Cenový  limit (price cap), který stanovuje maximální možnou cenu elektřiny a plynu pro domácnosti ve Spojeném království, bude znovu snížen. Dle nového pololetního propočtu má klesnout cena za elektřinu a plyn pro běžnou domácnost o 17 GBP (510 Kč). Výpočet cenového limitu připravuje každé pololetí tamní energetický regulátor Ofgem. Pokles ceny pro koncové zákazníky je dán především nízkými velkoobchodními cenami elektřiny a plynu. Od zavedení cenové regulace v lednu 2019 ušetřil cenový limit tamním domácnostem přibližně 1 miliardu liber na poplatcích za energii.
Energetický regulátor Ofgem, působící ve Spojeném království,  propočítal <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/savings-energy-bills-millions-price-caps-fall">nové pololetní limity</a> ceny, takzvaný <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/v-britanii-chteji-do-konce-roku-zacit-regulovat-ceny-energii">price cap</a>. Změna maximálních cen začne platit od letošního dubna. Limit pro standardní tarify poklesne o 17 GBP (přibližně 510 Kč). O stejnou výši poklesne i maximální cena pro zákazníky využívající předplacené tarify. U průměrné domácnosti se standardním tarifem si tak nově budou moci energetické společnosti naúčtovat maximálně 1162 GBP (34800 Kč) ročně. U průměrné domácnosti s předplaceným tarifem pak maximálně 1200 GBP (35940 Kč) ročně.
Průměrná britská domácnost (<a href="https://www.ofgem.gov.uk/gas/retail-market/monitoring-data-and-statistics/typical-domestic-consumption-values">TDCV</a>) je přitom taková domácnost, která odebírá jak elektřinu, tak i plyn a ročně spotřebuje 2,9 MWh elektřiny a 12 MWh plynu. Regulace cen se dle Ofgem v současnosti dotýká celkem 15 milionů domácností. Z čehož 11 milionů domácností má standardní tarif a zbylé 4 miliony domácností využívají „předplacenku“.
<blockquote>„Cenový limit byl vytvořen s cílem ochránit zákazníky, kteří využívají standardní ceníkové tarify a nemění dodavatele energie. Tato regulace zároveň neblokuje tržní soutěž mezi dodavateli energie.“
Jonathan Brearley, CEO Ofgem</blockquote>
<h1>Pokles díky velkoobchodním cenám</h1>
Nejvýznamnější vliv na pokles cenového limitu mělo snížení velkoobchodních cen elektřiny a plynu ve vyhodnocovaném období (srpen 2019 až leden 2020). K nižším cenám vedly především <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/slaba-globalni-poptavka-nadmerna-dodavka-vyvijeji-tlak-cenu-plynu">nízké ceny</a> zemního plynu, kterého je na trhu dostatek díky rekordním hodnotám dovozu <a href="https://oenergetice.cz/clanky/lng">LNG</a> a vysokým zásobám v <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zasobniky-plynu-v-cr">podzemních zásobnících</a>. Složka velkoobchodních cen, která při výpočtu limitu hraje významnou roli, poklesla o 38 GBP. Cenový nárůst byl naopak zaznamenán v oblastech provozních nákladů, síťových a ekologických poplatků a poplatků za zavádění <a href="https://oenergetice.cz/clanky/smart-metering">„chytrých“ měřidel</a>.
<figure id="attachment_81123" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-81123" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-512x274.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-768x411.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-725x388.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-800x428.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem.png 813w" alt="" width="512" height="274" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozpad jednotlivých složek ceny ve výpočtu cenového limitu. Zdroj: Ofgem</figcaption></figure>
<h1>Limit snížil cenu, ale změna dodavatele je výhodnější</h1>
Regulace byla zavedena jako ochrana zákazníků, kteří nemají se svým dodavatelem energie sjednaný některý z výhodnějších tarifů a využívají základní ceníkovou nabídku. Ta je ovšem vždy dražší než ostatní tarify. Ofgem proto vždy při aktualizaci cenového limitu upozorňuje, že pokud by zákazníci místo standardního ceníkového tarifu (ač regulovaného) přešli k jinému dodavateli, mohou ušetřit podstatně více. Tentokrát byla maximální úspora vyčíslena na 305 GBP (9130Kč) ročně.
<figure id="attachment_81122" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-81122" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-average-prices-for-Standard-double-tarif-before-price-cap.-Zdroj-Ofgem-512x360.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-average-prices-for-Standard-double-tarif-before-price-cap.-Zdroj-Ofgem-512x360.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-average-prices-for-Standard-double-tarif-before-price-cap.-Zdroj-Ofgem.png 618w" alt="" width="512" height="360" /><figcaption class="wp-caption-text">Simulace výše limitu cen v období před zavedením regulace. Zdroj: Ofgem</figcaption></figure>
Podle informací regulátora Ofgem ušetřily domácnosti ve Spojeném království díky cenovému limitu celkem 1 miliardu GBP. Tento limit byl zaveden na začátku roku 2019 a je aktualizován dvakrát ročně. Pololetní aktualizace mají odrážet průběžné změny na trhu s elektřinou a plynem.
Výhled regulace cen pro koncové zákazníky je ve Spojeném království nejistý. V průběhu letošního léta by měl Ofgem provést celkové zhodnocení regulace. Pokud se neprokáže, že stále existují důvody pro nastavení maximálních cen, bude cenový limit odstraněn.

Rychlé zprávy

Spojené království: Cenový limit opět sníží cenu energie pro miliony domácností

Společnost NuScale podala na začátku letošního roku žádost o předlicenční posouzení svého modulárního reaktoru ke Kanadské komisi pro jadernou bezpečnost. Tento proces má usnadnit následné získání licence pro stavbu modulárních reaktorů. Společnost cítí na kanadském trhu významný potenciál a připravuje se ve spolupráci s Bruce Power na možnou výstavbu v provincii Ontario.
Společnost NuScale Power před nedávnem oznámila <a href="https://newsroom.nuscalepower.com/press-releases/news-details/2020/NuScale-Submits-Phase-1-and-2-Combined-Pre-Licensing-Vendor-Design-Review-to-Canadian-Nuclear-Safety-Commission/default.aspx">podání žádosti</a> o posouzení svého modulárního jaderného reaktoru (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/smr">SMR</a>) u kanadské Komise pro jadernou bezpečnost (<a href="https://nuclearsafety.gc.ca/eng/">Canadian Nuclear Safety Commission</a>). Cílem předlicenčního posuzování (pre-licensing vendor design review) je zjistit soulad s kanadskými pravidly pro jaderné elektrárny. Posuzování je rozděleno do tří fázi a NuScale vstoupilo současně do první a druhé fáze. Úspěšné <a href="https://nuclearsafety.gc.ca/eng/reactors/power-plants/pre-licensing-vendor-design-review/index.cfm?pedisable=true">předlicenční posouzení</a> neznamená automatické získání licence pro daný typ reaktoru, ale dává velké šance pro její následné získání.
<h1>Zájem Kanady o malé modulární reaktory</h1>
Společnost se pro kanadský předlicenční proces rozhodla především kvůli plánům na případnou výstavbu tohoto typu reaktoru v Kanadě. Zájem o výstavbu modulárního reaktoru již zmínila kanadská společnost <a href="https://www.brucepower.com/">Bruce Power</a>. Ta v současnosti již provozuje klasické jaderné elektrárny v provincii Ontario. Spolupráci s NuScale navázala v Kanadě rovněž i společnost <a href="https://www.opg.com/">Ontario Power Generation</a>.
<blockquote>„Design reaktorů od NuScale je již dostatečně vyspělý, a proto jsme se v Bruce Power rozhodli se zapojit do rozvoje a nabídli zpracování projektového záměru (business case). Tento krok zapadá do naší dlouhodobé snahy o poskytování levné, spolehlivé a zároveň čisté energie pro kanadské rodiny i podniky.“ 
Mike Rencheck, CEO Bruce Power
<figure id="attachment_26488" class="wp-caption aligncenter" style="width: 385px;"><img class="size-medium wp-image-26488" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/Diagram_of_a_NuScale_reactor-385x512.jpg" sizes="(max-width: 385px) 100vw, 385px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/Diagram_of_a_NuScale_reactor-385x512.jpg 385w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/Diagram_of_a_NuScale_reactor-768x1021.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/Diagram_of_a_NuScale_reactor-770x1024.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/Diagram_of_a_NuScale_reactor-725x964.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/Diagram_of_a_NuScale_reactor-800x1063.jpg 800w" alt="" width="385" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">NuScale malý modulární reaktor. Zdroj: NuScale Power</figcaption></figure>
</blockquote>
<h1>Mezinárodní působení</h1>
Modulární reaktor od NuScale před nedávnem <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/smr-od-nuscale-vstupuje-finalni-faze-certifikace-usa-prvni-vyroste-utahu-polovine-pristi-dekady">dosáhl milníku</a> i v USA, kde pokročil do další fáze certifikace. Kanada a USA přitom minulý rok podepsaly <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderni-regulatori-usa-a-kanady-podepsali-memorandum-o-spolupraci">memorandum o spolupráci</a>, kde se zavázaly spolupracovat na <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/kanada-usa-vybraly-prvni-modularni-reaktor-spolecne-testovani">společném posuzování</a> nových jaderných zařízení.
První SMR reaktor od NuScale by měl být spuštěn v roce 2026 a provozovatelem elektrárny má být společnost Utah Associated Municipal Power Systems, působící v Utahu (USA). NuScale kromě USA a Kanady zkoumá možnosti výstavby reaktoru i v Jordánsku, Rumunsku a v České republice. V září minulého roku oznámila <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cez-bude-s-americany-spolecne-rozvijet-male-jaderne-reaktory">spolupráci s NuScale</a> zdejší energetická společnost ČEZ.

Jaderné elektrárny

NuScale podává v Kanadě žádost o posouzení svého modulárního reaktoru

Společnosti Hornsea One a RWE se rozhodly dobrovolně zaplatit do nápravného fondu celkem 9 milionů liber jako kompenzaci za blackout, který nastal 9. srpna 2019 a postihl především oblast Londýna. Provozovatel distribuční sítě UK Power Networks do stejného fondu zaplatí 1,5 milionu liber, a to za nekoordinované připojování zákazníků po blackoutu bez toho, aniž by ji k tomu vyzval provozovatel přenosové soustavy. 
Britský energetický regulátor Ofgem vydal před několika dny <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/companies-pay-105-million-over-9-august-power-cut">tiskovou zprávu</a>, ve které informoval o ukončení svého <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/britsky-regulator-spousti-vysetrovani-nedavneho-blackoutu">vyšetřování</a> srpnového <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/rozsahly-vypadek-dodavek-elektriny-ve-spojenem-kralovstvi-zpusobil-soucasny-vypadek-dvou-zdroju">blackoutu</a>, který postihl především oblast Londýna. Důvodem blackoutu byl <a href="https://www.ofgem.gov.uk/system/files/docs/2019/09/eso_technical_report_-_final.pdf">zásah bleskem</a> do dvou zařízení v téměř stejnou chvíli, který vyřadil z provozu důležité prvky. Ty by ovšem měly být schopny takovou zátěž vydržet. Konkrétně jde o větrný park na moři Hornsea One, vlastněný dánskou společností Ørsted a paroplynovou elektrárnu Little Barford, vlastněnou společností RWE.
Dle zprávy zaplatí každá ze společností dobrovolně 4,5 milionů liber do nápravného fondu. Spolu s těmito společnostmi zaplatí 1,5 milionů liber i distribuční společnost UK Power Networks (<a href="https://www.ukpowernetworks.co.uk/">UKPN</a>). Dispečeři společnosti po nastalém blackoutu nepostupovali dle předepsaných pravidel a začali předčasně připojovat zákazníky bez toho, aniž by jim k tomu dal provozovatel přenosové soustavy pokyn.
<figure id="attachment_75347" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-75347 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-512x317.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-768x476.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-725x450.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-800x496.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images.jpg 1000w" alt="Blackout in London (9th August 2019). Zdroj: Yui Mok, PA Images" width="1000" height="620" /><figcaption class="wp-caption-text">Blackout v Londýně dne 9. srpna 2019. Zdroj: Yui Mok, PA Images</figcaption></figure>
<blockquote>„Spotřebitelé a podniky se spoléhají na výrobce a síťové společnosti, že jsou schopny zajistit bezpečné a stabilní dodávky elektřiny. Blackout z 9. srpna nám ukázal, jak velké narušení chodu společnosti může být, pokud tomu tak není. Proto je správné, že společnosti, které nedokázaly udržet výrobu, zaplatily do našeho fondu na odškodnění spotřebitelů.“
Jonathan Brearley, výkonný ředitel Ofgem</blockquote>
<h1>Přenosová soustava po blackoutu pod drobnohledem</h1>
Ofgem v tiskové zprávě rovněž zmínil, že během svého vyšetřování vyvstaly otázky týkající se provozu celého energetického systému ve Spojeném království. Ten je dnes zajišťován skrze <a href="https://www.nationalgrideso.com/">National Grid ESO</a>, dceřinou společnost tamního provozovatele přenosové soustavy (<a href="https://www.nationalgrid.com/">National Grid</a>). Společnost National Grid ESO je ve Spojeném království zodpovědná za takzvané systémové služby. Ofgem již dříve <a href="https://www.ofgem.gov.uk/electricity/transmission-networks/electricity-so-reform">oznámil</a>, že se na strukturu společnosti a její řízení zaměří. Dle zprávy zváží regulátor několik možností, spojených s budoucí strukturou společnosti.
<blockquote>„Naše šetření vyvolalo otázky týkající se provozovatele elektrické sítě, společnosti National Grid ESO, a proto se náš přezkum zaměří na strukturu a správu společnosti. Vzhledem k tomu, že se trh s energií mění, je životně důležité, abychom do budoucna zajistili, že spotřebitelé budou i nadále těžit z jednoho z nejspolehlivějších energetických systémů na světě.“
Jonathan Brearley, výkonný ředitel Ofgem</blockquote>

Elektřina

Za londýnský blackout zaplatí firmy "dobrovolnou pokutu" 10,5 milionů liber

Na etický investiční list FTSE4Good se snáší kritika poté, co společnost při své poslední aktualizaci tohoto indexu zařadila mezi etické společnosti i významné ropné těžaře. Jde především o ruskou státní společnost Rosněft, nebo americkou ConocoPhillips. Společnost FTSE je rovněž kritizována za nevyřazení bezpečností agentury G4S, která čelí obviněním z porušování práv zaměstnanců.
Etické investování, někdy též označované jako udržitelné investování, bývá běžně označeno zkratkou <a href="https://www.esg.adec-innovations.com/about-us/faqs/what-is-esg-investing/">ESG</a> (environmental, social and governance). Společnosti, které jsou zařazeny do skupiny ESG investic, musí splnit řadu kritérií, především v oblasti ekologie, sociální odpovědnosti a důsledného dodržování všech zákonů a předpisů. Index <a href="https://www.ftserussell.com/products/indices/ftse4good">FTSE4Good</a> je seznam společností, do kterých je vhodné investovat, pokud má investor zájem o etické investování. Tento index již delší dobu nabízí společnost <a href="https://www.ftserussell.com/">FTSE Russell</a>, která primárně působí na akciové burze <a href="https://www.londonstockexchange.com/home/homepage.htm">London Stock Exchange</a> (LSE).
FTSE4Good například vylučuje společnosti, jejichž oblast působení zahrnuje produkci a zpracování tabáku, podílí se na vývoji jaderných zbraní či konvenčních zbraňových systémů, nebo společnosti těžící uhlí. Jak ovšem před nedávnem <a href="https://www.theguardian.com/business/2019/dec/22/ftse-leaves-coal-and-oil-firms-and-g4s-on-ethical-investment-list">upozornil</a> britský deník The Guardian, na tento etický investiční list byly při jeho poslední aktualizaci zařazeny i společnosti těžící ropu. Ze seznamu rovněž nebyla vyřazena společnost G4S, která <a href="https://www.theguardian.com/business/2019/nov/14/norwegian-wealth-fund-blacklists-g4s-shares-over-human-rights-concerns">čelí podezření</a> za systematické porušování práv zaměstnanců.
<blockquote>„Pohledem na množství ropných společností v tomto indexu by bylo lepší ho nazývat FTSE4Crude než FTSE4Good.“
Rosie Rogers, šéfka klimatické kampaně Greenpeace UK
<img class="aligncenter wp-image-36387 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig.jpg" alt="shale oil rig břidlicová ropa" width="1200" height="798" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-1024x681.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-800x532.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></blockquote>
<h1>Patří ropné společnosti na etický investiční list?</h1>
Do poslední aktualizace bylo v indexu FTSE4Good zařazeno celkem 65 ropných a plynárenských společností. Jde například o společnosti Royal Dutch Shell, Total, Eni, Imperial Oil, Suncor Energy, nebo indický Reliance Industries a italský Enel. Nově jsou na seznam zařazeny například společnosti Rosněft a ConocoPhillips.
Rosněft, ruská státní ropná společnost, je přitom 13. největší ropnou společností na světě (měřeno tržní kapitalizací) a ConocoPhillips je na 15. místě. V roce 2018 vyprodukovala společnost Rosněft 1,9 miliard barelů ropy a ConocoPhillips pak 468 milionů barelů.
Na seznam ovšem přibyly i další problematické společnosti. Jde například o Marathon Oil Corporation, americkou ropnou společnost, která v roce 2018 vyprodukovala 153 milionů barelů ropy, dále Lundin Petroleum, případně Origin Energy, která vlastní největší australskou uhelnou elektrárnu (Eraring).
Mluvčí společnosti FTSE Russell se odmítla vyjádřit k problematice fosilních společností na etickém investičním listu a ve své odpovědi se pouze zaměřila na nevyřazení bezpečnostní agentury G4S.
<blockquote>„Vedení FTSE Russell a naše ESG komise zvážili při poslední aktualizaci, zdali zanechat společnosti G4S na listu. Hodnocena byla vážnost a rozsah obvinění, stejně jako i reakce společnosti na tato obvinění. Na základě tohoto hodnocení bylo rozhodnuto společnost G4S nevyřadit. FTSE Russell bude ovšem pokračovat v důsledném sledování vývoje této společnosti.“
Mluvčí společnosti FTSE Russell</blockquote>

Ostatní

Etický investiční list pod palbou kritiky za nevyřazení ropných společností

Spalování biomasy ve zdrojích, které projdou konverzí z uhlí na biomasu, nemusí být pro klima vůbec prospěšné. Upozorňuje na to nová zpráva think tanku Sandbag. Zpráva se zaměřuje na významné projekty u kterých je naplánována změna palivového mixu. Místo uhlí má být v zařízeních spalována biomasa. Tyto zdroje by měly ročně vyprodukovat přibližně 64 TWh elektřiny, ale zároveň také asi 67 milionů tun CO2 . V případě, že by jako palivo sloužily dřevěné pelety, bylo by třeba každý rok pokácet lesy o rozloze přibližně poloviny německého Černého lesa. Několik analyzovaných projektů pochází i z Česka.
Zprávu o <a href="https://sandbag.org.uk/project/playing-with-fire/">možných rizicích</a> spojených s konverzí uhelných zdrojů na biomasu vydal před nedávnem think tank <a href="https://sandbag.org.uk/">Sandbag</a>, který se zaměřuje na problematiku snižování emisí skleníkových plynů.  Zpráva se zaměřuje na plánované evropské projekty, u kterých má dojít ke změně palivového mixu z uhlí na <a href="https://oenergetice.cz/clanky/biomasa">biomasu</a>. Jde o 67 projektů, jejichž realizace by znamenala zvýšení spotřeby biomasy o 607 PJ/ročně, což je ekvivalent pěti nových <a href="https://oenergetice.cz/clanky/drax">elektráren Drax</a> (největší konvenční zdroj ve Spojeném království s výkonem 3960 MW).
Vzhledem k různé velikosti jednotlivých projektů by přitom polovinu z předpokládaného množství biomasy spolykalo pouze 10 největších zařízení. Celková produkce elektřiny ze všech plánovaných projektů je odhadována na 64 TWh, což odpovídá přibližně 2 % z celkové produkce elektřiny v EU. Zpráva poznamenává, že jde o podobné množství energie, které každoročně vyprodukují nově instalované kapacity ve větrných a solárních elektrárnách v EU.
<figure id="attachment_79418" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-79418 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag-512x487.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag-725x689.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag.png 745w" alt="Největší projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag" width="745" height="708" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší evropské projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag</figcaption></figure>
<h2>Dopady na klima i odlesňování</h2>
Oproti <a href="https://oenergetice.cz/energostat">současnému stavu</a> by se tím ztrojnásobilo množství spalované biomasy pro energetické účely v EU. V případě využití dřevěných pelet by jich bylo třeba ročně spálit 36 milionů tun, což je jejich současná celosvětová spotřeba. Takové množství dřevěných pelet by si vyžádalo každoroční vykácení přibližně 2700 kilometrů čtverečních lesů. Jde o ekvivalent většiny lesů v Nizozemí, nebo přibližně polovinu Černého lesa v <a href="https://oenergetice.cz/clanky/nemecko">Německu</a>.
Spálení takového objemu biomasy by dle zprávy znamenalo každoroční emise přibližně 67 milionů tun CO2. Pro srovnání, toto množství odpovídá polovině emisí ze všech <a href="https://oenergetice.cz/clanky/polsko">polských</a> elektráren. Zpráva upozorňuje, že takto významné množství CO2 by jen s těží mohlo být opětovně absorbováno novým vysazováním stromů.
Zpráva doporučuje, aby se případné vládní podpory zaměřovaly na bezemisní zdroje, které při své činnosti neprodukují žádné skleníkové plyny. Uhlík vyprodukovaný spálením biomasy se dostává do ovzduší a jeho opětovná spotřeba pro růst rostlin může trvat řadu let.
Vlády a instituce, které mohou ovlivnit projekty na záměnu uhlí za biomasu, by měly do svých posuzování započíst i případné negativní efekty (například snižování biodiverzity) a komplexně posoudit uhlíkový tok (carbon flow) během celé životnosti projektu.
<figure id="attachment_79419" class="wp-caption aligncenter" style="width: 509px;"><img class="aligncenter wp-image-79419 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal.png" sizes="(max-width: 509px) 100vw, 509px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal-509x512.png 509w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal-150x150.png 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal.png 639w" alt="" width="639" height="643" /><figcaption class="wp-caption-text">Plány Evropských zemí na odstoupení od uhelné energetiky. Zdroj: Europe Beyond Coal</figcaption></figure>
Dle <a href="https://easac.eu/publications/details/commentary-on-forest-bioenergy-and-carbon-neutrality/">doporučení</a> Evropské akademie věd (<a href="https://www.easac.eu/">EASAC</a>) by například neměly být označovány jako <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje">obnovitelné zdroje energie</a> takové projekty, kde není možné prokázat, že během desetiletí dojde díky jejich provozu k celkovému snížení množství uhlíku v atmosféře. Projekty které tato pravidla nesplní by neměly být dotovány z veřejných peněz a měly by podléhat systémům <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/uhlikova-dan-riziko-nebo-reseni/">zpoplatňujícím uhlík</a> (například <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/">EU ETS</a>).
<h2>České projekty</h2>
Dle zprávy je v současnosti v Česku celkem 7 projektů u kterých je plánována konverze z uhlí na biomasu. Většinou jde o náhradu hnědého uhlí. Ani jeden z projektů nespadá do desítky největších evropských projektů (viz výše). Celkový tepelný výkon všech plánovaných zařízení však přesahuje 1000 MWt (tepelných).
<figure id="attachment_79425" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-79425 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag.png" sizes="(max-width: 555px) 100vw, 555px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag.png 555w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag-512x456.png 512w" alt="Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag" width="555" height="494" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag</figcaption></figure>

Obnovitelné zdroje

Konverze uhelných elektráren pro spalování biomasy klimatu nepomůže, tvrdí studie

Turecký provozovatel přenosové soustavy TEİAŞ a ruská společnost JSC Akkuyu Nuklear podepsaly dohodu o připojení jaderné elektrárny, která je v současnosti ve výstavbě. Smlouva dává základ pro vybudování přenosového vedení od jaderné elektrárny v rozsahu šesti přenosových linek. Elektrárna by v budoucnu měla pokrývat přibližně 10 procent  spotřeby elektřiny v zemi a její zprovoznění se očekává v roce 2023. Turecko by se tak mělo stát další zemí provozující jaderné elektrárny.
Turecký provozovatel přenosové soustavy (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/tso">TSO</a>), společnost <a href="https://www.teias.gov.tr/">TEİAŞ</a>, podepsal <a href="http://www.akkuyu.com/akkuyu-nukleer-ile-teias-arasinda-elektrik-iletim-sistemi-baglanti-anlasmasi-imzalandi/update">smlouvu</a> o připojení první turecké jaderné elektrárny. Smlouva byla podepsána se společností <a href="http://www.akkunpp.com/index.php?lang=en">JSC Akkuyu Nuklear</a>, která je dceřinou společností Rosatomu, ruské státem ovládané společnosti. Po podepsání smlouvy započne proces přípravy připojení budoucí jaderné elektrárny do přenosové sítě.
Dle smlouvy by mělo být od rozvodny u elektrárny postaveno celkem šest nových přenosových linek na napětí 400 kV. Celkem by měla nová vedení dosáhnout  přibližně 1000 km a propojit elektrárnu se šesti rozvodnami, které jsou již dnes součástí turecké přenosové soustavy. Celková délka turecké přenosové soustavy má v současnosti přes 68 tisíc km vedení, 736 rozvoden a transformačních stanic a 12 linek VVN propojujících Turecko s okolními zeměmi.
<blockquote>&#8222;Dohoda garantuje, že v době spuštění jaderné elektrárny bude k dispozici nová infrastruktura pro spolehlivé připojení elektrárny a bezproblémový přenos energie až k zákazníkům. Je třeba sladit veškeré technické parametry, tak aby byly kompatibilní s požadavky, které jsou kladeny na spolehlivý provoz energetické soustavy. Uzavření dohody o připojení lze nepochybně považovat za jednu z klíčových etap při realizaci projektu JE Akkuyu.&#8220;
Anastasia Zoteeva, CEO JSC Akkuyu Nuklear</blockquote>
<h1>První turecká jaderná elektrárna</h1>
Dohoda mezi Tureckem a Ruskem z roku 2010 dává dceřiné společnosti Rosatomu právo vystavět, vlastnit a provozovat <a href="https://oenergetice.cz/clanky/akkuyu">první tureckou</a> jadernou elektrárnu. Ta je v současnosti budována a její první blok by měl být uveden do provozu v roce 2023. Konkrétně při příležitosti sta let od vzniku republiky.
Elektrárna se nachází v jižní části Turecka, v provincii Mersin, a po spuštění by měla dodávat přibližně 10 % elektřiny spotřebovávané v Turecku. Elektrárna má mít celkem čtyři reaktory typu <a href="https://oenergetice.cz/clanky/vver-1200">VVER-1200</a>.
<figure id="attachment_49271" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-49271" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-512x288.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-800x451.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da.jpg 863w" alt="Vizualizace jaderné elektrárny Akkuyu" width="512" height="288" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace jaderné elektrárny Akkuyu.</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Díky podpisu smlouvy bude mít Turecko již během pár let ve své přenosové soustavě připojenou první jadernou elektrárnu. Tedy nepřerušovaný zdroj základního zatížení, generující významné množství elektřiny.&#8220;
Anastasia Zoteeva, CEO JSC Akkuyu Nuklear</blockquote>

Turecko připravuje přenosové vedení pro jadernou elektrárnu Akkuyu

Jaderné úřady USA a Kanady vybraly první projekt malého modulárního reaktoru (SMR) pro společné technické posouzení. Jedná se o pokračování spolupráce po nedávném podpisu memoranda, ve kterém se úřady zavázaly ke společnému postupu. Díky tomu by mělo být jednodušší vzájemně schvalovat technologie mezi oběma státy. Prvním projektem, který byl vybrán pro posuzování, je Integral Molten Salt Reactor (IMSR) od společnosti Terrestrial Energy.
Jaderní regulátoři USA a Kanady navazují na <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderni-regulatori-usa-a-kanady-podepsali-memorandum-o-spolupraci/">memorandum o spolupráci</a>, které bylo podepsáno v srpnu letošního roku. Kanadskou stranu reprezentoval Nuclear Safety Commission (<a href="https://www.cnsc-ccsn.gc.ca/">CNSC</a>) a USA Nuclear Regulatory Commission (<a href="https://www.nrc.gov/">NRC</a>).
Tyto úřady nyní vybraly <a href="https://www.terrestrialenergy.com/2019/12/terrestrial-energy-imsr-advanced-reactor-selected-by-canadian-and-u-s-regulators-for-joint-review/">první projekt</a> ke společnému technickému posouzení (joint technical review). Společné technické hodnocení má za cíl zlepšit efektivitu regulačních řízení při současném dodržení bezpečnostních závazků požadovaných v obou zemích.
Jako první byl do společného mezinárodního hodnocení zařazen projekt malého modulárního reaktoru (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/smr">SMR</a>) s názvem IMSR od společnosti <a href="https://www.terrestrialenergy.com/">Terrestrial Energy</a>. Projekt byl vybrán z důvodu pokročilé fáze vývoje a rovněž pro svou progresivní technologii, využívající technologii roztavených solí (<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropa-predstavuje-projekt-samofar-projekt-msr/">MSR</a>).
<figure id="attachment_78784" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-78784" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Terrestrial-Energy-IMSR-Modular-reactor.-Zdroj-Terrestrial-Energy-512x162.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Terrestrial-Energy-IMSR-Modular-reactor.-Zdroj-Terrestrial-Energy-512x162.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Terrestrial-Energy-IMSR-Modular-reactor.-Zdroj-Terrestrial-Energy-768x243.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Terrestrial-Energy-IMSR-Modular-reactor.-Zdroj-Terrestrial-Energy-1024x324.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Terrestrial-Energy-IMSR-Modular-reactor.-Zdroj-Terrestrial-Energy-725x229.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Terrestrial-Energy-IMSR-Modular-reactor.-Zdroj-Terrestrial-Energy-800x253.jpg 800w" alt="Terrestrial Energy IMSR - Modular reactor. Zdroj Terrestrial Energy" width="512" height="162" /><figcaption class="wp-caption-text">Terrestrial Energy IMSR – Modular reactor. Zdroj: Terrestrial Energy</figcaption></figure>
<h1>SMR od Terrestrial Energy</h1>
Reaktor IMSR od společnosti <a href="https://www.terrestrialenergy.com/">Terrestrial Energy</a> patří do kategorie <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/reaktory-4-generace-rychle-fnr-a-dalsi">reaktorů IV generace</a>. Využívá technologii roztavených solí (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/molten-salt-reactor">MSR</a>), které jsou využity k chlazení jádra. Elektrický výkon jednoho modulu (elektrárny) je 195 MWe.
<blockquote>„Těšíme se na účast ve společném posuzování pokročilé reaktorové technologie IMSR úřady NCSC a NRC a na podpoření cílů stanovených úřady v srpnovém memorandu o spolupráci,“ uvedl Simon Irish, výkonný ředitel Terrestrial Energy.</blockquote>
Návrh reaktoru je v současnosti prověřován úřady v Kanadě i USA. V Kanadě je v současnosti ve druhé fázi posuzování (<a href="https://nuclearsafety.gc.ca/eng/reactors/power-plants/pre-licensing-vendor-design-review/index.cfm">Vendor Design Review</a>) a jde o jediný reaktor 4. generace v této fázi. V USA rovněž probíhá proces hodnocení, který je nezbytné absolvovat před udělením licence k provozu reaktoru. Ze strany amerického ministerstva energetiky (<a href="https://www.energy.gov/">DOE</a>) získal projekt <a href="https://www.energy.gov/ne/articles/us-advanced-nuclear-technology-projects-receive-18-million-us-department-energy">financování</a>, které má pokrýt část nákladů na aktivity spojené s licencováním.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/FO73hmNXpEw?feature=oembed" width="725" height="408" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen">﻿</iframe>

Kanada a USA vybraly první modulární reaktor pro společné testování

Teploty přes tisíc stupňů Celsia, které je možné využít pro průmyslové procesy. Přesně to slibuje americká společnost Heliogen u svého koncentračního solárního systému. Díky koncentraci slunečního záření má být možné nahradit fosilní paliva i u tradičních průmyslových procesů, které vyžadují velmi vysoké teploty. Dalším využitím má být výroba paliv, například vodíku, pro dopravu a průmysl. Jedním z  investorů, podporujících tuto bezemisní technologii, je i Bill Gates.
<a href="https://heliogen.com/">Heliogen</a> je novým společným podnikem (venture capital) vzniklým v Kalifornii s cílem vytvořit vysoce efektivní koncentrační solární zařízení. Na rozdíl od <a href="https://oenergetice.cz/clanky/fotovoltaika">fotovoltaiky</a>, která se významně rozmáhá až v poslední dekádě, je technologie <a href="https://oenergetice.cz/clanky/koncentracni-solarni-elektrarna">koncentrace slunečního záření</a> poměrně dlouho známá. Nikdy ovšem nedosáhla významné průmyslové úrovně a většina projektů byla doposud především zaměřena na výzkum.
Společnost Heliogen nepřichází s převratnou technologickou změnou, ale zvyšuje efektivitu systému. Díky využití velmi přesně kalibrovaných zrcadel, řízených moderním softwarem (HelioMax™), je možné dosáhnout až třikrát vyšší intenzity záření než u podobných systémů. Zástupci společnosti <a href="https://heliogen.com/press-release-heliogen-achieves-breakthrough-temperatures-from-concentrated-sunlight-for-industrial-processes-with-momentum-toward-commercial-hydrogen-fuel-creation/">tvrdí</a>, že lze dosáhnout teploty podstatně vyšší než 1000 °C.  Technologie by měla být schopná dosáhnout až 1500 °C, při kterých je možné termicky rozkládat vodu na vodík a kyslík.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/0EKx7aEzXb0?feature=oembed" width="525" height="295" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>
<h1>Teploty vhodné pro průmysl</h1>
Současný průmysl potřebuje pro řadu technologických procesů vysoké teploty. Pro jejich dosažení je dnes nejjednodušší využít fosilních paliv. 
Procesy jako pálení vápna (kalcinace), katalytické reformování, pražení rudy, nebo slinování se dnes bez využití fosilních paliv neobejdou. Cementárny nebo rafinerie by tak díky technologii Heliogenu mohly mít do budoucna k dispozici čistý energetický zdroj schopný dodávat vysoké teploty. <a href="http://www.cement.org.au/SustainabilityNew/ClimateChange/CementEmissions.aspx">Cement</a> je přitom v současnosti třetím největším zdrojem emisí hned po ropě a uhlí. S dalším rozvojem ekonomiky a očekávanou urbanizací (především v rozvojových zemích) jeho využití dále vzroste.
Kromě možnosti produkce tepla (HelioHeat™) hodlá společnost využít svoji technologii i k produkci <a href="https://oenergetice.cz/clanky/vodikove-palivo">vodíku</a> termickým rozkladem vody (HelioFuel™). Vodík je možné <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/irena-komercni-vyuziti-vodikovych-technologii-se-blizi/">využít</a> jak v průmyslových procesech, tak i jako palivo. Do budoucna se s využitím vodíku počítá například u automobilů.
<figure id="attachment_78700" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-78700" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/heliogen_infographic_web-512x224.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/heliogen_infographic_web-512x224.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/heliogen_infographic_web-768x336.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/heliogen_infographic_web-1024x448.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/heliogen_infographic_web-725x317.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/heliogen_infographic_web-800x350.png 800w" alt="Infografika společnosti Heliogen. Zdroj: Heliogen" width="512" height="224" /><figcaption class="wp-caption-text">Infografika společnosti Heliogen. Zdroj: Heliogen</figcaption></figure>
<h1>Zájem investorů</h1>
Technologie zaujala i mezi investory. Zřejmě nejvýznamnějším jménem je  Bill Gates, který podpořil tuto společnost. Dalšími investory do projektu Heliogen jsou například společnost Neotribe, nebo Nant Capital vlastněná miliardářem Patrickem Soon-Shiongem.
<blockquote>„Dnešní průmyslové procesy, jako je například výroba cementu, oceli a dalších materiálů, jsou zodpovědné za více než pětinu všech emisí. Tyto materiály jsou nedílnou součástí našich životů, ale přitom nemáme žádné prověřené a dostupné technologie, které by byly bezemisní. Pokud chceme dosáhnout nulových emisí (zero-carbon), pak je před námi ještě hodně věcí, které je třeba vynalézt. Heliogen má šanci dosáhnout velmi vysokých teplot, potřebných právě pro tyto průmyslové procesy. Slibuje tak, že bychom mohli v těchto oblastech jednoho dne nahradit fosilní zdroje.”
Bill Gates</blockquote>

Technologie

Společnost Heliogen slibuje teploty až 1500 °C ze slunečního záření využitelné v průmyslu

Evropský parlament vydal usnesení k plánovanému setkání COP25 v Madridu. Usnesení vyzývá k tomu, aby EU prezentovala na setkání své cíle, obecně známé jako European Green Deal. Tyto cíle oznámila budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a jde především o snížení emisí o 55 % do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050. 
V usnesení se kromě jiného zmiňuje i možná role jaderné energie pro dosažení stanovených cílů. Evropský parlament rovněž přijal rezoluci o vyhlášení klimatické a ekologické nouze.
Na <a href="https://www.europarl.europa.eu/plenary/en/texts-adopted.html">zasedání</a> Evropského parlamentu, které proběhlo tento týden, bylo přijato <a href="http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2019-0079_EN.html">usnesení</a> k plánovanému setkání <a href="https://unfccc.int/cop25">COP25</a>. Jde o mezinárodní konferenci zaměřenou na klimatické změny, kterou pořádá OSN a letos proběhne v Madridu. Evropský parlament svým usnesením vyzývá evropské reprezentanty, aby na této konferenci prezentovali cíle EU v oblasti ochrany klimatu, představené budoucí předsedkyní Evropské komise, Ursulou von der Leyenovou, pod názvem <a href="https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_en.pdf">European Green Deal.</a>
<h2>Jádro může pomoci dosáhnout klimatických cílů</h2>
Usnesení Evropského parlamentu k COP25 kromě jiného zmiňuje, že „jaderná energie může hrát roli v dosažení klimatických cílů, neboť neprodukuje skleníkové plyny a zároveň zajišťuje významný podíl energie produkované v EU“.
V souvislosti s jádrem ovšem zároveň dodává, že je třeba brát v úvahu produkci <a href="https://oenergetice.cz/clanky/jaderny-odpad">jaderného odpadu</a> a nutnost správného nastavení strategického plánování, které bere v úvahu technologický pokrok v jaderných technologiích.
Původní návrh usnesení, představený <a href="http://www.emeeting.europarl.europa.eu/emeeting/committee/agenda/201911/ENVI?meeting=ENVI-2019-1106_1P&amp;session=11-06-09-30">6. listopadu</a> „ekologickou“ komisí Evropského parlamentu (<a href="https://www.europarl.europa.eu/committees/cs/envi/home.html">ENVI</a>), vůbec s jadernou energií nepočítal. Návrh ENVI naopak navrhoval aby v usnesení stálo, že je třeba s jadernou energetikou skoncovat vzhledem k její „nízké bezpečnosti a ekonomické i ekologické neudržitelnosti“. Při následné debatě na plénu ovšem byla tato pasáž z usnesení vypuštěna.
<a href="https://www.foratom.org/">Foratom</a>, asociace jaderného průmyslu, naopak <a href="https://www.foratom.org/press-release/foratom-welcomes-parliaments-cop-25-resolution/">vítá</a> konečnou verzi usnesení a dodává, že v EU je v současnosti v provozu 126 jaderných reaktorů. Ty dohromady produkují 26 % elektřiny v Evropské unii. Jaderná energie zároveň tvoří celou polovinu produkce „bezemisní“ elektřiny v EU a díky provozu jaderných elektráren tak není třeba vypustit zhruba 700 milionů tun CO2 ročně.
<blockquote>„Jsme potěšeni, že Evropský parlament vnímá roli, kterou jaderná energie hraje, jakožto nízkoemisní zdroj, který napomáhá naplňovat klimatické cíle a zajišťovat bezpečnost dodávek. I nadále bude jaderný průmysl plně implementovat nejlepší možné techniky při nakládání s jaderným odpadem a dále rozvíjet technologie poskytující nová řešení v oblasti jaderné energie,“ řekl Yves Desbazeille, ředitel asociace Foratom.</blockquote>
<h2>Vyhlášení klimatické nouze</h2>
Evropský parlament rovněž přijal <a href="https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20191121IPR67110/the-european-parliament-declares-climate-emergency">rezoluci</a> k vyhlášení klimatické a ekologické nouze v Evropě i ve světě. Rezoluce volá po rychlé a konkrétní akci, která by čelila klimatické krizi „dříve, než bude příliš pozdě“. Parlament žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že všechny relevantní legislativní a rozpočtové návrhy jsou plně v souladu s cílem na omezení nárůstu globální teploty o maximálně 1,5 °C. Pro rezoluci hlasovalo 429 poslanců a poslankyň, proti 225 a 19 se zdrželo. Evropský parlament se tak připojil k řadě zemí, regionů, měst, případně i míst, které rovněž vyhlásily klimatickou nouzi. Jedním z takových míst v ČR je <a href="https://www.praha7.cz/praha-7-vyhlasila-stav-klimaticke-nouze/">například Praha 7</a>.
<blockquote>„Evropský parlament přijal ambiciozní pozici pro nadcházející setkání COP25 v Madridu. Vyhlášením klimatické a ekologické nouze dáváme najevo, že je třeba v EU dosáhnout poklesu emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. Rovněž tím vysíláme jasnou zprávu Evropské komisi, a to několik týdnů před představením Zprávy k European Green Deal,“ dodal Pascal Canfin, předseda komise Evropského parlamentu (ENVI).</blockquote>

Evropská Unie

Europoslanci přijali rezoluci o vyhlášení klimatické nouze a vzali na milost jádro

Ofgem spouští konzultace k reformě pravidel pro dodavatele energií ve Spojeném království. Snahou regulátora je zvýšit kvalitu dodávaných služeb pro zákazníky a snížit pravděpodobnost krachu dodavatele energií. Dodavatele energií budou při navýšení počtu zákazníků nad stanovené hranice muset prokázat, že jsou schopni dostát svým závazkům. Případného snížení konkurence se regulátor neobává.
Anglický regulační úřad <a href="https://www.ofgem.gov.uk/">Ofgem</a> (obdoba českého ERÚ), spouští <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/ofgem-proposes-new-financial-checks-and-tests-existing-suppliers">konzultační proces</a> k návrhu nových pravidel pro dodavatele energií. Jde o dlouhodobou iniciativu regulátora, díky které již například od tohoto léta platí pravidla pro vstup nových společností na trh. Nyní  Ofgem připravuje pravidla pro společnosti, které již na trhu působí. Dle návrhu by mohl regulátor požádat o provedení nezávislého auditu společnosti, který by prověřil finanční stav dodavatele a jeho zákaznický servis.
<img class="size-medium wp-image-20701" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Regulation-512x358.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Regulation-512x358.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Regulation.jpg 700w" alt="" width="512" height="358" />
<h2>Jen společnosti s auditem budou moci přijmout nové zákazníky</h2>
Nová pravidla cílí na rychle rostoucí společnosti, u kterých není jasné, zdali budou schopny poskytovat své služby i v případě nárůstu zákazníků. Pokud by společnost neprokázala, že je schopna dostát svým závazkům, bude jí omezena možnost nové zákazníky přijímat. Společnosti by měly být testovány při překročení následujících počtů zákazníků: 50 tisíc, 150 tisíc, 250 tisíc a půl milionu. Nová pravidla se mají také zaměřit na vedoucí zaměstnance společností. Ti by měli splňovat nároky na odbornou způsobilost a bezúhonnost (fit and proper requirements).
Jedním z důvodů proč Ofgem zvažuje zavedení tohoto pravidla je skutečnost, že od roku 2016 <a href="https://www.ft.com/content/1c2c8b10-f49b-11e9-b018-3ef8794b17c6">zkrachovalo</a> již 16 malých dodavatelů energií a u <a href="https://www.theguardian.com/business/2019/oct/01/nottingham-based-energy-supplier-robin-hood-fails-to-pay-95m-in-subsidies">dalších čtyř</a> společností je pravděpodobnost krachu vysoká. V případě, že dodavatel energie zkrachuje, dochází k převedení jeho zákazníků pod tzv. „dodavatele poslední instance“ (stejný proces funguje i v ČR). V případě nesplacených závazků vůči státu (případně Ofgem) je však požadovaná částka rozdělena mezi zbývající dodavatele energií. Velcí dodavatelé, tzv. „velká šestka“, proto tuto iniciativu Ofgem podporuje. Konzultační proces je otevřen všem účastníkům trhu do 3. prosince letošního roku.
<blockquote>„Pro případ úpadku dodavatele, posilují nová pravidla „záchranou síť“ a zlepšují prostředí pro zákazníky kteří budou převedení k jinému dodavateli. Zákazníci si tak mohou být jisti, že ať už se stane cokoliv, budou náležitě chráněni,” uvedla Mary Starksová, ředitelka pro oblast spotřebitelů a trhů v Ofgem.</blockquote>