MPO čelí kritice poté, co představilo návrh novely energetického zákona s účelem omezit příjmy výrobců elektřiny
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) poslalo v pátek odpoledne do meziresortního připomínkového řízení návrhy novely energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.), který definuje „nadměrné příjmy“ a stanovuje jejich odvod. Čelí však kritice ze všech stran. A to zejména kvůli tomu, že k připomínkám dalo fakticky pouze půlden, opatření obsažená v návrhu jsou nedostatečně zdůvodněna v důvodové zprávě, není u ní dostatečně posouzena slučitelnost s právem EU, nejsou vyhodnoceny dopady a další.
Připomínky zaslat obratem
MPO dalo v pátek odpoledne, kdy byl rovněž přijat daňový balíček s tzv. windfall tax dopadající na energetický sektor, do meziresortního připomínkového řízení návrh novely energetického zákona. Návrh obsahuje omezení tržních příjmů výrobců elektřiny dle typu výrobny. K zaslání připomínek však měly resorty a ostatní subjekty čas pouze do pondělí 14:00, což je vzhledem k dopadům novely a předložené důvodové zprávě (bude zmíněno dále) dle připomínkujících zcela nedostatečné.
Svérázný výklad evropského nařízení
Přes šibeniční termín však MPO obdrželo takřka 20 dokumentů s připomínkami. Mnoho z nich bylo pro novelu dle jejich tvůrců zásadních. Dle připomínek Odboru kompatibility, který je součástí Úřadu vlády, nesplnil předložený dokument formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU. Důvodová zpráva má pak být zavádějící a zcela nedostatečná, přičemž se má odkazovat také na nerelevantní předpisy EU.
„Dvojí daňové/odvodové zatížení téhož je velmi obtížně hájitelné. Navíc, má-li být česká daň z neočekávaných zisků adaptační vůči solidárnímu příspěvku podle čl. 14 nařízení 2022/1854, je nutné uvést, že v případě výroby elektřiny zatížené touto tzv. windfall tax se jde nad rámec evropské úpravy, neboť ta solidární příspěvek směřuje pouze na surovou ropu, zemní plyn, uhlí a rafinaci, nikoliv výrobu elektřiny, “ píše se v připomínkách od Odboru kompatibility Úřadu vlády.
Mezery v důvodové zprávě
Stropy pro jednotlivé výrobny pak byly stanoveny na základě „kvalifikovaného odhadu“. To je však pro některé výrobny jediné odůvodnění.
„Po věcné stránce je pak odůvodnění velmi stručné mj. u výroby elektřiny z hnědého uhlí, z jaderné energie absentuje zcela, atd.,“ komentuje Odbor kompatibility.
Prodloužení evropského nařízení
Dle Odboru kompatibility nelze rovněž prodlužovat evropské nařízení.
„Předkladatel se sice snaží v důvodové zprávě (str. 17 a 18) odůvodnit takovou úpravu, nicméně setrvávají pochybnosti o slučitelnosti s nařízením 2022/1854, které zde odchylku explicitě neumožňuje. Režim takového odvodu by se uplynutím 30. června 2023 změnil na ryze národní, což by však potřebovalo zcela jiné a nové posouzení z hlediska slučitelnosti s právem EU.“
Souhlasit s ním nebude Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše. To se dotazuje, proč nejsou cenové stropy zavedeny pro celý rok 2022 (mají platit od prosince 2022).
Prohozené stropy?
Zástupci Svazu průmyslu a dopravy jsou přesvědčeni, že dva cenové stropy pro hnědouhelné elektrárny s výkonem do 140 MW a nad 140 MW jsou vzájemně zaměněny. Tedy, že vyšší strop má být platný pro menší elektrárny. Že jde o chybu, však říct s jistotou nelze, jelikož důvodová zpráva nepředložila vstupní parametry výpočtu ani samotný výpočet. Stropy jsou stanoveny pouze s odkazem na již zmiňovaný kvalifikovaný odhad.
„Navrhujeme stejný přístup k výrobnám elektřiny stanovením jednotného stropu pro všechny výrobny elektřiny. Zároveň upozorňujeme na zjevnou chybu, kdy byly prohozeny hodnoty stropu,“ uvádí zástupci Svazu průmyslu a dopravy ke stropům pro hnědouhelné elektrárny.
Je to daň nebo není?
Zástupci státu se pak nemohou shodnout, zda jde o daň či nikoli. Podle ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády o daň jde bez ohledu na to, zda ji nazýváme poplatek či jinak.
Zde mu oponuje Ministerstvo financí, podle které jde o určitou formu regulace energetického trhu. Z toho následně vyvozuje, že by měl být odvod nadměrných příjmů v gesci Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ten už odmítl, že by pod něj měla spadat správa daně z neočekávaných zisků. Psali jsme zde.
Shrnutí
Věcných komentářů byla celá řada a zmínit je zde všechny nelze. Nejzásadnější je nicméně slučitelnost české verze cenových stropů s evropskou legislativou - doba trvání a jejich výše.
Nejpřísněji stanovaný cenový strop je pro jaderné elektrárny - na úrovni 70 EUR/MWh. Je nutno podotknout, že jen při aktuální ceně emisní povolenky na trhu , okolo 75 EUR/t CO2, je tržní cena elektřiny podstatně výše než stanovený strop a že emisní povolenka je nástroj vytvořený samotnou EU.
Chybí také vyhodnocení, alespoň orientační, dopadů zavedení cenových stropů. Zvláště pak společně s windfall tax s ohledem na jejich navrhovaný souběh. Nejzásadnější dopad do ekonomiky společnosti nastane k nelibosti minoritních akcionářů u společnosti ČEZ, kde stát drží takřka 70% podíl, vlastnící jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně.
Délka připomínkového řízení je i s ohledem na mimořádnou situaci velice krátká a neposkytuje dostatečný prostor pro posouzení návrhu, zvláště když důvodová zpráva není bezchybná a zcela transparentní.
Mohlo by vás zajímat:
Regulace na regulaci regulace pro regulaci.
Nevím proč se mi vybavily tyhle dva citáty:
"If you put the federal government in charge of the Sahara Desert, in 5 years there'd be a shortage of sand."
"If it moves, tax it. If it keeps moving, regulate it. And if it stops moving, subsidize it."
Daň z nadměřného zisku. Něco podobného už jsme tady měli, byla to 50. léta a Klement Gottwald. A pak prý pravicová vláda.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se