Pozornost se po hlasování Evropského parlamentu, který odhlasoval dokonce ambicióznější cíl pro rok 2030 ve snížení množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší oproti roku 1990, než jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">navrhovala Komise</a> (o 55 % ), a to o <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">60 %</a>, obrací na Radu ministrů. Ta rozhodne o konečné podobě nových klimatických cílů.
<h2>Nový cíl pro rok 2030</h2>
<blockquote>„Jsme přesvědčeni, že nás Rada přivede zpět k “čistému“ 55% cíli. A jsem si jistý, že do toho půjdeme a podpoří jej většina,“ uvedl ještě před říjnovým summitem německý europoslanec Peter Liese po hlasování v Evropském parlamentu.</blockquote>
Podle Lieseho, který odhlasování 60% cíle kritizoval, je většina členských států EU pro 55% snížení emisí skleníkových plynů, a to i bez podpory Německa, které se dle jeho slov „drží při zemi“, jelikož aktuálně předsedá Radě.
Představitelé Komise se také, již při prezentaci svého návrhu, nechali slyšet, že si uvědomují, že bude obtížné, aby všechny členské státy EU schválily snížení emisí o 55 %, ale že přesto věří v jeho schválení.
<h2>Podpora nového emisního cíle</h2>
Jedenáct členských státu z celkových dvaceti sedmi vyjádřilo před summitem Rady ministrů svou podporu novému emisnímu cíli o hodnotě alespoň 55 % do roku 2030 <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/10/Joint-statement-EU-2030-target.pdf">ve společném prohlášení</a>.
<h2>Prosincový summit</h2>
15. října 2020 se lídři EU domluvili, že o nových klimatických cílech chtějí rozhodnout na summitu konaném 10. prosince 2020, aby bylo dostatek času pro sjednocení postoje EU v boji proti klimatickým změnám a vyjasnění některých souvisejících otázek.
Mezi ty se řadí například způsob rozdělení nového emisní cíle mezi jednotlivé  členské státy.
<blockquote>„Nejsme si jisti, ani přibližně, jaké by byly náklady jednotlivých států,“ uvedl zastupitel státu, který 55% cíl zatím nepodpořil a dále podotkl, že při dostatečné finanční podpoře států s vyšší uhlíkovou náročností, která by jim napomohla splnit cíle „nebudou stát v cestě konsensu.“</blockquote>
Na summitu nicméně všichni představitelé členských států <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vsichni-predstavitele-clenskych-zemi-eu-vcetne-cr-podporili-vyssi-emisni-cil/">vyjádřili</a>, včetně ČR, svou podporu 55 % cíli – za určitých podmínek.
<h2>Klimatická neutralita</h2>
Na nynějším summitu bylo <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-leaders-to-decide-tougher-climate-goal-in-december/">potvrzeno</a>, že klimatická neutralita EU do konce roku 2050 má být kolektivní, nikoli individuální, jak odhlasoval Evropský parlament. To byl například také požadavek ČR.
<blockquote>„Každá země má jiný energetický mix a to musíme vzít v potaz. Takže pokud se dohodneme na 55% snížení v průměru, tak s tím nemá Česká republika žádný problém. Některé státy by mohly [emise] snížit více. Ale my, Česká republika, toho nedosáhneme,“ uvedl český premiér Andrej Babiš.</blockquote>
Z ČR rovněž zaznělo, že by se 55% cil mohl podpořit za předpokladu, že Komise nebude blokovat vládní plány na podporu výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Zdroj úvodní fotografie: Yanni Koutsomitis, Flickr.com

Evropská Unie

Lídři EU mají rozhodnout o zpřísnění klimatických cílů v prosinci, ČR může hlasovat pro

Evropský parlament <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">hlasoval</a> 6. října letošního roku o aktualizaci klimatického cíle EU pro rok 2030 a podpořil snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 60 %, oproti aktuálně platným 40 %.
Zákonodárci na shromáždění EU odhlasovali navrhovanou změnu klimatického cíle pro rok 2030. Pro snížení emisí o 60 % bylo 352 poslanců, proti 326 a 18 se zdrželo hlasování.
Pro přijetí velice ambiciózního cíle <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2020-10-06-RCV_FR.pdf">hlasovali</a> také čeští poslanci – Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Stanislav Polčák a Tomáš Zdechovský. Hlasování se zdržel Luděk Neidermayer. Ostatní čeští europoslanci byli proti návrhu.
<a href="https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/snizeni-emisi-o-55-procent-do-roku-2030-je-pro-cesko-nerealne-rekl-ministr-havlicek.A200916_125043_energetika_lijk">Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka</a> je ovšem už snížení emisí o 55 % oproti roku 1990 tak, jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">v minulém měsíci představila Evropská komise</a>, pro Českou republiku nereálné.
Text bude předán ke konečnému schválení Radě ministrů, kde se scházejí ministři vlád všech zemí EU. Cílem EU je uzavřít jednaní do konce letošního roku.
Hlasování Parlamentu se uskutečnilo v rámci širšího hlasování o Klimatickém zákoně, jehož cílem je zakotvit do legislativy cíl EU být do roku 2050 klimaticky neutrální.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
<blockquote>„Můj pozměňovací návrh se nyní stává oficiálním stanoviskem Parlamentu,“ komentoval Pascal Canfin, francouzský europoslanec. „Jsme více než kdy jindy v čele s klimatickými ambicemi.“</blockquote>
Pravicové křídlo Evropského parlamentu po hlasování ovšem nejásalo a podotýkalo, že 60% cíl bude pro evropský průmysl příliš nákladný na realizaci.
Peter Liese, německý europoslanec, uvedl, že 60% cíl je „přehnaně ambiciózní“ a vyzval členské státy EU, aby podpořily 55% cíl navrhovaný Evropskou komisí, jelikož návrh Komise je „ambiciózní a realistický.“
<blockquote> „Lituji, že většina v Evropském parlamentu nepodpořila návrh Klimatického zákona od Evropské komise, ale hlasovala pro nadměrně ambiciózních 60 %,“ napsal Liese na Twitteru.</blockquote>
Poslanci hlasující proti zvýšení cíle na 60 % mimo jiné uvádějí, že takovéto snížení emisí skleníkových plynů by rovněž znamenalo ohrožení pracovních míst.
<blockquote>Aktivisté v oblasti životního prostředí naopak krok Evropského parlamentu přivítali. „Je potřeba ocenit přístup Evropského parlamentu pro zaujetí mnohem progresivnějšího postoje, než který představoval 55% návrh Komise,” uvedla WWF.</blockquote>
I přes ocenění práce Evropského parlamentu ovšem podotýkají, že ani 60% cíl není v souladu s Pařížskou dohodou a žádají alespoň 65% snížení emisí oproti roku 1990 do roku 2030.
Poslanci také odhlasovali, že každý členský stát EU dosáhne klimatické neutrality do konce roku 2050 individuálně. Alternativou bylo, že některým členským státům by bylo umožněno cíl splnit později, pokud by jej jiné státy splnily brzy.

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí skleníkových plynů o 60 % do roku 2030

Dánská energetická společnost Orsted a společnost Yara vyrábějící hnojiva <a href="https://www.montelnews.com/en/story/orsted-yara-plan-100-mw-green-hydrogen-plant-in-holland-/1154248">zahájily diskusi</a> nad možnou výstavbou elektrolyzéru o výkonu 100 MW s cílem výroby zeleného vodíku v Nizozemsku, který by byl dále využit pro výrobu amoniaku. Elektrickou energii by měly dodat offshore větrné elektrárny.
Dodávka elektřiny by byla zajištěna z offshore větrných parků společnosti Orsted, konkrétně Borssele 1 a 2, které mají být uvedeny do provozu do konce letošního roku. Větrné parky Borssele 1 a 2 se mají skládat z celkem 94 turbín od společnosti Siemens Gamesa o <a href="https://orsted.nl/-/media/WWW/Docs/Corp/NL/171116-Leaflet-Borssele-12-EN.ashx?la=en&amp;hash=8CB128AB2D7E8DD42D80974057006916D6D4A19B&amp;hash=8CB128AB2D7E8DD42D80974057006916D6D4A19B">celkovém instalovaném výkonu 752 MW</a>.
<blockquote>„Pokud bude zajištěno požadované veřejné kofinancování a bude nastaven správný regulační rámec, tak může být projekt provozuschopný v letech 2024/2025,“ uvedly společnosti v tiskové zprávě. Finální investiční rozhodnutí by mělo padnout během příštího roku.</blockquote>
<h2>Výroba amoniaku</h2>
V případě, že by byl projekt na výrobu zeleného vodíku realizován, mohlo by se dle odhadu společností s jeho pomocí vyrobit až 75 tis. tun amoniaku ročně. To představuje přibližně 10 % kapacity jednoho ze závodů na výrobu amoniaku od společnosti Yara ve Sluiskilu v nizozemské provincii Zéland.
Amoniak se dále využívá právě ve výrobě průmyslových hnojiv, kyseliny dusičné, výbušnin, polymerů, farmaceutických výrobků a dalších.
<blockquote>„Orsted je připraven investovat do výroby obnovitelného [též zeleného, nebo čistého] vodíku v takto velkém měřítku a s vhodnou podporou bude tento společný vlajkový projekt znamenat nejenom výrazné snížení emisí CO₂, ale také pomůže rozvoji technologie umožňující širší dekarbonizaci evropského průmyslu,“ uvedl Martin Neubert, výkonný ředitel Orsted Offshore.</blockquote>
<h2>Vodíkové cíle</h2>
Nizozemsko plánuje mít v elektrolyzérech, pro výrobu zeleného vodíku, do konce roku 2030 vybudováno mezi 3 až 4 GW. Na konci minulého měsíce jsme informovali taktéž o úsilí o prohloubení spolupráce mezi Nizozemskem a Portugalskem v oblasti zeleného vodíku, více <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nizozemsko-portugalsko-posilili-sve-usili-oblasti-zeleneho-vodiku">zde</a>.
Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">si dala za cíl</a> mít do roku 2030 v elektrolyzérech 40 GW, přičemž do roku 2024 by měly být podpořeny instalace elektrolyzérů pro výrobu zeleného vodíku o výkonu alespoň 6 GW a výrobní kapacitě 1 milionu tun zeleného vodíku ročně.

Energetika v zahraničí

Společnosti Orsted a Yara chtějí ve společném podniku vybudovat elektrolyzér o výkonu 100 MW

Francouzský ropný gigant Total si v nadcházejícím desetiletí klade za cíl rozšířit své aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG) a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Současně plánuje utlumit svou činnost související s prodejem ropy a ropných produktů, jelikož má ambici stát se energetickou společností s nízkými emisemi uhlíku.
<h2>Rozvoj LNG a nízkouhlíkových zdrojů</h2>
V aktualizaci podnikové strategie ze 30. záři letošního roku uvedl výkonný ředitel Totalu, Patrick Pouyanne, že se Total bude i nadále zaměřovat na těžbu ropy a plynu, získané prostředky z této oblasti ale použije také na rozvoj aktivit na poli LNG a OZE.
<blockquote>„Chceme transformovat Total tak, aby splnil dvojí výzvu – více energie a méně uhlíku. Nastal správný čas na urychlení rozvoje nízkouhlíkového hospodářství. Skutečným rizikem je nezúčastnit se tohoto přechodu a zůstat pozadu,“ uvedl Poyanne během webové prezentace.</blockquote>
V příští dekádě plánuje Total zvýšit svou celkovou produkci energie přibližně o jednu třetinu. A to ze 3 miliónů barelů ropného ekvivalentu (BOE) denně na 4 milióny BOE/d, přičemž nárůst produkované energie připadne rovným dílem na LNG a elektřinu, především tu z OZE. Ve stejném období mají být omezeny prodeje ropných produktů, a to až o 30 %.
<h2>LNG</h2>
Celkové prodeje zkapalněného zemního plynu společnosti Total by měly do roku 2025 dosáhnout 50 miliónů tun za rok, oproti aktuálním 35 miliónům tun ročně se tak jedná o podstatný nárůst a ambiciózní cíl.
Poyanne dále prohlásil, že Total bude těžit z aktuální situace na trhu se zemním plynem a LNG, kdy mnohé projekty zaměřené na LNG byly odloženy, nebo dokonce zrušeny. O krizi trhu s LNG jsme psali například <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/trh-lng-celil-problemum-jiz-pred-covid-19-spotove-ceny-asii-jsou-nyni-rekordne-nizko">zde</a>.
<blockquote>„Jsme v dobré pozici, abychom mohli těžit z vývoje na trhu s LNG,“ řekl Poyanne.</blockquote>
Total má podíl na třech velkých projektech týkajících se LNG, které mají být uvedeny do provozu během let 2023 a 2024. Jedná se o projekty Arctic LNG 2, Mosambik LNG a sedmé zkapalňovací zařízení Nigérie.
<blockquote>„V následujících 10 letech nebudeme moc utrácet za fúze a akvizice, jelikož máme v rukou to, co potřebujeme,“ uvedl k situaci ohledně LNG Poyanne.</blockquote>
Poukázal pak také na sílicí pozici Totalu v oblasti dekarbonizace plynu a budoucí produkci biometanu a vodíku.

Společnosti

Francouzský gigant Total aktualizoval svou strategii, zaměřit se chce na OZE a LNG

Energetický regulační úřad (ERÚ) <a href="https://www.eru.cz/cs/-/vyse-podpory-pro-podporovane-zdroje-energie-pristi-rok-vzroste">vydal</a> cenové rozhodnutí stanovující podporu pro podporované zdroje energie (POZE) pro rok 2021. Rovněž vydal, poprvé od roku 2013, nové cenové rozhodnutí pro oblast teplárenství, kterým reaguje na vývoj na trhu s tepelnou energií v rámci <a href="http://www.eru.cz/documents/10540/4614572/Teze+nove+koncepce+regulace+teplarenstvi.pdf/33c01073-8728-4965-ac31-fe9c752d1f5a">své nové koncepce regulace</a>.
<h2>POZE</h2>
Pojem podporované zdroje energie je zakotven v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Kromě obnovitelných zdrojů energie spadá mezi podporované zdroje také vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), biometan a druhotné zdroje.
Dlouho připravovanou novelu zákona č. 165/2012 Sb. schválila v dubnu letošního roku vláda. Novela reaguje na aktuální cíl EU pro rok 2030, kterým je podíl obnovitelných zdrojů energie ve výši alespoň 32 % na hrubé konečné spotřebě energie. V platnost tak mají být zavedeny takové nástroje a opatření, aby cíle EU bylo dosaženo (zavedení aukcí, nastavení výše podpory a další).
Evropská komise mezitím ovšem předložila návrh nového klimatického plánu, který by cíle EU pro rok 2030 zpřísnil. Ústředním bodem návrhu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">je snížení emisí skleníkových plynů o 55 %</a> v porovnání s rokem 1990. Dle kalkulací Komise by podíl OZE na hrubé konečné spotřebě činil mezi 38 % až 40 %. Jednotlivé nástroje a cíle tak možná bude zapotřebí brzy přenastavit.
Novela zákona o podporovaných zdrojích energie mimo jiné obsahuje záměr na stanovení povolené ziskovosti jednotlivých podporovaných zdrojů energie skrze vnitřní výnosové procento (IRR), nebo jinak řečeno tvz. kontrolu překompenzace. Hodnota IRR se u jednotlivých zdrojů ovšem liší, přičemž <a href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/u-podporovanych-zdroju-energie-dojde-ke-zmenam--rozhodla-o-tom-vlada--254264/">např.</a> u FVE je IRR stanoveno na 6,3 % a u bioplynových stanic na 10,6 %. Opozice stanovení rozdílného IRR kritizuje a plánuje přednést pozměňovací návrh. Podvýbor pro energetiku má novelu projednávat 7. 10. 2020.
ERÚ mohl stanovit podporu pro příští rok také pro výrobny, které budou v roce 2021 uvedeny do provozu, a to díky rozhodnutí Evropské komise SA.58041 (2020/N) z 25. srpna 2020, které Česká republika obdržela 28. srpna 2020, a které prodlužuje stávající notifikaci schémat podpory o jeden rok. Další schéma podpory, které vychází právě ze zákona č. 165/2012 Sb., bude muset Evropská komise teprve notifikovat (po schválení novely a předložení schématu podpory s ohledem na cíle EU Komisi).
<h2>Podpora POZE</h2>
Dle tiskové zprávy ERÚ mají náklady na financování podpor pro rok 2021 vzrůst oproti minulému roku přibližně o 2 miliardy Kč.
<blockquote>„Tím hlavním důvodem nárůstu nákladů je pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem zeleného bonusu. Tento princip definuje zákon a naše výpočty se jím musí řídit. Dále za očekávaným růstem podpor stojí i tzv. indexace u nepalivových zdrojů, také daná zákonem, dosahující dvou procent ročně, což samo o sobě odpovídá navýšení ve stovkách milionů korun,“ odůvodňuje cenové rozhodnutí předseda Rady ERÚ, Stanislav Trávníček.</blockquote>
Část nákladů je hrazena spotřebiteli v podobě příspěvku na podporované zdroje energie skrze faktury za elektřinu (max. částka je dána součinem 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny v MWh). Zbytek nákladů připadá na státní rozpočet. Vláda o příspěvku státu na POZE sice již jednou rozhodla, stejně jako v letošním roce má činit 27 miliard Kč, ale náklady pro příští rok budou meziročně vyšší.
V loňském roce činila vyúčtovaná podpora obnovitelných zdrojů energie 42,5 mld. Kč, z toho 68,5 %, nebo přesněji 29,1 mld. Kč, bylo vyplaceno FVE. Na podporu KVET šlo 2,6 mld. Kč, na podporu tepla z OZE 0,2 mld. Kč a druhotným zdrojům putovalo 0,1 miliónů Kč. Celkem tedy 45,4 mld. Kč.
Obnovitelné zdroje vyrobily v roce 2019 celkem 8 393 GWh, z toho výroba FVE byla 2 246 GWh (26,76 % celkové výroby OZE). V režimu KVET bylo vyrobeno 7 107 GWh, tepla z OZE dosáhlo hodnoty 1 102 GWh a druhotné zdroje vyrobily 658 GWh.
<h2>Nová koncepce teplárenství</h2>
ERÚ přiznal, že stávající systém regulace tepelné energie již neodpovídá požadavkům trhu, přičemž chce zabránit masivnímu odpojování od centrálního zásobování teplem (CZT), protože jej z ekologického hlediska shledává jako nejefektivnější variantu a jeho další fungování je dle něj v obecném zájmu.
Zároveň však vnímá zhoršenou pozici menších zákazníků a plánuje tak konkretizovat postupy stanovení cen tepelné energie ve dvou etapách. První vejde v platnost od roku 2021, druhá je plánována od roku 2022.
Pro rok 2021 se změní například tvorba kalkulace předběžné ceny tepla, která bude nově vycházet z odběru spotřebitelů z předchozích tří až pěti let, přičemž se musí zohlednit změny na straně zákazníků (zateplování, odpojení atd.).
Dále se upřesňují ekonomicky oprávněné náklady, které je možné uplatnit v ceně tepelné energie – například dělení nákladů při KVET. Cenové rozhodnutí bude od roku 2021 nově upravovat tři metody dělení nákladů– produktovou, referenční cenovou a metodu poměru dodaného a vyrobeného tepla. Pro rok 2021 je ovšem ještě zachována možnost výrobci uplatit svou vlastní metodu (za splnění podmínek CR).
Od roku 2022 plánuje ERÚ rozdělit zákazníky na dvě skupiny s rozdílnou úrovní regulace. A to na chráněné zákazníky (bytové domy, menší podnikatelé atd.) a oprávněné zákazníky (zákazníky s lepší vyjednávací pozicí). Taktéž by měl být jasněji definován pojem přiměřený zisk, jehož konkrétní výše nebyla dosud v cenových rozhodnutích, blíže než s odkazem na zákon č. 526/1990 Sb., specifikována.

Energetika v ČR

ERÚ počítá s nárůstem podpory pro POZE a poprvé od roku 2013 upravuje regulaci v teplárenství

Splnění nových klimatických cílů EU pro rok 2030, které navrhuje Evropská komise, si vyžádá transformaci energetického systému bloku, s opětovným zaměřením na obnovitelné zdroje energie a prohloubeným úsilím v redukci využívání fosilních paliv v budovách, dopravě a průmyslu, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/europes-new-climate-plan-heralds-energy-transformation/">nechala se slyšet</a> Evropská komise.
<h2>Nové cíle v oblasti klimatu pro rok 2030</h2>
<blockquote>„Změna klimatu je rozhodující výzvou tohoto století,“ uvedla komisařka pro energetiku Kadri Simsonová při představení návrhu nového klimatického plánu pro rok 2030 dne 17. září letošního roku. „Abychom se této výzvě postavili, potřebujeme dlouhodobou vizi i okamžité jednání.“</blockquote>
Ústředním bodem nového plánu Komise je snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2030 o 55 % v porovnání s rokem 1990, což představuje nárůst ve srovnání s aktuálním cílem o 15 %. Dle představitelů Komise povede tento krok ke klimatické neutralitě EU do roku 2050.
<blockquote>„Do roku 2030 by byla spotřeba uhlí snížena o více než 70 % v porovnání s rokem 2015, u ropy a plynu pak o více než 30 %, respektive 25 %,“ <a href="https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/eu-climate-action/docs/com_2030_ctp_en.pdf">uvádí se v návrhu Komise</a>.</blockquote>
<h2>OZE</h2>
Do roku 2030 by měly obnovitelné zdroje energie dosáhnout podílu na hrubé konečné spotřebě energie na úrovni mezi 38 % a 40 %. Cíl pro rok 2020, kterým je 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie, EU pravděpodobně splní, ale jen <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">díky kombinaci koronaviru a Brexitu</a>, jak informoval v březnu letošního roku například server ICIS.
Pro výrobu elektřiny by to znamenalo, že by se na ní obnovitelné zdroje energie podílely, jak podotýká Komise, z 65 % a více. V roce 2018 <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/iea-eu-zatim-neni-ceste-k-tomu-aby-splnila-sve-klimaticke-cile-rok-2030">dosáhl</a> podíl OZE na výrobě v rámci EU 32 %.
Podle Komise lze „největšího a nákladově nejefektivnějšího snížení emisí“ dosáhnout u budov, a právě při výrobě elektrické energie. Dosažitelné snížení emisí CO₂ je v těchto sektorech, dle jejich propočtů, 60 % a více oproti roku 2015.
<blockquote>„Mnoho domácností je stále vytápěno zastaralými systémy využívajícími znečisťující fosilní paliva, jako je uhlí nebo topný olej,“ podotýká Komise.</blockquote>
Komise se proto chce zaměřit mimo jiné i na renovace budov, jejich inteligentní řízení a integraci obnovitelných zdrojů energie.
<h2>EU ETS</h2>
Aby se dosáhlo nového cíle, větší míry snížení emisí skleníkových plynů (o 55 % oproti roku 1990), plánuje Komise předložit návrh revize systému EU ETS, a to do června příštího roku. Systém EU ETS bude i nadále dle Franse Timmermanse, místopředsedy Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, primárním nástrojem EU motivujícím společnosti snižovat množství vypouštěných emisí. Revize by mohla obsahovat rozšíření systému také na další oblasti, dopravu a budovy.
<blockquote>„Nikdy jsem neskrýval svůj skepticismus ohledně začlenění silniční dopravy do systému EU ETS,“ pronesl Timmermans v souvislosti se sociálními dopady na spotřebitele a domácnosti. „Ale protože jsme v Komisi technologicky neutrální, jsem připraven nechat se přesvědčit, pokud studie ukáže, že to je efektivní způsob, jak snížení emisí dosáhnout.“</blockquote>
V reakci na prohlášení Komise ze dne 16. 9. 2020, kde zástupci uvedli, že jsou si vědomi, že bude obtížné, aby snížení emisní o 55 % schválily všechny členské státy EU, povolenky oslabily. Přičemž jejich další propad pokračoval po zveřejnění dopadové studie v následujícím dni, která neobsahovala dostatek konkrétních návrhů přímo souvisejících se systémem EU ETS. Komise také zvažuje možnost jednorázového snížení emisního stropu a „přísnější“ <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/ets/cap_en">lineární redukční faktor</a>, ale až od roku 2026, což mělo na cenu povolenky také dopad.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600948445.json“}

Nový klimatický plán EU by si vyžádal transformaci energetického systému

<a href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/a-carbon-neutral-nordic-region-would-need-75-more-electricity-study-shows/?fbclid=IwAR0kHhZwQRwxiSoAMG0_M4WPRWmMnRfaSd9-B1LiCv7Q1y4Zsy8-gSxqTKU">Podle studie</a>, kterou si nechala zpracovat finská energetická společnost Fortum, budou muset severské státy vyrobit o 290 TWh elektrické energie více oproti nynějšímu stavu (o 75 %), aby byla uspokojena zvýšená poptávka po elektřině, která bude vyvolána požadavkem na klimatickou neutralitu severských států.
<h2>Nahrazování fosilních paliv</h2>
Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko usilují o to, aby byly nejpozději do roku 2050 klimaticky neutrálními. To by si vyžádalo nahrazení fosilních paliv využívaných v domácnostech, dopravě a průmyslu bezuhlíkovými alternativami. Převážně by se dle předpokladů studie jednalo o náhradu elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie.
Aby se uspokojila nově vyvolaná poptávka po elektrické energii, předpokládá studie se zachováním stávajících vodních a jaderných elektráren v regionu. Dále pak studie odhaduje, že bude zapotřebí zvýšit instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie přibližně o 83 GW instalovaného výkonu.
Studie pracuje s předpokladem, že 70 % nového výkonu by mělo být v onshore větrných elektrárnách, 20 % v offshore větrných elektrárnách a zbývajících 10 % v solárních elektrárnách.
Přitom například v Norsku již tamní <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/norska-vlada-navrhla-zprisneni-pravidel-nove-onshore-vetrne-elektrarny">vláda plánuje kvůli protestům zpomalit rozvoj onshore větrných elektráren</a>.
<blockquote>„Studie vidí prostor ke snížení emisí jak napřímo skrze elektrifikaci, tak nepřímo skrze e-paliva vyprodukovaná za pomoci vodíku vyrobeného elektřinou [elektrolýzou vody],“ uvedla společnost Fortum.</blockquote>
<h2>Klimatická neutralita</h2>
Finsko plánuje stát se klimaticky neutrálním do roku 2035, Island do 2040, Švédsko do roku 2045 a Norsko a Dánsko do roku 2050.
Jak uvedl jeden z autorů studie, Sigurd Naess-Schmidt, největší výzvu bude představovat dekarbonizace těžké dopravy, zahrnující námořní a leteckou dopravu, a dále průmyslová odvětví, jako je ocelářství a chemický průmysl.
Novou bezemisní ocelárnu plánuje v Německu například společnost Thyssenkrupp, více <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/thyssenkrupp-bude-vyrabet-bezemisni-ocel-pomoci-vodiku/">zde</a>.
Dekarbonizace těchto odvětví si vyžádá dle tvůrců studie zavedení nových technologií, jako je CCS (technologie na zachytávání a ukládání uhlíku), výrobu bezemisních paliv, jako je čistý (zelený) vodík, stejně jako zvýšené používání biopaliv.
<h2>Systém EU ETS</h2>
Studie se rovněž domnívá, že k těmto změnám by bylo zapotřebí stabilní ceny za povolenku CO₂, ideálně podpořenou její minimální cenou. Dle studie by tak byl více podpořen přechod na nefosilní paliva.
Cena za povolenku CO₂ je, zvláště pak v letošním roce ovlivněném COVID-19, značně volatilní. V březnu letošního roku <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/castecna-deregulace-vetsi-zapojeni-trhu-muze-dle-clena-rady-eru-vest-ke-snizeni-cen-tepla/">se pohybovala</a> cena povolenky okolo 15 EUR/t CO₂, v červenci pak byla cena nad 30 EUR/t CO₂, aktuálně se pohybuje okolo 28 EUR/t CO₂.
Vysoká volatila povolenky, vyvolaná také <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropsti-lidri-podporili-navrh-komise-zahrnuti-namorni-letecke-dopravy-systemu-eu-ets/">nejistotou ohledně budoucího nastavení systému EU ETS</a>, znamená pro investory v energetickém sektoru zvýšení rizikovosti jejich investic.

Emise CO2

Severské státy budou potřebovat o 75 % více elektřiny, aby dosáhly klimatické neutrality

Francie plánuje podpořit dekarbonizovanou výrobu vodíku sedmi miliardami eur do konce roku 2030. Do roku 2030 si pak za svůj cíl stanovila, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090820-france-cranks-up-hydrogen-plans-with-65-gw-2030-target-plays-down-new-nuclear?fbclid=iwar0ik2rsatwu0ih_oelcrjw0r6o9o5z0rsdqvz9dwjwqx3qzev-oo28wdvw">dle strategie prezentované 8. záři ministry ekonomiky a energetiky</a>, vybudování elektrolyzérů o výkonu 6,5 GW.
Strategie míří k úspoře až 6 miliónů tun CO₂ ročně do roku 2030, přičemž hlavní roli má hrát těžká doprava (silniční, železniční, lodní).
<blockquote>„Průmysl a investoři potřebují jasný výhled a rámec na několik let od nynějška do roku 2030, plus podporu na několika úrovních,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072820-french-hydrogen-rules-progressing-to-autumn-deadline-industry-lobby-afhypac">uvedl</a> na konci července mluvčí AFHYPAC a zdůraznil potřebu vodíkové strategie.</blockquote>
V prvním kroku se francouzská vláda zavázala vyčlenit 2 mld. EUR během následujících dvou let na nastartování vodíkové ekonomiky ze svého balíčku na obnovu ekonomiky po COVID-19. Aktuálně již jsou v chodu dva regionální pilotní projekty, u kterých nyní probíhá výběrové řízení, a na které je vyčleněno 350, respektive 275 milionů EUR.
Dle informací zahraničního portálu S&amp;P Global Platts měl francouzský ministr financí Bruno Le Maire diskutovat o vodíkové strategii v tomto týdnu s německým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem.
Německo již v průběhu letošního roku svou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">vodíkovou strategii</a>, která byla velice očekávaná, představilo. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">Stejně tak učinili i představitelé EU.</a>
Podle francouzského ministerstva počáteční vyjádření zájmu o projekty týkající se vodíku, ke kterému vyzvala společnosti francouzská vláda, vyústilo v únoru letošního roku ve 160 návrhů projektů, které dohromady žádaly o podporu 32,5 miliardy EUR.
Francie aktuálně potřebuje přibližně 900 tisíc tun vodíku ročně, především v rafinériích a chemickém průmyslu, přičemž vypouští do ovzduší okolo 9 miliónů tun CO₂.
<h2>Infrastruktura</h2>
Francie patří mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, stejně jako je tomu například u Německa. Právě mezi těmito dvěma státy <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura">vzniká také pilotní projekt</a> v rámci dohody „mosaHYc“, kdy má být přebudováno 70 km plynového potrubí tak, aby bylo schopno přepravovat výhradně vodík.
Nový uzel má spojovat německou průmyslovou oblast Saar s francouzskou oblastí Lorraine a jihem Lucemburska¨s přepravní kapacitou 20 tis. m³/rok.

Plynárenství

Francie nastiňuje svou vodíkovou strategii, do roku 2030 chce 6,5 GW elektrolyzérů

Polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu 9. září vyzval Německo, aby zastavilo dostavbu plynovodu Nord Stream II, jelikož jej Polsko považuje za hrozbu pro stabilitu regionu a nabízí přístup k vlastní plánované infrastruktuře.
Podmořský plynovod Nord Stream II vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již z 90 % hotový, zbývá dokončit 160 km plynovodu. Jeho spuštění <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/poland-calls-on-germany-to-halt-nord-stream-2-amid-navalny-case/">je prozatím plánováno na příští rok</a>.
Projekt pod záštitou ruského Gazpromu, na kterém se ovšem podílejí také evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie, nabral již velmi výrazné zpoždění v důsledku <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">čekání na souhlas Dánska</a> s výstavbou plynovodu v jeho vodách a především <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">kvůli americkým sankcím</a>, které způsobily stažení lodí od společnosti Allseas.
<h2>Alexej Navalnyj</h2>
Nyní navíc také němečtí politici naznačili, že by mohli pozdržet svou podporu projektu po případu okolo ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který je aktuálně v péči německých lékařů. Kancléřka Angela Merkelová tuto možnost v minulých dnech <a href="https://oenergetice.cz/plyn/na-rozhodnuti-o-nord-streamu-2-v-souvislosti-s-pripadem-otravy-navalneho-je-podle-berlina-jeste-brzy/">nevyloučila</a>.
Postoj německých politiků ovšem <a href="https://oenergetice.cz/plyn/postoj-nemeckych-politiku-k-plynovodu-nord-stream-2-nejednotny-dokonceni-stale-nejiste/">není jednotný</a>, a tak je otázka dostavby plynovodu, a případně termín jeho dokončení, velkou neznámou.
Německo konzultuje možné řešení situace v případě, že Rusko nepomůže objasnit Navalného případ, který byl dle německých lékařů otráven vzácným nervovým plynem.
<blockquote>„Tato reakce by měla vést především k zastavení prací na Nord Streamu II, který posiluje moc Ruska, napomáhá prezidentu Putinovi budovat vojenskou moc a napomáhá k zastrašování ostatních národů,“ domnívá se polský premiér Morawiecki.</blockquote>
Dále také upozornil a apeloval na Německo, aby zvážilo rizika dostavby plynovodu vzhledem k dění v Bělorusku a na Ukrajině.
<h2>Baltic Pipe</h2>
Polsko <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/091020-poland-ready-to-offer-germany-access-to-gas-via-baltic-pipe-govt-spokesman">je mimo jiné ochotno</a>, dle mluvčího polské vlády, nabídnout Německu přístup k 10 miliardám m³ zemního plynu ročně, který k nim má dle současného plánu proudit z Norska od října 2022 skrze nový plynovod Balctic Pipe, v případě, že dostavbu zastaví. Polská, státem vlastněná, PGniG má na plynovodu zarezervovánu kapacitu 8,2 miliard m³/rok. Kapacita plynovodu Nord Stream II má být 55 miliard m³/rok.
<blockquote>„Pokud jde o energetickou bezpečnost, musíme zvážit různé možnosti,“ pronesl mluvčí polské vlády Piotr Muller.
„Polsko od začátku zdůrazňovalo, že v této oblasti musí být zachována evropská solidarita. Proto, pokud Německo deklaruje své energetické potřeby, je Polsko otevřeno možnosti využití infrastruktury, kterou si buduje pro vlastní energetickou bezpečnost,“ dodal Muller.</blockquote>

Polsko vyzývá Německo k zastavení prací na Nord Stream II a nabízí přístup k plynu z Norska

Průměrný výkon německých elektráren spalujících hnědé uhlí přesáhl během srpna letošního roku 10 GW. Dodávky elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie celkově poklesly v porovnání s červencem takřka o 10 %.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/090120-german-coal-recovers-as-gas-renewable-generation-drops-in-august?fbclid=iwar1_9kle69thoarpnn5bhj6ggznrcc0wtnp0vllndovyty4ga6ysehowr3e">Data provozovatelů přenosových soustav agregované společností Fraunhofer ISE</a> ukazují, že nejvíce využívaným zdrojem elektrické energie během letošního srpna byly v Německu hnědouhelné elektrárny. Pokud k nim připočteme výrobu černouhlených elektráren, tak jejich celkový průměrný výkon za srpen přesáhl 12,5 GW.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1599137381.json“}
Uhelné zdroje tak zaznamenaly nejvyšší produkci od letošního ledna. Svou zásluhu na tom má zcela jistě cena emisní povolenky, která na přelomu července a srpna poklesla poté, co se její cena během první poloviny července dostala takřka až na 30 EUR/t CO₂.
Průměrná cena emisní povolenky s expirací v prosinci letošního roku byla na burze ICE v prvních třech srpnových týdnech těsně nad 26 EUR/t CO₂, v posledním týdnu ovšem opět vystoupala na hodnoty okolo 28,5 EUR/t CO₂.
<img class="alignnone wp-image-87354" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/CO2price-1-512x231.png" sizes="(max-width: 552px) 100vw, 552px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/CO2price-1-512x231.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/CO2price-1-768x347.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/CO2price-1-1024x462.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/CO2price-1-725x327.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/CO2price-1-800x361.png 800w" alt="" width="757" height="342" />
Dalším faktorem ovlivňujícím výrobu uhelných elektráren byl také růst ceny zemního plynu. Spotová cena zemního plynu na TTF dosáhla v průměru na 7,42 EUR/MWh, což znamená nárůst průměrné ceny kontraktů na následující den téměř o 3 EUR/MWh. Produkce elektráren spalujících zemní plyn se tak během srpna propadla a jejich průměrný výkon činil 8,25 GW.
Výkon obnovitelných zdrojů, zahrnující větrné a solární elektrárny, činil v průměru během srpna 17,42 GW, čímž dle dat společnosti Fraunhofer ISE meziměsíčně poklesl o necelých 10 %.
Znatelně vzrostla výroba jaderných elektráren, oproti červenci o 30 %, s průměrným výkonem během srpna 7,5 GW.
<img class="alignnone wp-image-87355" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Output-512x330.png" sizes="(max-width: 555px) 100vw, 555px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Output-512x330.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Output-768x494.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Output-725x467.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Output-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Output-800x515.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Output.png 808w" alt="" width="647" height="416" />