Energetický regulační úřad (ERÚ) reaguje na současnou koronavirovou krizi změnou cenových rozhodnutí v elektroenergetice a plynárenství. ČTK to dnes řekl mluvčí úřadu Michal Kebort. Úprava podle něj mimo jiné řeší problém takzvané rezervované kapacity, kterou kvůli opatřením proti nákaze nemohou využít velcí odběratelé energie. Jde například o organizátory veletrhů, sportovních akcí nebo firmy, které musely nenadále přerušit výrobu. Podle předsedy rady ERÚ Stanislava Trávníčka činí dopady pandemie na regulované subjekty v energetice už dnes stovky milionů korun.
Změny jsou podle úřadu pouze dočasné, platí od dubna do června letošního roku. ERÚ bude v tomto období situaci dále vyhodnocovat a podle Keborta je v případě potřeby připravený platnost opatření prodloužit. &#8222;Z pohledu regulátora je vydání změnových cenových rozhodnutí v průběhu roku mimořádným krokem. Ospravedlňuje ho ale mimořádná situace &#8211; vyhlášení nouzového stavu i pandemie covid-19 samotná,&#8220; řekl dnes Trávníček.
Úřad uvedl, že nová rozhodnutí mimo jiné umožní odběratelům elektřiny z řad podnikatelů flexibilně upravovat svou rezervovanou kapacitu v závislosti na rychle se měnících potřebách. Odběratelé elektřiny z hladiny vysokého napětí budou moci měnit roční rezervované kapacity častěji než jednou za dvanáct měsíců, jak tomu bylo doposud. Dočasně také není sjednávána měsíční rezervovaná kapacita. Odběratele na hladině nízkého napětí pak mohou od dubna do června měnit svou distribuční sazbu jednou za kalendářní měsíc.
U plynu pak bude pro velkoodběratele, střední odběratele a maloodběratele z řad podnikatelů platit, že jestliže jejich spotřeba v dubnu až červnu 2020 klesne proti stejnému měsíci předcházejícího roku o 40 procent nebo více, použije se pro výpočet platby za rezervovanou kapacitu její hodnota na dobu neurčitou (podle smlouvy odběratele s distributorem) pro daný plynárenský měsíc snížená o 20 procent. Zákazníci nemusí o tuto dočasnou úlevu podle ERÚ žádat, provozovatel distribuční soustavy jim ji poskytne automaticky.
<figure id="attachement_9738" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/crop-87506-elektromer.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/crop-87506-elektromer.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Každý náš krok musíme posuzovat v kontextu nákladů. Dopady pandemie na regulované subjekty v energetice už dnes &#8211; nehledě na vydání či nevydání předmětných cenových rozhodnutí &#8211; dosahují stovek milionů korun, které budeme muset ze zákona kompenzovat v korekčních faktorech v následujících letech. I proto jsou opatření přijímána na omezenou dobu a jsou průběžně vyhodnocována. Veškeré naše návrhy navíc i v této vypjaté době provázejí standardní konzultační procesy,&#8220; dodal Trávníček.</blockquote>
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor dnes označil rozhodnutí ERÚ za výjimečný krok ve výjimečné situaci. &#8222;Mnozí spotřebitelé museli zcela zastavit či významně omezit výrobu a tím svou spotřebu energií, platba za nepotřebnou kapacitu by je ještě dále poškodila,&#8220; řekl dnes ČTK. &#8222;Snížené regulované platby znamenají nižší příjmy pro distribuční společnosti. Regulátor má ale povinnost chránit nejen zájmy odběratelů, ale také dbát na udržení přiměřeného finančního zdraví regulovaných společností. V příštím období tento výpadek výnosů bude tedy nutné zohlednit,&#8220; dodal Gavor, který působ i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Největším dodavatelem elektřiny pro firemní sektor v Česku je firma ČEZ ESCO ze skupiny ČEZ. &#8222;Jsme rádi, že ERÚ přišlo s rychlou změnou cenového rozhodnutí, která pomůže firmám a zákazníkům snížit náklady na odebírané energie. Firmy, které omezily výrobu a snížily spotřebu, by čelily nepřiměřeným a zbytečným nákladům, kterým se podařilo tímto rychlým krokem zabránit. Sami jsme připravili další úlevy jako odklady splatnosti, snížení záloh a bezúročné splátkové kalendáře,&#8220; uvedl dnes generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Energetika v ČR

ERÚ reaguje na dopady covid-19 na firmy, mění cenová rozhodnutí

Ústavní soud odmítl poslanecký návrh na zrušení dvou loňských cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), chyběly mu prý pádné argumenty. Pod návrh se podepsalo 27 poslanců SPD, KSČM a také Jaroslav Foldyna zvolený za ČSSD. Předseda SPD Tomio Okamura už dříve novinářům řekl, že ceny energií narostly, aniž pro to byl právní důvod, a měly by se vrátit na úroveň roku 2018.
Soud návrh označil za zjevně neopodstatněný. Byl prý na hranici projednatelnosti s ohledem na &#8222;absenci takřka jakékoliv argumentace, jež by byť jen teoreticky mohla vést Ústavní soud k závěru o naplnění podmínek pro zrušení cenových rozhodnutí&#8220;.
<blockquote>&#8222;Není přitom na Ústavním soudu, aby zcela suploval roli navrhovatelů a domýšlel vlastní argumentaci, na jejímž základě by napadené akty podroboval přezkumu,&#8220; uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.</blockquote>
Stížnost spojená s návrhem jako svůj hlavní cíl zmiňovala &#8222;zajištění dostupné a bezpečné energie, zamezení energetické chudoby&#8220;. Úřad podle stěžovatelů ve dvou cenových rozhodnutích porušil energetický zákon, podle kterého má zejména chránit oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů. Kvůli rozhodnutím úřadu podle stížnosti stouply koncové ceny elektrické energie milionům lidí v Česku.
<figure id="attachement_2047" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/plynovy-kotel.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/plynovy-kotel.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Sporné cenové rozhodnutí nepodepsal člen rady ERÚ Rostislav Krejcar ani tehdejší předseda rady Vratislav Košťál. Krejcar tehdy ČTK řekl, že regulovaná část ceny za distribuci elektřiny, kterou ERÚ určuje, mohla být nižší. Košťál následně rezignoval na svoji funkci, odůvodnil to vzájemnými spory členů rady.
Regulovaná složka tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny a asi čtvrtinu konečné ceny plynu. Jsou v ní zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečných cen určují dodavatelé. Vláda přímý vliv na cenu nemá, ERÚ je nezávislým úřadem. Nepřímo může kabinet ovlivňovat ceny výběrem členů rady úřadu nebo stanovením energetické politiky.
Analytici už dříve odhadli, že během letošního roku mohou některým lidem vzrůst meziročně náklady na energie až o několik tisíc korun ročně. Důvodem je podle nich strmý růst velkoobchodních cen v loňském roce, způsobený mimo jiné zdražením emisních povolenek.

Ústavní soud odmítl návrh poslanců na zrušení cenových rozhodnutí ERÚ

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) musel kvůli usnesení Spolkového soudního dvoru <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2018/20181212_TVO.html;jsessionid=E2B5AD470776BB18B3B505F0DDAA6CD2?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">značně omezit množství zveřejňovaných údajů</a> spojených s výpočtem výše regulovaných poplatků, které spotřebitelé platí za používání energetických sítí. Rozhodnutí nejvyššího německého soudu tak jde proti trendu vyšší transparentnosti při stanovování regulovaných plateb.
Německý Spolkový soudní dvůr na začátku týdne nařídil tamnímu síťovému regulátorovi přestat uveřejňovat údaje nezbytné pro kontrolu správnosti nastavení síťových poplatků, které spotřebitelé platí za odebranou elektrickou energii a zemní plyn.
Problém vychází ze sporného paragrafu <a href="https://www.gesetze-im-internet.de/aregv/" target="_blank" rel="noopener">vyhlášky</a>, který umožnil regulátorovi zvýšit transparentnost procesu stanovování výše síťových poplatků zveřejněním neanonymizovaných dat. Správnost dosavadního postupu při zveřejňování dat však podle regulátora potvrdily mnohé regionální soudy.
<blockquote>
&#8222;Vzhledem k usnesení soudu bude náš cíl v podobě zvýšení transparentnosti síťových plateb prozatím značně těžší,&#8220; komentoval situaci Jochen Homann, prezident německého regulátora BNetzA.
</blockquote>
Rozhodnutí soudu sice nezakazuje regulátorovi zveřejňovat úplně všechna data, nicméně se jedná o data zásadní. Regulátor tak může i nadále uveřejňovat výnosové limity, ale hodnoty jako regulační báze, prémie ke kapitálovým nákladům či další výdaje již ne.
<figure id="attachment_58017" style="width: 1120px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58017" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Prumerna-cena-elektricke-energie-pro-evropske-domacnosti-v-2018H1.png" alt="Vzhledem k vysokým příspěvkům na obnovitelné zdroje platí německé domácnosti za elektřinu druhou nejvyšší cenu v Evropě. Zdroj: Eurostat - srovnání cen elektrické energie pro evropské domácnosti v první polovině roku 2018" width="1120" height="740" /><figcaption class="wp-caption-text">Vzhledem k vysokým příspěvkům na obnovitelné zdroje platí německé domácnosti za elektřinu druhou nejvyšší cenu v Evropě. Zdroj: Eurostat &#8211; srovnání cen elektrické energie pro evropské domácnosti v první polovině roku 2018</figcaption></figure>

Německo

Německo proti proudu transparentnosti: Soud zakázal regulátorovi zveřejňovat údaje k výpočtu síťových poplatků

Kromě výrazného zdražení silové elektřiny kvůli prudkému růstu cen na velkoobchodních trzích stoupnou od nového roku i regulované platby za distribuci. S vyšší cenou elektřiny od nového roku tak musí počítat i odběratelé, kteří mají u svého dodavatelé zafixovanou komoditní cenu složky. V případě distribuce zemního plynu většina odběratelů naopak mírně ušetří, vzhledem k růstu komoditní složky si i tak oproti letošnímu roku připlatí.
Podle <a href="http://www.eru.cz/cs/-/energeticky-regulacni-vestnik-11-2018" target="_blank" rel="noopener">cenového rozhodnutí pro rok 2019</a>, které vydal Energetický regulační úřad v tomto týdnu, si od nového roku většina odběratelů připlatí za distribuci elektrické energie. Kromě růstu komoditní složky, kdy někteří dominantní dodavatelé již oznámili zdražení a další budou s velkou pravděpodobností brzy následovat, tak odběratelé elektrické energie musí počítat i s růstem cen za distribuci.
Zdražení distribuce se dotkne jak maloodběratelů z řad firem (sazby C) a domácností (sazby D), tak i velkoodběratelů připojených do distribučních sítích na hladině vysokého napětí. Podle distribuční oblasti si tak maloodběratelé z řad domácností a firem s nejběžnějšími, jednotarifními sazbami od příštího roku připlatí za každou odebranou MWh, stejně jako za stálé měsíční platby několik procent.
Pro domácnosti se spotřebou v řádu jednotek MWh to bude znamenat nárůst roční platby o několik set korun. Pokud si však zavčas nezafixovaly svou cenu u dodavatele a elektřinou ohřívají vodu nebo vytápějí svůj dům či byt, budou muset počítat s růstem v řádu až tisíců korun.
Co naopak od ledna zlevní, je <a href="http://www.eru.cz/cs/-/energeticky-regulacni-vestnik-10-2018" target="_blank" rel="noopener">cena za systémové služby</a>, která poklesne z letošních 93,63 Kč/MWh na 76,19 Kč/MWh v příštím roce. Stejně tak klesne i výše příspěvku na podporované zdroje stanovená na základě hodnoty rezervovaného příkonu či velikosti jističe, a to o 10 %. Tuto změnu pocítí zejména velkoodběratelé, jelikož pro většinu domácností se platba na podporované zdroje řídí stropem ve výši součinu celkové spotřeby elektřiny a hodnoty 495 Kč/MWh, která se ani v příštím roce nijak nezmění.
<h2>Distribuce plynu od nového roku zlevní, ceny dodavatelů však rostou</h2>
Na rozdíl od elektrické energie, kde cena za distribuci poroste ve všech regionálních distribučních soustavách, bude změna distribučních plateb za odběr zemního plynu záviset na tom, ke které soustavě jsou odběratelé připojeni. V Praze budou muset odběratelé plynu v příštím roce počítat s nepatrným nárůstem, <a href="http://www.eru.cz/cs/-/cenove-rozhodnuti-c-6-20-3" target="_blank" rel="noopener">zatímco ve zbytku Česka tyto platby mírně zlevní</a>.
Změny se nicméně pohybují jak v případě platby za odebraný plyn i u stálých měsíčních poplatků v řádu korun, a tudíž je odběratelé nijak významně nepocítí. Stejně jako v případě elektřiny tak bude změna ceny ovlivněna především komoditní složkou, která u mnoha dodavatelů od nového roku poroste.

Platby za distribuci elektřiny od ledna opět vzrostou, na plynu odběratelé mírně ušetří

Evropská komise obnovila snahy postupně zrušit regulované ceny za dodávku elektrické energie. Argumentuje přitom, že regulované ceny deformují trh a zpomalují transformaci na čistou energetiku. Některé členské země EU jsou ovšem skeptické. To vedlo k tomu, že Komise chce umožnit regulovat ceny pouze dočasně a na základě společné unijní definice energetické chudoby. Informoval o tom portál <a style="font-weight: bold" href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/energy-poverty-hinders-eu-push-to-end-regulated-electricity-prices/">Euractiv</a>.
Součástí energetického legislativního balíčku, který Komise předložila v listopadu 2016, bylo postupné upouštění od regulovaných cen energie, které jsou pod výrobními náklady. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/polsko-chce-snizit-dopad-zdrazovani-elektriny-na-domacnosti/">Cenová</a> regulace podle Komise omezuje rozvoj efektivní konkurence, odrazuje investice a vstup nových hráčů na trh.
<h2>Regulace cen je politicky citlivé téma</h2>
Téma regulace cen je ovšem politicky velmi citlivé téma. Třináct zemí EU má stále plně regulované ceny elektřiny. Jejich argumentem často je, že se vlády obávají vysokých účtů za energie, či se snaží předcházet energetické chudobě.
<blockquote>
„Regulované ceny energie byly zavedeny, když začal být elektroenergetický systém organizován jako monopol. A když existuje monopol, jako tomu bylo v 50. a 60. letech, tak existuje možnost, že monopol zneužije své moci a stanoví vyšší ceny pro spotřebitele.“ 
Pellerin-Carlin, ředitel energetického centra v Institutu Jacquesa Delorse
</blockquote>
Dnes podle Pellerin-Carlina regulované ceny především pomáhají stávajícím hráčům na trhu. Tyto ceny podle něj drží potenciální konkurenci mimo trh, neboť tlačí dolů investice. Kupříkladu ve Francii jsou regulované ceny pro spotřebitele nižší než výrobní náklady, což je jedním z důvodů, proč je EDF vysoce zadlužená.
<h2>Zranitelní spotřebitelé</h2>
Původní návrh <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/evropska-komise-zaluje-nemecko-madarsko-za-nevyhoveni-tretimu-energetickeho-balicku/">Komise</a> byl postupně opustit od regulovaných cen do 5 let pro všechny spotřebitele s možností prodloužení této periody za specifických podmínek. Členské země ovšem toto odmítly. Evropský parlament pak hlasoval pro období 5 let obecně a 10 let pro zranitelné spotřebitele.
V současnosti se vyjednává reforma trhu s elektřinou a jednou z řešených otázek jsou i regulované <a href="http://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ocekavane-vysoke-teploty-zpusobuji-rust-cen-elektriny-nasledujici-mesic/">ceny</a>. Komise nyní předložila dvě možnosti. Zaprvé buď 7leté přechodné období pro postupné opuštění regulovaných cen pouze pro zranitelné spotřebitele, nebo, zadruhé, vůbec žádnou přechodnou fázi.
Problémem je, že první možnost by vyžadovala unijní definici zranitelných spotřebitelů, která nyní neexistuje. Chápání zranitelných spotřebitelů neboli energetické chudoby se v jednotlivých členských státech přitom velice odlišuje. Nejchudší domácnosti ve Švédsku platí za energii 3 % celkových výdajů, zatímco na Slovensku je to více než 23 %. Vytvořit společnou definici nebude snadné. Sociální politika je v kompetencích členských zemí, jež si vytvořily své definice energetické chudoby, která identifikuje, které domácnosti mají nárok na sociální příspěvky.
Podle některých je zároveň důležité zamezit tomu, aby byla energetická chudoba zneužita k ponechání regulovaných cen. Podle Pellerin-Carlina nejsou regulované ceny, které platí pro celou populaci, vhodným způsobem, jak řešit energetickou chudobu. Renovace budov a zvyšování jejich energetické účinnosti v kombinaci s výrobou energie z obnovitelných zdrojů přímo u spotřebitelů jsou podle něj mnohem efektivnější způsob, jak snížit účty za energii.

Evropská Unie

Evropská komise chce zrušit plně regulované ceny elektřiny, státy se obávají energetické chudoby

Ve Spojeném království by do konce tohoto roku měl začít platit nový systém regulující ceny energií pro konečné zákazníky. Nastavení cenového stropu, který zřejmě ovlivní ceny energií pro miliony domácností, zatím nemá stanoveny přesné parametry. Dle politiků jde o způsob jak zamezit okrádání zákazníků energetickými společnostmi. Cenová regulace by přitom mohla naopak vést k nárůstu cen.
Do konce roku by měl být ve Spojeném království zaveden cenový strop (price cap) pro dodávku energií. Jde o jeden z předvolebních slibů, na kterém našly shodu obě hlavní politické strany (Konzervativní strana i Strana práce &#8211; Labour). Dle několikaletého <a href="https://www.gov.uk/cma-cases/energy-market-investigation">šetření</a> Competition and Markets Authority (<a href="https://www.gov.uk/government/organisations/competition-and-markets-authority">CMA</a>, obdoba českého <a href="http://www.uohs.cz/">UOHS</a>), přepláceli britští zákazníci vlivem nevhodně zvoleného tarifu 1,4 mld. GBP každý rok. V současnosti opoziční levicová Strana práce (Labour) přitom <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/znarodneni-britske-prenosove-soustavy-by-zbrzdilo-rozvoj-oze-tvrdi-sef-national-grid/">dále </a>navrhovala i převedení soukromých energetických firem pod státní kontrolu.
<figure id="attachment_25754" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-25754" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Theresa-May-512x342.jpg" alt="Theresa Mayová, která se 13. července stala premiérkou Spojeného království. Zdroj: Policy Exchange" width="512" height="342" /><figcaption class="wp-caption-text">Premiérka Spojeného království, Theresa May. Zdroj: Policy Exchange</figcaption></figure>
<h2>Rozsah a detaily stále v mlze</h2>
Parametry případné <a href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/cenova-regulace-cast-1-definice-duvody-historicky-vyvoj/">cenové regulace</a> zatím stále nejsou vyjasněny. Podle prohlášení britského regulačního úřadu <a href="https://www.ofgem.gov.uk/">Ofgem</a> budou parametry i výše stropu zveřejněny v průběhu letošního září. Do konce roku by pak měl být limit zaveden. 
Jednou z <a href="https://www.citizensadvice.org.uk/about-us/how-citizens-advice-works/media/press-releases/citizens-advice-hails-the-energy-price-cap-legislation-as-an-important-step-towards-an-energy-market-that-works-better-for-consumers/">možností</a>, jak by mohla regulace vypadat, byl návrh na rozšíření již platného cenového stropu. Ten je v současnosti aplikován u zákazníků s kreditovým systémem plateb za energie (<a href="https://www.energy-uk.org.uk/policy/prepayment-meters.html">PPM</a>). PPM funguje podobně jako v Česku známé předplacené karty u mobilních operátorů. Dodávka energií je zde limitována předem zaplaceným kreditem. Podle návrhu CMA by mohl být tento cenový limit rozšířen i na zranitelné zákazníky, kteří jsou součástí programu Warm Home Discount (<a href="https://www.gov.uk/the-warm-home-discount-scheme/energy-suppliers">WHD</a>). Ze strany CMA šlo o preferovanou variantu před celoplošnou regulací.
<h2>EU proti regulaci cen</h2>
Politiky je ovšem preferována varianta, kdy by Ofgem stanovil cenový strop u tzv. standardních tarifů (<a href="https://www.simplyswitch.com/energy/guides/standard-variable-tariffs/">SVT</a>), které jsou ve Spojeném království využívány nejčastěji. Tuto variantu <a href="https://www.bbc.co.uk/news/business-41499483">zmiňovala</a> na předvolebních tiskových konferencích i současná premiérka Theresa Mayová. Ta mluvila o úspoře ve výši až 100 GBP z účtů za energie pro 17 milionů domácností. Při současném směnném kurzu by tak šlo pro domácnost o úsporu 2865 Kč.
<figure id="attachment_20701" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-20701" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Regulation-512x358.jpg" alt="" width="512" height="358" /><figcaption class="wp-caption-text">Po téměř 30 letech od deregulace energetiky Spojeného království se regulované ceny opět vrací.</figcaption></figure>
Ofgem má za úkol připravit cenový strop a provádět jeho pravidelnou aktualizaci každých 6 měsíců. Podle zákonů EU je ovšem možné zavést cenovou regulaci pouze dočasně. Vláda proto nejspíše uplatní stejný argument jako již dříve u zákazníků s PPM. Zde vláda stanovila konec regulace na rok 2020, kdy má být dokončena náhrada současných měřidel novými <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/pomahaji-chytre-elektromery-setrit-penize-britanii-slibovane-uspory-neprinasi/">smart metery</a>.
<h2>Vliv na cenu energií</h2>
Podle představitelů dotčených společností není cenová regulace dobrým nápadem. Argumentují především <a href="https://home.kpmg.com/content/dam/kpmg/uk/pdf/2017/07/what-would-a-price-cap-mean-for-the-energy-market.pdf">příklady z jiných zemí</a>, kde zavedení cenové regulace odstranilo motivaci jednotlivých dodavatelů soutěžit o co nejnižší cenu pro zákazníky. Většina dodavatelů pak nastavila své ceny na hodnotu odpovídající regulaci. Zavedení cenového stropu tak může teoreticky vést k dalšímu růstu cen.
V současnosti je <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Electricity_price_statistics">dle dat Eurostatu</a> cena energií pro zákazníky ve Spojeném království nižší než v jiných zemích západní Evropy. Ceny energií ovšem tento rok rostou, podobně jako <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/cena-nejblizsiho-rocniho-kontraktu-elektrinu-prekonala-5-letech-40-emwh/">v dalších zemích</a>. Důvodem je nárůst cen paliv (ropa, uhlí, plyn) a rostoucí <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/cena-povolenek-pokorila-10lete-maximum-tahne-poptavka-sektoru-vyroby-elektriny/">cena emisních povolenek</a>. Všech šest hlavních dodavatelů energií ve Spojeném království (&#8222;Big six&#8220;) již během roku oznámilo nárůst cen pro konečné zákazníky.