Polovina z 10GW uhelné flotily Španělska byla ve středu o půlnoci oficiálně vyřazena z provozu po desetiletích provozování. Důvodem je na jedné straně zpřísňování emisních limitů a na druhé nízké ceny zemního plynu, které uhelné elektrárny vytlačují z trhu.
V souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity pro emise síry a dalších znečišťujících látek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-closes-half-coal-fleet-on-green-concerns-cheap-gas/1127582">byla dle portálu Montel odstavena</a> polovina španělské uhelné flotily. K odstavení dojde u uhelných elektráren, které nebyly kvůli své nízké ziskovosti modernizovány tak, aby nové limity splnily.
<blockquote>„Uhlí bylo vytlačeno zvláště cenami plynu. Z části ale také kvůli cenám ETS (systém obchodovaní s emisními povolenkami),“ pronesl Pedro Linares, profesor na madridské Papežské univerzitě Comillas. „Funguje ETS? S těmihle cenami plynu funguje.“</blockquote>
Španělsko zaznamenalo od roku 2019 výrazný přechod z uhlí na plyn, přičemž tomu nenapomohly pouze rekordně nízké ceny zemního plynu, ale také, jako již bylo naznačeno, cena emisní povolenky. Ta vzrostla z 8 EUR/t v roku 2014 na nynějších zhruba 27 EUR/t, přičemž v roce 2019 atakovala hranici 30 EUR/t.
<h2>COVID-19 a útlum výroby uhelných elektráren</h2>
V první polovině letošního roku vyrobily španělské uhelné elektrárny pouhých 3,1 TWh, znamenajících meziroční pokles o 59 %. Oproti tomu produkce plynových elektráren poklesla pouze o 26 % na 14,4 TWh v době, kdy poptávka po elektrické energie byla výrazně utlumena kvůli opatřením spojeným s onemocněním COVID-19.
K dnešnímu dni tak zůstává v provozu pouze 6 uhelných elektráren, které své palivo převážně dovážejí – As Pontes (1,4 GW) a Litoral (1 GW) ve vlastnictví společnosti Endesa, Abono (878 MW) a Soto de Ribera (346 MW) společnosti EDP, Barrios (570 MW) od společnosti Viesgo a Lada 4 (348 MW) od společnosti Iberdrola.
<h2>Odklon od uhlí bude pokračovat</h2>
Společnosti Endesa, Iberdrola a Viesgo již dle mluvčího španělského ministerstva životního prostředí podaly žádost o odstavení jejich zbývajících uhelných jednotek.
Portugalské EDP potom oznámilo přestavbu bloku Abono 1 (342 MW) na plyn do konce roku 2022. Instalovaný výkon bloku má poklesnout na 181 MW. Druhý blok, Abono 2 (536 MW), má i nadále zůstat v provozu.
<blockquote>„Dokud plyn zůstává levnější, je dobré zbavit se emisí z uhlí,“ říká profesor Linares.</blockquote>
<h2>Přechod k obnovitelným zdrojům energie</h2>
Odstavení uhelných elektráren jde ruku v ruce s plánem na zvýšení instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách ve Španělsku, a to až na 96,8 GW do roku 2030.
Společnost Endesa v tomto týdnu oznámila svůj plán vybudovat 700 MW instalovaného výkonu celkem v solárech a větrnících v komplexu uhelné elektrárny Compostilla. Mimo to již plánuje <a href="https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/trending/RPSz2pmlidzWDnYezOU9TQ2">vybudovat 1,7 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a> v provincii Teruel.
Společnost Iberdrola pak plánuje vystavět 400MW fotovoltaickou elektrárnu v komplexu uhelné elektrárny Velillla.

Uhlí

Španělsko odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách

Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vodikova-strategie-eu-by-mela-byt-zverejnena-zacatkem-cervence">má na začátku příštího měsíce přijít s plánem</a>, který je součástí strategie pro integraci energetických systémů, dávajícího si za cíl nastartování a rozvoj trhu s vodíkem a potřebné infrastruktury, což <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu">má přispět</a> k úsilí o klimatickou neutralitu EU do roku 2050. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-eu-is-dreaming-big-on-hydrogen-but-much-infrastructure-work-remains/?fbclid=IwAR05IykDo3_DonkHblmz0VBHaPvqki5t2Iky-9WFfIQntuZmQyYEDvB6v0I">Objevují se ale pochybnosti</a>, zda bude rozvoj potřebné infrastruktury dostatečně rychlý, aby se cíle a predikovaná budoucnost vodíku naplnily.
<h2>Podpora Evropské komise</h2>
V pondělí se energetičtí ministři EU setkali, aby prodiskutovali dopady COVID-19 na energetický sektor jednotlivých států a netrvalo dlouho, než se začalo diskutovat také o vodíku. Ten je od doby, kdy Evropská komise oznámila záměr, že významná část z 750 miliard EUR určených na obnovou ekonomiky má putovat právě na podporu čistého vodíku, velmi diskutovaným tématem.
Čistý vodík totiž při spalování, na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, neprodukuje žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda. Vodík je tak velmi lákavým pro sektory, které jsou na dekarbonizaci náročné, jako je například chemický průmysl nebo výroba oceli. Velkou výhodou je také možnost využití stávající plynárenské infrastruktury, samozřejmě po jejím přizpůsobení.
Ministři několika zemí, mimo jiné Německa, Rakouska, Francie, proto ve společném prohlášení po pondělní videokonferenci vyzvali Komisi, aby financování vodíku podpořila cíli a termíny, kdy má dojít ke zvýšení využívání vodíku.
<blockquote>Dle jejich názoru by Komise měla: „Analyzovat přístupy, které povedou ke zvýšení domácí produkce tak, aby byl umožněn rychlý rozvoj.“</blockquote>
<h2>Vodíková strategie</h2>
Návrh plánu, který v minulém týdnu unikl, jak informoval server Euractiv, nastiňoval myšlenku učinit z eura měnu pro mezinárodní obchod s vodíkem, stejně jako to je v případě s ropou a americkým dolarem.
Nicméně vzhledem k velkým plánům Komise existuje obava, že v případě rozsáhlého rozvoje výrobních kapacit vodíku nebude připravena infrastruktura dostatečně rychle tak, aby byla v témže čase pokryta poptávka.
Aktuálně EU spotřebuje přibližně 8 miliónů tun vodíku ročně, přičemž převážná část výroby vodíku připadá na výrobu z fosilních paliv, hlavně zemního plynu.
Prvním státem, který stanovil kvantitativní cíle pro výrobu vodíku, bylo Německo. Více o plánu Německa si můžete přečíst <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">zde</a>.
<h2>Přeshraniční infrastruktura</h2>
Mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, jako je zmiňované Německo nebo Francie, může pomalu vnikat a již vzniká přeshraniční infrastruktura. Mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů došlo v minulém měsíci k podpisu dohody o přebudování jednoho současného přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík. Nový uzel by měl spojovat německou průmyslovou oblast Saar s oblastí Lorraine ve Francii a jihem Lucemburska.
V rámci dohody pod názvem „mosaHYc“ má být přebudováno potrubí o délce 70 km s přepravní kapacitou čistého vodíku 20.000 m³/h.
<blockquote>„V tomto regionu vidíme dobrý potenciál pro realizaci prvního projektu svého druhu, protože máme plynovod, který může být upraven pro přepravu vodíku,“ uvedl pro Euractiv Marion Lacombe z GRTgat. „A na straně nabídky existují projekty, které mají rozvinout výrobu zeleného vodíku skrze elektrolýzu hned vedle potrubí. Opravdu si myslíme, že propojení, které můžeme udělat mezi výrobnou vodíku a jeho koncovým využitím, je možné.“</blockquote>
GRTgaz na žádost francouzské vlády již v minulém roce zpracoval technicko-ekonomickou studii prověřující podmínky integrace vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
<h2>Chybějící definice čistého vodíku</h2>
Aktivisté, bojující proti změně klimatu, dále upozorňují, že „čistý vodík“ není v uniklé vodíkové strategii jasně definován a že projekty zaměřené na rozvoj využití vodíku nemusí nutně využívat právě nejasně definovaný čistý vodík.
Při výrobě vodíku ze zemního plynu, což je v současné době nejčastěji využívaný způsob jeho výroby, se totiž generuje značné množství emisí.

Evropská Unie

EU má s vodíkem velké plány, chybí ale potřebná infrastruktura

Spalování biomasy ve zdrojích, které projdou konverzí z uhlí na biomasu, nemusí být pro klima vůbec prospěšné. Upozorňuje na to nová zpráva think tanku Sandbag. Zpráva se zaměřuje na významné projekty u kterých je naplánována změna palivového mixu. Místo uhlí má být v zařízeních spalována biomasa. Tyto zdroje by měly ročně vyprodukovat přibližně 64 TWh elektřiny, ale zároveň také asi 67 milionů tun CO2 . V případě, že by jako palivo sloužily dřevěné pelety, bylo by třeba každý rok pokácet lesy o rozloze přibližně poloviny německého Černého lesa. Několik analyzovaných projektů pochází i z Česka.
Zprávu o <a href="https://sandbag.org.uk/project/playing-with-fire/">možných rizicích</a> spojených s konverzí uhelných zdrojů na biomasu vydal před nedávnem think tank <a href="https://sandbag.org.uk/">Sandbag</a>, který se zaměřuje na problematiku snižování emisí skleníkových plynů.  Zpráva se zaměřuje na plánované evropské projekty, u kterých má dojít ke změně palivového mixu z uhlí na <a href="https://oenergetice.cz/clanky/biomasa">biomasu</a>. Jde o 67 projektů, jejichž realizace by znamenala zvýšení spotřeby biomasy o 607 PJ/ročně, což je ekvivalent pěti nových <a href="https://oenergetice.cz/clanky/drax">elektráren Drax</a> (největší konvenční zdroj ve Spojeném království s výkonem 3960 MW).
Vzhledem k různé velikosti jednotlivých projektů by přitom polovinu z předpokládaného množství biomasy spolykalo pouze 10 největších zařízení. Celková produkce elektřiny ze všech plánovaných projektů je odhadována na 64 TWh, což odpovídá přibližně 2 % z celkové produkce elektřiny v EU. Zpráva poznamenává, že jde o podobné množství energie, které každoročně vyprodukují nově instalované kapacity ve větrných a solárních elektrárnách v EU.
<figure id="attachment_79418" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-79418 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag-512x487.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag-725x689.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag.png 745w" alt="Největší projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag" width="745" height="708" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší evropské projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag</figcaption></figure>
<h2>Dopady na klima i odlesňování</h2>
Oproti <a href="https://oenergetice.cz/energostat">současnému stavu</a> by se tím ztrojnásobilo množství spalované biomasy pro energetické účely v EU. V případě využití dřevěných pelet by jich bylo třeba ročně spálit 36 milionů tun, což je jejich současná celosvětová spotřeba. Takové množství dřevěných pelet by si vyžádalo každoroční vykácení přibližně 2700 kilometrů čtverečních lesů. Jde o ekvivalent většiny lesů v Nizozemí, nebo přibližně polovinu Černého lesa v <a href="https://oenergetice.cz/clanky/nemecko">Německu</a>.
Spálení takového objemu biomasy by dle zprávy znamenalo každoroční emise přibližně 67 milionů tun CO2. Pro srovnání, toto množství odpovídá polovině emisí ze všech <a href="https://oenergetice.cz/clanky/polsko">polských</a> elektráren. Zpráva upozorňuje, že takto významné množství CO2 by jen s těží mohlo být opětovně absorbováno novým vysazováním stromů.
Zpráva doporučuje, aby se případné vládní podpory zaměřovaly na bezemisní zdroje, které při své činnosti neprodukují žádné skleníkové plyny. Uhlík vyprodukovaný spálením biomasy se dostává do ovzduší a jeho opětovná spotřeba pro růst rostlin může trvat řadu let.
Vlády a instituce, které mohou ovlivnit projekty na záměnu uhlí za biomasu, by měly do svých posuzování započíst i případné negativní efekty (například snižování biodiverzity) a komplexně posoudit uhlíkový tok (carbon flow) během celé životnosti projektu.
<figure id="attachment_79419" class="wp-caption aligncenter" style="width: 509px;"><img class="aligncenter wp-image-79419 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal.png" sizes="(max-width: 509px) 100vw, 509px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal-509x512.png 509w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal-150x150.png 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal.png 639w" alt="" width="639" height="643" /><figcaption class="wp-caption-text">Plány Evropských zemí na odstoupení od uhelné energetiky. Zdroj: Europe Beyond Coal</figcaption></figure>
Dle <a href="https://easac.eu/publications/details/commentary-on-forest-bioenergy-and-carbon-neutrality/">doporučení</a> Evropské akademie věd (<a href="https://www.easac.eu/">EASAC</a>) by například neměly být označovány jako <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje">obnovitelné zdroje energie</a> takové projekty, kde není možné prokázat, že během desetiletí dojde díky jejich provozu k celkovému snížení množství uhlíku v atmosféře. Projekty které tato pravidla nesplní by neměly být dotovány z veřejných peněz a měly by podléhat systémům <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/uhlikova-dan-riziko-nebo-reseni/">zpoplatňujícím uhlík</a> (například <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/">EU ETS</a>).
<h2>České projekty</h2>
Dle zprávy je v současnosti v Česku celkem 7 projektů u kterých je plánována konverze z uhlí na biomasu. Většinou jde o náhradu hnědého uhlí. Ani jeden z projektů nespadá do desítky největších evropských projektů (viz výše). Celkový tepelný výkon všech plánovaných zařízení však přesahuje 1000 MWt (tepelných).
<figure id="attachment_79425" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-79425 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag.png" sizes="(max-width: 555px) 100vw, 555px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag.png 555w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag-512x456.png 512w" alt="Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag" width="555" height="494" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag</figcaption></figure>

Obnovitelné zdroje

Konverze uhelných elektráren pro spalování biomasy klimatu nepomůže, tvrdí studie

Jaderná fúze má potenciál být výrazně levnější než ostatní čisté zdroje pracující do základního zatížení, proto by ji politici a investoři měli zvážit při volbě zdrojů elektřiny pro zmírnění změn klimatu. <a href="https://www.nucnet.org/news/technology-has-potential-to-be-significantly-cheaper-than-other-baseload-options-7-1-2019?fbclid=IwAR3wfkgPCXPySbGwYng4gvuGmqcU3zCU6LlS03M7xJRrVPsQiGyVjyuCI5M" target="_blank" rel="noopener">Vyplývá to z analýzy</a> zaměřené na výrobu a spotřebu elektřiny zadanou britským průkopníkem v oblasti fúze, společností First Light Fusion.
<h2>Hledá se zdroj pracující do základního zatížení (baseload)</h2>
Analýza navrhuje, že cíl dosažení bezuhlíkového (nulová produkce CO2) energetického systému do roku 2050 je dosažitelný, ale bude vyžadovat jak značné investice do solárních a větrných elektráren, tak i nové čisté způsoby výroby energie, jakým je například fúze.
<figure id="attachment_73850" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-73850" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/jet_tokamak_plasma_overlay_1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/jet_tokamak_plasma_overlay_1.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/jet_tokamak_plasma_overlay_1-512x357.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/jet_tokamak_plasma_overlay_1-768x535.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/jet_tokamak_plasma_overlay_1-725x505.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/jet_tokamak_plasma_overlay_1-800x557.jpg 800w" alt="" width="900" height="627" /><figcaption class="wp-caption-text">Fúzní reaktor typu tokamak s pohledem na plazmatický oblouk; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
<blockquote>„Zatímco rychlé a maximální využití obnovitelných zdrojů energie je v některých částech světa klíčem k dosažení cíle stanoveného pro rok 2050, včetně Spojeného království, větrná a sluneční energie sama nebude schopna pokrýt očekávanou energetickou spotřebu, čímž je trh otevřen pro čisté základní energetické zdroje, které doplní tyto dva obnovitelné zdroje,“ uvádí analýza.</blockquote>
Očekává se, že celosvětová spotřeba elektrické energie se do roku 2040 zdvojnásobí a do roku 2060 by mohla vzrůst až pětinásobně, kvůli zavádění nových technologií a rozšíření elektrifikace pro rozvojové země a obecně nová zařízení.
<h2>Vítr a slunce do roku 2040 nepokryjí ani polovinu roční spotřeby elektřiny</h2>
I ten nejoptimističtější scénář v analýze dospěl k závěru, že v roce 2040 by mohlo být vyrobeno z větrných a solárních elektráren na celém světě 19 900 TWh elektrické energie. Znamenalo by to oproti dnešku přibližně osminásobný nárůst, což je ale stále pouze polovina očekávané roční spotřeby.
Analýza mimo jiné upozorňuje, že na území Spojeného království bude do třicátých let tohoto století vyřazeno z provozu několik jaderných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 6000 MW, což může mít také zásadní vliv na cestu k bezuhlíkové energetice.

Jaderné elektrárny

Studie: Jaderná fúze může být „mnohem levnější“ než ostatní zdroje elektřiny pro základní zatížení

Evropská komise na konci listopadu 2018 vydala sdělení s názvem <a href="https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/pages/com_2018_733_en.pdf">A Clean Planet for all</a>. Jedná se o dlouhodobou nezávaznou vizi EU, jež má vést k „prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomice“. 
Cílem zveřejněné strategie je představit vizi, která může díky sociálně spravedlivé a hospodárné <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/iea-zeme-g20-hraji-klicovou-roli-prubehu-energeticke-tranzice/">transformaci</a> vést k nulovým emisím skleníkových plynů do roku 2050 a dále také potvrdit odhodlání Evropy být lídrem v boji proti změně klimatu.
EU je zodpovědná za 10 % globálních emisí skleníkových plynů. V roce 2009 si Unie nastavila cíl snížit své emise do roku 2050 o 80 až 95 %. Díky oddělení vývoje emisí a ekonomického růstu se EU mezi roky 1990–2016 podařilo snížit emise o 22 %, zatímco se HDP zvýšilo o 54 %. Unie je na velmi dobré cestě dosáhnout nastaveného cíle pro emise, obnovitelnou energii a energetickou účinnost pro 2020.
<h2>Analyzované scénáře</h2>
Energetika hraje podle strategie klíčovou roli, protože je zodpovědná za více než 75 % emisí EU. Ve všech analyzovaných možnostech se <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/ministri-10-zemi-eu-chteji-propracovany-navrh-cesty-k-nulovym-emisim/">emise</a> energetického sektoru přibližují nule.
<a href="https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/pages/com_2018_733_analysis_in_support_en.pdf">Strategie analyzuje</a> několik scénářů. Jedním z nich je scénář vycházející z energetických a klimatických politik a cílů EU pro rok 2030. Dalších pět scénářů je postaveno na základě různých technologií a aktivit, které mají směřovat k nulovým emisím (různé kombinace elektrifikace, využití vodíku a e-paliv, role cirkulární ekonomiky a dalších). Poslední dva scénáře se poté více zaměřují na roli biomasy v odstraňování CO2 z atmosféry.
<h2>Sedm stavebních kamenů bezuhlíkové ekonomiky</h2>
<ol>
<li>Maximalizace benefitů energetické účinnosti včetně docílení bezemisních budov, které tvoří 40 % spotřeby energie. Podle předložené strategie by opatření energetické účinnosti měla snížit spotřebu energie až o polovinu ve srovnání s rokem 2005. Z toho velká část snížení spotřeby proběhne v budovách.</li>
<li>Maximalizace využití <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/solarni-asociace-zajem-o-solarni-zdroje-se-letos-zdvojnasobil/">obnovitelných zdrojů</a> a využití elektřiny k plné dekarbonizaci dodávek energie v Evropě. Do roku 2050 se podíl elektřiny ve finální spotřebě energie minimálně zdvojnásobí (na 53 %).</li>
</ol>
<figure id="attachment_57926" style="width: 940px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-57926" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/spotreba-v-EU-do-budoucna.png" alt="" width="940" height="541" /><figcaption class="wp-caption-text">Hrubá spotřeba v EU v budoucnu. Různé scénáře. Zdroj: A Clean Planet for All</figcaption></figure>
<ol start="3">
<li>Přijetí čisté, bezpečné a propojené mobility. Kromě <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/prechod-na-elektromobily-pripravi-nemecko-do-roku-2035-o-100-tis-pracovnich-mist/">elektrifikace dopravy</a>, případně využívání biopaliv, nebo bezuhlíkových paliv, se dokument zaměřuje také na samotnou organizaci dopravy. Hovoří o významu digitalizace a interoperability pro čistou dopravu, například v ohledu na inteligentní správu provozu (smart traffic management).</li>
<li>Konkurenceschopný průmysl EU a cirkulární ekonomika jako klíčový prostředek ke snížení emisí. Výroba určitých produktů a materiálů umožní výrobu a implementaci uhlíkově neutrálních technologií. Recyklace pak zvýší konkurenceschopnost a vytvoří pracovní příležitosti a pozice. Nové materiály budou hrát také důležitou roli.</li>
<li>Rozvoj inteligentní infrastruktury a propojení.</li>
<li>Plně využít benefitů bioekonomiky a vytvoření podmínek pro odstraňování <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/svetove-emise-co2-se-nedari-snizovat-letos-porostou-rychleji-nez-vloni/">CO2 </a>z atmosféry. Očekává se, že v roce 2050 bude populace o 30 % vyšší. V takové situaci bude nutné efektivně využívat půdu k produkci potravin a zároveň k podpoře energetiky a různých průmyslových sektorů. Dalším důležitým aspektem bude zalesňování a obnova degradovaných lesů a jiných ekosystémů. Tyto pak zvýší absorpci CO2.</li>
<li>Vypořádat se se zbývajícím CO2 pomocí zachycování a uskladňování uhlíku (CCS). Potenciál CCS je nižší než v minulosti, nicméně stále bude nutné tuto technologii využít.</li>
</ol>
<h2>Umožnění energetické transformace</h2>
Implementace výše představených opatření a tedy budoucí vývoj je závislý na mnohých aspektech a krocích, jež bude nutné podniknout. Kromě dalšího se jedná například o výši financování a investice, státní podporu, sociální pilíř energetické transformace, výzkum a inovace, nebo zdanění.
Výše popsané sdělení Evropské komise je snahou o rozpoutání debaty o tématu přeměny energetického sektoru. <a href="http://www.europarl.europa.eu/legislative-train/theme-resilient-energy-union-with-a-climate-change-policy/file-mid-century-zero-emissions-strategy-for-the-eu">Sdělení</a> bylo vytvořeno na základě výzvy Evropského parlamentu. Cílem pak bude dlouhodobá strategie, jež má nahradit současný Roadmap do roku 2050. Tato nová strategie má být do začátku roku 2020 předložena na základě Pařížské klimatické dohody UNFCCC.

EU začíná debatovat o nové dlouhodobé energeticko-klimatické strategii

Projekt výstavby prvního <a href="http://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/infografika-energeticke-vyuziti-odpadu-evrope-ceske-republice/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO)</a> v Západní Austrálii, které má mít instalovaný elektrický výkon 36 MW, získal financování od australské vlády. Zařízení bude schopno zpracovávat 400 000 tun nerecyklovatelného odpadu ročně.
<a href="https://reneweconomy.com.au/australian-first-big-waste-to-energy-plant-reaches-financial-close-in-w-a-59064/">Plán na výstavbu spalovny</a>, za kterou stojí společnosti Macquarie Capital a Phoenix Energy, získal financování od australské agentury pro obnovitelné zdroje. Zařízení, jehož výstavba vyjde na 668 milionů australských dolarů (přes 10 mld. Kč), bude stát v průmyslové zóně Kwinana, což je asi 40 km jižně od přístavního města Perth.
Po dokončení se počítá, že zařízení bude schopno zpracovávat 400 000 tun nerecyklovatelného odpadu ročně. Instalovaný elektrický výkon bude 36 MW. Pro srovnánání, pražská malešická spalovna zpracuje ročně 330 000 tun odpadu a má instalovanou turbínu o výkonu 17,5 MW.
<blockquote>
“Města v Austrálii vyprodukují více než 23 miliónů tun odpadu ročně a tento projekt by mohl pomoci oddělit nerecyklovatelný odpad ze skládek a získat z něj energii,” uvedl ředitel Macquarie Capital, Chris Voyce.
</blockquote>
Australský závod bude kromě spalování odpadu také likvidovat stavební a demoliční odpad, který je produkován v blízkém Perthu. Momentálně má project získané financování v objemu 100 milionů dolarů. ZEVO postaví španělská společnost Acciona a provozovat jej bude po dokončení v roce 2021 francouzská Veolia. Během stavby má zaměstnat 800 lidí a po dokončení bude potřeba 60 lidí na její provoz.

Energetika v zahraničí

V Západní Austrálii postaví první zařízení na energetické využití odpadu

Malá švýcarská společnost<a href="https://www.reuters.com/article/us-climeworks-funding/sucking-carbon-from-air-swiss-firm-wins-new-funds-for-climate-fix-idUSKCN1LD26J"> získala minulý týden</a> 31 mil. USD na projekt zachytávání emisí CO2 ze vzduchu. Novou a zatím velmi nákladnou technologií by v budoucnu mohly začít podporovat i vlády pro splnění cílů ohledně zpomalení znečištění ovzduší emisemi CO2.
<a href="http://www.climeworks.com/">Společnost Climeworks AG</a>, která vyvíjí zařízení fungující na principu důkladných filtrů a větráků umístěných v blízkosti komínů pro odchyt oxidu uhlíku z atmosféry, získala finance na rozvoj od investorů, mezi něž patří i curyšská banka. Náklady na odchyt 1 tuny CO2 se aktuálně pohybují na hranici 600 USD.
Jan Wurzbacher, zakladatel firmy, na otázku, na jaké účely budou poskytnuté finanční prostředky použity, prohlásil, že vše bude směřováno na snížení nákladů. Společnost si jako vizi stanovila do roku 2025 odchytávat 1 % emisí vypouštěných lidskou činností. Tento cíl je více než ambiciózní, protože momentální roční kapacita zařízení firmy je 1000 CO2 t/rok. Podle mezinárodní energetické agentury IEA dosahují roční emise za rok 2017 32,5 mld. tun CO2.
V květnu nicméně konkurenční <a href="http://carbonengineering.com/">kanadská firma</a> představila obdobně řešení, jehož náklady se pohybují okolo 94 USD za odchycenou tunu emisí CO2. Tato technologie proto dnes vypadá mnohem zajímavěji a pokud by ceny povolenek na evropském trhu dále stoupaly a zároveň došlo ke zlevnění technologie, pak by jistě byl zajímavá pro mnoho energetických společností spalující fosilní paliva, které nyní musí investovat miliardy do ekologizace svých provozů.

Emise CO2

Švýcarská společnost chce do roku 2025 zachytávat 1 % emisí CO2. Získala financování ve výši 31 mil. USD

Vědci se přiblížili o další krok k vytvoření recyklačního systému, který bude využívat solární energii k účinné <a href="https://www.sciencedaily.com/releases/2018/05/180515105723.htm">přeměně oxidu uhličitého a vody na syntetická paliva</a>. Díky optimalizaci několika částí stávajícího recyklačního řetězce bylo dosaženo dvouelektronové chemické reakce. Dochází tak ke značné úspoře energie oproti jednoelektronové reakci.
Vedoucí výzkumu Prashant Jain, profesor chemie na Illinoiské univerzitě, uvedl, že výzkum svítá naději těm, kteří doufají v nalezení cesty, jak přeměnit oxid uhličitý ze vzduchu na užitečné zdroje energie.
<blockquote>
„Vědci často zkoumají rostliny, aby získali poznatky o přeměně slunečního světla, oxidu uhličitého a vody na paliva,“ řekl Prashant Jain.
</blockquote>
Při dopadu slunečního záření na listy rostlin dojde k nabuzení elektronů v chlorofylu. Tyto nabuzené elektrony stojí za chemickým procesem, který přeměňuje oxid uhličitý a vodu na glukózu.
<blockquote>
„Mnoho z těchto chemických reakcí jsou multiprotonové, multielektronové reakce,“ uvedl Jain.
</blockquote>
Místo spoléhání se na biologicky rozložitelné rostlinné pigmenty k přeměně světelné energie na chemickou přišli vědci s něčím lepším. Jejich proces zahrnuje kovové katalyzátory bohaté na elektrony, jako například zlato. Ty mohou při určitých intenzitách a vlnových délkách záření přeměnit nabuzené elektrony a protony k reakčním činidlům bez degradace těchto katalyzátorů.
<blockquote>
„V naší studii jsme využívali zlaté částice o velikosti 13 a 14 nanometrů. Tyto nanočástice mají unikátní optické vlastnosti, v závislosti na jejich velikosti a tvaru.“
</blockquote>
Při potažení nanočástic polymerem a <a href="http://www.vitejtenazemi.cz/slovnik/index.php?article=644">suspendování nanočástic</a> do vody, absorbují zelené světlo a emitují tmavě červenou barvu zpět. Při světelném nabuzení nanočástice přenášejí elektrony k molekulám <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Sonda">sondy</a>, které poté mění barvu. Tento proces dovoluje vědcům měřit účinnost reakce přeměny elektronů.
<blockquote>
„Vědci již v minulosti zvládli za využití fotochemie a materiálů absorbujících světlo přeměnu jednoho elektronu,“ řekl Jain. „Ale v nové studii jsme našli principy, při kterých nanočástice kovových katalyzátorů dokáží přeměnit dva elektrony najednou.“
</blockquote>
Změnou intenzity laserového paprsku využitého v experimentu vědci zjistili, že při intenzitě, která je 4 až 5krát větší než intenzita slunečního záření, přeměnili zlaté nanočástice dva elektrony etanolu na „elektronově hladovou sondu“.
<blockquote>
„K vytvoření vazeb mezi atomy jsou zapotřebí dva elektrony. Pokud neposkytneme dva elektrony a dva protony, které neutralizují ztrátu elektronů, vytvoříme volné radikály. Ty jsou vysoce reaktivní a mohou vytvořit zpětnou reakci, která vyplýtvá energii potřebnou k jejich vytvoření. Reagují také s ostatními materiály, anebo ničí katalyzátory,“ řekl Jain.
</blockquote>
<h2>Vědci doufají, že tuto technologii využijí  také k výrobě propanu a butanu</h2>
Jain dále uvedl, že nedávné experimenty provedené jeho laboratoří zahrnovaly multielektronové a multiprotonové přemísťování. V těchto experimentech byl přeměn oxid uhličitý na etan, což je energeticky bohatší směs než je metan. Profesor Jain a jeho kolegové doufají, že bude možné vyrábět za pomocí této technologie propan a butan.
<blockquote>
„Z pohledu chemie je zajímavé porozumět pravidlům určujícím sloučení atomů uhlíku dohromady. Přenos více než jednoho elektronu najednou, aktivace více než jedné molekuly oxidu uhličitého najednou na povrchu nanočástice katalyzátoru nám může pomoci k získání vyšších uhlovodíků.“ 
</blockquote>
I když nový objev představuje důležitý krok kupředu, technologie musí být dále rozvíjena, aby byla připravena k použití a rozšíření.
<blockquote>
„Je před námi stále ještě dlouhá cesta. Myslím si, že potřebujeme minimálně ještě desetiletí k nalezení sekvestrace oxidu uhličitého, k jeho fixaci a přeměnu na paliva, která by byla ekonomicky životaschopná. Ale každé nahlédnutí do procesu této přeměny zrychluje krok, kterým se vědecká komunita může ubírat,“ řekl Prashant Jain.
</blockquote>

Vědci se o krok přiblížili účinné výrobě syntetických paliv z oxidu uhličitého

<a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/evropska-rada-schvalila-revizi-pravidel-eu-ets-roce-2020-cena-povolenek-nadale-roste/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nedávno schválená reforma evropského systému emisního obchodování (EU ETS)</a> by mohla zapříčinit nedostatek povolenek na trhu v roce 2020, což by pravděpodobně vedlo k přechodu z uhlí na zemní plyn v sektoru výroby elektřiny. <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/amsterdam/eu-carbon-market-reforms-suggest-fuel-switching-26904834" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle analytika poradenské společnosti Energy Aspects Trevora Sikorskiho</a> byl zřejmě podceněn dopad posílení <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/obchodovani-s-povolenkami-a-market-stability-reserve/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rezervy tržní stability</a> na situaci na trhu s povolenkami. 
<blockquote>
„Někteří lidé k rezervě tržní stability řekli, že jsme v této situaci již dříve byli s backloadingem,“ řekl Sikorski s odkazem na dřívější opatření EU na snížení přebytku povolenek na trhu, které spočívalo ve stažení 900 milionů povolenek z aukcí v letech 2014 až 2016.
</blockquote>
Sikorski však dodal, že na konci tohoto opatření v roce 2016 byla cena povolenek stále velmi nízká a že nyní je situace na trhu úplně jiná.
Zatímco na konci roku 2016 se cena emisních povolenek na spotovém (sekundárním) trhu pohybovala mezi 4 a 6,5 EUR/t CO2, nyní je nad 10 EUR/t CO2.
<figure id="attachment_49107" style="width: 875px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-49107" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/spot-eu-ets-2018-1.png" alt="Vývoj ceny (EUR/t CO2) emisní povolenky na spotovém (sekundárním) trhu za poslední rok. Zdroj: EEX" width="875" height="446" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny (EUR/t CO2) emisní povolenky na spotovém (sekundárním) trhu za poslední rok. Zdroj: EEX</figcaption></figure>
Na konci roku 2016 byl podle dat Evropské komise přebytek povolenek na trhu těsně pod hranicí 1,7 miliardy. Toto číslo se prudce sníží se zavedením rezervy tržní stability, která má udržovat přebytek na trhu v rozmezí 400 až 833 milionů povolenek.
<blockquote>
„Energetické společnosti se samozřejmě budou chtít zajistit pomocí forwardových kontraktů, ne pouze pro současnou výrobu,“ dodal Sikorski.
</blockquote>
Sikorski dále uvedl, že kvůli potřebnému objemu povolenek pro zajištění výrobců elektřiny, který odhaduje na 500 milionů povolenek na rok, bude do roku 2020 nedostatek povolenek na trhu.
<blockquote>
„A to znamená, že potřebujete nějaké krátkodobé snížení emisí. Zřejmým řešením je přechod z uhlí na zemní plyn.“ Řekl Sikorski.
</blockquote>
Měrné emise CO2 (tzv. emisní faktor) při spalování zemního plynu jsou přibližně poloviční ve srovnání se spalováním hnědého uhlí. Emisní faktor oxidu uhličitého pro černé uhlí je srovnatelný s emisním faktorem hnědého uhlí.

Schválená reforma evropského trhu s emisními povolenkami může vyvolat přechod na plyn

Španělská energetická skupina Iberdrola uzavře obě své zbývající uhelné elektrárny, chce tak dostát svým cílům ve snižování emisí CO2 v rámci boje proti klimatickým změnám.
Společnost se připojila k manifestu vydaném na konferenci <a href="http://www.cop-23.org/">COP23</a> v Bonnu a zažádala španělské ministerstvo energetiky o autorizaci pro uzavření 2 uhelných elektráren Lada a Velilla o jmenovitém výkonu 874 MW. Iberdrola zároveň zajistí, aby nebylo dotčeno 170 zaměstnanců pracujících v obou elektrárnách, ti tak budou realokováni v rámci skupiny.
Plán uzavření uhelných elektráren nebude mít na skupinu výraznější dopad, jelikož elektrárny tvoří 1,8 % instalovaného výkonu skupiny z celkových 48 GW. Obě elektrárny vyrábějí 1,5 % elektřiny společnosti, což v absolutních číslech znamená 1,6 TWh z celkových 102,5 TWh. Iberdrola apelovala na Komisi a Evropský parlament, aby byly přijaty přísnější a ambicióznější cíle v oblasti OZE, a to z nynějších 27 % na 35 % do roku 2030.
Uzavření elektráren Lada a Velilla má skupině pomoci k dosažení cíle snížení produkce CO2 o 50 % do roku 2030 oproti roku 2007 a ve snaze být uhlíkově neutrální do roku 2050. Iberdrola zároveň významně investuje do OZE. Momentálně disponuje instalovaným výkonem 28,8 GW v OZE, 15,9 GW ve větrných a 12,8 GW ve vodních zdrojích. Od roku 2001 skupina odstavila již 10 elektráren o výkonu přesahujícím 7 GW. To by však nemělo mít dopad na spolehlivost dodávek elektřiny, společnost má totiž v záloze 5,7 GW v paroplynových zdrojích.