Britský provozovatel přenosové soustavy National Grid ESO varuje před problémy se sníženou poptávkou po elektřině z důvodu koronaviru. Pokles poptávky po elektřině způsobený současnou situací může činit až 20 %.
National Grid ESO <a href="https://www.theguardian.com/business/2020/apr/16/low-demand-for-power-causes-problems-for-national-grid">poukazuje</a>, že rekordně nízká spotřeba může ve svém důsledku vést k vypínání zdrojů a to zejména větrných elektráren, aby byla zachována stabilita sítě. Podle odhadů provozovatele sítě by nynější mimořádný stav v zemi mohl způsobit až o 20 % nižší poptávku po elektřině ve srovnání s normálním stavem.
Velká Británie totiž později, ale přece, sáhla k razantnějším opatřením v důsledku nemoci COVID-19 a zavřela školy, kanceláře, továrny a restaurace. Vedoucí dispečerského řízení v National Grid ESO Roisin Quinnová se nechala slyšet, že lidé si často myslí, že nižší spotřeba elektřiny znamená pro provozovatele přenosové soustavy méně práce, protože soustava není tolik zatěžována. Ve skutečnosti ovšem je stejně náročné řešit nárazově vysokou poptávku během špiček jako řídit soustavu v době, kdy výroba převyšuje poptávku. Přebytek výkonu totiž může lokálně vést k rozkolísání frekvence sítě a po zapůsobení ochran až k výpadku sítě.
National Grid ESO očekává, že kvůli udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou bude omezovat a kompenzovat výrobu u zdrojů, které je možné vypnout rychle, což jsou především větrné elektrárny. Stejně tak hodlá platit přečerpávacím elektrárnám, aby všechny jely na plný výkon a vyrovnávaly rozdíl mezi nabídkou a poptávkou.
Stále však hrozí, že pokud bude nouzový stav a letní počasí pokračovat i nadále, může dojít k poklesu spotřeby elektřiny pod obvyklou úroveň základního zatížení, což povede k tomu, že budou muset být nouzově odpojeny i elektrárny, jejichž vypnutí není tak snadné a rychlé – typicky jaderné zdroje.

Energetika v zahraničí

Nízká spotřeba elektřiny ve Velké Británii způsobuje problémy v elektrizační soustavě

Nový projekt, probíhající v anglickém hrabství Cornwall, má za cíl využít flexibilitu na straně domácností a lokálních podniků k udržování výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě. Do projektu je zatím zapojeno přibližně 100 domácností a 150 podniků vybavených fotovoltaickými elektrárnami a bateriovými systémy. Díky aplikaci pak mohou jednotlivé domácnosti a firmy nabídnout svoji flexibilitu na dlouhodobém či krátkodobém trhu (až po úroveň intraday). 
V anglickém hrabství Cornwall se dostává do komerční fáze <a href="https://www.centrica.com/media-centre/news/2019/cornwall-local-energy-market-achieves-major-flexibility-breakthrough/">projekt</a> , který má ověřit funkčnost systému, ve kterém mohou jednotlivé domácnosti poskytovat flexibilitu pro provozovatele <a href="https://oenergetice.cz/search/Distribu%C4%8Dn%C3%AD%20soustava">distribučních</a> či <a href="https://oenergetice.cz/clanky/prenosova-soustava">přenosových soustav</a> (DSO, TSO). Od roku 2017 bylo postupně 100 tamních domácností a přibližně 150 malých podniků vybaveno fotovoltaickými elektrárnami a bateriovými systémy pro ukládání energie. Tyto domácnosti a podniky jsou součástí projektu Local Energy Market a stali se takzvanými <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/debata-energeticky-sobestacne-komunity-nemusi-byt-hudbou-vzdalene-budoucnosti/">prosumers</a>. Tamní provozovatelé sítí DSO (<a href="https://www.westernpower.co.uk/customers-and-community/community-energy/articles-and-case-studies">Western Power Distribution</a>) a TSO (<a href="https://www.nationalgrideso.com/news/eso-participates-cornish-energy-market-world-first-project">National Grid ESO</a>) nyní budu při nákupu podpůrných služeb zahrnovat tyto „prosumery“ do trhu s flexibilitou.
Domácnosti a malé podniky tak mohou poskytnou k vyrovnávání energetické soustavy svoji energii ze střešní fotovoltaiky, nebo volnou kapacitu baterie. Celý systém pak funguje na tržním principu a prosumers se mohou zapojit do dlouhodobého či krátkodobého (intraday) trhu. Systém funguje skrze aplikaci pro lokální trh s energií od společnosti Centrica.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/V6wpTSjkh94?feature=oembed" width="525" height="295" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen" data-mce-fragment="1"></iframe>
<h1>Lokální energie i flexibilita</h1>
Projekt vývoje lokálního trhu s energií (<a href="https://www.centrica.com/innovation/cornwall-local-energy-market">Local Energy Market</a>) byl spolufinancován z evropského <a href="http://www.cornwallislesofscillygrowthprogramme.org.uk/centrica-launches-local-energy-market-cornish-businesses/">fondu</a> pro regionální rozvoj ve výši 19 milionů eur (486 milionů Kč). Kromě vybavení domů a podniků techologiemi pro produkci a skladování energie, došlo i k vytvoření aplikace pro obchod s energií. Aplikaci <a href="https://www.n-side.com/new-project-local-electricity-market-uk-n-side-centrica/">vyvinula</a> společnost N-Side a je možné skrze ní spravovat nabídky a poptávky jak na produkci energie, tak i na flexibilitu.
<blockquote>„Poskytování flexibility prostřednictvím místního trhu s energií je pro nás zatím novinka, kterou teprve objevujeme. Přestože jsme v raných fázích, velmi se těšíme na hodnocení a výsledky. Chceme především zjistit, jak lze flexibilitu zajistit nákladově efektivně na různých typech trhů. Potenciál je opravdu vzrušující, a postupně se snažíme získávat další zdroje flexibility, a díky tomu i snižovat náklady pro spotřebitele,“ uvedl Colm Murphy, manažer ze společnosti National Grid ESO</blockquote>
<h1>Nastupující trend prosumers</h1>
Domácností a podniky byly historicky pouze spotřebiteli energie. S rozvojem malých decentralizovaných zdrojů (především <a href="https://oenergetice.cz/clanky/fve">FVE)</a> a díky zlevňujícím <a href="https://oenergetice.cz/clanky/baterie">bateriím</a> se stále více domácností a podniků stává takzvanými prosumers. Ti již nejen spotřebovávají, ale mohou rovněž produkovat energii, nebo ji krátkodobě skladovat. Projekt v hrabství Cornwall je prvním na světě, který zapojuje „prosumery“ do aktivní role, ve které pomáhají udržovat rovnováhu v energetickém systému.
Podobné systémy jsou v jiných zemích zatím pouze ve fázi testování a do komerčního provozu se dostanou nejspíše až v průběhu 20. let. Zapojení větších podniků do poskytování flexibility je již rozvinuto více. Jde o technologii DSR (<a href="https://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr">Demand Side Response</a>). V Česku například probíhá testování podobného systému pod projektový názvem <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/udrzovat-vyrovnanou-bilanci-ceske-soustavy-ma-pomoci-agregace-distribuovane-flexibility/">Dflex</a>. Do testování je zapojena společnost ČEPS (TSO), univerzita ČVUT a společnosti <a href="https://www.nanoenergies.cz/pilotni-projekt-dflex-bude-zkoumat-jak-mohou-spotrebitele-pomahat-vyrovnavat-elektrickou-soustavu/">Nano Energies</a> a Pražská energetika.

Přenos elektřiny

Anglie: Aktivní domácnosti a firmy budou zapojeny do poskytování flexibility

Evropská komise <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-2622_en.htm">otevřela možnost připomínkovat</a> závazek největšího z provozovatelů přenosové soustavy v Německu – společnosti TenneT, v rámci kterého má být navýšena přeshraniční kapacitu mezi Německem a Dánskem. Ta tak reaguje na obvinění komise, že zbytečné omezování přeshraničních kapacit ze strany TenneT může porušovat antimonopolní pravidla EU.
<blockquote>
“ Elektrické propojení musí být otevřené přeshraničnímu obchodu pokud chceme vybudovat skutečnou Energetickou unii. Abychom toho dosáhli, musíme zajistit, aby energie skutečně proudila volně bez omezení kapacit, která mohou narušovat konkurenční soutěž v rámci EU. Z tohoto pohledu budeme posuzovat žádost společnosti TenneT.” eurokomisařka Margrethe Vestagerová, která je zodpovědná za politiku hospodářské soutěže 
</blockquote>
Komise chová podezření, že TenneT v minulosti mohl uměle omezovat přeshraniční kapacitu mezi západním Německem a Dánskem a tímto krokem zabraňovat tomu, aby dánští producenti elektřiny mohli energii prodávat na německém trhu. Omezení přeshraniční kapacity provozovatelem přenosové soustavy mohlo vést k diskriminaci zahraničních výrobců oproti domácím výrobnám a spotřebitelům a ve svém důsledku také vést k pokřivování cen elektřiny.
Již před zahájením předběžného vyšetřování společnosti TenneT v polovině března se TenneT aktivně angažoval v jednání s Komisí a posléze předložil Komisi soubor opatření a závazků, které mají vést k zastavení vyšetřování. Konkrétně se jedná o návrh navýšení přenosové kapacity mezi Německem a Dánskem a to tak, aby byla zachována bezpečnost německé přenosové soustavy.
Konkrétně má TenneT každou hodinu poskytovat garantovanou minimální přenosovou kapacitu ve výši 1300 MW, což odpovídá kapacitě, kterou lze zpřístupnit za normálních podmínek. Snížení kapacity by mohlo být provedeno jen v omezeném množství a za výjimečných okolností, tedy pouze pokud to bude nutné k zajištění bezpečnosti přenosové soustavy v následujících případech:
<ul>
<li>výpadek kritického prvku,</li>
<li>nedostatečné obchodní, či fyzické kapacity pro redispatching,</li>
<li>žádost o pomoc ze strany jiného provozovatele přenosové soustavy.</li>
</ul>
Tyto závazky mají platit příštích 9 let.
Komise nyní vyzývá zúčastněné strany, aby se během 4 týdnů vyjádřili k návrhům. Po zvážení všech připomínek se Komise vyjádří, zda je návrh dostatečný pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud budou nová pravidla pro společnost TenneT přijata a dojde k jejich porušení, tak se výše pokuty může pohybovat až do výše 10 % celosvětového obratu společnosti.

Komise vyzývá k připomínkám ohledně návrhu TenneT na navýšení přeshraniční kapacity s Dánskem

Britský provozovatel přenosové soustavy National Grid zveřejnil informaci o tom, že v pátek po doby 24 hodin nebyla do sítě dodávána žádná energie z uhelných elektráren, poprvé od průmyslové revoluce.
Poprvé od dob průmyslové revoluce došlo ve Velké Británii k tomu, že po celý den byla veškerá energie dodávána jadernými, plynovými a obnovitelnými zdroji. Pokrytí několika hodin bez uhelných zdrojů, není ve Spojeném království ničím neobvyklým, nicméně tento čtvrtek došlo před půlnocí k odpojení i poslední připojené elektrárny West Burton 1 a po celý pátek tento stav vydržel.
<img class="wp-image-37849 aligncenter" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/C9-Aan-XoAASlvX-512x256.jpg" alt="GB 21/4 for 24 hours without coal" width="632" height="316" />
Minulý víkend a tento čtvrtek bylo dosaženo stavu, kdy uhelné elektrárny byly odpojeny po dobu 19 hodin. Dle mluvčího National Grid není tento stav překvapením, protože britská síť k němu už delší dobu směřovala. Uhelná energetika je v této ostrovní zemi značně na ústupu, a zatímco v roce 2015 se na výrobě elektřiny podílela 23 %, v loňském roce měla už pouze 9% podíl.
Toto je dáno vyřazováním uhelných výroben z provozu, či jejich přechodem na spalování biomasy. Dle plánu vlády bude poslední uhelná elektrárna donucena ukončit činnost v roce 2025 v souladu s dodržením klimatickým cílů.
<blockquote>
„Zbavování se uhlí z našeho energetického mixu je úžasné a nesmírně důležité. Ale nestačí to k dosažení našich mezinárodních závazků ohledně klimatických změn – neudělali jsme žádný takto významný pokrok v oblasti dekarbonizace budov a dopravy. Kdokoli bude sestavovat příští vládu, musí si dát jako prioritu snížení emisí ve všech odvětvích.“ Gereth Redmond-King, vedoucí odboru klimatu a energetiky Světového fondu na ochranu přírody
</blockquote>
Británie byla první zemí, která začala používat uhlí k výrobě elektřiny, a to v roce 1882, kdy Thomas Edison spustil první elektrárnu Holborn Viaduct v Londýně. Ta dle dobového tisku Observer produkovala objem elektřiny, který se vyrovnal 50 koňským silám za hodinu.

Elektřina

Britská soustava v pátek poprvé v historii fungovala celý den bez uhelných zdrojů

Stále se zvyšující nutnost intenzivnější spolupráce provozovatelů regionálních přenosových soustav vede k zakládání regionálních iniciativ. Jednou z nich je iniciativa TSO Security Cooperation (TSC), která vznikla v roce 2008 a jejímž členem je také <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/" target="_blank">český provozovatel přenosové soustavy ČEPS</a>. Dnes iniciativa přispívá ke zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny v 10 zemích regionu centrální a východní Evropy. 
Význam role regionálních iniciativ v oblasti přenosu elektřiny roste. Této situace si povšimlo také ENTSO-E (<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropska-sit-provozovatelu-prenosovych-soustav-elektriny-entso-e/" target="_blank">Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny</a>), které pro ně v nově vznikajících <a href="http://networkcodes.entsoe.eu/" target="_blank">síťových kodexech</a> definuje pojem Regional Security Cooperation Initiative. Hlavním cílem těchto iniciativ je dle ENTSOE-E zejména:
<ul>
<li>koordinovaná bezpečnostní analýza, včetně analýzy nápravných opatření</li>
<li>krátko a střednědobé prognózy přiměřenosti zdrojů</li>
<li>koordinované výpočty přeshraničních kapacit</li>
<li>koordinace plánovaných odstávek</li>
<li>vylepšení v oblastí přípravy individuálních a společných síťových modelů.</li>
</ul>
Typickým příkladem popsané regionální iniciativy je také TSC, která dnes sdružuje provozovatele přenosových soustav deseti členských států EU:
<ul>
<li>Česká republika (ČEPS)</li>
<li>Dánsko (Energinet.dk)</li>
<li>Chorvatsko (HOPS d.o.o.)</li>
<li>Maďarsko (MAVIR)</li>
<li>Německo (50Hertz, Amprion, TenneT Germany, TransnetBW)</li>
<li>Nizozemí (TenneT Netherlands)</li>
<li>Polsko (PSE)</li>
<li>Rakousko (APG)</li>
<li>Slovinsko (ELES)</li>
<li>Švýcarsko (Swissgrid)</li>
</ul>
<h2>IT technologie z České republiky</h2>
Koordinace spolupráce jednotlivých TSO musí být podpořena odpovídajícími ICT nástroji. Jedním z takových nástrojů je také IT platforma Common Tool for Data Exchange and Security Assessment (CTDS), která byla pro TSC na míru implementována společnostmi <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/unicorn-systems-s/">Unicorn Systems</a> a ELEKTROSYSTEM.
Systém CTDS dnes pokrývá řadu oblastí. Mezi prvními byla implementována koordinovaná bezpečnostní analýza pro denní přípravu provozu sítí, ve které jsou zpracovávány a ověřovány jednotlivé síťové modely na následující den. V rámci prováděných výpočtů se v modelu zahrnujícím 8 000 uzlů (transformátorové stanice, elektrárny apod.) a 12 000 propojení provádí simulace až 8 000 možných selhání a poruch elektrických zařízení pro každou hodinu následujícího dne.
Kromě simulací potenciálních problémů provádí IT systém CTDS velkou řadu automatických výpočtů a poskytuje tak ucelený a kompletní pohled na situaci v evropské přenosové soustavě.
Více informací o řešení CTDS naleznete <a href="http://www.unicornsystems.eu/cz/novinky/clanek/regionalni-spolupraci-v-ramci-iniciativy-provozovatelu-prenosovych-soustav-tsc.html" target="_blank">v tomto článku</a>.
Zdroj úvodní fotografie: www.ceps.cz

TSO Security Cooperation zvyšuje bezpečnost dodávek elektřiny v Evropě

Německo si v rámci své energetické strategie zvané <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/energiewende-a-jeji-cile/" target="_blank">Energiewende</a> vytyčilo řadu ambiciózních cílů, které znamenají kompletní transformaci energetiky, tak jak ji dnes známe. Místo velkých centrálních zdrojů na fosilní paliva je cílem do roku 2050 přeorientovat energetiku na velké množství menších zdrojů a snížit zásadně produkci skleníkových plynů.
Jedním z cílů Energiewende je i odstavení všech německých jaderných elektráren do roku 2022. Tím ovšem vznikne, především v průmyslovém Bavorsku, nedostatek výkonu ve výši 30 % tamní spotřeby. Tuto situaci mají řešit nové větrné parky na severu Německa a nová elektrická vedení, která tuto energii přivedou na jih. A především výstavba nových „energetických dálnic“, jak bývají nová vedení nazývána, vyvolává řadu kontroverzí.
<h2>Propojení sever &#8211; jih</h2>
Do roku 2023 by dle desetiletého rozvojového plánu sítí (<a href="http://www.netzentwicklungsplan.de/en/content/transmission-system-operators">Netzentwicklungsplan</a>, zkratka NEP) mělo vzniknout 36 nových vedení, která mají po dokončení výstavby dosáhnout délky 2800 km. Cena všech nových vedení je <a href="http://www.spiegel.de/wirtschaft/unternehmen/suedlink-betreiber-praesentieren-plaene-fuer-laengste-stromtrasse-a-951609.html" target="_blank">odhadována</a> na 10 miliard eur.
Vzhledem k náročným povolovacím řízením, přistoupilo Německo k několika legislativním úpravám, aby rozvoj sítí podpořilo. Kromě energetického zákona (<a href="http://www.gesetze-im-internet.de/enwg_2005/" target="_blank">EnWG</a>) a zákona o podpoře obnovitelných zdrojů (<a href="http://www.gesetze-im-internet.de/eeg_2014/index.html" target="_blank">EEG</a>) byly v německé legislativě zavedeny nové postupy schvalování a plánování (<a href="http://www.netzausbau.de/DE/Verfahren/Bundesfachplanung/Bundesfachplanung-node.html" target="_blank">Bundesfachplanung</a>), zákon o rozšíření sítě (<a href="http://www.gesetze-im-internet.de/enlag/" target="_blank">EnLAG</a>) a zákon o zrychlení výstavby sítě (<a href="http://www.gesetze-im-internet.de/nabeg/" target="_blank">NABEG</a>).
Posouzení ekologických dopadů projektů provádí kromě jednotlivých spolkových ministerstev i celoněmecká síťová agentura (<a href="http://www.bundesnetzagentur.de/DE/Home/home_node.html" target="_blank">BNetzA</a>). Nový způsob je rychlejší, účinnější a při plánování se počítá i se zapojením veřejnosti.
<figure id="attachment_12007" style="width: 464px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/TSO-v-Německu.png"><img class="size-medium wp-image-12007" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/TSO-v-Německu-464x512.png" alt="Přenosové společnosti v Německu. Zdroj: NETZENTWICKLUNGSPLAN STROM 2025" width="464" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Přenosové společnosti v Německu. Zdroj: NETZENTWICKLUNGSPLAN STROM 2025</figcaption></figure>
<h2>SuedLink</h2>
Součástí NEP je i tzv. SuedLink. Jde o <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/vodice-venkovnich-elektrickych-vedeni/" target="_blank">vedení</a>, které má klíčový význam a často bývá označováno jako „vedení pro větrnou energii“. Koridor <a href="http://suedlink.tennet.eu/" target="_blank">SuedLink</a> byl zařazen do plánu výstavby sítí v roce 2013 s jasně určenými body počátku a konce. Samotné zpracování vedení nové linky však dostaly za úkol dva správci přenosových soustav (<a href="http://www.tennet.eu/" target="_blank">TenneT</a> a <a href="http://www.transnetbw.de/" target="_blank">TransnetBW</a>), přes jejichž území vedení prochází. Cílem bylo dotvořit optimální koridory s ohledem na dopady na občany i přírodu.
<h3>Technické podrobnosti</h3>
Projekt SuedLink je rozdělen na dvě části. První část tvoří většinu z celkové délky 800 km a vychází ze Šlesvická &#8211; Holštýnska přes Dolní Sasko, Severní Porýní &#8211; Vestfálsko a Hessensko do Bavorska. Druhá část vedení pak propojuje Bavorsko s Bádensko &#8211; Württemberskem.
Vzhledem ke značné délce vedení a konkrétnímu propojení sever – jih (point – to – point), byla zvolena technologie vysokonapěťového přenosu pomocí stejnosměrného proudu (HVDC). Tato technologie je preferována vzhledem ke své účinnosti přenosu s nízkými ztrátami. Více o technologii si můžete přečíst <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank">v našem dřívějším článku</a>.
Přenášený výkon ve dvojitém vedení má být 4 GW (2 x 2 GW), při napětí 500 kV. Kromě klasických sloupů s dráty se na některých místech počítá i s využitím podzemních kabelů. A to přesto, že cena kabelů je násobně vyšší, než nadzemní vedení. Kabelová vedení se běžně uvažují především do míst, kde vedení překračuje řeky, nebo tam, kde by vysoká vedení (60 – 70 m) byla překážkou v krajině.
<figure id="attachment_11999" style="width: 386px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/SuedLInk-trasa.png"><img class="size-medium wp-image-11999" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/SuedLInk-trasa-386x512.png" alt="Trasa vedení SuedLink. Zdroj: Bürgerinitativen gegen SuedLink" width="386" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení SuedLink. Zdroj: Bürgerinitativen gegen SuedLink</figcaption></figure>
<h3>Kdo to všechno zaplatí?</h3>
Celkové výdaje na SuedLink jsou plánovány v řádu několika miliard eur. Tím se SuedLink stane jedním z nejdražších projektů nového propojení. Výdaje na výstavbu budou muset vynaložit přenosové společnosti TenneT a TransnetBW, přes jejichž území vedení prochází.
Ovšem vzhledem k tomu, že přenos je regulované odvětví energetiky, budou si moci přenosové společnosti zahrnout tyto výdaje do svých plánovaných výdajů a financovat je skrze zvýšení poplatku za přenosové služby. Regulaci přenosových společností v Německu zajišťuje Spolková síťová agentura (BNetzA). V konečném důsledku tedy tyto výdaje zaplatí samotní zákazníci (firmy a domácnosti).
<h3>Lidé proti vedení</h3>
Občané mají celou řadu možností, jak získat informace, nebo se aktivně zapojit do procesu plánování a schvalování. Během procesu plánování se počítá i s názory, nebo připomínkami od místních sdružení a občanských iniciativ.
Mnoha lidem se představa, že by jim v blízkosti domu nebo pozemku mělo vyrůst nové vedení o výšce až 70 m, příčí. Podél trasy vedení proto vznikla řada iniciativ bojujících proti výstavbě. Společný Svaz občanských iniciativ proti SuedLink (<a href="http://buergerinitiativen-gegen-suedlink.de/" target="_blank">Bundesverband der Bürgerinitativen gegen SuedLink</a>) se pak snaží výstavbu omezit, nebo úplně zastavit. A stížnosti nepřicházejí jen od občanů.
Bavorská ministryně hospodářství Ilse Aigner, přišla dokonce s návrhem, že by kontroverzní vedení vedlo úplně mimo území Bavorska a oklikou by tak bylo přivedeno přímo do Bádenska-Württemberska. Na to však reagovali politici sousedního státu velmi popuzeně.
<blockquote>
&#8222;Není zde absolutně žádný technický důvod odchýlit se od dohodnutých postupů a takto zásadně upravit plány rozšiřování sítě. To by ostatně celý plán v podstatě vrátilo zpět na začátek. A to si z časových důvodů nemůžeme dovolit,&#8220;
reagoval Franz Untersteller, ministr životního prostředí za Bádensko-Württembersko
</blockquote>
<h3>Plán výstavby se zřejmě nedodrží</h3>
SuedLink se stane největším dosavadním projektem rozšiřování vedení v celém Německu. Původní plán předpokládá dokončení vedení do roku 2022, kdy mají být odstaveny poslední německé jaderné elektrárny, které jsou právě v Bavorsku. S největší pravděpodobností ovšem celý projekt nabere vlivem stížností a zásahů ze strany veřejnosti několikaleté zpoždění. Zprovoznění vedení SuedLink je přitom klíčové pro zachování výkonové rovnováhy a možnosti pokračovat v rozšiřování větrných parků na severu země.
<blockquote>
„SuedLink je páteří Energiewendwe,“ 
prohlásil Rainer Joswig, CEO TransnetBW 
</blockquote>
Celý projekt tak může být zpožděn až o 3 roky a reálné spuštění by mohlo přesáhnout rok 2025.
<figure id="attachment_12015" style="width: 376px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://www.spiegel.de/static/happ/_pattern/map/gmap/v1/pub/#xml=61907"><img class="wp-image-12015 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/Interaktivní-mapa-376x512.png" alt="Interaktivní mapa vedení SuedLink. Zdroj: Spiegel.de" width="376" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text"><a href="http://www.spiegel.de/static/happ/_pattern/map/gmap/v1/pub/#xml=61907" target="_blank">Interaktivní mapa vedení SuedLink. Zdroj: Spiegel.de</a></figcaption></figure>
<h2>SuedLink se nakonec půjde zahrabat, doslova</h2>
Největší nevoli mezi občany vyvolává SuedLink především v Bavorsku. Místní lidé a organizace tedy přišli před nedávnem s <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/kabelove-vedeni-pro-sudlink-byl-by-3-8x-drazsi/" target="_blank">návrhem</a>, aby bylo celé vedení na území Bavorska vedeno podzemním kabelem. Takové řešení je sice technicky možné, ale vyžádalo by si násobně vyšší ceny a výrazné prodloužení projektu. Podzemní trasa uvrhá projekt vedení o několik let nazpět, protože u podzemních kabelů platí jiné zásady plánování a mnoho kroků by se muselo provést znovu a jinak.
Německo si je ovšem vědomo nezbytnosti vedení, a proto na začátku září připravilo spolkové ministerstvo hospodářství <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecka-legislativa-podpori-rozvoj-kabeloveho-vedeni/" target="_blank">novelu zákona</a> o rozšíření sítě (EnLAG), kde se s možností podzemních kabelů na delším území počítá. Podle náměstka ministra hospodářství, Wolfganga Harmse, by novela mohla být přijata do konce roku.
<blockquote>
„V takových záležitostech nemůžeme jít striktně proti vůli občanů,“ 
prohlásil Wolfgang Harms, náměstek ministerstva hospodářství
</blockquote>
Otázkou ovšem zůstává, jestli je kabelové vedení opravdu řešením. I při pokládání kabelů je totiž nezbytné dodržovat tzv. ochranné pásmo, kvůli kterému se musí vykácet široké pruhy lesů a na polích, kudy prochází kabely, není dovoleno nic pěstovat. Již nyní se proto začínají vyskytovat první námitky ekologů, kterým se tato varianta také nezamlouvá.
<figure id="attachment_10211" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Südlink-německo-HVDC-kabel.jpg"><img class="size-medium wp-image-10211" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Südlink-německo-HVDC-kabel-512x296.jpg" alt="HVDC kabel pro vedení SuedLink" width="512" height="296" /></a><figcaption class="wp-caption-text">HVDC kabel pro vedení SuedLink</figcaption></figure>
<h2>SuedLink za každou cenu?</h2>
Jak již bylo <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/obrat-v-nemecku-pro-sudlink-bude-prioritou-hvdc-kabel/" target="_blank">zmíněno</a>, německé orgány si velmi dobře uvědomují, že bez SuedLink bude ohrožena celá koncepce Energiewende. Strukturální změna energetiky je ovšem v Německu spojena i s řadou dalších odvětví v průmyslu a službách a je proto velmi pravděpodobné, že bude na co nejrychlejší dokončení propojení kladen velký tlak. Ostatně, chybějící propojení mezi severem a jihem Německa je důvodem k instalaci transformátorů s posuvnou fází na hranici Německa a sousedního Polska a <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/stavba-ochrannych-pst-transformatoru-proti-pretokum-z-nemecka-zahajena/" target="_blank">také v ČR</a>. SuedLink je pro Energiewende a celou středoevropskou energetiku nepochybně naprosto klíčovým prvkem.
Zdroj úvodního obrázku: TransnetBW

SuedLink - vedení pro větrnou energii a páteř Energiewende

Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny <a href="https://www.entsoe.eu/Pages/default.aspx" target="_blank">ENTSO-E</a> (z angl. European Network of Transmission System Operators for Electricity) je asociací sdružující evropské provozovatele elektroenergetických přenosových soustav.
Mezinárodní uskupení sdružující 41 provozovatelů přenosových soustav 34 evropských zemí působí v Evropě formálně od 1. července 2009, kdy nahradilo původní asociaci ETSO, založenou v roce 1999 v reakci na vznik vnitřního trhu s elektrickou energií v rámci EU, a další původní evropské energetické asociace.
Mezi hlavní cíle ENTSO-E patří v současné době integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů členských zemí a podpora formování vnitřního evropského energetického trhu, který je kritický pro naplnění cílů EU, jakými jsou dostupnost, udržitelnost a bezpečnost dodávek elektrické energie.
<h2>Historie ENTSO-E</h2>
Historie přenosu elektrické energie mezi jednotlivými evropskými zeměmi sahá do 20. let minulého století. Výraznější snahy o vytvoření mezinárodních organizací zabývajících se přenosem a obchodem s elektrickou energií se však objevily především v období po 2. světové válce.
Vznik prapůvodního předchůdce současné podoby asociace ENTSO-E se datuje do roku 1951, kdy 8 evropských zemí (Belgie, západní Německo, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Švýcarsko) zformovalo Unii pro koordinaci produkce a přenosu elektřiny (UCPTE).
<figure id="attachment_6201" style="width: 400px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/UCTPE_1951.png"><img class="wp-image-6201" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/UCTPE_1951.png" alt="UCTPE_1951" width="400" height="423" /></a><figcaption class="wp-caption-text">8 zakládajících zemí uskupení UCTPE. Zdroj: entsoe.eu</figcaption></figure>
Hlavní rolí UCPTE bylo zajištění efektivního využívání elektrické energie skrz propojení jednotlivých přenosových soustav. Jednou z příčin vedoucí k vytvoření této unie byla nutnost obnovy válkou poznamenaného evropského průmyslu. Jedním z největších úspěchů UCPTE bylo omezení nadvýroby elektrické energie za pomocí optimalizace provozu elektráren a mezinárodního obchodu s elektřinou.
<h3>Rok 1999 – vznik ETSO</h3>
Devadesátá léta minulého století přinesla období rozvoje evropského energetického trhu. Za tímto účelem organizace UCPTE v roce 1999 upouští od sektoru výroby elektrické energie a zaměřila svou pozornost na přenos. Takto přechází do podoby UCTE, která bude sdružovat evropské provozovatele přenosových soustav dalších 10 let, než bude nahrazena uskupením ENTSO-E.
UCTE se ve stejném roce společně s dalšími obdobnými evropskými sdruženími jako ATSOI (Irsko), NORDEL (severní Evropa) či UKTSOA (Spojené království) podílí na vzniku ETSO. Hlavními aktivitami ETSO je rozvoj ekonomických a právních aspektů nutných pro mezinárodní přenos a obchod s elektrickou energií, zatímco UCTE se soustředí především na technické záležitosti, jakými je například tvorba mezinárodních norem.
<h3>Nástup ENTSO-E</h3>
Na počátku 21. století je již jasné, že pro dosažení cílů EU a dalších evropských zemí v oblasti energetiky je nutná užší spolupráce a koordinace nejen mezi provozovateli přenosových soustav, ale také mezi výrobci elektřiny, zákonodárci jednotlivých zemí, regulátory trhu či výzkumnými institucemi.
Na konferenci pořádané v červnu roku 2008 v Praze zástupci 36 provozovatelů přenosových soustav podepsali deklaraci vedoucí k založení nové asociace, ENTSO-E. Samotná asociace vznikla 19. prosince téhož roku, přičemž pravomoci svých předchůdců přebírá 1. července 2009.
<h2>Současnost ENTSO-E</h2>
V současné době je ENTSO-E jedním z největších světových energetických celků. 41 členů této organizace zabezpečuje pomocí více než 300 tisíc kilometrů přenosových vedení dodávky elektrické energie pro 575 milionů obyvatel Evropy.
V roce 2014 dosáhla výroba elektrické energie v zemích ENTSO-E hodnoty 3310 TWh, celková spotřeba činila 3210 TWh. Instalovaný výkon všech elektráren v rámci této soustavy dosáhl v minulém roce 1023 GW, nejvyšší zatížení přesáhlo hodnotu 500 GW.
<figure id="attachment_6202" style="width: 630px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/ENTSO-E-propojeni.png"><img class="wp-image-6202 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/ENTSO-E-propojeni.png" alt="ENTSO-E propojeni" width="630" height="709" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Soustava ENTSO-E a její propojení s okolními nečlenskými státy. Zdroj: entsoe.eu</figcaption></figure>
350 km přeshraničních přenosových vedení zajišťuje přetoky elektrické energie jak mezi zeměmi ENTSO-E, tak do zemí vně této soustavy. V roce 2014 dosáhla výměna elektrické energie mezi členskými zeměmi hodnoty 424 TWh, mezi okolními zeměmi a soustavou proteklo celkově 41 TWh.
V posledních letech mají přeshraniční toky elektřiny rostoucí tendenci, jedním z důvodů je každoroční nárůst podílu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů v soustavách jednotlivých zemí. Především německé větrné elektrárny způsobují masivní <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/analyza-enormnich-pretoku-vykonu-z-nemecka-na-prelomu-roku-20142015/" target="_blank">přetoky výkonu</a> přes přenosové soustavy okolních států.
<figure id="attachment_6203" style="width: 450px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/pretoky-energie-2010-2014.png"><img class="wp-image-6203" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/pretoky-energie-2010-2014.png" alt="pretoky energie 2010-2014" width="450" height="167" /></a><figcaption class="wp-caption-text">5letý vývoj přeshraničních roků elektrické energie. Zdroj dat: entsoe.eu</figcaption></figure>
Výměna elektrické energie zemí soustavy ENTSO-E probíhá s Albánií, Běloruskem, Moldavskem, Marokem, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem.
Zdroj úvodní fotografie: entsoe.eu

Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E)

Společnost ČEPS, a.s. je výhradním provozovatelem přenosové soustavy (PPS) v České republice. Jako PPS vykonává svou funkci na základě licence na přenos elektřiny, který probíhá na napěťových hladinách 110 kV, 220 kV a 400 kV, udělené <a title="Energetický regulační úřad" href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/energeticky-regulacni-urad/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Energetickým regulačním úřadem </a>dle <a title="Energetický zákon" href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/energeticky-zakon/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Energetického zákona</a>. Celkově ČEPS, a.s. obhospodařuje 41 rozvoden se 71 transformátory a elektrická vedení o celkové délce 5 503 km (3 510 km na napěťové hladině 400 kV , 1 909 km na napěťové hladině 220 kV a 84 km na napěťové hladině 110 kV).
<h2>Vznik společnosti</h2>
Společnost ČEPS, a.s. vznikla v rámci liberalizace trhu s elektřinou v České republice, při které byla oddělena výroba, přenos a distribuce elektrické energie. Stalo se tak v roce 1998, kdy byla na základě rozhodnutí valné hromady ČEZ, a.s. vyčleněna Divize přenosové soustavy, která posléze zahájila činnost pod současným názvem ČEPS, a.s. Jediným akcionářem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Hlavní sídlo a dispečink je v Praze 10 a záložní dispečink v Ostravě.
<h2>Činnosti</h2>
Hlavní činností společnosti ČEPS, a.s. je zajištění spolehlivého provozu a rozvoje přenosové soustavy. Jako PPS zajišťuje přenos elektrické energie z místa výroby do místa spotřeby. Dále je zodpovědná za udržení vyrovnané bilance výroby a spotřeby elektřiny, jež musí být v každém časovém okamžiku dosaženo vzhledem k omezené možnosti <a title="Technologický plán akumulace energie" href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">akumulace elektrické energie</a> ve větším objemu.
Jednotlivé činnosti ČEPS, a.s. lze rozdělit do následujících kategorií:
<ul>
<li>systémové služby</li>
<li>přenosové služby</li>
<li>podpůrné služby</li>
<li>dispečerské řízení</li>
<li>zahraniční spolupráce</li>
<li>technická infrastruktura</li>
</ul>
<h3>Systémové služby</h3>
Systémové služby (SyS) slouží k zajištění kvality a spolehlivosti dodávky elektrické energie. Současně jsou využívány k plnění mezinárodních závazků. Kvalita elektrické energie je definována v <a href="http://www.ceps.cz/CZE/Data/Legislativa/Kodex/Stranky/default.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Kodexu PS</a> a jedná se zejména o udržení frekvence a napětí ve vymezeném pásmu. Spolehlivost (nepřerušenost) dodávky je určena průměrným počtem a trváním výpadků dodávky v jednotlivých předacích místech.
Mezi systémové služby patří:
<ul>
<li>Udržování kvality elektřiny &#8211; čehož je dosaženo využitím těchto technicko-organizačních prostředků:
<ul>
<li>udržování souhrnné výkonové zálohy pro primární regulaci frekvence</li>
<li>sekundární regulace frekvence a činného výkonu</li>
<li>sekundární regulace napětí</li>
<li>terciární regulace napětí</li>
<li>zajištění kvality napěťové &#8222;sinusovky&#8220;</li>
<li>zajištění stability přenosu</li>
</ul>
</li>
<li>Udržování výkonové rovnováhy v reálném čase &#8211; jíž je dosaženo využitím následujících technicko-organizačních prostředků:
<ul>
<li>sekundární regulace frekvence a činného výkonu</li>
<li>terciární regulace výkonu</li>
<li>využití dispečerské zálohy</li>
</ul>
</li>
<li>Obnovení provozu &#8211; zde jsou hlavními prostředky plán obnovy a podpůrné služby start ze tmy a ostrovní provoz</li>
<li>Dispečerské řízení &#8211; tato služba zahrnuje:
<ul>
<li>zajišťování bezpečnosti provozu prostřednictvím plánu obrany a provozních instrukcí</li>
<li>řízení toků činných výkonů (propustnosti sítě) pomocí zapojení sítě, redispečinku nebo protiobchodu.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h3>Přenosové služby</h3>
Přenosové služby spočívají v zajištění přenosu elektrické energie od výrobců ke spotřebitelům. Dále probíhá řízení toků elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami okolních států. To vše ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav.
Přenosové služby lze rozdělit na vnitrostátní a přeshraniční.
Vnitrostátní přenos spočívá v přenosu smluvně sjednaného množství elektřiny ve stanovené kvalitě přenosovou soustavou do místa odběru. Vnitrostátní přenos zahrnuje:
<ol>
<li>rezervaci kapacity přenosových zařízení</li>
<li>vlastní použití sítě</li>
</ol>
Přeshraniční přenos využívá přeshraničních propojení pro mezinárodní obchod s elektřinou a pro řízení přetížení propojených elektrizačních soustav. PS České republiky má přeshraniční propojení s pěti přenosovými soustavami &#8211; dvěma německými (50Hertz, TenneT), polskou (PSE), slovenskou (SEPS) a rakouskou (APG). Vzhledem k převisu poptávky nad reálnými přeshraničními přenosovými možnostmi vznikají tzv. úzká místa. Právo k využití volných obchodovatelných přenosových kapacit těchto úzkých míst je přidělováno v ročních, měsíčních a denních aukcích. V případě vnitrodenní kapacity je aplikováno pravidlo &#8222;First Come First Served&#8220;.
<h3>Podpůrné služby</h3>
Prostřednictvím podpůrných služeb (PpS) jsou zajišťovány systémové služby. Pomocí PpS je možno korigovat rozdíly mezi výrobou a spotřebou elektřiny, a to změnami spotřeby nebo výkonů zdrojů. Definovány jsou jako činnosti fyzických nebo právnických osob pro zajištění provozování elektrizační soustavy a pro zajištění kvality a spolehlivosti dodávky elektrické energie. Každý subjekt připojený do elektrizační soustavy má přitom právo, nikoliv povinnost, při splnění technických a obchodních podmínek stanovených PPS tyto služby nabízet. V současné době je dle <a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Podpurne-sluzby/Stranky/Poskytovatele-PpS.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">seznamu uveřejněného na webu ČEPSu</a> v ČR 20 poskytovatelů PpS. Ceny se vytvářejí na základě tržního principu.
PpS jsou detailně definovány a popsány ve zmíněném Kodexu PS. Obecně je lze rozdělit do tří kategorií:
<ol>
<li>PpS nakupované na volném trhu nebo prostřednictvím výběrových řízení:
<ul>
<li>primární regulace frekvence bloku (PR)</li>
<li>sekundární regulace výkonu bloku (SR)</li>
<li>minutová záloha 5minutová (MZ5)</li>
<li>minutová záloha 15minutová (MZ15)</li>
<li>minutová záloha 30minutová (MZ30)</li>
<li>snížení výkonu (SV30)</li>
</ul>
</li>
<li>PpS nakupované prostřednictvím přímé smlouvy s poskytovatelem PpS:
<ul>
<li>sekundární regulace napětí/jalového výkonu (SRUQ)</li>
<li>schopnost startu ze tmy (BS)</li>
<li>schopnost ostrovního provozu (OP)</li>
</ul>
</li>
<li>Výpomoc ze synchronně pracujících soustav:
<ul>
<li>havarijní smlouvy</li>
<li>operativní dodávka elektřiny z/do zahraničí (EregZ)</li>
</ul>
</li>
</ol>
Dalším důležitým pojmem spojeným s PpS je regulační energie. Ta může být jak kladná, tak záporná, a vzniká buď aktivací některé z PpS nebo ji může ČEPS, a.s. nakoupit na vyrovnávacím trhu (provozuje <a href="http://www.ote-cr.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">operátor trhu s elektřinou a plynem OTE, a.s.</a>), kde je jediným nakupujícím. V roce 2014 bylo na vyrovnávacím trhu zobchodováno 21 861,4 MWh kladné regulační energie a 44 594,7 MWh záporné regulační energie celkem za 53,44 mil. Kč.
<h3> Dispečerské řízení</h3>
Dispečerské řízení probíhá v technickém dispečinku ČEPS, a.s. a přispívá k naplnění hlavní činnosti PPS &#8211; zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační soustavy České republiky.
Dispečerské řízení lze rozdělit do tří oblastí:
<ol>
<li><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Dispecerske_rizeni/Priprava_provozu/Stranky/default.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">příprava provozu elektrizační soustavy</a></li>
<li>operativní řízení provozu elektrizační soustavy &#8211; s prostředky jako:
<ul>
<li>dispečerské pokyny &#8211; provozní instrukce a pokyny dispečera</li>
<li>technické prostředky &#8211; dispečerský řídící systém, telekomunikace s řízenými a spolupracujícími objekty, řídící systémy rozvoden, atp.</li>
<li>obchodní postupy &#8211; aktivace PpS na základě uzavřených služeb, nákupy regulační energie na vyrovnávacím trhu nebo ze zahraničí, přerozdělení výkonu mezi elektrárnami (tzv. redispečink)</li>
</ul>
</li>
<li>hodnocení provozu elektrizační soustavy &#8211; v rámci hodnocení provozu jsou vyhodnocovány zejména tyto veličiny:
<ul>
<li>frekvence</li>
<li>ACE (Area Control Error)</li>
<li>výroba</li>
<li>saldo přenosové soustavy a saldo ČR</li>
<li>zatížení</li>
<li>plánované a neplánované přenosy</li>
<li>výkon z aktivace PpS</li>
</ul>
</li>
</ol>
Mezi hlavní úkoly dispečerského řízení patří:
<ul>
<li>manipulace v PS, spolupráce s výrobci elektřiny a s dispečinky distribučních soustav, spolupráce s okolními PPS v rámci synchronně propojeného systému kontinentální Evropy a realizace sjednaných kontraktů na přenos elektřiny</li>
<li>udržování trvalé rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny při respektování sjednaných přeshraničních přenosů</li>
<li>zajišťování spolehlivého přenosu elektřiny s definovanými kvalitativními parametry</li>
<li>předcházená a řešení  a analýzy poruchových a havarijních stavů v přenosové soustavě</li>
</ul>
<h3>Zahraniční spolupráce</h3>
ČEPS je členem evropského sdružení <a href="https://www.entsoe.eu/Pages/default.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ENTSO-E</a> (European Network of Transmission System Operators for Electricity). Na bilaterální úrovni poté spolupracuje především s PPS sousedních zemí. Zástupci ČEPS, a.s. dále působí v pracovních skupinách a týmech řady mezinárodních organizací a uskupení, jako:
<ul>
<li><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Zahranicni-spoluprace/Stranky/CEE_TSO.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CEE TSO</a></li>
<li><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Zahranicni-spoluprace/Stranky/EURELECTRIC.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">EURELECTRIC</a></li>
<li><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Zahranicni-spoluprace/Stranky/CIGRE.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CIGRE</a></li>
<li><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Zahranicni-spoluprace/Stranky/WEC.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">WEC</a></li>
</ul>
<h3>Technická infrastruktura</h3>
ČEPS, a.s. se v rámci zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy České republiky zabývá také údržbou a rozvojem přenosové soustavy. Na následujícím obrázku je zobrazeno schéma rozvodné sítě České republiky.
<a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Mapa_siti_CZ.png"><img class=" size-full wp-image-741 aligncenter" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Mapa_siti_CZ.png" alt="Mapa_siti_CZ" width="2112" height="1560" /></a>
&nbsp;
<h6 style="text-align: center"> Zdroj: ČEPS, a.s.</h6>
&nbsp;
Jak je již uvedeno výše, ČEPS, a.s. provozuje elektrická vedení na třech napěťových úrovních &#8211; 110 kV, 220 kV a 400 kV. Podrobný <a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Technicka-infrastruktura/Stranky/Udaje-o-PS.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">seznam provozovaného zařízení </a>je uveden na webu společnosti.
ČEPS, a.s. má Energetickým zákonem stanovenou povinnost zpracovat desetiletý investiční plán rozvoje PS. Ten musí být veřejně dostupný na webu společnosti. <a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Technicka-infrastruktura/Stranky/Rozvoj-PS.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Aktuální plán</a> byl zpracován k 30. 9. 2013 a čítá celkem 35 projektů. Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo k plánu v souladu s § 17 odst. (7) písm. j) kladné stanovisko. Následně byl plán rozvoje schválen také Energetickým regulačním úřadem.