Zákonodárci  Evropské unie změní text připravovaného zákona, dle kterého jsou projekty označovány za udržitelné. Dle nových změn může teoreticky tento titul získat také jaderná energetika. 
Zpravodajský server <a href="https://www.businesstimes.com.sg/government-economy/eu-lawmakers-tweak-proposed-rules-on-sustainable-investments">The Business Times</a> informoval, že zákonodárci z Evropské Unie odsouhlasili podporu nových pravidel pro udržitelné neboli „zelené projekty“. Minulý týden členské země odmítly s tímto tématem související zákon. Evropská Unie se nyní více soustředí na definici udržitelných projektů, které mají nárok na finanční podporu ze strany EU.
<h2>Udržitelné projekty</h2>
Změna pravidel má potenciál udělat z Evropské unie vedoucího hráče na rostoucím trhu z udržitelnými technologiemi, jehož hodnota má dosahovat 200 miliard dolarů. Nový plánovaný kompromis si získal podporu analytiků a enviromentálních skupin.
<blockquote>„Tato změna povzbudí trhy, aby se investice do udržitelných technologií staly mainstreamem,“ sdělil k prohlášení Evropské Unie pan Bas Eickhout, zelený zákonodárce, který vede vyjednávání za Evropský parlament.</blockquote>
Na druhé straně jeden ze zákonodárců Evropské unie označil změny v textu za pouhé „kosmetické“ úpravy.
<h2>Nový zákon</h2>
Minulý týden členské země odmítly připravovaný zákon ohledně finanční podpory zelených projektů. Proti se vyslovili spolu s Českem také Spojené Království, Francie, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko a Slovinsko. Důvodem byly obavy, že by novela zamezila finanční podporu jaderné energetice a projektům s „čistým“ uhlím, který by již nebyly označovány za zelené či udržitelné.
Nové znění textu v tomto ohledu nechává otevřené dveře, aby jaderná energetika mohla získat titul udržitelnosti. Nicméně někteří zákonodárci poukázali na nepravděpodobnost tohoto kroku, protože jádro neprojde takzvaným „no-harm“ testem. Detaily tohoto testu zatím nejsou známy.
Připravovaný zákon je prvním krokem k vytvoření rámcového systému pro označování investic jako udržitelných. Analytici obecně změnu textu přivítali. Díky tomu by mohl být přijatý zákon, který bude klíčem k přechodu na bezemisní energetiku do roku 2050.
Aby dle legislativy projekt získal označení „udržitelný“, bude muset jednoznačně přispívat k alespoň jednomu definovanému cíli a zároveň nesmí poškozovat ostatní cíle.
Autor úvodní fotografie: Guilhem Vellut

Evropská Unie

EU pozměnila znění pravidel pro označení projektů jako udržitelných

Evropská komise Ursuly von der Leyenové, která je ve funkci od 1. prosince, začala pilně pracovat na přípravě tzv. Evropského zeleného údělu – balíčku opatření zaměřených na ochranu klimatu a životní prostředí. Jeho hlavní body mají být představeny již 11. prosince. První draft rámcového balíčku je již na světě.
O přípravě nových předpisů v oblasti klimatu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu/" target="_blank" rel="noopener">náš web již před časem informoval</a>. Návrh nových opatření prozatím nemá  podobu konkrétních právních předpisů a nejde o konečnou verzi. Hlavní premisou série opatření je dosažení klimatické neutrality (tedy stav, kdy stejné množství emisí, které je vypuštěno, je i pohlcováno).
To může probíhat přirozeně – lesy, půdou či vodou, a nebo uměle, kdy je CO2 zachycen a následně zpracován nebo trvale uložen. Draft nyní předpokládá, že „nový evropský klimatický předpis“ zakotví tento cíl s termínem dosažení do roku 2050. Představen má být v březnu 2020.
<h2>Širší EU ETS, méně emisí</h2>
Draft dále uvádí, že do října 2020 Komise představí „komplexní plán“ na zvýšení cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 na alespoň 50 %, ideálně na 55 % (v současnosti je celoevropský cíl pro snížení emisí nastaven na 40 % ve srovnání s 1990).
V plánu je také rozšíření evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) na oblast námořní dopravy a zmenšení volné alokace povolenek pro letecké společnosti, které do systému již nyní spadají. Brusel také vyhodnotí možnost zahrnout silniční dopravu do systému emisního obchodování (v praxi by museli vykazovat a povolenky nakupovat nejspíš dodavatelé paliv).
<h2>Větší důraz na ochranu klimatu ve věcech financí a zdanění</h2>
Komise dále slibuje začlenění environmentálních principů do všech politik EU. Bude se snažit o dosažení souladu všech předpisů, tedy například i z oblasti obchodu či hospodářské soutěže, aby byla usnadněna implementace nového klimatického balíčku.
Komise také plánuje do června 2020 předložit akční plán pro zelené financování, stejně jako navrhnout revizi Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. Ty rámcově stanovují pravidla pro udělování státních dotací v této oblasti, včetně toho, co je dovolená a nedovolená podpora a co musí být Komisi notifikováno.
Další iniciativou nové předsedkyně Komise je revize směrnice o zdanění energetických produktů. Nová exekutiva navrhuje zrušení jednomyslného schvalování tohoto typu daňové legislativy. Draft naopak neobsahuje zmínku o zavedení hraničního cla na dovoz výrobků s vyšší uhlíkovou náročností, což by mohl být jeden z nástrojů k ochraně evropského průmyslu.

European Green Deal: První draft a co obsahuje

Očekává se, že v nadcházejících letech elektromobily a střešní solární panely masově vstoupí na trh. Tato zařízení přitom budou vyžadovat instalaci <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/smart-meter-woes-hold-back-digitalisation-of-eu-power-sector/">chytrých měřidel</a> v domácnostech. Členské země EU jsou ale příliš pomalé v umisťování těchto měřidel a některé jsou přímo proti nim. Zástupci průmyslu se vyslovují pro rychlejší rozmisťování a koordinovaný postup napříč EU. 
Chytrá měřidla jsou považována za klíčová pro digitalizaci elektroenergetického sektoru, protože umožňují domácnostem kontrolovat spotřebu energie a stát se účastníky energetického trhu. To vše zejména skrze elektromobily a bateriová úložiště.
<blockquote>
„Chytré měření je velice důležité, protože je prvním krokem v zapojení spotřebitelů.“ 
Joao Torres, CEO portugalského provozovatele distribuční sítě EDP Distribution
</blockquote>
<h2>Situace v EU</h2>
Švédko je lídrem v <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/nasazeni-chytrych-meridel-nejde-britanii-podle-predstav-spotrebitele-zaplati-nejmene-500-milionu-liber-vice/">rozmisťování chytrých měřidel</a> v domácnostech, má je totiž 100 % domácností. Dále je zde Finsko (99 %), Estonsko (98,2 %) a Španělsko (91,3 %). Tyto země jsou ale spíše výjimkami. Kupříkladu Německo se rozhodlo, že nebude mít žádný národní plán týkající se rozmisťování chytrých měřidel a jde tak proti požadavkům EU. Stejně se k této záležitosti staví také Česká republika, Chorvatsko, Kypr, Řecko a Irsko.
Podle dat <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/acer-ziska-vice-pravomoci-regulatornich-otazkach-tykajicich-se-vice-clenskych-zemi/">Agentury pro spolupráci energetických regulátorů</a> (ACER) má průměrně 37 % spotřebitelů v EU instalované chytré měřidlo elektrické energie. Pro rok 2020 byl přitom stanoven právně <a href="https://ec.europa.eu/energy/en/topics/market-and-consumers/smart-grids-and-meters">nezávazný cíl 80 %</a>.
Někteří spotřebitelé jsou vůči chytrému měření velice skeptičtí a například odmítají umožnit přístup do svých domovů, aby instalace mohla proběhnout.
<blockquote>
„V některých evropských zemích není chytré měření není součástí. Nemá tam své místo. Minimální úroveň inovace ovšem musí být garantována.“ 
Viviana Vitto, ředitelka oddělení analýz a strategie ve firmě Enel
</blockquote>
<h2>ACER: Fakturování elektřiny by mělo probíhat měsíčně</h2>
Chytré měření a kontrakty s dynamickými cenami jsou klíčovými aspekty pro domácnosti, které jim umožní aktivně kontrolovat jejich <a href="http://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr/">spotřebu</a> elektřiny. Evropská komise předpokládá, že jim chytré měření pomůže snížit roční spotřebu energie až o 9 %.
Podle ACER ve skutečnosti ovšem v 8 členských zemích EU spotřebitelé získávají faktury za elektřinu pravidelně každý rok. V dalších mnoha zemích pak fakturace probíhá kvartálně. ACER zároveň dodává, že by spotřebitelé měli získávat faktury měsíčně, pokud to bude možné.

Elektřina

Euractiv: Některé země EU včetně ČR nepodporují rozmisťování chytrých měřidel

Evropská komise obnovila snahy postupně zrušit regulované ceny za dodávku elektrické energie. Argumentuje přitom, že regulované ceny deformují trh a zpomalují transformaci na čistou energetiku. Některé členské země EU jsou ovšem skeptické. To vedlo k tomu, že Komise chce umožnit regulovat ceny pouze dočasně a na základě společné unijní definice energetické chudoby. Informoval o tom portál <a style="font-weight: bold" href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/energy-poverty-hinders-eu-push-to-end-regulated-electricity-prices/">Euractiv</a>.
Součástí energetického legislativního balíčku, který Komise předložila v listopadu 2016, bylo postupné upouštění od regulovaných cen energie, které jsou pod výrobními náklady. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/polsko-chce-snizit-dopad-zdrazovani-elektriny-na-domacnosti/">Cenová</a> regulace podle Komise omezuje rozvoj efektivní konkurence, odrazuje investice a vstup nových hráčů na trh.
<h2>Regulace cen je politicky citlivé téma</h2>
Téma regulace cen je ovšem politicky velmi citlivé téma. Třináct zemí EU má stále plně regulované ceny elektřiny. Jejich argumentem často je, že se vlády obávají vysokých účtů za energie, či se snaží předcházet energetické chudobě.
<blockquote>
„Regulované ceny energie byly zavedeny, když začal být elektroenergetický systém organizován jako monopol. A když existuje monopol, jako tomu bylo v 50. a 60. letech, tak existuje možnost, že monopol zneužije své moci a stanoví vyšší ceny pro spotřebitele.“ 
Pellerin-Carlin, ředitel energetického centra v Institutu Jacquesa Delorse
</blockquote>
Dnes podle Pellerin-Carlina regulované ceny především pomáhají stávajícím hráčům na trhu. Tyto ceny podle něj drží potenciální konkurenci mimo trh, neboť tlačí dolů investice. Kupříkladu ve Francii jsou regulované ceny pro spotřebitele nižší než výrobní náklady, což je jedním z důvodů, proč je EDF vysoce zadlužená.
<h2>Zranitelní spotřebitelé</h2>
Původní návrh <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/evropska-komise-zaluje-nemecko-madarsko-za-nevyhoveni-tretimu-energetickeho-balicku/">Komise</a> byl postupně opustit od regulovaných cen do 5 let pro všechny spotřebitele s možností prodloužení této periody za specifických podmínek. Členské země ovšem toto odmítly. Evropský parlament pak hlasoval pro období 5 let obecně a 10 let pro zranitelné spotřebitele.
V současnosti se vyjednává reforma trhu s elektřinou a jednou z řešených otázek jsou i regulované <a href="http://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ocekavane-vysoke-teploty-zpusobuji-rust-cen-elektriny-nasledujici-mesic/">ceny</a>. Komise nyní předložila dvě možnosti. Zaprvé buď 7leté přechodné období pro postupné opuštění regulovaných cen pouze pro zranitelné spotřebitele, nebo, zadruhé, vůbec žádnou přechodnou fázi.
Problémem je, že první možnost by vyžadovala unijní definici zranitelných spotřebitelů, která nyní neexistuje. Chápání zranitelných spotřebitelů neboli energetické chudoby se v jednotlivých členských státech přitom velice odlišuje. Nejchudší domácnosti ve Švédsku platí za energii 3 % celkových výdajů, zatímco na Slovensku je to více než 23 %. Vytvořit společnou definici nebude snadné. Sociální politika je v kompetencích členských zemí, jež si vytvořily své definice energetické chudoby, která identifikuje, které domácnosti mají nárok na sociální příspěvky.
Podle některých je zároveň důležité zamezit tomu, aby byla energetická chudoba zneužita k ponechání regulovaných cen. Podle Pellerin-Carlina nejsou regulované ceny, které platí pro celou populaci, vhodným způsobem, jak řešit energetickou chudobu. Renovace budov a zvyšování jejich energetické účinnosti v kombinaci s výrobou energie z obnovitelných zdrojů přímo u spotřebitelů jsou podle něj mnohem efektivnější způsob, jak snížit účty za energii.

Evropská komise chce zrušit plně regulované ceny elektřiny, státy se obávají energetické chudoby

Po několika letech představování různých modelů elektromobilů a miliardových investicích výrobců automobilů a dodavatelů se sektor elektromobility podle článku <a href="https://www.reuters.com/article/us-autoshow-paris-electric-squeeze-analy/electric-cars-cast-growing-shadow-on-profits-idUSKCN1MB2GD">agentury Reuters</a> dostává před zásadní úkol – prodávat elektromobily se ziskem. Podle výrobců automobilů totiž spotřebitelé nechtějí za elektromobily platit více. Náklady na výrobu elektromobilů i hybridů jsou ovšem stále vyšší než náklady konvenčních vozidel. 
Již nyní zástupci výrobců <a href="http://oenergetice.cz/elektromobilita/bnef-svetovy-prodej-elektromobilu-prekonal-hranici-4-miliony-posledni-milion-prodan-za-6-mesicu/">elektromobilů</a> uznávají, že je náročné nevykazovat ztráty. Objevují se však obavy, že vývoj do budoucna nebude o mnoho lepší, jelikož spotřebitelé nechtějí za elektromobily platit více. Výrobci automobilů jsou pak nuceni prodávat je za vyšších ztrát, aby plnili emisní cíle.
<blockquote>
„Buď přijmeme, že musíme za čistou mobilitu platit více, nebo evropský automobilový průmysl ohrozíme.“ 
Carlos Tavares, ředitel PSA, výrobce Peugeot, Citroen a Opel   
</blockquote>
Například německý výrobce aut <a href="https://www.dw.com/en/bmw-issues-profit-warning-on-trade-worries-and-new-emissions-test/a-45636398">BMW</a> na konci září vydal prohlášení, že nové přísnější emisní limity EU pro automobily a napětí světového obchodu podle jeho předpokladů budou mít za důsledek nižší zisky.
Kromě dalšího, Evropský parlament v těchto dnech na <a href="http://www.europarl.europa.eu/plenary/en/agendas.html">plenárním zasedání</a> hlasuje mj. o <a href="http://oenergetice.cz/cista-mobilita/vybor-evropskeho-parlamentu-chce-snizit-emise-co2-novych-aut-45-2030/">snížení emisí</a> osobních automobilů a dodávek o 45 % do roku 2030. Několika výrobcům automobilů hrozí již nyní, že by cíl nemohli splnit, pokud by byl v EU zaveden.
<figure id="attachment_55846" style="width: 681px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-55846" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/elektromobily-vyvoj-1.png" alt="" width="681" height="526" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj elektromobility ve světě. Zdroj: Reuters</figcaption></figure>
<h2>Elektromobily nutností?</h2>
Poté, co emise nových vozidel celou dekádu klesaly, tak nyní opět rostou. Zákazníci totiž čím dál tím více preferují SUV a zároveň diesel oproti benzínu. Dieselové motory sice emitují více oxidů dusíku a pevných částic, ale méně CO2.
Podle stávajícího vývoje to vypadá, že ceny elektromobilů klesnou dříve a rychleji než jejich výrobní náklady. Výrobci automobilů se totiž přizpůsobí již zmiňovaným pomalým změnám v oblasti emisí a nízkému zájmu spotřebitelů. <a href="http://oenergetice.cz/cista-mobilita/volkswagen-objednal-baterie-komponenty-pro-svoje-elektromobily-za-48-miliard-dolaru/">Volkswagen</a> řekl, že jeho model ID hatchback bude z důvodu otevření se trhu s elektromobily stát stejně jako konvenčně poháněné verze VW Golf.
<blockquote>
„VW plánuje uvést na trh několik elektromobilů za stejnou cenu jako benzínové automobily, tedy za ztráty. Náš výklad je takový, že pokuty za rok 2021 již byly zahrnuty do jejich obchodní strategie. Preferují ztratit peníze na automobilech než platit pokuty a udržet tak trh v chodu.“ 
Laurent Petizon, ředitel konzultační firmy AlixPartners
</blockquote>
VW se k otázce cen podle Reuters konkrétně nevyjádřil. Podle mluvčího firmy společnost pouze chce nabízet skutečnou alternativu dieselovému Golfu.
<h2>Náklady elektromobilů jsou stále příliš vysoké</h2>
Podle konzultační firmy AlixPartners jsou náklady na výrobu elektromobilu průměrně o 7 800 euro (přibližně 201 tisíc korun) vyšší než výroba konvenčního automobilu. Hybridní vozidla jsou pak dražší průměrně o 5 000 euro (asi 129 tisíc korun). Pokud se tento rozdíl v nákladech promítne do ceny, tak je elektromobilů prodáno málo. Elektromobily, které se prodávají masově, jako například Zoe od Renault a Leaf od Nissan, jsou v Evropě významně dotované. Tesla pro změnu zasahuje do luxusní oblasti. Celkově elektromobily stále tvoří pouze 1 % trhu celkově.
Elektromobily BMW se cenově pohybují podobně jako dieselová vozidla. BMW ovšem přiznává, že jeho zisky v této kategorii jsou mnohem menší. Podobně chce <a href="http://oenergetice.cz/elektromobilita/mercedes-predstavil-sveho-elektrickeho-konkurenta-tesly/">Mercedes</a> ocenit svůj elektromobil EQC, aby byl srovnatelný s konvenčním modelem GLC.
<blockquote>
„Podmínky tak zásadní systémové změně prozatím nebyly uzpůsobeny a spotřebitelé nejsou připraveni na plný rozmach elektromobility.“ 
generální tajemník lobbingové skupiny ACEA Erik Jonnaert
</blockquote>

Čistá mobilita

Lidé nejsou ochotni si za elektromobily připlatit, výrobci je musejí prodávat se ztrátou

Již 13 evropských států má zavedené aukce pro poskytování podpory podporovaným zdrojům energie. Dalších 5 států má již pro aukce připravenou legislativu, nicméně nezveřejnilo konkrétní plány pro jednotlivá aukční kola. Česká republika se řadí mezi 11 států, které <a href="https://www.ceer.eu/documents/104400/-/-/167af87c-5472-230b-4a19-f68042d58ea8" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle reportu Rady evropských energetických regulátorů (CEER) z konce června letošního roku</a> nepředstavily žádné konkrétní plány pro zavedení aukcí vyžadovaných evropskou legislativou.
Poskytování podpory na základě jednoznačných, transparentních a nediskriminačních kritérií v rámci soutěžního nabídkového řízení požadují od 1. ledna 2017 <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014XC0628(01)&amp;from=EN" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014-2020</a>. Výjimkou jsou výrobny s instalovaným výkonem do 1 MW, pro které může být podpora i nadále poskytována bez soutěžního nabídkového řízení.
Podle reportu CEER z konce června letošního roku má v současné době (ke konci roku 2017) aukce pro poskytování podpory podporovaným zdrojům energie zavedeno 13 evropských států (Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Malta, Nizozemsko, Litva, Portugalsko, Polsko, Španělsko a Spojené království).
Dalších 5 států (Chorvatsko, Finsko, Maďarsko, Lucembursko a Estonsko) má pro aukce připravenou legislativu, nicméně prozatím nezveřejnilo konkrétní plány pro jednotlivá aukční kola.
<blockquote>
„Spousta národních aukčních mechanismů byla již zavedena nebo je aktuálně zaváděna. Report ukazuje, že ke konci roku 2017 mělo 18 z 29 zemí aukční mechanismus zaveden nebo se k tomu chystaly. Tento trend CEER vítá, jelikož úroveň podpory stanovována prostřednictvím těchto mechanismů je zpravidla nižší než úroveň podpory, která je stanovována úředně, a to zejména díky schopnosti těchto mechanismů přizpůsobovat se technologickým inovacím a snižování měrných nákladů na solární a větrné elektrárny.“ uvádí CEER v reportu.
</blockquote>
<figure id="attachment_54436" style="width: 1044px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-54436" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/zavedene-aukce.png" alt="Současný stav (ke konci roku 2017) v oblasti aukčních mechanismů pro podporované zdroje v Evropě. Zdroj: CEER" width="1044" height="776" /><figcaption class="wp-caption-text">Současný stav (ke konci roku 2017) v oblasti aukčních mechanismů pro podporované zdroje v Evropě. Zdroj: CEER</figcaption></figure>
Podle Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014-2020 mají být soutěžní nabídková řízení technologicky neutrální. Nicméně pokud by tento přístup vedl k neoptimálním výsledkům, například kvůli omezením v oblasti přenosu elektřiny či potřebě diverzifikace, mohou být aukční mechanismy zaměřeny na konkrétní technologie.
CEER ve svém reportu uvádí, že 8 z 13 států, které mají již aukce zavedené, zvolilo druhou variantu, tedy aukce pro konkrétní technologie. Několik členských států se kromě <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">fotovoltaických elektráren</a>, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">větrných elektráren</a> a elektráren spalujících <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">biomasu</a> zaměřilo na také na jiné podporované zdroje, jako jsou vodní elektrárny (Francie, Itálie, Litva a Portugalsko), geotermální elektrárny (Itálie) či <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla</a> (Německo a Francie).
<figure id="attachment_54438" style="width: 766px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-54438" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/Aukce-podle-technologii.png" alt="Počet států se zavedenými aukcemi pro danou technologii ke konci roku 2017. Zdroj: CEER" width="766" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozdělení aukčních mechanismů podle technologie . Zdroj: CEER</figcaption></figure>
<h2>Investoři v Česku si na aukce ještě počkají</h2>
Česká republika patří mezi 11 států, které prozatím v oblasti aukcí pro podporované zdroje energie nezveřejnily žádné konkrétní plány.
Ministerstvo průmyslu a obchodu má nicméně do konce září předložit vládě novelu zákona 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie, která bude zahrnovat kromě jiného právě nastavení pravidel pro podporu na období po roce 2020 včetně vyžadovaných aukcí.
Vzhledem k době trvání legislativního procesu v České republice a k faktu, že nová schémata podpory musí být notifikována Evropskou komisí, je nicméně pravděpodobné, že aukce nebudou zavedeny dříve než po uvedeném roce 2020.
Investoři do podporovaných zdrojů energie, mezi které kromě obnovitelných zdrojů patří například vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla, si tak budou muset na podporu ještě nějakou dobu počkat.

Obnovitelné zdroje

Již 13 zemí v Evropě má zavedené aukce pro podporované zdroje, Česko je pozadu

Německo a Maďarsko čelí žalobě ze strany Evropské komise z důvodu nesouladu s třetím energetickým balíčkem. Německý národní regulátor podle Komise nemá dostatečné pravomoci a nastavení pravidel pro provozovatele sítí nesplňuje požadavky modelu ITO. V případě Maďarska je chybně nastavena metodika síťových tarifů.
Evropská Komise 19. července publikovala seznam sektorů a států, které porušily evropské právo. V oblasti energetiky jde o Německo a Maďarsko, na které byla podána žaloba k Evropskému soudnímu dvoru. Německo nereagovalo na upozornění o nevyhovující transpozici Třetího energetického balíčku z roku 2009. Maďarsko také v rámci třetího balíčku nevyhovuje metodice nastavení síťových tarifů.
Dle Komise Německo nedostatečně nastavilo pravomoci své regulační autoritě, která nemá plnou kontrolu nad nastavením síťových tarifů a dalších pravidel pro přístup k sítím. Důvodem byl fakt, že část těchto pravidel již byla obsažena v národní regulaci, proto o nich nerozhoduje regulátor. Nevyhovující stav je také v případě nastavení unbundlingu u modelu nezávislého provozovatele přenosové soustavy (ITO). Zmíněno je porušení pravidla týkajícího se nezávislosti managementu, které se v Německu chybně nevztahuje i na aktivity mimo EU.
Maďarsko se potýká s problémem v nastavení síťových tarifů. Metodika nastavení tarifů za využívání elektrické a plynové sítě nereflektuje část nákladů za provozování sítě, a je tak v rozporu s pravidlem reflektování nákladů v rámci evropských Nařízení. V souvislosti s tímto mají provozovatelé sítí omezené podmínky k napadnutí rozhodnutí regulátora.
Dle praxe v drtivé většině případů po žalobě dojde k napravení ještě před zahájením soudu. Případy se tak nedostávají k možnému finančnímu sankcionování.

Legislativa EU

Evropská komise žaluje Německo a Maďarsko za nevyhovění třetímu energetickému balíčku

Evropská komise došla minulý týden k rozhodnutí o odložení hlasování o novém legislativním balíčku týkajícího se eko-designu a prokazování energetické náročnosti. Odklad čelí kritice ze strany účastníků trhu. Přijatá opatření mají mít za následek úspory ve výši až 165 TWh za rok, což odpovídá více než 5 % celkové spotřeby elektrické energie EU.
Evropské instituce se minulý rok shodly na tom, že systém označování energetické náročnosti výrobků by se měl modifikovat na systém počínající písmenem A a končící G a nahradit tak matoucí označování systémem A +++ až G. Zavedení tohoto systému je jednou ze součástí nového balíčku.
V roce 2017 zákonodárci rovněž stanovili kalendář pro projednávání a zavádění jednotlivých částí balíčků. Nová pravidla označování měla být nejdříve zavedena pro chladničky, pračky a další domácí spotřebiče. O těchto se mělo hlasovat nejpozději v říjnu 2018, s plánovanou účinností o rok později. Komise nyní na své expertní skupině ohlásila odložení hlasování na prosinec nebo leden příštího roku. K této skutečnosti se Evropská komise odmítla vyjádřit.
<h2>Odložení až na rok 2020?</h2>
Balíček označování energetické náročnosti obsahuje čtrnáct legislativních návrhů týkajících se eko-designu a šest týkajících se energetických štítků a bude se týkat nejenom spotřebičů pro domácnosti, ale také například elektromotorů či průmyslových ventilátorů. Energetická úspora by měla být značná. Balíček zahrnuje taktéž opatření zajišťující lepší přístup zákazníků k informacím o možnostech opravy a recyklace výrobků. To má zlepšit možnost zákazníků nakupujících produkt učinit informované rozhodnutí ohledně toho, jaký výrobek chtějí kupovat, a koncept je tak rovněž v souladu se zásadami oběhového hospodářství.
Jednotlivá opatření balíčku vejdou v účinnost v různých časových horizontech, nyní je ale jisté, že jako celek nebudou přijaty dříve než v březnu příštího roku. Dle pozorovatelů nemá totiž balíček stoprocentní podporu mezi vysokými představiteli Evropské komise. Opoždění koliduje s rozpuštěním a nástupem nového Evropského parlamentu a Komise. Přijímání legislativních aktů týkajících se eko-designu je dlouhodobě odsouváno (a to již od roku 2014) a evropské volby, které se budou konat příští rok, mohou zpozdit jejich přijetí až na rok 2020. Předpokládá se totiž, že současný Evropský parlament přestane pracovat již v březnu 2019.

Úspory energie

Zjednodušení pravidel pro energetické štítky je stále v nedohlednu

Nová zpráva o stavu plnění stále ukazuje na pomalé tempo dosahování energetických úspor. Česká republika musí do konce roku 2020 ušetřit celkem 51,1 PJ nových úspor a 204,39 PJ úspor kumulovaných.
Ministerstvo průmyslu a obchodu <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/cz_annual_report_2018_cs.pdf">připravilo</a> na konci dubna každoroční zprávu o plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti v České republice za rok 2017. Oproti minulému roku došlo k významné restrukturalizaci dosažených úspor z minulých let i napříč nově připravovanými opatřeními. Dle zprávy by důvodem měla být snaha zachytit a kvantifikovat měkká opatření k zvyšování energetické účinnosti.
Komplexní metodiku pro MPO zpracovalo již v prosinci 2017 ČVUT, kde jsou nově úspory v rámci programu EFEKT 2 vyčísleny v roce 2017 na 378,2 TJ.
<h2>Plnění článku 5 směrnice o energetické účinnosti</h2>
Článek 5 směrnice o enrgetické účinnosti se vztahuje k úsporám dosaženým rekonstrukcí budov ústředních institucí s energeticky vztažnou plochou nad 250 m2. S plněním cíle ve formě každoroční nutné renovace 3 % celkové podlahové plochy budov celkem 37 institucí ČR mírně zaostává.
Zmíněny jsou i nezapočítané plánované investice ve výši 340 mil. Kč, které by měly přinést přes 32,9 TJ úspor. Zpráva dále ukazuje, že ze 775 budov nesplňuje klasifikační třídu C 586 budov. Celkově tak nevyhovuje 1 593 682 m2 z 2 431 918 m2.
<figure id="attachment_51766" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-51766" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tabulka-plneni-5-512x292.png" alt="" width="512" height="292" /><figcaption class="wp-caption-text">Stav z roku 2017. Zdroj: MPO 2018.</figcaption></figure>
<h2>Plnění článku 7 směrnice o energetické účinnosti</h2>
Závazný cíl nových a kumulovaných úspor je řešen v článku 7 směrnice o energetické účinnosti, kdy je od 1. 1. 2014 povinností členských států ušetřit 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2013.
Právě v plnění článku 7 dosažené úspory za rok 2017 opět nedosáhly nastavených očekávání (průměrně 7,3 PJ ročně). Při pohledu na celkový cíl v obrázku 1 je vidět, že za zbývající období je nutné uspořit přes 33,44 PJ nových úspor.
<figure id="attachment_51763" style="width: 497px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-51763" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Plneni-cile.png" alt="" width="497" height="337" /><figcaption class="wp-caption-text">Plnění cíle EED</figcaption></figure>
Vzhledem k dosavadnímu nedostatečnému pokroku bude splnění cíle problematické. Zpráva tak již tradičně poukazuje na nutnost dohnat deficit zintenzivněním plnění závazku v nadcházejícím období 2018-2020.

Česká republika zaostává v plnění cíle v oblasti energetických úspor

Zcela opačně si někteří čeští europoslanci vykládají důsledky včerejšího hlasování Evropského parlamentu o energetickém balíčku, které má zvýšit tlak na větší energetickou účinnost v Evropské unii a také zvýšit podíl <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a>. Ve sporu se šermuje miliardovými náklady v průmyslu i tisícovkami v účtech domácností. 
<blockquote>
&#8222;Je to velmi vážné, protože už dnes platíme 40 miliard korun ročně, abychom udrželi slíbené procento obnovitelných zdrojů. Jaké to může být v budoucnu, není vůbec spočítané, a to skutečně může mít vážný dopad,&#8220; řekl ČTK europoslanec ODS Evžen Tošenovský.
</blockquote>
 Podobně jako v pondělní rozpravě varoval před dopady příliš ambiciózních cílů na českou ekonomiku v řádu stovek miliard korun ročně, které nakonec zaplatí sami občané ve svých účtech. 
<blockquote>
&#8222;Český průmysl je čtyřikrát energeticky náročnější než například průmysl dánský, anebo britský,&#8220; zdůvodňuje potřebu změn Miroslav Poche (ČSSD), který v této věci patřil k parlamentním zpravodajům.
</blockquote>
 Je přesvědčen, že naopak díky zvýšení účinnosti a poklesu spotřeby ceny energií klesnou a navíc se sníží i závislost Česka a celé Evropy na dovozu z Ruska a Blízkého východu. 
 Luděk Niedermayer (TOP 09) si myslí, že balík návrhů reaguje na vývoj nových technologií. 
<blockquote>
&#8222;Cílem je zlepšit hospodaření s energetickými zdroji, ale ne za cenu, že se lidem a firmám zdraží náklady,&#8220; řekl ČTK.
</blockquote>
 V dohledné budoucnosti bude proto podle něj energie spíše levnější, &#8222;rozhodně však nebude dražší&#8220;. 
 Europoslanci včera odhlasovali, že do roku 2030 by se energetická účinnost měla zvýšit o 35 procent. Na 35 procent by měl stoupnout i podíl obnovitelných zdrojů.
A od roku 2021 by mělo být zakázáno přimíchávat do biopaliv palmový olej. EP ale musí nová pravidla dohodnout ještě s členskými státy, které unii vytyčují méně ambiciózní cíle. Dohadování patrně potrvá několik měsíců.