Evropská komise zveřejnila data <a href="https://ec.europa.eu/clima/citizens/support_en">veřejného průzkum</a>u týkajícího se postoje občanů EU ke klimatické změně a k boji proti změně klimatu. V <a href="https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/support/docs/cz_climate_2019_en.pdf">ČR</a> se průzkumu zúčastnilo 1 019 lidí. Z těchto lidí si 71 % myslí, že klimatická změna je velmi vážným problémem. 
Veřejný průzkum byl proveden v 28 členských zemích EU v dubnu 2019. Celkem bylo osobně dotazováno 27 655 respondentů. Průzkum byl realizován na žádost generálního ředitelství pro oblast klimatu (DG CLIMA).
<h2>Evropané boj proti změně klimatu podporují</h2>
Podle výsledků průzkumu 93 % Evropanů vnímá <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/eib-klimatickou-zmenu-zpochybnuje-velmi-mala-cast-obyvatel-eu/">klimatickou změnu</a> jako vážný problém a 79 % jako velmi vážný problém. Dále si naprostá většina občanů EU myslí, že je důležité, aby jejich národní vlády nastavovaly ambiciózní cíle na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (92 %) a aby vlády poskytovaly podporu pro zvyšování energetické účinnosti (89 %).
Podle 84 % respondentů průzkumu by mělo být alokováno více financí na přechod k čisté energetice. A to i pokud by to znamenalo snížení dotování fosilních paliv. A 92 % respondentů (spíše) souhlasí, aby byly <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/nova-predsedkyne-komise-slibuje-navyseni-cilu-snizovani-emisi-sklenikovych-plynu/">emise</a> skleníkových plynů redukovány na minimum a existující emise vyrovnávány, aby byla ekonomika EU do 2050 klimaticky neutrální.
<figure id="attachment_75638" class="wp-caption aligncenter" style="width: 989px;"><img class="size-full wp-image-75638" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn.png 989w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn-512x257.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn-768x385.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn-725x364.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn-800x401.png 800w" alt="" width="989" height="496" /><figcaption class="wp-caption-text">Otázka: „Jak vážným problémem je podle vás v současnosti klimatická změna? Prosím, použijte škálu od 1 do 10, kde 1 znamená „Vůbec není vážným problémem“ a 10 znamená „Je extrémně vážným problémem“. Vnější koláč: EU, vnitřní koláč: ČR. Modrá: není vážný problém, žlutá: poměrně vážný problém, červená: velmi vážný problém, šedá: neví. Vpravo je shrnutí procentuálního zastoupení jednotlivých odpovědí a změna oproti průzkumu z roku 2017. Zdroj: EC Special Eurobarometer 490</figcaption></figure>
<h2>Většina Čechů souhlasí s klimaticky neutrální EU v roce 2050</h2>
V České republice byly v rámci veřejného průzkumu provedeny rozhovory s 1 019 lidmi. Z těchto lidí si 71 % myslí, že klimatická změna je velmi vážným problémem. Při průzkumu v roce 2017 to bylo 57 % respondentů v ČR.
Z konkrétních odpovědí respondentů lze vypozorovat, že 94 % jich podniká konkrétní kroky v boji proti změně klimatu. Kupříkladu 76 % ze všech dotazovaných se snaží pravidelně recyklovat a snižovat vyprodukovaný odpad (průměr EU je 75 %).
Podle 63 % respondentů povedou aktivity proti změně klimatu k inovacím a zvýšené konkurenceschopnosti firem v EU (průměr EU je 79 %). Zároveň si téměř tři čtvrtiny dotazovaných (74 %) myslí, že by na přechod k čisté energetice mělo být alokováno více financí.
Česká <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/experti-konference-o-klimatu-cop24-prinesla-pravidla-ne-reseni/">vláda</a> by podle výsledků průzkumu (83 % pro) měla nastavit ambiciózní cíle, aby se zvýšilo využívání obnovitelných zdrojů energie a podporovat opatření zvyšující energetickou účinnost do roku 2030 (82 % pro). 89 % respondentů pak (spíše) souhlasí s cílem dosáhnout klimaticky neutrální EU do roku 2050.
<figure id="attachment_75639" class="wp-caption aligncenter" style="width: 496px;"><img class="aligncenter wp-image-75644 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-vize-do-2050-1.png" sizes="(max-width: 612px) 100vw, 612px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-vize-do-2050-1.png 612w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-vize-do-2050-1-512x415.png 512w" alt="" width="612" height="496" /><figcaption class="wp-caption-text">Otázka: Do jaké míry souhlasíte, či nesouhlasíte s následujícím tvrzením. Měli bychom snížit emise skleníkových plynů na minimum a zároveň kompenzovat stávající emise, například zalesňováním, aby byla ekonomika EU do roku 2050 klimaticky neutrální. Vnější koláč: EU, vnitřní koláč: ČR. Tmavě modrá: rozhodně souhlasí, světle modrá: spíše souhlasí, světle červená: spíše nesouhlasí, tmavě červená: rozhodně nesouhlasí, šedá: neví. Zdroj: EC Special Eurobarometer 490</figcaption></figure>

Evropská Unie

Eurobarometr: 71 % Čechů považuje klimatickou změnu za velmi vážný problém

Minulý týden <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-561_en.htm">přijaly členské státy</a> Evropské unie návrh Komise na investici ve výši necelých 21 mld. Kč do projektů spadajících mezí klíčové v oblasti energetiky (tzv. projekty společného zájmu). Podpora půjde z programu CEF, který je určen pro financování energetických projektů.
Nejvyšší prioritu budou mít projekty, které mají zvýšit konkurenceschopnost a bezpečnost EU v oblasti dodávek energií, zejména skrze bezpečné a efektivní provozování přenosových sítí a dále projekty podporující udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí. Jedním z hlavních cílů EU je vytvoření moderní propojené energetické sítě.
„ CEF je jedním z těch nástrojů, které jsou přidanou hodnotu Evropské unie. Dnes přijatý návrh ukazuje, že Energetická unie je efektivní organizace, která modernizuje naše ekonomiky a připravuje je na budoucnost v souladu s cíli v oblasti klimatu a životního prostředí.“ Maroš Ševčovič, viceprezident Komise
Mezi 14 projekty, které mají být tímto rozhodnutím podpořeny je 7 z oblasti elektroenergetiky, 2 se věnují smartgrids, 2 přeshraničnímu přenosu CO2 a 3 z oblasti plynárenství. Rozdělení financování jde z většiny – 504 mil. € &#8211; na projekty z oblasti smartgrids a elektroenergetiky. Částka ve výši 10 mil. € jde na studie v oblasti CO2 a zbylých 286 mil. € do plynárenství. Návrhy na podporované projekty byly přijímány do poloviny října minulého roku.
Největší projekt oblasti elektroenergetiky se týká propojení baltické elektrické soustavy s kontinentální Evropou. V současné době jsou pobaltské republiky synchronizovány s Ruskem, což zabraňuje jejich plné integraci do trhů s elektřinou v EU.
V oblasti smartgrids se největší projekt za 91 mil. € bude <a href="https://www.acon-smartgrids.cz/upload/Brozura_Acon_web.pdf">věnovat modernizaci a zlepšení</a> distribučních sítí mezi ČR a Slovenskem. Projekt bude v gesci provozovatelů DSO tedy Zapadoslovenské distribučné a E.ON distribuce.  V plynárenství se věnuje největší projekt offshore plynovodu mezi Polskem a Dánskem.

Energetika v ČR

EU investuje dalších 800 mil. € do energetických projektů - 91 mil. € na projekt v ČR

Národní energeticko-klimatický plán podle ekologů dostatečně nevyužívá potenciál domácích obnovitelných zdrojů energie a neobsahuje řešení pro snižování spotřeby fosilních paliv. Je také přehnaně optimistický v plánech nových jaderných reaktorů. V dnešní tiskové zprávě to uvedly organizace Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Glopolis, Hnutí Duha a Zelený kruh. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu, které návrh plánu připravilo, ČTK shání. 
 Plán po České republice požaduje Evropská unie. Materiál shrnuje několik oblastí, zabývá se třeba energetickou účinností či rozvojem obnovitelných zdrojů. Obsahovat má závazky, jimiž chce Česko přispět k záměrům EU pro rok 2030. Jedním z cílů plánu je například pokrytí 20,8 procenta spotřeby energie obnovitelnými zdroji. 
 Právě s tím ale mají problém ekologové, podle nichž by země měla směřovat k 24 procentům. Návrh podle nich ani neodpovídá potenciálu ve výrobě obnovitelné energie, který je zhruba 22 až 28 procenta očekávané spotřeby energie v roce 2030, a to i bez započtení nástupu pokročilých biopaliv a dalších nových technologií v dopravě. 
<figure id="attachement_32826" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Návrh energeticko-klimatického plánu předpokládá v roce 2030 výrobu 38.267,8 terajoulu (10,6 terawatthodiny) elektřiny z obnovitelných zdrojů. 
<blockquote>
&#8222;Přitom v roce 2017 jsme vyrobili již 9,6 TWh a Státní energetická koncepce ČR schválená na začátku roku 2015 počítá s výrobou 15,1 TWh v roce 2030,&#8220; uvádí ve zprávě.
</blockquote>
 Již dříve Hnutí Duha uvedlo, že by se během příštích deseti let výroba z obnovitelných zdrojů mohla zvýšit až na 20 TWh. 
 Pozitivem plánu je, že navrhuje pokračovat v orientaci státu na útlum spalování uhlí a snižování <a href='http://oenergetice.cz/zahranicni/nejvetsi-producenti-co2-na-svete/'>emisí skleníkových plynů</a>, míní ekologové. Návrh ale podle nich nepřináší konkrétní řešení, pouze počítá s tím, že budou uzavírány uhelné elektrárny a domácnosti budou přecházet na čistší paliva. 
<figure id="attachement_12661" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/solar-cells-491703_1280-800x534.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/solar-cells-491703_1280-800x534.jpg" alt="solární elektrárna" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Nereálně optimistické předpoklady české energetické koncepce o třech až čtyřech nových jaderných reaktorech do roku 2040 vedly prakticky již nyní ke stagnaci odvětví obnovitelných zdrojů a k nárůstu spotřeby energie namísto jejího poklesu. Bez zásadní změny se tak i cíle v představeném energeticko-klimatickém plánu stanou jen čísly na papíře,&#8220; uvedl Edvard Seqvens, energetický konzultant sdružení Calla.
</blockquote>
 Ministerstvo by podle organizací mělo kromě zvýšení cíle pro výrobu <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>energie z obnovitelných zdrojů</a> do plánu zahrnout zvýšení sazby energetické daně z uhlí, zakázat výjimky z limitů pro znečištění ovzduší uhelnými elektrárnami nebo zvýšení poplatků z vytěženého <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>hnědého uhlí</a> na minimálně deset procent tržní ceny.

Obnovitelné zdroje

Národní plán ČR podle ekologů dostatečně nevyužívá potenciál obnovitelných zdrojů

Společnost Tesla motors uvedla v USA do provozu supercharger s pořadovým číslem 10 000. Nejvíce superchargerů je umístěno v USA, v České republice je supercharger zatím pouze na třech místech. Je potřeba dodat, že i s tímto cílem je Tesla několik měsíců ve zpoždění, jelikož 10 000 superchargerů mělo být zprovozněno již na konci loňského roku.
Společnost Tesla podnikatele Elona Muska nejenže pracuje na urychlení <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/teslu-model-3-si-predobjednalo-jiz-temer-300-000-nadsencu/">produkce Modelu 3</a>, který je určen pro masový trh, ale současně významně rozšiřuje síť dobíjecích stanic.
Zdá se, že si Elon Musk velice dobře uvědomuje, co je jedním z hlavních problémů elektromobility. Nedostatečně rozvinutá infrastruktura je stálé brzdou pro to, aby elektromobily mohly být využívány i na delší vzdálenosti.
Jak je už u společnosti Tesla zvykem, ani tento cíl není splněn podle původního harmonogramu. Podle původních prohlášení společnosti mělo být deset tisíc superchargerů rozmístěno po světě již na konci loňského roku.
Překonání milníku zajistila nová stanice s dvaceti superchargery umístěná v americkém městě Belleville v Ontariu. Celkem je díky tomu po světě rozmístěno 1261 dobíjecích stanic (zahrnujících vždy několik superchargerů).
<figure id="attachment_52580" style="width: 621px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-52580" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/supercharger.png" alt="Mapa superchargerů v ČR " width="621" height="354" /><figcaption class="wp-caption-text">Mapa superchargerů v ČR zdroj:tesla.com</figcaption></figure>
Podle slov svého zakladatele Elona Muska má společnost ve fázi povolování nebo výstavby dalších cca 1000 superchargerů. Dá se také předpokládat, že některé z nově vybudovaných stanic budou osazeny tzv. Superchargery V3, které mají mít ještě lepší vlastnosti dobíjení.
Navíc má nová verze Superchargerů být schopná mnohem lépe spolupracovat s bateriemi Powerpack a solárními panely. Ty jsou již nyní u některých superchargerů umístěny, dá se proto očekávat, že Tesla směřuje tímto směrem a čím dál více Superchargerů bude propojeno s fotovoltaickými panely a bateriemi.
V České republice je podle oficiální mapy Tesly rozmístěno celkem 22 superchargerů na třech stanicích na D1 u Humpolce, v Praze a Olomouci.

Elektromobilita

Tesla po světě rozmístila již 10 000 superchargerů, v ČR jich moc nenajdete

Současná forma <a href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/statni-energeticka-politika/statni-energeticka-koncepce--223620/">energetické koncepce ČR</a> mě, upřímně řečeno, štve. Nejde ani o to, že (dle mě) upřednostňuje neperspektivní technologie. Hlavním jejím problémem je to, že je v principu špatně napsaná. A protože nechci být &#8222;generál z houpacího křesla&#8220;, přicházím s vlastním náčrtem toho, jak by měla být SEK vytvořena.
Co je na současné energetické koncepci špatně? Ta hlavní věc je to, že stát ještě pořád v komunistickém duchu zajišťuje a organizuje výrobu, místo toho co by měl dělat hlavně a především, měl by určovat pravidla férové hospodářské soutěže a měl by být nestranným arbitrem sporů. Energetická koncepce, udělaná v tomto duchu, musí být v tom případě zaměřená čistě jen na stanovení správních, regulatorních a finančních procesů a jejich vymáhání. O investicích ať rozhodují ti lidé, z jejichž kapes budou placeny.
Podle jakých principů by se tedy měl stanovit rámec rozhodování v oblasti energetiky? Osobně jsem zastánce přístupu k ekonomice v duchu J. M. Keynese. Ta vnímá svobodný trh jako mocnou sílu, která může přinést a přináší spoustu užitku, ale této mocné síle je třeba nastavovat pravidla a mantinely, aby nenadělala více škody než užitku (rozdíl mezi ohněm v peci a hořící stodolou), to je úkol státu a jeho institucí. Z tohoto důvodu si myslím, že by se v energetice měly od sebe přísně odlišovat její části, kde je reálné, aby svobodný trh vznikl a fungoval, a kde nikoliv. Důležitou podmínkou existence svobodného trhu je neexistence monopolů (jediný prodejce) a monopsonů (jediný nakupující). Je tedy patrné, že není realistické očekávat svobodný trh v případě síťové infrastruktury, ať se jedná o elektřinu, zemní plyn, ropu nebo tepelnou energii, ty potřebují zcela jiný přístup.
<h2>Přirozené monopoly, přirozené monopsony</h2>
<img class=" wp-image-50407" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/c9623694b9_100522228_o2.jpg" alt="" width="684" height="422" />
Síťové infrastruktury jsou monopoly, protože není realistické, aby vzniklo několik na sobě nezávislých, které by si konkurovali jako se tomu stalo v případě telekomunikací nebo internetu. Proto musí být státní dozor na tyto klíčové prvky energetiky mimořádně důsledný, protože s nimi stojí a padá celá ekonomika. V principu je asi jedno jestli je má přímo spravovat stát nebo soukromé podniky. Důležité je nastavit pravidla jejich fungování, aby byla zajištěna spolehlivost jejich fungování, stejně jako fungování ostatních, tržních, segmentů energetiky. Jaká pravidla? Co musí sítě zajišťovat?
<ul>
<li>Obchodní model síťové infrastruktury se musí změnit, model postavený na garantovaném zisku odvozeném z obratu je perverzní a vede jen k nadměrným investicím a plýtvání prostředky. Musí se změnit tak, aby odměňoval provozovatele sítě podle kvality poskytovaných služeb, tj. dodržování technických parametrů provozu, množství poruch, finanční efektivitu, apod. Povinností provozovatelů sítí ve veřejném vlastnictví bude veškeré zisky (nad rámec odměn zaměstnancům) reinvestovat zpět do sítí.</li>
<li>Účelem sítí je propojovat mezi sebou účastníky trhu, proto by mělo být možné, aby bylo umožněno se připojovat jakýmkoliv ekonomickým subjektům (dodavatelům i odběratelům), které splní technické podmínky provozu. Technické podmínky provozu provozu budou transparentní a nebudou diskriminovat žádné účastníky trhu, ani žádné technologie.</li>
<li>Povinností provozovatelů přenosové sítě bude dále rozvíjet přenosovou a distribuční infrastrukturu, aby se odstraňovala úzká místa v toku energetických komodit a aby se dále propojovaly české sítě se sítěmi okolních států. Méně omezení a vyšší konkurence přispějí ke spolehlivosti dodávek a výhodnějším podmínkám pro odběratele.</li>
<li>Provozovatelé sítí budou mít eliminovat úzká místa sítě regionální podporou nových zdrojů, akumulace energie a/nebo energetických úspor.</li>
<li>Maximální objem dat o stavu sítě, volných kapacitách a reálných nákladech na připojování se dodavatelů/odběratelů bude veřejně dostupné a transparentní.</li>
<li>Veškeré správní procesy a poplatky za připojení budou standardizované, rozhodovací proces a ceny budou transparentní, předvídatelné a nestranné.</li>
<li>Ceny a objem síťových služeb budou určeny na tržním principu, tak aby do soutěže o tyto služby mělo co nejvíce ekonomických subjektů. Určení ceny služeb bude probíhat formou aukcí a pro co nejkratší časové intervaly. Opatření na straně výroby a na straně spotřeby si budou rovny.</li>
<li>U všech sítí bude podmínka, aby provozovatel sítě nebyl majetkově a manažersky propojen s dodavateli, odběrateli nebo prodejem, tj. bude proveden důsledný decoupling.</li>
</ul>
Chtěl bych připomenout, že tohle všechno se má týkat i sítí CZT, tam je stav asi nejhorší.
<h2>Tržní subjekty</h2>
<img class="aligncenter size-full wp-image-31896" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/money-tidal-wave.jpg" alt="" width="702" height="336" />
V případě tržních subjektů a svobodného trhu je třeba také nastavit pravidla hry:
<ul>
<li>Přístup na trh bude svobodný a nediskriminační.</li>
<li>Veškeré správní a povolovací procesy budou standardizované, transparentní a předvídatelné.</li>
<li>Výstavba a provoz nových zdrojů bude bez jakýchkoliv státních dotací a speciálních úlev pro vybrané technologie.</li>
<li>Provozovatelé všech zdrojů budou formou poplatků platit za negativní externality provozu  svých zdrojů (znečištění ovzduší, znečištění vod a půd, emise CO2, hluk, zápach, nebezpečné odpady, výroba na export, &#8230;)</li>
<li>Provozovatelé všech zdrojů budou formou finančních plateb odměňováni za pozitivní externality provozu svých zdrojů (produkce z českých primárních zdrojů, schopnost dlouhodobě uskladnit energii, &#8230;)</li>
<li>Poplatky a platby budou vyměřeny i importované energii  na základě deklarace původu.</li>
<li>Výše všech poplatků i odměn bude určena transparentně, pokud to bude možné formou pravidelně opakovaných aukcí, pokud to nebude možné, formou transparentního vyčíslení nákladů/zisků.</li>
<li>Přebytek bilance poplatků/plateb bude vyplácen rovnoměrně všem občanům ČR.</li>
</ul>
<h2>Stát</h2>
<img class="aligncenter size-full wp-image-50408" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/23.jpg" alt="" width="500" height="287" />
Úkoly pro stát samotný rozhodně nebudou malé. Povinnosti státu budou:
<ul>
<li>Legislativně a správně realizovat výše zmíněná doporučení.</li>
<li>Každoročně vyhodnocovat naplňování cílů energetické koncepce a na základě tohoto vyhodnocení přijímat nápravná opatření.</li>
<li>Cílem je dlouhodobá předvídatelnost všech procesů.</li>
<li>Stát zajistí existenci a dostatečné personální obsazení specializovaných správních orgánů dohlížejících na dodržování &#8222;pravidel hry&#8220; s možností odvolání se ke správním soudům.</li>
<li>Stát zajistí možnost finančně výhodného financování energetických projektů (Záruční a rozvojová banka?).</li>
<li>Stát zajistí kompatibilitu české a unijní legislativy, aby spolu nebyly v rozporu. Případné podmínky ze strany EU jdoucí nad rámec energetické koncepce (podíl OZE, spotřeba energií, &#8230;) budou implementovány na základě tržních principů (nákup výkonu, odkup spotřeby, apod.), stát slíbil, stát zaplatí.</li>
<li>Stát zajistí existenci záložních kapacit pro případ těžkých krizí vyvolaných politickými (válka), ekonomickými či přírodními okolnostmi. Tyto záložní kapacity se automaticky vylučují z energetického trhu.</li>
<li>Stát zajistí všem zájemcům transfer know-how o možnostech energetických technologií (včetně energetických úspor) a nejvhodnějších způsobech jejich provozování.</li>
<li>Stát zajistí implementaci a dodržování emisních limitů pro energetické technologie.</li>
</ul>
<h2>Co není důležité</h2>
V případě mého náčrtu energetické koncepce se stává několik  bodů současné oficiální energetické koncepce zcela irelevantními:
<ul>
<li>Energetická koncepce z principu neposkytuje žádné podpory (kromě informací) rozvoje konkrétních technologií.</li>
<li>Energetická koncepce nepreferuje žádné technologie.</li>
<li>Energetická koncepce sice hodlá zvýhodňovat domácí produkci, ale je jí lhostejné jestli bude u energetických komodit převažovat export nebo import. Důležité je schopnost ekonomické provozuschopnosti během krizových stavů.</li>
<li>Energetická koncepce nevytváří žádné scénáře budoucího vývoje, nepředjímá budoucí energetický mix, protože by se jí to stejně nepovedlo.</li>
</ul>
<h2>Závěrem</h2>
Na závěr chci zopakovat, že toto je reflexe mých soukromých názorů a ve své omezenosti, jsem taky jen člověk, není určitě dokonalá. Proto uvítám všechny konstruktivní návrhy jak moje teze doplnit nebo zpřesnit.

<div id="category-description">

Tato rubrika slouží k představení vlastního názoru čtenářů na aktuální energetická témata z České republiky, ale i zahraničí.

V této sekci jsou uváděny názory čtenářů, nejsou proto vlastní tvorbou redakce webu oEnergetice.cz.

Pokud máte zájem přidat vlastní názor, stačí napsat krátký email na info@oenergetice.cz s požadavkem na publikaci Vašeho příspěvku a příspěvek bude zveřejněn.

<a id="category-description-link" href="mailto:info@oenergetice.cz">Chci přidat vlastní názor</a>

</div>

Názory

Koncepční koncepce

Z pohledu člověka, který se podílel na přípravě této akce, se popravdě přiznám, že celé to rozhodnutí, celá ta akce, byla pro nás něčím novým, protože Česká republika dosud nikdy na tzv. malé EXPO nedělala, byl to krok do neznáma. Šli jsme do toho poměrně odvážně komerční cestou, snažili jsme se preferovat byznys a firmy. Pohybovali jsme se na dosti tenkém ledě ve vztahu k BIE (mezinárodní organizace pro výstavy), také organizačně to bylo docela složité, ale vše se nám podařilo nějak vyřešit.
Pokud by měl naši účast zhodnotit, myslím, že se nám záměr zdařil. O to jak způsobem, jímž jsme přistoupili k tématu, tak z pohledu výběru generálního dodavatele a výsledné návštěvnosti. Výčet těch, kdo se k nám přišli podívat, byl opravdu rozmanitý (viz níže). Stáli jsme o to, aby k nám lidé přišli, a snažili jsme se jim něco nabídnout, aby měli možnost něco vidět a udělat si představu, jak co funguje. Nešli jsme cestou multimediálních šouani komentovaných prohlídek, poskytli jsme volný prostor, kde se mohl každý zdržet, jak dlouho chtěl, najít si co ho zajímá a případně se k exponátu vrátit. Řekl bych, že to zabralo. Důkazem byly malé větrníky pro děti, zprvu banalita, ve finále atrakce. Na výstavišti jich bylo plno, takže bylo hned vidět, kdo všechno u nás byl.
Překvapila mě spolupráce s jinými zeměmi, ocenil bych spolupráci s Lotyši, se Slováky (půjčili jsme jim cimbál), s Rakušany nebo s Litevci. Nebylo tam klasické konkurenční prostředí.
<img class="aligncenter size-large wp-image-43575" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Obecná-768x1024.jpg" alt="" width="768" height="1024" />
Poděkování si zaslouží organizátoři, vyzdvihl bych způsob, jakým zajistili bezpečnost. Klobouk dolů, chovali se disciplinovaně a slušně, neobtěžovali. Byli korektní, nebuzerovali. Budiž jim opravdu ke cti, že se na EXPO nic nestalo. Dokázali navíc zajistit stravování pro nižší příjmové skupiny, ceny nebyly vyšroubované a jídlo bylo dostupné pro každého. Mezi nedostatky bych zařadil boj s klimatizací, která nefungovala, jak měla, stejně jako s technickými výkresy, od nichž byla realita poměrně vzdálená. Potíže byly také s dopravou vně výstaviště, dopravní kolapsy jsme ale nezažili.
Když to celé shrnu, plusy jsou v jasné převaze nad minusy. Byla to výstava, kde se Kazaši chtěli předvést, a to se jim podařilo. Snaha uspět byla vidět na každém kroku. Co se týče české přítomnosti, jsem přesvědčen o tom, že to byla povinnost: s Kazachstánem máme velmi dobré vztahy, je to pro nás důležitá země, nástupiště do střední Asie. Těšíme se tam dobré pověsti, a kdybychom nedorazili, nebylo by nám to odpuštěno.
Přesto &#8211; nebo právě proto &#8211; se ale domnívám, že se každá účast na mezinárodním, ne světovém EXPO, musí posuzovat individuálně. Kvůli teritoriu a oboru. Rozhodnout by mělo to, jak se dá taková příležitost uchopit proexportně.
Jan Krs, komisař české účasti
Šest let šest působil jako obchodní rada právě v kazašské Almatě, pracoval na zahraničních úřadech i v Moskvě (obchodní rada) a Jekatěrinburgu (obchodní konzul).

Uncategorized

EXPO: Specializovaná výstava „Energie budoucnosti“ očima komisaře české účasti Jana Krse

Rozpočet státního programu na podporu úspor energie Efekt 2 pro letošní rok se proti schváleným 120 milionům korun navýší o 30 milionů korun. Rozhodla o tom dnes vláda, která schválila návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Peníze navíc budou převedeny z nespotřebovaných výdajů MPO. 
Program Efekt 2 navazuje na program Efekt, jenž byl na podporu úspor energií určen dosud. Ministerstvo financí schválilo v programové dokumentaci rozpočet programu maximálně 150 milionů korun ročně, tj. 750 milionů korun na celé programové období od roku 2017 do roku 2021.
Cílem programu je zvýšit úspory energie díky informovanosti malých odběratelů, zvyšování kvality energetických služeb nebo podpora veřejného sektoru k hospodárnému nakládání s energiemi. Podporovány jsou například dotace na veřejné osvětlení.
<figure id="attachement_12577" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/elektromery-725x544.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/elektromery-725x544.jpg" alt="ERu, regulovaná cena elektřiny 2016" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Program Efekt byl založen v roce 1998, tedy ještě před vstupem Česka do Evropské unie. Sloužil k podpoře projektů menšího rozsahu a fungoval jako doplněk pro operační programy a národní programy, jako je například Nová zelená úsporám.
Původní program byl schválen do roku 2016. Vláda loni v listopadu rozhodla o jeho prodloužení do konce letošního roku. Důvodem bylo nedočerpání peněz z programu v loňském roce. Na rozdíl od minulých let ale jdou peníze použít pouze na rekonstrukce veřejného osvětlení. Právě u nich byl loni podle MPO značný převis žádostí o dotaci.
Loni bylo v programu Efekt 80 milionů korun, o 38 milionů korun více než v roce 2015. Podle MPO pokryly 50 milionů Kč výnosy z prodeje emisních povolenek, 30 milionů Kč šlo ze státního rozpočtu.

Rychlé zprávy

Dotační program pro úspory energie EFEKT 2 letos nabídne až 150 milionů korun

Odboráři těžební společnosti OKD, která je od loňska v úpadku, požádali vládu, aby přistoupila k řízenému útlumu těžby černého uhlí pod dohledem státu. Vláda má podle nich neprodleně učinit nabídku k odkupu OKD. Odboráři to uvedli v otevřeném dopise adresovaném premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), který odeslali dnes a jehož text má ČTK k dispozici.
OKD se loni dostalo do insolvence. Věřitelé firmě povolili reorganizaci, jejíž úspěch ale závisí na tom, zda se podaří pro OKD najít strategického partnera. Ten má zajistit provozování dolů a také jejich útlum poté, co se v jednotlivých šachtách postupně přestane těžit uhlí. V Dole Paskov na Frýdecko-Místecku skončí těžba letos 31. března. Odboráři prosazují, aby společnost převzal stát.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) už dříve řekl, že vládě navrhne, aby OKD za korunu koupil státní podnik Diamo. Uvedl rovněž, že ministr financí Andrej Babiš (ANO) chtěl tomuto návrhu konkurovat a svěřit OKD státnímu podniku Prisko. Babiš to nepotvrdil, ale řekl, že předloží vládě návrh, jak spravovat černouhelnou společnost OKD v případě, že se investor do konce února neobjeví.
<blockquote>
&#8222;Z veškerých finančních analýz vyplývá, že likvidace dalších lokalit OKD bude do budoucna velmi nákladná (odhadem kolem sedmi miliard), a to &#8218;jen&#8216; za technickou likvidaci. Skutečná cena bude mnohem vyšší. Bude závislá na způsobu technické likvidace a na tom, zda bude ložisko přístupné pro další generace,&#8220; napsali v dopise odboráři.
</blockquote>
Uvedli, že i přes současné poměrně vysoké ceny uhlí se očekává, že firma bude letos ve ztrátě a vyčerpá celou půjčku 700 milionů korun, kterou jí loni poskytla vláda. Na konci roku společnost OKD požádala vládu o další státní pomoc, až 723 milionů korun na útlum Paskova. Od ukončení těžby do rozhodnutí o technické likvidaci dolu budou podle odborů náklady na jeho udržování ve výši přibližně 25 milionů korun měsíčně.
<blockquote>
&#8222;Jsme naprosto pevně přesvědčeni o tom, že je nereálné, aby případný soukromý investor byl ochoten tyto budoucí náklady kalkulovat při svých zájmech o investice do těžby uhlí a máme značné obavy, že v zájmu navrácení svých investic a při zájmu o generování zisků půjde z jeho strany jen o další &#8218;drancování&#8216; nerostného bohatství ve svůj prospěch,&#8220; uvedli odboráři.
</blockquote>
Proto by podle nich kontrolu nad firmou měl převzít stát. V OKD se dál těží. I se zaměstnanci dodavatelských firem tam nyní pracuje zhruba 11.000 lidí.

Odboráři OKD vyzvali vládu, aby učinila nabídku k odkupu společnosti

V pátek 16.9. bude ukončeno připomínkové řízení k návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) k výši podpory pro podporované zdroje energie (POZE) na rok 2017. Návrh počítá s navýšením prostředků pro poskytnutí dotace na podporu elektřiny z OZE, druhotných zdrojů, provozní podporu tepla a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla na 26,185 mld. Kč.
Oproti loňskému roku se tak v případě schválení návrhu bude jednat o navýšení výdajů ze státního rozpočtu o 4,22 mld. Kč. Naplňují se tak predikce z loňského roku o nedostatečnosti původně plánované výše dotace ze státní kasy na úrovni 23 mld. Kč.
Na celkovou výši podpory, která bude vyplacena v příštím roce, bude mít vliv notifikace podpory ze strany Evropské komise, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/podpora-poze-2017-eru-zverejnil-navrh-cenoveho-rozhodnuti/" target="_blank">na jejímž základě bude vydáno cenové rozhodnutí</a> ze strany ERÚ.
Podle predikce by měl příspěvek ze státního rozpočtu růst i v následujících letech. Očekává se, že pro financování podpory bude potřeba zajistit příspěvek ze státního rozpočtu v roce 2018 ve výši 26, 218 mld. Kč, v roce 2019 na úrovni 26,461 mld. Kč a v roce 2020 by měla výše příspěvku na podporované zdroje ze státního rozpočtu dosáhnout 27,243 mld. Kč.
<h2>Výdaje na podporu se navyšují</h2>
Z celkové výše vyplacené podpory <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/vyplacena-podpora-poze-vloni-vzrostla-o-3-mld-kc/">POZE 43,3 miliard Kč v loňském roce</a> činil příspěvek ze státní kasy 15,7 mld. Největší část finančních prostředků vyplacených v roce 2015 směřovala na podporu solárních elektráren (26,8 mld.), bioplynu (7,694 mld.) a biomasy (3,458 mld.). Kč.
Pro letošní rok je plánováno vyplatit ze státního rozpočtu na dotacích pro podporované zdroje 21,965 mld. Kč, což je nárůst o více než 6 mld. Kč oproti roku 2015.
<table id="tablepress-1210" class="tablepress tablepress-id-1210">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Rok</th>
<th class="column-2">Výše dotace ze státního rozpočtu (mld. Kč)</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">2011</td>
<td class="column-2">11,7</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">2012</td>
<td class="column-2">11,7</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">2013</td>
<td class="column-2">11,7</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">2014</td>
<td class="column-2">15,7</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">2015</td>
<td class="column-2">15,7</td>
</tr>
<tr class="row-7 odd">
<td class="column-1">2016</td>
<td class="column-2">21,965</td>
</tr>
</tbody>
</table>

Zbývající část prostředků vyplácené podpory je získávána z poplatku za podporované zdroje placených spotřebiteli, který v současnosti činí 495 korun za megawatthodinu (bez DPH).

Legislativa ČR

Návrh MPO: příští rok půjde z rozpočtu na podporované zdroje 26 mld. Kč

Americký technologický kolos Elona Muska má novou konkurenci. Díky čínské investici ve výši cca 2,7 mld. Kč do společnosti <a href="http://www.he3da.cz/" target="_blank">HE3DA</a> se může do sériové výroby dostat baterie českého vědce Jana Procházky. Vývoj baterií by měl zůstat v ČR, sériová výroba se plánuje v Číně. Informaci přinesl v pátek server Hospodářských novin <a href="http://archiv.ihned.cz/c1-65202750-cesky-vynalez-zaplati-cinane#disqus" target="_blank">ihned.cz</a>.
Inovací, kterou baterie Jana Procházky přináší, je využití třetí dimenze prostoru, což vede k úspoře výrobních nákladů ve srovnání s klasickými bateriemi využívajícími pouze dva rozměry. Patentovaná 3D baterie je navíc i odolnější vůči vysokým teplotám.
<blockquote>
&#8222;Všechny <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/neni-lithium-jako-lithium/" target="_blank">nynější lithiové baterie</a> se vyrábějí z tenkých elektrod v podobě kovových fólií, na nichž je nalepena aktivní vrstva. My jsme vlisovali články ne vertikálně, ale horizontálně formou tabletek do rámu. Máme tak dvacetkrát silnější tloušťku i kapacitu elektrod. Kovové elektrody můžeme jednoduše skládat na sebe jako &#8222;palačinky&#8220;, a tak vytvářet něco, čemu říkáme první skutečně trojrozměrné lithiové baterie,“ poznamenává Procházka ke konstrukci jeho lithiové baterie pro ihned.cz.
</blockquote>
Zájem o investici do nové technologie byl z několika zemí. Ozvali se například zájemci ze Slovenska, Německa a ve hře byl také tchajvanský Foxconn. Nakonec však rozhodla rychlost čínského investora, který zaplatil nevratnou zálohu 5 mil €. Za balík 49 procent akcií celkem pak zaplatí 50 milionů eur a v dalším roce je připraven investovat dalších 50 milionů €.
<h2>Vývoj zůstane v ČR, výroba je možná po celém světě</h2>
Vývoj technologie i samotných výrobních linek bude probíhat v Česku s tím, že se následně bude do světa prodávat licence na výrobu baterií. Zájem o výstavbu výrobních linek byl zaznamenán z Německa, Slovenska, Chile, Ruska a také z Číny. Jen v samotné Číně je dle slov Radomíra Pruse poptávka po stovce výrobních linek.
Radomír Prus je kontroverzní postavou celého příběhu. Jedná se totiž o muže, který finančně podporoval vývoj této technologie a který přes svou firmu vedenou na britských ostrovech stojí v pozadí celého projektu. Poslední dva roky však strávil Prus na Seychelských ostrovech, kde se ukrýval před zatčením, jelikož figuruje v kauze firmy Exelsior. Předmětem této kauzy je podezření z podvodného čerpání dotací z fondů EU.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://elektro.tzb-info.cz/docu/clanky/0134/013444o15.jpg" target="_blank">http://elektro.tzb-info.cz/</a>