Nový energetický zákon chce odrážet zásadní změny na trhu, které vedou k decentralizaci energetiky. Čím dál víc zákazníků totiž elektřinu nejen spotřebovává, ale také vyrábí nebo ukládá. Příkladem mohou být fotovoltaické zdroje na střechách domů nebo bateriové systémy. Vyplývá to z věcného záměru zákona, který ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBQLGLK0X">vložilo</a> do připomínkového řízení.
Současný energetický zákon z přelomu milénia byl podle MPO novelizován osmadvacetkrát, čímž se stal značně nepřehledným. Z podkladů aktuálního materiálu mimo jiné vyplývá, že na věcný záměr má do poloviny příštího roku navázat návrh nového zákona.
<blockquote>&#8222;Ve srovnání se současným stavem nepochybně dojde k dalšímu významnému posunu v kumulaci rolí fyzických a právnických osob. Zákazník tak může být v jednom okamžiku i výrobcem, provozovatelem zařízení na ukládání energie, poskytovatelem flexibility a současně dodávat elektřinu jinému zákazníkovi. Všechny tyto role pak může i nemusí činit jako nepodnikající osoba nebo osoba podnikající,&#8220; píše v materiálu MPO.</blockquote>
Nová právní úprava podle něj zavede mimo jiné databázi energetických zařízení a subjektů provozujících tato zařízení, dále takzvaný institut aktivního zákazníka nebo takzvané energetické společenství, které pro své členy nebo společníky bude oprávněno vyrábět a dodávat elektřinu nebo zajišťovat dodávku elektřiny nakoupené od jiných účastníků trhu. Místo pojmu spotřebitel věcný návrh zákona používá pojem zákazník v domácnosti.
Ministerstvo slibuje, že nový zákon rozšíří také ochranu zákazníků. Připomíná, že už aktuální novela současného energetického zákona, která je právě v Poslanecké sněmovně, zavádí jako nový druh podnikání v energetice zprostředkovatelskou činnost. Nový registr zprostředkovatelů, který povede Energetický regulační úřad (ERÚ), má pomoci učistit energetický trh od takzvaných šmejdů.
Věcný záměr počítá také s dalším krokem k decentralizaci, a to s rozdělením distribučních soustav podle jejich charakteru. &#8222;V elektroenergetice se zavádí tři typy distribučních soustav na základě jejich rozdílného charakteru: regionální, lokální a uzavřené. V plynárenství pak dva typy: regionální a lokální. Práva a povinnosti provozovatelů jednotlivých distribučních soustav budou strukturována dle typu provozované distribuční soustavy,&#8220; uvedlo v materiálu MPO. Zákon má poprvé řešit také akumulaci a agregaci.
V předkládací zprávě dokumentu ministerstvo doplnilo, že věcný záměr vychází z tezí, které loni v říjnu dostala pro informaci vláda. &#8222;Do přípravy konceptu a návrhu věcného záměru energetického zákona byli zapojeni přední odborníci z oblasti energetiky a zástupci státní správy v rámci několikaměsíčních diskusí na platformě čtyř pracovních skupin a řídicího výboru. Jednání pracovních skupin se tak pravidelně účastnili zástupci subjektů působících na trhu s elektřinou, trhu s plynem a v teplárenství, ERÚ a Státní energetické inspekce. Snahou MPO je vyváženost návrhu z pohledu dopadu na jednotlivé účastníky trhu,&#8220; dodal resort.

Legislativa ČR

Nový energetický zákon má odrážet proměnu energetiky

Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vodikova-strategie-eu-by-mela-byt-zverejnena-zacatkem-cervence">má na začátku příštího měsíce přijít s plánem</a>, který je součástí strategie pro integraci energetických systémů, dávajícího si za cíl nastartování a rozvoj trhu s vodíkem a potřebné infrastruktury, což <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu">má přispět</a> k úsilí o klimatickou neutralitu EU do roku 2050. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-eu-is-dreaming-big-on-hydrogen-but-much-infrastructure-work-remains/?fbclid=IwAR05IykDo3_DonkHblmz0VBHaPvqki5t2Iky-9WFfIQntuZmQyYEDvB6v0I">Objevují se ale pochybnosti</a>, zda bude rozvoj potřebné infrastruktury dostatečně rychlý, aby se cíle a predikovaná budoucnost vodíku naplnily.
<h2>Podpora Evropské komise</h2>
V pondělí se energetičtí ministři EU setkali, aby prodiskutovali dopady COVID-19 na energetický sektor jednotlivých států a netrvalo dlouho, než se začalo diskutovat také o vodíku. Ten je od doby, kdy Evropská komise oznámila záměr, že významná část z 750 miliard EUR určených na obnovou ekonomiky má putovat právě na podporu čistého vodíku, velmi diskutovaným tématem.
Čistý vodík totiž při spalování, na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, neprodukuje žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda. Vodík je tak velmi lákavým pro sektory, které jsou na dekarbonizaci náročné, jako je například chemický průmysl nebo výroba oceli. Velkou výhodou je také možnost využití stávající plynárenské infrastruktury, samozřejmě po jejím přizpůsobení.
Ministři několika zemí, mimo jiné Německa, Rakouska, Francie, proto ve společném prohlášení po pondělní videokonferenci vyzvali Komisi, aby financování vodíku podpořila cíli a termíny, kdy má dojít ke zvýšení využívání vodíku.
<blockquote>Dle jejich názoru by Komise měla: „Analyzovat přístupy, které povedou ke zvýšení domácí produkce tak, aby byl umožněn rychlý rozvoj.“</blockquote>
<h2>Vodíková strategie</h2>
Návrh plánu, který v minulém týdnu unikl, jak informoval server Euractiv, nastiňoval myšlenku učinit z eura měnu pro mezinárodní obchod s vodíkem, stejně jako to je v případě s ropou a americkým dolarem.
Nicméně vzhledem k velkým plánům Komise existuje obava, že v případě rozsáhlého rozvoje výrobních kapacit vodíku nebude připravena infrastruktura dostatečně rychle tak, aby byla v témže čase pokryta poptávka.
Aktuálně EU spotřebuje přibližně 8 miliónů tun vodíku ročně, přičemž převážná část výroby vodíku připadá na výrobu z fosilních paliv, hlavně zemního plynu.
Prvním státem, který stanovil kvantitativní cíle pro výrobu vodíku, bylo Německo. Více o plánu Německa si můžete přečíst <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">zde</a>.
<h2>Přeshraniční infrastruktura</h2>
Mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, jako je zmiňované Německo nebo Francie, může pomalu vnikat a již vzniká přeshraniční infrastruktura. Mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů došlo v minulém měsíci k podpisu dohody o přebudování jednoho současného přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík. Nový uzel by měl spojovat německou průmyslovou oblast Saar s oblastí Lorraine ve Francii a jihem Lucemburska.
V rámci dohody pod názvem „mosaHYc“ má být přebudováno potrubí o délce 70 km s přepravní kapacitou čistého vodíku 20.000 m³/h.
<blockquote>„V tomto regionu vidíme dobrý potenciál pro realizaci prvního projektu svého druhu, protože máme plynovod, který může být upraven pro přepravu vodíku,“ uvedl pro Euractiv Marion Lacombe z GRTgat. „A na straně nabídky existují projekty, které mají rozvinout výrobu zeleného vodíku skrze elektrolýzu hned vedle potrubí. Opravdu si myslíme, že propojení, které můžeme udělat mezi výrobnou vodíku a jeho koncovým využitím, je možné.“</blockquote>
GRTgaz na žádost francouzské vlády již v minulém roce zpracoval technicko-ekonomickou studii prověřující podmínky integrace vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
<h2>Chybějící definice čistého vodíku</h2>
Aktivisté, bojující proti změně klimatu, dále upozorňují, že „čistý vodík“ není v uniklé vodíkové strategii jasně definován a že projekty zaměřené na rozvoj využití vodíku nemusí nutně využívat právě nejasně definovaný čistý vodík.
Při výrobě vodíku ze zemního plynu, což je v současné době nejčastěji využívaný způsob jeho výroby, se totiž generuje značné množství emisí.

Evropská Unie

EU má s vodíkem velké plány, chybí ale potřebná infrastruktura

Zotavovací balíček Evropské komise o hodnotě 750 miliard eur by mohl být částečně financován novým zdrojem – systémem obchodování s emisemi. Tento systém by mohl projít změnou, kdy část financí půjde přímo do Bruselu a navíc by pod tento systém mohla nově spadat i lodní doprava.
Finanční příjem ze systému EU ETS (EU Emission Trading System – systém pro obchodování s emisemi) skrze prodej povolenek na emise CO2 v určitých sektorech je v současné době předáván zpět do státních financí členů EU. To by se ale mohlo změnit, pokud by nové plány Komise získaly dostatečnou podporu, jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/transport/news/ships-planes-could-help-eu-pay-for-virus-recovery/">EURACTIV</a>.
<h2>Brusel potřebuje peníze</h2>
V rámci financování zotavovacího plánu „Další generace EU“ zástupci Evropské komise navrhli rozšíření systému EU ETS i na <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy">další průmyslové oblasti</a>, které mají za stávajících pravidel výjimku. Případný výdělek by v tomto případě šel přímo do Bruselu a ne přímo do státních pokladen.
<blockquote>„Možnosti by mohly zahrnovat vlastní zdroje založené na systému obchodování s emisemi, včetně jeho možného rozšíření na námořní a letecká odvětví, a mechanismus pro úpravu uhlíkové daně na hranicích (carbon border adjustment mechanism),“ uvádí zpráva Komise.</blockquote>
Myšlenka, že příjmy z uhlíkových daních a povolenek půjdou přímo do rozočtu EU, není ničím novým a Brusel to v minulosti zvažoval jako náhradu za odcházející Spojené království.
S cílem podpořit nový návrh Komise říká, aby byly současné příjmy účelové vázány a stále vypláceny do pokladen členských zemí. EU by si pak ponechala další dodatečné peníze. Tyto vlastní zdroje by dle zotavovacího plánu mohly přinést do kasy EU zhruba 10 miliard eur v závislosti na ceně <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">povolenek</a> a případného rozšíření mechanismu obchodování s emisemi do dalších sektorů.
<h2>Nově i lodní doprava</h2>
V současné době nejsou emise z lodní dopravy zahrnuty do žádného ETS systému, ale probíhají přípravy na její začlenění. Plán je zahrnut ve speciálním reportu Komise, ke kterému se také váže hlasování, které bude příští měsíc.
Dle německé zákonodárkyně Jutty Paulusové (strana Zelených) se předpokládá většinová podpora návrhu, podle kterého budou všechny lodě kotvící v přístavech EU muset platit za emis CO2e.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com

Emise CO2

Lodní přeprava a systém EU ETS by mohly pomoci EU zaplatit zotavení po pandemii

Velké společnosti, kterým bude ze strany EU poskytnuta pomoc během krize vyvolané onemocněním COVID-19, nebudou muset poskytnuté prostředky investovat do opatření pro zajištění udržitelnosti. A to i navzdory hlasům, které volaly po tom, aby bylo využití finančních prostředků kontrolováno právě i z environmentálního hlediska. 
Dle nově zveřejněných dočasně upravených<a href="https://ec.europa.eu/competition/state_aid/what_is_new/sa_covid19_2nd_amendment_temporary_framework_en.pdf" target="_blank" rel="noopener"> pravidel pro státní pomoc</a> budou sice společnosti muset reportovat, jak prostředky využily, podmínkou jejich udělení však nebudou investice do ekologických opatření. Zvláštní pravidla pro státní podporu se budou uplatňovat do konce roku 2020. Komise striktní pravidla rozvolnila v březnu a od té doby schválila státní režimy podpory v hodnotě více než 1,9 bilionu eur.
<h2>Příležitost investovat do energetické transformace nevyužita</h2>
Zástupci environmentálních organizací kroky Evropské komise zkritizovali poté, co nová pravidla představila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Uvítali ale pravidla pro transparentnost užití prostředků. Ze strany Unie totiž sice neexistují podmínky pro užití financí týkající se investic do udržitelnosti, jelikož jde ale o peníze daňových poplatníků, pravidla předepisují reportování toho, jak přesně velké podniky prostředky užily.
Zástupci ekologických organizací uvedli, že tato pravidla pomohou následně přezkoumat to, na jaké účely společnosti prostředky užívají a zda je investují do nových technologií a udržitelných opatření.
<figure id="attachment_34326" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-34326 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager.jpg 2174w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-800x532.jpg 800w" alt="Margrethe Vestager, komisařka pro hospodářskou soutěž v rámci EU. zdroj: www.euractiv.com" width="2174" height="1447" /><figcaption class="wp-caption-text">Margrethe Vestagerová, komisařka pro hospodářskou soutěž nové Evropské komise. zdroj: www.euractiv.com</figcaption></figure>
<h2>Podmínění podpory v rukou států</h2>
Jak ale komisařka Vestagerová na tiskové konferenci 10. března uvedla, jednotlivým členským státům EU nic nebrání, aby udílení státní pomoci podmínily právě například nutností investovat do nových technologií. Dle Vestagerové by tohoto měly státy využít. V budoucnu by jim to totiž mohlo pomoci plnit jejich závazky v oblasti energetiky a ochrany klimatu a přechodu na novou digitální agendu.
Této možnosti již využila například Francie. Pomoc společnosti Air France, o které společnost a stát podepsaly společnou dohodu minulý týden, podmínila Francie tím, že aerolinky musí zrušit vnitrostátní lety, které konkurují železnici.

EU: Finanční pomoc podnikům nemusí být podmíněna zelenými investicemi

Rakousko, Dánsko, Irsko, Litva, Lucembursko a Španělsko zaslaly společný dopis adresovaný Evropské komisi, ve kterém požadují vytvoření dlouhodobého modelového scénáře počítajícího s výrobou energie v EU pouze z obnovitelných zdrojů. 
Ministři energetiky a životního prostředí šesti zemí Unie ve své výzvě požadují, aby Komise zvážila zpracování modelu, jehož implementace by fakticky zajistila, že se v Unii bude energie vyrábět pouze z obnovitelných zdrojů. V listopadu 2018 Komise totiž zveřejnila <a href="https://ec.europa.eu/environment/efe/news/leading-way-climate-neutral-eu-2050-2019-08-26_en" target="_blank" rel="noopener">osm scénářů</a> pro rok 2050, které různě modelují vývoj snižování emisí skleníkových plynů v Unii. Scénáře byly vytvořeny tak, aby byly v souladu s cíli Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015.
Žádný z těchto scénářů, které pokrývají možnosti od business-as-usual až k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050, však nezakomponoval model počítající s výrobou energie pouze z OZE. Pouze dva z těchto scénářů pak byly schopny EU dovést k uhlíkové neutralitě. Její dosažení bylo přitom v mezidobí přijato jako evropský cíl pro rok 2050.
V dopise státy vyzývají k vytvoření nového scénáře, který počítá se 100% obnovitelnou energií, především tedy v odvětví výroby elektřiny. Jeho vypracování bylo údajně slíbeno Ursulou von der Leyenovou při některém z interních jednání na půdě Komise. Ta zveřejnila minulý týden <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny" target="_blank" rel="noopener">nařízení o klimatu</a>, jehož cílem je, aby bylo dosažení cíle uhlíkové neutrality de facto povinností všech členských států.
Ministři států, kteří zaslali Komisi otevřený dopis, otevřeně kritizovali nové nařízení, které se dle nich příliš soustředí na různé druhy zpoplatnění uhlíkových emisí. Například dle lucemburského ministra energetiky Claude Turmese by přitom nejpodstatnější snížení emisí do roku 2050 mohla přinést právě opatření na zvýšení podílu energie z OZE a zlepšení energetické účinnosti. Dle něj by Komise měla vypracovat takovýto scénář, aby státy mohly transparentně porovnat různé možnosti, které jsou k naplnění cíle reálné.
Například Španělsko už ke konci roku 2018 <a href="https://www.theguardian.com/environment/2018/nov/13/spain-plans-switch-100-renewable-electricity-2050" target="_blank" rel="noopener">oznámilo</a>, že plán na zcela obnovitelnou elektroenergetiku již připravuje. Dále například i finská Lappeenranta University of Technology rovněž <a href="https://reneweconomy.com.au/renewables-super-grid-proposed-to-solve-europes-energy-dilemma-27302/" target="_blank" rel="noopener">představila</a> svůj vlastní model Evropy produkující 100 % elektrické energie z OZE, který zahrnoval vytvoření 20 energetických ostrovů propojených „super sítí“.

Státy EU požadují po Komisi vytvoření modelu počítajícího s energií pouze z obnovitelných zdrojů

Zákonodárci  Evropské unie změní text připravovaného zákona, dle kterého jsou projekty označovány za udržitelné. Dle nových změn může teoreticky tento titul získat také jaderná energetika. 
Zpravodajský server <a href="https://www.businesstimes.com.sg/government-economy/eu-lawmakers-tweak-proposed-rules-on-sustainable-investments">The Business Times</a> informoval, že zákonodárci z Evropské Unie odsouhlasili podporu nových pravidel pro udržitelné neboli „zelené projekty“. Minulý týden členské země odmítly s tímto tématem související zákon. Evropská Unie se nyní více soustředí na definici udržitelných projektů, které mají nárok na finanční podporu ze strany EU.
<h2>Udržitelné projekty</h2>
Změna pravidel má potenciál udělat z Evropské unie vedoucího hráče na rostoucím trhu z udržitelnými technologiemi, jehož hodnota má dosahovat 200 miliard dolarů. Nový plánovaný kompromis si získal podporu analytiků a enviromentálních skupin.
<blockquote>„Tato změna povzbudí trhy, aby se investice do udržitelných technologií staly mainstreamem,“ sdělil k prohlášení Evropské Unie pan Bas Eickhout, zelený zákonodárce, který vede vyjednávání za Evropský parlament.</blockquote>
Na druhé straně jeden ze zákonodárců Evropské unie označil změny v textu za pouhé „kosmetické“ úpravy.
<h2>Nový zákon</h2>
Minulý týden členské země odmítly připravovaný zákon ohledně finanční podpory zelených projektů. Proti se vyslovili spolu s Českem také Spojené Království, Francie, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko a Slovinsko. Důvodem byly obavy, že by novela zamezila finanční podporu jaderné energetice a projektům s „čistým“ uhlím, který by již nebyly označovány za zelené či udržitelné.
Nové znění textu v tomto ohledu nechává otevřené dveře, aby jaderná energetika mohla získat titul udržitelnosti. Nicméně někteří zákonodárci poukázali na nepravděpodobnost tohoto kroku, protože jádro neprojde takzvaným „no-harm“ testem. Detaily tohoto testu zatím nejsou známy.
Připravovaný zákon je prvním krokem k vytvoření rámcového systému pro označování investic jako udržitelných. Analytici obecně změnu textu přivítali. Díky tomu by mohl být přijatý zákon, který bude klíčem k přechodu na bezemisní energetiku do roku 2050.
Aby dle legislativy projekt získal označení „udržitelný“, bude muset jednoznačně přispívat k alespoň jednomu definovanému cíli a zároveň nesmí poškozovat ostatní cíle.
Autor úvodní fotografie: Guilhem Vellut

EU pozměnila znění pravidel pro označení projektů jako udržitelných

Evropská komise chystá nový zelený balíček, který se má především soustřeďovat na boj s globálním oteplováním a ochranou klimatu. V rámci balíčku se bude adresovat dekarbonizace sektoru zemního plynu a emise metanu, za které je plynárenský sektor z jedné čtvrtiny zodpovědný.
<h2>Připravovaný zelený balíček</h2>
Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce zvýšit cíle EU pro snížení emisí skleníkových plynů v roce 2030 ze současných 40 % na 50-55 % ve srovnání s rokem 1990.
<blockquote>„V dosažení tohoto cíle mohou emise metanu hrát značnou roli,“ prohlásila Mónika Zsigriová, členka Evropské komise pro obor energetiky.</blockquote>
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-turns-to-methane-emissions-in-fight-against-global-warming/">EURACTIV</a> informoval, že v rámci cíle se dostávají emise metanu do <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli/">popředí zájmu nového připravovaného baličku</a> s pravidly pro zemní plyn. S tímto balíčkem se pojí mnoho debat a celkově se probírá role zemního plynu v bezuhlíkové energetice Evropské unie.
Ze všech zdrojů metanu, emise spojené se zemním plynem jsou nejsnáze ovlivnitelné.
<h2>Metan může zemnímu plynu dělat problémy</h2>
Obecně se věří, že metan je zodpovědný za čtvrtinu globálního oteplování. Metan je mnohem silnější skleníkový plyn než CO2, ale s kratší životností. Jednoduše řečeno, podle organizace Environmental Defense Fund CO2 určuje, jak moc se planeta oteplí a metan určuje, jak rychle bude toto oteplení probíhat.
Plyn se dostává do ovzduší třemi způsoby: úniky, bezpečnostní ventilace a flaring (spalování u plynu, který nelze ekonomicky využít). Dle agentury EIA by se půlce těchto emisí dalo předejít nebo je snížit za téměř nulové náklady.
Emise metanu jsou Achillovou patu zemního plynu, což snižuje hodnotu celého sektoru v současném přechodu energetiky na enviromentálně přívětivější zdroje energie.
Část připravovaného balíčku <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje/">European Green deal</a> z dílny Evropské komise se bude zabývat dekarbonizací sektoru zemního plynu. Dle členky EK Zsigriové by metanová strategie EU měla být kompletní a pokrývat všechny výše zmíněné tři způsoby emitování metanu. Strategie by rovněž měla pokrývat celý životní cyklus <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropsky-cil-klimaticke-neutrality-roku-2050-zasahne-krome-uhli-i-plynarenstvi/">zemního plynu</a>.
Jako další zlepšení situace s emisemi metanu má být lepší monitorování. Využít se dají například nové satelitní technologie. A jako poslední bod Zsigriová uvedla vedoucí roli EU v oblasti ochrany klimatu.

EU se více soustředí na emise metanu v další fázi boje s globálním oteplováním

Evropská komise Ursuly von der Leyenové, která je ve funkci od 1. prosince, začala pilně pracovat na přípravě tzv. Evropského zeleného údělu – balíčku opatření zaměřených na ochranu klimatu a životní prostředí. Jeho hlavní body mají být představeny již 11. prosince. První draft rámcového balíčku je již na světě.
O přípravě nových předpisů v oblasti klimatu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu/" target="_blank" rel="noopener">náš web již před časem informoval</a>. Návrh nových opatření prozatím nemá  podobu konkrétních právních předpisů a nejde o konečnou verzi. Hlavní premisou série opatření je dosažení klimatické neutrality (tedy stav, kdy stejné množství emisí, které je vypuštěno, je i pohlcováno).
To může probíhat přirozeně – lesy, půdou či vodou, a nebo uměle, kdy je CO2 zachycen a následně zpracován nebo trvale uložen. Draft nyní předpokládá, že „nový evropský klimatický předpis“ zakotví tento cíl s termínem dosažení do roku 2050. Představen má být v březnu 2020.
<h2>Širší EU ETS, méně emisí</h2>
Draft dále uvádí, že do října 2020 Komise představí „komplexní plán“ na zvýšení cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 na alespoň 50 %, ideálně na 55 % (v současnosti je celoevropský cíl pro snížení emisí nastaven na 40 % ve srovnání s 1990).
V plánu je také rozšíření evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) na oblast námořní dopravy a zmenšení volné alokace povolenek pro letecké společnosti, které do systému již nyní spadají. Brusel také vyhodnotí možnost zahrnout silniční dopravu do systému emisního obchodování (v praxi by museli vykazovat a povolenky nakupovat nejspíš dodavatelé paliv).
<h2>Větší důraz na ochranu klimatu ve věcech financí a zdanění</h2>
Komise dále slibuje začlenění environmentálních principů do všech politik EU. Bude se snažit o dosažení souladu všech předpisů, tedy například i z oblasti obchodu či hospodářské soutěže, aby byla usnadněna implementace nového klimatického balíčku.
Komise také plánuje do června 2020 předložit akční plán pro zelené financování, stejně jako navrhnout revizi Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. Ty rámcově stanovují pravidla pro udělování státních dotací v této oblasti, včetně toho, co je dovolená a nedovolená podpora a co musí být Komisi notifikováno.
Další iniciativou nové předsedkyně Komise je revize směrnice o zdanění energetických produktů. Nová exekutiva navrhuje zrušení jednomyslného schvalování tohoto typu daňové legislativy. Draft naopak neobsahuje zmínku o zavedení hraničního cla na dovoz výrobků s vyšší uhlíkovou náročností, což by mohl být jeden z nástrojů k ochraně evropského průmyslu.

European Green Deal: První draft a co obsahuje

Od ledna nahradí palivo s téměř dvojnásobným podílem biosložky na slovenských čerpacích stanicích nejprodávanější benzin Natural 95. Nové palivo má Slovákům pomoci při plnění cíle snižování emisí CO2 v dopravě. V České republice má zavádění benzinu E10 začít až v průběhu příštího roku.
Natural 95 je v EU označován za palivo E5, což označuje podíl biosložky v něm obsažené. E10 má tak tento podíl dvojnásobný (obsahuje téměř 10 % biosložky). Především starší auta ale mohou mít s dlouhodobým užíváním tohoto paliva problémy, především pak ta vyrobená před rokem 2005. Průměrné stáří vozového parku na Slovensku je přitom 13,4 let. Benzín s větším množstvím bioetanolu má mít také negativní efekt na výkon a spotřebu vozidla.
Slovensko tímto reaguje na evropskou legislativu předepisující cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v dopravě. Do roku 2020 mají členské státy dosáhnout snížení o 6 % v porovnání s rokem 2010. Česká republika nyní cíl plní, Naturalu 95 se tak prozatím nezbavuje.
Legislativa EU ale striktně nestanovuje, jak mají státy cílů dosáhnout. Další cestou by mohlo být obecné větší rozšíření alternativních paliv jako LPG, CNG, bioplynu či elektřiny.  Na začátku tohoto roku také Evropský parlament schválil závazek států snížit emise CO2 u nových osobních automobilů o 37,5 % do roku 2030. Povinnost budou muset plnit výrobci automobilů.

Životní prostředí

Slovensko přechází z Naturalu 95 na palivo s vyšším obsahem biosložky

V polovině září <a href="https://oenergetice.cz/plyn/soud-eu-dal-za-pravdu-polsku-zrusil-rozsireni-kapacity-plynovodu-opal/" target="_blank" rel="noopener">rozhodl</a> Tribunál Evropského soudního dvora (ESD) o stížnosti Polska ohledně rozhodnutí Evropské komise o povolení rozšíření kapacity plynovodu OPAL. Evropský soud judikoval, že nebyl dostatečně aplikován princip solidarity – tedy že státy EU musí při rozhodování o energetických projektech na svém území brát v potaz i zájmy ostatních států a potažmo celé Unie. 
Stížnost Polska směřovala na souhlas Komise s původním rozhodnutím Německa, které znělo na povolení rozšíření kapacity plynovodu OPAL. Ten je součástí plynovodu Nord Stream 1 a přivádí plyn přímo západním státům EU. Obchází přitom Polsko i Ukrajinu a právě Polsko s rozhodnutím využít plynovod plně nesouhlasilo.
<h3>ESD: Státy musí při rozhodování myslet i na ostatní</h3>
Jedním z argumentů Polské republiky bylo právě neaplikování principu solidarity, který vychází ze čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Ten stanovuje, že
„V rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí má politika Unie v oblasti energetiky v duchu solidarity mezi členskými státy za cíl:
a) zajistit fungování trhu s energií;
b) zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii;
c) podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a
d) podporovat propojení energetických sítí.“
Případ<a href="https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2019-09/cp190107en.pdf"> T-883/16 Republic of Poland v. European Commission</a> nyní více rozpracovává, co vlastně princip solidarity v tomto článku znamená a jak Německo pochybilo, když jej nedostatečně aplikovalo. Aplikace zásady bude nyní vyžadovat, aby členské státy při všech svých rozhodnutích týkajících se trhu s energií (tedy například i výstavby nových kapacit), která by mohla mít přeshraniční dopad, zohlednily nejen své vlastní zájmy, ale také zájmy ostatních členských států a také Evropské unie jako celku.
<h3>Dopad rozsudku prozatím nelze jasně predikovat</h3>
Odborníci považují rozsudeko plynovodu  OPAL za zásadní a judikát by tak pravděpodobně mohl mít v příštím desetiletí významný dopad na vývoj evropského energetického práva. Členské státy již nebudou moci rozvíjet energetickou infrastrukturu a přitom ignorovat zásadní zájmy ostatních členských států. Případ OPAL rovněž poskytne právní podklad pro Evropskou komisi či členské státy pro podávání žalob proti těm členským státům, které zásadu porušují.
Mohlo by rozhodnutí případně omezit výstavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany? Jak náš web v předchozích dnech <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/babis-v-dukovanech-se-zacne-stavet-2029-blok-bude-dokoncen-2036/" target="_blank" rel="noopener">informoval</a>, dostavba první české jaderné elektrárny by měla započít v roce 2029, s plány ovšem již nyní vyslovilo nesouhlas Rakousko. Pokud by se právní praxe vyvinula směrem k širšímu výkladu čl. 194 SFEU a judikátu OPAL, při rozhodování o dostavbě by musely být brány v potaz i zájmy dalších členských států, a to včetně Rakouska, které se proti české jaderné energetice vyslovuje již dlouhou dobu. Náš jižní soused by také díky zářijovému rozsudku mohl mít silnější pozici při podání případné stížnosti k orgánům EU.