<a href="https://www.euractiv.com/section/emissions-trading-scheme/news/eu-price-on-pollution-hits-record-high-in-early-2021/">Ceny emisních povolenek v systému EU ETS v prvních obchodních dnech roku 2021 vzrostly</a> na rekordní úrovně. Ceny emisních povolenek jsou mimo jiné podpořeny očekáváními ohledně opatření, která mají dovést Evropskou unii ke splnění <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-statu-eu-schvalili-navyseni-cile-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-roku-2030">nově nastaveného emisního cíle pro rok 2030</a>.
Závěrná cena futures kontraktu na povolenku CO₂ s dodávkou v prosinci 2021 dosáhla ve čtvrtek na 34,76 EUR/t CO₂. Ceny povolenek CO₂ tak začátkem roku dosahují nejvyšších hodnot od spuštění systému EU ETS v roce 2005.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1610106512.json“}
Chladné počasí, které v tomto týdnu panovalo napříč Evropou, podpořilo růst cen povolenek, jelikož chladné počasí zvyšuje poptávku po elektrické a tepelné energii, čímž se zvyšuje poptávka po emisních povolenkách. Cena emisních povolenek byla rovněž podpořena <a href="https://www.montelnews.com/fr/story/co2-set-to-test-higher-levels-on-auction-delay/1169595">odkladem začátku aukcí emisních povolenek v letošním roce</a>.
<h2>Nový emisní cíl EU</h2>
Cena povolenky CO₂ má dle analytiků dlouhodobě vzrůstající tendenci v důsledku zpřísňování politiky EU v oblasti změny klimatu. Cena od prosince loňského roku, kdy představitelé EU odsouhlasili nový emisní cíl pro rok 2030, vzrostla o více než 10 %.
Očekává se, že balíček opatření vedoucí ke splnění nového emisního cíle EU pro rok 2030, kterým je 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990, bude zveřejněn Komisí v červnu letošního roku.
<h2>4. fáze systému EU ETS</h2>
Jak jsme <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropsky-system-obchodovani-co2-vstoupi-pocatkem-roku-2021-sve-4-faze">informovali</a>, systém EU ETS vstoupil začátkem roku 2021 do své 4. fáze, která potrvá až do konce roku 2030.
<blockquote>„Vyšší cíle v oblasti snižování emisí znamenají nižší nabídku povolenek v EU ETS, což by jinak mohlo znamenat vyšší cenu uhlíku,“ komentoval v říjnu 2020 dění Jeff Berman, analytik Plattsu.</blockquote>
Počátkem 4. fáze vzrostla hodnota takzvaného lineárního redukčního faktoru (LFR), která udává snižovaní stropu celkových emisní v systému, a to z 1,74 % ročně na 2,2 % ročně.
Aktuálně platná hodnota LFR je ovšem nastavená na starý emisní cíl (40 % snížení emisí skleníkových plynu). Cena povolenek CO₂ tedy bude záviset i na tom, od kdy nabyde samotné předpokládané zvýšení LFR platnosti.
Otázkou je také budoucí nastavení rezervy tržní stability, do které se od roku 2019 do roku 2023 přesouvá 24 % z přebytku povolenek na trhu, pokud je přebytek vyšší než 833 miliónů. Po roce 2023 má množství přesouvaných povolenek klesnout na 12 %. Ve hře je tedy prodloužení 24% hodnoty na další roky.
<h2>Odhad analytiků</h2>
<blockquote>„Dojdeme do bodu, kdy se prostě trh bude muset posunout do vyšších cenových hladin, jelikož zde nebude dostatečná nabídka, aby uspokojila poptávku,“ uvedl Tom Lord ze společnosti Redshaw Advisors.</blockquote>
Analytici Refinitivu revidovali svůj odhad pro cenu povolenky CO₂ do roku 2030 vzhledem k novému emisnímu cíli, a to z 23 EUR/t CO₂ na 89 EUR/t CO₂.
<blockquote>„Je to obrovský nárůst. U ETS opravdu zaleží na ambicích,“ uvedla analytička Ingvild Sorhusová.</blockquote>
Zdroj: www.ecologic.eu

Emise CO2

Ceny emisních povolenek se začátkem roku 2021 dostaly na rekordní úroveň

Dneškem nabývá účinnosti převážná část novely o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, respektive ty její části, které nenabyly účinnost už bezprostředně po vyhlášení zákona v lednu 2020. Normu připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle úřadu patří mezi klíčové změny předlohy zřízení takzvaného Modernizačního fondu, který bude financován z výnosů dražeb emisních povolenek v EU. Vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021 až 2030.
<blockquote>&#8222;Státní fond životního prostředí ČR jako příjemce peněz z Modernizačního fondu do jednotlivých oblastí podpory rozdělí v letech 2021 až 2030 přibližně 120 miliard korun. Peníze půjdou mimo jiné na výrobu a distribuci tepelné energie z obnovitelných zdrojů nebo výstavbu solárních elektráren a úspory energií, takže primárně na ekologizaci české energetiky,&#8220; sdělila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP.</blockquote>
Předregistrační výzvy spustilo ministerstvo na konci listopadu 2020, projektové záměry mohou zájemci podávat do letošního 1. února. První ostré výzvy by měly být vypsány v prvním čtvrtletí letošního roku. Projekty budou financovány z devíti samostatných programů. Největší alokaci má mít program na podporu nových obnovitelných zdrojů energie.
Ministerstvo už dříve uvedlo, že v závislosti na ceně emisních povolenek, které loni dosáhly rekordních hodnot, může objem peněz, které budou ve z prodeje povolenek ve fondu k dispozici, stoupnout zhruba na 150 miliard korun. &#8222;Druhou významnou novoroční změnou je zavedení mechanismu kompenzací nepřímých nákladů za zvýšené ceny elektřiny pro energeticky náročná odvětví zpracovatelského průmyslu, která jsou ohrožená zahraniční konkurencí,&#8220; uvedla Pospíšilová.
Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že v posledních dnech <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">stoupla</a> cena povolenek dosud nejvýše &#8211; nad 33 eur (asi 865 Kč) za tunu vypuštěného oxidu uhličitého (CO2).
Aktuální novela dále mimo jiné stanoví, že pokuty firmám za přestupky, které se týkají vykazování emisí a nákupu emisních povolenek, se zvýší desetinásobně až na 20 milionů korun. &#8222;K již platným novinkám novely pak patří například takzvaný opt-out, tedy vyřazení menších zařízení ze systému EU ETS. Těmto zařízením tak odpadají některé náklady na administrativu a nákup povolenek,&#8220; dodala Pospíšilová.

Legislativa ČR

Novela o povolenkách nabývá účinnosti, zřizuje Modernizační fond

Vývoj na trhu s emisními povolenkami, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, byl letos nejzajímavější od roku 2005, kdy byl evropský systém spuštěn. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Cenu povolenek podle nich srazil především nástup pandemie koranaviru, růst naopak zapříčinily evropské klimatické dohody a informace o vakcíně proti covidu. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">vyplývá</a>, že na konci roku stoupla cena povolenek dosud nejvýše &#8211; nad 33 eur (asi 865 Kč) za tunu CO2. 
<blockquote>&#8222;Vývoj cen byl v uplynulém roce poměrně zajímavý. Zatímco na začátku roku se cena povolenek propadla pod hodnotu 20 eur za tunu, už v polovině roku dosahovala rekordních hodnot. Nyní, na konci roku, se navzdory covidu ceny povolenek pohybují stále na svých maximech, tedy okolo 30 eur za tunu,&#8220; řekl ČTK výkonný ředitel společnosti Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor uvedl, že pandemie koronaviru v letošním roce ovlivnila vše a bylo by tak zvláštní, pokud by povolenky byly výjimkou. &#8222;I ony šly s cenou dolů. Pouze krátce a dočasně, jak se nyní ukazuje. Koneckonců ani největší optimisté v řadách uhelného průmyslu neočekávali a nadále neočekávají, že by se vrátily bývalé dlouhé časy levných povolenek,&#8220; sdělil.
Nízké ceny povolenek panovaly na trhu řadu let až do roku 2017, chvíli byla jejich cena prakticky nulová. Důvodem obratu bylo podle odborníků mimo jiné zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR) s cílem korigovat množství povolenek na trhu.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala měl cenový vývoj povolenek v letošním roce zhruba stejný trend jako index důvěry v průmyslu. Nárůst cen na rekordní úrovně je podle něj skvělou zprávou pro ty výrobce elektřiny, kteří vyrábí v co největším poměru z obnovitelných zdrojů, neprospěl naopak výrobcům, kteří vyrábí ve vysokém poměru z uhlí.
<blockquote>&#8222;Trend jasně pomáhá, a bude pomáhat těm investorům, kteří dokážou investovat do změny technologie výroby. Celoevropsky platí, že nejexponovanějším segmentem, který je nejcitlivější na další růst cen povolenek, je teplárenství,&#8220; doplnil hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.</blockquote>
Příští rok očekávají analytici spíše uklidnění situace. &#8222;Zásadní legislativní rozhodnutí na úrovni EU již byly učiněny na konci tohoto roku, takže předpokládám, že se nárůst ceny povolenek na nějakou dobu zastaví a trh si tak trochu odpočine. Ve druhé polovině příštího roku, pokud se dostaví euforie z překonání pandemie a ekonomika včetně spotřeby elektřiny povyskočí, očekávám další nárůst ceny,&#8220; uvedl Gavor.
Od Nového roku nabývá v Česku účinnosti převážná část novely o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, respektive ty její části, které nenabyly účinnost už bezprostředně po vyhlášení zákona v lednu 2020. Podle ministerstva životního prostředí patří mezi klíčové změny zřízení takzvaného Modernizačního fondu. Do roku 2030 do fondu z prodeje emisních povolenek, v závislosti na jejich ceně, půjde zhruba 120 až 150 miliard korun.
Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Experti: Vývoj na trhu emisních povolenek byl letos nejzajímavější vůbec

Ceny emisních povolenek v Evropské unii po dohodě nejvyšších představitelů zemí EU o zpřísnění emisních závazků dnes vystoupily na nový rekord. Cena se dostala až na 31,3 eura (přes 820 Kč) za tunu, což je nejvíce od spuštění evropského systému obchodování s emisemi ETS v roce 2005, uvedla agentura Reuters.
Prezidenti a premiéři členských zemí po celonočním jednání podpořili omezení celounijních skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent proti roku 1990. Dosavadní cíl byl 40 procent.
Dohoda podle obchodníků přispěla ke zvýšení cen spolu s vyššími cenami energie v Evropě z posledních dnů způsobených stávkou ve francouzských elektrárnách.
Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Od svého spuštění emise elektráren a továren zahrnutých do systému klesly o 35 procent, což je výraznější pokles než v sektorech, na které se tento režim nevztahuje.
Systém mimo jiné způsobil, že uhelné elektrárny se staly neekonomickými ve srovnání s méně znečišťujícími plynovými elektrárnami či obnovitelnými zdroji.
Podle analytiků je však stále potřeba, aby se ceny emisních povolenek dál zvyšovaly, aby měl průmysl důvod pokračovat v investicích do technologií snižujících emise, jako je například vodíková technologie.
V sobotu Británie a OSN pořádají virtuální summit věnovaný klimatu, na kterém se pokusí stanovit ambicióznější globální cíl snížení emisí pro země, které podepsaly pařížskou dohodu o ochraně klimatu.

Ceny emisních povolenek v EU jsou po dohodě ze summitu na rekordu

Evropská agentura pro životní prostředí (<a href="https://www.eea.europa.eu/highlights/eu-on-track-to-meet?utm_medium=email&amp;utm_campaign=EU%20on%20track%20to%20meet%20greenhouse%20gas%20emissions%20and%20renewable%20energy%202020%20targets%20progress%20in%202019%20shows%20more%20ambitious%20long-term%20objectives%20are%20reachable&amp;utm_content=EU%20on%20track%20to%20meet%20greenhouse%20gas%20emissions%20and%20renewable%20energy%202020%20targets%20progress%20in%202019%20shows%20more%20ambitious%20long-term%20objectives%20are%20reachable+CID_95fe0f152a82eccdc0d9b2a7165c148e&amp;utm_source=EEA%20Newsletter&amp;utm_term=Find%20out%20more">EEA</a>) vydala <a href="https://www.eea.europa.eu/publications/trends-and-projections-in-europe-2020">zprávu</a> o vyhodnocení pokroků Evropské unie v dosahování jejích energetických a klimatických cílů. Zpráva pracuje s prvními daty pro rok 2019. Ze zprávy vyplývá, že cíle snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů EU jako celek zřejmě splní. Naopak cíle zvyšování energetické účinnosti s největší pravděpodobností dosaženo nebude. 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) na konci listopadu 2020 vydala zprávu o vyhodnocení pokroků Evropské unie za rok 2019 v dosahování jejích energetických a klimatických cílů. EU podle zprávy pravděpodobně dosáhne dvou ze tří energeticko-klimatických cílů.
Ke splnění (či přiblížení se ke splnění) některých cílů zřejmě přispěje pandemie <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/bnef-emise-uhli-dosahly-sveho-vrcholu-pusobeni-covid-19-usetri-az-25-roku-emisi">koronaviru</a>. Ekonomický pokles v roce 2020 vedl ke snížení celkové spotřeby energie a emisí skleníkových plynů zejména v sektoru dopravy.
<h2>Na úrovni EU se cíle plní, mezi členskými státy jsou ale rozdíly</h2>
Cíl snížení emisí o 20 % do roku 2020 ve srovnání s 1990 EU pravděpodobně splní. V roce 2018 byly celkové emise zemí EU28 nižší o 26 % ve srovnání s 1990 a v roce 2019 se snížily o další 3,6 %. V zemích EU27 (tedy bez <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/britsky-provozovatel-prenosove-soustavy-uhlikove-neutralni-energetika-mozna-malo-pravdepodobna">Spojeného království</a>) došlo do roku 2018 ke snížení o 20,7 % vůči 1990, přičemž v roce 2019 došlo k dalšímu snížení o 3,7 %. Celkově jsou tedy země EU27 přibližně na 24,4% snížení emisí vůči roku 2019.
<figure id="attachment_90572" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-90572" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-EU-1024x675.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-EU-1024x675.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-EU-512x338.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-EU-768x507.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-EU-725x478.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-EU-800x528.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-EU.png 1175w" alt="" width="525" height="346" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj snižování emisí skleníkových plynů v EU včetně závazných a indikativních cílů. Zdroj: EEA Report: Trends and projections in Europe 2020</figcaption></figure>
Na úrovni jednotlivých členských států ovšem dochází k větším rozdílům v dosahování cílů. Předběžná data pro rok 2019 ukazují, že 12 členských zemí, včetně České republiky, mělo v roce 2019 vyšší emise skleníkových plynů, než jsou jejich roční cíle v rámci nařízení o sdílení úsilí (Effort Sharing Regulation), tedy v sektorech jež jsou mimo <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/dalsi-zprisneni-evropskeho-systemu-obchodovani-emisemi-dohled">EU ETS</a>. Jiné země naopak národní cíle přesahují o několik procentních bodů.
<figure id="attachment_90573" class="wp-caption aligncenter" style="width: 963px;"><img class="size-full wp-image-90573" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-členské-státy-EU.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-členské-státy-EU.png 963w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-členské-státy-EU-512x380.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-členské-státy-EU-768x570.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-členské-státy-EU-725x538.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/emise-členské-státy-EU-800x594.png 800w" alt="" width="963" height="715" /><figcaption class="wp-caption-text">Pokroky jednotlivých členských států v plnění cílů v rámci nařízení o sdíleném úsilí pro roky 2018 a 2019. Zdroj: EEA Report: Trends and projections in Europe 2020</figcaption></figure>
<h2>Cíl podílu energie z OZE EU zřejmě těsně splní</h2>
Dosažení cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši 20 % Evropská unie pravděpodobně splní. V roce 2019 země EU27 dosáhly podílu 19,5 %. V roce 2018 byl tento podíl pro EU27 18,9 %. Mezi roky 2005 až 2018 podíl obnovitelných zdrojů v zemích EU27 rostl průměrně o 0,7 % ročně.
Mezi jednotlivými členskými zeměmi ovšem opět dochází k rozdílům. Podle prvních dat pro rok 2019 EEA odhaduje, že 13 členských států cíl pro rok 2020 již překračuje. Ostatní státy prozatím svůj cíl nesplnily a u některých to vypadá, že ani nesplní. Například <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nizozemsko-chce-splnit-cil-oze-pomoci-statistickeho-prevodu-energie-od-danska">Nizozemsko</a> proto v polovině letošního roku podepsalo dohodu s Dánskem o statistickém převodu 8 – 16 TWh obnovitelné energie, díky kterému by cíl mohlo splnit .
<figure id="attachment_90574" class="wp-caption aligncenter" style="width: 980px;"><img class="size-full wp-image-90574" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-členské-státy.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-členské-státy.png 980w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-členské-státy-512x439.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-členské-státy-768x659.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-členské-státy-725x622.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-členské-státy-800x687.png 800w" alt="" width="980" height="841" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých členských zemích ve srovnání s cíli směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Zdroj: EEA Report: Trends and projections in Europe 2020</figcaption></figure>
Nejvíce roste využívání obnovitelných zdrojů v sektoru výroby elektřiny a ve vytápění a chlazení. Nicméně v sektoru dopravy, kde je nastavený cíl 10 %, k plnění nedochází a zřejmě ani nedojde. V zemích EU27 byl podíl obnovitelných zdrojů v dopravě v roce 2018 8,3 % a EEA odhaduje, že v roce 2019 8,4 %.
<figure id="attachment_90575" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-90575" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-v-různých-sektorech-EU.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-v-různých-sektorech-EU.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-v-různých-sektorech-EU-512x426.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-v-různých-sektorech-EU-768x639.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-v-různých-sektorech-EU-725x603.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/podíl-OZE-v-různých-sektorech-EU-800x666.png 800w" alt="" width="960" height="799" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj podílu obnovitelných zdrojů energie v EU27 v letech 2005 – 2019 dle sektorů – výroba elektřiny, vytápění a chlazení a doprava. Zdroj: EEA Report: Trends and projections in Europe 2020</figcaption></figure>
<h2>Se snižováním spotřeby energie mají země problémy</h2>
Jediný klimaticko-energetický cíl EU do roku 2020, který Unie téměř s jistotou nesplní, je zvyšování energetické účinnosti. Primární spotřeba energie zemí EU27 mezi roky 2017 a 2018 poklesla o 0,7 % a podle prvních odhadů o další 1,2 % mezi lety 2018 a 2019. Konečná spotřeba energie mezi roky 2017 a 2018 i mezi 2018 a 2019 mírně vzrostla, o 0,03 % a 0,1 %. Rok 2019 je tak už pátým rokem, kdy konečná spotřeba energie neklesá. Na národní úrovni je dle odhadů pouze 9 členských států na cestě splnit své indikativní národní cíle.
<figure id="attachment_90576" class="wp-caption aligncenter" style="width: 969px;"><img class="size-full wp-image-90576" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/spotřeba-energie-EU.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/spotřeba-energie-EU.png 969w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/spotřeba-energie-EU-512x429.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/spotřeba-energie-EU-768x643.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/spotřeba-energie-EU-725x607.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/spotřeba-energie-EU-800x670.png 800w" alt="" width="969" height="811" /><figcaption class="wp-caption-text">Primární a konečná spotřeba energie v EU v letech 2005 – 2020 včetně cílů pro roky 2020 a 2030 a možného cíle při dosažení klimatické neutrality. Zdroj: EEA Report: Trends and projections in Europe 2020</figcaption></figure>
Závazný cíl kumulativních meziročních úspor konečné spotřeby na úrovni členských států ve zprávě EEA není komentován. Ze <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/progress_report_towards_the_implementation_of_the_energy_efficiency_directive_com2020954.pdf">zprávy Evropské komise</a> o pokrocích v implementaci směrnice o energetické účinnosti z října 2020 ovšem vyplývá, že tyto kumulativní úspory pravděpodobně nesplní 12 členských států, včetně České republiky. Na EU úrovni (data včetně Spojeného království) byl v roce 2018 tento cíl naplněn z 58 % – došlo k úsporám 133,83 Mtoe, přičemž nastavený cíl je 230,17 Mtoe úspor do roku 2020.

Evropská Unie

EEA: EU pravděpodobně splní dva ze tří energeticko-klimatických cílů do roku 2020

Systémy obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Emission Trading Systems – ETS) jsou stále populárnějším nástrojem k dosahování energeticko-klimatických závazků zemí, které jim vyplývají z Pařížské dohody o změně klimatu. V následujícím článku bude shrnut vývoj v této oblasti v posledních dvou letech.
K cíli klimatické neutrality se v tomto a minulém roce přihlásila nejen Evropská unie, ale také například Kalifornie, Jižní Korea nebo Čína. Pro dosažení ambiciózních cílů je třeba stanovit dostatečně funkční regulatorní nástroje a čím dál častější volbou je obchodování s emisemi. Organizace International Carbon Action Partnership (ICAP) vydala v tomto roce <a href="https://icapcarbonaction.com/en/icap-status-report-2020" target="_blank" rel="noopener">zprávu</a>, která popisuje stav jednotlivých ETS po celém světě a shrnuje novinky, které se v oblasti obchodování s emisemi v posledních letech udály.
<figure id="attachment_89990" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-89990" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-512x341.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-512x341.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-768x512.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-1024x683.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-725x484.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-800x534.png 800w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Systémy ETS ve světě (stav k listopadu 2020). Zdroj: ICAP</figcaption></figure>
<h2>Evropa nadále lídrem, nyní napojena na Švýcarsko</h2>
EU ETS, který je největším a nejstarším systémem obchodování s emisemi, implementoval mnoho změn díky reformě z roku 2018. Od roku 2019 aplikuje rezervu tržní stability, která z trhu stahuje nadbytečné množství povolenek způsobující jejich nízkou cenu. Nové obchodovací období začíná v lednu 2021. EU ETS se má díky smlouvě platné od ledna 2020 propojit s ETS ve Švýcarsku. Německo plánuje v roce 2021 start národního ETS, který bude pokrývat sektory vytápění a paliv pro dopravu. Další krok k plné funkčnosti nového ETS podnikla Ukrajina, která v roce 2019 přijala zákon o monitorování emisí.
<h2>Nové americké státy se přidávají k existujícím systémům</h2>
Co se týče oblasti Severní a Jižní Ameriky, některých dílčích změn se dočkal největší americký systém, propojený Kalifornsko-Quebecký ETS. Státy na východním pobřeží USA účastnící se systému Regional Greenhouse Gas Initiative (RGGI) nyní aplikují vyšší redukční faktor, což přispívá ke snižování emisí v rámci systému.
Některé americké státy se nově k systému přidaly, jiné vyvíjejí vlastní ETS, který by pak napojily na RGGI. Start prozatím samostatného ETS je naplánován ve státě Oregon. ETS Pilot ETS byl spuštěn také v Mexiku, práce pokračují na ETS v Kolumbii.
<h2>Korea lídrem a snahy Číny o jednotný systém</h2>
Hodně pozornosti v posledních několika letech přitáhly čínské provinciální ETS. Nově Čína začala vyvíjet legislativu, která by založila celostátní ETS, v letošním roce proběhly simulované transakce.
První pravidelná aukce povolenek proběhla v roce 2019 v Jižní Koreji, která v roce 2021 vstupuje do třetího obchodovacího období s podstatnými změnami v designu národního ETS. Cena korejské povolenky také v polovině roku 2020 překonala cenu povolenky v rámci EU ETS.
Příděl povolenek zdarma začne být od roku 2021 značně redukován v rámci systému na Novém Zélandě, který pokrývá například i zemědělství a lesnictví. ETS jsou nyní zakládány i na Taiwanu a Filipínách.
<figure id="attachment_89989" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-89989" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-512x330.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-512x330.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-768x495.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-725x468.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57.png 772w" alt="" width="512" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Ceny emisních povolenek v rámci světových ETS. Zdroj: ICAP, Emissions Trading Worldwide: Status Report 2020</figcaption></figure>
Obecně se většina ETS po celém světě zaměřuje především na regulaci emisí z energetiky a většího průmyslu. Například v rámci RGGI bylo od roku 2008 dosaženo snížení o 47 % u energetického odvětví, v Kalifornii poklesly mezi lety 2013-2017 emise o 4,6 % v oblasti průmyslu, ačkoli nárůst HDP byl 17 %.
Rozšiřování na další oblasti je však velmi jasným trendem, kdy i v rámci EU ETS je nyní na základě <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs" target="_blank" rel="noopener">Zelené dohody pro Evropu</a> <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/dalsi-zprisneni-evropskeho-systemu-obchodovani-emisemi-dohled" target="_blank" rel="noopener">diskutováno rozšíření</a> na oblast budov a dopravy.

Novinky ze světa emisního obchodování: Nové systémy a rozšiřování na další sektory

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá kritiku připravovaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun. Pondělní upozornění Svazu moderní energetiky, že peníze z fondu zřejmě nebude možné použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, podle MŽP není pravdivé a fond s tím počítá. Resort to dnes sdělil ČTK. I přes to, co říká nyní ministerstvo, tak je v materiálu doslovně uvedeno, že se na těchto plochách stavět nebude, reagoval následně svaz.
<blockquote>„Pokud MŽP neupraví pravidlo tak, aby se jednalo pouze o vynechání skutečně cenné zemědělské půdy, tak Modernizační fond fungovat nebude a my musíme na této připomínce trvat. Naší snahou je, aby byly podpořeny nové obnovitelné zdroje na výsypkách, rekultivacích a brownfieldech, což bez úpravy dokumentu nebude možné. Svaz moderní energetiky nikdy nenavrhoval, že by solární parky měly vznikat na kvalitní orné půdě,“ řekl dnes ČTK výkonný ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Podle ministerstva konflikt dotačních možností solárních elektráren na území brownfieldů vůbec neexistuje. „V návrhu Modernizačního fondu, který jsme poslali do meziresortního připomínkového řízení, výslovně uvádíme, že budeme podporovat fotovoltaické elektrárny na jinak obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností,“ uvedl dnes náměstek MŽP Jan Kříž.
Spor mezi ministerstvem a svazem vyplývá z části programového dokumentu fondu, kde MŽP uvádí, že na podporu z Modernizačního fondu nebudou mít nárok fotovoltaické elektrárny na plochách zemědělského a lesnického půdního fondu. Na druhou stranu však bude podle ministerstva podporována stavba obnovitelných zdrojů na jinak obtížně využitelných místech zasažených průmyslovou a těžební činností. ČTK má dokument k dispozici.
<blockquote>„Od začátku jsme naše projekty obnovitelných zdrojů připravovali s vizí, že je bude možné umístit primárně na brownfieldech, znehodnocených průmyslových plochách, na výsypkách dolů. Je však třeba si uvědomit, že tyto zmíněné plochy jsou součástí zemědělského půdního fondu. Pokud by skutečně začal platit zákaz stavět fotovoltaiky na všech plochách zemědělského půdního fondu, včetně výsypek a podobně, tak je možné prakticky rovnou říci, že skoro žádné relevantní nové obnovitelné zdroje v Česku z modernizačního fondu nevzniknou,“ řekl ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík.</blockquote>
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes uvedl, že limity pro stavění fotovoltaických elektráren na nejkvalitnější půdě jsou dány obecnými pravidly a legislativou pro jakékoli dotace resortu životního prostředí. „V tomto případě to znamená, že si investor může standardně požádat o vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu, a to i dočasné. A pokud mu bude udělen souhlas, může elektrárnu postavit,“ sdělil Brabec.
<blockquote>„Je naprosto logické, že pro MŽP je stěžejní, aby nedocházelo výstavbou fotovoltaických elekráren k záborům kvalitní zemědělské půdy, jak se to stalo před deseti lety, a ještě dnes na to doplácíme, k tomu snad nikdo nemůže vznášet seriózní námitky,“ dodal s odkazem na takzvaný solární boom ministr.</blockquote>
Podle Svazu moderní energetiky však stále platí pravidlo, že z půdního fondu nelze vyjmout pouze část pozemku pod panely, ale je potřeba vyjmout celý areál elektrárny.
<blockquote>„Ministerstvo si také zřejmě neuvědomuje, že nepůjde realizovat inovativní projekty takzvané agrivoltaiky, dokud nebude umožněno dvojí využití půdy v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu. Opět zde platí zákon, který by realizaci agrivoltaiky, tedy instalaci solárních panelů nad plodinami umožnil pouze s podmínkou vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu. Při uplatnění současné legislativy by tak nebylo možné podobné projekty vůbec realizovat a podpora pro agrivoltaiku má jen papírový charakter,“ dodal Sedlák.</blockquote>
Výtky k připravovanému Modernizačnímu fondu má také Komora obnovitelných zdrojů energie. Její zástupci minulý týden na tiskové konferenci uvedli a zkritizovali, že převážnou většinu ze 150 až 200 miliard korun z fondu získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to podle nich z podkladů ministerstva životního prostředí, které mají k dispozici.

Energetika v ČR

MŽP odmítá kritiku Modernizačního fondu, počítá i se soláry na brownfieldech

Jedním z nástrojů pro dosažení energeticko-klimatických cílů pro rok 2030, u kterých je nyní očekáváno <a href="https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/unie-by-mela-do-roku-2030-snizit-emise-o-60-procent-odhlasoval-vybor-evropskeho-parlamentu/">jejich zpřísnění</a>, je evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Dle zástupců je nyní zapotřebí systém posílit, aby byl schopen dosáhnout ambiciózních evropských cílů.
Předsedkyně Evropské komise v září oznámila záměr navýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % (Parlament navrhuje 60 %), Evropská unie pak má dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Dle zástupců států Unie v bruselských orgánech je nyní prioritou, aby byl upraven a posílen systém EU ETS, aby těchto cílů bylo možné dosáhnout. Obchodování s emisními povolenkami totiž Komise dlouhodobě propaguje jako svůj hlavní nástroj určený ke snižování emisí. O debatách probíhajících na půdě EU v tomto týdnu <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/the-eu-must-strengthen-ets-to-reach-its-2030-goals/" target="_blank" rel="noopener">informoval portál Euractiv</a>.
V souladu se <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs" target="_blank" rel="noopener">Zelenou dohodou pro Evropu</a> má v nadcházejícím roce nastat proces revizí jednotlivých energeticko-klimatických legislativ EU. V rámci vlny revizí je očekávána i novelizace směrnice o ETS. Portál Euractiv upozornil, že EU ETS nelze vidět jen jako nástroj pro regulaci emisí těch největších znečišťovatelů v Evropě, ale také jako zdroj financí. Příjmy z aukcí povolenek by, alespoň z určité části definované směrnicí, měly být použity na financování dalších opatření na snižování emisí.
<h2>Snížení počtu povolenek v oběhu nebo zařazení dalších sektorů do EU ETS</h2>
Utahování tzv. capu (snižování emisních povolenek v oběhu), či zařazení dalších sektorů do systému, to jsou jedny z navrhovaných řešení, jak EU ETS přizpůsobit k plnění ambicióznějších cílů. Aby bylo dosaženo například celkového snížení všech emisí o 60 %, EU ETS by musel do roku 2030 zajistit snížení emisí v rámci něj regulovaných odvětví o 66 až 71 % (jak<a href="https://www.cleanenergywire.org/news/eu-can-reduce-2030-emissions-60-percent-german-environment-agency" target="_blank" rel="noopener"> informoval server Clean Energy Wire</a>).  Jako sektory, které by EU ETS mohl nově pokrývat, jsou pak často skloňovány doprava a budovy, respektive individuální zdroje vytápění.
Jednání ohledně dalšího navyšování cíle mají pokračovat v prosinci. Komise plánuje navrhnout jednotlivé novelizace do června 2021. Půjde o většinu hlavních předpisů – směrnici o ETS, nařízení o společném úsilí, směrnici o energetické účinnosti či CO2 standardů pro automobily a lehké nákladní vozy.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Je další zpřísnění evropského systému obchodování s emisemi na dohled?

Připravované evropské „uhlíkové clo“ by mělo být <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/ENVI-PR-648519_EN.pdf" target="_blank" rel="noopener">podle návrhu reportu zveřejněného minulý týden Výborem pro životní prostředí při Evropském parlamentu</a> od roku 2023 uvaleno na elektřinu dováženou ze zemí mimo EU a energeticky náročné průmyslové sektory, jako jsou cementárenský, ocelářský či chemický průmysl. Následně by mělo být uvaleno na veškerý import do Evropské unie. 
Takzvaný <a href="https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12228-Carbon-Border-Adjustment-Mechanism" target="_blank" rel="noopener">mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM)</a> je jedním z klíčových prvků Zelené dohody pro Evropu. Ta cílí na to, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
<blockquote>„CBAM zavede cenu za uhlík u vybraného importovaného zboží ze zemí mimo EU, aby přiměl třetí země ke zvýšení jejich klimatických ambicí a snížil riziko „úniku uhlíku“. Tento pojem popisuje fenomén, kdy společnosti přesouvají výrobu mimo EU do zemí s mírnějšími emisními pravidly. Únik uhlíku by ve výsledku vzdoroval snaze Evropy stát se klimaticky neutrální do roku 2050 tím, že by přemístil, nikoliv snížil, emise,“ <a href="https://www.europarl.europa.eu/committees/en/towards-a-wto-compatible-eu-carbon-borde/product-details/20201021CAN58094" target="_blank" rel="noopener">vysvětluje Výbor pro životní prostředí při Evropském parlamentu</a>.</blockquote>
O tom, že jedním z prvních odvětví, která budou novým „uhlíkovým clem“ v případě jeho zavedení dotčena, bude elektroenergetika, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/dovoz-elektriny-by-mel-podle-evropske-komise-podlehat-uhlikovym-clum" target="_blank" rel="noopener">informovala již na jaře Evropská komise</a>. Clo by tak mělo být uvaleno mimo jiné na import elektřiny z Ukrajiny, Srbska, Ruska a potenciálně i Spojeného království.
Podle nedávno zveřejněného návrhu reportu Výboru pro životní prostředí při Evropském parlamentu by „uhlíkové clo“ mělo být zpočátku uvaleno nejen na elektřinu, ale také na energeticky náročné průmyslové sektory.
<blockquote>„CBAM by měl pokrývat veškerý import, avšak při jeho zavedení již od roku 2023 by měl pokrývat elektroenergetiku a energeticky náročné průmyslové sektory, jako jsou cement, ocel, chemikálie a hnojiva, které i nadále čerpají významný podíl bezplatných alokací povolenek a stále představují 94 % unijních průmyslových emisí,“ stojí v návrhu reportu.</blockquote>
Evropská komise by měla legislativní návrh zavádějící CBAM zveřejnit v příštím roce. Jednou z věcí, kterou je třeba dořešit, je kompatibilita navrhovaného mechanismu s pravidly Světové obchodní organizace.
Zdroj úvodní fotografie: Evropský parlament

Evropské "uhlíkové clo" má být zpočátku uvaleno na elektřinu a těžký průmysl

Systém pro obchodování s emisemi v Evropské unii, EU ETS, vstoupí od 1. 1. 2021 do své <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/102220-eu-carbon-market-to-move-into-fourth-gear-from-2021">čtvrté fáze</a>, která potrvá až do roku 2030. V příštím roce se očekává jeho reforma vzhledem k <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-60-roku-2030/">ambicím představitelů</a> EU zpřísnit klimatické cíle EU pro rok 2030 a dosažení klimatické neutrality EU do konce roku 2050. 
Trh s emisními povolenkami začal v uplynulých letech díky provedeným reformám a zavedení <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/revizi-rezervy-trzni-stability-neni-podle-analytiku-prozatim-dostatek-dat">rezervy tržní stability</a> hrát při výrobě energie významnou roli a podpořil přechod od emisně náročnějšího uhlí k emisně méně náročnému zemnímu plynu a obnovitelným zdrojům energie.
Rychlý růst cen emisních povolenek přispěl také například k novému postoji Energetického regulačního úřadu v ČR, který vzhledem k vývoji na trhu během posledních několika let vytvořil <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/eru-pocita-narustem-podpory-poze-uznava-czt-jako-ekologicky-nejefektivnejsi-variantu-vytapeni">novou koncepci regulace pro teplárenství</a>.
Systém obchodování s emisemi bývá ovšem i přes své výsledky častým terčem kritiky, jelikož dle mnohých neposkytuje kvůli volatilitě cen povolenek CO₂ stabilní podnikatelské prostředí, které je vzhledem k dlouhodobému charakteru investic v energetickém sektoru potřebné.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/podil-spekulativniho-obchodovani-ramci-evropskeho-systemu-obchodovani-povolenkami-poroste">Navíc se očekává, dle názoru analytiků a investorů</a>, že systému EU ETS bude v příštích letech dominovat spekulativní obchodování.
<h2>4. fáze</h2>
<blockquote>„Vyšší cíle v oblasti snižování emisí znamenají nižší nabídku povolenek v EU ETS, což by jinak mohlo znamenat vyšší cenu uhlíku,“ komentuje aktuální dění Jeff Berman, analytik Plattsu.</blockquote>
Hodnota LFR (lineární redukční faktor), pomocí kterého se udává snižování stropu celkových emisí v systému, má vzrůst z aktuální hodnoty 1,74 % ročně platných pro 3. fází (2013-2020) na 2,2 % ročně platných pro 4. fázi (2021-2030).
Hodnota 2,2 % ročně je ovšem, jak již bylo naznačeno, nastavena na aktuálně legislativně platný cíl v podobě 40% snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2030 oproti roku 1990.  Při zvýšení tohoto cíle bude nutné uzpůsobit hodnotu LFR. Samotné zvýšení LFR pak bude záviset na tom, od kdy by nabylo platnosti.
Další podstatnou změnou bude přidělování bezplatných povolenek. Bezplatné povolenky budou i nadále přidělovány, ovšem cíleněji. Seznam bude z aktuálních cca 180 sektorů seškrtán na přibližně 60 sektorů, u kterých je největší riziko tzv. úniku emisí.
Dalším důležitým bodem bude také nastavení rezervy tržní stability, do které se má od roku 2019 do roku 2023 přesouvat 24 % z přebytku povolenek, pokud je přebytek povolenek na trhu vyšší než 833 milionů. Po roce 2023 se má hodnota navrátit na původně uvažovaných 12 %. Ve hře je však prodloužení 24 % i na další roky.