Portugalsko zahájilo 1. ledna 2021 své předsednictví v Radě EU. Jako velkou prioritu pak vnímá jednání o Evropském klimatickém zákoně, včetně schválení navrhovaného cíle pro snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, jak v minulém týdnu informoval server <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/deal-on-european-climate-law-is-big-priority-for-portugal-at-eu-helm/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>.
Dohody na konečném znění přímo závazného nařízení o <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu">Evropském klimatickém zákoně</a>, který bude implementovat zásady uvedené v Zelené dohodě pro Evropu, chce portugalské předsednictví dokončit do konce června. Zákon bude důležitý pro závazné stanovení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050 – tedy dosažení uhlíkové neutrality.
<blockquote>„Jsem si jistý, že během našeho předsednictví bude zákon schválen. Je to naše velká priorita na tento semestr, “ uvedl portugalský ministr životního prostředí a klimatu João Pedro Matos Fernandes, který ve čtvrtek 7. ledna informoval novináře.</blockquote>
Fernandes zároveň uvedl, že si je vědom nejednoduchosti nadcházejících jednání vzhledem k rozdílům mezi zeměmi v oblasti energetického mixu. Dodal také, že nelze očekávat, že všechny země Evropské unie budou do roku 2050 uhlíkově neutrální. Většina států by však měla k uhlíkové neutralitě alespoň směřovat, aby jí dosáhly v roce 2050, případně i dříve. U jednoho či dvou států pak lze očekávat, že neutrality v tomto roce nedosáhnou.
Dle portugalského předsednictví by jednání o konečném znění nařízení neměla být příliš složitá, vzhledem k tomu, že se vedoucí představitelé států v rámci Rady již dohodli na snížení o<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zvyseni-cile-snizeni-emisi-2030-lze-ocekavat-brzy-navod-dosazeni-az-pulce-roku-2021"> alespoň 55 %</a> do roku 2030. Předtím než se 55% cíl dostane do znění Klimatického zákona, a stane se tak právně závazným, bude třeba přesvědčit Evropský parlament. Ten přitom už nyní volá po navýšení cíle na 60 %.
Vyjednávání v rámci evropského předsednictví o podobě Klimatického zákona by měla začít již v březnu. Po jeho přijetí započnou práce na novém klimatickém legislativním balíčku. Ten bude obsahovat, mimo jiné, revizi EU ETS či nařízení o sdíleném úsilí. S jasně definovanými a závaznými cíli pro roky 2030 a 2050 by měly být, dle vyjádření Fernandese, revizní procesy jednodušší. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">První verze nařízení</a> byla Evropskou komisí publikována v březnu minulého roku.
Úvodní obrázek: Álvaro Millán

Legislativa EU

Portugalské předsednictví: Evropský klimatický zákon je na dohled

Po dlouhých nočních jednání oznámila minulý týden v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že zástupci států EU konečně <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_2389" target="_blank" rel="noopener">dosáhli shody</a> na navýšení cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 se emise mají snížit o 55 % ve srovnání s hodnotami v roce 1990.
Komise předložila návrh na navýšení cíle<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_1599"> již v září</a>. Jako hlavní důvod pro jeho přijetí bylo usnadnění dosažení cíle pro rok 2050 – tedy dosáhnout v rámci celé EU klimatické neutrality.
Pod vedením Německa, které v současnosti předsedá Evropské radě, se návrh konečně podařilo schválit v pátek 11. prosince. Navýšení cíle kritizují někteří zástupci Evropského parlamentu, pro které je číslo příliš nízké. Parlament bude v budoucnu prosazovat další navýšení cíle, a sice na 60 %.
Další představitelé Evropské unie výsledek naopak uvítali a upozornili, že bez něj by unijní státy jen těžko dosáhly svých závazků vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu.
Proti návrhu se výrazně vyjádřilo Polsko, země stále velmi závislá na uhlí. Polsko původně navrhovalo, že by cíl měl být stanoven pro všechny země zvlášť, a to v závislosti na jejich HDP. Návrh ale nakonec neprošel. V rámci dohod si ale Polsko vymohlo nadstandardní finanční podporu, která by měla státu pomoci v energetické transformaci.
Fond obnovy o velikosti 2,2 bilionů eur, jehož cílem bude, mimo jiné, poskytnout státům podporu v oblasti energetiky a klimatu, byl rovněž dojednán na pátečním jednání.
Navýšení cíle je vnímáno i jako odpověď na nedávno oznámené sliby dosáhnout uhlíkové neutrality ze strany Číny, či nový cíl Velké Británie, která si stanovila snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 68 %.
Výsledek jednání byl oznámen na Climate Ambition Summitu Organizace spojených národů, který se konal 12. prosince a který byl největším setkáním států a zájmových organizací od podepsání Pařížské dohody. Ta letos oslavila své již páté výročí.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Emise CO2

Zástupci států EU schválili navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030

Evropská unie se chystá na přechod na novou administrativu ve Spojených státech. Novému prezidentovi nabídne uzavření komplexní transatlantické zelené agendy, která má sloužit ke koordinaci postojů EU a USA v oblasti ochrany klimatu. 
Evropská komise agendu představila tento týden, jak informoval server <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-proposes-transatlantic-green-trade-agenda-in-wake-of-bidens-election/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>. Dokument je součástí širšího návrhu na obnovení vztahů mezi Evropou a Spojenými státy, které byly, především v oblasti ochrany klimatu, v předcházejících čtyřech letech poměrně napjaté. Oba partnery má přivést na cestu k nulovým emisím v roce 2050.
<blockquote>„Spolu s našimi partnery mohou EU a USA vést svět k zelené, oběhové, konkurenceschopné a inkluzivní ekonomice,“ uvedl Josep Borrell, místopředseda Evropské komise, při představení návrhu spolupráce mezi EU a USA.</blockquote>
Jednou z klíčových oblastí potenciální transatlantické spolupráce je připravované <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropske-uhlikove-clo-ma-byt-zpocatku-uvaleno-elektrinu-tezky-prumysl" target="_blank" rel="noopener">uhlíkové clo</a> (carbon border tax), jehož cílem by bylo zohlednit vyšší emise při výrobě či zpracování zboží, které bude dováženo ze zahraničí. Unie a USA by dle Komise mohly spolupracovat při nastavování tohoto opatření a také komunikaci s Mezinárodní obchodní organizací (WTO). Právě té by totiž uhlíkové clo na hranicích EU mohlo vadit.
V současnosti platí, že připracované uhlíkové clo by mělo být nejspíš od roku 2023 uvaleno na elektřinu dováženou ze třetích zemí, stejně tak na zboží energeticky náročného průmyslu. Následně by mělo být clo uvaleno na veškerý import do Evropské unie.
Mezi další návrhy balíčku pro společnou spolupráci EU a USA patří rovněž zavedení aliance pro zelené technologie a globální rámec pro udržitelné financování. Komise vidí v podpoře podpůrného rámce pro soukromé investice do zelených technologií na mezinárodní úrovni velký potenciál.
Zdroj úvodního obrázku: Flickr, Guilhem Vellut

Evropská Unie

EU navrhuje transatlantickou zelenou dohodu v oblasti mezinárodního obchodu

MAAE nově podniká online periodická hodnocení bezpečnosti jaderných provozů. Tato hodnocení jsou dobrovolná na žádost členských států. Nedávno MAAE dokončila s kladným závěrem virtuální hodnocení provozu v Litvě.
Tým integrovaného hodnocení dozorného orgánu (IRRS) dokončil na začátku prosince 17denní <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-concludes-virtual-mission-to-assess-safety-in">virtuální misi</a>, která hodnotila zavedení doporučení a návrhů z předchozí mise IRRS. Ta proběhla v roce 2016.
<a href="https://www.iaea.org/newscenter/pressreleases/iaea-mission-says-lithuania-committed-to-nuclear-and-radiation-safety-regulation-sees-challenges-ahead">Předchozí mise IRRS</a> trvala 12 dní. V té době Litva zvažovala výstavbu nového jaderného zdroje, takže se tým MAAE zaměřil zejména na možnosti výstavby. Tým expertů vyjádřil potřebu dalšího úsilí při zvládání všech činností spojených s výstavbou nového zdroje.
<figure id="attachment_90462" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-90462 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Ignalania-NPP-VATESI.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Ignalania-NPP-VATESI.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Ignalania-NPP-VATESI-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Ignalania-NPP-VATESI-725x408.jpg 725w" alt="Litevská jaderná elektrárna Ignalina, nyní ve fázi rozebírání" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Litevská jaderná elektrárna Ignalina, nyní ve fázi rozebírání Zdroj: VATESI</figcaption></figure>
Mise IRRS jsou navrženy tak, aby posílily efektivitu infrastruktury národních jaderných dozorů. Doporučení jsou založena na bezpečnostních doporučeních mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a dobrých provozních zkušenostech členských států.
Mise IRRS byla provedena na žádost Litevské vlády a experti navštívili <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-concludes-virtual-mission-to-assess-safety-in">organizace</a> The Star Nuclear Power Safety Inspectorate (VATESI) a centrum radiační ochrany (RSC).
Litevské organizace předvedly silné závazky k jaderné bezpečnosti a učinily aktivní kroky k zavedení doporučení a návrhů z mise v roce 2016. Litva dodala bezpečnostní normy do právního rámce, který také přepracovala, aby bylo možné zajistit větší účast veřejnosti při rozhodování dozorného oránu.
<blockquote>„Tým byl zejména ohromen tím, jak se od roku 2016 zlepšil odstupňovaný přístup. Ten umožňuje společnostem VATESI a RSC zaměřit se lépe na lokalizaci největších rizik,“ sdělil Anthony Hart, technický ředitel kanceláře dozorného orgánu Spojeného království.</blockquote>
Stále existuje prostor pro zlepšení zejména při dokončování některých opatření nezbytných pro řízení budoucí správy radioaktivních odpadů a jeho případného ukládání
<blockquote>„Zdokonalení infrastruktury radiační ochrany v Litvě je neustále probíhající proces,“ dodala Ramunė Marija Stasiūnaitienė, výkonná ředitelka organizace RSC.
„I když budeme v budoucnu čelit novým výzvám, jsme nadšení z kladného hodnocení našich úspěchů a úsilí.“</blockquote>
Závěrečná zpráva z mise bude poskytnuta litevské vládě v průběhu následujících 3 měsíců. Vláda zprávu poté uveřejní.
Litva v minulosti využívala jaderné elektrárny, ale dva reaktory <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-g-n/lithuania.aspx">RBMK-1500</a> v jaderné elektrárně Ignalina byly permanentně odstaveny v letech 2004 a 2009. Nyní probíhá jejich rozebírání. Do roku 2009 Litva vyráběla pomocí jaderné energie až <a style="font-size: 1rem;" href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-g-n/lithuania.aspx">70 % elektřiny.</a>
V roce 2007 Litva jednala se svými sousedy o výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě elektrárny Ignalina. V roce 2014 byl podepsán kontrakt s GE Hitachi, ale v roce 2017 se plány změnily poté, co se Rusko zavázalo vyvážet 1000 MW elektrických z Kalininské jaderné elektrárny.
V zemi probíhá výstavba zařízení pro správu a skladování použitého jaderného paliva. Kromě toho jsou radioaktivní zdroje používány při lékařských aplikacích, vědě a průmyslu.
Litevská mise byla zároveň první online organizovanou misí. Klasickou misi bohužel nebylo možné provést kvůli pandemii koronaviru COVID-19. Vzhledem k tomu byl harmonogram mise upraven. Celková délka trvání byla delší z důvodu online přenosu a synchronizace času v různých časových pásmech. Mezi experty bylo 7 senior expertů z Kanady, Finska, Nizozemí, Pákistánu, Slovinska a Spojeného království. Zbylých 5 členů bylo tvořeno experty z MAAE.
<blockquote>„Pomoc MAAE při posílení jaderné bezpečnosti nebyla pozastavena z důvodu pandemie,“ sdělil generální ředitel MAAE, Rafael Mariano Grossi.
„Pokud nařízení omezují naše experty v cestování, agentura přizpůsobí své činnosti tak, aby periodická hodnocení mohla být uskutečněna virtuálně. V tomto případě můžeme pokračovat v pomoci zemím v zavedení nejvyšších úrovní jaderné bezpečnosti i přes nařízená omezení.“</blockquote>
Zdroj náhledového obrázku: IAEA

Rychlé zprávy

MAAE využila virtuální setkání k hodnocení litevského jaderného programu

Jedním z nástrojů pro dosažení energeticko-klimatických cílů pro rok 2030, u kterých je nyní očekáváno <a href="https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/unie-by-mela-do-roku-2030-snizit-emise-o-60-procent-odhlasoval-vybor-evropskeho-parlamentu/">jejich zpřísnění</a>, je evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Dle zástupců je nyní zapotřebí systém posílit, aby byl schopen dosáhnout ambiciózních evropských cílů.
Předsedkyně Evropské komise v září oznámila záměr navýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % (Parlament navrhuje 60 %), Evropská unie pak má dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Dle zástupců států Unie v bruselských orgánech je nyní prioritou, aby byl upraven a posílen systém EU ETS, aby těchto cílů bylo možné dosáhnout. Obchodování s emisními povolenkami totiž Komise dlouhodobě propaguje jako svůj hlavní nástroj určený ke snižování emisí. O debatách probíhajících na půdě EU v tomto týdnu <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/the-eu-must-strengthen-ets-to-reach-its-2030-goals/" target="_blank" rel="noopener">informoval portál Euractiv</a>.
V souladu se <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs" target="_blank" rel="noopener">Zelenou dohodou pro Evropu</a> má v nadcházejícím roce nastat proces revizí jednotlivých energeticko-klimatických legislativ EU. V rámci vlny revizí je očekávána i novelizace směrnice o ETS. Portál Euractiv upozornil, že EU ETS nelze vidět jen jako nástroj pro regulaci emisí těch největších znečišťovatelů v Evropě, ale také jako zdroj financí. Příjmy z aukcí povolenek by, alespoň z určité části definované směrnicí, měly být použity na financování dalších opatření na snižování emisí.
<h2>Snížení počtu povolenek v oběhu nebo zařazení dalších sektorů do EU ETS</h2>
Utahování tzv. capu (snižování emisních povolenek v oběhu), či zařazení dalších sektorů do systému, to jsou jedny z navrhovaných řešení, jak EU ETS přizpůsobit k plnění ambicióznějších cílů. Aby bylo dosaženo například celkového snížení všech emisí o 60 %, EU ETS by musel do roku 2030 zajistit snížení emisí v rámci něj regulovaných odvětví o 66 až 71 % (jak<a href="https://www.cleanenergywire.org/news/eu-can-reduce-2030-emissions-60-percent-german-environment-agency" target="_blank" rel="noopener"> informoval server Clean Energy Wire</a>).  Jako sektory, které by EU ETS mohl nově pokrývat, jsou pak často skloňovány doprava a budovy, respektive individuální zdroje vytápění.
Jednání ohledně dalšího navyšování cíle mají pokračovat v prosinci. Komise plánuje navrhnout jednotlivé novelizace do června 2021. Půjde o většinu hlavních předpisů – směrnici o ETS, nařízení o společném úsilí, směrnici o energetické účinnosti či CO2 standardů pro automobily a lehké nákladní vozy.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Je další zpřísnění evropského systému obchodování s emisemi na dohled?

Evropští ministři životního prostředí se během minulého pátku domluvili na obrysech klimatického zákona EU, jehož cílem má být klimatická neutralita Evropské unie do poloviny tohoto století. Přesto však nechali cíl, který má být nastaven pro rok 2030, otevřený. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/eu-ministers-defer-2030-target-decision-to-december/1160479?fbclid=IwAR3TZEJZ6znLPmadtrX7LJJ7K9g5OKmDQFOLL9TP5Zg4-GCyzWhgEWK5feI" target="_blank" rel="noopener">Stanovit by se měl v prosinci letošního roku</a>.
Dle návrhu Německa, které v druhém pololetí letošního roku předsedá Radě EU, bylo dosaženo částečné shody v postoji členských států EU ke klimatické neutralitě, která má být německým předsednictvím reprezentována v rozhovorech s Evropským parlamentem a Komisí bez opozice. Jediné Bulharsko se zdrželo hlasování.
Závazek k dosažení cílů pro rok 2030 nebyl vysloven poté, co o jeho konkrétní výši a podobě na summitu Rady ministrů nebylo rozhodnuto. O plánu lídrů EU rozhodnout o nových klimatických cílech na summitu konaném od 10. prosince jsme psali <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/lidri-eu-maji-rozhodnout-zprisneni-klimatickych-cilu-prosinci-cr-muze-hlasovat">zde</a>.
Komise podala návrh na zvýšení klimatického cíle pro rok 2030, který je aktuálně nastaven na 40% snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990, na 55 %. Evropský parlament poté <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-60-roku-2030">podpořil</a> razantnější snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2030, a to na 60 % oproti roku 1990.
Většina ministrů životního prostředí během minulého pátku podpořila 55% cíl platný pro rok 2030 a žádný z ministrů nebyl proti dlouhodobému cíli Komise v podobě klimatické neutrality EU do roku 2050, přestože některé země východní Evropy vyjádřily obavy nad opatřeními, která budou nutná k rychlému zvýšení ambicí v nynější dekádě.
<blockquote>„Je nanejvýš důležité, aby nástroje, které navrhujeme, nevytvářely další zátěž, zvláště pro naše nejchudší obyvatele,“ uvedl Adam Guibourge-Czetwertynski, polský zástupce.</blockquote>
Rumunsko a Maďarsko také zdůraznily jejich zájem na tom, aby si členské státy EU samostatně a svobodně rozhodovaly o vlastním energetickém mixu a technologických zákazech.
Sporným bodem nadále zůstává, zda by se klimatická neutralita EU do roku 2050 měla dosáhnout samostatně, nebo kolektivně . Švédsko, Lucembursko, Španělsko, Dánsko a Rakousko uvedly, že národní závazky v oblasti uhlíkové neutrality jsou klíčové pro úspěch EU jako celku.

Ministři EU odložili rozhodnutí o klimatickém cíli pro rok 2030 na prosinec

EU dle své předsedkyně Ursuly von der Leyenové potřebuje systematický přístup k úspěšnému splnění ambiciózních cílů daných Zelenou dohodou pro Evropu a vytvoření férové a prosperující společnosti. Informaci <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/europe-needs-a-system-change-to-meet-green-deal-says-eu-chief/?fbclid=IwAR3brOQUbBKstndMab-h5JI-u-bR3TgCrO8g4CIgDCfJv5Z6kR1YZPBZFjY">uvedl server Euractiv</a>.
Předsedkyně EU tak reagovala na <a href="https://clubofrome.org/publication/a-system-change-compass-implementing-the-european-green-deal-in-a-time-of-recovery/">zprávu, kterou zveřejnil</a> v pátek think-tank <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_klub">Římský klub</a> a poradenská společnost SYSTEMIQ. Ty ve své zprávě stanovují vizi, jak by Evropa mohla dosáhnout svého cíle dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a využít k tomu i zotavení ekonomik po koronavirové krizi.
<blockquote>“Evropa má potenciál vyjít ze současné krize a stát se spravedlivější, prosperující, udržitelnou a odolnou společností,” uvedla Ursula von der Leyenová.</blockquote>
Poradce Kurt Vandenberghe, který je v Evropské komisi zodpovědný za aplikaci Zelené dohody, je toho názoru, že tato klimatická dohoda vyžaduje přehodnocení našich postojů k politice, způsobu práce a především našich zvyků a myšlenkového nastavení.
EU jako první z kroků pro implementaci Zelené dohody zavádí “<a href="https://www.systemiq.earth/system-change-compass/">kompas pro změnu systému</a>”, dokument, který identifikuje deset společenských prvků, které je potřeba předefinovat, aby bylo možné účinně stanovené cíle naplňovat.
Římský klub uvádí, že je potřeba přestat debatovat a začít jednat, a identifikuje 8 ekonomických systémů potřebných pro fungující společnost, energetiku, nezávadné potraviny a spotřební zboží.
Autoři jsou si ovšem vědomi, že se jedná o radikální a hluboké změny, které mohou přinést neúspěch a krach mnoha firem, pokud budou implementovány špatně, či jejich načasování bude nevhodné. Dobře si uvědomují, že takového změny nemohou být legislativně vynuceny, ale nejdřív je musí většina společnosti přijmout za své, jinak nikdy nezískají podporu a nebudou dodržovány.
Úvodní fotografie: Ursula von der Leyenová, zdroj: Europarl.europa.eu

Evropa potřebuje systémovou změnu, aby splnila Zelenou dohodu

Pozornost se po hlasování Evropského parlamentu, který odhlasoval dokonce ambicióznější cíl pro rok 2030 ve snížení množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší oproti roku 1990, než jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">navrhovala Komise</a> (o 55 % ), a to o <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">60 %</a>, obrací na Radu ministrů. Ta rozhodne o konečné podobě nových klimatických cílů.
<h2>Nový cíl pro rok 2030</h2>
<blockquote>„Jsme přesvědčeni, že nás Rada přivede zpět k “čistému“ 55% cíli. A jsem si jistý, že do toho půjdeme a podpoří jej většina,“ uvedl ještě před říjnovým summitem německý europoslanec Peter Liese po hlasování v Evropském parlamentu.</blockquote>
Podle Lieseho, který odhlasování 60% cíle kritizoval, je většina členských států EU pro 55% snížení emisí skleníkových plynů, a to i bez podpory Německa, které se dle jeho slov „drží při zemi“, jelikož aktuálně předsedá Radě.
Představitelé Komise se také, již při prezentaci svého návrhu, nechali slyšet, že si uvědomují, že bude obtížné, aby všechny členské státy EU schválily snížení emisí o 55 %, ale že přesto věří v jeho schválení.
<h2>Podpora nového emisního cíle</h2>
Jedenáct členských státu z celkových dvaceti sedmi vyjádřilo před summitem Rady ministrů svou podporu novému emisnímu cíli o hodnotě alespoň 55 % do roku 2030 <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/10/Joint-statement-EU-2030-target.pdf">ve společném prohlášení</a>.
<h2>Prosincový summit</h2>
15. října 2020 se lídři EU domluvili, že o nových klimatických cílech chtějí rozhodnout na summitu konaném 10. prosince 2020, aby bylo dostatek času pro sjednocení postoje EU v boji proti klimatickým změnám a vyjasnění některých souvisejících otázek.
Mezi ty se řadí například způsob rozdělení nového emisní cíle mezi jednotlivé  členské státy.
<blockquote>„Nejsme si jisti, ani přibližně, jaké by byly náklady jednotlivých států,“ uvedl zastupitel státu, který 55% cíl zatím nepodpořil a dále podotkl, že při dostatečné finanční podpoře států s vyšší uhlíkovou náročností, která by jim napomohla splnit cíle „nebudou stát v cestě konsensu.“</blockquote>
Na summitu nicméně všichni představitelé členských států <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vsichni-predstavitele-clenskych-zemi-eu-vcetne-cr-podporili-vyssi-emisni-cil/">vyjádřili</a>, včetně ČR, svou podporu 55 % cíli – za určitých podmínek.
<h2>Klimatická neutralita</h2>
Na nynějším summitu bylo <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-leaders-to-decide-tougher-climate-goal-in-december/">potvrzeno</a>, že klimatická neutralita EU do konce roku 2050 má být kolektivní, nikoli individuální, jak odhlasoval Evropský parlament. To byl například také požadavek ČR.
<blockquote>„Každá země má jiný energetický mix a to musíme vzít v potaz. Takže pokud se dohodneme na 55% snížení v průměru, tak s tím nemá Česká republika žádný problém. Některé státy by mohly [emise] snížit více. Ale my, Česká republika, toho nedosáhneme,“ uvedl český premiér Andrej Babiš.</blockquote>
Z ČR rovněž zaznělo, že by se 55% cil mohl podpořit za předpokladu, že Komise nebude blokovat vládní plány na podporu výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Zdroj úvodní fotografie: Yanni Koutsomitis, Flickr.com

Lídři EU mají rozhodnout o zpřísnění klimatických cílů v prosinci, ČR může hlasovat pro

Evropský parlament <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">hlasoval</a> 6. října letošního roku o aktualizaci klimatického cíle EU pro rok 2030 a podpořil snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 60 %, oproti aktuálně platným 40 %.
Zákonodárci na shromáždění EU odhlasovali navrhovanou změnu klimatického cíle pro rok 2030. Pro snížení emisí o 60 % bylo 352 poslanců, proti 326 a 18 se zdrželo hlasování.
Pro přijetí velice ambiciózního cíle <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2020-10-06-RCV_FR.pdf">hlasovali</a> také čeští poslanci – Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Stanislav Polčák a Tomáš Zdechovský. Hlasování se zdržel Luděk Neidermayer. Ostatní čeští europoslanci byli proti návrhu.
<a href="https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/snizeni-emisi-o-55-procent-do-roku-2030-je-pro-cesko-nerealne-rekl-ministr-havlicek.A200916_125043_energetika_lijk">Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka</a> je ovšem už snížení emisí o 55 % oproti roku 1990 tak, jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">v minulém měsíci představila Evropská komise</a>, pro Českou republiku nereálné.
Text bude předán ke konečnému schválení Radě ministrů, kde se scházejí ministři vlád všech zemí EU. Cílem EU je uzavřít jednaní do konce letošního roku.
Hlasování Parlamentu se uskutečnilo v rámci širšího hlasování o Klimatickém zákoně, jehož cílem je zakotvit do legislativy cíl EU být do roku 2050 klimaticky neutrální.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
<blockquote>„Můj pozměňovací návrh se nyní stává oficiálním stanoviskem Parlamentu,“ komentoval Pascal Canfin, francouzský europoslanec. „Jsme více než kdy jindy v čele s klimatickými ambicemi.“</blockquote>
Pravicové křídlo Evropského parlamentu po hlasování ovšem nejásalo a podotýkalo, že 60% cíl bude pro evropský průmysl příliš nákladný na realizaci.
Peter Liese, německý europoslanec, uvedl, že 60% cíl je „přehnaně ambiciózní“ a vyzval členské státy EU, aby podpořily 55% cíl navrhovaný Evropskou komisí, jelikož návrh Komise je „ambiciózní a realistický.“
<blockquote> „Lituji, že většina v Evropském parlamentu nepodpořila návrh Klimatického zákona od Evropské komise, ale hlasovala pro nadměrně ambiciózních 60 %,“ napsal Liese na Twitteru.</blockquote>
Poslanci hlasující proti zvýšení cíle na 60 % mimo jiné uvádějí, že takovéto snížení emisí skleníkových plynů by rovněž znamenalo ohrožení pracovních míst.
<blockquote>Aktivisté v oblasti životního prostředí naopak krok Evropského parlamentu přivítali. „Je potřeba ocenit přístup Evropského parlamentu pro zaujetí mnohem progresivnějšího postoje, než který představoval 55% návrh Komise,” uvedla WWF.</blockquote>
I přes ocenění práce Evropského parlamentu ovšem podotýkají, že ani 60% cíl není v souladu s Pařížskou dohodou a žádají alespoň 65% snížení emisí oproti roku 1990 do roku 2030.
Poslanci také odhlasovali, že každý členský stát EU dosáhne klimatické neutrality do konce roku 2050 individuálně. Alternativou bylo, že některým členským státům by bylo umožněno cíl splnit později, pokud by jej jiné státy splnily brzy.

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí skleníkových plynů o 60 % do roku 2030

Splnění nových klimatických cílů EU pro rok 2030, které navrhuje Evropská komise, si vyžádá transformaci energetického systému bloku, s opětovným zaměřením na obnovitelné zdroje energie a prohloubeným úsilím v redukci využívání fosilních paliv v budovách, dopravě a průmyslu, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/europes-new-climate-plan-heralds-energy-transformation/">nechala se slyšet</a> Evropská komise.
<h2>Nové cíle v oblasti klimatu pro rok 2030</h2>
<blockquote>„Změna klimatu je rozhodující výzvou tohoto století,“ uvedla komisařka pro energetiku Kadri Simsonová při představení návrhu nového klimatického plánu pro rok 2030 dne 17. září letošního roku. „Abychom se této výzvě postavili, potřebujeme dlouhodobou vizi i okamžité jednání.“</blockquote>
Ústředním bodem nového plánu Komise je snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2030 o 55 % v porovnání s rokem 1990, což představuje nárůst ve srovnání s aktuálním cílem o 15 %. Dle představitelů Komise povede tento krok ke klimatické neutralitě EU do roku 2050.
<blockquote>„Do roku 2030 by byla spotřeba uhlí snížena o více než 70 % v porovnání s rokem 2015, u ropy a plynu pak o více než 30 %, respektive 25 %,“ <a href="https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/eu-climate-action/docs/com_2030_ctp_en.pdf">uvádí se v návrhu Komise</a>.</blockquote>
<h2>OZE</h2>
Do roku 2030 by měly obnovitelné zdroje energie dosáhnout podílu na hrubé konečné spotřebě energie na úrovni mezi 38 % a 40 %. Cíl pro rok 2020, kterým je 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie, EU pravděpodobně splní, ale jen <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">díky kombinaci koronaviru a Brexitu</a>, jak informoval v březnu letošního roku například server ICIS.
Pro výrobu elektřiny by to znamenalo, že by se na ní obnovitelné zdroje energie podílely, jak podotýká Komise, z 65 % a více. V roce 2018 <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/iea-eu-zatim-neni-ceste-k-tomu-aby-splnila-sve-klimaticke-cile-rok-2030">dosáhl</a> podíl OZE na výrobě v rámci EU 32 %.
Podle Komise lze „největšího a nákladově nejefektivnějšího snížení emisí“ dosáhnout u budov, a právě při výrobě elektrické energie. Dosažitelné snížení emisí CO₂ je v těchto sektorech, dle jejich propočtů, 60 % a více oproti roku 2015.
<blockquote>„Mnoho domácností je stále vytápěno zastaralými systémy využívajícími znečisťující fosilní paliva, jako je uhlí nebo topný olej,“ podotýká Komise.</blockquote>
Komise se proto chce zaměřit mimo jiné i na renovace budov, jejich inteligentní řízení a integraci obnovitelných zdrojů energie.
<h2>EU ETS</h2>
Aby se dosáhlo nového cíle, větší míry snížení emisí skleníkových plynů (o 55 % oproti roku 1990), plánuje Komise předložit návrh revize systému EU ETS, a to do června příštího roku. Systém EU ETS bude i nadále dle Franse Timmermanse, místopředsedy Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, primárním nástrojem EU motivujícím společnosti snižovat množství vypouštěných emisí. Revize by mohla obsahovat rozšíření systému také na další oblasti, dopravu a budovy.
<blockquote>„Nikdy jsem neskrýval svůj skepticismus ohledně začlenění silniční dopravy do systému EU ETS,“ pronesl Timmermans v souvislosti se sociálními dopady na spotřebitele a domácnosti. „Ale protože jsme v Komisi technologicky neutrální, jsem připraven nechat se přesvědčit, pokud studie ukáže, že to je efektivní způsob, jak snížení emisí dosáhnout.“</blockquote>
V reakci na prohlášení Komise ze dne 16. 9. 2020, kde zástupci uvedli, že jsou si vědomi, že bude obtížné, aby snížení emisní o 55 % schválily všechny členské státy EU, povolenky oslabily. Přičemž jejich další propad pokračoval po zveřejnění dopadové studie v následujícím dni, která neobsahovala dostatek konkrétních návrhů přímo souvisejících se systémem EU ETS. Komise také zvažuje možnost jednorázového snížení emisního stropu a „přísnější“ <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/ets/cap_en">lineární redukční faktor</a>, ale až od roku 2026, což mělo na cenu povolenky také dopad.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600948445.json“}