<p><strong>Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není <a href="https://www.iea.org/reports/european-union-2020">dle nejnovější reportu</a> Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.</strong></p>
<h2>Rostoucí podíl OZE a odklon EU od uhlí</h2>
<p>V oblasti výroby elektrické energie se dle reportu IEA stávají nejvíce zastoupeným obnovitelným zdrojem energie v rámci EU větrné elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie v roce 2018 dosáhl 32 % (na hrubé konečné spotřebě energie byl podíl OZE 18 %). Nízké ceny zemního plynu přispěly v energetickém sektoru k výraznému přechodu z uhlí na plyn, přesto podíl uhlí na výrobě elektrické energie dosáhl 20 %. Odklon od uhlí v příští dekádě již ohlásilo 16 členských států EU. Jaderné zdroje energie se na výrobě elektrické energie v EU podílely 25 %.</p>
<p>IEA jako úspěch hodnotí reformu evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) s <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek">MSR (rezervou tržní stability), která byla zavedena od 1. ledna 2019.</a> V roce 2014 se cena povolenky pohybovala okolo 8 EUR/t CO₂, v roce 2019 pak cena <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/soucasna-vlna-veder-vyhnala-cenu-emisnich-povolenek-hranici-30-euro-za-tunu-co2">atakovala dokonce 30 EUR/t CO₂</a>. Systém EU ETS dle energetické agentury právě díky MSR odolal v letošním roce krizi vyvolané COVID-19, kdy byl na trhu přebytek povolenek. Od září má být do MSR přesunuto <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">332,5 milionu povolenek</a>.</p>
<h2>Emisní náročnost</h2>
<p>V mezinárodním srovnání má EU nižší emisní náročnost na vyrobenou kWh než ostatní vyspělé ekonomiky. Na vyrobenou kWh v roce 2018 připadalo v rámci EU 270 gramů CO₂, v případě USA to bylo 400 g CO₂/kWh, přes 500 g CO₂/kWh u Japonska, přibližně 600 g CO₂/kWh u Číny a více než 700 g CO₂/kWh v případě Indie nebo Austrálie. V roce 2019 pak uhlíková náročnost EU poklesla na 235 g CO₂/kWh.</p>
<h2>EU není na cestě k dosažení vytyčených cílů pro rok 2030</h2>
<p>Dle IEA není EU aktuálně na cestě k tomu, aby splnila své vytyčené cíle pro rok 2030, čímž je podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 32 %, zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %, ani redukci emisí CO₂ o 40 % oproti roku 1990. Tvrzení podporuje studie EEA (Evropská agentura pro životní prostředí), vycházející z vnitrostátních opatření zavedených v roce 2019.</p>
<p>Komise nicméně již na konci loňského roku představila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">první draft Evropského zeleného údělu</a> (EGD), ve kterém mimo jiné navrhuje zvýšení cíle pro rok 2030 v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">redukci emisí CO₂ oproti roku 1990 o 50 %, ideálně však o 55 %.</a> Větší podporu má ale 50% snížení emisí. V následujících 5 letech by v rámci EGD mělo být v implementováno napříč všemi sektory 50 opatření, které povedou EU ke klimatické neutralitě do roku 2050.</p>
<p>Aby EU mohla aktuálně platných cílů pro rok 2030, jakožto i cílů obsažených v EGD, dosáhnout, měla by dle názoru energetické agentury urychlit implementaci opatření přijatých <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ctvrty-energeticky-balicek-oficialne-schvalen">v předešlých letech v rámci Clean Energy Package</a> a zvážit zavedení nových opatření, a to především v integraci energetických systému a dekarbonizaci teplárenství a dopravy.</p>
<h2>Cíl podílu OZE pro rok 2020</h2>
<p>Cíleného podílu OZE pro rok 2020 EU <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">nejspíše dosáhne</a>, ale jen díky kombinaci Brexitu a COVID-19, kdy se spotřeba energie po COVID-19 propadla více než výroba obnovitelných zdrojů energie a podíl OZE na hrubé konečné spotřebě tak vzrostl, jak uvedl také například server ICIS. Závazný cíl je nastaven na 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.</p>
<h2>Green deal</h2>
<p>Dle IEA představuje Evropská zelená dohoda po COVID-19 reálnou možnost, jak nastartovat investice a přechod k čisté energetice, a přitom možnost pro ekonomické zotavení EU. Na konci května oznámila Evropská komise návrh na zvýšení dlouhodobého rozpočtu EU na 1,1 bilionu EUR (2021-27) a vytvoření nového „zotavujícího“ balíčku o objemu 750 miliard EUR (2021-24) založeného na principu „<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">do no harm</a>“.</p>


Evropská Unie

IEA: EU zatím není na cestě k tomu, aby splnila své klimatické cíle pro rok 2030

<p><strong>Plánovaný samostatný britský trh pro obchodování s emisemi CO2 by v případě nenapojení na <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi" target="_blank" rel="noopener">evropský systém EU ETS</a> mohl mít problémy s likviditou vedoucí k prudkým cenovým výkyvům. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/060920-liquidity-could-be-issue-in-standalone-uk-carbon-market-trader?fbclid=iwar0v-7uhqouqfzpy3veyxa3pxqde-qvqnw_vfozokdg3mwlevmzcc0c_zg0" target="_blank" rel="noopener">Podle tradera z poradenské firmy Redshaw Advisors Toma Lorda</a> by navíc energetické společnosti mohly mít problémy při zajišťování budoucích prodejů elektřiny.</strong></p>
<p><a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/spojene-kralovstvi-pokracuje-pripravach-vlastniho-systemu-obchodovani-emisnimi-povolenkami" target="_blank" rel="noopener">Spojené království představilo začátkem června konkrétní obrysy připravovaného samostatného systému pro obchodování s emisemi CO2 (UK ETS)</a>, který by měl být zaveden od roku 2021 v důsledku odchodu Spojeného království z Evropské unie.</p>
<p>Nový britský systém UK ETS by se měl podle současných návrhů vztahovat na veškerá zařízení s tepelným příkonem alespoň 20 MW (s výjimkou spaloven nebezpečného či komunálního odpadu), stejně tak na ropné rafinerie, těžký průmysl, další výrobu a rovněž na letecký průmysl. Pokrýval by tak zhruba 1000 zařízení, která v současné době spadají pod evropský EU ETS.</p>
<p>Prozatím nedořešenou otázkou je budoucí navázání ne evropský EU ETS. Podle Toma Lorda je pro hladké fungování UK ETS propojení s EU ETS nezbytné.</p>
<blockquote><p><strong>„Myslím, že propojení je v zájmu všech. Hlavním rizikem, pokud se nepropojíme, je, že Spojené království bude mít malý, tenký trh, na kterém mohou nastat problémy s likviditou,“</strong> uvedl Lord.</p></blockquote>
<p>Lord upozornil, že v Británii již na rozdíl od většiny evropských zemí proběhl přechod z uhlí na zemní plyn, a že tak není příliš velký prostor pro redukci emisí v případě vysokých cen emisních povolenek.</p>
<blockquote><p><strong>„Existuje tak zajímavý potenciál pro cenové špičky a volatilitu v prvním roce až dvou,“</strong> dodal Lord.</p></blockquote>
<h2>Potřeba přebytků pro zajištění prodejů elektřiny</h2>
<p>Zahraniční server Platts upozornil na odhady některých analytiků, že i s plánovaným o 5 % nižším ročním stropem pro emise CO2, než který by byl, pokud by Spojené království zůstalo v EU ETS, může dojít k převisu nabídky nad poptávkou, jelikož Británie v posledních letech prudce snížila emise CO2 díky nahrazení uhelných elektráren elektrárnami na zemní plyn a obnovitelnými zdroji.</p>
<blockquote><p><strong>„Tato analýza však nebere v úvahu potřebu energetických společností zjistit budoucí prodeje elektřiny na až tři roky dopředu,“</strong> uvedl Lord, podle kterého je určitý přebytek povolenek na trhu pro hladké fungování potřeba, jelikož výrobci elektřiny při zajišťování budoucích prodejů elektřiny nakupují forwardové kontrakty jak na paliva, tak na emisní povolenky.</p></blockquote>


Emise CO2

Samostatný britský trh s emisními povolenkami by mohl mít problémy s likviditou

<p><strong>Zotavovací balíček Evropské komise o hodnotě 750 miliard eur by mohl být částečně financován novým zdrojem – systémem obchodování s emisemi. Tento systém by mohl projít změnou, kdy část financí půjde přímo do Bruselu a navíc by pod tento systém mohla nově spadat i lodní doprava.</strong></p>
<p>Finanční příjem ze systému EU ETS (EU Emission Trading System – systém pro obchodování s emisemi) skrze prodej povolenek na emise CO2 v určitých sektorech je v současné době předáván zpět do státních financí členů EU. To by se ale mohlo změnit, pokud by nové plány Komise získaly dostatečnou podporu, jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/transport/news/ships-planes-could-help-eu-pay-for-virus-recovery/">EURACTIV</a>.</p>
<h2>Brusel potřebuje peníze</h2>
<p>V rámci financování zotavovacího plánu „Další generace EU“ zástupci Evropské komise navrhli rozšíření systému EU ETS i na <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy">další průmyslové oblasti</a>, které mají za stávajících pravidel výjimku. Případný výdělek by v tomto případě šel přímo do Bruselu a ne přímo do státních pokladen.</p>
<blockquote><p><em><strong>„Možnosti by mohly zahrnovat vlastní zdroje založené na systému obchodování s emisemi, včetně jeho možného rozšíření na námořní a letecká odvětví, a mechanismus pro úpravu uhlíkové daně na hranicích (carbon border adjustment mechanism),“</strong> uvádí zpráva Komise.</em></p></blockquote>
<p>Myšlenka, že příjmy z uhlíkových daních a povolenek půjdou přímo do rozočtu EU, není ničím novým a Brusel to v minulosti zvažoval jako náhradu za odcházející Spojené království.</p>
<p>S cílem podpořit nový návrh Komise říká, aby byly současné příjmy účelové vázány a stále vypláceny do pokladen členských zemí. EU by si pak ponechala další dodatečné peníze. Tyto vlastní zdroje by dle zotavovacího plánu mohly přinést do kasy EU zhruba 10 miliard eur v závislosti na ceně <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">povolenek</a> a případného rozšíření mechanismu obchodování s emisemi do dalších sektorů.</p>
<h2>Nově i lodní doprava</h2>
<p>V současné době nejsou emise z lodní dopravy zahrnuty do žádného ETS systému, ale probíhají přípravy na její začlenění. Plán je zahrnut ve speciálním reportu Komise, ke kterému se také váže hlasování, které bude příští měsíc.</p>
<p>Dle německé zákonodárkyně Jutty Paulusové (strana Zelených) se předpokládá většinová podpora návrhu, podle kterého budou všechny lodě kotvící v přístavech EU muset platit za emis CO2e.</p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com</em></p>


Lodní přeprava a systém EU ETS by mohly pomoci EU zaplatit zotavení po pandemii

<p><strong>Německý kabinet se ve <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/german-cabinet-agrees-to-a-co2-price-of-e25-from-january-2021/">středu dohodl na změnách klimatického balíčku, který byl schválen v září minulého roku</a>. Od roku 2021 tak budou německé sektory dopravy a vytápění platit 25 EUR za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého. Navržené změny ještě musí schválit německý parlament.</strong></p>
<p>Původní vládní návrh počítal s počáteční cenou 10 EUR za tunu CO2. Tato cena poté měla postupně stoupat až na 35 EUR za tunu v roce 2025. Podle nového nařízení má v roce 2025 cena za vypuštěnou tunu CO2 činit 55 EUR. V dalších letech mají být emisní povolenky draženy za ceny mezi 55 a 65 EUR za tunu CO2. Počet povolenek má být rovněž omezen tak, aby bylo dosaženo klimatických cílů. Počáteční cena byla rovněž navýšena, od příštího roku bude činit 25 EUR za tunu CO2.</p>
<p>Německý kabinet ve středu potvrdil dohodu, která vznikla díky pracovní skupině mediačního výboru mezi dvěma komorami německého zákonodárného sboru, Spolkovou radou a Německým spolkovým sněmem. Poslední body klimatického balíčku byly skupinou projednávány v prosinci. Část legislativy pro nastavení cen povolenek přitom oběma zákonodárnými orgány již prošla. Části balíčku se ale ocitly pod tlakem německých Zelených, kteří požadovali podstatně vyšší ceny. Nyní bylo dosaženo kompromisu a cena byla navýšena.</p>
<h2>Navýšení cen pohonných hmot</h2>
<p>Nová daň navýší ceny nafty a topných olejů, a to o 8 centů za litr. Benzín má zdražit o 7 centů za litr a zemní plyn má zdražit o 5 EUR/MWh. Pro zmírnění dopadů na navýšení cen pohonných hmot je součástí balíčku i vyšší příspěvek na hromadnou dopravu. Ministři rovněž schválili novelu zákona o obnovitelných zdrojích, podle kterého má být příspěvek na obnovitelnou elektřinu snížen ve stejné míře k získaným příjmům z nových poplatků za CO2.</p>
<h2>Nové poplatky neplatí pro subjekty spadající do EU ETS</h2>
<p>Nově zavedené poplatky mají platit pro zařízení, která v současnosti nemusí nakupovat emisní povolenky v rámci evropského systému emisního obchodování EU ETS. V tomto systému jsou kromě jiného zahrnuty centrální zdroje elektřiny a tepla spalující fosilní paliva se jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MWt.</p>
<p>Německá vláda již dala najevo, že je kategoricky proti tomu, aby některé subjekty byly zatíženy dvojím břemenem. Návrh zákona má proto stanovit kompenzace a další opatření ke snížení zátěže takto postiženým subjektům.</p>


Německý kabinet se dohodl na výši poplatku za emise CO2 v sektoru vytápění a dopravy

<p><strong>Emisních povolenek je v rámci systému EU pro obchodování s emisemi aktuálně přebytek a jejich množství bude i v následujícím roce regulováno prostřednictvím rezervy tržní stability. Od prvního září tohoto roku tak bude během dvanácti měsíců do rezervy umístěno dalších 332,5 mil. emisních povolenek. </strong></p>
<p>Evropský trh s emisními povolenkami je i nadále přebytkový a je nutné snížit množství povolenek v oběhu a umístit je do rezervy tržní stability, jak vyplývá z dokumentu publikovaném <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020XC0513(02)&amp;from=EN">v Úředním věstníku Evropské unie</a>.</p>
<p>Z historických údajů se dá dovozovat, že i přes postupné zvyšování ceny emisní povolenky je trh s nimi stále v přebytku. Rezerva tržní stability začala fungovat od počátku roku 2019 a od té doby jsou do ní přidávány stále další a další povolenky. Za prvních 8 měsíců jejího fungování to bylo 264 milionů, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek" target="_blank" rel="noopener">za dalších 12 měsíců 397 milionů</a> a od letošního září to má být dalších 332 milionů.</p>
<p>O množství povolenek, které jsou každoročně staženy z obchodování a umístěny do rezervy tržní stability, se rozhoduje každoročně v půlce května. Pokud je v oběhu emisních povolenek přebytek, je 24 % povolenek z oběhu staženo a umístěno do rezervy (mělo by jít o 2 % každý měsíc).</p>
<p>Dostatek povolenek na trhu je dle evropských pravidel vždy, pokud je v oběhu více než 833 milionů povolenek (dle zprávy Evropské komise jich je aktuálně v oběhu 1,385 miliardy). Stažení povolenek přitom probíhá tím způsobem, že ze strany členských států nejsou vůbec nabídnuty v primární aukci.</p>
<h2>Stažených povolenek nemusí být dostatek</h2>
<p>Již nyní se ovšem objevují hlasy, že povolenek by mělo být z trhu v případě nadbytku stahováno více. Až do roku 2023 platí, že v případě nadbytku se stahuje 24 % emisních povolenek. Následně by se mělo jednat o 12 % – není ale vyloučeno, že vyšší procento bude ponecháno i po roce 2023.</p>
<p>K zastáncům zvýšení množství odváděného do rezervy se přiklání například <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2101297-eu-ets-emissions-to-fall-at-least-14pc-in-2020-sandbag">organizace Sandbag</a>, která se EU ETS podrobně věnuje. Podle ní je nezbytné, aby se v rámci revize pravidel pro MSR v roce 2021 revidovalo i množství odváděných povolenek do MSR, aby bylo možné snížit jejich historický přebytek v oběhu.</p>


Emisních povolenek je v oběhu stále přebytek, od září jich budou staženy další stamiliony

<p><strong>Angela Merkelová opět vyjádřila podporu navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Německo nicméně stále nedodalo svůj národní klimatický plán, který má k dosažení klimatických cílů EU pro rok 2030 přispět, a jeho prezentování je v nedohlednu.</strong></p>
<h2>Snížení emisí CO2 o 50-55 % do roku 2030</h2>
<p>Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/merkel-reaffirms-support-for-raising-eus-2030-climate-target-by-50-55/">EURACTIV</a> informoval o úterním proslovu kancléřky Angely Merkelové. Na něm německá kancléřka opět vyjádřila svoji podporu přísnějším cílům pro Evropskou unii. EU má za cíl snížit množství emisí CO2 do roku 2030 o 40 %, ale dle nových návrhů, které podporuje Merkelová, by se mělo jednat o hodnotu 50-55 %.</p>
<p>Kancléřka se dále vyjádřila, že nyní je čas <em>„prokázat naši vytrvalost“</em>, protože klima nesmí být vyloučeno z připravovaných ekonomických stimulačních balíčků.</p>
<p>Dle Merkelové je finanční ohodnocení vypouštění emisí CO2 hlavním nástrojem pro dosažení klimatických cílů EU. Kancléřka zároveň žádá rozšíření emisního systému EU ETS na nové sektory. Německo například plánuje rozšířit zpoplatnění emisí CO2 na <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/iea-nemecko-ma-problem-snizovat-emise-doprave-vytapeni">malé zdroje tepla a dopravní sektor</a>.</p>
<h2>Zelená dohoda pro Evropu jako kompas</h2>
<p>V podobném duchu měla proslov jenom pár hodin předem i prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která označila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Green Deal</a> za kompas, ke kterému se můžeme otočit v současné krizové situaci. Dle Leyenové se nesmíme <em>„vrátit k starým zvykům degradace životního prostředí“</em>, ale z pandemie se poučit.</p>
<p>Komisařka také ve svém proslovu vyzvala k investicím do obnovitelných zdrojů energie, čisté mobility a domů šetrných k přírodě, aby se Green Deal stal <em>„motorem oživení hospodářství“</em>.</p>
<h2>Německo bez klimatického plánu</h2>
<p>Ačkoliv Angela Merkelová opětovně podporuje navýšení klimatických cílů pro celou Evropskou unii, samotné Německo stále nedodalo <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/pet-clenskych-statu-eu-doposud-neodevzdalo-narodni-klimaticko-energeticke-plany-komisi">svůj národní klimatický plán</a>. Původní termín odevzdání byl konec minulého roku a v únoru dostalo Německo varování od Evropské komise. Na to německý kabinet reagoval, že plán dodá co nejdříve to bude možné.</p>
<p>Dle studie strategické konzultační firmy Vivid Economics and Financing for Biodiversity Německo postrádá jasná opatření, která by zajistila, že bude podporován impuls pro udržitelnost a odolnost.</p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: commons.wikimedia.org</em></p>


Merkelová potvrdila podporu cíle EU pro vyšší snížení emisí CO2 do roku 2030

<p><strong>Dle analytické agentury ICIS klesnou emise ze zařízení pokrytých <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi" target="_blank" rel="noopener">Evropským systémem pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a> o přibližně 24,4 % oproti stavu před vypuknutím koronavirové epidemie. ICIS rovněž očekává pokles cen emisních povolenek a dále i elektřiny, a to v průměru o 9 %.</strong></p>
<p>Analytici agentury ICIS použili pro zjištění dopadu onemocnění COVID-19 na evropské trhy s energií a uhlíkem model, který zohledňuje prvotní data ohledně klesající poptávky po elektřině (především v Itálii), předpokládané snižování výroby a omezení týkající se cestování (která mají dopad na emise z letectví). <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/03/27/10487371/european-power-and-carbon-markets-affected-by-covid-19-an-early-impact-assessment?fbclid=IwAR3deqOr3pCqw-nLohv7XGCYcHxgveHy5_zSEUq1HkxMdv2e7nBhe-BGyV4" target="_blank" rel="noopener">Propad emisí ze systému EU ETS je pro rok 2020 očekáván na úrovni 388,8 milionů tun emisí CO2e</a>. V důsledku epidemie je rovněž očekáván pokles ceny povolenky, v letošním roce o čtvrtletní průměr 3 eura, v roce 2021 o čtvrtletní průměr 4,9 eur. Cena povolenky mezi 11. a 20. březnem tohoto roku poklesla o 33 %.</p>
<h2>Pokles emisí u energetiky a průmyslu</h2>
<p>Dle výsledků modelu poklesne výroba zařízení produkujících elektrickou energii meziročně o 6,2 %. Pokles se očekává především u zařízení využívajících zemní plyn (17,4 %) a dále u uhelných elektráren (12,8 % u černého, 6,5 % u hnědého uhlí). Ostatní zdroje zaznamenají pokles ve výrobě v průměru o 1,2 % ve srovnání se situací před propuknutím koronavirové krize. Pokles emisí ze všech evropských zařízeních produkujících elektřinu je očekáván o 12,7 %.</p>
<p>Průmyslová výroba v březnu v Evropě klesla o 30 %, oproti základnímu scénáři před krizí. ICIS nadále očekává 50% pokles mezi dubnem a červnem a dále pak opět růst až na 100 % původní výroby (ten je očekáván až v červenci 2021). Díky tomu emise z průmyslu klesnou o 265 milionů tun CO2e v roce 2020 a 40 milionů tun v roce 2021.</p>
<p>Pokles průměrné ceny emisní povolenky EUA v roce 2020 pak ICIS očekává o 13,7 % oproti stavu před propuknutím epidemie. V roce 2021 bude propad přibližně 21% a v roce 2022 již jen 3%.</p>


ICIS: Emise CO2 v systému EU ETS klesnou v roce 2020 kvůli koronaviru o 24 %

<p><strong>Dle predikcí předních analytických firem emise skleníkových plynů v zařízeních zařazených do Evropského systému obchodování s povolenkami v roce 2019 poklesly ve srovnání s rokem 2018 o přibližně 7,2 %.</strong></p>
<p>Systém obchodování s emisemi, který v Evropské unii funguje již od roku 2003, má ekonomicky výhodným způsobem snižovat emise skleníkových plynů z průmyslových zařízení a energetiky. Provozovatelé těchto zařízení musí sledovat své emise a každoročně jejich verifikovaný výkaz zasílat orgánu dozoru v daném členském státě.</p>
<p>Přední analytické firmy, jako například Wattsight, ICIS či Clean Blue Markets, nyní odhadují, že emise z těchto zařízení mohly vloni meziročně klesnout přibližně o 7,2 % na 1,56 miliard tun. V roce 2018 zařízení z celé Unie zařazená v EU ETS vyprodukovala 1,68 miliard tun skleníkových plynů.</p>
<h3>Levnější zemní plyn i solární zdroje</h3>
<p>Analytici upřesňují, že důvodů pro snížení emisí je hned několik. Jde například o využívání zemního plynu namísto uhlí či slabší růst evropského průmyslu v minulém roce (způsobený například i přetrvávající obchodní válkou mezi Spojenými státy a Čínou).</p>
<p>Důvodem vyššího využívání zemního plynu má úkor uhlí byla jeho poměrně nízká cena v minulém roce a vysoká cena emisní povolenky (v průměru 25 eur za jednu tunu vypuštěných emisí).</p>
<p>Další příčinou pro snížení emisí bylo nahrazování tradičních zdrojů energie za zdroje využívající větrnou a sluneční energii. Dle studie společnosti Ember a Agora Energiewende šlo tedy především o dva hlavní faktory – přechod na zemní plyn a na obnovitelné zdroje, přičemž každý měl na výslednou situaci vliv stejným dílem.</p>
<p>Ověřená čísla by měla být zveřejněna Evropskou komisí s největší pravděpodobností již příští měsíc. V roce 2018 emise spadající pod EU ETS <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-spadajici-pod-evropsky-system-ets-loni-klesly-o-33-pct" target="_blank" rel="noopener">klesly o pouhá 3,3 %</a>.  Systém nadále pokrývá asi 12 000 elektráren, továren a leteckých společností v Evropském hospodářském prostoru a reguluje přibližně 45 % veškeré produkce skleníkových plynů v Evropské unii.</p>


Dle odhadů mohly emise v EU ETS v roce 2019 klesnout o 7,2 %

<p><strong>Průmysl, elektrárny, letecké společnosti a další ostatní účastníci systému <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi" target="_blank" rel="noopener">Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a> musí do konce měsíce reportovat celkové množství vypuštěných emisí CO2. Odpovídající množství emisních povolenek pak musí dle pravidel EU do 30. dubna odevzdat.</strong></p>
<h2>Současná legislativa umožňuje flexibilitu</h2>
<p>Evropská komise ve čtvrtek prohlásila, že si je vědoma krize spojené se šířením koronaviru a že to může způsobit problémy pro společnosti naplnit termín 31. března, informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/emissions-trading-scheme/news/eu-sticks-to-carbon-reporting-deadlines-rejects-industry-calls-for-coronavirus-delay/">EURACTIV</a>. Nicméně dle Komise současná pravidla umožňují určitou míru flexibility v rámci tohoto termínu a proto termín nehodlá oficiálně posunout.</p>
<p>Evropská komise vysvětlila, že státy mohou udělat „konzervativní odhad“ vypuštěných emisí CO2 pro firmy, které nenaplní termín 31. března, pokud to společnosti sami stihnou do konce dubna, kdy se musí povolenky odevzdat.</p>
<blockquote><p><em><strong>„Evropská komise zdůrazňuje význam včasného odevzdání povolenek do povinné lhůty dne 30. dubna 2020,“</strong> dodala k prohlášení Komise.</em></p></blockquote>
<h2>Průmyslu se to nelíbí</h2>
<p>Reakce Evropské komise přišla po žádosti několika lobistů z řad průmyslu, aby se letošní termíny pro povolenky posunuly. Argumentují epidemií koronaviru, která znemožňuje nebo výrazně komplikuje oficiální ověření vypuštěných emisí. Toto je problém pro společnosti, které nechaly celou záležitost na poslední chvíli a nyní jsou kvůli koronaviru zavřené.</p>
<blockquote><p><em><strong>„Naši členové označili potřebu flexibility pro dodržování lhůt v rámci ETS,“</strong> sdělila Evropská asociace výrobců cementu.<strong> „My podporujeme odložení termínu 31. března,“</strong> dodala Evropská ocelářská asociace Eurofer.</em></p></blockquote>
<p>Ocelářská asociace Spojeného království sdělila, že požádala britskou vládu, aby naléhala na Evropskou komisi ohledně odložení termínu a odvolává se na narušení prací kvůli koronaviru.</p>
<h2>Komise neustupuje</h2>
<p>Nicméně Komise zatím všechny naléhání a prosby odmítla s tím, že současná pravidla za určitých podmínek dovolují oficiální ověření vypuštěných emisí bez fyzické návštěvy. Za dodržení současných termínů se přimlouvají i „zelené“ skupiny. Dle nich by odložení termínů narušilo celý trh s povolenkami.</p>
<p>Evropská unie používá reportování vypuštěných emisí pro výpočet celkového množství emisních povolenek v oběhu. Toto číslo je pak kriticky důležité pro tzv. rezervu tržní stability, do které je stahováno odpovídající množství přebytku povolenek v oběhu. Narušení systému by mohlo dle nevládní organizace Carbon Market Watch narušit bilanci systému.</p>


EU nevyslyšela průmysl a původní termíny pro reportování a odevzdání povolenek se nemění

<p><strong>Cena emisních povolenek se v průběhu pondělí propadla až pod 15 EUR/t CO2. Hlavní kontrakt s dodávkou v prosinci letošního roku se na těchto úrovních obchodoval naposledy v polovině roku 2018. K propadům zřejmě přispěla i současná situace a probíhající příděl bezplatných povolenek.</strong></p>
<p>Současná situace na akciových a komoditních trzích se již podstatně promítla i do cen emisních povolenek. Ta sice delší dobu odolávala tlaku negativního sentimentu a ještě 10. března letošního roku se obchodovala stabilně nad 24 EUR/t CO2, v posledních dvou týdnech se ale propadla o více než třetinu své hodnoty.</p>
<p>Pouze za pondělí se cena hlavního sledovaného kontraktu propadla v průběhu dne o více než 7 %. Důvody propadu souvisí především s předpokladem horší výkonnosti ekonomiky a s tím spojenou nižší průmyslovou výrobou a spotřebou energie. Vzhledem k tomu, že se již nyní opatření proti šíření onemocnění COVID-19 začínají na <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/koronavirus-dopada-i-spotrebu-elektriny-zemich-eu-klesa-az-15">spotřebě elektřiny významně odrážet</a>, bylo pouze otázkou času, kdy se k propadům akcií přidají i povolenky.</p>
<div id="attachment_82317" class="wp-caption alignleft" style="width: 1091px; margin-bottom:16px; font-style:italic; text-align:right;"><img class="size-full wp-image-82317" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Snímek-obrazovky-2020-03-23-v-22.27.04.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Snímek-obrazovky-2020-03-23-v-22.27.04.png 1091w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Snímek-obrazovky-2020-03-23-v-22.27.04-512x256.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Snímek-obrazovky-2020-03-23-v-22.27.04-768x384.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Snímek-obrazovky-2020-03-23-v-22.27.04-1024x512.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Snímek-obrazovky-2020-03-23-v-22.27.04-725x363.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Snímek-obrazovky-2020-03-23-v-22.27.04-800x400.png 800w" alt="Vývoj ceny emisní povolenky za poslední rok (kontrakt Dec 2020)." width="1091" height="546" />Vývoj ceny emisní povolenky za poslední rok (kontrakt Dec 2020).</div>
<p>Za současným propadem cen ovšem může být ještě další negativní faktor – členské státy totiž již nyní bezplatně rozdělily cca 3/4 plánovaného ročního přídělu bezplatných povolenek pro vybrané průmyslové sektory. Jak Německo, tak i Francie bezplatně přidělily více než 84 % emisních povolenek. Naopak Finsko nebo Španělsko zatím nerozdělily žádné emisní povolenky.</p>
<h2>Tlak na cenu vyvíjí prodej bezplatně přidělených povolenek</h2>
<p>Někteří obchodníci s emisním povolenkami, které citoval zahraniční internetový portál <a href="https://www.montelnews.com/en/story/eu-member-states-issue-72-of-2020-free-eua-allocation-/1099434">Montelnews.com</a>, uvádějí, že této situace někteří příjemci povolenek využili. V současné složité situaci, kdy některé podniky mohou mít problémy s aktuálními peněžními toky, se tyto podniky rozhodly část svých bezplatných povolenek prodat na trhu, čímž sice získaly finanční prostředky, ale současně vytvořily další tlak na tržní cenu povolenek.</p>
<p>Tato situace může vést k paradoxnímu scénáři – pokud stejné společnosti budou muset část svých potřeb pokrýt na konci roku, může se jejich cena s koncem roku opět vyšplhat výše. S ohledem na to, že nejvíce obchodovaným kontraktem je prosincový kontrakt, je možné, že na konci roku budou tyto společnosti povolenky dokupovat a naopak tlačit cenu povolenky k vyšším úrovním.</p>
<p>Tento rok by navíc měl být zajímavý ještě tím, že provozovatelé zařízení, pro které jsou přidělovány povolenky bezplatně, nebudou moci využít pro pokrytí emisí za rok 2020 bezplatné alokace roku 2021. Zpětné využití bezplatné alokace je zpravidla možné díky tomu, že bezplatně jsou povolenky přidělovány již v únoru, ale povolenky za předchozí rok se odevzdávají až ke konci dubna. Tento přístup uplatnění povolenek ze současného období na období předchozí (též nazývaný borrowing), ovšem není možný při přechodu mezi jednotlivými fázemi obchodování (čtvrtá fáze začíná 1. ledna 2021).</p>
