeví cíl rozšiřování přenosové soustavy. Vzhledem k velkým zpožděním nyní německý síťový regulátor (BNetzA) oficiálně odložil termíny dokončení mnoha projektů. Zatímco v roce 2016 bylo plánováno do roku 2024 postavit ještě 7274 km nových přenosových vedení, nyní byl cíl snížen na 4578 km.
<figure id="attachment_78984" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg"><img class="wp-image-78984 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-800x533.jpg 800w" alt="" width="1200" height="800" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
Tento krok potvrzuje to, co studie ukazuje již řadu let: cíle rozšiřování přenosové soustavy nelze při současném tempu realisticky dosáhnout. Teprve po roce 2025 se data dokončení blíží původním cílům. To však vyžaduje značné úsilí: jen v roce 2025 by muselo být postaveno více než 2200 km nových přenosových vedení.
Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro postup celé energetické přeměny, protože bez dostatečně rozvinuté infrastruktury nemůže být obnovitelná elektřina přenášena do míst spotřeby. Od konce roku 2016 bylo podle McKinsey postaveno pouze 164 km nových přenosových vedení. Pro splnění posunutých, pozdějších termínů dokončení bude zapotřebí do konce roku 2025 dokončit výstavbu 990 km vedení ročně, tedy šestinásobku dosavadního tempa rozšiřování. Je třeba značného úsilí a rychlého postupu s dosud nevyřízenými žádostmi.
Rovněž je nereálné dosažení cílů pro ukazatele spotřeby primární energie, počtu přihlášených elektrických vozidel, jakož nákladů na omezování výroby obnovitelných zdrojů a ceny elektřiny pro domácnosti, která je nejvyšší v celé EU a o 46 % nad jejím průměrem v unii.
<h2>Dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů není podle McKinsey nereálné</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="aligncenter wp-image-80951 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
Cíl snížení emisí skleníkových plynů (GHG) přehodnotila McKinsey z „nereálně dosažitelného cíle“ do kategorie „mírné potřeby přizpůsobení“ v důsledku úspěchů snižování  GHG v minulém roce. Podle odhadů Federální agentury pro životní prostředí se emise CO2e v Německu v roce 2019 pohybovaly okolo 805 megatun (Mt), což znamená znatelné snížení o 54 Mt za pouhý rok.
McKinsey uvádí hlavní důvod snížení emisí zvýšenou výrobou obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snížení množství elektřiny vyrobené z uhlí. Jak jsme již dříve uvedli, velký podíl na snížení emisí GHG měla <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/spotreba-energie-nemecku-klesa-zeme-se-priblizi-svemu-klimatickemu-cili-vice-nez-se-predpokladalo">klesající spotřeba primární energie, a zejména pokles exportu elektřiny</a>. Dle AGEB byly dále důvodem klesající spotřeby zvyšování energetické účinnosti, změny ve složení energetického mixu, cyklický pokles spotřeby energie v energeticky náročných odvětvích a probíhající strukturální změny tvorby HDP s rostoucím podílem méně energeticky náročného odvětví služeb.
Ke změnám ve složení energetického mixu přispěly výrazně podmínky na trhu, což zdůraznil sám německý ministr energetiky, Peter Altmaier.
<blockquote>„Letošní vývoj není způsoben vládními politikami. Nyní vidíme tržně řízené snížení [emisí GHG] v důsledku nízkých cen zemního plynu a vysokých cen emisních povolenek po reformě ETS,“ uvedl ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
<h2>4 další ukazatelé se špatným výhledem do budoucnosti</h2>
Čtyři ukazatele jsou v současné době klasifikovány jako realistické, ale hrozí jim zhoršení. Vzhledem k jasně zpřísněným cílům a strukturálním změnám na německém trhu s elektřinou je již dnes předvídatelné, že se tyto ukazatele s velkou pravděpodobností v krátkodobém až střednědobém horizontu odchýlí od cílové cesty. Patří sem ukazatele „podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie“, „dekarbonizace výroby tepla“, jakož i ukazatele „pracovní pozice v oblasti obnovitelných zdrojů energie“ a „zabezpečená výkonová rezerva“.
Podíl OZE na konečné spotřebě energie v Německu aktuálně dosahuje 16,5 %. Cíl pro rok 2020 je však 18 % a pro rok 2030 dokonce 30 %. Dle McKinsey lze cíle pro rok 2030 dosáhnout pouze tehdy, pokud se rozvoj solárních a větrných elektráren znovu urychlí a jejich instalovaný výkon bude stoupat dvakrát tak rychle, jak dosud.
Podobně je to s podílem OZE na vytápění, který aktuálně dosahuje 14,4 %. Cíl pro rok 2020 ve výši 14,4 % by sice byl překonán, oproti roku 2010 došlo však k nárůstu o pouhých 1,6 %. Aby bylo dosaženo cíle do roku 2030 ve výši 27 %, musel by se podíl OZE v odvětví vytápění nyní zvyšovat osmkrát rychleji než v minulém desetiletí.
<h2>5 ukazatelů stabilně na dobré cestě</h2>
U pěti ukazatelů se McKinsey domnívá, že dosažení cíle do roku 2030 je realistické. Tyto cíle zahrnují podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny, jakož i ukazatel, který bere v úvahu četnost výpadku dodávek energie v Německu. Nový ukazatel „Dostupný výkon pro dovoz ze sousedních zemí“ je rovněž považován za realistický. Cíle je realistické dosáhnout také ve vývoji cen průmyslové elektřiny, jakož i v nově zavedeném ukazateli „celkové náklady na energii pro domácnosti“. Ukazatel měří podíl nákladů na energii na celkovém spotřebním koši domácností.

Německo

McKinsey: Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro transformaci německé energetiky

Německo se v rámci Energiewende, transformace svého energetického sektoru, rozhodlo ukončit výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách, k čemuž má dojít již za dva roky. Podobně se současná koalice při svém vzniku dohodla na omezení vývozu jaderného paliva do jiných zemí, stále však není jasné, kdy k tomuto kroku dojde. Prozatím se zákaz „protlačit vládou“ nepovedlo, přičemž poslední pokus z pera ministerstva životního prostředí zablokovalo ministerstvo hospodářství a energetiky.
Odchod od jaderné energie v sousedním Německu nezasáhne pouze provozovatele jaderných elektráren, ale rovněž další subjekty působící v celém dodavatelském řetězci. Kromě trvalého uzavření všech jaderných elektráren v zemi tak dojde i na posledního výrobce jaderného paliva v zemi, který mimo jiné exportuje své palivové soubory do dalších evropských zemí.
Německá vláda v rámci koaliční dohody při svém vzniku uvedla, že hodlá zamezit využívání jaderného paliva německé výroby v zahraničních elektrárnách, jejichž bezpečnost je z německé perspektivy pochybná. Tato dohoda se týká konkrétně závodu na výrobu jaderného paliva na severozápadě země ve městě Lingen.
Německá vláda však svému slibu zatím nedostála, kdy německé ministerstvo hospodářství a energetiky <a href="https://taz.de/Brennelemente-aus-Lingen/!5664617/" target="_blank" rel="noopener">podle serveru taz.de</a> opakovaně zablokovalo potřebnou legislativu. První stopku dostal návrh německého ministerstva životního prostředí, který měl vést k ukončení provozu závodů na výrobu uranového paliva a palivových souborů na základě kompenzace jejich provozovatelů.
V reakci na to předložila německá ministryně životního prostředí, Svenja Schulze, nový návrh, který měl vývoz jaderného paliva do zahraničí pouze omezit. Konkrétně by palivo nemohlo být prodáváno do elektráren vzdálených méně než 150 km od německých hranic, které zahájily svůj provoz před rokem 1989. Zákaz na vývoz německého paliva by tak v případě přijetí zákona postihl belgické elektrárny Doel a Tihange, či francouzská elektrárna Cattenom. Zatím však ministerstvo hospodářství a energetiky zákon blokuje.
Podle Jochena Flasbartha, náměstka na ministerstvu životního prostředí, budou jednání nadále pokračovat.
<blockquote>„Koaliční dohoda dává německé vládě jasné mandát. Zákaz vývozu založený na objektivních kritériích je jedinou politicky a právně přijatelnou cestou, kterou může být toto nařízení rychle implementováno,“ řekl Flasbarth serveru taz.de.</blockquote>
Omezení vývozu však nemusí narazit pouze v rámci samotné vlády. Omezení podnikání se zřejmě nebude zamlouvat ani vlastníkovi závodu na výrobu palivových souborů, francouzské státem vlastněné společnosti Framatom. Ta již v roce 2018, kdy příslušný německý federální úřad pozdržel vydání povolení pro převoz paliva kvůli neúplné dokumentaci, mobilizovala své právníky a tlačila na německé politiky s případnými nároky na odškodnění za způsobenou škodu.

Německé ministerstvo energetiky zablokovalo návrh zákona na omezení vývozu jaderného paliva

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala <a href="https://www.iea.org/reports/germany-2020#executive-summary">zprávu o stavu energetického sektoru Německa</a>. Podle zprávy má Německo problém s dosažením stanovených klimaticko-energetických cílů. Zejména krátkodobé cíle v oblasti snižování emisí s největší pravděpodobností nesplní. Díky plánovanému uhelnému phase-outu do roku 2038 ale cílí na dosažení cílů dlouhodobých.
IEA vydala zprávu o stavu energetického sektoru Německa, ze které je patrné, že se energetický mix země během posledních čtyř dekád přesunul od naprosté dominance uhlí a ropy na diverzifikovanější mix. Jaderná energie je nahrazována především obnovitelnými zdroji. Do roku 2038 je pak plánováno úplné <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">ukončení využívání uhlí</a>, a to i přes fakt, že je dnes největším zdrojem výroby elektřiny v zemi.
<figure id="attachment_81361" class="wp-caption aligncenter" style="width: 989px;"><img class="size-full wp-image-81361" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo.png 989w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-512x284.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-768x426.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-725x402.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-800x444.png 800w" alt="" width="989" height="549" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba energie dle zdroje v letech 1998 – 2018. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Cíle snížení emisí do 2020 Německo pravděpodobně nedosáhne</h2>
Národní klimatické cíle Německa jsou definované v Klimatickém akčním plánu do 2050, který je součástí Energiewende. Cílem je snížit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roce-2018-rekordne-snizilo-celkove-emise">emise</a> skleníkových plynů do roku 2020 o 40 %, do 2030 o 55 %, do 2040 o 70 % a do 2050 o 80-95 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990. Tyto cíle jsou poté doplňovány cíli v oblasti spotřeby energie/energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.
Německo má problémy s dosažením krátkodobých cílů. Velkým výzvám čelí zejména v sektorech vytápění a dopravy. V roce 2018 byly emise sníženy zhruba o 31 % ve srovnání s rokem 1990.
<figure id="attachment_81362" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1001px;"><img class="size-full wp-image-81362" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo.png 1001w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-800x456.png 800w" alt="" width="1001" height="570" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise skleníkových plynů dle sektorů v letech 1990 – 2017. Součástí sektoru energetika je mj. i doprava. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Jaderná energie je nahrazována obnovitelnými zdroji</h2>
Energiewende je v současnosti nejviditelnější ve výrobě elektrické energie, kde podíl výroby z obnovitelných zdrojů roste. Nejvíce elektřiny se ovšem stále vyrábí z <a href="https://oenergetice.cz/uhli/bloomberg-trh-ukonci-nemecke-uhli-drive-nez-uhelna-komise">uhlí</a>, zejména hnědého. Obnovitelné zdroje elektřiny totiž primárně nahradily klesající výrobu z jaderné energie. V roce 2017 se druhým nejvýznamnějším zdroje elektřiny stala větrná energie, podle předběžných dat nicméně v loňském roce překonala i hnědé uhlí.
Německým cílem je dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2020 35 %. V roce 2018 to bylo 38 % a v první polovině 2019 44 %. Podle nové koaliční vlády z března 2018 německá vláda plánuje zvýšit tento cíl pro rok 2030 <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/analyza-nemecko-pravdepodobne-nedosahne-65-podilu-oze-roku-2030">na 65 %</a> (původně měla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v 2030 činit 50 %).
Díky změně legislativy v letech 2014 a 2017 jsou nyní výstavba obnovitelných zdrojů nad určitý instalovaný výkon předmětem aukcí. Problémem ovšem stále zůstává <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecka-paterni-prenosova-vedeni-dostanou-vinku-novou-technologii-vyuzita-bude-poprve-svete">nedostatečné propojení</a> mezi severem, kde je většina větrných elektráren, a jihem, kde je většina poptávky. Řešení této situace, která bude dále zhoršena uzavřením posledních jaderných elektráren, si německá vláda stanovila jako prioritu.
<h2>Emise v dopravě budou zpoplatněny</h2>
Nejproblematičtějším sektorem z hlediska snižování emisí je v Německu sektor dopravy. Vláda ustanovila pracovní skupinu, která má přijít s doporučeními, jak emise v dopravě snížit. Dále se německá vláda rozhodla, že v dopravě zavede určitou formu uhlíkové daně – tedy zpoplatní emisí, což povede ke zvýšení cen paliv a spotřebitele by mělo motivovat k efektivnějšímu využívání dopravy.
V sektoru vytápění Německo momentálně žádnou zásadní dekarbonizační strategii nemá. Vytápění se přitom podílí více než 50 % na finální spotřebě energie a činí cca 40 % všech emisí. Vytápění je velice závislé na fosilních palivech – kupříkladu 25 % domácností vytápí topným olejem.
<figure id="attachment_81363" class="wp-caption aligncenter" style="width: 977px;"><img class="size-full wp-image-81363" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo.png 977w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-512x294.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-768x441.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-725x416.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-800x459.png 800w" alt="" width="977" height="561" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise CO2 v sektoru energetiky v letech 1990 – 2017. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

IEA: Německo má problém snižovat emise v dopravě a vytápění

Německo zaslalo Evropské komisi oficiální údaje o celkových emisích skleníkových plynů za rok 2018 za všechny sektory. Emise v největší evropské ekonomice opět poklesly ve srovnání s předchozím rokem. Největší snížení se povedlo dosáhnout v energetickém sektoru. I přesto ale Německo pravděpodobně nedosáhne svých cílů pro rok 2020.
Celkově Německo vypustilo v roce 2018 do ovzduší o 35,9 milionů tun (tj. o 4 %) emisí skleníkových plynů (GHG) méně než v roce 2017. Spolková agentura pro životní prostředí oznámila čísla v minulém týdnu, kdy rovněž uvedla, že Německu se celkově podařilo snížit emise o 31,4 % ve srovnání s rokem 1990. Snížení nastalo jak v sektorech pokrytých EU ETS, tak i v odvětvích mimo povolenkový systém.
<h3>Energetika si vede dobře, na rozdíl od průmyslu</h3>
Energetika byla zodpovědná za 16 milionů tun emisí GHG, což představuje snížení o 5,25 %. Odborníci toto připisují zvyšujícímu se podílu obnovitelných zdrojů a rostoucí ceně emisních povolenek. Naopak průmysl a doprava tak rapidní snižování nezaznamenaly. Obecně se průmyslu povedlo snížit emise skleníkových plynů o 1,3 %, zatímco v dopravě došlo k poklesu o pouhých 3,3 %. Je to poprvé od roku 2012, co se dopravě podařilo emise snížit.
Přitom v Německu ale rozhodně neubývá řidičů, ani počtu nově zakoupených aut. Počet osobních automobilů ve srovnání s rokem 2017 stoupl o 1,3 %. I letecká doprava zaznamenala nárůst – frankfurtské letiště v roce 2018 poprvé překonalo hranici 70 milionů cestujících.
Mírný pokles (3,8 %) zaznamenalo i německé zemědělství, jednou z hlavních příčin bude ale nespíš poměrně suché léto.
<h3>Cíle pro rok 2020 nenaplněny</h3>
Oficiální čísla pro emise skleníkových plynů pro rok 2019 by měla být zveřejněna v letošním březnu. Predikce think tanku Agora Energiewende prozatím hovoří o snížení celkových emisí skleníkových plynů až o 6 %, ve srovnání s rokem 2018. I tak by ale náš západní soused měl minout svůj cíl v oblasti snižování emisí pro rok 2020, a to o přibližně pět procentních bodů.

Německo v roce 2018 rekordně snížilo celkové emise CO2

Uhlíkové emise z německého energetického průmyslu letos klesly díky nárůstu obnovitelných zdrojů a zvýšení výroby elektřiny v plynových zdrojích o 16 %, tedy o 51 milionů tun. Podle dat německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) tak Německo překonalo svůj cíl snížení emisí pro rok 2020.
Emise z odvětví energetiky letos podle svazu klesly na 260 milionů tun, což značí 44% pokles od roku 1990. Německo tak překonalo cíl o snížení emisí do roku 2020.
Německý zákon o ochraně klimatu nastavil cíl snížit emise z energetického odvětví do roku 2020 na 280 milionů tun, do roku 2022 poté na 257 milionů tun a 175 milionů tun do roku 2030.
Nová vedoucí BDEW Kerstin Andreae tak potvrdila, že průmysl je na cestě k dosažení svých cílů v oblasti energetické transformace a “nehodlá upouštět z tempa,” <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-energy-sector-emissions-dive-16-this-year/1072275" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle serveru Montel na tiskové konferenci v Berlíně</a>.
Snížení emisí bylo zapříčiněno především redukcí výroby elektrické energie z uhelných elektráren, která meziročně klesla o 57 TWh na 171 TWh, tedy o 25 %.
V letošním roce klesla celková hrubá výroba elektřiny z loňských 636 TWh na 607 TWh, přičemž podíl hnědého uhlí ve výrobě poklesl z téměř 23 % na 19 % a podíl černého uhlí z 13 % na 9 %.
Obnovitelné zdroje se 40 % tvoří společně největší podíl na výrobě. Výroba z plynových elektráren stoupla z 13 % na 15 % a jaderná výroba zůstala stabilní na 12 %.
<h2>Uhelné elektrárny se snaží přežít</h2>
Přestože uhelný průmysl stále  usiluje o svou pozici na energetickém trhu, vzestup cen CO2 a nízké ceny zemního plynu na úrovni desetiletých minim zapříčiňují jeho tržní propad.
Využití černého uhlí se v Německu letos propadlo o téměř 21 % na rekordně nízkých 1134 petajoulů. Příčinou je právě zvýšená výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a plynových elektráren, uvedla ve středu německá skupina AGEB, která vyhodnocuje statistiky energetického průmyslu.
V plánu země nadále zůstává do roku 2038 ukončit výrobu elektřiny z uhelných elektráren a dosáhnout tak svých klimatických cílů.