Domů
Legislativa EU
Německo plánuje zavést daň z neočekávaných zisků, na výrobce elektřiny se však vztahovat nemá
Evropská komise
Zdroj: LIBER Europe / Creative Commons / CC BY 2.0

Německo plánuje zavést daň z neočekávaných zisků, na výrobce elektřiny se však vztahovat nemá

Německá vláda minulý týden oznámila, že hodlá zavést daň z neočekávaných zisků. Její sazba má činit 33 %. Vztahovat se má na společnosti podnikající v odvětví surové ropy, zemního plynu nebo těžby uhlí. Dle německého ministra financí, jak jej citovala agentura Reuters, má daň přinést do státního rozpočtu mezi 1 až 3 miliardami EUR. I další státy Evropské unie pak pokračují s plány za zavedení daně z neočekávaných zisků a cenových stropů pro výrobce elektřiny.

Dle zdrojů obeznámených se situací má nová daň postihnout nižší dvouciferné číslo společností, přičemž má cílit na neočekávané zisky těchto společností z let 2022 a 2023. Tedy v souladu s Nařízením Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022. Německo zavedení daně konzultovalo na úrovni EU a prozkoumalo několik možných způsobů jejího zavedení v rámci vlastní legislativy. Nakonec vybralo dle jejího ministra způsob, který představuje nejnižší právní riziko.

Daň z neočekávaných zisků plánuje zavést napříkald také Rakousko. To rovněž plánuje zavést cenové stropy pro výrobce elektrické energie. Ani v případě Německa či Rakouska nicméně nemá dojít, z pohledu výrobců elektrické energie k souběhu daně z neočekáváných zisků a cenových stropů.

K souběhu má naopak dojít v ČR. Dle výkladu ministra financí Zbyňka Stanjury však nejde o dvojí zdanění téhož, jelikož odvody výrobců elektřiny nad stanovené cenové stropy jsou poplatky, nikoli daně. V připomínkovém meziresortním řízení, které trvalo dohromady i s vypořádáním připomínek necelé tři dny, vyjádřil pochyby k tomuto výkladu rovněž orgán Úřadu vlády – Odbor kompatibility.

ČR jde v případě cenových stropů i daně velmi daleko ve srovnání s návrhem EU. Cenový strop pro jaderné elektrárny nastavila na 70 EUR/MWh (oproti návrhu EU na úrovni 180 EUR/MWh) a daň z neočekávaných zisků na 79 % (z toho 19 % daň z příjmů právnických osob, 60 % sazba nové daně). Cenové stropy pak mají být v platnosti od prosince 2022 do prosince 2023, návrh EU, počítá s obdobím od prosince 2022  do června 2023. Daň z neočekávaných zisků má pak být v platnosti v letech 2023-2025, přičemž návrh EU s daní vůbec nepočítal od roku 2024.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(2)
František Balco
28. listopad 2022, 19:23

Je třeba postupovat systémově a systematicky. Prověřit u každého subjektu zdroj, výši a povahu zisku. Domnívám se, že dosavadní praxe hledání únosnosti a rovnováhy v pohybu financí v současném systému řešení nepřinese. Živelnost je nevypočitatelná. Lze se s ní pouze smířit, nebo ji zavrhnout. Pravděpodobně až časem se stal ústředním a jediným motivem podnikání maximální zisk. Jde tu o přímý rozpor mezi žádostivostí a objektivní potřebou. Jen inteligentní člověk ví, že Země je přirozeně konstantní. A jen moudrý člověk ví, že se s tím nelze než smířit. Ti, co řídí tento svět, a já věřím, že to tak je, buď změní světonázor, nebo přijdou o žezlo. A nebude to proto, že jsem to já předpověděl.

Pravoslav Motyčka
28. listopad 2022, 22:17

Růst všech možných daní v energetice bude znamenat jediné růst cen energií.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se