Kanadský systém obchodu s emisemi: Možný vzor reformy EU ETS?

Stále více zemí zavádí systémy obchodování s emisemi. Největším trhem prozatím zůstává Evropa se systémem EU ETS. Ten má ovšem stále řadu problémů a již delší dobu se zvažuje jeho reforma. Jednou z možností, jak EU ETS transformovat do funkčnější podoby, nabízí kanadská provincie Ontario, která svůj systém spustila před rokem. Článek srovnává hlavní rozdíly obou systémů.

Kanadská provincie Ontario se rozhodla, po vzoru sousední provincie Québec, zavést obchod s emisemi ve formě cap – and – trade. Cílem tohoto kroku je dostát klimatickým závazkům, které si provincie vytyčila. Ambiciózní plán počítá do roku 2020 se snížením množství vypouštěných skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 15 %. Do roku 2030 má pak produkce skleníkových plynů klesnout o 37 % a do roku 2050 o celých 80 % (obojí vůči referenčnímu roku 1990). Aby byl tento plán naplněn, vstoupila v Ontariu 1. června 2016 v platnost tamní verze emisního obchodování.

V souvislosti s emisním obchodováním počítá provincie využít vydělané peníze na financování čistých technologií. S tím souvisí vytvoření fondu Green Investment Fund ve výši 325 milionů CAD (5,72 mld. Kč dle současného kurzu).

Finance z tohoto fondu mohou být využity pouze na projekty mírnící dopady globálních změn klimatu, udržitelný rozvoj ekonomiky a nová pracovní místa v odvětvích s nízkou produkcí skleníkových plynů. Jde například o zateplování budov, podporu elektromobility, či projekty snižování emisí v průmyslu.

Základní srovnání systémů

Ontario není první kanadskou provincií, která se rozhodla pro zpoplatnění uhlíku. Provincie díky tomu mohla při tvorbě systému čerpat informace z jiných projektů. Představitelé provincie se rozhodli pro systém obchodování cap-and-trade, který na rozdíl od uhlíkové daně využívá tržní řešení. Maximální strop emisí (cap) byl pro rok 2017 nastaven ve výši 143,3 milionů tun ekvivalentu CO2, což pokrývá 82 % z celkových 172,5 Mt emisí Ontaria pro rok 2017.

Na počátku období do roku 2020 bude většina účastníků systému dostávat emisní povolenky zdarma, s postupným přesunem k aukcím povolenek. Peníze z aukcí budou jsou převáděny do Green Investment Fund. Systém rovněž odměňuje i ty, kteří své emise snížili již dříve. Dle odhadu, který si provincie nechala vypracovat, by aukce povolenek ve výši 91,8 Mt emisí měla vynést 1,82 mld. CAD.

Evropský systém EU ETS byl spuštěn v roce 2005 a jde rovněž o metodu cap-and-trade. V systému jsou zapojeny kromě 28 zemí EU i Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Systém pokrývá okolo 45 % emisí skleníkových plynů v zemích, kde je zaveden. Jde o přibližně 11 tisíc zařízení (především velká spalovací zařízení – elektrárny) a odvětví letectví.

Cílem systému je snížit do roku 2020 (ve srovnání s rokem 2005) množství vypouštěných emisí (spadajících do systému) o 21 % a do roku 2030 pak o 43 %. EU ETS byl světově první systém obchodu s emisemi v podobném rozsahu a v současnosti jde o největší systém emisního obchodování vůbec. EU ETS pokrývá tři čtvrtiny celosvětového emisního obchodu.

Kanadský systém pocítí firmy i domácnosti

Do kanadského systému obchodu s emisemi spadají povinně výrobci a importéři elektřiny, společnosti těžící nebo distribuující plyn (při emisi více než 25 000 tun ekvivalentu CO₂/rok) a všichni prodejci kapalných fosilních paliv (nad 200 litrů paliva/rok). Těžaři a distribuce plynu nad 10 000 t eCO₂ jsou pak povinni vykazovat výši svých emisí, ale bez nutnosti nákupu povolenek. Zajímavostí je, že se do systému mohou zcela dobrovolně zapojit i další společnosti, které nejsou na seznamu povinných sektorů.

Dle studie, kterou vypracovaly ontarijské instituce, by systém neměl mít výraznější dopad na cenu elektřiny, neboť naprostá většina tamní spotřeby (90 %) je kryta výrobou ze zdrojů neprodukujících uhlíkové emise (Ontario již dříve přikročilo k omezení a postupnému zavírání uhelných elektráren). Významným zdrojem emisí v systému bude doprava, která má 30% podíl na emisích provincie. Z této části pak 70 % emisí produkují osobní a nákladní automobily.

Lokální vláda odhadla měsíční dopad systému na jednu průměrnou domácnost ve výši 13 kanadských dolarů (235 Kč při současném kuru). Dopad na domácnost je dán zvýšením cen za pohonné hmoty a vyšší cenou vytápění (nárůst ceny paliv). Jeden litr benzínu by měl vzhledem k systému cap-and-trade zdražit v průměru o 4,3 centů CAD (tj. přibližně 0,8 Kč) a nafta o přibližně 5 centů CAD (tj. přibližně 0,9 Kč).

EU ETS cílí především na firmy

Přímý dopad EU ETS je pouze na velká spalovací zařízení a konkrétní technologické procesy, při kterých se produkuje výrazné množství emisí skleníkových plynů. Přímý dopad pociťují především firmy. Domácnosti jsou systémem EU ETS zasaženy nepřímo a relativně vzdáleně. Jde například o vyšší ceny za konečné zboží, v němž je užitý konkrétní produkt (elektřina, cement, sklo, ocel, …). Spotřeba paliv pro menší energetická zařízení v domácnostech, průmyslu a dopravě tak není v systému EU ETS, na rozdíl od kanadského systému, vůbec zahrnuta.

Sektor dopravy je pod EU ETS ovlivněn různě. Například letecká doprava je do systému zapojena přímo, vlaková doprava (elektrické vlaky) je do systému zapojena nepřímo skrze spotřebu elektřiny . Automobilová ani lodní doprava nejsou v EU ETS zahrnuty a mají specifické podmínky pro redukci emisí (mimo EU ETS).

Možný vzor pro EU ETS? Spíše ne

Při srovnání obou systémů obchodování je patrné, že každý model cílí jiným směrem. Přestože oba systémy jsou založeny na metodě cap-and-trade, evropský systém má snahu zaměřovat se na konečné producenty emisí (především velká spalovací zařízení), kdežto ontarijský systém cílí primárně na distributory paliv a energií.

Evropský systém EU ETS je ve srovnání s ontarijským systémem složitější a nabízí výrazně více výjimek i detailů. Evropská Unie systémem EU ETS rovněž nepokrývá ani polovinu svých emisí, kdežto Ontario díky nastavení systému pokrývá přes 80 % svých emisí skleníkových plynů. EU tak musí pro splnění svých klimatických cílů dodatečně zavádět další metody snižování emisí v oblastech mimo systém EU ETS.

Reforma EU ETS je hojně diskutovaným tématem již více než sedm let. Evropská komise na téma reformy EU ETS zveřejnila celou řadu dokumentů a mírné úpravy systému (např. zavedení stabilizační rezervy – MSR) mají být spuštěny od roku 2019. Do budoucna se ovšem nepočítá s výrazným rozšiřováním sektorů zahrnutých do EU ETS, ani novým zacílením na distribuci paliv a energií.